22 C 173/2020 - 235

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] oba zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vyklizení nemovitostí a odstranění staveb takto:

Výrok

I. 1. žalovaný, 2. žalovaný jsou povinni vyklidit pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] stavbu nacházející se na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví č [anonymizováno] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to to 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby 1. žalovaný, 2. žalovaný byli povinni do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku odstranit z pozemku parc. [číslo] z pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí] plot, z pozemku parc. [číslo] čističku odpadních vod a odtok z čističky do potoka, [územní celek], [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

III. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, a to 1. žalovaný [celé jméno žalovaného] podílu ve výši jedné poloviny, 2. žalovaný [celé jméno žalovaného] podílu ve výši jedné poloviny pozemku parcela [parcelní číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

IV. Na náhradě nákladů řízení jsou 1. žalovaný, 2. žalovaný povinni uhradit žalobkyni na náhradě nákladů částku 29 872,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně je právnická osoba se sídlem v České republice, předmětem činnosti je správa a pronájem nemovitostí. Vlastní pozemky parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec], nabyla je dohodou společníků o rozdělení obchodní společnosti z [datum], zápis sp. zn. NZ [číslo], jíž došlo k rozdělení [právnická osoba], s. r. o., [IČO] odštěpením a sloučením odštěpené části jmění (včetně pozemků) s žalobkyní. Rozdělovaná [právnická osoba], s. r. o. koupila nemovitosti kupní smlouvou z 4. 10. 2001. Pozemky byly historicky součástí kojetického parku, založeného kolem roku 1840 u novostavby romantického novogotického zámečku. O park nebylo od 50. let minulého století pečováno, vyjma likvidace dřeva padlých stromů, neodborného bagrování koryta potoka. Park včetně pozemků měl být revitalizován. V roce 2014 byly pozemky po dvouletém projednávání územního plánu obce Kojetice schváleny jako součást veřejné zeleně obce, parku. Opatřením obecné povahy, územní plán z 11. 4. 2014, bylo zřízeno k pozemkům předkupní právo obce za souhlasu žalobkyně s tím, že jde o veřejný zájem obce. Žalobkyně uzavřela dne 30. 6. 2016 smlouvu nájemní a pachtovní smlouvu o zemědělském pachtu se společností [právnická osoba], [IČO], jíž mj. byly propachtovány uvedené pozemky. Žalovaní jsou fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky, jsou vlastníky pozemků parc. č. st. 48 a st. 48, kat. území [obec] u [obec] tvořících ucelený areál obdélníkového tvaru bezprostředně sousedících s pozemky žalobkyně. [právnická osoba] zjistila v roce 2003, že je jeden z pozemků žalobkyně, parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], neoprávněně užíván žalovanými jako pastva pro zvířata [anonymizováno] [obec]. V návaznosti na to byla uzavřena [právnická osoba], s. r. o. s 2. žalovaným nájemní smlouva na období 1. 1. 2004 - 31. 12. 2004, nájemné 4 000 Kč za rok. 2. žalovaný hradil až 3 roky po splatnosti v návaznosti na velké množství výzev. S ohledem na množství exekučních řízení vedených proti 2. žalovanému lze dovodit dlouhodobou absenci vůle platit závazky, nelze vyloučit, že žalovaní neměli v úmyslu platit žádné nájemné již při uzavřením nájemní smlouvy. Po ukončení nájemního vztahu odmítali žalovaní další uzavření nájemní smlouvy, přestože jsou jimi pozemky užívány. Pozemky užívají jako výběh pro zvířata, skládku odpadků, vybudovali bez souhlasu žalobkyně plot. Užívají bez souhlasu žalobkyně plechovou halu na pozemcích jako sklad pro krmivo pro zvířata, část plechové haly upravili na tréninkovou halu. K hale a části pozemků navíc odmítají žalobkyni, nájemci pozemků ([právnická osoba]), osobám zmocněným žalobkyní umožnit přístup. Na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] vybudovali bez souhlasu žalobkyně čističku. Zasahují tak do vlastnického práva žalobkyně a brání jí a společnosti [právnická osoba] další realizaci obnovy [anonymizováno] parku a potoka. Žalovaní aktuálně užívají pozemky jako výběh pro zvířata a skládku odpadků. Bez souhlasu žalobkyně zde vybudovali plot, brání žalobkyni a společnosti [právnická osoba] v přístupu na pozemky. Zamezení přístupu společnosti [právnická osoba], resp. jednatele a jediného společníka [právnická osoba] [příjmení], vedlo k trestnímu oznámení tímto podanému dne 25. 8. 2019, vedeno Policií ČR, Obvodní oddělení Odolena Voda. Podle sepsaného úředního záznamu žalovaní neoprávněně užívají pozemky, navíc došlo v souvislosti s užíváním pozemků k napadení ze strany 2. žalovaného:„ Pan [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] v současné době neoprávněně užívají parcely [číslo] v katastrálním území [územní celek] (…). … při pohybu mém a mých pracovníků na revitalizaci parku, jehož je parcela [číslo] součástí, jsme byli dne 8. 7. 2019 napadeni paní [příjmení] a panem [celé jméno žalovaného] … v současné době řešeno na Obecním úřadě v [obec], potažmo Městském úřadě v [obec]. V současné době realizujeme na výše uvedených parcelách práce související s obnovou parku na základě platného vodoprávního povolení a [anonymizováno] mi brání ve výkonu tohoto mého práva, potažmo ve výkonu práce.“ Žalovaní na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], ve vlastnictví žalobkyně, bez souhlasu žalobkyně vybudovali čističku odpadních vod 16 x 4 m včetně vývodu z čističky přes uvedený pozemek o cca 20 m až do potoka. Přes čističku mohou jít odpadní vody od 2 rodin žalovaných a odtoky ze stájí, což může být důvod, proč se žalovaní odmítli napojit na obecní kanalizaci, což bylo opakovaně nabízeno stran obce. Žalobkyně spolu s pozemky nabyla do vlastnictví plechovou halu na pozemcích parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] vybudovanou dle pamětníků v 70. letech, tzv. černá stavba, nikdy nebyla povolena, zkolaudována. Není tak zaznamenána v katastru nemovitostí. Žalobkyně, [právnická osoba] za souhlasu žalobkyně, je připravena v souvislosti s obnovou kojetického parku stavbu odstranit a zachovat pozemky výlučně jako součást zeleně parku, při úpravě toku potoka. Žalovaní část plechové haly bez souhlasu žalobkyně přestavěli bez stavebního povolení na tréninkovou halu. Užívají plechovou halu (sklad pro krmivo pro zvířata), tréninkovou halu, ve vlastnictví žalobkyně (přestavění části plechové haly nemůže nic změnit na vlastnickém právu žalobkyně ke stavbě). Proto se žalobkyně domáhá vyklizení celé stavby žalovanými. Žalobkyně se pokoušela opakovaně vyřešit věc smírně. Po úvodním neúspěchu smírných jednání byla zahájena mezi stranami písemná předžalobní komunikace. Žalobkyně dne 12. 5. 2016 zaslala výzvu k vyklizení pozemků, které nebylo vyhověno. Následně zaslala výzvu k vyklizení pozemků a odstranění plotů [právnická osoba], pachtýř. Výzvě nebylo vyhověno. Následně došlo k vyhotovení vytyčovacího náčrtu z iniciativy žalobkyně za účelem dohody s žalovanými. Žalovaní byli přizváni ke geodetickým pracím. 1. žalovaný odmítl podepsat protokol o vytyčení hranice, třebaže bylo vytyčování objednáno od nezávislého úředně oprávněného zeměměřičského inženýra, Ing. [jméno] [příjmení]. S ohledem na pokračující práce na obnově kojetického parku byla zaslána další výzva z 3. 5. 2019, žalovaní opakovaně vyzváni k odstranění plotů z pozemků, zamezení dalšího pasení zvířat, odstranění staveb neoprávněně vybudovaných žalovanými. Dopisem z 16. 1. 2020 byly zopakovány dřívější požadavky. Nedošlo k nápravě. Žalovaní protiprávně užívají pozemky žalobkyně, postavili na pozemcích žalobkyně plot, na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] postavili čističku odpadních vod, užívají stavbu žalobkyně. Tímto zasahují do vlastnického práva žalobkyně, brání žalobkyni, společnosti [právnická osoba] v realizaci obnovy [anonymizováno] parku a potoka.

2. Žalovaní s návrhem nesouhlasili, nárok uplatněný žalobou neuznali, uplatnili vzájemný návrh o určení vlastnictví pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] s následujícími tvrzeními. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, každý jednou ideální polovinou pozemků p. [číslo] [územní celek] zapsaných u Katastrálního úřadu pro [anonymizována dvě slova], sousedící s pozemkem [číslo] [list vlastnictví] [územní celek], který vlastní žalobkyně. Předmětné pozemky zakoupil otec žalovaných v roce 1995 od paní [jméno] [příjmení], KN č. V [číslo], včetně všech součástí a příslušenství, plechové, celokovové kolny, zásobníku krmiv pro cirkusová zvířata, garáže aut a traktorů. Smlouvou z 24. 2. 1997, KN č. [anonymizována dvě slova] – [číslo] převedl tyto nemovitosti na své dva syny, [jméno] a [jméno]. V roce 1999 vzhledem k technickému stavu budov požádali příslušný obecní úřad o povolení přestavby, které obdrželi, a budovu zrekonstruovali na tréninkové prostory pro zvěř a artisty. Plechovou halu užívali pro skladování krmiva pro zvířata. S předáním pozemků původní vlastník předal klíče ke stavbám, které otec a později žalovaní od roku 1995 využívali a opravovali a byli přesvědčeni, že tyto stavby řádně nabyli kupní smlouvou. Tlakovou čističku vod žalovaní řeší několik měsíců, věc projednávali s úřadem, na základě jejich požadavků uzavřeli 12. 6. 2020 smlouvu o provedení díla – tlakové čističky vod. Původní čistička vod byla postavena s povolením [stát. instituce]. Bod I. petitu je shodný s bodem IV., jednotlivé body jsou neurčité a nevykonatelné. Více nežli 20 let žalovaní užívají nemovitosti jako své výlučné vlastnictví. Asi před 2 roky jim byla předložena informace, že objekty se mají zčásti nacházet na pozemku žalobkyně, což se žalovaní pokoušeli řešit mimosoudně, v rámci jednání i korespondence upozorňovali na mimořádné vydržení. Občanský zákoník institut vydržení upravuje mnohem detailněji, než zákon č. 40/1964 Sb. v § 134, ovšem není zde zásadní rozpor, sporné otázky překlenula ustálená judikatura. Nestačilo tedy, že nějakou nemovitou věc někdo užíval po dobu alespoň deseti let v přesvědčení, že je jeho vlastnictvím, důležitý byl i právní titul a při prokazování dobré víry se vycházelo ze zápisu v katastru nemovitostí. Toto je změněno zavedením nového institutu tzv. mimořádného vydržení. Vydržení je jedním z tradičních způsobů nabytí vlastnického práva, účelem vydržení je zajištění právní ochrany subjektu, který věc dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastníkem. K naplnění řádného vydržení je třeba kvalifikované držby trvající u nemovitosti 10 let. Ustanovení § 1095 o. z. uvádí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se držba zakládá, to neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Z uvedeného vyplývá, že při mimořádném vydržení se do popředí dostává vydržecí doba 20 let a je utlumen formální požadavek existence právního titulu držby. S ohledem na dopady institutu mimořádného vydržení je nutné upozornit na § 3066 o. z., dle kterého se do doby v § 1095 o. z. započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě, právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, věc movitá, pěti let, věc nemovitá. Mimořádného vydržení je možné se dovolat v případě nemovitostí nejdříve 1. ledna 2019. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní, kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 obč. zák.). Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 obč. zák.). Účelem institutu vydržení není nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním (ÚS ČR dne 14. 11. 2006, sp. zn. I. ÚS 360/06). Dlouhodobá držba, zejména trvá-li více než 30 let, nasvědčuje dobré víře držitele, při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by sám měl dříve za to, že držitel užívá jeho nemovitosti. Na dlouhodobou držbu váže nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. mimořádné vydržení, s výjimkou prokázaného nepoctivého úmyslu (§ 1095) /NS ČR dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2520/2011 Podobně lze nahlížet na držbu trvající nerušeně (nejméně) 30 let, jak tomu bylo v této věci. K více než 30 let trvající nerušené držbě zde přistupují další, z hlediska dobrých mravů specifické skutečnosti, právní předchůdci účastníků, žalobců se na převodu vlastnického práva k nemovitostem dohodli, dosavadní vlastnice předala držbu právnímu předchůdci žalobců a převzala od něj vypořádací podíl. Bylo vůlí stran vlastnictví skutečně převést, byť tuto vůli (patrně pro nedostatek právních znalostí) projevovali jinak, 22 Cdo 1646/2018.

3. V replice k vyjádření žalovaných žalobkyně uvedla, že odmítá, že by na základě kupní smlouvy nebo darovací smlouvy přešel na žalované pozemek parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec], ve výměře 1632 m2 nebo pozemek parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec] nebo plechová hala na pozemcích žalobkyně. Kupní smlouva ani darovací smlouva se o pozemcích žalobkyně v žádné části nezmiňuje a současně absentuje jakékoliv ujednání, které by zmiňovalo plechovou halu, která v dané době stála výlučně na pozemcích žalobkyně a žádných způsobem nezasahovala na sousední pozemky (zasahovat zcela nepatrnou částí na sousední pozemky žalovaných začala plechová hala až poté, co ji žalovaní v části zcela protiprávně přestavěli na tréninkovou halu). Pokud jde o plechovou halu, která se nacházela výlučně na pozemcích žalobkyně, je vyloučeno, aby žalovaní nabyli k této hale vlastnické právo jakožto k součásti nebo příslušenství sousedních pozemků. Kupní smlouva ani darovací smlouva ostatně plechovou halu na pozemcích nijak nezmiňovala (pokud by měl být převeden objekt o výměře cca . 800 m2 nacházející se na cizích pozemcích, byl by výslovně zmíněn). Z článku III. kupní smlouvy naopak vyplývá, že původní vlastnice, paní [jméno] [příjmení], sama neměla přehled o obsahu a stavu areálu:„ Prodávající prohlašuje, že prodává nemovitosti tak, jak je převzal od povinné osoby a stav objektu mu není dostatečně znám.“. Pokud pak jde o tvrzení žalovaných ohledně předání klíčů k plechovému objektu, tato jsou zcela nepodložená, přičemž žalobkyně je odmítá jako nepravdivá. [právnická osoba] v rámci kontroly svých pozemků zjistila v roce 2003, že je jeden z pozemků žalobkyně, konkrétně pozemek parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec], neoprávněně užíván žalovanými jako pastva pro zvířata [anonymizováno] [obec]. V dané době nicméně při kontrole nebylo zjištěno užívání plechové haly na pozemcích ze strany žalovaných. V návaznosti na uvedené byla uzavřena [právnická osoba], s. r. o. s 2. žalovaným nájemní smlouva na období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004. Po ukončení nájemního vztahu vznikly nedoplatky na nájemném a žalovaní odmítali další uzavření nájemní smlouvy, přestože docházelo k dalšímu užívání pozemku. Později žalobkyně, resp. nájemce pozemků, po nabytí vlastnického práva k pozemkům jednal s žalovanými o užívání pozemků, resp. jejich částí ze strany žalovaných. Žalovaní totiž v dané době zjevně užívali pozemky žalobkyně, skladovali zde odpadky, vybudovali zde oplocení a pouštěli na tyto zvířata na pastvu. Žalovaní přitom při jednáních výslovně popřeli, že by z jejich strany byla užívána plechová hala. Žalovaní navíc vůči žalobkyni nevystupovali z pozice vlastníka pozemků, ale byla to žalobkyně, kdo vystupoval z pozice vlastníka pozemků. Následně v letech 2012 - 2014 byla projednávána změna územního plánu obce Kojetice u Prahy, včetně zařazení pozemků do veřejné zeleně. Žalovaní se ke změně územního plánu nijak nevyjádřili a nevznesli žádné námitky. Pokud by měli žalovaní za to, že část pozemků, ke kterým jim svědčí vlastnické právo, by neměla být zařazena do územního plánu jako veřejné prostranství – veřejná zeleň, bývali by se zřejmě ke změně vyjádřili (a namítali, že pozemky slouží jinému užití). Byl to výlučně žalobce, kdo s městem řešil zařazení jeho pozemků do veřejné zeleně a umožnil městu zřízení předkupního práva k pozemkům. V roce 2020 byla vedena další komunikace mezi žalobkyní a žalovanými. Z této komunikace rovněž vyplývá, že se žalovaní necítili být vlastníky pozemku parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec]. Žalovaní zjevně chtěli pouze docílit převodu části tohoto pozemku žalobkyně pod částí plechové haly, kterou protiprávně zrekonstruovali na tréninkovou halu. Žalobkyně také poukazuje na to, že žalovaní nikdy nehradili ve vztahu k pozemkům daň z nemovitosti. Je to žalobkyně, kdo řádně hradí daň z nemovitosti. Žalovaní tak nemohli být v dobré víře, že jsou vlastníky plechové haly nebo pozemku parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec]. Žalovaní tvrdí, že v roce 1999 obdrželi povolení od obecního úřadu k přestavbě plechové haly na pozemcích, přičemž na základě uvedeného povolení část plechové haly zrekonstruovali na tréninkovou halu. Žalobkyně toto tvrzení odmítá, neboť žalovaní nikdy nedostali stavební povolení ani jiný veřejnoprávní souhlas k přestavbě plechové haly na pozemcích. Pokud jde o ohlášení drobné stavby ze dne 1. 2. 1999 předložené ze strany žalovaných, tak toto se týkalo výlučně rekonstrukce stávajícího objektu garáží na pozemku parc. č. st. 48, kat. území [obec] u [obec], tzn. na pozemku žalovaných. V ohlášení není uvedeno, že by se mělo jednat o rekonstrukci části stavby plechové haly na pozemcích. Žalovaní si tak evidentně byli vědomi, že plechová hala ani pozemky nejsou v jejich vlastnictví, a proto ani nežádali o možnost rekonstrukce plechové haly. Žalobkyně navíc poukazuje na skutečnost, že žalovaní zde postupovali zcela v rozporu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění platném a účinném v okamžiku jejich„ ohlášení drobné stavby“. Na základě ohlášení totiž odstranili stávající stavbu garáží, ač měli žádat v dle § 88 odst. 4 stavebního zákona o povolení odstranění. Na základě ohlášení dokonce přestavěli sousední plechovou halu na pozemcích, k jejíž přestavbě podle průvodní zprávy pro přestavbu předložené žalovanými dojít nemělo. Ani kolaudace hotové stavby nebyla nikdy provedena, zřejmě opět z toho důvodu, že si žalovaní byli vědomi protiprávnosti svého jednání. Shora uvedené tak opět svědčí o absenci dobré víry na straně žalovaných. Zde lze evidentně vnímat snahu o obcházení a zneužívání právních předpisů žalovanými. V tomto ohledu žalobkyně poukazuje na jednu ze základních občanskoprávních zásad zakotvenou v § 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a to zásahu poctivosti, a zásahu zákazu zneužití práva zakotvenou § 8 totožného zákona. Podle § 6 odst. 1 občanského zákoníku má každý povinnost jednat právním styku poctivě, přičemž podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu a současně nikdo nesmí těžit ani z protiprávního činu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 občanského zákoníku pak zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaní dlouhodobě jednají zcela nepoctivě, zneužívají práva na svou obranu, přičemž uvedené jednání rozhodně nelze považovat za akceptovatelné. Takové jednání by v žádném případě nemělo požívat právní ochrany. V žádném případě nemohlo dojít k naplnění předpokladů pro vydržení, neboť je vyloučena poctivost držby žalovaných. Žalovaní prokazatelně věděli, že nevlastní žádný z pozemků ani plechovou halu. K uvedenému srov. § 992 odst. 1 věta druhá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, který stanoví následující:„ Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.“ Žalovaní prokazatelně nebyli v dobré víře ve své vlastnické právo, nechovali se jako vlastníci a nevykonávali svá vlastnická práva. Žalovaní nebyli poctivými držiteli, je tak bez dalšího vyloučeno vydržení (bez ohledu na dobu držby). V podání ze dne 23. 2. 2021 žalobkyně doplnila, že již v roce 2004 proběhlo jednání mezi žalovanými a panem [příjmení] [jméno], který byl v dané době jednatelem tehdejšího vlastníka pozemků, [právnická osoba], s. r. o., které se týkalo užívání předmětných pozemků. Při daném jednání byly žalovaným předloženy výpisy z katastru nemovitostí ve vztahu k těmto pozemkům a mapy pozemků, které byly toho času ve vlastnictví [právnická osoba], s. r. o. Během uvedeného jednání přitom žalovaní projevili zájem o koupi pozemku parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec], včetně plechové haly na pozemcích. Jednání s žalovanými v roce 2004 přitom byla přítomna paní [celé jméno svědkyně], která byla tlumočnicí pana [příjmení], který italské národnosti. S ohledem na toto jednání v roce 2004 žalovaní nemohli být v dobré víře ve své vlastnické právo ve vztahu k pozemku parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec], a plechové hale na pozemcích. Naopak žalovaným bylo evidentně dlouhodobě známo, že nejsou vlastníky pozemku parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec]. Jinak by nepožadovali tento odkoupit. Shora uvedené tak jednoznačně prokazuje absenci dobré víry na straně žalovaných.

4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícím skutkovým zjištěním: 5. [jméno] [příjmení] jako prodávající a [celé jméno žalovaného], [datum narození], jako kupující uzavřeli dne 3. 7. 1995 kupní smlouvu, na základě které prodávající převedl na kupujícího zemědělskou usedlost [adresa] s parc. 48 – stavební o výměře 3037 m2 a zemědělskou usedlost [adresa] s parc. 49 – stavební o výměře 2779 m2, vše zapsáno u katastrálního úřadu [obec] na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Prodávající ve smlouvě prohlásil, že je prodává tak, jak je převzal a stav objektů mu není dostatečně znám. Kupující se zavázal uhradit kupní cenu ve výši 800 000 Kč a prohlásil, že je mu stav kupovaných nemovitostí dobře znám. (kupní smlouva, dodatek č. 1, ověření, plná moc na čl. 31 – 39) 6. [celé jméno žalovaného], [datum narození], jako dárce a žalovaní jako obdarovaní uzavřeli dne 24. 2. 1997 darovací smlouvu, na základě které dárce žalovaným daroval zemědělskou usedlost [adresa] s parc. 48 – stavební o výměře 3037 m2 a zemědělskou usedlost [adresa] s parc. 49 – stavební o výměře 2779 m2, vše zapsáno u katastrálního úřadu [obec] na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (darovací smlouva na čl. 40 – 43)

7. Žalovaní jako stavebníci dne 1. 2. 1999 ohlásili podle § 57 zákona č. 50/76 Sb., že připravují k realizaci drobnou stavbu – rekonstrukci stávajícího objektu garáží na parcele č. kat. 48, [katastrální uzemí]. Stavba obsahuje rekonstrukci stávající stavby garáží. Po dokončení bude stavba sloužit k výcviku – drezuře zvěře jako doplněk objektu č. p. 19 (ohlášení drobné stavby na čl. 44)

8. Dopisem ze dne 8. 2. 1999 oznámil [stát. instituce] žalovaným, že vzhledem k tomu, že se jedná o změnu charakteru užívání stavby garáže na trénovací halu a manéž, je nutno zpracovat autorizovaným inženýrem projektovou dokumentaci a tuto ve trojím provedení s dokladem o majetku předmětné garáže předložit Stavebnímu úřadu [obec]. S konstrukcí a změnou charakteru užívání garáže OÚ [obec] souhlasí. (dopis na čl. 45)

9. Dle průvodní zprávy pro přestavbu budovy, trénovací haly s manéží původní budovy sloužily jako garáže aut a traktorů a v půdní části jako sýpka. Vlivem působení dřívějších majitelů a postupnou destrukcí z nich vznikla ruina. Po zvážení potřeb [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalovaného] byla posouzena možnost využití těchto prostor pro rekonstrukci na tréninkové prostory pro zvěř a artisty. Za tím účelem bylo provedeno odstranění zbylého zdiva, posouzena kvalita zdiva základového, které bylo shledáno jako dobré a pro potřebu uvažované stavby dostačující. (průvodní zpráva na čl. 46)

10. Sousedka [jméno] [příjmení] vyslovila s rekonstrukcí objektu na tréninkovou halu svůj souhlas. (prohlášení sousedů na čl. 47)

11. Právní zástupkyně žalovaných dopisem ze dne 15. 8. 2019 sdělila jednateli žalobkyně, že žalovaní jsou vlastníky pozemků p. [číslo] v obci [obec], které sousedí s pozemkem [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro [územní celek], který vlastní žalobkyně. Předmětné pozemky zakoupil otec žalovaných v roce 1995 včetně všech příslušenství jako plechové haly a garáže aut a traktorů. V roce 1996 převedl tyto nemovitosti na žalované. V roce 1999 vzhledem k technickému stavu budov požádali Obecní úřad o povolení přestavby, které obdrželi a budovu zrekonstruovali na tréninkové prostory pro zvěř a artisty. Po dobu 20 let tak užívají tyto nemovitosti jako své výlučné vlastnictví. Asi před dvěma roky jim byla předložena informace, že tyto objekty by se měly zčásti nacházet na pozemku žalobkyně. Právní zástupkyně dále sdělila, že žalovaní mají zájem řešit tuto věc mimosoudně a vyzvala žalobkyni, aby ji kontaktovala. (dopis ze dne 15. 8. 2019 na čl. 48)

12. Dopisem ze dne 11. 3. 1966 požádal Státní statek [obec] o schválení výstavby nové ocelokolny v [obec] v hlavním statku, stavba bude sloužit pro uskladnění strojů. Dopisem ze dne 9. 11. 1970 komise pro výstavbu při MNV v [obec] oznámila Ředitelství ČSSS, že nemá námitek ke stavbě zásobníku krmiv. (dopisy ze dne 11. 3. 1966, 9. 11. 1970 na čl. 49) 13. 2. žalovaný učinil dne 12. 6. 2020 objednávku u společnosti [právnická osoba], stavby inženýrských sítí, stavební a zemní práce. Předmětem objednávky bylo zpracování projektové dokumentace pro přípojku tlakové kanalizace k [adresa] ul. [ulice], k. ú. [obec] a vyřízení územního souhlasu v rozsahu stanoveném cenovou nabídkou ze dne 12. 6. 2020 Cena díla byla sjednána ve výši 15 295 Kč vč. DPH. Současně bylo dohodnuto, že před prací zaplatí objednavatel zhotoviteli zálohu ve výši 50 % ceny na základě vystavené zálohové faktury. (objednávka na čl. 51, rekapitulaci na čl. 52) Dne 12. 6. 2020 vystavila společnost [právnická osoba] zálohovou fakturu [číslo] na jméno 2. žalovaného se splatností dne 26. 6. 2020 na částku 7 648 Kč. Fakturována byla projektová dokumentace a vyřízení územního souhlasu ke stavbě přípojky tlakové kanalizace k [adresa], ulice [ulice], [obec] (zálohová faktura na čl. 50)

14. Žalobkyně je akciovou společností zapsanou dne 18. 12. 2006, jejímž předmětem činnosti jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Předsedou představenstva je od 26. 3. 2016 [příjmení] [jméno], narozen [datum]. Společnost zastupuje samostatně předseda představenstva, při právních jednáních, jejichž hodnota přesáhne 2 000 000 Kč, zastupuje společnost společně předseda představenstva společně s dalším členem představenstva. Základní kapitál společnosti činí 3 700 000 Kč (výpis z OR na čl. 56, 2. strana – 57, výpis z obchodního rejstříku, ověření na čl. 68 – 70)

15. Žalobkyně je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník (mimo jiné) sporných pozemků parc. [číslo] (ostatní plocha) o výměře 4 017 m2 a parc. [číslo] (zahrada) o výměře 1 632 m2, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (výpis z katastru nemovitostí na čl. 57, 2. strana – 59) 16. [právnická osoba] se rozdělila odštěpením a sloučením odštěpované části se žalobkyní. Na žalobkyni přešla část jmění rozdělované [právnická osoba] s. r. o. za podmínek stanovených smlouvou o rozdělení odštěpením ze dne 26. 5. 2008 (výpis z obchodního rejstříku na čl. 60) 17. [právnická osoba] jako rozdělovaná společnost a žalobkyně jako nástupnická společnost uzavřeli dne 26. 5. 2008 Smlouvu o rozdělení [právnická osoba] s . r. o. odštěpením sloučením odštěpované části jmění s nástupnickou [právnická osoba], a.s. Na základě této smlouvy na žalobkyni přešly nemovitosti, které jsou vymezeny v příloze č. 2 této smlouvy, mezi nimiž jsou uvedeny i sporné pozemky parc. [číslo] (ostatní plocha) a parc. [číslo] (zahrada), zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (notářský zápis na čl. 61 – 66) 18. [právnická osoba] je společností s ručením omezeným zapsanou dne 6. 9. 1999, jejímž předmětem činnosti jsou pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Jednatelem společnosti je [příjmení] [jméno], [datum narození], jednatel jedná jménem společnosti samostatně. Základní kapitál společnosti činí 100 000 Kč (výpis z OR na čl. 67)

19. JUDr. [jméno] [příjmení], správce konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba] jako kupující uzavřeli dne 4. 10. 2001 kupní smlouvu, na základě které prodávající převedl na kupujícího nemovitosti uvedené v čl. I., mezi nimiž jsou uvedeny i sporné pozemky parc. [číslo] (ostatní plocha) a parc. [číslo] (zahrada) zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (kupní smlouva na čl. 70, 2. strana – 72)

20. Žalobkyně jako propachtovatel a společnost [právnická osoba] jako pachtýř uzavřely dne 30. 6. 2016 Smlouvu nájemní a pachtovní smlouvu o zemědělském pachtu, na základě které propachtovatel přenechal pachtýři pozemky určené k zemědělské výrobě a chovu zvířat k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavázal zaplatit za to propachtovateli pachtovné. Dále propachtovatel přenechal pachtýři pozemky, které nejsou určeny k zemědělské ani živočišné výrobě, blíže specifikované v tabulce [číslo] k dočasnému užívání a pachtýř se zavázal hradit za to nájemné. V tabulce č. ě pak byly uvedeny i sporné pozemky parc. [číslo] (ostatní plocha) a parc. [číslo] (zahrada) zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (nájemní smlouva na čl. 72, 2. strana – 76, seznam, mapa na čl. 76, 2. strana – 77)

21. Žalovaní jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci pozemků parc. č. st. 48 (zastavená plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a parc. č. st. 49 (zastavená plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (výpis z katastru nemovitostí na čl. 78 – 80, mapa pozemků, fotografická mapa na čl. 81) 22. [právnická osoba] jako pronajímatel a 2. žalovaný jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu, na základě které pronajímatel přenechal nájemci pozemek parc. [číslo] (ostatní plocha) zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], k ustájení a výběhu zvířat a nájemce se zavázal hradit za to nájemné ve výši 4 000 Kč ročně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou 1 rok, a to od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004 (nájemní smlouva na čl. 82)

23. Dle výpisu z centrální evidence exekucí je proti žalovanému č. 2 vedeno celkem 8 exekučních řízení. (seznam exekucí na čl. 83)

24. Na fotografiích na čl. 84 – 89 je zachycen travnatý pozemek, na kterém se pase kůň, pozemek je oplocen a v pozadí se nachází budova. (fotografie na čl. 84-89)

25. Dne 25. 7. 2019 podal [jméno] [příjmení] vysvětlení na Policii ČR, v němž uvedl, že žalovaní v současné době neoprávněně užívají pozemky [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí] a neoprávněně využívají stavby stodoly na pozemku parc. [číslo] které není do současné doby zkolaudovaná, neexistují k ní žádné dokumenty. Na parcele [číslo] je stavba čističky odpadních vod svedena do potoka, o níž žalovaní tvrdí, že byla zkolaudována. To ověřovali na vodoprávním úřadě v [obec] a na stavebním úřadě v [obec], kdy zjistili, že k tomu nemají žádné doklady. Uvedené parcely má jeho [právnická osoba] [obec] pronajaté od žalobkyně. Při práci na revitalizaci parku, jehož jsou parcely [číslo] [číslo] součástí byl on a jeho pracovníci dne 8. 7. 2019 napadeni paní [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného]. Toto je řešeno [stát. instituce], potažmo na [stát. instituce]. V současné době realizují na výše uvedených parcelách práce související s obnovou parku a žalovaní mu brání ve výkonu tohoto práva. Rád by se s manželi [příjmení] domluvil na dalším postupu ve věci užívání černé stavby a pozemků, ale není s nimi rozumná dohoda. Vedou o tom již od roku 2016 ústní i písemná jednání, již dne 12. 5. 2016 a 7. 7. 2019 jim posílal výzvu k vyklizení pozemků a staveb, ale do dnešního dne se tak nestalo. (záznam o podání vysvětlení na čl. 90)

26. Na fotografiích na č. l. 91 je zachycena budova, u které je přistavěna zarostlá vyvýšená část (dle tvrzení žalobkyně se jedná o čističku), na druhé fotografii je zachycen svod ústící do potoka. Na čl. 92 je letecký snímek budovy [adresa], u které je znázorněn obrys čističky na pozemku par. [číslo] zatrubněná trasa odpadní vody do [anonymizováno] potoka přes pozemek parc. [číslo] v délce cca 20 m. (fotografie na čl. 91 – 92)

27. Dne 30. 11. 2017 byly na žádost žalobkyně [právnická osoba] a [právnická osoba] vytyčeny body mezi pozemky par. [číslo] st. 48, st. 49 a 805. Dle protokolu o vytyčení hranice pozemků byla na místě přítomna žalobkyně, která protokol podepsala a 1. žalovaný, který protokol nepodepsal. (vytyčovací náčrt, protokol o vytyčení hranice, mapa na čl. 93 – 94)

28. Na fotografiích na čl. 94, 2. strana – 95 je zachycena částečně plechová, částečně cihlová budova (dle tvrzení žalobkyně se jedná o plechovou a tréninkovou halu).

29. Dopisem ze dne 12. 5. 2016 žalobkyně vyzvala 2. žalovaného k vyklizení pozemků parc. [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí], které neoprávněně užívají. O těchto pozemcích hovořili již při jednání, které proběhlo před 8 lety. Nicméně žalovaný přesto tyto pozemky bez právního důvodu oplotil a užívá je jako výběh a pastvu pro zvířata [příjmení] [příjmení]. Při osobním jednání žalovaný tvrdil, že zakoupil objekt nebo část objektu, který se na pozemku parc. [číslo] nachází (objekt bez čísla popisného), s tím, že disponuje také jinými mapami, než má žalobkyně. Žalobkyně ho proto vyzvala, aby tyto doklady předložil na Katastrálním úřadě v [obec] do 15. 6. 2015. Dopisem ze dne 7. 7. 2016 Dr. [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba] sdělil 2. žalovanému, že obhlídkou na místě bylo zjištěno, že nebyl odstraněn plot ohraničující část pozemků par. [číslo] [číslo]. Pokud je mu známo, ani katastr nemovitostí neeviduje žádný nabývací titul k objektu na tomto pozemku, stodole. Ani na tuto stavbu, její případnou rekonstrukci či přístavbu nebylo vydáno stavební povolení. Požádala o vyklizení pozemků, včetně stodoly a předání nájemci – společnosti [právnická osoba] nejpozději do 31. 7. 2016. Dopisem ze dne 3. 5. 2019 Dr. [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobkyně sdělil žalovaným, že se na pozemcích par. [číslo] [číslo] neoprávněně nachází provizorní a zanedbaný drátěný plot. Od roku 2018 na základě vodohospodářského projektu probíhají práce na obnově toku [anonymizováno] potoka. Dne 4. 5. 2019 bude probíhat vytyčování nově upraveného koryta a následně budou prováděny zemní práce. Následně bude probíhat úprava terénu pozemků a osázení novou parkovou vegetací. Žádá proto žalované o neprodlené odstranění plotu, jinak bude požadována úhrada za jeho odstranění. Žádá žalované také o to, aby na pozemky nepouštěli pást zvířata a odstranili stavby související s objektem rodinného domu na parc. č. st.

49. Dopisem ze dne 16. 1. 2020 Dr. [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobkyně kontaktoval právní zástupkyni žalovaných a sdělil jí, že na pozemku žalobkyně parc. [číslo] se nachází černá stavba – plechová bouda. Dle územního plánu [územní celek] je tento pozemek součástí veřejné zeleně, s čímž žalobkyně souhlasila. Opakovaně žádali žalované, aby objekt vyklidili, ti nereagovali. Naopak pozemek, na němž se nachází černá stavba, oplotili a znemožňují tak majitelům a nájemci vstup na jejich pozemek. Dr. [příjmení] hovořil se starostkou obce i místostarostou, kteří nesouhlasí s tím, aby byla jakákoliv část pozemku parc. [číslo] vyčleněna z kategorie veřejná zeleň a bylo zrušeno předkupní právo obce na tento pozemek. Dne 3. 2. 2020 kontaktovala právní zástupkyně žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], kterému navrhla smírné řešení, že by žalovaní vyklidili plechovou stavbu, kde skladují krmivo pro zvířata a přenechali ji jeho klientovi a klient by převedl část pozemku [číslo] na kterém je postavena tréninková hala do jejich vlastnictví. (dopisy ze dne 3. 2. 2020, 12. 5. 2020 na čl. 96, výzva k vyklizení na čl. 97, sdělení o zahájení prací na čl. 97, 2. strana dopis ze dne 16. 1. 2020, podací lístek na čl. 98)

30. Na čl. 116 spisu je zachycen územní plán [obec] a vyznačeným využitím jednotlivých ploch, na čl. 117 spisu je mapa, na které jsou vyznačeny sporné pozemky včetně sporné plechové haly, která z velké části stojí na pozemku par. [číslo] (mapa na čl. 116, 117) Totožný plánek se nachází na čl. 124 spisu, na kterém je vyznačen odstraněný plot na pozemku par. [číslo] jakož i stávající plot žalovaných na pozemku parc. [číslo] čistička žalovaných na pozemku par. [číslo] dále je zde zeleně vyznačena plechová hala, modře pak tréninková hala vzniklá rekonstrukcí plechové haly na pozemku par. [číslo] červeně budova garáží, která byla odstraněna. (plánek na čl. 124)

31. Znalec Ing. Josef Kulhánek vypracoval dne 3. 7. 1995 na základě objednávky [jméno] [příjmení] znalecký posudek č. 1845/120 o ceně zemědělské usedlosti [adresa] v [obec], v němž uvedl, že k oceňovaným objektům patří hospodářské budovy a ocelokolna. Hospodářské objekty tvoří komplex hal uzavírající ze dvůr. Haly jsou zděné. (znalecký posudek na čl. 135 – 138, 139 – 141)

32. Na fotografiích ze dne 28. 1. 2021 jsou zachyceny zarostlé pozemky se zbytky drátěného plotu. (informace o souboru – fotografie na čl. 156 – 161)

33. Dne 13. 2. 2002 se konalo jednání na Obecním úřadě [obec] spojené s prohlídkou pozemků žalobkyně, včetně pozemku par. [číslo]. Jednání se účastnil jednatel žalobkyně [příjmení] [jméno] jako vlastník pozemků. K pozemkům par. [číslo] [číslo] je ve zprávě uvedeno, že jsou popsány jako zahrady. Na pozemku č. 2 nestojí nic, na pozemku č. 3 stojí menší neobydlený a neužívaný objekt v horším stavu. (zpráva z jednání na OÚ [obec] na čl. 162 – 163) 34. [stát. instituce], odbor životního prostředí obdržel dne 1. 3. 2011 od firmy [právnická osoba] žádost o souhlas s projektem rekultivace kojetického rybníka. K předloženému návrhu neměl [stát. instituce] žádné námitky a vyslovil s provedením projektu souhlas. (žádost o souhlas s projektem rekultivace [anonymizováno] potoka, k. ú. [obec] – souhrnné vyjádření odboru ŽP na čl. 164 – 166)

35. Jednatel žalobkyně dne 27. 1. 2021 písemně prohlásil, že v roce 2004 jednal s rodinou [příjmení] o užívání pozemků [číslo] [číslo] v k. ú. [obec]. Během jednání byly rodině [příjmení] předloženy výpisy z KN a mapy pozemků ve vlastnictví [právnická osoba] s. r. o., mimo jiné z toho důvodu, že se [právnická osoba] s. r. o. uzavřeli nájemní smlouvu na pozemek parc. [číslo]. Během jednání jmenovaní projevili zájem o koupi pozemku [číslo] včetně plechového objektu. Jednání tlumočila [celé jméno svědkyně], která dne 29. 1. 2021 písemně prohlásila, že tlumočila jednateli žalobkyně při jednání s rodinou [příjmení]. Potvrdila, že sdělení jednatele žalobkyně obsažené v jeho prohlášení ohledně jednání v roce 2004 a deklarovaného přání [anonymizováno] koupit pozemek parc. [číslo] včetně plechové haly, jsou pravdivá. (čestné prohlášení na čl. 167, 168)

36. V ručně psané poznámce je uvedeno, že [anonymizováno] chtějí koupit pozemky a halu vedle, [anonymizováno] musí říct do konce roku, jestli prodají nebo prodat jen část pozemku pod halou. [anonymizováno] chtějí koupit i park pro zvířata, nájem pozemku [číslo] do konce roku 2014. Poznámky nejsou podepsány, dle žalobkyně se jedná o poznámky, které si činila tlumočnice při tlumočení jednání mezi jednatelem žalobkyně a [anonymizováno] (poznámky na čl. 210)

37. Na mapě na č. l. 169 je vyznačen pozemek par. [číslo] budova bez č. p. na pozemku par. [číslo] pozemky s budovami parc. [číslo] (mapa na čl. 169)

38. Dne 6. 5. 1988 proběhl na místním národním výboru v [obec] jednání spojené se šetřením ve věci nevyhovujícího stavebního i hygienického stavu, který v mnoha případech ohrožuje bezpečnost a zdraví občanů a hyzdí vzhled obce. Předmětem jednání byl (mimo jiné) objekt [adresa], na němž se nachází velká hospodářská usedlost, přičemž je v protokolu uvedeno, že je nutné provést oplocení u zadního vstupu do objektu. (protokol [číslo])

39. Stavebník [celé jméno žalovaného] ohlásil dne 21. 12. 1995, že připravuje k realizaci drobnou stavu – demolice kovárny opravy stájí. Po dokončení bude stavba sloužit jako zimoviště [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Dopisem ze dne 19. 2. 1996 [stát. instituce] sdělil J. [celé jméno žalovaného], že souhlasí se záměrem realizovat udržovací práce v [obec] na parcele č. kat. 48, a to demoliční práce. (dopis OÚ [obec] ze dne 19. 2. 1996)

40. Je evidován znalecký posudek zadaný [jméno] [příjmení], vypracován pod [číslo] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], datum 3. 6., 28 týden, ocenění stavby 19, 21, [obec], provedeno 3.

7. Dále jsou uvedeny údaje o účtované odměně a náhradě nákladů. V poznámce je uvedeno, že znalecký posudek má 5 stran, uhrazeno bylo 18. 7., dále je ve znaleckém deníku za rok 1995 provedena kontrola Krajským soudem v Praze, datováno 17. 1. 1996 (znalecký – tlumočnický deník, svazek číslo 6 předložený svědkem [jméno] [příjmení])

41. Z výpovědi 2. žalovaného soud zjistil, že jeho otec koupil nemovitosti, které vlastní jako zimoviště. Byly v dezolátním stavu. Hala tam již byla, měli zájem halu užívat, bez haly nemovitosti nejsou dobře využitelné. Věděli, že pozemek č. 2 není jejich, jednali o jeho nájmu. Uzavřeli nájemní smlouvu, tu ale neprodloužili. Na pozemku č. 2 se nachází čistička, musela se vybudovat, protože v obci nebyla kanalizace. Čistička se budovala v roce 1996, nachází se na pozemku č.

2. Žalovaní se nezabývali tím, jestli místo, kde mají čističku, je také součást pozemku č. 2 nebo ne. Věděli, že pozemek č. 2 není jejich. Co se týká pozemku č. 3, tak na přiloženém nákresu je modře zobrazena hala, tu užívají, trojúhelníkovou část pozemku před halou používají jako přístup k hale. Pozemek za halou neužívají.

42. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že pracuje pro [právnická osoba] [příjmení], která zajišťuje servis pro italské společnosti, takto působí již 23 let. Po tuto dobu působí u společnosti a vypracovává záležitosti i pro žalobce, respektive jeho právního předchůdce. S žalovanými se setkala osobně jednou, a to při jednání o nájemní smlouvě. Jednání byla přítomná zároveň s panem [příjmení] a za [příjmení] si vybavuje jednoho muže, patrně se jednalo o [jméno] [celé jméno žalovaného], ale není si tím zcela jistá. Toto jednání proběhlo, když žalobce zjistil, jak jsou užívány jeho pozemky, a chtěl věc řešit. Kontaktovali tedy žalované a současně řešili pozemky [číslo] i [číslo] takto proběhlo jedno jednání. Žalovaným byly nabídnuty k pronájmu pozemky [číslo] [číslo]. Žalovaní se vyjádřili tak, že pozemek [číslo] do nájmu nechtějí, neužívají ho. Vyjádřili se ale zároveň také tak, že chtějí koupit plechovou halu a část tohoto pozemku. Nájemní smlouva tedy byla uzavřena pouze k pozemku [číslo]. Při jednání žalovaným ukázali mapy. Z jednání vyplynulo, že pozemek č. 3 neužívají. Podrobně si průběh jednání již nepamatuje, vybavuje si ale, že řekli, že mají zájem koupit halu a část pozemku č.

3. Jednání proběhlo na počátku roku 2004, určitě to bylo v souvislosti s jednáním o nájemní smlouvě ve vztahu k pozemku č.

2. Jednání tedy muselo proběhnout před uzavřením této smlouvy. Smlouvy se ale přímo na jednání nepodepisují. Nejdříve se o všem jedná a svědkyně poté smlouvu připraví a přeloží. Dalšího jednání se neúčastnila, a pokud následně proběhla nějaká písemná komunikace, týkala se pozemku [číslo]. Svědkyně připravovala smlouvu a také připravovala a překládala i výzvy k úhradě, neboť nájemné nebylo hrazeno. Jinak co se pozemku č. 3 týká, tak žalovaní při jednání se vyjádřili tak, že mají zájem o jeho odkup, respektive haly a části tohoto pozemku, a pan [příjmení] řekl, že se rozhodne do konce roku. Následně však již žádné pokyny k přípravě listin, nebo jednání ohledně tohoto pozemku, neobdržela. Co se týká podkladů, tak společnost má k dispozici podklady z těchto jednání. Doklady se většinou neskartují a zůstávají v archivu, a to i doklady z roku 2004. K pozemku č. 3 je k dispozici její rukou psaná poznámka. Na listiny si psala své neoficiální poznámky z jednání a tam je právě napsáno u pozemku č. 3, že pan [příjmení] se do konce roku rozhodne, zdali ho prodá [celé jméno žalovaného]. Svědkyně do místa, kde se nachází předmětné pozemky, dojížděla přibližně jednou za rok, a to asi do roku 2007. Kovová hala vypadala opuštěně, za halou byly kurníky a chlévy, byly to černé stavby od vlastníků pozemků, které se za halou nacházely. Pozemky č. 2 a č. 3 byly oplocené. Rodina žalovaných zde měla zvířata, bylo třeba, aby neutíkala. Pozemek byl zakoupen v roce 2001, má za to, že to bylo z konkurzní podstaty. Pozemky byly neudržované, žádnou údržbu zde neprováděli. Na pozemky se ani nedostali, navíc určitou dobu zde byl i nájem. Tento byl sjednán na rok, ale i poté byl pozemek č. 2 užíván ze strany žalovaných. Vyzývali k uzavření druhé nájemní smlouvy nebo vyklizení pozemku, vždy však obdrželi odpověď, že pozemek není užíván. Když však do místa přijeli, bylo zřejmé, že je užíván. Na pozemku č. 3 se nacházela hala, ta působila opuštěně a pozemek č. 3 nepůsobil dojmem, že by byl užíván. U předání pozemků při koupi nebyla přítomna, nemůže říci, zdali byly oplocené již při uzavření kupní smlouvy. Žalované vyzývali k vyklizení pozemku č. 2, protože zde byla uzavřena nájemní smlouva a měli za to, že i nadále [anonymizováno] pozemky užívají po ukončení nájemní smlouvy.

43. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalovaného, bylo zjištěno, že se do rodiny [příjmení] vdala v roce 2001. S manželem chodili od roku 1999, nicméně její otec a tchán se znali. Již v roce 1999 manžel a tchán řešili výstavbu haly. Pamatuje si to, protože manžel pracoval na filmu Hurá na medvěda, točil film a zároveň v této době s otcem komunikoval o financování haly. Výstavbu haly organizoval otec manžela, finance ale dodával manžel. Vždy, když byli spolu, tak se bavili například tak, že je třeba dodat ještě 30 000 Kč, je třeba zaplatit to, či ono. V místě jsou dvě haly, jedna dlouhá a plechová, druhá trénovací. V plechové hale je pouze uskladněno krmivo a další věci, které potřebují pro provoz cirkusu. Zvířata zde ustájena nejsou a nebyla, ta jsou ustájena na jiném místě, na jejich pozemku. Na tuto halu navazuje trénovací hala, kterou právě přestavoval tchán a manžel, jak uváděla. Trénovací hala se nachází na pozemku č. 3, ocelokolna se nachází také na pozemku č. 3 a částečně i na pozemku č.

2. Pokud se řešil nájem v roce 2004, tak svědkyně u tohoto jednání nebyla. Byl tam tchán a manžel a manžel jí říkal, že se řešil pozemek č.

2. V roce 2016 dostali nějakou výzvu a vyvolali jednání. U tohoto byla přítomna, také manžel, pan [příjmení], jeho manželka, pan [příjmení] a tlumočnice. Přesně si již nepamatuje, co se u tohoto jednání řešilo. Není schopna uvést, jaký byl závěr tohoto jednání a na čem konkrétním se dohodli. Hala je pro ně zásadní, nejde jim o pozemek č. 3, ale o halu. Oba jsou z významné cirkusové rodiny a pro svých pět dětí by chtěli uchovat k jejich umění i jejich podnikání.

44. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], bratra žalovaných, soud zjistil, že koupi pozemků vyřizoval především on, měl plnou moc. Sháněli nemovitosti na zimoviště, naskytla se koupě nemovitostí od paní [příjmení]. Nerozhodli se hned, do místa jel asi 4x, nebo 5x, bylo to tam velmi zanesené, nikdo o pozemky evidentně dlouhou dobu nejevil žádný zájem, nestaral se o ně, byly zanesené nepořádkem a velmi zanedbané. Nakonec se rozhodli pro koupi. V místě byl i odhadce a ocenil vše, co v místě bylo. Jednalo se o uzavřený objekt, který celý koupili. V místě byla plechová garáž, kovárna a drobné stavby. Těchto staveb tam bylo více, lze říci, že tvořily jakýsi uzavřený kruh. Do místa se vstupovalo hlavní bránou. Zleva a zprava byly dílny, maštale a podobné stavby, proti bráně tento kruh staveb byl uzavřen plechovou halou. V zásadě tyto stavby byly spojené, mezi nimi možná byl někde metr, či dva. Nebylo to tak, že by z tohoto prostoru byl volný přístup na jiný pozemek. Odhadce to také takto odhadl. Brali to tak, že je to jedna uzavřená prostora, tedy kruh staveb s halou, za halou již nebyly prostory, které by je pro koupi zajímaly. Kovárna byla vpravo, za ní byla silnice, přesné umístění si však nepamatuje. Oploceno to bylo právě těmi budovami do kruhu. Za tím žádný plot nebyl.

45. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že jiné podklady po otci, který zpracovával znalecký posudek při koupi nemovitostí žalovaných, k dispozici nejsou. Jediné, co je dále k dispozici, je znalecký – tlumočnický deník, svazek číslo 6, který byl kontrolován příslušným krajským soudem. Nelze přesně určit, na základě jakých podkladů byl znalecký posudek vypracován, když tyto nejsou k dispozici. Nicméně lze z něj zjistit, že bylo vypracováno ocenění budov, hal a pozemků k zadání, jak se podává ze znaleckého deníku. Byla oceněna mimo jiné i ocelová hala, ocelokolna. K listině na čl. 124 spisu svědek uvedl, že ze znaleckého posudku se podává, že byly oceněny stavby, které byly do půlkruhu, což odpovídá i uvedené listině. Šedě označené jsou stavby, které byly oceněny jako stavby zděné, modrou barvou je vyznačena ocelokolna. Její velikost odpovídá kolně oceněné ve znaleckém posudku, a to ocelové. Ze znaleckého posudku se dále podává, že ocelokolna, tedy budova postavená s ocelovou konstrukcí, byla oceňována pouze jedna, zbylé stavby byly zděné, to odpovídá zcela i předloženému nákresu. Jiná ocelová budova nebyla oceňována. Jaká konkrétní ocelová kůlna byla na pozemku v roce 1995, neví. Díval se do fotomapy a kontroloval nákres ve fotomapě se znaleckým posudkem. Vyšlo mu, že ocelokolna by měla být ta budova, kterou ukázal na nákresu. Má-li se vyjádřit k tomu, že v současné době je rozměr jiný, nežli ve znaleckém posudku, tak nelze vyloučit, že něco v mezidobí bylo přistavěno. Při vypracování znaleckého posudku se vychází z toho, co soudní znalec změří, i z výpisu katastru nemovitostí. V době vypracování znaleckého posudku ve výpisu katastru nemovitostí byly uvedeny budovy i pozemky. Soudní znalec pracuje dle zadání, tedy co je mu zadáno, ocení. Znalecký posudek, který byl soudu předložen, je finální verze. Není opatřený razítkem, protože se jedná o kopii. Když údaje kontroloval, zjistil, že v současné době ocelová hala není zapsána v katastru nemovitostí. Zdali tam byla zapsána v předchozí době, to neví.

46. Z výpovědi 2. žalovaného soud zjistil, že byl přítomen jednání v roce 2004. Pozemek č. 2 užívali jeden rok, další nájemní smlouva se neuzavřela. Na pozemku byla vysoká tráva, někdy tam dávali koně pást. Dále se jednalo o předmětných pozemcích v roce 2016, to byli vyzváni, aby je vyklidili. Proběhlo jednání, u kterého byl přítomen, dále pan [příjmení], jeho manželka, pan [příjmení] a tlumočnice. Ukazovali jim zaměření, z nějž vyplývalo, že pozemek č. 3 žalobkyni patří. Snažili se věc řešit, jednal o tom i s panem [příjmení]. Navrhli odkup tohoto pozemku [číslo]. Plechová hala je pro rodinu zásadní. Koupi pozemků v roce 1995 vyřizoval bratr, který měl plnou moc. V místě byla tehdy plechová hala, k níž byla přistavěna garáž. Tu poté zbourali a udělali novou trénovací halu. Takto provedli přestavbu. U konkrétních jednání o koupi osobně přítomně nebyl. O věc zajímal pan starosta a kronikář obce, který vše dokumentoval a fotografoval. Tento je však již mrtvý. Vše takto dokumentoval především pro obec, měli k dispozici i staré fotografie, historické, jak to v místě vypadalo. Tyto jim ukazoval. Pozemky byly zaplocené, oplocení však bylo velmi zchátralé. Byly tam tyče, které ale byly pouze pozůstatkem předchozího oplocení. Situace v místě byla taková, že pozemky dříve užíval [příjmení], který zde měl sklady, proto provedl oplocení. Oplocení, které v místě bylo, tedy bylo zbytkem oplocení, které vybudoval [příjmení]. Toto už je nyní pryč.

47. Z výpovědi jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že s žalovanými jednal již před mnoha lety. Vzpomíná si, že se setkali v kanceláři a jednali o pronájmu pozemku a o vlastnictví. Žalovaní se na ně s tímto obrátili. Ví, že na jednom pozemku stála železná stavba. Sporný pozemek č. 3 žalobkyně koupila v dražbě. Nedošlo k jejich přesnému předání pozemků, konkursní správce pouze podepsal smlouvu, vždy však věděli, že pozemek č. 3 je žalobce. Žalobce hájí veřejné zájmy, vize byla předat oblast i s vodní plochou do užívání veřejnosti a za velmi nízkou cenu ji převést na obec. Bez zisku oblast spravuje [ulice] [obec], která ji udržuje. Co se týká haly, tak věděli, že tato je zde vystavěna nelegálně. Je velmi ošklivá, chtěli ji zbourat. S žalovanými byly vztahy těžké. Na pozemky č. 2 a č. 3 nechali vniknout zvířata z cirkusu. Následně uzavřeli smlouvu o nájmu, nájemné ale žalovaní neuhradili. Žalobu nepodali, protože zjistili, že mají mnoho exekucí a bylo zřejmé, že náklady na advokáta převýší to, co by získali. Vybavuje si, že s žalovanými proběhlo jedno jednání. Při jednání s žalovanými byl přítomen a jedna z jeho sekretářek. Domnívá se, že právě sekretářka napsala tu poznámku, která se nachází na čl. 210 spisu. Za žalované byl přítomný 1. žalovaný. Při jednání tak byly přítomny tři osoby. Konkrétně hovořili o odkupu i o pronájmu. Za pronájem nabídli velmi nízkou částku. Jedná se sice o zemědělské pozemky, nicméně nacházejí se v parku a jejich pozice je velmi dobrá. Ačkoliv byla částka nízká, následně se smlouva uzavřela, protože žalovaní pozemek stejně užívali. U pozemku č. 3 se řešil odkup s tím, že se chtěl nejprve poradit ještě se dvěma dalšími jednateli žalobkyně. Sám může činit právní jednání do hodnoty 2 000 000 Kč, prodej však vždy konzultují společně. Sdělil tak žalovaným, že toto potřebuje řešit i s dalšími dvěma jednateli. Jejich stanovisko bylo takové, že pozemek prodat nechtějí, chtěli vše zachovat ve svém celku. Žalobkyně v tu dobu věděla, že není možné vydržení sporného pozemku ze strany žalovaných, proto to nechali být. Nebyla to prioritní otázka, neboť žalobkyně spravuje dalších 60 společností a z tohoto pohledu se jednalo o majetek celkem malé hodnoty. Vždy však pozemek vnímali jako jejich a starali se o něj. Provedli i rekultivaci potoka v částce 120 000 Kč, když před deseti lety došlo k poškození potoka po velkých povodních v Praze. Již od začátku byly pozemky oplocené, konkrétně to bylo tak, že pozemek č. 3 byl oplocen v místě za plechovou budovou, tedy nebyl oplocen celý. Oplocení bylo velmi špatné. Na nákresu na čl. 124 spisu ukazuje, kde bylo oplocení. Uvádí a ukazuje, že toto bylo za plechovou boudou, která je označena modrým obdélníkem. Na pozemku č. 3 byla tráva. Žalovaní dříve užívali pozemky č. 2 i č. 3, nyní je již neužívají. Žalobkyně intenzivně problém s žalovanými neřešila, protože pozemky měly 110 hektarů a pro společnost to nebylo zásadní. Z hlediska majetku, s nímž společnost nakládala a který spravovala, to byl malý pozemek, navíc jej následně začala spravovat [ulice] [obec]. V době, kdy bylo jednáno s žalovanými, jej ještě [ulice] [obec] nespravovala. Žalovaní neužívali pozemky stále, užívali je pouze někdy, někdy místní telefonovali, že se tam nacházejí exotická zvířata. Jednatel tam jezdil v průměru jednou ročně. Většinou tam někoho posílal. Zvířata na pozemku viděl i osobně. Když byl v místě, tak s žalovanými nikdy sám nehovořil. Bylo poměrně těžké se k nim dostat. Žalovaní v místě většinou nebyli, jejich dům byl zavřený, navíc není schopen s nimi komunikovat, protože neumí česky. Pokud jde o užívání pozemku žalovanými, vyjadřoval se k situaci, kdy sám ještě věc řešil, to bylo do roku 2015. Od roku 2015 se věcí nezabývá, pozemek je ve správě [anonymizováno] [obec], o níž získává informace o situaci v místě.

48. Provedením shora uvedených důkazů má soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto neprovedl další důkazy navržené žalobkyní v podání ze dne 28. 4. 2021, a to výslechem dalších svědků a vyžádáním dokumentů od [stát. instituce] a Stavebního úřadu [obec], neboť je považoval za nadbytečné. Nadto byly uplatněny až po koncentraci řízení.

49. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 50. [jméno] [příjmení] jako prodávající a [celé jméno žalovaného] (právní předchůdce žalovaných) jako kupující uzavřeli dne 3. 7. 1995 kupní smlouvu, na základě které prodávající převedla na kupujícího zemědělskou usedlost [adresa] s pozemkem parc. č. st. 48 o výměře 3037 m2 a zemědělskou usedlost [adresa] s pozemkem parc. č. st. 49 o výměře 2779 m2, vše zapsáno u katastrálního úřadu [obec] na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Před uzavřením kupní smlouvy byl vypracován znalecký posudek č. 1845/120 znalcem Ing. Josefem Kulhánkem o ceně zemědělské usedlosti [adresa] v [obec], v němž uvedl, že k oceňovaným objektům patří také hospodářské budovy a ocelokolna. [celé jméno žalovaného] jako dárce a žalovaní jako obdarovaní uzavřeli dne 24. 2. 1997 darovací smlouvu, na základě které dárce žalovaným daroval výše uvedenou zemědělskou usedlost [adresa] s pozemkem parc. č. st. 48 a zemědělskou usedlost [adresa] s pozemkem parc. č. st.

49. Žalobkyně je vlastníkem sporných pozemků parc. [číslo] (ostatní plocha) o výměře 4 017 m2 a parc. [číslo] (zahrada) o výměře 1 632 m2, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] Tyto pozemky nabyla od své právní předchůdkyně [právnická osoba] s. r. o., na základě smlouvy o rozdělení [právnická osoba] s. r. o. odštěpením sloučením odštěpované části jmění s nástupnickou [právnická osoba], a.s. ze dne 26. 5. 2008. Právní předchůdkyně žalobkyně pak tyto pozemky nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené dne 4. 10. 2001. Dále bylo zjištěno, že na pozemku č. 3 se nachází plechová hala, která zde byla vystavěna ještě předtím, než se vlastníkem pozemku stala žalobkyně. Žalovaní ji využívali jako sklad krmiva pro zvěř, následně ji zrekonstruovali a zrekonstruovanou část začali využívat jako tréninkovou halu pro artisty a zvěř. Pozemek č. 2 pak žalovaní užívali jako pastvu pro svá zvířata. Jednatel žalobkyně (tehdy jako jednatel společnosti [právnická osoba]) v roce 2004 proto kontaktoval žalované, aby s nimi jednal o užívání pozemků č. 2 a č. 3 v k. ú. [obec]. Výsledkem tohoto jednání bylo uzavření nájemní smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a 2. žalovaným jako nájemcem, na základě které pronajímatel přenechal nájemci pozemek parc. č. 2 k ustájení a výběhu zvířat a nájemce se zavázal hradit za to nájemné ve výši 4 000 Kč ročně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou jeden rok, a to od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004. Během jednání žalovaní projevili zájem o koupi pozemku č. 3 včetně plechového objektu, k prodeji však následně nedošlo z důvodu nesouhlasu dalších dvou jednatelů žalobkyně. Jednání tlumočila [celé jméno svědkyně], která si v průběhu jednání činila ručně psané poznámky, v nichž vyplývá, že žalovaní měli zájem odkoupit od právní předchůdkyně žalobkyně pozemek par. č. 3 včetně plechové haly s tím, že jednatel jim měl do konce roku sdělit, zda bude prodán celý pozemek nebo jen část pozemku pod halou. K uvedeným závěrům o průběhu schůzky v roce 2004 dospěl soud zejména na základě výpovědi jednatele žalobkyně a svědkyně [celé jméno svědkyně]. Výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud uvěřil, neboť nemá žádný zájem na výsledku řízení, její výpověď lze považovat za věrohodnou i z hlediska jejího vystupování při výslechu. Jmenovaná vypovídala věcně, její výpověď nepůsobila naučeným dojmem. Výpovědi jmenované odpovídají i poznámky, které si během jednání činila. Soud rovněž uvěřil výpovědi jednatele žalobkyně, který při výpovědi působil klidným, věcným dojmem. Uvedl, že z hlediska celkového majetku, s nímž žalobkyně nakládala a který spravovala, se jednalo o marginální záležitost, cílem žalobkyně bylo pozemky zrekultivovat a předat je do vlastnictví obce, aby mohly být využívány veřejně jako součást parku. Bylo zřejmým, že skutečnosti popisuje tak, jak si je vybavuje, čemuž odpovídá i to, že některé uváděné skutečnosti nebyly zcela přesné. Výpověď jmenovaného nepůsobila dojmem, že by byla naučená, jednotlivé skutečnosti se snaží uvádět tak, aby zcela přesně odpovídaly žalobním tvrzením. Bylo evidenční, že věc hodnotí výhradně z hlediska obchodního, nemá k ní žádnou citovou vazbu. Po své výpovědi se z dalšího jednání soudu omluvil. Lze vzít za nepochybné, že z hlediska žalobkyně se nejedná o významnou záležitost, jednatel žalobkyně neměl důvod vypovídat nepravdivě a jeho výpověď lze považovat za věrohodnou. Odlišná situace je na straně žalovaných a jejich rodinných příslušníků. Tito tvrdili, že na jednání v roce 2014 se komunikovalo pouze o pozemku č. 2, jeho nájmu, o pozemku č. 3 se vůbec nejednalo, neboť byli přesvědčeni o tom, že je v jejich vlastnictví. Zde je třeba přihlédnout k té skutečnosti, že žalovaní a svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] jsou rodinnými příslušníky. Pokud byly svědkovi [jméno] [celé jméno žalovaného] pokládány další otázky, byl žádán, nechť se vyjádření podrobně o situaci v místě, působil netrpělivým dojmem. Emoční zainteresovanost vyplynula také z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že hala je stěžejní proto, aby mohlo být zachováno jejich umění a podnikání pro děti. Je zřejmým, že na rozdíl od žalobce [příjmení] [jméno], který na věc nahlíží výhradně z hlediska obchodního, přičemž daný majetek je v podnikatelském portfoliu jmenovaného marginální, svědkyně [celé jméno svědkyně], svědkyně [příjmení], má k věci osobní vztah, její výpověď je tak z hlediska nestrannosti na úrovni výpovědi účastnické. I výpověď svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], který je bratrem žalovaných, nelze hodnotit jako výpověď zcela nestranné osoby. Jak zdůrazňovala svědkyně [příjmení], rodinné vazby na straně žalovaných jsou velmi silné. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaní věděli o tom, že pozemky nejsou v jejich vlastnictví a že ocelová hala, později částečně přestavená na tréninkovou halu, se nenachází na jejich pozemku. Tento závěr podporují rovněž listinné důkazy, z nichž bylo zjištěno, že žalovaní jako stavebníci dne 1. 2. 1999 ohlásili, že připravují k realizaci drobnou stavbu – rekonstrukci stávajícího objektu garáží na parcele parc. č. st. 48, [katastrální uzemí] s tím, že po dokončení bude stavba sloužit k výcviku – drezuře zvěře jako doplněk objektu č. p.

19. V řízení však bylo prokázáno, že původní budova garáží, která se skutečně nacházela na pozemku žalovaných, byla zbourána a místo toho byla zrekonstruována plechová hala, která se již nacházela na pozemku č.

3. Žalovaní si tedy zřejmě byli vědomi toho, že plechová hala se nenachází na jejich pozemku, proto do žádosti uvedli, že se jedná o rekonstrukci objektu garáží, neboť jinak by stavební povolení pro stavbu tréninkové haly nezískali. Soud hodnotil i výpověď svědka [příjmení] a znaleckého posudku, kopie, jím předloženého. Tyto důkazy svědčí ve prospěch žalovaných, avšak pouze pro úvahu, že případně mohli být v dobré víře ve vztahu k ocelové kolně. S ohledem k té skutečnosti, že tato se nachází pouze na části pozemku, a to nikoliv ve většině jeho rozlohy, nelze pouze z tohoto důkazu dovodit dobrou víru žalovaných ve vztahu k pozemku č. 3, nadto tomuto odporuje i skutečnosti týkající se rekonstrukce haly. V roce 2016 žalobkyně jako propachtovatel a společnost [právnická osoba] jako pachtýř uzavřely Smlouvu nájemní a pachtovní, na základě které žalobkyně přenechala [anonymizováno] [obec] do užívání i sporné pozemky parc. č. 2 a parc. č.

3. Dopisem ze dne 12. 5. 2016 pak žalobkyně vyzvala 2. žalovaného k vyklizení pozemků parc. č. 2 a 3 v [katastrální uzemí], které neoprávněně užívají. Dopisem ze dne 7. 7. 2016 Dr. [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba] sdělil 2. žalovanému, že obhlídkou na místě bylo zjištěno, že nebyl odstraněn plot ohraničující část pozemků par. č. 2 a 3. Pokud je mu známo, ani katastr nemovitostí neeviduje žádný nabývací titul k objektu na tomto pozemku, stodole. Ani na tuto stavbu, její případnou rekonstrukci či přístavbu nebylo vydáno stavební povolení. Požádala ho tedy o vyklizení pozemků, včetně stodoly a předání nájemci – společnosti [právnická osoba] nejpozději do 31. 7. 2016. Dopisem ze dne 3. 5. 2019 Dr. [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobkyně sdělil žalovaným, že se na pozemcích par. č. 2 a 3 neoprávněně nachází provizorní a zanedbaný drátěný plot, žádá proto žalované o neprodlené odstranění plotu, jinak ho budou muset odstranit sami a požadovat úhradu za odstranění. Žádá žalované také o to, aby na pozemky nepouštěli pást zvířata a odstranili stavby související s objektem rodinného domu na parc. č. st.

49. Dne 25. 7. 2019 podal [jméno] [příjmení] vysvětlení na Policii ČR, v němž uvedl, že žalovaní v současné době neoprávněně užívají pozemky č. 2 a č. 3 v [katastrální uzemí] a neoprávněně využívají stavby stodoly na pozemku parc. č. 3, které není do současné doby zkolaudovaná, neexistují k ní žádné dokumenty. Dopisem ze dne 16. 1. 2020 Dr. [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobkyně kontaktoval právní zástupkyni žalovaných a sdělil jí, že na pozemku žalobkyně par. č. 3 se nachází černá stavba – plechová bouda. Opakovaně žádali žalované, aby objekt vyklidili, ti však na to nereagovali. Naopak pozemek, na němž se nachází černá stavba, oplotili a znemožňují tak majitelům a nájemci vstup na jejich pozemek. Na pozemku č. 2 se nachází stále čistička odpadních vod. Dne 3. 2. 2020 kontaktovala právní zástupkyně žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], kterému navrhla smírné řešení, že by žalovaní vyklidili plechovou stavbu, kde skladují krmivo pro zvířata a přenechali ji jeho klientovi a klient by převedl část pozemku č. 3, na kterém je postavena tréninková hala do jejich vlastnictví.

51. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

52. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

53. Žalobkyně se domáhá vyklizení pozemků parc. č. 2 a 3, kat. území [obec] u [obec]. Žalovaní učinili ve věci vzájemný návrh dle § 97, § 98 o. s. ř., kdy se domáhají určení vlastnického práva k pozemku parc. č. 3, kat. území [obec] u [obec]. Návrh žalobců z hlediska právního hodnocení je založen ustanovením § 1040 o. z., k čemuž pro úplnost soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 25 Cdo 1992/2001, které uvádí, že u nemovitostí plní funkci vindikační žaloby žaloba na vyklizení (např. bytu, domku, či jiné nemovitosti). Obrana žalovaných stojí na tvrzení, že právním titulem, na jehož základě nemovitost, konkrétně pozemek č. 3, užívají, je vlastnické právo, kdy odkazují na ustanovení § 1095 o. z. Žalovaní tvrdí, že kupní smlouvou ze dne 3. 7. 1995 nabyl právní předchůdce žalovaných sousedící pozemky č. 48, zemědělská usedlost č. 21 a č. 49, zemědělská usedlost 19, kdy od tohoto okamžiku odvozují svoji držbu. Žalovaní tedy tvrdí, že užívají předmětné pozemky do té míry dlouho, že na jejich straně došlo k vydržení, a to i za situace, kdy neexistuje právní titul držby. Zde je rozdíl od vydržení řádného, kdy držitel má dobrou víru v titul držby. Žalovaní odkazují na kupní smlouvu k pozemkům parc. č. 48 a č. 49, která dobrou víru v právní titul k pozemkům č. 2 a č. 3 založit nemůže, ledaže by byla užívána část těchto pozemků, k čemuž soud odkazuje na níže uvedená rozhodnutí NS ČR.

54. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1398/2000, pokud se nabyvatel nemovitostí na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva chopí držby pozemku, na který se tato právní skutečnost nevztahuje, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy nabytého a skutečně drženého pozemku. (…) Přitom bylo třeba přihlédnout k poměru plochy pozemku, která byla uvedena v rozhodnutí o vypořádání dědictví a s přihlédnutím k místním poměrům posoudit, zda mohl být se zřetelem ke všem okolnostem (objektivně) v dobré víře, že zděděný pozemek je totožný s pozemkem jím užívaným. Obdobný závěr vyslovil Nejvyšší soud i v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 496/2004, které s tím, že judikatura NS ČR je zde konstantní, odkazuje na rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1848/98, v němž Nejvyšší soud uvedl, že pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. V projednávaném případě má však soud za to, že žalovaní nemohli být v dobré víře, že pozemek č. 3 je součástí jimi zakoupených nemovitostí, když sporný pozemek sporný parc. č. 3 (zahrada) má výměru 1 632 m2. Jedná se o rozsáhlý pozemek, kdy žalovaným muselo být zřejmé, že jimi zakoupené nemovitosti tento pozemek nezahrnuje. Za podstatné zde soud považuje i tu skutečnost, že žalovaní se v řízení domáhají určení, že jsou vlastníky celého pozemku č.

3. Zde jsou i určité rozpory v postoji žalovaných, kteří tvrdí, že předmětný pozemek vydrželi, zároveň uvádějí, že prostor pozemku za plechovou budovou je nezajímá a neužívají jej. Pokud je tomu tak, že prostor pozemku za plechovou stavbou je nezajímá a neužívají jej, není zřejmým, proč se domáhají určení, že jsou vlastníky celého pozemku č.

3. Pokud by setrvávali na stanovisku, že jsou v dobré víře k celému pozemku, nelze s ohledem k jeho výměře tuto dovozovat.

55. Co se týká další skutečností vztahujících se k žalovaným tvrzeného vydržení, soud konstatuje následující. Není-li možné právní titul držby vůbec dohledat a není-li jím ani to, že držitel byl v dobré víře, že se jedná o součást jím vlastněných sousedících pozemků, připadá v úvahu pouze vydržení mimořádné, kterého se žalovaní taktéž v řízení dovolávají, § 1095 o. z. Pro jeho naplnění je nutné, aby byla splněna doba, po kterou držitel má věc v držbě a také to, že držba je poctivá. Občanský zákoník, komentář, Wolters Kluwer, svazek III., I. vydání, 2014, str. 257, 260 uvádí, že pro konstrukci přechodné úpravy lze odkázat na § 3066 o. z. Do vydržecí doby se započítává i doba, po níž měl držitel, jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě, u nemovité věci ne dříve nežli 5 let po účinnosti o. z. Dle gramatického výkladu v případě mimořádného vydržení se započítává i doba před účinností o. z. Limitem pro mimořádné vydržení je neexistence zjevné lsti a doba, kdy nejdříve může mimořádné vydržení doběhnout (1. 1. 2014). Mimořádné vydržení se podobá oprávněné držbě, kdy titul je nedohledatelný, řeší se dlouhodobý stav. Proto je umožněno započtení vydržecí doby, u řádného vydržení tento postup není možný, což podporuje systematika a obsah přechodných ustanovení. Mimořádné vydržení principiálně nestojí na titulu držby dostačujícího k vlastnickému právu, ale na poctivé držbě a uplynutí času. Za této situace tak postačí poctivost držby právního předchůdce, a to bezprostředního předchůdce (v daném případě držbu dle tvrzení započal přímý právní předchůdce žalovaných), možné je započíst pouze poctivou držbu. Zápočet před účinností o. z. je možné pouze u držby mimořádné, jíž se v daném případě žalovaní dovolávají.

56. U mimořádného vydržení tak platí, že je třeba uplynutí doby u nemovitých věcí nejméně 20 let, přičemž nemusí být prokázán právní důvod držby, avšak musí být zřejmá poctivost. Pro úplnost soud odkazuje na Občanský zákoník s komentářem III., C. H. BECK, Praha 2014, str. 327, kde je uváděn i názor J. Spáčila, že podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba dle § 992 o. z., pro vydržení postačuje nedostatek nepoctivého úmyslu. Soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalovaní věděli o tom, že pozemek parc. č. 3 není součástí pozemků, které jejich předchůdce nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení]. Co se týče pozemku č. 2 tak žalovaní toto ani nesporovali, když uvedli, že si byli vědomi toho, že pozemek č. 2 jim nepatří, proto v roce 2004 ohledně tohoto pozemku uzavřeli nájemní smlouvu. Co se týče pozemku č. 3, zde byla tvrzení žalovaných protichůdná, když na jednu stranu tvrdili, že se domnívali, že součástí jejich nemovitostí je pouze pozemek pod plechovou halou, současně však tvrdili, že vydrželi celý pozemek č. 3 a domáhali se určení vlastnického práva k celému pozemku č.

3. Z výše provedených důkazů se však podává, že žalovaní od počátku věděli o tom, že rovněž pozemek č. 3 není jejich v jejich vlastnictví a že stavbu tréninkové haly vědomě prováděli na cizím pozemku. K tomuto soud odkazuje na hodnocení důkazů ve vztahu k jednání žalovaných a žalobkyně v roce 2004. Tedy kromě toho, že již sama výměra pozemku zakládá úvahu o tom, že nemohl být součástí nabývacího titulu právního předchůdce žalovaných, byli tito o této skutečnosti zpraveni. Na straně žalovaných byl tedy shledán nepoctivý úmysl, když od počátku věděli, že nejsou vlastníky pozemků parc. č. 2 a 3, přesto je využívali pro svůj prospěch (stavba výcvikové haly, pastva zvířat). Z tohoto důvodu nemohlo dojít k mimořádnému vydržení žalovanými. Soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalovaným povinnost vyklidit pozemek č. 3 a zároveň pozemek č. 2, když v řízení bylo prokázáno, že na tomto pozemku se nachází minimální čistička žalovaných, je tudíž žalovaným stále užíván, když bylo současně prokázáno, že vlastníkem těchto pozemků je žalobkyně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů od právní moci rozsudku.

57. Žalobkyně se kromě vyklizení předmětných nemovitostí domáhala také uložení povinnosti žalovaným odstranit z pozemku parc. č. 2 a z pozemku parc. č. 3 plot a z pozemku parc. č. 2 čističku odpadních vod a odtok z čističky do potoka. V této části soud žalobu zamítl, neboť má za to, že součástí povinnosti vyklidit předmětné nemovitostí, kterou soud uložit žalovaným ve výroku I., je rovněž i odstranění plotu a čističky odpadních vod a odtoku z čističky do potoka, které se na těchto nemovitostech nachází.

58. Ve výroku III. pak soud zamítl vzájemnou žalobu žalovaných, kteří se domáhali toho, aby soud určil, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, a to 1. žalovaný [celé jméno žalovaného] podílu ve výši jedné poloviny, 2. žalovaný [celé jméno žalovaného] podílu ve výši jedné poloviny pozemku parcela p. č. 3 v obci [obec], [katastrální uzemí] zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Vzhledem k tomu, že soud dospěl (jak výše uvedeno) k názoru, že žalovaní sporné pozemky parc. č. 2 a 3 nevydrželi, přičemž žalovaným nevzniklo vlastnické právo k předmětným pozemkům ani z jiného právního titulu, soud vzájemný návrh žalovaných na určení vlastnictví zamítl.

59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 29 872,50 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 9 000 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem ve výši 14 250 Kč podle ustanovení § 7 bod 4, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“), za 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) citované vyhlášky po 1 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, replika k vyjádření žalovaných ze dne 14. 1. 2021, účast na jednání dne 21. 1. 2021, doplnění důkazů ze dne 23. 2. 2021, vyjádření ze dne 15. 3. 2021, účast na jednání dne 19. 3. 2021, návrh na doplnění dokazování ze dne 28. 4. 2021, účast na jednání dne 7. 5. 2021) a z odměny za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. f) po 750 Kč (účast na jednání dne 14. 5. 2021, na kterém byl vyhlášen rozsudek) a z částky 3 000 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 10 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, K tomu přistupuje částka ve výši 3 622,50 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie a plátcem DPH je tato právnická osoba. Pro úplnost soud dodává, že soud sice žalobu částečně ve výroku II. zamítl, to však pouze proto, že povinnost uložená ve výroku I. v sobě zahrnuje i povinnost, jejíhož uložení se žalobkyně domáhala ve výroku II. Soud má tedy za to, že žalobkyně byla úspěšná v plném rozsahu. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř.

Poučení