22 C 175/2021-62

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa státního zastupitelství] jednající Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zadostiučinění 300 000 Kč a 80 000 Kč, o škody 93 412 Kč, 100 000 Kč a 127 243,60 Kč takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 93 412 Kč zastavuje.

II. Řízení se co do částky 80 000 Kč zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 50 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 250 000 Kč se zamítá.

V. Řízení se co do částky 76 500 Kč zastavuje

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 23 500 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 127 243,60 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 30 016 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Vyjádření účastníků a průběh řízení 1. Žalobce se domáhal v souvislosti s usnesením policejního orgánu ze dne 10. 11. 2015, na základě kterého byl stíhán Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka], před kterým byl obžaloby zproštěn podle § 226 písm. a) tr. řádu následujících nároků: a) nákladů obhajoby ve výši 93 412 Kč za úkony obhájce specifikované v žalobě za období od 18. 11. 2015 - 21. 9. 2020, b) zadostiučinění ve výši 80 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního stíhání, c) nákladů ve výši 100 000 Kč na zpracování znaleckého posudku [anonymizována dvě slova]. [příjmení] jako obrany před nezákonným stíháním, d) nákladů ve výši 127 243,60 Kč za zpracování stanoviska [právnická osoba], s. r. o. jako obrany před nezákonným stíháním, e) zadostiučinění ve výši 300 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonností trestního stíhání, neboť byl ohrožen citelnou trestní sazbou ve výši 8 let trestu odnětí svobody a posléze po částečném zastavení ve výši 5 let trestu odnětí svobody. Žalobce trpěl velkým stresem, psychickými a zdravotními problémy, strachem o osud svůj i rodiny. V rámci trestního stíhání byli slyšeni zákazníci žalobce, čímž byl žalobce před zákazníky stižen stigmatem trestně stíhaného, tudíž veřejností vnímaného jako nesolidního podnikatele. Trestní stíhání trvalo bezmála 5 let.

2. Žalobce byl podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání dne 23. 3. 2022 vyzván k doplnění tvrzení a důkazů, jak bylo konkrétně zasaženo do sféry žalobce, jakým konkrétním způsobem a intenzitou se zdůrazněním, že existenci konkrétní skutečnosti, které lze kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce vznik nemajetkové újmy i příčinnou souvislost s trestním stíháním je třeba tvrdit a dokazovat. Žalobce byl též vyzván k doplnění srovnatelného případu nemajetkové újmy. Žalobce byl upozorněn na následky nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu. Žalobce v reakci upozornil, že jakékoli odsouzení by představovalo překážku provozování jeho dlouhodobě rozvíjené živnosti. Zprvu mu reálně hrozilo uložení i trestu odnětí svobody bez podmíněného odkladu na zkušební dobu. Žalobce navrhl svůj účastnický výslech a uvedl, že žádný srovnatelný případ neuvádí.

3. Žalobce vzal žalobu částečně zpět při jednání dne 23. 3. 2022 pro náklady obhajoby, pro nemajetkovou újmu za nepřiměřeně dlouhé trestní stíhání a co do částky 76 500 Kč nákladů na znalecký posudek [anonymizována dvě slova]. [příjmení]. Soud proto řízení v tomto rozsahu podle § 96 odst. 2,3 o. s. ř. zastavil, jak je uvedeno ve výrocích I. II. a V. rozsudku.

4. Předmětem řízení zůstala náhrada nemajetkové újmy za nezákonnost trestního stíhání ve výši 300 000 Kč a náhrada škod za znalecký posudek [anonymizována dvě slova]. [příjmení] ve výši 23 500 Kč a odborné stanovisko [právnická osoba] ve výši 127 243,60 Kč.

5. Žalovaná se bránila tvrzením, že nároky žalobce jsou důvodné pouze v rozsahu 72 600 Kč v podobě nákladů za úkony obhájce a co do částky 57 500 Kč zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání. Za nezákonnost trestního stíhání je dostatečná morální satisfakce, neboť žalobce dostatečně újmu netvrdil a neprokazoval. Žalobci nehrozil nepodmíněný trest odnětí svobody a v průběhu trestního řízení došlo ke zmírnění kvalifikace skutku. U nákladů na vynaložení odborného stanovisko a znaleckého posudku neprokázal žalobce vznik škody a náklady lze považovat za účelné pouze v rozsahu, který by se významně nelišil od znalečného, jež by uhradil stát. Nebyla doložena ani faktura za znalecký posudek, tedy ani vznik škody žalobce. Žalovaná také nesouhlasila s hodnocením, že by odvolací soud vyšel z odborného názoru vyjádřeného ve stanovisku [právnická osoba] Sporné a nesporné skutečnosti 6. Nesporným účastníci při jednání dne 23. 3. 2022 učinili uplatnění nároků žalobce dne 21. 3. 2021 u žalované; dále skutečnost, že žalovaná žalobce odškodnila částkou 72 600 Kč na nákladech obhajoby a částkou 57 500 Kč za nepřiměřenou délku trestního stíhání na základě stanoviska ze dne 10. 12. 2021; na trestní stíhání žalobce je nutno nahlížet jako na nezákonné, neboť byl žalobce zproštěn obvinění. Nebylo sporu o tom, že žalobce utrpěl újmu v osobním životě, jakou by utrpěla každý nezákonně stíhaný, a dále bylo nesporné, že v době stíhání žalobce provozoval autobazar a byli slyšeni jako svědci jeho zákazníci.

7. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání; zda žalobci v souvislosti s pořízením odborného stanoviska [právnická osoba] vznikla škoda ve výši 127 243,60 Kč, a zda žalobci v souvislosti s pořízením znaleckého posudku [anonymizována dvě slova]. [příjmení] vznikla škoda ve výši 23 500 Kč, zda se jednalo o náklady, které byly účelně vynaloženy na obranu před nezákonným usnesením o zahájení trestního stíhání. Dále bylo mezi účastníky sporné, zda žalobce trpěl velkým stresem a zdravotními problémy v důsledku trestního stíhání, strachem o osud svůj i rodiny, zda má být zohledněn existenční aspekt sporu, kdy žalobce by v průběhu trestního stíhání v obavě o odsouzení, což by znamenalo ukončení jeho živnosti, a zda byl důsledku trestního stíhání žalobce poškozen u zákazníků, kteří byli vyslýcháni v trestním řízení, a byli tak konfrontování se skutečností, že žalobce je trestně stíhán. Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení 8. Kromě nesporných tvrzení účastníků vzal soud ve stručnosti za prokázané následující dílčí skutková zjištění.

9. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesením vydaným policejním orgánem Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha IV, SKPV, 2. oddělení hospodářské kriminality ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro skutek právně kvalifikovaný jako trestný čin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b) odst. 5 písm. c) trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Předmětné usnesení bylo bezúhonnému žalobci doručeno dne 18. 11. 2015. Dne 18. 11. 2015 si žalobce zvolil obhájce Mgr. [jméno] [příjmení]. Stížnost žalobce byla rozhodnutím státního zástupce ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodná zamítnuta. Žalobci byl kladen za vinu pojistný podvod v souvislosti s nahlášením poškození vozidel při krupobití, při kterém měl jako pojištěnec uvést nepravdivé údaje a navýšit škodu požadovanou po pojišťovně u 92 vozidel zhruba o 2 miliony Kč na základě trestního oznámení pojišťovny. Dne 1. 12. 2015 byl vyslýchán žalobce jako obviněný, který odmítl vypovídat. Dne 1. 12. 2015 obhájce v době od 14:17 hod. do 15:16 nahlížel do spisového materiálu a pořizoval fotokopie vybraných materiálů. Policie zajistila velké množství listin vztahující se k pojistným událostem, vozidlům a výslechům majitelů jednotlivých vozidel. Dne 26. 2. 2016 byl žalobce vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis, což učinil dne 15. 3. 2016. Dne 15. 3. 2016 žalobce vypovídal, vinu odmítl a doplnil, že škoda v jeho autobazaru byla zdokumentovaná a nebyla uměle navyšována. Dne 15. 3. 2016 navrhla policie podat obžalobu. Dne 30. 3. 2016 podal státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka], pro skutek, který právně kvalifikoval jako zločin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b), odst. 5 písm. c) trestního zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Dne 18. 4. 2016 byla vyslovena místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4. Dne 25. 4. 2016 Městský soud v Praze rozhodl o místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 6. Dne 1. 6. 2016 byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření s odůvodněním, že nebyly objasněny základní skutkové okolnosti, jak předtím namítal žalobce, když nebylo prokázáno, v jakém rozsahu došlo k pojistné události, výše škody, doplnění výslechu svědků a ohledáním vozidel a přibráním znalců ke stanovení škody a doplnění dokazováním účetnictví žalobce. Dne 10. 6. 2016 si státní zástupce podal stížnost, která byla dne 18. 10. 2016 zamítnuta. Dne 11. 11. 2016 byl spis vrácen policii k doplnění s ohledem na vrácení věci k došetření Obvodním soudem pro Prahu 6. Dne 25. 1. 2017 bylo rozhodnuto o KŘ Policie hlavního města ve sporu o příslušnost policejních orgánů. V následujícím období byly doplněny uložené výslechy svědků. Ve dnech 27. 11. 2017 až lednu 2018 bylo policií přibráni do řízení znalci z oboru strojírenství ke zjištění rozsahu poškození a oprav vozidel, což bylo dne 4. 1. 2018 Obvodním státním zastupitelstvím zrušeno, neboť znalce mělo přibrat právě státní zastupitelství, které tak učinilo. Dne 27. 6. 2018 bylo trestní stíhání ohledně většiny vozidel (85) zastaveno, neboť bylo nepochybné, že se skutek nestal, když u vozidel nešlo určit, zda a v jakém rozsahu byla auta krupobitím poškozena. V únoru až červenci 2018 byly zpracovány znalecké posudky. Dne 3. 10. 2018 žalobce prostudoval spis. Dne 4. 10. 2018 byl podán návrh na obžalobu, která byla podána dne 24. 10. 2018 u Obvodního soudu pro Prahu 6 v rozsahu 6 vozidel a škodou ve výši 481 811 Kč. Žalobci byl kladen za vinu pojistný podvod podle § 210 odst. 1, písm. b) odst. 4 trestního zákoníku. Dne 12. 11. 2018 byl vydán na žalobce trestní příkaz s peněžitým trestem 100 000 Kč, proti kterému podal žalobce odpor. Dne 26. 11. 2018 bylo nařízeno hlavní líčení na den 14. 1. 2019, při které byla přednesena obžaloba, vyslechnut žalobce, znalci [příjmení], [příjmení], [anonymizováno]. Nedostavil se znalec [příjmení]. Za účelem výslechu svědků bylo odročeno na 11. 3. 2019, při kterém soud vyslechl svědky [příjmení], [anonymizována dvě slova], [příjmení], [příjmení] a znalce [příjmení]. Odročeno na 29. 4. 2019, kdy byly prováděny listinné důkazy. Za účelem vyčkání vypracování znaleckého posudku na 15. 7. 2019. Dne 2. 7. 2019 byl přibrán do řízení další znalec ke zpracování dodatku, jednání z tohoto důvodu přeodročeno na 9. 9. 2019, proti čemuž podal žalobce námitky, na které bylo reagováno dne 17. 7. 2019. Dne 17. 8. 2019 byl zpracován doplněk znaleckého posudku. Dne 9. 9. 2019 se konalo hlavní líčení s výslechem znalce [příjmení], za účelem dalšího doplnění znaleckého posudku bylo odročeno na 9. 12. 2019. Dne 22. 11. 2019 byl zpracován druhý doplněk k znaleckému posudku. K žádosti obhájce pro kolizi bylo odročeno hlavní líčení na 27. 1. 2020. Dne 16. 1. 2020 žalobce založil odborné vyjádření [právnická osoba], s. r. o. ze dne 14. 1. 2020, jehož závěrem bylo, že karosérie [anonymizována tři slova], [registrační značka] byla v minulosti poškozena mechanismem odpovídající krupobití. Dne 27. 1. 2020 se konalo hlavní líčení s výslechem svědka [příjmení], znalce [příjmení]. Při hlavním líčení byl žalobce nepravomocně uznán vinným a odsouzen k peněžitému trestu ve výši 90 000 Kč, ohledně zbývajícího vozidla [jméno] [příjmení] [registrační značka] byl žalobce zproštěn. Dne 7. 2. 2020 podal odvolání státní zástupce. Dne 13. 2. 2020 odůvodnil již podané odvolání žalobce. Dne 18. 2. 2020 byl spis předložen odvolacímu soudu, který nařídil jednání na 17. 3. 2020. Z důvodu protikoronavirových opatření bylo odročeno na 26. 5. 2020, při kterém odvolací soud napadený rozsudek zrušil v odsuzující části. Odvolací soud uved, že celá věc je důkazně složitá z důvodu mimořádně silného krupobití, velkého rozsahu škod a jejich těžké zdokumentovatelnosti a složité znalecké zkoumání vozidel poté, co je užívají jiní uživatelé. Odvolací soud uvedl, že nelze vyloučit, že počet důlků napočítaných žalobcem na poškozených vozidlech odpovídá skutečnosti, kdy jejich samotné určení je složité. K pojistné události skutečně došlo, jak vyplývá z vyjádření znalce z oboru meteorologie RNDr. [příjmení] o dopadu 2 000 krup na 1 m2 za téměř hodinu, a proto není možné prokázat, zda žalobce vůbec vůči pojišťovně uplatnil nějaký nepravdivý údaj, případně záměrně navýšil škodu, soudu prvního stupně bylo proto uloženo ve věci znova rozhodnout. Spis vrácen dne 11. 6. 2020. Dne 15. 6. 2020 bylo nařízeno hlavní líčení na 20. 7. 2020, při kterém byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) tr řádu. Z rozsudku plyne, že byli vyslechnuti zákazníci žalobce [příjmení], [příjmení], [jméno], [příjmení], [anonymizováno], [jméno] [příjmení] [příjmení]. Soud činil skutková zjištění ze znaleckého posudku RNDr. [příjmení]. Zprávu Kontrolní části karoserie osobního automobilu Chrysler Voyager [právnická osoba] (odborné stanovisko) soud vzal v potaz, ale neučinil z ní žádná skutková zjištění. Stejně tak je v rozsudku jen shrnuta výpověď svědka [příjmení], zpracovatele odborného stanoviska. Dne 13. 8. 2020 se odvolalo státní zastupitelství. Dne 18. 8. 2020 byl spis předložen odvolacímu soudu, který nařídil jednání na 21. 9. 2020, při kterém bylo odvolání zamítnuto, neboť rozsudek byl věcně správný. Odvolací soud zmiňoval pouze posudek RNDr. [příjmení] nikoli odborné stanovisko [právnická osoba] Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci den 21. 9. 2020 Trestní stíhání žalobce trvalo od 18. 11. 2015 do 21. 9. 2020, zhruba 4 roky a 10 měsíců. Pokud jde o náklady vynaložené státem na znalecké zkoumání v dané věci, za dva doplňky znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] stát zaplatil 115 800 Kč a 84 500 Kč, tj. celkem 200 300 Kč při použití speciální metody vířivých proudů používané při nedestruktivních zkouškách. Tyto doplňky založené obžalobou vyvracely provedení oprav škod na karoserii způsobené od krupobití. Žalobce odborným stanoviskem [právnická osoba] účelně reagoval na tyto důkazní prostředky a částka 127 423,60 Kč je vzhledem k vynaložené částce státu (200 300 Kč) na odborné zkoumání naprosto přiměřeným a účelným nákladem, když obhajobou objednané znalecké rozporovalo závěry důkazů předložených obžalobou.

10. Důkaz trestním spisem dává odpověď na otázku, jaké úkony žalobce snášel a po jakou dobu. Soud ze spisu k nemajetkové újmě žalobce vyzdvihuje nepravomocné odsouzení žalobce k nároku nemajetkové újmy, dále skutečnost, že důvodným námitkám obhajoby dopřál sluchu až odvolací soud a citlivost obvinění související s podnikatelskou činností žalobce. K nároku na náhradu škody soud poukazuje, že znalecký posudek A. [příjmení] i stanovisko [právnická osoba] se vyznačují vysokou kvalitou zpracování při náročnosti odborného posouzení. I s ohledem na průběh trestního stíhání se jedná o náklady účelné a to i vzhledem na částky, které zaplatil stát na znalecké zkoumání (200 300 Kč). Lze však přisvědčit žalované, že stanovisko [právnická osoba] není v rámci rozhodování odvolacího soudu výslovně zmiňováno, jak uvedl žalobce, avšak i tak má soud za to, že se jednalo o relevantní důkaz, který vedl ke zproštění žalobce, neboť podporoval stálou obranu žalobce i potřebnými odbornými závěry.

11. Soud měl k dispozici výpověď žalobce, z které zjistil, že žalobce trápilo, že trestní stíhání pokračuje přes jeho důvodné námitky, že je nevinen, kterým policie nevěnovala dostatečnou pozornost. V roce 2015 se žalobce oženil a plánovali početí potomka, což trestní stíhání oddálilo. Žalobce se totiž obával, co by bylo s ženou a dítětem, kdyby byl odsouzen. Trestní stíhání narušovalo rodinnou pohodu. Trestní stíhání, konkrétně nařízení hlavních líčení, žalobci také komplikovalo i čerpání zahraniční dovolené. Žalobci se v roce 2019 spustilo hučení v hlavě nervového původu. Žalobce se obával odsouzení, neboť by znamenalo ztrátu možnosti podnikat, což žalobce činí již od roku 1995 a své podnikání staví na svých osobních kontaktech. Žalobce byl zcela bezúhonný, předmětné nezákonné trestní stíhání byla jeho prvotní zkušenost s trestním procesem. Žalobce byl v permanentním stresu, nemohl spát. Odbornou pomoc nevyhledal, bere pouze prášky na srdce proti vysoké tepové frekvenci. Okolnost trestního stíhání vysvětloval zaměstnancům včetně důsledku trestního odsouzení. V té době měl 13 zaměstnanců, kteří se podivovali nad tím, jak je možné, že je žalobce stíhán. Žalobce byl i jednatelem několika obchodních společností. Žalobce strpěl zkoumání finančních toků a účetnictví ze strany policie. Žalobce považoval za nespravedlivé, že bylo OČTŘ rozporováno poškození jeho vozidel, ačkoliv další pojišťovny jiná vozidla (poškozená na stejném místě) v rámci pojistných událostí bez komplikací vyřizovaly. Žalobce dráždily i grimasy státní zástupkyně při hlavním líčení, na které si však v rámci trestního řízení nestěžoval. Žalobce byl poškozen i profesně, neboť policie kontaktovala jeho zákazníky s žádostí o vysvětlení a výslechy. Policie žádala po zákaznících auta přistavit a ptala se, zda ví, že auta byla poškozena. Zákazníci pak žádali po žalobci vysvětlení. S ohledem na množství prověřovaných vozidel se jednalo o velké množství volajících, což bylo žalobci nepříjemné. Na poškození pověsti žalobce se podílelo i to, že zákazníci nerozuměli tomu, proč jim žalobce nevysvětlil, že vozidla byla v minulosti poškozena od krupobití, čemuž se podivovali. Žalobce to nebral jako poškození, neboť se podle něj jedná jen o deformaci, kterou napravil vrácením plechu do stejné pozice. Znalce na znalecký posudek a odborné vyjádření s ohledem na úzké odborné zaměření žalobce sháněl špatně. Dopředu s nimi nebyl dohodnut na odměně. Ta byla stanovena až znalcem podle odvedené práce. Žalobce byl rád, že znalce vůbec sehnal. Svědek [příjmení] zakázku na odborné vyjádření vzal, neboť je případ zaujal po odborné stránce, fakturovaná částka měla pokrývat hlavně náklady, komerčně by se jednalo o částky v řádech stovek tisíc.

12. Soud výpověď žalobce hodnotí jako převážně věrohodnou. Žalobce vypovídal sám od sebe, spontánně a plynule. Výpověď působila dojmem skutečně vybavovaných událostí s přesvědčivým množstvím podrobností, které do sebe logicky zapadaly. Jediná část výpovědi, kde žalobce zjevně zaváhal, byla ta část, kde se žalovaná dotázala, zda svým zákazníkům sdělil, zda byla vozidla poškozena od krup. Žalobce odpověděl, že si nevybavuje, zda toto sdělil zákazníkům, což nepůsobilo příliš přesvědčivě, v zásadě však i na tuto otázku žalobce odpověděl pravdivě, neboť soud má za to, že se tak u většiny zákazníků nestalo, když se tak stalo jen u menší části zákazníků, kteří viděli vozidla bezprostředně po spadnutí krup. Informace o minulém poškození vozidel od krup logicky též narušovala důvěru laických zákazníků v žalobce, ale na druhou stranu na narušení pověsti žalobce jako podnikatele mělo na základě běžného běhu věcí a logiky mnohem větší podíl samotné nezákonné trestní stíhání, protože to u zákazníků nutně vzbuzovalo větší narušení důvěry (např. zda jim nebude vozidlo policií zajištěno, zda si nekoupili vozidlo od podvodníka a diskomfort spojený s dopravou vozidla k policii apod.) než skutečnost, že vozidlo, které užívají, bylo v minulosti poškozeno od krup, avšak nyní žádné znaky poškození nenese. Lze však přisvědčit žalované, že i tato okolnost měla na poškození pověsti žalobce jako podnikatele vliv, který však nelze přeceňovat. Zvláště pak za situace, kdy žalobce žádá zohlednit jen stigma trestně stíhaného, tudíž veřejností vnímaného jako nesolidního podnikatele, což je nasnadě a z provedeného výslechu žalobce se toto zřetelně podává. Soud shrnuje, že z výpovědi žalobce se dá vycházet při zjištění skutkového stavu. Skutečnost, že žalobce nepodal námitku podjatosti či stížnost na chování státní zástupkyně svědčí o tom, že újma žalobce z neprofesionálního chování nebyla nijak zásadní, neznamená to však, že by zcela absentovala, popřípadě, že by k této újmě soud nemohl přihlédnout v rámci navýšení nemajetkové újmy. Lze snad dodat, že z mozaiky skutečností, které žalobce deprimovaly, žalovanou sporované skutečnosti byly nepodstatnými detaily v porovnání například s tím, že žalobce se obával odsouzení, které by fakticky znamenalo konec živnosti.

13. Soud měl k dispozici následující listinné důkazy.

14. Z faktury č. 200476 na částku 127 423,60 Kč soud zjistil, že částka 127 243,60 Kč představuje výdaj obhájce žalobce, kterému vznikla povinnost uhradit tuto částku [právnická osoba], s. r. o. za zpracování stanoviska při obhajobě žalobce v rámci předmětného nezákonného stíhání. Faktura byla uhrazena dne 30. 10. 2020.

15. Z předávacího protokolu P [číslo] soud zjistil, že zkoumání karoserie vozidla Voyager vč. zprávy a dopravy činilo 105 160 Kč bez DPH, tedy celkem částku 127 243,60 Kč včetně DPH. Posudek byl předán obhájci žalobce.

16. Z faktury č. 2020059 127 423,60 Kč soud zjistil, že částku 127 423,60 Kč za stanovisko [právnická osoba] obhájce žalobci vyúčtoval dne 1. 10. 2020 a požadoval ji uhradit, když se tak mělo stát dle poznámky na faktuře dne 2. 11. 2020.

17. Z faktury č. 2017 [číslo] soud zjistil, že znalec [jméno] [příjmení] dne 10. 4. 2017 vyúčtoval žalobci částku 23 500 Kč po uhrazené záloze 3 000 Kč za znalecký posudek z meteorologie ze dne 15. 8. 2010. Žalobce tuto částku uhradil dne 3. 5. 2017 (viz potvrzení o tuzemské platbě).

18. Soud hodnotí výše uvedené listinné důkazy tak, že žalobci vznikla škoda nárokovaná škoda ve výši 23 500 Kč za znalecký posudek [jméno] [příjmení] dne 10. 4. 2017, kdy byla žalobci částka vyúčtována. Žalobci vznikla škoda za stanovisko [právnická osoba] dne 1. 10. 2020, kdy byla žalobci tato částka vyúčtována obhájcem. Obě škody jsou v příčinné souvislosti s nezákonným usnesením o zahájení trestního stíhání, neboť pokud by trestní stíhání nebylo vůči žalobci vedeno, nemusel by v obraně před ním vynaložit tyto částky. Znalecký posudek i stanovisko byly vynaloženy účelně s ohledem na skutkovou složitost trestního stíhání, ale zejména pro částky, které byly vyplaceny znalcům ustanovených OČTŘ. V této souvislosti soud připomíná, že jen za dva dodatky znaleckého posudku zpracovaného znalcem [příjmení] [příjmení], stát zaplatil 115 800 Kč a 84 500 Kč, tj. částku 200 300 Kč Částky, které vynaložil žalobce na obhajobu, se proto soudu v porovnání s částkami proplacených ze státního rozpočtu za pouhé dodatky k jednomu ze znaleckých posudků významně neliší od znalečného, jež v projednávaném případě uhradil stát. V rámci skutkových zjištění byl sice převzat jen znalecký posudek [jméno] [příjmení], avšak skutečnost, že ze stanoviska [anonymizováno] x [právnická osoba] neučinil trestní soud žádných zjištění nelze klást k tíži žalobci, neboť trestní soud u tohoto důkazu popsal pouze obsah důkazu, aniž by se vyjádřil, co z toho má za prokázané. Vyslechnut byl přitom i zpracovatel stanoviska svědek [příjmení] a obhajoba předloženým stanoviskem logicky reagovala na doplňky znaleckého posudku Ing. [příjmení] a použitou metodu zkoumání tzv. vířivými proudy. Soudu by se proto jevilo jako krajně nespravedlivé žalobci upřít právo na náhradu škody za situace, kdy jsou OČTŘ vynakládány ke zjištění stejných skutečností částky na odborné zkoumání ještě vyšší než náklady vynaložené obhajobou. Ve světle výše uvedeného je nerozhodné, že ve fakturách nejsou uvedeny přesné počty hodin práce znalců a odborníků, když přiměřenost vyúčtované odměny lze dovodit i z jiných okolností (výše částek, které vynaložilo státní zastupitelství na obdobné znalecké zkoumání). Oba založené důkazy (stanovisko i posudek), jejichž náklady žádá žalobce nahradit, svědčili o nevinně žalobce, z hlediska dokazovaných skutečností v předmětném trestním řízení byly relevantními důkazy, a žalobce byl i v důsledku vynaložení těchto nákladů obvinění zproštěn.

19. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároků a jejich vyřízení (předběžné uplatnění nároků, stanovisko žalované ze dne 10. 12. 2021, výzva k doplnění žádosti ze dne 1. 9. 2021 a schvalovací doložka). Soud blíže nehodnotily ani ty důkazy, které se vztahovaly k nákladům obhajoby, pro které vzal žalobce žalobu zpět (faktura č. 2020039 na částku 72 600 Kč).

20. Soud uzavírá, že újmu žalobce lze již charakterizovat jako vážnější. Rozčarování zákazníků z informace, že jejich vozidla byla poškozena kroupami, o čemž nebyli někteří žalobcem informováni, soud zohlednil jako okolnost snižující zadostiučinění, neboť na poškození obrazu žalobce se nepodílela jen informace o trestním stíhání žalobce ale i tato okolnost, kterou žalobce musel před svými zákazníky obhajovat. U žalobce absentují mimořádně závažné dopady do osobního života (např. rozpad intimních či přátelských vazeb, ztráta zaměstnání apod.), to by však dle názoru soudu nemělo bez dalšího vylučovat žalobce z peněžitého zadostiučinění i s ohledem na značnou dobu trvání negativního zásahu do života žalobce. Náklady žalobce na posudek (23 500 Kč) a stanovisko (127 423,60 Kč) při obhajobě byly účelné.

21. Soud podrobnější dokazování neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněném nároku plně postačující, když má soud dostatek skutkových zjištění k posouzení dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce i okolností případu. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí tvrzení účastníků a skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, která nebyla pro rozhodnutí podstatná, popřípadě by učinil opakovaně shodná skutková zjištění. Žalobce ani po poučení soudem další konkrétní okolnosti nemajetkové újmy netvrdil ani neprokazoval.

V. Závěr o skutkovém stavu

22. Lze shrnout, že usnesením policie ze dne 10. 11. 2015, které bylo žalobci doručeno dne 18. 11. 2015, aby v řízení Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka], byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. a) tr. řádu, bylo vážně zasaženo do osobního života, dobrého jména, cti, důstojnosti a pověsti žalobce včetně zásahu do pověsti žalobce jako podnikatele. Trestní stíhání ovlivnilo negativně i rodinný život žalobce. Žalobce čelil trestní sazbě nejprve 8 let odnětí svobody, posléze od 27. 6. 2018 po částečném zastavení stíhání trestní sazbě 5 let odnětí svobody. Žalobce se hrozil uložení trestu odnětí svobody, avšak od vydání trestního příkazu ze dne 12. 11. 2018, kterým byl žalobci uložen peněžitý trest ve výši 100 000 Kč, žalobci již reálné uložení trestu odnětí svobody nehrozilo. V předchozí době však byly obavy žalobce z trestu odnětí svobody bez podmíněného odkladu na zkušební dobu oprávněné. Žalobce byl v průběhu trestního stíhání též nepravomocně uznán vinným s uložením peněžitého trestu 90 000 Kč. Žalobce byl bezúhonný, neměl předchozí zkušenost s trestním stíháním, které prožíval traumaticky, což doprovázelo i to, že jeho oprávněné námitky, že není dostatečně objasněn skutkový děj, nebyly brány v potaz. Nedostatečně objasněný skutek přitom vyústil nejprve k vrácení věci státnímu zastupitelství k došetření, následně částečnému zastavení trestního stíhání, aby byl v konečném důsledku důvodem pro zproštění žalobce v plném rozsahu. Žalobce trpěl velkým stresem a strachem o osud svůj i rodiny. Žalobce špatně spal a s ohledem na nejistotu výsledku trestního stíhání z počátku trestního stíhání odkládal i početí potomka. Trestní stíhání prožíval obzvláště citlivě, neboť bylo spojeno s jeho podnikatelskou činností, a odsouzení by znamenalo překážku dalšího podnikání žalobce (živnostenské i fungování jako jednatel několika společností). V rámci trestního stíhání byli slyšeni zákazníci žalobce, které policie konfrontovala se skutečností, že je žalobce trestně stíhán. Někteří zákazníci žalobce byli kromě informací o trestním stíhání žalobce zaskočeni i tím, že jim žalobce prodal opravená vozidla od krup, o čemž předtím nebyli žalobcem zpraveni. Spousta zákazníků pak žalobci volala a žádala vysvětlení, proč se o vozidla zajímá policie. O trestním stíhání žalobce věděli od žalobce i jeho zaměstnanci, kterým vysvětloval, proč jej policie vyšetřuje, a že by odsouzení znamenalo překážku jeho další podnikatelské činnosti. Vše výše uvedené bylo žalobci velmi nepříjemné. Trestní stíhání žalobce trvalo 4 roky a 10 měsíců. Žalobce byl za nejistotu ohledně výsledku trestního stíhání odškodněn žalovanou samostatně v rámci nároku z nepřiměřené délky (57 500 Kč), kdy žalovaná zohlednila i skutečnost, že byl žalobce stíhán nezákonně. Žalobce účelně vynaložil na zrušení nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání částku 23 500 Kč za posudek RNDr. A. [příjmení] z meteorologie a účelně vynaložil i částku 127 243,60 Kč za odborné vyjádření [právnická osoba] Oba důkazy lze považovat za účelně vynaložené s ohledem na vysokou skutkovou složitost věci. Posudek RNDr. A. [příjmení] je přímo zmiňován trestními soudy jako důkaz vedoucí ve svém důsledku ke zproštění žalobce. Závěry stanoviska [právnická osoba] nebyly převzaty do skutkových zjištění trestních soudů, avšak jen proto nelze považovat stanovisko za neúčelné, když byl v trestní věci vyslechnut i zpracovatel stanoviska svědek [příjmení] a obhajoba stanoviskem reagovala na doplňky znaleckého posudku znalcem [příjmení] [příjmení], za který stát zaplatil 115 800 Kč a 84 500 Kč, tj. celkem 200 300 Kč. Ve srovnání s těmito náklady státu nelze částku 127 243,60 Kč považovat za sumu, která by se významně lišila od znalečného přiznaného, kdy znalec [příjmení] [příjmení] i dodavatel stanoviska [příjmení] užívali sofistikované metody zkoumání tzv. vířivými proudy. Účelnost výše uvedených nákladů podporuje i fakt, že žalobce tento důkaz na svou obranu založil do trestního spisu dobrovolně v době, kdy nebylo jisté, jak stíhání dopadne.

23. V podrobnostech soud odkazuje na dílčí skutková zjištění v následující části rozsudku. Další skutečnosti soud za prokázané nevzal, neboť se z provedeného dokazování nepodávají, případně jsou s ním v rozporu. Právní hodnocení 24. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

25. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

26. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

27. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

28. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

29. Při stanovení formy a výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním vychází z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Současně ovšem platí, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti (NS 30 Cdo 2813/2011).

30. Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka (NS 30 Cdo 1747/2014).

31. Škoda na zdraví ve formě diagnostikovaného poškození zdraví je samostatným uplatnitelným nárokem se samostatným skutkovým základem a neodškodňuje se v režimu nemajetkové újmy podle § 31a OdpŠk. Není ani přiléhavé, při aplikaci kritéria zohlednění následků způsobené nesprávným úředním postupem v osobnostní sféře poškozeného, zohledňovat tuto újmu (srov. NS 30 Cdo 4280/2011, NS 30 Cdo 2888/2019).

32. Vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem veřejné moci zpravidla nelze dokazovat (jde o stav mysli poškozené osoby). V řízení se tak obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce (srov. NS 30 Cdo 3731/2011).

33. Trvání negativního zásahu v osobnosti žalobce se nutně ohraničuje maximálně dobou trvání nezákonného stíhání, neboť z hlediska časového je téměř vyloučeno určit dobu, po kterou bude mít zahájení a vedení nezákonného trestního stíhání v osobnostní rovině žalobce (osoby poškozené) negativní následky i po jeho skončení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

34. Výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které skončilo zastavením nebo zproštěním obžaloby, nelze odvíjet od základní částky odškodnění za jeden rok trvání řízení, ve kterém bylo porušeno právo na projednání věci v přiměřené lhůtě (NS 30 Cdo 2256/2011). Jinými slovy řečeno, není možné výši odškodnění nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zastavením nebo zproštěním obžaloby, odvozovat od určité výchozí částky za měsíc či rok trestního stíhání. Jediným jednotícím prvkem je zde požadavek, aby soudem přiznané zadostiučinění odpovídalo právě výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích shodují (srov. Městský soud v Praze č. j. 39 Co 78/2020- 260).

35. Význam řízení pro žalobce je zohledňován v rámci zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání. Domáhá-li se poškozený zároveň nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu trestního stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, a z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, není u druhého uvedeného nároku namístě vycházet z předpokladu vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného, neboť tato skutečnost bude zohledněna v posouzení prvního z uvedených nároků (srov. NS 30 Cdo 2800/2009).

36. Soud posoudil nárok po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 7 odst. 1 OdpŠk, § 8 odst. 1 OdpŠk a dle shora uvedené judikatury, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu za vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání. V řízení bylo prokázáno vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, když trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením, čímž vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 31a odst. 1 OdpŠk z titulu nezákonného rozhodnutí.

37. Pokud jde o nezákonnost trestního stíhání, soud uvádí následující.

38. V případě náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk. Žalobce byl proto v tomto směru poučen dle § 118a odst. 1,3 o. s. ř., jak je uvedeno shora. Na druhou strany lze obecně říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného. Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem, tak jako tomu bylo v případě žalobce.

39. Soud posoudil shora zjištěné skutečnosti v souladu s právní úpravou a citovanou judikaturou a shledal poskytnuté morální zadostiučinění nedostatečné, když zásahy trestního stíhání do života nejsou tímto zadostiučiněním vyváženy dostatečně. V tomto směru soud upozorňuje, že trestní stíhání trvalo delší dobu, čemuž odpovídá i samostatný odpovědnostní titul v podobě nepřiměřené délky. Žalobce se trestní stíhání citelně zasahovalo, zejména s ohledem na jeho souvislost s podnikáním žalobce. Žalobce prokázal, že byl v permanentním stresu, poškozena byla jeho podnikatelská pověst, hrozil se odsouzení, které by znamenalo konec dlouho budované živnosti, bylo narušeno rodinné soužití a žalobce oddaloval z obav nezákonného trestního stíhání početí potomka. Žalobce byl z počátku ohrožen již citelnější trestní sazbou, která nevylučovala i uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody (zejména s ohledem na rozsah škody, kterou měla tvrzená trestná činnost způsobit). Soud akcentuje, že žalobci svědčí nejvíce příznivý důvod zproštění podle § 226 písm. a) trestního řádu Ani nepříjemné následky subjektivního charakteru (nedostatek spánku a vysoký stres) nelze bagatelizovat. Výše uvedené zásadní dopady pak dokreslují i méně podstatné dopady (nevhodné chování státní zástupkyně při hlavním líčení či frustrace z nedostatečné reflexe důvodných námitek obhajoby). Žalovaná tyto skutečnosti dostatečně nezohlednila, a proto nelze poskytnuté morální zadostiučinění považovat za dostatečné.

40. Na druhou stranu výše požadovaného zadostiučinění žalobcem dostatečně nereflektuje, že na podnikatelskou pověst žalobce mělo vliv i rozčarování většiny zákazníků, kteří se při nákupu vozidla od žalobce nedozvěděli, že bylo vozidlo v minulosti poškozeno od krup. Trestní stíhání nemělo drastické následky (např. rozvrat blízkých citových vazeb). Okolí žalobce (např. zaměstnanci) podporovalo a věřilo v jeho nevinu, což újmu žalobce mírnilo. Dále není možné v nemajetkové sféře zohlednit diagnostikované poškození zdraví (hučení v hlavě nervového původu), které tvoří samostatný nárok. Zásahy do osobnosti žalobce je pak možno odčinit pouze za dobu trvání trestního stíhání. Charakter obvinění ze spáchání majetkové trestné činnosti nepůsobí společenské odsouzení jako například násilná trestná činnost. Stres a nedostatky spánku včetně nutnosti dostavovat se k úkonům trestního řízení (viz komplikace s dovolenou) jsou typickými projevy většiny nezákonných trestních stíhání, které poškozené na jedné straně stresují a ještě jim ubírají volný čas, který jsou nuceni věnovat obhajobě. Za hlavní zásah soud považuje obavy z odsouzení, které by znamenalo konec podnikání žalobce. Tato újma žalobce je však částečně kompenzována již poskytnutým zadostiučiněním z nepřiměřené délky, které odškodňuje žalobce za nejistotu spojenou s čekáním na konečné rozhodnutí, tedy nejistotu, jak trestní stíhání dopadne. Při vyčíslení této újmy žalovaná rovněž zohlednila nezákonnost trestního stíhání. Odškodnění za nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání nemá být vyjadřována paušální částkou za určitý časový úsek (měsíc či rok) ale cestou komparace, kdy délka stíhání není upřednostňována. Konečně je vhodné připomenout, že výše zadostiučinění musí sice vystihovat závažnost zásahu do morální integrity žalobce, kterou však ohledem na její nemajetkovou povahu nelze nikdy zcela vyvážit penězi.

41. Soud při jednání dne 23. 3. 2022 provedl srovnání s případy z praxe Městského soudu v Praze sp. zn. 13 Co 127/2019 a 51 Co 129/2016. Žalobce bližší případ po poučení soudem nenabídl. Soud má za to, že případ žalobce je více závažný než případ 13 Co 127/2019 a méně závažný než případ 51 Co 129/2016, čemuž vyhovuje odškodnění 50 000 Kč.

42. V případě 13 Co 127/2019 byl poškozený odškodněn částkou 25 000 Kč, když byl stíhán pro podvod s ohrožením trestní sazby 2 až 8 let po dobu 14 měsíců, o trestním stíhání se dozvěděla široká rodina poškozeného, na poškozeném byla rodina (manželka a tři děti) ekonomicky závislí a spolu s obviněním čelil poškozený náhradě škody ve výši 1,5 milionu Kč. Poškozený trpěl depresemi a nejistotou ohledně zajištění rodiny. Poškozený byl bývalým policistou, proto bylo zohledněno, že poškození pověsti z důvodu jeho postavení bylo vnímáno okolím intenzivněji a skandálněji. Poškozený žil na menším městě. Případ žalobce je srovnatelný povahou obvinění i trestní sazbou, která však u žalobce byla později zmírněna. I o trestním stíhání žalobce se dozvěděl široký okruh lidí a u obou poškozených byli existenční obavy z odsouzení (vysoká náhrada škody u poškozeného a obavy z nucené ukončení živnosti při odsouzení). Žalobce byl samostatně odškodněn za nepřiměřenou délku trestního stíhání, které trvalo více než třikrát déle. Obdobné jsou rovněž potíže osobní povahy (deprese u poškozeného u žalobce stres a nedostatek spánku). Případ žalobce je méně intenzivní tím, že nežil na malém městě, kde jsou dopady nezákonného trestního stíhání intenzivnější a jeho trestní stíhání nebylo vnímáno okolím skandálně. Případ žalobce je závažnější zejména poškozením podnikatelské pověsti, se kterou trestní stíhání úzce souviselo, i když na jejím zásahu měl i menší vliv rozčarování zákazníků z informace, že vozidla nakoupená od žalobce byla v minulosti poškozena od krup. Oproti srovnávanému případu zadostiučinění lehce zvyšuje i neprofesionální chování OČTŘ, frustrace z vývoje trestního řízení, kdy nebyly reflektovány důvodné námitky obhajoby a žalobce byl nepravomocně odsouzen. Intenzivnější je rovněž zásah do rodinného života žalobce (oddalování početí po část trestního stíhání). Soud má za to, že žalobci by se mělo dostat dvojnásobku zadostiučinění srovnávaného případu, čemuž odpovídá částka 50 000 Kč.

43. V případě 51 Co 129/2016 byl poškozený odškodněn částkou 81 665 Kč za nezákonné trestní stíhání zkrácení daně podle § 148 odst. 1, 3 písm. b) a c) tr. zákona s hrozícím trestem odnětí svobody jeden rok až osm let po dobu dvou let a čtyř měsíců. Vůči poškozenému byl vyhlášen pravomocný odsuzující rozsudek, který byl zrušen až dovoláním. Poškozený pracoval jako celní deklarant, živnostenské oprávnění byl jediný zdroj příjmů, o který přišel. Poškozený byl zkušený profesionál se stálou klientelou, po zahájení trestního stíhání začal zájem klientely značně opadat, následně mu byla činnost v rámci trestu zakázána. Poškozena byla profesní pověst poškozeného, jeho dobré obchodní jméno a důvěra v jeho bezúhonnost ze strany klientů i celních orgánů. Poškozený se nemohl plně věnovat rodině, byl ve stresu, manželé se kvůli trestnímu stíhání hádali, v důsledku trestního stíhání poškozenému i klesly příjmy. Případ žalobce je srovnatelný charakterem obvinění i trestní sazbou, opětovně u žalobce došlo následně ke zmírnění kvalifikace. Případ žalobce je srovnatelný též rodinným zásahem a vytrpěným stresem. Případ žalobce je více závažný zhruba dvojnásobnou délkou trvání negativních zásahů. Obecně je však případ žalobce méně závažný, neboť u žalobce nedošlo k tak nepříznivému vývoji, kdy byl poškozený pravomocně odsouzen a bylo devastováno jeho podnikání. U žalobce sice došlo k zásahu do podnikatelské pověsti, avšak podnikání si udržel a o zdroje příjmů nepřišel a nebyl nezákonně ocejchován pravomocným rozhodnutím soudu o tom, že je podvodník. Pouze při zohlednění obou újem žalobce (jak nezákonnosti trestního stíhání i jeho nepřiměřené délky), lze hovořit o tom, že případ žalobce srovnávaný případ překonává (107 500 Kč). V případě morálního zásahu z titulu nezákonného rozhodnutí měl poškozený celní deklarant nárok na vyšší zadostiučinění a zadostiučinění žalobce by se mělo pohybovat nad horní polovinou srovnávaného zadostiučinění, čemuž částka 50 000 Kč vyhovuje.

44. Soud s ohledem na veškeré okolnosti případu soud shledal za dostatečné zadostiučinění ve výši 50 000 Kč. Soud považuje zadostiučinění za slušné i s ohledem na úctu státu k soukromému životu žalobce (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4293/18). Žalovaná žalobci poskytla morální satisfakci, proto soud žalobci přiznal ještě 50 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

45. Zbývající zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání soud jako nedůvodné zamítl, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

46. Pokud jde o náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby, soud uvádí následující.

47. Předně je třeba přisvědčit žalované, že náklady na znalecký posudek předložený účastníkem řízení lze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. pouze v rozsahu částky, která by se významně nelišila od znalečného, jež by stát v pozici zadavatele znaleckého posudku uhradil na základě procesního předpisu (viz NS 30 Cdo 3414/2016). Žalované lze přisvědčit i v tom, že odborné stanovisko [právnická osoba] trestní soudy výslovně nezmiňují jako jeden ze zprošťujících důkazů (na rozdíl od znaleckého posudku znalce [příjmení]).

48. Dále se však s hodnocením provedeného dokazování soud s žalovanou rozchází, neboť jak je již uvedeno výše, soud má za to, že náklady na znalecký posudek a odborné vyjádření byly účelně vynaložené náklady v obraně před nezákonným usnesením o zahájení trestního stíhání a jeho pokračováním. Důvody, které k tomu soud vedly, jsou blíže rozebrány shora, zejména v odstavci 18 odůvodnění. Soud akcentuje, že stát za znalecké zkoumání stejného rozsahu (doplňky č. 1 a č. 2 znalce [příjmení]) vynaložil částku 200 300 Kč, kdežto žalobce pouze částku 127 243,60 Kč. Je pravdou, že žalobce se se znalci na nějaké sazbě nedohodl a akceptována smluvní odměna představuje již vyšší částku, avšak z prostého porovnání obou sum, lze dospět k jednoznačnému závěru, že se jednalo o náklady účelné, a že náklady znalečného vynaložené žalobcem se významně neliší od znalečného, jež by stát v pozici zadavatele znaleckého posudku uhradil, když žalobce oproti státu„ ještě ušetřil“. Znalecký posudek A. [příjmení] se zabýval podstatnými okolnostmi případu, zejména intenzitou krupobití, a jako zprošťující důkaz ho označují samy trestní soudy. Žalobce doložil, že mu vznikla povinnost uhradit odměny za výše uvedený posudek a odborné vyjádření příslušnými fakturami, které dokládají vznik škody. Dle soudu je nutné též vycházet z premisy účelně vynaložených nákladů, když v době předložení posudku a odborného vyjádření si ani sám žalobce nemohl být jistý výsledkem trestního stíhání. V situaci, kdy se jednalo o trestní stíhání složité (sama žalovaná toto namítala u nároku nepřiměřené délky), náklady, které žalobce vynaložil, přímo souvisely s objasňovanými skutečnostmi, stát ve vztahu k vyjádření [právnická osoba] zaplatil za obdobné znalecké zkoumání ještě více než žalobce a o účelnosti nákladů znaleckého posudku A. [příjmení] neměly pochyb ani samotné trestní soudy, které se na něj v odůvodnění odkazovaly, nelze než uzavřít, že částky 23 500 Kč a 127 243,60 Kč byly náklady trestního řízení, které byly žalobcem účelně vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 31 odst. 1 OdpŠk. Takový přístup respektuje právo obviněného na obhajobu a zároveň řeší problém prokazování skutečností objektivně nezjistitelných, např. v jaké míře přispěl ten který důkaz ke zproštění žalobce v úvahách trestních soudců. Opačný přístup by ve svém důsledku totiž znamenal popření práva na účinnou obhajobu.

49. Z výše uvedených důvodů soud přiznal žalobci za náklady na znalecký posudek znalce [příjmení], jak je uvedeno ve výroku VI. rozsudku.

50. Z výše uvedených důvodů soud přiznal žalobci za náklady na odborné stanovisko [právnická osoba], jak je uvedeno ve výroku VII. rozsudku.

51. Vzhledem k obsáhlé argumentaci účastníků soud pro úplnost dodává, že soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí ty dílčí argumenty účastníků, které jsou pro rozhodnutí ve věci nepodstatné a na rozhodnutí ve věci by ničeho neměnily. Účastníky citovaná judikatura není s výše uvedeným v rozporu (viz např. III. ÚS 989/08, odst. 68). Náklady řízení 52. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., neboť žalobce byl částečně úspěšný. Žalobce uhradil 6 000 Kč soudního poplatku a vynaložil náklady na právní zastoupení. Nároky nemajetkové újmy se započítávají i na úspěch tarifní hodnotou 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) AT (NS sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Žalobce byl úspěšný s nárokem na nezákonnost trestního stíhání (50 000 Kč), nepřiměřenou délkou trestního stíhání (50 000 Kč) a byl převážně úspěšný s nárokem na náhradu škody (72 600 Kč nákladů na obhájce, 23 500 Kč nákladů za znalecký posudek a 127 243,60 Kč nákladů na odborné stanovisko). Žalobci se na neúspěch započítává část nákladů obhajoby (20 812 Kč nákladů na obhájce a 76 500 Kč nákladů na znalecký posudek, pro které vzal žalobu zpět nikoli pro chování žalované). Žalobci proto náleží náhrada nákladů po zaokrouhlení v rozsahu 54 %. Advokát učinil následující úkony právní služby při tarifní hodnotě sporu 422 655,60 Kč (50 000 + 50 000 + 93 412 + 227 243,60): převzetí zastoupení, podání žaloby a účast na jednání přesahující dvě hodiny (2x), to vše s odměnou po Kč za úkon 10 020 Kč. Advokát má právo na náhradu režijních nákladů 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT Advokát je plátcem DPH. Náklady žalobce činí 55 586 Kč dle následujícího výpočtu (6 000 + 1,21 x (3 x 10 020 + 10 020 +3 x 300)).

53. Náhrada nákladů pro žalobce proto činí 30 016 Kč, jak je uvedeno ve výroku VIII. rozsudku.

54. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.