22 C 187/2016 - 996

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Kučerové a přísedících Marie Chmelíkové, Marie Sadílkové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované] Střekov, Ústí nad Labem, Sukova 1174/1, příspěvková organizace, IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalobkyni žalovanou dne [datum] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám zástupce žalované na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v [adresa] na svědečném částku [částka] na jízdném a [částka] v hrubém na náhradě ušlé mzdy a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalobkyni žalovanou dne [datum] z důvodu uvedeného v ustanovení § 52 odst. 1 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „z. p.“). Žalobkyně tvrdila, že se žalovanou uzavřela dne [datum] pracovní smlouvy, na základě, které u ní vykonávala na dobu neurčitou práci učitelky v mateřské škole. Dne [datum] jí žalovaná dala výpověď z pracovního poměru, přičemž jako důvod uvedla, že na základě rozhodnutí ředitelky školy o snížení stavu učitelů z důvodu poklesu dětí od školního roku 2016/2017 dojde ke snížení počtu učitelů ve škole. Tuto výpověď žalobkyně odmítla převzít s tím, že jednání ředitelky žalované považuje za účelové a diskriminační, učiněné ve snaze zbavit se jí, jelikož poukazovala na protiprávní a neetické jednání ředitelky. Ředitelka žalované [jméno FO] ji začala pronásledovat od jejího jmenování do funkce ředitelky. Žalobkyně se domnívá, že šikanózní jednání ředitelky má příčinu v tom, že při jejím nástupu do funkce ředitelky byla škola uzavřena z důvodu povodně a ředitelka nebyla schopna tuto situaci zvládnout, rodiče neměly informace a nastávaly zmatky. Firmy, které měly provádět rekonstrukci se následně obracely na žalobkyni jako na zástupkyni, což se nakonec obrátilo v její neprospěch, ale tato její pomoc se nakonec obrátila v její neprospěch. Ředitelka ji neoprávněně obviňovala z různých jednání, která se nestala a rozšiřovala o ní pomluvy mezi zaměstnanci školy i před zaměstnanci ostatních mateřských škol, a i před úředníky zřizovatele školy. Mezi žalobkyní a ředitelkou byly spory ohledně zápisu dětí na školní rok 2014/2015, kdy ředitelka záměrně podhodnocovala volná místa ve školce, na což ji žalobkyně upozornila, že se jedná o podvod. Následně pod tlakem musela ředitelka děti přijmout. Stejná situace se opakovala i při zápisu ve školním roce 2015/2016, kdy nepravdivě informovala o volných místech ve škole. Další spory měly ohledně poskytnuté dotace na vybudování herních prvků [právnická osoba] po povodních a ohledně inventarizace majetku. V lednu 2014 ji pak ředitelka bez uvedení důvodu odvolala z funkce zástupce ředitele a byl jí odebrán osobní příplatek. Nedostávala od ředitelky informace ohledně výletů, plánů, činnosti a dalších aktivit [právnická osoba], a bezdůvodně jí dávala výtky, vynechávala ji z různých aktivit pro učitelky, nabídek školení, i divadelních akcí. Některé kolegyně se jí pak začaly vyhýbat, aby se nedostaly samy do potíží. [jméno FO] pedagogické poradě v roce 2015 jí pak ředitelka a zástupkyně doporučily, aby dobrovolně zrušila pracovní poměr, což odmítla. Žalobkyně dále tvrdila, že žádné rozhodnutí ředitelky přijato nebylo, a pakliže bylo, tak pouze účelově. Pokles počtu dětí ve školním roce 2016/2017 byl pouze přechodný stav, který ředitelka sama vyvolala, jelikož odmítala přijímat děti do školy, ačkoli o to rodiče měli zájem. Maximální počet dětí ve škole přitom byl stále stejný, ale žalovaná odmítala další děti přijmout z důvodu naplněné kapacity, což uvedla i v e-mailu [Anonymizováno] (šl. 410). Žalobkyně dále poukázala na to, že v organizační změně není uveden důvod, a že obsah rozhodnutí o organizační změně nekoresponduje s obsahem výpovědi. Dále namítala, že podle zápisu z porady konané [datum] měla být přijata nová zaměstnankyně (pomocná síla k dětem) [jméno FO], přičemž následně žalovaná dne [datum] přijala do pracovního poměru 3 obslužné a pomocné síly k dětem, tudíž u žalované nedocházelo ke snížení počtu zaměstnanců. Tyto pomocné síly vykonávaly u žalované pedagogickou činnost, je tedy zřejmé, že nebyla nadbytečná, když na její místo nastoupily tyto tři zaměstnankyně. V červenci 2017 pak žalovaná přijala další zaměstnankyni na pozici učitelky a dne [datum] měla být přijata další učitelka. Po celou dobu přitom ve školce byly 4 třídy, tedy tím, že žalovaná snížila počet pedagogických pracovníků z 8 na 7, nebyla schopna nadále výuku řádně zajistit, na což si rodiče stěžovali, a žalovaná tak byla nucena přijmout další zaměstnance. Vzhledem k tomu, že školka má být v provozu od 6:00 hod. do 16:30 hod. je třeba zajistit její nepřetržitý provoz. Ředitelka a zástupkyně [jméno FO] měly mít zkrácený počet vyučovacích (pedagogických) hodin oproti ostatním učitelkám, tudíž i při nižším počtu 88 dětí, které byly ve školce ve školním roce 2015/2016, bylo potřeba i nadále 8 učitelek k zajištění řádného povozu. [jméno FO], jakožto zástupkyně však měla v rozporu s právními předpisy stejný počet pedagogických hodin jako ostatní učitelky. Ve třídách musí být zajištěna nepřetržitá přítomnost učitele. Při zohlednění počtu pedagogických hodin u každé učitelky to nemohlo být zajištěno při počtu 7 učitelek, aniž by nedocházelo k porušování zákoníku práce o maximálním počtu odpracovaných hodin. Děti z různých tříd se pak musely dělit a slučovat, ačkoli ředitelka uvedla, že se tak dít nebude. Nově přijaté zaměstnankyně, byť se jednalo o pomocné síly, v podstatě vykonávaly stejnou práci jako žalobkyně a další učitelky, jelikož jinak žalovaná nemohla řádný provoz školky zajistit. Pakliže učitelka odpoledne odcházela ve 14:30 hod., ale děti tam ještě zůstávaly, musely se třídy slučovat už v tento okamžik, což se dít nemělo, ale měla stále probíhat výuka až do 15:30 hod. Za těchto okolností je zřejmé, že žalobkyně nemohla být nadbytečná. [jméno FO] podporu těchto tvrzení, že dle jejího názoru nebyl po jejím propuštění zajištěn řádný chod školky, žalobkyně vypracovala rozpis dodržování přímé pedagogické činnosti založený ve spise na č. l.

779. Soud k němu tedy přistupoval toliko jako k tvrzení žalobkyně a nikoli jako k důkazu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že organizační změna byla řádně přijata a následně byla oznámena na poradě dne [datum], tedy následující den po rozhodnutí ředitelky o organizační změně ohledně snížení stavu zaměstnanců ze dne [datum]. K rozhodnutí o snížení počtu zaměstnanců, resp. učitelek, ředitelka žalované přistoupila z důvodu poklesu počtu zapsaných dětí ve škole pro školní rok 2016/2017. Zápis do mateřské školy probíhal elektronicky, tudíž do něj ředitelka ani nemohla zasahovat nemohla odmítat děti přijímat do školy. V elektronickém systému se lze přihlásit na více škol, tudíž dítě je nejprve přijato do více škol a až následně se rodiče rozhodnou, kam dítě nakonec skutečně nastoupí a z ostatních škol se odhlásí. Děti nastupují do mateřských škol, které jsou v místě jejich bydliště, nebo se i odhlašují z důvodu přestěhování. Ke snížení počtu dětí dochází i z důvodu jejich odchodu na základní školu. Elektronické přijímací řízení pro školní rok 2016/2017 byl ukončeno dne [datum]. Poté někteří rodiče žalovanou (ředitelku žalované) informovali, že jejich děti budou odhlášeny k [datum], jelikož uspěly v místě bydliště k [datum]. Ke dni [datum] bylo ve škole zapsáno celkem [hodnota] dětí, z toho 38 dětí nastoupilo od září 2016 do základní školy a 5 zapsaných dětí se odhlásilo právě například z důvodu jejich přestěhování. Nově bylo přijato v elektronickém přijímacím řízení 31 dětí, ale jedno se hned odhlásilo, tedy reálně bylo přijato 30 dětí. K [datum] bylo zapsáno 86 dětí, tudíž ke dni [datum], kdy byla přijata organizační změna o snížení počtu učitelek a následně byla žalobkyni dána výpověď, ředitelka věděla, že počet dětí poklesl z 99 na 86, tedy o 13. Z tohoto důvodu tedy musela snížit i počet učitelek ze stávajících 8 na 7. Až následně v září 2016 byly přijaty mimo elektronický zápis další dvě děti, tedy celkem bylo ve školním roce 2016/2017 zapsáno 88 dětí. Žalovaná popřela, že by ředitelka bezdůvodně odmítala děti přijímat. Rozhodnutí ředitelky o snížení počtu učitelů bylo ovlivněno tím, že v té době byly od Ministerstva školství poskytovány finanční prostředky na platy pedagogů podle počtu zapsaných dětí ve škole. [jméno FO] ministerstvo se posílaly výkazy za účelem sestavení rozpočtu a poskytnutí finančních prostředků škole na další kalendářní rok podle stavu ke dni 30.

9. Podle toho pak byly žalované přidělovány finanční prostředky a stanoveny pracovní úvazky pedagogů v závislosti na počtu zapsaných dětí. Ke dni [datum] bylo vykázáno 88 dětí, pročež nemohly být poskytnuty finanční prostředky na 8 plných úvazků pedagogů, ale vycházelo to pouze na 7,21 úvazku. Z tohoto důvodu musela ředitelka buď všem učitelkám snížit pracovní úvazky, s čímž by musely souhlasit, anebo musela jednu učitelku propustit. O snížení pracovních úvazků se ředitelka bavila s učitelkami pouze neoficiálně, žalobkyni přímo snížení pracovního úvazku nenabídla. Ke dni podání výpovědi žalobkyni byly v mateřské škole 4 třídy, z toho 3 třídy po 25 dětech a v jedné bylo 24 dětí. V každé třídě byly dvě učitelky včetně ředitelky. V následujícím školním roce 2016/2017 bylo ve třídě Kačenky jen 13 dětí a jedna učitelka. Dne [datum] byly přijaty tři zaměstnankyně, nikoli na pozici učitelky, nýbrž na pozici pomocné síly. Tyto zaměstnankyně byly přijaty na základě dohody s Úřadem práce ČR v rámci projektu „Zaměstnanost“, který požadoval umístění konkrétní osoby k zajištění [právnická osoba] s tím, že náklady na jejich mzdy nesl úřad práce. Pracovní poměry byly uzavřeny na dobu určitou. Smyslem těchto dohod bylo zajištění pro osoby, které byly dlouhodobě v evidenci úřadu práce. Jejich práce byla nekvalifikovaná a spočívala v pomoci při úklidu, stolování, oblékání či hygieně dětí. [jméno FO] nikdy přijata nebyla. Pokud jde o chod mateřské školy, žalovaná uvedla, že byl po celou dobu řádně zajištěn a u dětí byl vždy potřebný počet učitelek, což vyplývá i z prováděných kontrol zřizovatele, který nikdy neshledal žádné pochybení. Školka byla v provozu od 6,00 hodin, což bylo zajištěno i ve školním roce 2016/2017. V průběhu dne je počet dětí proměnlivý, přičemž nikdy není docházka dětí stoprocentní, ale pohybuje se od 35 % do 75 %. Proto dochází v průběhu dne ke spojování a rozdělování tříd. Tato praxe je ve všech mateřských školkách stejná. V 6,00 hodin byla otevřena jedna třída s jednou učitelkou, kam se děti postupně scházely. Až v 7,45 hodin byly otevřeny všechny 4 třídy [právnická osoba] byly ve svých třídách s tím, že v každé třídě byla jedna učitelka. Od 9,00 hodin pak byl ve školce plný počet učitelek, tj. 7 až do 14,30 hodin. Ve 14,30 hodin byly otevřeny 3 třídy se třemi učitelkami a postupně docházelo ke spojování tříd, kdy od 16,00 hodin do 16,30 hodin byla otevřena již jen jedna třída s jednou učitelkou. Šest učitelek mělo 31 přímých pedagogických hodin včetně [jméno FO], která v té době nebyla statutární zástupkyní ředitelky. Snížený počet přímých pedagogických hodin měla jen ředitelka. Tvrzení žalobkyně jsou nepřesná a zavádějící. Výpověď z pracovního poměru je platná. Byla žalobkyni dána v návaznosti na přijatou organizační změnu spočívající ve snížení počtu učitelů z důvodu poklesu počtu zapsaných dětí na školní rok 2016/2017 a potažmo poklesu finančních prostředků na platy učitelů. Výpověď nebyla účelová a žalobkyně nebyla ani diskriminována ani šikanována.

3. Žalobkyně [Jméno žalobkyně] vypověděla, že na žalovanou mateřskou školu nastoupila [datum] a pracovala tam do [datum], tedy 32 let. Od roku 1990 byla jmenována zástupkyní ředitele školy. Když původní ředitelka odešla do důchodu, nastoupila současná ředitelka [jméno FO]. Nabídla ji pomoc a spolupráci. První konflikt začal hned první týden, kdy ji ředitelka obvinila z krádeže razítka. Ona však razítko použila v dobré víře, protože předcházející ředitelka byla na neschopence. V tu dobu probíhala rekonstrukce po povodních a ozývala se spousta firem, magistrát i rodiče, ale jelikož ředitelka nevěděla, začali se obracet na ni. Ředitelka se asi bála o svou funkci, tak si začala vymýšlet různé věci, že jí žalobkyně chodí e-mail, ke kterému měla přístup, ale nic takového se nedělo. S ředitelkou pak byla na jedné třídě, pomáhala jí, ale ředitelka ji začala pomlouvat, že jí měla ničit práci, krást dokumenty, mazat poštu a vymazávat různé příkazy od magistrátu. Ředitelka jí to do očí nikdy neřekla, ale dozvěděla se to od ostatních učitelek i od jiných ředitelek MŠ. Ředitelka se netajila tím, že měla v úmyslu ji dostat ze školky. V březnu na pedagogické poradě jí bylo sděleno, že byla zbavena funkce zástupce ředitele a byl jí sebrán osobní příplatek. Dopředu to s ní neprojednávala, ale všichni ostatní to věděli. Od dalšího školního roku působila na jiné třídě, ale několik rodičů žádalo, aby jejich děti přešly do její třídy. To ředitelka znovu brala jako podrytí její autority. Dále si jedna maminka stěžovala na nevhodní chování paní ředitelky k jejím prarodičů, načež napsala stížnost na magistrát. Ta nebyla nijak vyřízena, nicméně ředitelku to vedlo k tomu, že žalobkyně rodiče navedla k podání stížnosti, načež ji nasměrovala k tomu, aby dobrovolně ze školky odešla. S ředitelkou měla dále spor kvůli inventuře, jelikož byla předsedkyní inventarizační komise, ale ředitelka nesestavila včas komisi a řekla jí o inventuře až 3. listopadu, ačkoli zhotovení mělo být k 31. říjnu. Další konflikt se týkal zápisu do školky na rok 2014/2015, kdy ředitelka úmyslně podhodnotila počet volných míst, na což ji upozornila. Rodičům, jejichž děti nebyly z tohoto důvodu přijaty, potom doporučila, aby se opětovně ptali na volná místa, nebo se odvolali. Až poté byly děti přijaty. Stejná situace s podhodnocováním volných míst nastala v následujícím školním roce 2015/2016, což bylo ze strany ředitelky účelové, aby tím byl dán důvod k její nadbytečnosti. Rodiče přicházeli po zápisu a žádali o umístění dítěte, ale ředitelka jim řekla, že nemá volné místo, přestože ještě květnu bylo 5 volných míst. Odmítala je s tím, ať přijdou poslední týden v srpnu, zdali někdo místo odřekne, nebo se situace změní. [jméno FO] internetových stránkách školy ani nebyly informace o tom, kdy se zápis uzavírá, čímž chtěla ředitelka celou situaci zmást. Potom na poradě, kdy jí byla dána výpověď pro nadbytečnost, ředitelka pouze oznámila, že se přihlásilo málo dětí, ale konkrétní číslo neřekla. Řekla, že se přihlásily většinou malé dvouleté děti, což ale nebyla pravda, protože dvouletých dětí se přihlásilo jen 9. Přesto ředitelka rozhodla, že bude vytvořena třída pro dvouleté děti. Podle vyhlášky se přitom třída dvouletých vytváří pouze při počtu 18 dvouletých dětí. Tolik jich ale nebylo, takže ředitelka mohla naplnit třídu do počtu 24 dětí, odmítání dětí tedy bylo účelové. Nadto za situace, kdy bylo možné děti přijímat i v průběhu roku, a ministerstvu se výkazy o počtu dětí posílaly až 30. 9., nebyl rozhodující počet zapsaných dětí k 3. 5. ale právě až k 30.

9. Ředitelka vykazovala v září 2016 12 volných míst, takže mohla děti stále přijímat. Například paní [jméno FO] o místo žádala už v dubnu 2016, ale ředitelka jí říkala, že volné místo nemá. Pakliže ředitelka argumentovala nedostatkem finančních prostředků, informovala se na to na krajském úřadě i u školitele řízení a ekonomiky škol [tituly před jménem] [jméno FO], načež jí bylo sděleno, že počet 88 dětí stačí na to, aby bylo ve škole zaměstnáno 8 učitelek. Pokud jde o její výpověď, ostatní učitelky věděly o tom, že ředitelka má v úmyslu jí dát výpověď. Postupně se jí začaly vyhýbat, bály se s ní mluvit, aby za to neměly postih. Dopis ze dne [datum] pak potvrzuje, že spory mezi ní a ředitelkou skutečně byly, přičemž ostatní učitelky se vyjádřily tak, že je nejslabším článkem kolektivu, nespolupracuje a mateřskou školu poškozuje. Tím, že jí ředitelka dala výpověď pro nadbytečnost a pomlouval ji z krádeže, ničení dokumentů, nespolupráce, nekolegiality a neschopnosti spolupracovat, poškodila její jméno, a bylo pro ni obtížné najít si práci jako učitelka v mateřské škole. Když se ucházela o práci v jiné mateřské škole a bylo už před podpisem pracovní smlouvy, přišel jí e-mail, že nakonec přijata nebude, jelikož má moc vysokou kvalifikaci. Od jedné kamarádky se pak dozvěděla, že se měla ředitelka školy informovat i Ředitelky [jméno FO] a pak změnila názor. Pracovní posudek neobdržela. Dále se vyjadřovala ke 3 zaměstnankyním které byly přijaty na pozici pomocné síly v říjnu 2016. Tyto pomocné síly vykonávaly pedagogickou činnost, jelikož pomocné a obslužné práce jsou součástí přímé pedagogické práce, stejně tak i dozor nad dětmi. Pedagogickou činnost může vykonávat pouze pedagogický pracovník, může to být učitel, asistent, který má kurz asistenta, popř. chůva. Pedagogická činnost u malých dětí znamená socializace, přizpůsobování se novým podmínkám, novým situacím, zvládnout svoje city, emoce, zvládnou základní hygienické potřeby, zvládnout základní stolovací návyky, osvojit si chůzi, chůzi ve dvojicích, komunikaci. Tyto pomocné síly děti byly s dětmi, tedy vykonávaly pedagogickou činnost, rovněž ráno děti přijímaly a odpoledne je odevzdávaly rodičům, což nesmí. Jejich pracovní náplň odpovídá přímé pedagogické práci. Za situace, kdy učitelka odpoledne odcházela ve 14:30 hod., ale děti tam ještě zůstávaly, musely se tedy třídy spojovat. Ředitelka rovněž sama připustil, že musela svoji práci časově navýšit, což odpovídá tomu, že jedna učitelka chyběla. 4. [tituly před jménem] [jméno FO], vypověděla, že od [datum] působí na žalované mateřské škole, kdy byla jmenována do funkce ředitelky. V té době probíhala na mateřské škole rekonstrukce po povodních. Školka začala fungovat od počátku roku 2014. V tu dobu tam bylo včetně jí 8 pedagogických pracovnic, a to žalobkyně [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] [adresa] [jméno FO]. Dále tam v tu dobu působila ekonomka školky [jméno FO], dále dvě paní kuchařky [jméno FO] a [jméno FO], a dvě paní uklízečky [jméno FO], [jméno FO]. V tu dobu bylo ve školce zapsáno 100 dětí, měli naplněný stav a čtyři třídy po 25 dětech. Žalobkyně byla s ní ve třídě Pejsek. V tu dobu měla 18 přímých pedagogických hodin týdně a žalobkyně měla 31 hodin týdně. [jméno FO] každou třídu byly dvě učitelky. Takto to ve školce fungovalo do srpna 2016. S žalobkyní měla standardní vztah, žalobkyně byla dobrá učitelka, neměla s ní problém. Zpočátku pokračovala v tom, že byla zástupkyně. Ale nedohledala žádný dokument o tom, že by byla jmenována statutárním zástupcem ředitele. Ani žalobkyně sama, když se jí na to dotazovala, takovým dokumentem nedisponovala a nebyl ani u zřizovatele. Měla právo zvolit si jinou zástupkyni, tak to učinila. Žalobkyni z funkce zástupce odvolala a z toho důvodu jí byl odebrán i osobní příplatek. Žalobkyni o tom informovala, že si chce zvolit jinou zástupkyni, a odvolala ji ústně. Žalobkyně na to nereagovala nijak negativně. Nové zástupkyni [jméno FO] potom vystavila písemné pověření. Žalobkyně poté dál pracovala jako učitelka do srpna 2016. Pracovní povinnosti si plnila, nebyl důvod, aby k ní přistupovala jinak, než k ostatním učitelkám. Není pravda, že by ji šikanovala, diskriminovala, chovala se k ní zle, nebo že by cíleně postupovala proti ní tak, aby se jí zbavila. Neměly spolu žádný konflikt, nedostala nikdy žádnou výtku. Konečné rozhodnutí o tom, kterou učitelku propustí, padlo na žalobkyni z toho důvodu, že ostatní učitelky vedly v té době nějaký kroužek nebo se jinak angažovaly například v inventarizační komisi. Žalobkyně jediná nedělala nic nad rámec jejím pracovních povinností. V daném období, kdy dala žalobkyni výpověď, nenaplnili stav dětí na následující školní rok, a proto na rok 2017 nedostala od zřizovatele finanční prostředky na platy všech pedagogů s plnými úvazky. Ke dni [datum] bylo ve škole 8 učitelek včetně ní. Byl naplněný stav, tedy 100 dětí ve 4 třídách. Řídila se školským zákonem, ve kterém je uveden minimální a maximální počet dětí ve třídě. Ve třídě Kačenky byla [jméno FO] a žalobkyně, ve třídě [Anonymizováno] byla ona a [jméno FO], ve třídě [Anonymizováno] byla paní [jméno FO] [adresa] [jméno FO] a ve třídě Papoušek byla [jméno FO] a [jméno FO]. Pokud jde o přijímací řízení, uvedla, že každý školní rok škola zadá počet volných míst, které má pro ten daný školní rok. [jméno FO] základě podaných elektronických přihlášek zjistí počet dětí, které mají zájem se do školky se přihlásit. Pro školní rok 2015/2016 do přihlašovacího řízení zadala 35 volných míst. Přihlásilo se ale pouze 30 dětí. [jméno FO] počátku května každého roku tedy už ví, jaký bude stav dětí v dalším školním roce. V dubnu 2016 bylo zapsáno 100 dětí, v květnu rovněž 100 dětí, v červnu 99 dětí, v červenci 95 dětí, v srpnu 93 dětí, v září 2016 bylo zapsáno 88 dětí, říjnu rovněž 88 dětí až do ledna 2017, v únoru 2017 bylo dětí 86, v březnu, dubnu, květnu 88 dětí, v červnu 87 dětí, v červenci 81 dětí a srpnu 79 dětí. Organizační změna, kterou vyhlásila od [datum], spočívala ve snížení stavu zaměstnanců, protože poklesl počet dětí. Nebylo zapotřebí tolik pedagogických pracovníků, přičemž od zřizovatele by na základě počtu dětí nedostala dostatek finančních prostředků. Musela vyhodnotit, zda zda snížit pracovní úvazky učitelkám nebo jednu učitelku propustit. Rozhodla se tak, že jednu učitelku propustí a vybrala žalobkyni. Pro školní rok 2016/2017 tak zůstaly 4 třídy a 7 učitelek. Tedy oproti stavu 100 dětí v předešlém školním roce 2015/2016, kdy bylo 8 učitelek, bylo ve školním roce 2016/2016 86 dětí a7 učitelek. Třídy jsou po 25 dětech, tedy i na 86 dětí byly stále čtyři třídy. Tři třídy byly po 25 dětech a ve čtvrté třídě byl zbytek. Ve třídě [Anonymizováno] byla [jméno FO], ve třídě Pejsci zůstala ona a [jméno FO], ve třídě sloni byla [jméno FO] [adresa] [jméno FO] a ve třídě [Anonymizováno] byla [jméno FO] a [jméno FO]. Odmítla, že by rodičům záměrně sdělovala, že stav byl naplněn. Nebyl žádný důvod, proč by to dělala. Pokud podali rodiče přihlášku, a to případně i v průběhu školního roku, a byla volná kapacita, tak bylo dítě přijato. Dne [datum] přijala tři zaměstnankyně z Úřadu práce ČR, byly to pomocné a obslužné síly při péči o děti v MŠ, nikoli pedagogičtí pracovníci. Jejich mzdy byly placeny z prostředků od úřadu práce na základě dohody s úřadem práce v rámci projektu Zaměstnanost. Byly zaměstnány na dobu určitou. Všechny nastoupily [datum], paní [jméno FO] a [jméno FO] skončily [datum], paní [jméno FO] skončila [datum]. Nikoho dalšího v tom období nepřijala. Pomáhaly při vytírání tříd a prostoru mateřské školy, při utírání stolečků po dětech, při výtvarných činnostech, s úklidem, pomáhaly, když šly děti ven, s jejich oblékáním. Byly učitelkám k dispozici. Oblékání dětí není pedagogická činnost. Výchova a vzdělávání je pedagogická činnost. Pedagogický pracovník musí mít příslušní vzdělání, podle toho má odpovídající pracovní náplň a platové zařazení.

5. Následně se svědkyně vyjadřovala k jednotlivým listinám. K listině dopisu ze dne [datum] ve věci organizační změny adresované Magistrátu města [adresa] (ve spise na č. l. 30) uvedla, že zřizovatele informovala o organizační změně, která měla nastat od [datum]. Informovala toliko, že došlo k poklesu dětí. Nebylo nutné uvádět konkrétní počet. Co je míněno zůstatkem 15 volných míst, nebyla ředitelka schopna tento údaj vysvětlit. Pokud jde o jméno [jméno FO], jednalo se o paní z úřadu práce, která pomáhala v jiné mateřské školce jako provozní zaměstnanec. Uvažovala o tom, že by ji přijala, ale nakonec se tak nestalo. Měla být přijata jako pomocná pracovní síla, měla například utírat stolečky, pomáhat s oblečením, vytírat, připravovat jídlo na kuchyňkách. K zápisu z porady [datum] ohledně organizační změny včetně prezenční listiny (ve spise na č. l. 31, 32) uvedla, že tento zápis dokládá společnou poradu všech pedagogických a provozních zaměstnanců školky, na které jim oznámila organizační změnu, k níž přistoupila z důvodu poklesu počtu dětí, spočívající v tom, že propustí jednu učitelku. Toho dne už na základě proběhnuvšího elektronického zápisu věděla, že se nepřihlásil dostatečný počet dětí na vyhlášená volná místa. K tomuto dni bylo na škole 99 dětí, z nich 38 odešlo na základní školu a dále ještě měla sepsány dohody o ukončení vzdělávání dalších 5 dětí. Tedy pracovala s počtem 86 dětí na další školní rok. Jednoznačně tedy došlo k poklesu počtu dětí oporti předešlému školnímu roku. Z minulých zkušeností věděla, že z důvodu nenaplněnosti stavu dětí zřizovatel neposkytne dostatek finančních prostředků. Dále se vyjádřila ke dvěma rozhodnutím ze dne [datum] a [datum] o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání (ve spise založená na č. l. 48, 49) a uvedla, že tyto děti byly přijaty v průběhu září 2016. V době, kdy se konala porada, o nich nevěděla. Tyto dvě děti potom byly připočteny ke stavu 86 dětí, tedy v září měli 88 dětí. K hlášení Magistrátu města [adresa] o počtu dětí uvedla, že je posílala zřizovateli každý měsíc. První číslo v tabulce 100 označuje povolenou kapacita dětí pro mateřskou školku. Podle těchto hlášení bylo v červnu 2016 zapsáno 99 dětí, v červenci 2016 bylo zapsáno 95 dětí, v srpnu 2016 bylo zapsáno 93 dětí a v září 2016 bylo zapsáno 88 dětí. Ke školní matrice uvedla, že ji zpracovávala ona, je zde zapsán stav dětí, jejich počet a pohyby během školního roku. Nikam ji neposílala. Rovněž vedla i školní docházku. K e-mailu na (ve spise na č. l. 410) uvedla, že byl napsán v souvislosti se stížností paní [jméno FO] a pana Černohlávka. [jméno FO] dotaz, proč v e-mailu napsala, že nemohla z kapacitních důvodů děti přijmout, uvedla, že se zřejmě mohlo jednat o děti mladší 2 let, takže nesplňovaly podmínky pro nástup do mateřské školy. Z toho důvodu si vzala na rodiče kontakt. Pokud uvedla, že děti z kapacitních důvodů přijmout nemohla, tak se zřejmě jednalo o nepřesné vyjádření, upsala se. 6. [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že je zaměstnán ve firmě [právnická osoba]. jako vývojový pracovník v oblasti IT, kde vymyslely počítačový program pro zápis dětí do mateřské školy a následně vyhrály výběrové řízení. Tento program má na svých webových stránkách vždy konkrétní magistrát a poskytli jej mj. I Magistrátu města [adresa]. Jednotlivé mateřské školy, řízené tím konkrétním magistrátem, pak mají na webové stránky přístup. První školní rok, od kdy má Magistrát města [adresa] k dispozici program, je rok 2014/2015. Do aplikace se lze připojit na webových stránkách www.zapisms.usti-nad-labem.cz. Tato aplikace slouží především pro první kolo přijímacího řízení do mateřských škol. Po rozkliknutí se otevřou informace o tom, jak bude probíhat přijímací řízení pro ten konkrétní školní rok, od kdy se začnou vydávat žádosti, jakým způsobem si mohou rodiče tuto žádost vygenerovat a co s ní mají dělat, a že ji mají fyzicky v konkrétní datum přinést do mateřské školy, aby bylo zahájeno správní řízení. Dále je zde uvedeno, kolik má každá mateřská škola pro ten konkrétní školní rok volných míst. Program vyhodnotí žádosti (přihlášky), které splnily zadaná kritéria. Až na základě toho pak ředitel oslovuje rodiče, zda mají skutečně zájem o to, by dítě do školy nastoupilo nebo ne. Celý proces elektronického přijímacího řízení probíhá tak, že magistrát vyhlásí konkrétní data přihlašovacího řízení. Rodiče mají asi měsíc na to, aby se rozmysleli, zda se budou účastnit přihlašovacího řízení pro své dítě do konkrétní školy. V tomto období si rodiče musí obstarat přihlášku, kterou si mohou buď fyzicky vyzvednout u ředitele školy, nebo si přihlášku vyplní sami na počítači v programu a vytisknou, nebo se mohou dostavit na magistrát, kde mu přihlášku vygenerují. Poté magistrát vyhlásí dva dny, v nichž musí rodiče přihlášku fyzicky v listinné podobě předat ředitelce školy včetně dalších požadovaných listin, přičemž mohou přihlášku podat i na více škol. Tím končí lhůta pro rodiče k podávání přihlášek a začíná správní řízení, které trvá 30 dní. V rámci této lhůty má ředitel školy 5 dnů na přezkoumání podaných přihlášek, zda mají nějaké nedostatky, a případně vyzývá rodiče k jejich odstranění, a poté běží další 14denní lhůta určená pro rodiče, kteří přihlásili dítě na více škol, aby si vybrali jen jednu z nich a další přihlášky vzali zpět. Poté po uplynutí 30 dnů správní řízení končí a 31. den ředitel školy ví, kolik nových žáků přijme. Tento elektronický přihlašovací systém je určen pro první vlnu přihlašování. Pokud má ředitel školy volnou kapacitu, může přijmout děti i v průběhu školního roku mimo tento elektronický systém. V takovém případě má ředitel školy osobní spis žáka v listinné podobě. Svědek se poté vyjádřil k tomu, zda mohla ředitelka žalované ke dni [datum] vědět, kolik je přihlášeno dětí na následující školní rok 2016/2017, a uvedl, že pokud dne [datum] skončila lhůta pro vydávání přihlášek, ve dnech 4. 4. a [datum] byly dny pro sběr přihlášek, tak se zohledněním 30denní lhůty pro správní řízení byl posledním dnem správního řízení den [datum]. Už v tento den měla ředitelka představu o tom, kolik nových žáků do její školy nastoupí. [jméno FO] rozhodnutí o přijetí či nepřijetí žáka lze podat odvolání do 15 dnů, tudíž je třeba připočítat ještě 15 dnů na nabytí právní moci rozhodnutí o přijetí (či nepřijetí) žáka. Pokud tedy ředitelka dne [datum] rozhodla o organizační změně spočívající ve snížení počtu zaměstnanců, tak už se tímto mohla řídit výsledkem přihlašovacího řízení. 7. [jméno FO] vypověděla, že do žalované mateřské školy docházel její syn a s žalobkyní se zdá od té doby. V roce 2016 sháněla místo ve školce pro prasynovce [jméno FO]. Když mu byly dva roky, v červenci 2016, kontaktovala telefonicky ředitelku školky a dotazovala se na volné místo ve školce od září 2016. Ředitelka jí nejprve odpověděla, že má zavolat na konci srpna 2016, jelikož prozatím ve školce volné místo není. [jméno FO] konci srpna jí pak ředitelka řekla, ať zavolá první týden v září. To už hovořila s někým jiným, jelikož ředitelka nebyla ve školce přítomna. Poté už záležitost přestala řešit, jelikož našlo místo v jiné školce. Ptala se žalobkyně, jestli lze do školky umístit dítě už od dvou let. Žalobkyně jí sdělila, že ve školce je třída pro dvou až tříleté děti, ale nevěděla, jestli je tam volno, proto se obrátila přímo na ředitelku. 8. [jméno FO] vypověděla, že ona sama chodila do žalované mateřské školy a s žalobkyní se zná, jelikož byla její učitelka. S žalobkyní se často potkává. Do žalované mateřské školy nastoupil v říjnu 2015 její syn [jméno FO], když mu byly asi tři roky. Už při přihlášení byl problém s tím, že rozhodnutí o přijetí dostala asi až za dva měsíce s odůvodněním, že ředitelka má rozbitý počítač. Zpočátku byl ve třídě u učitelek [jméno FO] a [jméno FO], jejíž příjmení si nepamatovala. Asi po měsíci se u syna začaly objevovat problémy, kdy se začal počůrávat v noci doma a pak i ve školce, do školky nechtěl, vztekal se. K synovi se asi někdo nechoval hezky. Stěžovala si na to ředitelce, a nechala jej přeložit do třídy k žalobkyni, kde se asi do týdne srovnal. Jednalo se o třídu Kačenky, kde byla učitelka [jméno FO] a žalobkyně. Ředitelce však konkrétní důvod pro přeložení neřekla. Ve školním roce 2016/2017 syn chodil opět do třídy Kačenky, kde byla v září učitelka [jméno FO] a školnice a od října pak k učitelce Evě nastoupila nová učitelka, jejíž jméno si svědkyně nepamatovala. Svědkyně nevěděla, jak se tato nová učitelka do školky dostala, setkávala se s ní denně při předávání a vyzvedávání dětí, viděla ji, jak chodí s dětmi na procházky. Předpokládala, že to byla učitelka, protože byla ve třídě. V září první školní den, kdy syna do školky přivedla, byly dveře do třídy zamčené, ale ze třídy byl slyšet hluk. Když zaťukala, tak jí přišla otevřít paní školnice. Ve třídě byly malé děti od dvou let, učitelka tam nebyla. Byl tam chaos, děti tam pobíhaly ubrečené. Nelíbilo se jí, že její tříletý syn byl ve třídě s takto malými dětmi, jelikož to na něj mělo špatný vliv. Řešila to s ředitelkou přes e-maily, osobně nikoli, jelikož si spolu nesedly, kvůli přeložení jejího syna do jiné třídy spolu měly konflikty. Následně se do toho zapojil i magistrát, na který poslal její přítel nějakou žádost, ale nevyřešilo se nic a její syn zůstal v této třídě. Když by měla v místě bydliště jinou školku, tak by tam syna přemístila. V září 2016, když přiváděla syna brzo do školky mezi 7:00 a 7:15 hod., tak byla ve třídě jen školnice, ale učitelka nikoli. Učitelka tam mohla přijít asi 20 až 30 minut poté. Asi po týdnu už tam byla školnice i učitelka [jméno FO]. Od října 2016 pak nastoupila nová učitelka. Poté už vše probíhalo bez problémů, když syna přiváděla do školky, tak už tam byla paní učitelka [jméno FO] a ta druhá učitelka. Avšak nezaznamenala, že by se se synovi někdo věnoval, že by například uměl básničku, nebo že by měli besídku. Svědkyně dále vypověděla, že se tam potom objevila ještě další nová učitelka, ale nic bližšího k tomu neuvedla. Ona sama nové učitelky nežádala o to, aby se jí představily, považovala je za učitelky. 9. [jméno FO] vypověděla, že chtěla svoji dceru [jméno FO] umístit do žalované mateřské školy. Osobně mluvila s ředitelkou asi v dubnu 2016, ředitelka jí však řekla, že nemá místo. Proto dceru přihlásila do jiné školky. 10. [jméno FO] vypověděl, že do žalované mateřské školy chtěl umístit svou dceru Kalisu. Osobně společně s manželkou mluvili s ředitelkou někdy v září 2016, ale ta jim řekla, že nemá místo. Nechali tam kontakt s tím, že se ředitelka ozve, pokud by se místo uvolnilo, načež v lednu 2017 se skutečně ozvala s tím, že se místo uvolnilo a asi v březnu 2017 dcera do školky nastoupila. 11. [jméno FO] vypověděla, že dříve u žalované působila jako ředitelka, a to do roku 2013, kdy odešla do starobního důchodu. Její nástupkyní byla [jméno FO], současná ředitelka, které předávala vše potřebné. Už před konkurzem na funkci ředitele žalované, se byla paní [jméno FO] ve škole podívat. Seznámila ji chodem školy. [jméno FO] do té doby působila jako ředitelka v [právnická osoba], což byla malá jednotřídní škola. [jméno FO] tedy byla překvapená, jakou agendu musí ředitel žalované mateřské školy s kapacitou 100 žáků vykonávat a měla z toho obavy. Svědkyně ji uklidňovala s tím, že žalobkyně ji skoro po celou dobu jejího působení ředitelky (asi 23 let) zastupovala a bylo na ni stoprocentní spolehnutí. Při všech kontrolách ať už od školní inspekce či od magistrátu měla vždy dobré hodnocení, žalobkyně byla i chválena za její výchovnou práci s dětmi. [jméno FO] sdělila, že ji předává i žalobkyni jako zástupkyni, načež jí paní [jméno FO] poděkovala, že získá tak skvělého pracovníka. Po odchodu zůstaly v kontaktu. V květnu 2015 se přišla do školky podívat, ředitelka byla vstřícná, ale v kanceláři jí pak vyprávěla o tom, jak je žalobkyně hrozná, krade jí v kanceláři, maže emailové zprávy, podvádí, nechodí včas do práce. Dále jí řekla, že po inspekci, která u žalované proběhla v únoru nebo březnu 2015, kdy si ředitelka na žalobkyni stěžovala inspektorce, dostala doporučení, aby se žalobkyně co nejdříve zbavila. Svědkyně na to ředitelce řekla, že po jejích zkušenostech vylučuje, že by se žalobkyně takto chovala. Ředitelka ale pokračovala dál s tím, že se žalobkyně potřebuje zbavit, že to udělá do příštího školního roku a zároveň, že se chce zbavit paní ekonomky [jméno FO], že už má připravenou jinou ekonomku. Údajně chtěla ředitelka ekonomku propustit z toho důvodu, že jí zatajovala nějaké informace ohledně mezd. Dál už to svědkyně nechtěla poslouchat, tak odešla. Šla do kanceláře ekonomky, kde byla i žalobkyně a všechno jim řekla, jak je s nimi ředitelka nespokojená. Řekla to i některým učitelkám, načež jí pak některé i následně telefonovaly. Svědkyně však odmítla říct, kterým učitelkám to řekla, jelikož ji prosily, aby jejich jména neříkala. Ředitelka jí poté ještě telefonicky kontaktovala, zda má u sebe osobní spisy, a to i spis žalobkyně, jelikož jej nemohla najít a podezírala žalobkyni, že jej ukradla. Poté se stávalo, že ji rodiče kontaktovali s tím, že ve školce nejsou volná místa [právnická osoba], jestli by se nemohla u ředitelky přimluvit. Informace o ředitelce školy a žalobkyni má pouze zprostředkovaně, sama nebyla ničemu přítomna. Tu výpověď, kterou pak žalobkyně dostala, brala tak, že jí to ředitelka [jméno FO] oznámila rok předem, jako cílenou a účelovou. Svědkyně se vyjádřila i k přijímání dětí do školy v době, kdy na škole působila jako ředitelka a uvedla, na pokyn Magistrátu města [adresa] byl vyhlášený den zápisu na všech mateřských školách. Rodiče si museli na škole vyzvednout žádost o přijetí dítěte, vyplnit, nechat potvrdit od dětského lékaře a přinést zpět do školy. Vždy, než začal zápis, žádala učitelky, aby jí daly seznam dětí, které v daném školním roce končí, a podle toho dala na vědomí Magistrátu a na webové stránce školky, kolik má volných míst. [Jméno žalované] má kapacitu 100 dětí. Pravidelně se stávalo, že nemohli přijmout 20 až 30 dětí. Při vyhlášení zápisu byla stanovena kritéria pro přijetí. Po ukončení zápisu rozhodovala o tom, které dítě bude přijato, a vydávala rozhodnutí o přijetí. Stávalo se, že v srpnu za ní chodili rodiče, že si zajistili jinou mateřskou školu, a dítě odhlásili. [jméno FO] jejich místo se pak přihlásili jiné děti. Když se jednalo o dítě předškolního věku, měla povinnost jej přijmout. Další děti přijímala i v září, do doby, než posílala výkaz a hlášení ministerstvu. Takže nikdy ten počet dětí nebyl stabilní, jak se jevilo po ukončení zápisu. Pokud měla volnou kapacitu, mohla děti přijímat i v průběhu celého roku. Nejvíc žádostí o přijetí byl až v měsíci srpnu. Žalobkyně se dále svědkyně dotazovala na činnosti uvedené v pracovní náplni zařazení pracovníka [jméno FO] (ve spise na č. l. 260), zda se jedná o činnosti pedagogické či provozní. Pomocné práce zaměřené na vytváření hygienických a jiných návyků ve třídě jsou dle svědkyně pedagogickou činností, pomocné a obslužné práce při péči o děti ve třídě Kačenky dle potřeby nebo podle pokynů učitelky, jsou dle svědkyně pedagogické činnosti, pomáhání při oblékání a svlékání dětí je dle svědkyně pedagogická činnost, pomáhání dětem při osobní hygieně, je dle svědkyně pedagogická činnost, pomáhání dětem při stolování je dle svědkyně pedagogická činnost, pomáhání dětem při pobytu venku, jde dle svědkyně pedagogická práce vykonávání další práce podle pokynů ředitelky MŠ, je dle svědkyně pedagogická práce. Následně svědkyně po vysvětlení žalobkyně, že se na tyto otázky ptala z toho důvodu, že na místo žalobkyně byly v říjnu 2016 přijaty tři zaměstnankyně, svědkyně uvedla, že dle jejího názoru, tato pracovní náplň odpovídá pracovní náplni asistenta pedagoga, jedná se o pomocné, obslužné práce při péči o děti v mateřské škole. Nicméně svědkyně ve školce nikdy neměla pracovní pozici pomocná obslužná síla při péči o děti v MŠ. 12. [jméno FO] (učitelka) vypověděla, že od roku 2001 pracuje jako učitelka u žalované a asi od roku je zástupkyní ředitelky. Neví o žádných problémech mezi žalobkyní a ředitelkou žalované. Ředitelka je velmi vstřícná, celý kolektiv zaměstnanců i rodiče jí mají rádi. V žádném případě se ve školce nevyskytovala šikana, a to ani mezi žalobkyní a ředitelkou. Mezi žalobkyní a ředitelkou se jednalo o běžný pracovní vztah, stejný jako mezi jinými učitelkami. Svědkyně byla překvapena, že jí byly kladeny otázky ohledně šikany ze strany ředitelky. Svědkyně věděla o tom, že žalobkyně byla propuštěna pro nadbytečnost, jelikož školka nenaplnila kapacitu dětí, a proto nebyl dostatek finančních prostředků na mzdy. Výpověď žalobkyni tedy vnímala jako manažerský krok ze strany ředitelky. O výpovědi byly všechny učitelky seznámeny. Žalobkyně působila před ní jako zástupkyně ředitelky, ale z jakých důvodu zástupkyni přestala dělat, si svědkyně již nepamatovala, jen že jim to bylo na poradě oznámeno. Svědkyně se dále vyjádřila k tomu, jak probíhal provoz ve školce ve školním roce 2016/2017, přičemž předně uvedla, že se nikdy nestalo, že by ve školce nebyl zajištěn provoz. Ve školce bylo 6 učitelek bez žalobkyně a ředitelka. Ve školce byly čtyři třídy – Kačenky, Pejskové, Papoušci a Sloni. Ve třídě Kačenky byly ten rok nejmenší dvouleté děti, ale nejen dvouleté. Dříve se dvouleté děti nepřijímaly. O tom, že se budou přijímat i dvouleté děti rozhodla ředitelka. V této třídě s dvouletými dětmi byl snížený počet dětí asi 12 nebo 13. Tato samostatná třída pro dvouleté děti byla vytvořena proto, aby tam děti měly klid. V ostatních třídách bylo 25 dětí. Následující školní rok už byl stav dětí naplněn. Kapacita školky byla 100 dětí. Přijímací řízení probíhalo elektronicky. Nikdy se nestalo, že by ředitelku někdo z nadřízených napomenul, že by postupovala v rozporu s předpisy. V říjnu 2016 nebyla přijata žádná učitelka, ale od úřadu práce zjistili, že mohou přijmout pomocné síly k dětem. Jako pomocné síly jsme přijali tři zaměstnankyně, paní [jméno FO], [jméno FO] a ještě třetí, na jejíž jméno si nevzpomněla. Tyto zaměstnankyně absolvovali střední školu. Pomáhali učitelkám s převlékáním dětí na vycházku, ořezávaly pastelky, utíraly stolečky, židličky dávaly nahoru, pomáhaly s peřinkami, když děti připravovali na spánek, s převlékáním dětí, chodily na vycházky, ale nikdy samostatně s dětmi nebyly a nehlídaly je. Vždy byly přirazeny ke konkrétní učitelce, mohly přebíhat ze třídy do třídy. Nechodily s dětmi samostatně na vycházky, vždy chodila i učitelka. Byly placeny od úřadu práce. Žalobkyně se svědkyně dotázala, zda si vybavuje událost, kdy byla žalobkyně zavolána do ředitelny, kdy měla ředitelka za přítomnosti svědkyně žalobkyni předložit dopis a stížnost jedné maminky, a měli ji obvinit z toho, že podněcuje rodiče ke stížnostem na vedení školy a nabídli jí, aby si dobrovolně zvolila odchod ze školy, načež svědkyně odpověděla, že nic takového neproběhlo, nic takového si nepamatuje. Svědkyně se dále vyjádřila k dopisu ze dne [datum] adresovanému Magistrátu města [adresa], paní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem](ve spise na č. l. 412) a uvedla, že jej podepsala. Dopis byl určen pro paní [jméno FO]. Nepamatovala si přesně důvod, proč byl dopis sepsán, ale chtěli tím vyjádřit, že ředitelka k nim byla vždy vstřícná a ochotná, ke všem se chovala slušně. Pokud bylo v dopise uvedeno, že žalobkyně byla nejslabší článek, tak to bylo myšleno tak, že všechny učitelky kromě žalobkyně měli ještě další funkce kromě výuky. Někteří rodiče jim říkali, že žalobkyně je zastavuje venku a tvrdí, že školka je špatná, že tam nemají děti dávat. 13. [jméno FO] (učitelka) vypověděla, že u žalované pracuje, a i v rozhodné době pracovala jako učitelka. S žalobkyní byly kolegyně, ale mimo práci se nesetkávaly. Sama nebyla přítomna žádnému konfliktu, ani ničemu, co by se odehrálo mezi žalobkyní a ředitelkou. Ředitelka neměla k žalobkyni jiný postoj, než k ostatním učitelkám. Ke všem se chovala stejně. O žádné šikaně vůči žalobkyni ze strany ředitelky žalované neví. Ředitelka všem vycházela vstříc, k žalobkyni se nechovala nijak zle. Tento spor mohl být dle názoru svědkyně vyvolán tím, že poté, co bývalá ředitelka odešla do důchodu a na její místo nastoupila současná ředitelka [jméno FO], proběhly na školce nějaké změny, které se asi žalobkyni nelíbily, například že žalobkyně byla odvolána z funkce zástupkyně. Ve školním roce 2016/2017 byla učitelkou ve třídě [Anonymizováno]. Než žalobkyně odešla, tak byla na třídě Kačenky s ní. Jejich vztah byl normální. Od září 2016 byla ve třídě sama, ale měla tam od října chůvu [Anonymizováno] [jméno FO]. Ta jí pomáhala s dětmi, jelikož měla třídu s nejmenšími dvouletými dětmi. Pomáhala při hygieně dětí, oblékání dětí, při jídle, s přebalováním, byla s ní pořád a pomáhala ve všech činnostech s dětmi. Nemohla ale s dětmi pracovat sama, pouze dělala pomocné práce pro učitelku. Dále tam byla [jméno FO], která tam byla také jako pomocnice ve třídě u paní ředitelky. [jméno FO] jméno [jméno FO] si svědkyně nevzpomněla. V Kačenkách byly dvouleté děti a dvě děti tříleté. Svědkyně se dále vyjádřila k dopisu ze dne [datum] adresovanému Magistrátu města [adresa], paní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (ve spise na č. l. 412) a uvedla, že jej vlastnoručně podepsala. Byl napsán z toho důvodu, že jedna maminka si stěžovala na provoz školky. 14. [jméno FO] (učitelka) vypověděla že u žalované je zaměstnána jako učitelka od roku 2002. S žalobkyní byly pouze kolegyně, v práci spolu normálně vycházely, mimo práci se nesetkávaly. Nezaznamenala, že by ředitelka k žalobkyni přistupovala jinak, než k ostatním učitelkám. Žádná šikana na škole nebyla, a to vůči žalobkyni ani vůči jiným učitelkám. Kolektiv by hodnotila kladně, vycházely si vstříc, všechno společně řešily, byla tam pohodová atmosféra. Neměla pocit, že by se ředitelka k žalobkyni chovala zle nebo, že by ji šikanovala. Nebyla přítomna žádnému konfliktnímu rozhovoru mezi žalobkyní a ředitelkou ani neví nic o tom, že by na škole něco takového proběhlo. Když nastoupila současná ředitelka [jméno FO] po předchozí ředitelce [jméno FO], atmosféra ve školce byla klidnější a příjemnější. Žalobkyně dříve působila na školce jako zástupkyně. Ředitelka [jméno FO] pak rozhodla, že žalobkyně již zástupkyni dělat nebude, ale na důvod si již svědkyně nevzpomněla. Ví o tom, že žalobkyně byla propuštěna pro nadbytečnost. V říjnu 2016 přišly nové pracovnice z úřadu práce. Vybavila si jméno [jméno FO], druhá se jmenovala [jméno FO], ale na jméno třetí si nevzpomněla, byly tam pouze krátce, asi půl roku. Byly to vyloženě pomocné síly, pomáhaly s úklidem, obsluhou dětí, oblékáním, nádobím, pomáhaly mít pomůcky, lůžkoviny. Někdy šly na vycházku, ale vždycky s učitelkou. Samy nikdy nemohly být s dětmi o samotě a nikdy s dětmi samy nebyly. Svědkyně se dále vyjádřila k dopisu ze dne [datum] adresovanému Magistrátu města [adresa], paní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem](ve spise na č. l. 412) a uvedla, že jej vlastnoručně podepsala. Byl napsán z toho důvodu, že se chtěly zastat ředitelky, protože ta stížnost byla neoprávněná. Svědkyně byla dále dotázána na vztah žalobkyně a bývalé ředitelky [jméno FO], načež uvedla, že byly velmi blízké kamarádky, znaly se od nástupu žalobkyně do školky. Navštěvovaly se i mimo práci, jejich vztah byl velmi blízký. Zhruba v období 5 let předtím, než bývalá ředitelka odešla do důchodu, měla žalobkyně i pracovní výhody. Například nemusela chodit na vycházky, děti se někdy rozdělily na spaní, aby nemusela být u dětí na spaní, [právnická osoba] se potom rozdělily na spaní do tříd ostatních učitelek. 15. [jméno FO] (učitelka) vypověděla, že v předmětné době byla zaměstnána u žalované jako učitelka. Pracovní poměr následně skončila dohodou, jelikož dostala nabídku na jiné pracovní místo. Ve školce si všechny rozuměly, nezaznamenala žádné rozdíly ve vztazích mezi ostatními učitelkami a mezi žalobkyní a ředitelkou. S žalobkyní nebylo jednáno jinak, než s ostatními učitelkami. Žádnému jednání mezi žalobkyní a ředitelkou nebyla přítomna. 16. [jméno FO] (učitelka) vypověděla, že je zaměstnaná u žalované od roku 1984 jako učitelka. Mezi učitelkami a ředitelkou panovaly zcela standardní vzájemné vztahy, žádné konflikty nezaznamenala, a to ani mezi žalobkyní a ředitelkou. Nevšimla si ničeho, co by nasvědčovalo nějakým jiným vztahům mezi žalobkyní a ředitelkou. 17. [jméno FO] (učitelka) vypověděla, že je u žalované zaměstnána od roku 1983 jako učitelka. Vztahy mezi učitelkami a ředitelkou byly vstřícné. Žádné jiné zacházení mezi ředitelkou a žalobkyní, případně jinou učitelkou, nezaznamenala, žádnému jednání mezi žalobkyní a ředitelkou přítomna nebyla. [jméno FO] poradě v červnu 2016 přítomna byla, projednávala se organizační změna související s propuštěním žalobkyně. Žalobkyně byla propuštěna, jelikož na další školní rok bylo zapsáno málo dětí. V říjnu 2016 byly přijaty 3 pomocnice z úřadu práce. Pomáhaly učitelkám s oblékáním dětí. 18. [jméno FO] (pomocná síla) vypověděla, že u žalované pracovala asi v roce 2016. V té době byla na úřadu práce, kde ji vybrali pro tuto práci. Má výuční list v oboru kuchařka a kurz v oboru nehtová modeláž. U žalované pracovala jako asistentka učitelky, pomáhala paní učitelce s dětmi. Pracovala tam na dobu určitou asi rok. Ve třídě byla s paní učitelkou [jméno FO] a s ředitelkou, třída se jmenovala [Anonymizováno]. Bylo tam asi 20 dětí, kterým byly asi 3 nebo 4 roky, jeden byl dvouletý. Pomáhala například připravovat výtvarné potřeby, když děti něco vyráběly, pomáhala děti nakrmit, oblékat. Vždycky tam s ní byla i učitelka, nikdy sama s dětmi žádné činnosti nedělala, vždy to bylo za přítomnosti učitelky. Doprovázela děti, když šli na procházku, ale vždy šli i s učitelkou. K listině, na které je uvedena její pracovní náplň uvedla, že tyto činnosti ve školce dělala. [jméno FO] úřadu práce jim řekli, že budou asistentky učitelek, což jí přijde jako to samé jako pomocná obslužná síla. Věděla, jaký je rozdíl mezi učitelkou a asistentkou, paní učitelka vedla třídu, vše bylo na její odpovědnost. 19. [jméno FO] (pomocná síla) vypověděla, že k žalované nastoupila, když byla vedena na úřadu práce. Vzdělání má střední s maturitou, obor veřejnoprávní pořádek. Úřad práce jí tuto práci u žalované nabídl. Byla financována z dotací. Celkem úřad práce vybral 3 pracovnice, na jména dalších dvou si nevzpomněla. Mělo se jednat o práci výpomoci, asistentky učitelky a kuchařek. Měla zkušenosti s vedením kurzu keramiky v neziskové organizaci [Anonymizováno]. Já jsem nebyla jenom pro učitelky, ale i pro kuchařky. Případně k ruce paní ředitelky. Ve školce pracovala rok, byl to pracovní poměr na dobu určitou. Byla ve třídě [Anonymizováno] u učitelky [jméno FO]. Bylo tam asi 15 dětí ve věku do 2 let do 4 let. Žádná jiná učitelka tam nebyla. Práci dělala podle pokynů učitelky, nikdy nebyla ve třídě sama. Pomáhala dětem s mytím rukou, s oblékáním, když šly na procházku, hrála si s dětmi. Občas, když třeba byly uklízečky nemocné, tak ve třídě i ve školce uklidila, na zahradě, kde byly děti z více tříd, je pomáhala hlídat. Sama nikdy s dětmi ven nehodila. Práce, které jsou uvedeny v pracovní náplni, skutečně dělala. Učitelka ráno děti přijala, poté byla volná aktivita, docházka, svačina, procházka, spaní po obědě. Ráno se děti scházely v jedné třídě, pracovní dobu měla od 7 hod., takže ráno šla do té třídy. Do 8 hod. měly být děti ve školce, takže potom se rozcházely do svých tříd. 20. [jméno FO] (pomocná síla) vypověděla, že u žalované byla zaměstnána asi 4 měsíce od října do února. V té době byla na úřadu práce, kde ji vybrali na tuto práci u žalované. Jednalo se o práci pomocná pracovnice ve školce. Do školky přišly z úřadu práce celkem tři, všechny na stejnou práci. Mzda byla placena od úřadu práce, nemohla ve školce pracovat déle, protože úřad práce na to již neposkytl finanční prostředky. Ve školce byla ve třídě Sloni a Papoušci u starších předškolních dětí. Střídala se mezi oběma třídami. [jméno FO] každé třídě byly dvě učitelky. Další dvě pomocné síly z úřadu práce byly u menších dětí. Pomáhala dětem s oblékáním, když šly na procházku, připravovala štětce na malování, postýlky na spaní, po obědě uklízela stolečky, utírala, zvedala židličky, [právnická osoba] připravovala omalovánky, něco vystřihovala, pomáhala roznášet svačiny, odpoledne po spaní si s dětmi hrála než přišli rodiče. [jméno FO] procházky chodila vždycky s učitelkou, ona byla jen jako dozor, pomocná síla. Ráno děti nepřijímala, vždycky tam byla učitelka, ona si v tu dobu jen s dětmi hrála, než se rozešly do svých tříd. V pracovní smlouvě měla uvedeny pomocné práce. Nikdy se nastalo, že by zůstala s dětmi sama, vždycky to bylo pod dozorem učitelky. 21. [jméno FO] vypověděla, že žalobkyně ji asi půl roku před výslechem kontaktovala telefonicky s tím, že měla od žalované mateřské školy dostat nabídku na práci, a zda by u soudu vypovídala, ale nerozuměla tomu. Žalobkyni nezná, nikdy se s ní osobně neviděla. Žalovanou mateřskou školu si vyhledala na internetu. Nikdy tam nepracovala, maximálně tam poslala životopis, když hledala práci jako uklízečka nebo chůva. S nikým z vedení školky ale nekomunikovala. V té době končila v Mateřské školce [právnická osoba] jako uklízečka, kde skončila k [datum]. Potom se nahlásila na úřad práce, ale tam jí žádná práce nabídnuta nebyla, tak si ji hledala sama. V létě si dodělávala kurz chůvy. Je tedy možné, že žalované poslala životopis, neboť v té době rozesílala životopisy na různá místa. Svědkyně předložila potvrzení o zaměstnání v [právnická osoba] [jméno FO] [adresa], dle kterého pracovala od [datum] do [datum] jako uklízečka. Její dosažené vzdělání je střední odborné s výučním listem. Dále předložila potvrzení [právnická osoba], Krajská pobočka v [adresa] ze dne [datum] o tom, že byla v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] do [datum]. 22. [jméno FO] vypověděla, že od roku 2009 působí jako ředitelka [právnická osoba] Větrná v [adresa]. Jedná se o druhou největší mateřskou školu v [adresa] co do počtu tříd (6 tříd) i co do počtu zaměstnanců. Se žalobkyní i se žalovanou se zná pouze pracovně. Svědkyně vypovídala k provozu mateřské školy. Uvedla, že časové rozmezí provozu mateřské školy nastavuje ředitelka mateřské školy po projednání se zřizovatelem. [adresa] školy ovlivňuje financování. Od ledna 2020 jsou školy financovány prostřednictvím tzv. PH maxu, ale do té doby fungoval jiný model financování tzv. krajské normativy, který byl postaven v zásadě na počtu dětí v mateřské školce. Počet dětí přesně stanovil počet zaměstnanců pedagogických i nepedagogických. To je pro ředitele školy závazný ukazatel, který nesmím překročit, jinak by došlo k porušení rozpočtové kázně. [jméno FO] základě toho systému financování tedy byly podle počtu dětí stanoveny finanční prostředky na platy jak pro pedagogické, tak pro provozní zaměstnance. Krajské normativy byly každý rok jiné, stanovil je Krajský úřad. Financování ve školství je specifické z toho důvodu, že se nekryjí školní roky a kalendářní roky, když rozpočet se stanovuje na kalendářní roky a nikoli na školní roky. Tedy finance od ledna na příslušný kalendářní rok se stanoví podle výkazů, které se vypracovávají v předchozím roce k 30. 9., což může být velmi nevýhodné, neboť v průběhu roku mohou být děti přijímány, ale rozpočet to již nezohledňuje. Do té doby, kdy probíhalo financování prostřednictvím krajských normativů, byly v podstatě ředitelky nepřímo nuceny přijímat a třídy naplňovat i nad obvyklý stanovený počet dětí ve třídě, který je uveden ve vyhlášce o mateřské škole. Pouze když byly třídy plně naplněny, měli jistotu, že budou mít dostatek finančních prostředků na platy zaměstnanců. Financování bylo provázané s počtem dětí. Pokud došlo k poklesu dětí ve školce, nastaly dvě varianty, a to buďto se propustí zaměstnanec nebo se zkracují úvazky všem zaměstnancům. Až nový způsob financování od ledna 2020 není tolik vázaný na počet přijatých dětí, ale na počet odučených hodin. Pokud jde o přijímací řízení, vypisují se volná místa, o nichž ví, že se uvolní tím, že děti odejdou do první třídy na základní školu. Potom proběhne zápis, kdy se snaží získat si nejvíce dětí. Když v červnu není školka naplněna, je třeba se zvážit, zda propustit jednu pracovní sílu nebo zkrátit pracovní úvazky. Může nastat situace, kdy některý ze zaměstnanců nesouhlasí se zkrácením pracovního úvazku a v takovém případě dá výpověď. tomto případě dal výpověď. To byla nevýhoda financování podle počtu dětí. Ředitelka mateřské školy musí zajistit plynulý provoz školy a naplňování školního vzdělávacího programu, který vychází z rámcového vzdělávacího programu vydaného ministerstvem. Ředitelka rozvrhuje učitelkám směny, tak aby provoz zajistila. Součástí vzdělávacího programu je i tzv. překryv učitelů, což znamená, že ve třídě se každý den minimálně dvě hodiny nachází současně dvě učitelky bez ohledu na počet dětí. Zpravidla to funguje mezi 9 hod. do 12 hod., což je nejexponovanější část dne, kdy probíhá výuka dětí a pobyt venku, který je náročný na zajištění bezpečnosti dětí, a dále v době oběda. Musí to být zajištěno ve všech mateřských školkách kromě těch, které nemají dostatek finančních prostředků, aby tento překryv zajistily. Kupříkladu v její školce to funguje tak, že školka má dva pavilony, takže se děti schází a rozchází na jedné třídě na každém pavilonu. Školka je otevřena od 6:00 hodin a ve školce jsou dvě učitelky. Děti se scházejí do 7:00 hodin. V 7:00 hodin přichází další 4 učitelky a rozeberou si děti do svých tříd a od 7 hodin začíná na všech třídách klasické vzdělávání. Těchto 6 učitelek je na ranní směnu. V průběhu dne se pak střídají, 4 přijdou na odpolední asi v 8:45 hodin a pak přicházejí ještě dvě, které slouží konečnou službu a zajišťují rozcházení dětí. Učitelky mají přímou pedagogickou činnost a dále práce související, tedy nepřímou pedagogickou činnost. Mají stanovený počet 31 přímých pedagogických hodin za týden a k tomu dalších 9 hodin nepřímé pedagogické činnosti, přičemž směny jsou rozvrženy v tzv. nerovnoměrném režimu, tedy nemusí mít každý týden přesně 31 pedagogických hodin. Přímá pedagogická činnost znamená, že učitelka je s dětmi ve třídě a vykonává výchovně vzdělávací činnost, dále tam spadá dohled při pobytu venku, při odpoledním odpočinku a při hrách. Nepřímá pedagogická činnost je vše ostatní, například zápis do třídní knihy, úklid třídy, příprava pomůcek na následující den. Je běžné, že směny se učitelkám různě posouvají, jinak by ani nebylo možné provoz zjistit. Plně postačuje, aby do konce provozu školky byly přítomné jen dvě učitelky, přičemž učitelka může mít sama ve třídě 24 dětí, pokud školka nemá výjimku až na 28 dětí. Pouze venku s dětmi musí být dvě učitelky. V případě nenadálé situace je možné, aby vypomohla třeba uklízečka, ale nemůže vést výchovně vzdělávací proces nebo zůstat s dětmi sama. Svědkyně se dále vyjádřila k poklesu počtu zapsaných dětí, a uvedla, že v roce, kdy nastoupila do funkce ředitelky, měla přihlášených 128 dětí a od té doby je tendence klesající, přičemž při posledním zápisu měla jen 83 přihlášek. Takto je to dle informací od ředitelů ve všech mateřských školách v [adresa]. 23. [jméno FO] (ekonomka) vypověděla, u žalované je od roku 2004 jsem zaměstnána jako ekonomka. Má střední ekonomickou školu. Školka dostává finanční prostředky na platy všech zaměstnanců na kalendářní rok. Podklady, které slouží k sestavení rozpočtu na další kalendářní rok, se však vyhotovují ke dni 30. 9. předchozího roku, přičemž rozhodujícími ukazateli jsou stav žáků a stav pedagogů k 30.

9. Výkaz o počtu dětí zpracovává ředitelka, ona zpracovává výkaz o počtu zaměstnanců, tj. učitelů, provozních zaměstnanců a zaměstnanců školní jídelny. Tyto dokumenty se posílají krajskému úřadu, který na základě toho zpracovává rozpočet. Jedná se o dokument závazné ukazatele rozpočtu, který je ve spise založen na č. l. 876, 877 a 878, to zpracovává krajský úřad.

24. K listině na č. l. 876 – závazné ukazatele rozpočtu ke dni [datum] uvedla, že se jedná o poslední úpravu rozpočtu na kalendářní rok 2015. Je zde uveden přepočet počtu učitelů v závislosti na počtu žáků. Vyplývá z ní, že na počet 100 žáků (údaj 100 ž.) odpovídá stav učitelů 8,10 (počet učitelů). Tento ukazatel nelze překročit, tedy maximálně může být ve školce 8 učitelů a nelze mít 9 učitelů. [jméno FO] platy učitelů má školka dle tohoto rozpočtu [částka], přičemž tato částka je určena na 8,10 učitelů. I když v průběhu roku dojde ke změně v počtu žáků, stále se vychází z počtu 100 žáků, tedy po celý kalendářní rok se vychází z údajů ke dni 30.

9. V tomto rozpočtu se tedy vycházelo z počtu žáků ke dni [datum] a podle toho byl stanoven objem finančních prostředků na kalendářní rok 2015. V tomto případě došlo k navýšení neinvestičních výdajů o částku [částka] a k navýšení částky na platy pedagogů o [částka], ale jednalo se o nějakou zákonnou úpravu rozpočtu.

25. K listině na č. l. 877 – závazné ukazatele rozpočtu ke dni [datum] uvedla, že se jedná o poslední rozpočet na kalendářní rok 2016, tedy je zde stanoven objem finančních prostředků na kalendářní rok 2016. Je tam vidět, že požádali o přesun finančních prostředků z platů pedagogů na odstupné – kolonka označená přesun do odstupného [částka]. Tedy z původní částky [částka], která byla určena na platy učitelů, bylo odečteno [částka]. Suma [částka] pak odpovídá finančním prostředkům na platy pedagogů. [adresa],29 je přepočtený počet učitelů podle počtu žáků. K [datum] bylo ve školce 100 žáků podle stavu k [datum]. [jméno FO] začátku roku 2016 tedy dostali peníze na 100 žáků. Jelikož počet žáků klesl na 88, bylo potřeba to krajskému úřadu nahlásit a požádat o změnu rozpočtu, jelikož si nemohli finanční prostředky ponechat. [Jméno žalované] nesmí porušit rozpočtovou kázeň. Pokud by tedy ve školce i ta jedna paní učitelka zůstala, neměli by na její plat finanční prostředky, jelikož rozpočet byl z důvodu poklesu žáků snížen. Nicméně tento pokles žáků zde není uveden a zůstává zde počet 100 žáků, to však není údaj o skutečném stavu, jelikož tento údaj se nemění. Tedy změna, která nastala k [datum] zde není zaznamenána. Ta je zachycena až v rozpočtu na další rok na č. l. 878, kde je uvedeno 88 žáků. Finanční prostředky na odstupné by musely být krajskému úřadu vráceny z důvodu poklesu žáků, proto požádali o jejich převod na odstupné a takto je i použili. Proto se reálně tyto peníze nevracely. Pakliže byl oproti předchozímu roku stejný počet žáků 100, ale přepočtený stav učitelů se změnil z 8,10 na 8,29, je to dáno jiným normativem (koeficientem), který stanovil krajský úřad. Výpočet počtu učitelů podle počtu žáků stanoví krajský úřad, kdy je počet žáků vynásoben příslušným koeficientem, a vyjde přepočtený stav učitelů. Je zde také počítáno s tím, že od [datum] došlo ze zákona ke zvýšení platu učitelů.

26. K listině na č. l. 878 – závazné ukazatele rozpočtu ke dni [datum] uvedla, že je zde zaznamenám stav žáků 88, tedy v porovnání s předchozí listinou na č. l. 877 je vidět, že počet dětí se snížil o 12. Avšak tento údaj zůstává nezměněn, tedy ačkoli v září 2017 došlo k navýšení počtu dětí, údaj 88 zůstává nezměněn. Je zde uveden údaj o počtu žáků k [datum], který nahlásili krajskému úřadu, ten se nemění. Lze dále vyčíst, že od října 2017 krajský úřad přidal na platy učitelů, jelikož reagoval na zvýšený počet dětí. K [datum] počet dětí stoupl o 10. Změna v počtu dětí vyplývá z kolonky změna výkonu 10/17. Jelikož stoupl počet dětí, podali krajskému úřadu žádost o změnu rozpočtu. V srpnu 2017 byla přijata učitelka [jméno FO], ale počet úvazků nebyl překročen, neboť v tu dobu měli 7 učitelů a úvazky 7,71, ale je třeba počítat s přepočteným počtem na úvazky a ty nepřekročili.

27. Pokud tedy jde o ukazatele 8,10 na listině na č. l. 876, ukazatel 8,29 na č. l. 877 a ukazatel 7,71 na č. l. 878, jedná o přepočtený počet učitelů v závislosti na počtu žáků, který stanoví krajský úřad vynásobením počtu žáků příslušným koeficientem. V těchto rozpočtech nejsou uvedeny nenárokové složky mzdy, jsou zde jen finanční prostředky na platy. Tedy pokud něco z poskytnutých finančních prostředků zbývá, lze to použít na nenárokové složky mzdy. Podpůrné opatření znamená, že zde byl asistent pedagoga. V takovém případě, kdy žák vyžaduje asistenta pedagoga, musí přijmout o dvě děti méně, tedy 98 místo 100.

28. Soud dále provedl následující listinné důkazy. 29. [jméno FO] zřizovací listiny ze dne [datum] vystavené Statutárním městem [adresa] soud zjistil, že žalovaná mateřská škola byla zřízena Statutárním městem [adresa] zřizovací listinou dne [datum]. S účinností od [datum] byla vydána nová zřizovací listina. V této zřizovací listině je mj. uvedeno, že statutárním orgánem žalované je ředitel. Ten je odpovědný Radě města [adresa] za celkovou činnost a hospodaření. Ředitel pověřuje z řad zaměstnanců svého zástupce, který jej bude zastupovat po dobu jeho nepřítomnosti ve vymezeném rozsahu jeho práv a povinností. Ředitel může být rovněž zastoupen smluvním zástupcem na základě plné moci v rozsahu stanoveném v plné moci.

30. Z výpisu z rejstříku škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná mateřská škola je zde řádně zapsána jako právnická osoba s právní formou příspěvkové organizace. Byla zřízena Statutárním městem [adresa] na dobu neurčitou. Ředitelkou žalované mateřské školy je [tituly před jménem] [jméno FO], která je statutárním orgánem žalované. Nejvyšší povolený počet dětí v mateřské škole je 100 a nejvyšší počet stravovaných ve školní jídelně je 120. Z výpisu z registru ekonomických subjektů soud zjistil, že žalovaná mateřská škola je zde zapsána jako právnická osoba vykonávající činnost škol a školských zařízení.

31. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou včetně jejího dodatku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici učitelky MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Z platového výměru žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že byla zařazena do 9. platové třídy a její základní mzda činila [částka]. Z platového výměru žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že byla zařazena do 9. platové třídy a její základní mzda činila [částka] a osobní příplatek činil [částka]. Z platového výměru žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že byla zařazena do 9. platové třídy, její základní mzda činila [částka] a osobní příplatek [částka]. Z pracovní náplně žalobkyně, jakožto učitelky soud zjistil, že její pracovní náplň měla spočívat především ve tvorbě vzdělávacího programu třídy mateřské školy, aplikaci vzdělávacích a výchovných metod včetně individuální práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, výchovně vzdělávací činnosti směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků dětí v mateřské škole podle vzdělávacího programu, vykonávání dohledu nad dětmi po celou dobu pobytu jejich pobytu v mateřské škole do doby převzetí dítěte rodičem nebo jejich pověřeným zástupcem a dohledu při akcích organizovaných školou.

32. Z výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem z důvodu nadbytečnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná (zastoupená ředitelkou MŠ [tituly před jménem] [jméno FO]) dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) z. p. S tím, že pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby dnem [datum]. Jako důvod výpovědi je zde uveden, že na základě rozhodnutí ředitelky školy o snížení stavu učitelů z důvodu poklesu dětí od školního roku 2016/2017 dojde ke snížení počtu učitelů ve škole. Vzhledem k tomu se žalobkyně stala nadbytečnou. Převzetí výpovědi není žalobkyní podepsáno. Ručně je zde dopsáno, že žalobkyně převzala výpověď dne [datum], ale odmítla ji podepsat. Jako svědek odmítnutí je zde podepsána [jméno FO] a dále [jméno FO] (č.l. 6)

33. Z rozhodnutí ředitelky [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] o organizační změně – snížení stavu zaměstnanců soud zjistil, že ředitelka žalované [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodla dne [datum] o organizační změně – snížení stavu zaměstnanců v [právnická osoba] [adresa], a snížila počet zaměstnanců z 13 na 12. Je zde uvedeno, že se jedná o organizační změnu ve smyslu § 52 písm. c) z. p., a že organizační změna bude zaměstnancům oznámena na mimořádné poradě plánované na [datum], kde bude žalobkyni předána výpověď z pracovního poměru. Dále je zde uvedeno, že [jméno FO] jako zástupkyně ředitelky potvrdila, že jí organizační změna byla oznámena dne [datum], což je stvrzeno podpisem [jméno FO]. (č.l. 28) 34. [jméno FO] zápisu ze společné porady (pedagogické a provozní) konané dne [datum] v 16:30 hodin ohledně organizační změny s účinností od [datum] bylo zjištěno, že ředitelka žalované seznámila všechny přítomné s organizačními změnami s účinností od [datum], mj. S tím, že od nového školního roku budou do třídy Kačenka zařazeny nejmladší děti, které nedosáhly 3 let věku, v maximálním počtu 12 dětí. [jméno FO] této třídě bude působit paní učitelka [jméno FO], která bude mít na pomoc pomocnou sílu z úřadu práce. S jednou paní učitelkou bude rozvázán pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti. Jako důvod těchto organizačních změn bylo uvedeno nenaplnění počtu dětí po elektronickém zápisu v květnu toho roku, přičemž sice všechny děti, které podaly přihlášku, byly přijaty, ale nebylo jich tolik, aby zaplnily volná místa do nového školního roku, pročež chybí polovina třídy. Ředitelka vysvětlila, že se rozhodovala mezi snížením úvazků všem učitelkám a dáním výpovědi jedné z učitelek v souvislosti s finančními možnostmi, načež zvolila dání výpovědi žalobkyni. Žalobkyni byla výpověď předána, ale žalobkyně ji odmítla převzít s tím, že si ji prostuduje. Přílohou tohoto zápisu je prezenční listina, na které jsou podpisy všech 13 zaměstnanců žalované včetně žalobkyně (č.l. 31) + prezenční listina (č.l. 32)

35. Z dopisu ze dne [datum] ve věci organizační změny napsaného ředitelkou žalované soud zjistil, že ředitelka žalované oznámila Magistrátu města [adresa], že s účinností od [datum] nastává změna v koncepci třídy [Anonymizováno], do které budou zařazeny přijaté nejmladší děti, které nedosáhly věku 3 let, v maximálním počtu 15 dětí na třídu. Jako pedagog bude v této třídě působit učitelka [jméno FO], která bude mít k dispozici pomocnou sílu [jméno FO]. Ke změně bylo přistoupeno z důvodu malé naplněnosti mateřské školy po zápisu dětí k předškolnímu vzdělávání v dubnu 2016 (zůstalo 15 volných míst). Dále je zde uveden rozpis tříd, dle kterého budou v mateřské škole ke dni [datum] celkem [hodnota] třídy, přičemž ve třech třídách budou dvě učitelky (ve třídě [Anonymizováno] učitelky [jméno FO] a ředitelka [tituly před jménem] [jméno FO], ve třídě Slon učitelky [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], ve třídě [Anonymizováno] učitelky [jméno FO] a [jméno FO]) a v jedné třídě [Anonymizováno] bude jen jedna učitelka [jméno FO]. Žalobkyně v tomto rozpisu není uvedena. Podle podacího razítka byl dopis doručen Magistrátu města [adresa] dne [datum] (č.l. 30)

36. Z dopisu Magistrátu města [adresa] ze dne [datum] adresovanému právnímu zástupci žalované soud zjistil informace ohledně elektronického přijímacího řízení, přičemž magistrát uvedl, že elektronický zápis dětí do mateřských škol probíhá výhradně v elektronické podobě z důvodu vyloučení pochybností s manipulací s výsledky a ze strany ředitelek je vyloučeno jakékoli zasahování do průběhu elektronického zápisu. Pro školní rok 2016/2017 probíhalo přijímací řízení od [datum] do [datum]. (č.l. 112)

37. Pokud jde o skutková zjištění ohledně počtu dětí zapsaných v mateřské škole ve školním roce 2015/2016 a ve školním roce 2016/2017, čerpal soud z následujících listinných důkazů (hlášení o počtu dětí Magistrátu města [adresa], školní matriky, dohod o ukončení předškolního vzdělávání a rozhodnutí žalované o přijetí k předškolnímu vzdělávání včetně přihlášek a z rozhodnutí žalované o zastavení přijímacího řízení).

38. Z e-mailů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] napsaných ředitelkou žalované adresovaných Magistrátu města [adresa] soud zjistil, že žalovaná zasílala pravidelně Magistrátu města [adresa] hlášení o počtu dětí, která tvoří přílohu těchto e-mailů. Podle nich bylo u žalované v měsíci září 2015 zapsáno 100 dětí a průměrná docházka byla 75 dětí, v měsíci říjnu 2015 bylo zapsáno 100 dětí a průměrná docházka byla 69 dětí, v měsíci listopadu 2015 bylo zapsáno 100 dětí a průměrná docházka byla 71 dětí, v měsíci prosinci 2015 bylo zapsáno 100 dětí a průměrná docházka byla 71 dětí, v měsíci lednu 2016 bylo zapsáno 100 dětí a průměrná docházka byla 74 dětí, v měsíci únoru 2016 bylo zapsáno 100 dětí a průměrná docházka byla 62 dětí, v měsíci březnu 2016 bylo zapsáno 100 dětí a průměrná docházka byla 66 dětí, v měsíci dubnu 2016 bylo zapsáno 100 dětí a průměrná docházka byla 76 dětí, v měsíci květnu 2016 bylo zapsáno 100 dětí a průměrná docházka byla 78 dětí, v měsíci červnu 2016 bylo zapsáno 99 dětí a průměrná docházka byla 74 dětí, v měsíci červenci 2016 bylo zapsáno 95 dětí a průměrná docházka byla 31 dětí, v měsíci srpnu 2016 bylo zapsáno 93 dětí a průměrná docházka byla 24 dětí, v měsíci září 2016 bylo zapsáno 88 dětí a průměrná docházka byla 66 dětí, v měsíci říjnu 2016 bylo zapsáno 88 dětí a průměrná docházka byla 62 dětí, v měsíci listopadu 2016 bylo zapsáno 88 dětí a průměrná docházka byla 61 dětí, v měsíci prosinci 2016 bylo zapsáno 88 dětí a průměrná docházka byla 58 dětí, v měsíci lednu 2017 bylo zapsáno 88 dětí a průměrná docházka byla 56 dětí, v měsíci únoru 2017 bylo zapsáno 86 dětí a průměrná docházka byla 50 dětí, v měsíci březnu 2017 bylo zapsáno 88 dětí a průměrná docházka byla 56 dětí, v měsíci dubnu 2017 bylo zapsáno 88 dětí a průměrná docházka byla 63 dětí, v měsíci květnu 2017 bylo zapsáno 88 dětí a průměrná docházka byla 64 dětí, v měsíci červnu 2017 bylo zapsáno 87 dětí a průměrná docházka byla 65 dětí, v měsíci červenci 2017 bylo zapsáno 81 dětí a průměrná docházka byla 35 dětí, v měsíci srpnu 2017 bylo zapsáno 79 dětí a průměrná docházka byla 31 dětí. 39. [jméno FO] školní matriky na školní rok 2015/2016 soud zjistil, že ke dni [datum] bylo u žalované zapsáno 99 dětí. Z těchto dětí odešlo 35 dětí na základní školu ke dni [datum], ke dni [datum] bylo ukončeno předškolní vzdělávání 3 dětí, které odešly na základní školu, zároveň i dohodou a 5 dětí odešlo na základě dohody o ukončení předškolního vzdělávání (č.l. 84-88) 40. [jméno FO] školní matriky na školní rok 2016/2017 soud zjistil, že k [datum] bylo u žalované zapsáno 86 dětí, z toho 30 dětí bylo nově přijato a 56 dětí bylo stávajících z přechozího školního roku. (č.l. 180-182)

41. Z porovnání počtu zapsaných dětí za školní rok 2015/2016 a školní rok 2016/2017 vyhotoveného ředitelkou žalované soud zjistil, že v červnu 2016 bylo zapsáno 99 dětí a v září 2016 bylo zapsáno 88 dětí.

42. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce dítěte [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání dítěte ke dni [datum] z důvodu nástupu do základní školy.

43. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce dítěte [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání dítěte ke dni [datum] z důvodu nástupu do základní školy.

44. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce dítěte [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání dítěte ke dni [datum] z důvodu nástupu do základní školy.

45. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná a opatrovník dítěte [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání dítěte ke dni [datum] z důvodu umístění dítěte do rodiny.

46. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná a opatrovník dítěte [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání dítěte ke dni [datum] z důvodu umístění dítěte do jiného zařízení.

47. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce dítěte [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání dítěte ke dni [datum] z důvodu přestěhování rodiny.

48. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce dítěte [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání dítěte ke dni [datum] z důvodu přijetí do jiné mateřské školy.

49. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce dítěte [adresa] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání dítěte ke dni [datum] z důvodu přijetí do jiné mateřské školy.

50. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky (žádosti) k předškolnímu vzdělávání, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

51. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO].

52. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO]. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. MŠ/43/2016 pak bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání [jméno FO] ke dni [datum] z důvodu přestěhování rodiny.

53. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO]. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] pak bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání [jméno FO] ke dni [datum] z důvodu přijetí do jiné školy.

54. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [adresa].

55. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

56. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

57. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

58. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO].

59. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

60. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [právnická osoba]

61. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

62. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO].

63. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

64. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

65. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO]. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání [jméno FO] ke dni [datum] z důvodu přijetí do jiné mateřské školy.

66. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO]. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] pak bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání [jméno FO] ke dni [datum] z důvodu přijetí do jiné mateřské školy.

67. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO].

68. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO]. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] pak bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání [jméno FO] ke dni [datum] z důvodu dlouhodobého pobytu rodiny ve Vietnamu.

69. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO].

70. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO]. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. MŠ/27/2016 pak bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání [jméno FO] ke dni [datum] z důvodu stěhování rodiny.

71. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO].

72. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

73. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

74. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

75. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO]. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] pak bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání [jméno FO] ke dni [datum] z důvodu přijetí do jiné mateřské školy.

76. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

77. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO]. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] pak bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání [jméno FO] ke dni [datum] z důvodu přijetí do jiné mateřské školy.

78. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO].

79. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

80. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO].

81. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO]. Z dohody o ukončení předškolního vzdělávání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] pak bylo zjištěno, že žalovaná a zákonný zástupce [jméno FO] se dohodli na ukončení předškolního vzdělávání [jméno FO] ke dni [datum] z důvodu přijetí do jiné mateřské školy.

82. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO].

83. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne, včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [jméno FO].

84. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci [datum], včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byl od [datum] přijat [adresa].

85. Z celkem [hodnota] rozhodnutí žalované ze dne [datum] soud zjistil, že řízení o přijetí celkem [hodnota] dětí k předškolnímu vzdělávání od [datum] bylo pro zpětvzetí žádostí zastaveno.

86. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], včetně přihlášky, soud zjistil, že k předškolnímu vzdělávání byla od [datum] přijata [jméno FO], narozená [datum].

87. Pokud jde o skutková zjištění vztahující se ke stávajícím i nově přijatým zaměstnancům v rozhodném období, vycházel soud z následujících pracovních smluv, případně dalších souvisejících listin.

88. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum] na pozici pomocné a obslužné síly při péči o děti v MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] byla změněna délka pracovního poměru na dobu určitou do [datum]. Podle pracovní náplně a zařazení byla [jméno FO] zařazena do 2. platové třídy a její pracovní náplň měla spočívat v pomocných pracích ve třídě [Anonymizováno] zaměřených na vytváření základních hygienických a jiných návyků, v pomocných a obslužných pracích při péči o děti dle potřeby nebo pokynů učitelky, pomáhání při oblékání a svlékání dětí, pomáhání dětem při osobní hygieně, pomáhání při stolování, pomáhání dětem při pobytu venku a vykonávání dalších prací dle pokynů ředitelky. Z platového výměru [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla zařazena do 2. platové třídy, 8. stupně a její základní měsíční mzda činila [částka]. Z platového výměru [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla zařazena do 2. platové třídy, 10. stupně a její základní měsíční mzda činila [částka].

89. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum] na pozici pomocné a obslužné síly při péči o děti v MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla [jméno FO] zařazena do 2. platové třídy a její pracovní náplň měla spočívat v pomocných pracích ve třídě Papoušek zaměřených na vytváření základních hygienických a jiných návyků, v pomocných a obslužných pracích při péči o děti dle potřeby nebo pokynů učitelky, pomáhání při oblékání a svlékání dětí, pomáhání dětem při osobní hygieně, pomáhání při stolování, pomáhání dětem při pobytu venku a vykonávání dalších prací dle pokynů ředitelky. Z platového výměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla zařazena do 2. platové třídy, 8. stupně a její základní měsíční mzda činila [částka].

90. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum] na pozici pomocné a obslužné síly při péči o děti v MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla [jméno FO] zařazena do 2. platové třídy a její pracovní náplň měla spočívat v pomocných pracích ve třídě Pejsci zaměřených na vytváření základních hygienických a jiných návyků, v pomocných a obslužných pracích při péči o děti dle potřeby nebo pokynů učitelky, pomáhání při oblékání a svlékání dětí, pomáhání dětem při osobní hygieně, pomáhání při stolování, pomáhání dětem při pobytu venku a vykonávání dalších prací dle pokynů ředitelky. Z platového výměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla zařazena do 2. platové třídy, 8. stupně a její základní měsíční mzda činila [částka].

91. Z dohody o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu, uzavřené dne [datum] mezi Úřadem práce ČR a žalovanou, včetně jejího doatku, soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena za účelem poskytnutí příspěvku žalované na vytvoření nových pracovních příležitostí s tím, že Úřad práce ČR poskytne žalované jakožto zaměstnavateli příspěvek na mzdy, pakliže vytvoří celkem [hodnota] pracovní místa s druhem práce „pomocné obslužné práce při péči o žáky“ v době od [datum] do [datum]. Žalovaná byla podle této dohody povinna obsadit tato 3 vytvořená pracovní místa výhradně uchazeči o zaměstnání, které jí doporučí Úřad práce ČR, a tyto zaměstnance byla povinna přijmout do pracovního poměru na dobu určitou nejdéle do [datum], resp. podle dodatku do [datum]. Úřad práce ČR se pak zavázal žalované poskytnout příspěvek ve výši vynaložených prostředků na mzdy nebo platy těchto zaměstnanců včetně odvodů, přičemž maximální výše příspěvku na jedno pracovní místo měla činit [částka].

92. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum] na pozici asistenta pedagoga s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] byl změněn pracovní úvazek z 0,75 na 1,00. Podle pracovní náplně a zařazení byla [jméno FO] zařazena do 8. platové třídy. Její pracovní náplň spočívala především v přímé práci s dítětem podle přesně stanovených postupů a pokynů učitelek zaměřené na specifické potřeby dítěte a individuální podporu při stimulačních a relaxačních činnostech, individuální práci s dítětem či podpůrných službách při kompenzaci znevýhodnění dítěte v sociálním prostředí třídy.

93. Podle souhlasu Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne [datum] s využitím asistenta pedagoga [právnická osoba], žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami byl žalované udělen souhlas s využitím asistenta pedagoga ve třídě, kde se vzdělával [jméno FO], který byl dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami.

94. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum] na pozici uklízečky s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] byla změněna délka pracovního poměru na dobu určitou do [datum].

95. Z další pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum] na pozici chůvy s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Tato pracovní smlouva byla uzavřena za účelem realizace projektu Hrajeme si s dětmi.

96. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ze dne [datum], č. j. MSMT-[č. účtu]-4, soud zjistil, že žalované byla poskytnuta dotace na projekt Hrajeme si s dětmi v maximální výši do [částka] z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu. Realizace projektu měla být zahájena dne [datum] na 24 měsíců do [datum], kdy měl být projekt ukončen.

97. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum] na pozici učitelky MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla [jméno FO] zařazena do 9. platové třídy. Podle zrušení pracovního poměru ve zkušební době žalovaná tento pracovní poměr s [jméno FO] zrušila ve zkušební době ke dni [datum].

98. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum] do doby nástupu nového pracovníka na pozici učitelky MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla [jméno FO] zařazena do 9. platové třídy.

99. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou, včetně jejího dodatku, soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum], resp. podle dodatku na dobu neurčitou, na pozici učitelky MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla zařazena do 9. platové třídy.

100. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici učitelky MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla zařazena do 9. platové třídy.

101. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] (v té době [Anonymizováno]) a žalovanou, včetně jejího dodatku, soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici učitelky MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla zařazena do 9. platové třídy.

102. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou, včetně jejího dodatku, soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici učitelky MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla zařazena do 9. platové třídy.

103. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou, včetně jejího dodatku, soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici učitelky MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla zařazena do 9. platové třídy.

104. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou, včetně jejího dodatku, soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici učitelky MŠ s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla zařazena do 9. platové třídy.

105. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou, soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici ekonomky s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla zařazena do 10. platové třídy.

106. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou, soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici kuchařky s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Dodatkem ze dne [datum] byla ustanovena do funkce hlavní kuchařky. Podle pracovní náplně a zařazení byla zařazena do 4. platové třídy.

107. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou, soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici kuchařky s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle pracovní náplně a zařazení byla zařazena do 2. platové třídy.

108. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou, soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici kuchařky s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] byl změněn druh její práce na pozici školnice a podle pracovní náplně se ze dne [datum] pracovala na pozici uklízečky.

109. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou, soud zjistil, že [jméno FO] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum] na pozici kuchařky s místem výkonu práce v [právnická osoba] [adresa]. Podle dodatku ze dne [datum] byla u žalované zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou na pozici uklízečky.

110. Z rozpisu týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti na školní rok 2015/2016 soud zjistil, že pro všechny učitelky v mateřské škole ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [adresa] a žalobkyni) byl zpracován rozpis týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, ve kterém jsou uvedeny přesné hodiny, kdy má která učitelka vykonávat přímou pedagogickou činnost, přičemž počet pedagogických hodin každé učitelky kromě ředitelky [jméno FO] činí v průměru 31 hodin za měsíc (celkem za 8 měsíců 248 hodin) a u ředitelky počet pedagogických hodin činí v průměru 18 hodin za měsíc (celkem za 8 měsíců 144 hodin). Tento rozpis je každou učitelkou podepsán. Například v měsíci červnu 2016 (kdy byla žalobkyni dána výpověď) měla učitelka [jméno FO] stanoveny pedagogické hodiny od 9:00 do 15:30 hod., učitelka [jméno FO] od 6:00 do 12:00 hod., učitelka [jméno FO] od 9:00 do 15:00 hod., učitelka [jméno FO] od 6:30 do 12:00 hod., učitelka [jméno FO] od 7:00 do 12:30 hod., učitelka [jméno FO] od 9:00 do 16:30 hod., žalobkyně od 7:00 do 12:30 hod. a ředitelka [jméno FO] od 9:00 do 9:30 hod. a od 12:00 do 16:00 hod.

111. Z docházkové knihy pak soud zjistil, že učitelky si do docházky zapisovaly příchody, odchody, hodiny přímé pedagogické činnosti a hodiny nepřímé pedagogické činnosti. Pro srovnání s rozpisem rozsahu přímé pedagogické činnosti zjistil, že dne [datum] učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 6:20 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 6:30 do 12:00 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 13:00 do 15:30 hod. Učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 8:50 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 9:00 do 15:30 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 16:00 do 17:30 hod. Učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 6:45 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 7:30 do 12:30 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 13:00 do 16:00 hod. Učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 9:20 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 9:30 do 16:30 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od18:00 do 19:00 hod. Učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 11:00 hod., přímou pedagogickou činnost měla vykonávat od 9:00 do 15:30 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 16:00 do 17:30 hod s tím, že byla tento den u lékaře. Učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 6:30 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 7:00 do 12:00 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 13:30 do 15:00 hod. Žalobkyně přišla do zaměstnání v 8:55 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 9:00 do 16:00 hod a nepřímou pedagogickou činnost nevykonávala. Ředitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 5:50 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 6:00 hod do 9:00 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 15:00 do 17:00 hod.

112. Z rozpisu týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti na školní rok 2016/2017 (od září 2016 do února 2017) soud zjistil, že i na následující školní rok byl pro všechny učitelky v mateřské škole ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [adresa]) zpracován rozpis týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, ve kterém jsou uvedeny přesné hodiny, kdy má která učitelka vykonávat přímou pedagogickou činnost, přičemž počet pedagogických hodin každé učitelky kromě ředitelky [jméno FO] činí v průměru 31 hodin za měsíc (celkem za 6 měsíců 186 hodin) a u ředitelky počet pedagogických hodin činí v průměru 15 hodin za měsíc (celkem za 6 měsíců 90 hodin). Tento rozpis je každou učitelkou podepsán. Například první týden v měsíci září 2016 (kdy již žalobkyně u žalované nepracovala) měla učitelka [jméno FO] stanoveny pedagogické hodiny od 6:30 do 12:00 hod., učitelka [jméno FO] od 9:00 do 16:00 hod., učitelka [jméno FO] od 6:00 do 12:00 hod., učitelka [jméno FO] od 9:00 do 15:30 hod., učitelka [jméno FO] od 9:00 do 16:30 hod., učitelka [jméno FO] od 7:45 do 14:30 hod. a ředitelka [jméno FO] od 7:30 do 9:00 hod.

113. Z docházkové knihy pak soud zjistil pro srovnání s rozpisem rozsahu přímé pedagogické činnosti zjistil, že dne [datum] učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 6:20 hod. přímou pedagogickou činnost vykonávala od 6:30 do 12:00 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 13:00 do 15:30 hod. Učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 7:10 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 9:00 do 16:00 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 17:00 do 18:00 hod. Učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 5:50 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 6:00 do 12:00 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 13:00 hod 14:00 hod. Učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 8:00 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 9:00 do 15:30 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 16:00 do 17:30 hod. Učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 8:00 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 9:00 do 16:30 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 8:30 do 9:00 hod. Učitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 7:30 hod., přímou pedagogickou činnost vykonávala od 7:45 do 14:30 hod. a nepřímou pedagogickou činnost vykonávala od 15:00 do 16:15 hod. Ředitelka [jméno FO] přišla do zaměstnání v 6:50 hod. a přímou pedagogickou činnost vykonávala od 7:30 do 9:00 hod.

114. Lze tedy shrnout, že učitelky vykonávaly přímou pedagogickou činnost v souladu s rozpisem rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti stanoveným ředitelkou žalované, a dále vykonávaly i nepřímou pedagogickou činnost.

115. Z e-mailové komunikace mezi ředitelkou žalované a [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že dne [datum] se [jméno FO] dotazovala ředitelky žalované na volné místo ve školce. [jméno FO] to jí ředitelka odpověděla dne [datum], že volné místo ve školce není. Opětovně se paní [jméno FO] dotazovala dne [datum], načež jí ředitelka dne [datum] odpověděla, že žádné místo se neuvolnilo.

116. Z e-mailová komunikace mezi ředitelkou žalované a zaměstnankyní Magistrátu města [adresa] [jméno FO] soud zjistil, že [jméno FO] požádala dne [datum] ředitelku žalované v reakci na stížnosti paní [jméno FO] a pana [Anonymizováno] o informace o přijatých dětech. E-mailem ze dne [datum] ředitelka odpověděla, že pro školní rok 2016/2017 bylo elektronicky přijato 11 dětí mladších 3 let. Ve třídě s [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) je 13 dětí, z toho 7 je mladších 3 let. K rozdělování dětí po obědě nedochází a docházet nebude. Třída s dětmi mladšími 3 let byla ve školním roce 2016/2017 zavedena poprvé, jelikož bylo reagováno na potřeby a zájem dětí a rodičů. Po elektronickém zápisu přijala 2 děti. V období od 25. 8. do [datum] se jí na přijetí dětí telefonicky dotazovaly 4 maminky, ale děti nemohla z kapacitních důvodů přijmout. 3 maminky ale a sebe nechaly telefonní kontakt s tím, že v průběhu roku se mohou některé děti odhlásit.

117. Z dopisu ze dne [datum] adresovanému Magistrátu města [adresa], paní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soud zjistil, že učitelky žalované a další zaměstnankyně napsaly dopis, jímž reagovali na stížnost rodičů proti žalované mateřské škole ohledně umístění žáka do jiné třídy s tím, že ji považují za nedůvodnou. Vyjádřily podporu ředitelce mateřské školy, které si váží za její vstřícnost, lidskost, upřímnost, empatii a manažerské schopnosti. Dále je zde uvedeno, že ředitelka musela učinit nepopulární rozhodnutí, když propustila žalobkyni, jelikož po přijímacím řízení bylo zapsáno málo dětí a zároveň nechtěla vše snižovat úvazky. Tudíž propustila žalobkyni, která je nejslabším článkem kolektivu, neunesla nástup nového vedení, které neuznává a nerespektuje, neangažuje se nad rámec její pracovní náplně, poštvává proti školce rodiče, s nimiž se zná, a špiní jméno školky i ředitelky. Podaná stížnost, je dle jejich názoru lživá. 118. [jméno FO] zápisu z pedagogické porady ze dne [datum] včetně prezenční listiny soud zjistil pro projednávanou věc významnou pouze tu skutečnost, že u žalované se vyhotovovaly zápisy z pedagogických porad a dělala se prezence zaměstnankyň, které se jí účastnily, přičemž je zde podepsána i žalobkyně.

119. Z inspekční zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že ve dnech 22., 23. a [datum] na žalované mateřské škole proběhla inspekce, jejímž účelem bylo zjišťování a hodnocení naplňování školního vzdělávacího programu a jeho souladu s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem a posuzování dodržování školského zákona. Bylo zjištěno, že řízení školy, personální i materiální podmínky umožňují úspěšnou realizaci vzdělávacího programu, průběh vzdělávání je realizován podle školního vzdělávacího programu, jsou respektovány individuální potřeby dětí, uplatňují se aktivizující metody a formy práce a pozitivní klima má příznivý vliv na rozvoj osobnosti dětí. Výsledky vzdělávání dětí jsou mateřskou školou sledovány a dosahují požadované úrovně.

120. Z protokolu Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj ze dne [datum] soud zjistil, že proběhla kontrola zaměřená na evidenci pracovní doby zaměstnanců s tím, že na úseku pracovní doby nebylo zjištěno žádné porušení. Odborová organizace u žalované nepůsobí. 121. [jméno FO] řádu žalované ze dne [datum], soud zjistil, že ředitelka žalované vypracovala školní řád účinný od [datum], v němž je uvedeno, jakým způsobem funguje provoz žalované. Konkrétně je zde uvedeno, že školka je v provozu od 6:00 do 16:30 hod. Děti do školky přichází zpravidla do 8:00 hod., kdy se školka zamyká, přičemž ráno od 6:00 do 7:00 hod. se děti schází na jedné ze tříd. Odpoledne se děti rozchází domů ze svých tříd do 15:30 hod. a poté přechází do jedné ze tříd, se které se rozchází domů do 16:30 hod. Rodiče si mohou děti vyzvedávat mezi 12:10 a 12:30 hod. a poté od 14:10 hod. Všechny učitelky podepsaly, že se se školním řádem seznámily. 122. [jméno FO] vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání ze dne [datum] soud zjistil, že ředitelka žalované vypracovala tento školní vzdělávací program, který upravuje, jakým způsobem má ve školce probíhat vzdělávání dětí, organizaci vzdělávání, vzdělávací program a evaluační systém. Pokud jde o organizaci vzdělávání, je zde uvedeno, že školka je v provozu od 6:00 do 16:30 hod. Jsou zde 4 třídy po 25 dětech. S dětmi se pracuje ve skupinách, přičemž velmi osvědčenou metodou je výuka v týmu dvou učitelek, kdy druhá učitelka přichází v 9:00 hod. V dodatku je uvedena změna spočívající v tom, že namísto 8 učitelek v žalované školce bude nadále působit 7 učitelek. 123. [právnická osoba] v mateřské škole upravuje rovněž Rámcový vzdělávací program Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy.

124. Z listiny Závazné ukazatele rozpočtu ke dni [datum], zpracované [jméno FO] z Odboru školství Ústeckého kraje, soud zjistil, že je zde uveden počet žáků 100, počet pedagogů 8,10 a platy pedagogů [částka], tedy dle vysvětlení svědkyně [jméno FO] (ekonomky žalované) to znamená, že na kalendářní rok 2015 byly žalované podle počtu 100 žáků poskytnuty finanční prostředky na platy 8,10 pedagogů.

125. Z listiny Závazné ukazatele rozpočtu ke dni [datum], zpracované [jméno FO] z Odboru školství [Anonymizováno] kraje, soud zjistil, že je zde uveden počet žáků 100, počet pedagogů 8,29, platy pedagogů [částka] a přesun odstupného – [částka], tedy dle vysvětlení svědkyně [jméno FO] to znamená, že na kalendářní rok 2016 byly žalované podle počtu 100 žáků poskytnuty finanční prostředky na platy 8,29 pedagogů, přičemž z částky určené na platy bylo odečteno odstupné [částka].

126. Z listiny Závazné ukazatele rozpočtu ke dni [datum], zpracované [jméno FO] z Odboru školství [Anonymizováno] kraje, soud zjistil, že je zde uveden počet žáků 88, počet pedagogů 7,71, platy pedagogů [částka], podpůrné opatření v počtu pedagogů 1,00, na který bylo poskytnuto [částka], a změna výkonů 10/17, na kterou bylo poskytnuto [částka]. Tedy dle vysvětlení svědkyně [jméno FO] to znamená, že na kalendářní rok 2017 byly žalované podle počtu 88 žáků poskytnuty finanční prostředky na platy jen 7,71 pedagogů. V průběhu roku byla přijata 1 asistentka pedagoga (podpůrné opatření), na jejíž plat byly navíc poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], a dále v průběhu roku stoupl počet žáků, pročež byly navíc poskytnuty finanční prostředky na platy pedagogů ve výši [částka]. 127. [jméno FO] žádosti ředitelky žalované ze dne [datum] a odpovědi na tuto žádost vedoucím oddělení ekonomik státních financí Krajského úřadu [Anonymizováno] kraje ze dne [datum] bylo zjištěno, že počet dětí vyplněných v zahajovacích výkazech z podzimu roku 2016 měl zásadní vliv na rozpis rozpočtu na následující kalendářní rok 2017, přičemž rozhodné datum bylo [datum]. Pro vykázaný počet dětí byl stanoven konkrétní normativ, ze kterého se následně počítaly úvazky pedagogických a nepedagogických pracovníků, přičemž k úpravě normativů docházelo každý kalendářní rok podle pokynů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tento normativ měl zásadní vliv na počet pedagogických a nepedagogických zaměstnanců a množství poskytnutých finančních prostředků. Pakliže došlo k poklesu počtu dětí, nebyla možnost zažádat o navýšení rozpočtu, ale řešením bylo snížení počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků. Nedodržení závazných ukazatelů by bylo porušením rozpočtové kázně.

128. Podle kopie listiny jmenování zástupkyně ředitele školy ze dne [datum], měla být žalobkyně s účinností od [datum] jmenována ředitelkou [jméno FO] do funkce zástupkyně ředitelky školy. Pravost této listiny však nebyla prokázána, když se jedná toliko o kopii, kterou navíc žalobkyně předložila až v závěru řízení, přičemž ředitelka žalované namítala, že takovou listinu ve školce nikdy neviděla a neměl ji k dispozici ani zřizovatel žalované. [jméno FO] žádosti žalobkyně o zapůjčení osobního spisu a zhotovení kopie ze dne [datum] adresované ředitelce žalované soud zjistil, že žalobkyně si pořídila kopie listin z jejího osobního spisu u žalované, přičemž mezi těmito listinami není zmíněná listina o jmenování zástupkyní ředitele školy ze dne [datum]. Uvedené může nasvědčovat tomu, že tato listina mohla být vyhotovena až dodatečně, případně, že listina u žalované založena nebyla a ředitelka žalované tedy neměla žádný doklad o tom, že žalobkyně byla jmenována do funkce zástupce ředitele. Nelze v této souvislosti odhlédnout od tvrzení žalobkyně v žalobě pod bodem I. „Žalovaná se žalobkyní uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu, na základě, které vznikl žalobkyni u žalované dne [datum] pracovní poměr na dobu neurčitou. Žalobkyně u žalované na základě této smlouvy vykonávala práci učitelky mateřské školy“.

129. Z pověření k zastupování ze dne [datum] soud zjistil, že ředitelka pověřila k zastupování [jméno FO], aby v její nepřítomnosti jednala jejím jménem v plném rozsahu kromě jednání v oblasti pracovněprávních vztahů, uzavírání smluv a dohod a správního řízení. Pověření je podepsáno [jméno FO], která pověření převzala. 130. [jméno FO] jmenování do funkce zástupce statutárního orgánu ze dne [datum] soud jistil, že ředitelka s odkazem na § 33 odst. 3 písm. f) z. p. jmenovala [jméno FO] do funkce zástupce statutárního orgánu s účinností od [datum]. Žádné omezení zástupčího oprávnění zde není uvedeno.

131. Z pracovní náplně [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že její pracovní náplň, jakožto zástupce statutárního orgánu spočívá v tom, že v nepřítomnosti ředitelky přebírá všechny její povinnosti, úzce spolupracuje s ředitelkou v oblastech řízení mateřské školy či zajišťuje administrativní úkony spojené s chodem mateřské školy.

132. Z potvrzení o vedoucích zaměstnancích ze dne [datum] zpracovaného ekonomkou žalované [jméno FO] soud zjistil, že kontrolou ve mzdovém programu [Anonymizováno] blo zjištěno, že v období od ledna 2001 do srpna 2016 nebyla žalobkyně evidována jako vedoucí zaměstnanec a nepobírala příplatek za vedení. V období od října 2001 do srpna 2019 [jméno FO] nebyla evidována jako vedoucí zaměstnanec a nepobírala příplatek za vedení. V období od září 2019 do května 2023 byla [jméno FO] jmenována statutárním zástupcem ředitelky MŠ a pobírala příplatek za vedení 133. Z výkazu o ředitelství škol podle stavu k [datum] soud zjistil, že ředitelka vykázala, že v mateřské škole bylo 8 učitelů, 1 ředitel a 1 zástupce ředitele. Z výkazu o ředitelství škol podle stavu k [datum] soud zjistil, že ředitelka vykázala, že v mateřské škole bylo 7 učitelů, 1 ředitel a 1 zástupce ředitele. Z výkazu o mateřské škole podle stavu k [datum] soud zjistil, že ředitelka vykázala, že v mateřské škole bylo 100 dětí ve 4 třídách. Z výkazu o mateřské škole podle stavu k [datum] soud zjistil, že ředitelka vykázala, že v mateřské škole bylo 88 dětí ve 4 třídách.

134. Soud neprovedl důkazy rozhodnutími žalované ze dne [datum] a [datum] o přijetí k předškolnímu vzdělávání dětí, jelikož tyto děti byly přijaty v období, které není pro právní posouzení věci relevantní. Dále soud neprovedl listiny předložené žalovanou na č. l. 408-421, jelikož se k projednávané věci nikterak nevztahovaly, neprovedl listiny předložené žalobkyní na č. l. 523-528, jelikož se jednalo pouze o informace z internetových stránek a články z internetu, jelikož nemají žádnou důkazní hodnotu. Dále neprovedl výběr z rejstříku škol na č. l. 627-628 a informace o škole na č. l. 629 pro nadbytečnost, když uvedené informace o škole byly zjištěny z jiných výše uvedených provedených důkazů. Dále neprovedl listiny předložené žalobkyní, které se měly vztahovat k tvorbě k rozpočtu na č. l. 670-678, jelikož z těchto listin nebylo možné učinit žádná relevantní skutková zjištění. Nebyla provedena ani zpráva konzultačního centra na č. l. 945, jelikož se nejedná o důkaz, nýbrž o pouhé vyjádření názoru pracovníka konzultačního centra k dotazu žalobkyně. Dále soud neprovedl výňatek z vnitřního organizačního řádu na č. l. 966-968, jelikož skutečnosti ohledně zástupce ředitele žalované byly zjištěny ze zřizovací listiny.

135. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav.

136. Žalovaná byla zřízena dne [datum] zřizovatelem Statutárním městem [adresa]. Žalovaná je právnická osoba vykonávající činnost škol a školských zařízení. Statutárním orgánem žalované je ředitel, přičemž od [datum] až dosud je ředitelkou žalované [tituly před jménem] [jméno FO]. Ředitel je za celkovou činnost a hospodaření odpovědný Radě města [adresa].

137. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na pozici učitelky od [datum] na dobu neurčitou na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] včetně jejího dodatku ze dne [datum]. Byla zařazena do 9. platové třídy a její základní mzda činila [částka]. Ve školním roce 2015/2016 bylo u žalované zaměstnáno celkem [hodnota] zaměstnanců – 8 učitelek: žalobkyně, ředitelka žalované [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] [adresa], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], dále ekonomka [jméno FO], 2 kuchařky [jméno FO] a [jméno FO] a 2 uklízečky [jméno FO] a [jméno FO]. Maximální kapacita školky byla 100 dětí. Ve školce byly 4 třídy. Kačenky, ve které byly učitelky [jméno FO] a žalobkyně, Pejsci, ve které byly učitelky [jméno FO] a ředitelka [tituly před jménem] [jméno FO], Sloni, ve které byly učitelky [jméno FO] [adresa] [jméno FO], a Papoušci, ve které byly učitelky [jméno FO] a [jméno FO]. přičemž v každé třídě mohlo být maximálně 25 dětí z důvodu povolené výjimky nad zákonem stanovený maximální počet 24 dětí ve třídě.

138. V mateřské škole bylo ve školním roce 2015/2016 od září 2015 do května 2016 zapsáno 100 dětí, v červnu 2016 bylo zapsáno 99 dětí, když s jedním dítětem bylo ukončeno předškolní vzdělávání dohodou. Z těchto 99 dětí od následujícího školního roku 2016/2017, tj. od [datum], nastoupilo 35 dětí na základní školu, se 3 dětmi bylo ukončeno předškolní vzdělávání dohodou k [datum] z důvodu nástupu na základní školu a s dalšími 5 dětmi bylo ukončeno předškolní vzdělávání dohodou z jiných důvodu (přestěhování apod.).

139. Od [datum] do [datum] probíhalo elektronické přihlašovací řízení o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání na následující školní rok 2016/2017, v němž bylo přijato 31 dětí, resp. jedno z nich ([jméno FO]) se v podstatě ihned odhlásilo a do školky nikdy nenastoupilo, tedy celkem bylo v elektronickém přihlašovacím řízení přijato 30 dětí. 9 řízení o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání bylo pro zpětvzetí přihlášek zastaveno. Elektronické přihlašovací řízení bylo ukončeno dne [datum]. Mimo elektronické přijímací řízení pak byly v září 2016 přijaty ještě další dvě děti. Počet zapsaných dětí na školní rok 2016/2017 tedy celkově klesl oproti stavu z června 2016 z 99 dětí na 86 dětí.

140. Dne [datum] sepsala ředitelka žalované rozhodnutí o organizační změně, dle kterého měl být snížen počet zaměstnanců z 13 na 12. Dne [datum] proběhla porada, které se zúčastnily všechny zaměstnankyně žalované včetně žalobkyně, a na které ředitelka oznámila, že rozhodla o organizační změně, která měla spočívat v tom, že dojde ke snížení počtu učitelů, jelikož po elektronickém přijímacím řízení nebyl naplněn počet dětí na další školní rok, pročež chyběla polovina třídy. Od [datum] tedy měla být vytvořena třída Kačenky pro nejmladší děti, které nedosáhly věku 3 let, v maximálním počtu 12 dětí, a v této třídě měla být jen jedna paní učitelka [jméno FO], která měla mít na pomoc pomocnou sílu z Úřadu práce. Ředitelka vysvětlila, že se rozhodovala mezi snížením úvazků všem učitelkám a dáním výpovědi jedné z učitelek, jelikož z důvodu poklesu počtu zapsaných žáků došlo i ke snížení objemu finančních prostředků, načež zvolila dání výpovědi žalobkyni. Žalobkyni byla výpověď předána, ale žalobkyně odmítla podepsat její převzetí s tím, že si ji prostuduje. Ve výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] bylo uvedeno, že žalobkyni byla dána výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) z. p. s tím, že pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby dnem [datum]. Jako důvod výpovědi je zde uveden, že na základě rozhodnutí ředitelky školy o snížení stavu učitelů z důvodu poklesu dětí od školního roku 2016/2017 dojde ke snížení počtu učitelů ve škole a vzhledem k tomu se žalobkyně stala nadbytečnou. Žalobkyně, byť odmítla převzetí výpovědi stvrdit podpisem, žalované neoznámila, že trvá na dalším zaměstnávání.

141. Dopisem ze dne [datum] ředitelka oznámila Magistrátu města [adresa] její rozhodnutí o organizační změně o tom, že z důvodu malé naplněnosti mateřské školy po zápisu dětí k předškolnímu vzdělávání na školní rok 2016/2017 s účinností od [datum] nastává změna v koncepci třídy Kačenka, do které budou zařazeny přijaté nejmladší děti, které nedosáhly věku 3 let, v maximálním počtu 15 dětí na třídu, přičemž jako pedagog bude v této třídě působit učitelka [jméno FO], která bude mít k dispozici pomocnou sílu [jméno FO]. [jméno FO] k žalované nikdy nenastoupila, avšak od [datum] byly u žalované zaměstnány 3 zaměstnankyně [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] na pracovní pozici pomocné a obslužné síly při péči o děti v MŠ. S těmito zaměstnankyněmi uzavřela žalovaná pracovní poměr na dobu určitou v návaznosti na uzavřenou dohodu s Úřadem práce ČR ze dne [datum], dle které byl žalované poskytnut příspěvek na vytvoření pracovních příležitostí, přičemž Úřad práce ČR přispíval žalované na mzdy těchto zaměstnankyň. Tyto tři zaměstnankyně byly vybrány úřadem práce a náplní jejich práce u žalované byly zjednodušeně pomocné a obslužné práce při péči o děti. Pomocné síly pomáhaly učitelkám v jednodušších věcech při péči o děti, samy ale s dětmi nikdy nebyly. Platově byly zařazeny do 2. platové třídy a jejich měsíční mzda činila [částka]. [jméno FO] byla u žalované zaměstnána nejdéle, do [datum], jelikož jen jí byla pracovní smlouva na dobu určitou prodloužena. Další dvě pomocné síly [jméno FO] a [jméno FO] byly u žalované zaměstnány jen do [datum].

142. Následně žalovaná přijala do pracovního poměru i další zaměstnankyně. Ivu [jméno FO], která od [datum] pracovala jako uklízečka a od [datum] na dobu určitou do [datum] jako chůva, přičemž pracovní smlouva na pozici chůvy s ní byla uzavřena za účelem realizace projektu financovaného z dotací. Dále byla od [datum] na dobu určitou do [datum] u žalované zaměstnána [jméno FO] jako asistent pedagoga pro žáka [jméno FO], který měl speciální vzdělávací potřeby. Dne [datum] byla zaměstnána na pozici učitelky [jméno FO], jejíž pracovní poměr byl zrušen ve zkušební době k [datum], a dne [datum] byla zaměstnána na pozici učitelky [jméno FO] na dobu určitou do [datum].

143. Právní posouzení věci.

144. Podle § 48 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do [datum], tj. v době dání výpovědi (dále jen „zák.. práce.“), pracovní poměr může být rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

145. Podle § 50 odst. 1 zák. práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Podle odst. 2 téhož ustanovení zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Podle odst. 4 téhož ustanovení dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

146. Podle § 51 odst. 1 zák. práce. byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná. Podle odst. 2 téhož ustanovení výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63.

147. Podle § 52 písm. c) zák. práce. zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

148. Podle § 72 zák. práce. neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

149. V prvé řadě se soud zabýval tím, zda byla žaloba podána včas ve smyslu § 72 zák. práce. Žalobkyni měl podle výpovědi jí dané dne [datum] skončit pracovní poměr uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která dle § 51 odst. 2 zák. práce. začala plynout dnem [datum] a uplynula dnem [datum]. Jelikož žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí byla podána dne [datum], tedy ve lhůtě uvedené v § 72 zák. práce., byla podána včas.

150. Žalobkyni, jakožto zaměstnankyni byla žalovanou jakožto zaměstnavatelem dána dne [datum] výpověď z pracovního poměru ve smyslu § 48 odst. 1 písm. b) a § 50 odst. 2 zák. práce. Žalobkyni dala výpověď ředitelka žalované, která je podle § 131 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona), ve znění účinném do [datum] (dále jen „školský zákon“), jejím statutárním orgánem, a tudíž žalovanou školskou právnickou osobu zastupuje ve všech záležitostech v souladu s § 164 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Není přitom podstatné, že žalobkyně převzetí výpovědi odmítla podepsat, jelikož se jedná o jednostranné právní jednání a jako taková je účinná již v okamžiku dání žalobkyni. Ředitelka se přitom řádně snažila žalobkyni výpověď doručit na pracovišti do vlastních rukou (§ 334 odst. 1, 2 zák. práce.), a tedy tímto okamžikem byla výpověď žalobkyni doručena. Odmítne-li zaměstnanec převzít listinu, kterou se mu zaměstnavatel nebo jeho zástupce pokusil doručit, považuje se tím listina za doručenou. Při osobním doručování prováděném zaměstnavatelem si zaměstnanec nemůže vyhradit, že listinu převezme teprve poté, co se seznámí s jejím obsahem. Doručení listiny zaměstnanci, popř. to, že zaměstnanec odmítl písemnost přijmout, musí být zaměstnavatel připraven v případě potřeby prokázat; průkaz doručení (pokusu doručení) zpravidla poskytne zaměstnavatelem vyhotovený písemný záznam, na němž zaměstnanec potvrdí svým podpisem převzetí listiny nebo na němž bude potvrzeno (tím, kdo doručení za zaměstnavatele prováděl, popřípadě též svědky doručení), že zaměstnanec přijetí písemnosti odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). K pokusu o předání výpovědi žalobkyni došlo na poradě konané [datum] za přítomnosti všech zaměstnankyň žalované, a odmítnutí převzetí výpovědi žalobkyní vyplývá jak ze samotné poznámky na výpovědi podepsané [jméno FO] a [jméno FO], tak i ze zápisu z porady.

151. Výpověď z pracovního poměru má všechny zákonné náležitosti. Má písemnou formu (§ 50 odst. 1 zák. práce.), je v ní uveden výpovědní důvod stanovený v § 52 zák. práce. Výpovědní důvod je v ní zcela jednoznačně vymezen. Je zde uvedena nadbytečnost žalobkyně přímo s odkazem na § 52 písm. c) zák. práce. s tím, že na základě rozhodnutí ředitelky školy o snížení stavu učitelů z důvodu poklesu dětí od školního roku 2016/2017 dojde ke snížení počtu učitelů ve škole. Ve výpovědi je tedy zcela jednoznačně vymezen její důvod i jeho vazba na přijatou organizační změnu. Tento důvod, tj. nadbytečnost žalobkyně vyplývající z rozhodnutí o organizační změně, nelze zaměnit s jiným výpovědním důvodem (§ 50 odst. 4 zák. práce.).

152. K předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. z důvodu nadbytečnosti zaměstnance patří podle ustálené judikatury soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 57/1968 civ.; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod. č. R 94/1968 civ.; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) to, že: 1) o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel (nebo příslušný orgán) rozhodnutí, 2) podle tohoto rozhodnutí se konkrétní zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným 3) je tu příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě a jen v důsledku takového rozhodnutí (jeho provedením u zaměstnavatele) nadbytečným.

153. Podle citované ustálené judikatury Nejvyššího soudu je pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce. současně charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (v důsledku rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách zaměstnavatel neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud podle pracovní smlouvy konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Zákon uvedeným způsobem zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám.

154. Pakliže jsou všechny uvedené předpoklady pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce. naplněny, o výběru konkrétního zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel. Soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2003 sp. zn. 21 Cdo 733/2003).

155. Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce. je však neplatná, jestliže na jejím základě by měl pracovní poměr účastníků skončit dříve než v pracovním dni přecházejícím dni, v němž nastává účinnost organizačních změn, o kterých rozhodl zaměstnavatel nebo příslušný orgán (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1797/97, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 54/1999 civ.).

156. O rozhodnutí o organizačních změnách jde tehdy, jestliže sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel zamýšlí regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Není samo o sobě významné, jak zaměstnavatel (příslušný orgán) své rozhodnutí označil; jestliže rozhodnutí zaměstnavatele (příslušného orgánu) bylo opravdu přijato (posuzováno podle jeho skutečného smyslu) k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, byl splněn hmotněprávní předpoklad pro podání platné výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce., i kdyby organizační změnou sledovaný efekt nebyl později dosažen nebo kdyby se ukázala přijatá organizační změna posléze jako neúčinná. Avšak v případě, že rozhodnutím zaměstnavatele (příslušného orgánu), popřípadě jeho realizací u zaměstnavatele, byly od počátku sledovány jiné než uvedené cíle a že tedy zaměstnavatel (příslušný orgán) ve skutečnosti jen předstíral přijetí organizačního opatření (změnu svých úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu) se záměrem zastřít své skutečné záměry, je třeba dovodit, že rozhodnutí o organizační změně významné z hlediska ustanovení § 52 písm. c) zák. práce. nebylo přijato; při zkoumání toho, co zaměstnavatel opravdu sledoval svým opatřením, je třeba posuzovat jednání zaměstnavatele vždy v jeho úplnosti a logické návaznosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 54/2005 civ.). I když skutečnost, že zaměstnavatel přijme jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, kterému byla dána výpověď pro nadbytečnost, je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu, není rozvázání pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance podmíněno absolutním snížením počtu zaměstnanců, naopak může k němu dojít i při zvyšování počtu zaměstnanců; zaměstnavateli totiž nezáleží jen na počtu zaměstnanců, ale též na jejich složení z hlediska profesí a kvalifikace (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968 sp. zn. 6 Cz 215/67, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 57/1968 civ.; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1628/2017).

157. Rozhodnutí o organizační změně není právním jednáním, jelikož se nejedná o takový projev vůle, s nímž by právní předpisy spojovaly vznik, změnu nebo zánik práv a povinností účastníků pracovněprávního vztahu (§ 545 obč. zák. za užití § 4 zák. práce.). Jedná se toliko právní o skutečnost (tzv. faktický úkon), která je hmotněprávním předpokladem pro právní úkony tam, kde to právní předpisy stanoví [například právě pro dání výpovědi podle § 52 písm. c) zák. práce.], a která není sama o sobě způsobilá přivodit následky v právních vztazích účastníků pracovněprávního vztahu. Z tohoto důvodu soud nemůže rozhodnutí o organizační změně přezkoumávat z hlediska jeho platnosti ve smyslu zásad uvedených v ustanoveních § 18 až § 20 zák. práce. Vznikne-li pochybnost, zda (vůbec) zaměstnavatel rozhodl o organizačních změnách, může se soud zabývat jen tím, zda takové rozhodnutí bylo skutečně přijato a zda je učinil zaměstnavatel - fyzická osoba, příslušný orgán zaměstnavatele - právnické osoby nebo ten, kdo je k tomu jinak oprávněn (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2204/2003; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. 21 Cdo 4442/2013).

158. Zákoník práce ani jiné právní předpisy nestanoví, že by rozhodnutí o organizační změně muselo být přijato (vydáno) vždy jen písemně, a ani nepředpokládají, že by muselo být zaměstnavatelem „vyhlášeno“ nebo jiným způsobem zveřejněno. Takové rozhodnutí však musí být přijato před podáním výpovědi a zaměstnanec s ním musí být seznámen; postačí ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1130/97). Pakliže vznikne pochybnost o obsahu rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o organizační změně, postupuje se při objasňování toho, jaký je obsah tohoto rozhodnutí podle interpretačních pravidel použitelných pro právní jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, 21 Cdo 2972/2008; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1922/2010). Je tedy třeba sledovat nejenom formální jazykové vyjádření, nýbrž i smysl a účel vydaného rozhodnutí, zejména tedy není možno vytrhávat z celkového kontextu jednotlivé (byť třebas i významově ne zcela zdařilé) formulace na úkor zjištění celkového smyslu a účelu opatření, který je odvoditelný z jiných pasáží jeho textu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1160/2020).

159. V daném případě rozhodla ředitelka žalované dne [datum] o organizační změně, dle které měl být snížen počet zaměstnanců z 13 na 12. Dne [datum] pak dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru, ve které bylo uvedeno, že na základě rozhodnutí ředitelky školy o snížení stavu učitelů z důvodu poklesu dětí od školního roku 2016/2017 dojde ke snížení počtu učitelů ve škole. Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí o organizační změně bylo přijato, a že jej přijala ředitelka žalované, která podle § 131 odst. 1 školského zákona rozhoduje ve věcech školské právnické osoby, tudíž je orgánem příslušným k přijetí této organizační změny. Rozhodnutí o organizační změně zároveň bylo řádně přijato před dáním výpovědi žalobkyni a žalobkyni bylo oznámeno současně s dáním výpovědi, a to jak v samotném textu výpovědi, tak i ústně v rámci pedagogické porady konané dne [datum], na které ředitelka žalované oznámila organizační změnu všem zaměstnankyním včetně žalobkyně a následně žalobkyni výpověď předala. Tento postup ředitelky žalované tedy byl správný.

160. Žalobkyně poukazovala na to, že je dán rozpor mezi tím, co je uvedeno ve výpovědi, a tím, co je uvedeno v rozhodnutí o organizační změně ze dne [datum], tedy zda se mělo jednat o snížení počtu zaměstnanců či o snížení počtu učitelů. Podle výše uvedených judikatorních závěrů je třeba rozhodnutí o organizační změně vykládat podle jeho smyslu a účelu. Rozhodnutí o organizační změně není právním jednáním a nemá zákonem předepsané formální náležitosti, tak jako je tomu u samotné výpovědi z pracovního poměru. Smysl a účel přijatého rozhodnutí o organizační změně ředitelka žalované vysvětlila jak žalobkyni, tak i všem ostatním zaměstnankyním na poradě konané dne [datum], na jejímž konci byla žalobkyni dána výpověď z pracovního poměru. Zároveň smysl a účel této organizační změny vyplývá i z dalších okolností případu. Ředitelka vysvětlila, že po proběhnuvším elektronickém přijímacím řízení došlo ke snížení počtu zapsaných dětí na následující školní rok 2016/2017, a tudíž nebude dostatek finančních prostředků na platy všech učitelů s plnými úvazky. Proto bude muset jednu učitelku propustit. Dále bude vytvořena třída Kačenky pro nejmladší děti, které ještě nedosáhly tří let věku [právnická osoba] tříleté, ve které bude menší počet dětí a jen jedna učitelka společně s pomocnou sílou z Úřadu práce.

161. Byť tedy ředitelka v rozhodnutí o organizační změně ze dne [datum] uvedla, že rozhodla o snížení počtu zaměstnanců a nespecifikovala, že má dojít ke snížení přímo počtu učitelů, ze všech okolností je nepochybné a všem zaměstnankyním to muselo být zřejmé, že ředitelka zamýšlela od nového školního roku 2016/2017 snížit počet učitelek o jednu právě v návaznosti na snížení počtu zapsaných žáků. Současně rozhodla o tom, že od září 2016 ve třídě Kačenky pro nejmladší děti ve které bude rovněž nejnižší počet dětí (zhruba poloviční oproti ostatním třídám), bude jen jedna učitelka s pomocnou sílou, což se následně i stalo. Formulace vyjádřená v písemném dokumentu o organizační změně ze dne [datum] nemůže vést k závěru, že organizační změna přijata nebyla, když písemná forma rozhodnutí o organizační změně ani není zákonem vyžadována. Tento dokument je toliko důkazem o tom, že bylo rozhodnuto o organizační změně. Pokud jde o obsah organizační změny je podstatné, jaká organizační změna byla reálně přijata, tedy snížení počtu učitelů. To bylo následně uvedeno ve výpovědi dané žalobkyni.

162. Soud nemohl souhlasit se žalobkyní, že ředitelka žalované pouze obecně rozhodla o snížení počtu zaměstnanců, tak jak to bylo v situaci posuzované Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 6. 9. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3446/2006, na který žalobkyně odkazovala. Ředitelka žalované jednoznačně rozhodla o snížení počtu učitelů a související změně v organizaci školky, kdy ve třídě Kačenky, která měla být určena pro nejmladší děti, a ve které měl být zhruba poloviční počet dětí oproti ostatním třídám, měla být nadále jen jedna učitelka s pomocnou sílou. Nejednalo se tedy jen o samoúčelné obecné rozhodnutí o snížení počtu zaměstnanců za účelem obcházení výpovědního důvodu uvedeného v § 52 písm. c) zák. práce. tak, aby mohla být záměrně žalobkyni dána výpověď z pracovního poměru. 163. [jméno FO] základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že k poklesu počtu zapsaných dětí na následující školní rok 2016/2017 skutečně došlo, a že ředitelka o tomto poklesu ke dni rozhodnutí o organizační změně věděla. Je přitom třeba vycházet z toho, že rozhodnutím o organizační změně se lze zabývat jako jedním z předpokladů, které zákon stanoví pro platnost výpovědi podle § 52 písm. c) zák. práce., a to vzhledem k okolnostem existujícím v době dání výpovědi; skutečnostmi, které nastanou ex post po učiněném úkonu, se zabývat nelze (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1130/97).

164. Ke dni rozhodnutí o organizační změně a dání výpovědi žalobkyni bylo ve školce zapsáno 99 dětí. V tento okamžik ředitelka věděla, že v elektronickém přijímacím řízení na následující školní rok 2016/2017, které bylo ukončeno [datum], bylo přijato k předškolnímu vzdělávání jen 30 dětí. V té době již bylo pravomocně rozhodnuto o přijetí těchto dětí k předškolnímu vzdělávání. Zároveň bylo 9 řízení o přijetí pro zpětvzetí přihlášek zastaveno. Rovněž v této době ředitelka žalované věděla, že z těchto 99 dětí odejde nejpozději k [datum] na základní školu 38 dětí a dalších 5 dětí odejde na základě dohody o ukončení předškolního vzdělávání, resp. vzhledem k datu uzavření těchto dohod to najisto věděla u 3 dětí. To na posouzení věci ničeho nemění, jelikož v tento okamžik ředitelka žalované věděla, že dojde k významnému poklesu počtu zapsaných dětí na školní rok 2016/2017 z 99 dětí na 86 dětí. Resp. i pokud by ředitelka v tuto dobu nevěděla o dalších dvou dětech [jméno FO], s jehož rodičem byl dohoda uzavřena až [datum], a [jméno FO], s jehož rodičem byla dohoda uzavřena [datum], věděla o tom, že dojde ke snížení počtu zapsaných děti minimálně na 88 dětí oproti 99 dětem. Pakliže následně v září 2016 byly přijaty ještě dvě děti, tedy konečný počet zapsaných dětí v září 2016 byl 88, případně v průběhu školního roku byly přijaty ještě další děti, není tato skutečnost z hlediska posouzení existence přijetí organizační změny významná, neboť je třeba ji posuzovat ve stavu existujícím v době jejího přijetí. Rovněž není významné, že ředitelka na poradě konané [datum] ani následně Magistrátu města [adresa] nesdělila přesný údaj o tom, o kolik se snížil stav zapsaných dětí. Takovou povinnost ředitelka žalované neměla, rozhodný je skutečný stav a ten prokázán byl.

165. Pakliže žalobkyně namítala, že ředitelka úmyslně odmítala přijímat děti, které se do školky chtěly přihlásit, ačkoli měla volná místa, pak toto její tvrzení se nepodařilo prokázat. Resp. bylo prokázáno, že ředitelka přijala k předškolnímu vzdělávání ty děti, které řádně podaly přihlášku a splňovaly požadovaná kritéria včetně věku. Nelze odhlédnout od toho, že podle § 34 odst. 1 školského zákona se předškolní vzdělávání organizuje [právnická osoba] ve věku zpravidla od tří do šesti let. Pakliže ředitelka žalované rozhodla o tom, že bude vytvořena třída i [právnická osoba] dvouleté, jednalo se toliko o její pravomoc s tím, že u těchto dětí mladších tří let je namístě individuálně vyhodnotit zralost každého dítěte a jeho schopnost smysluplně se účastnit předškolního vzdělávání. Pakliže tedy ředitelka žalované nepřijala dítě mladší tří let, nelze bez dalšího uzavřít, že záměrně přispívala ke snižování počtu zapsaných dětí. Naopak lze přijmout vysvětlení ředitelky žalované, že pokud dítě odmítla přijmout, tak k tomu měla racionální důvod, a nejednalo se o snahu směřující k vytvoření prostoru pro dání výpovědi žalobkyni. Ředitelka tedy děti odmítla pouze v obhajitelných případech, kdy kritéria nesplňovaly nebo v okamžiku, kdy se rodiče na volná místa dotazovali, ve školce skutečně volná místa nebyla. Nebylo tedy prokázáno, že by ředitelka bezdůvodně děti odmítala, a že by záměrně usilovala o to, aby se snížil počet přihlášených dětí, pročež by mohla dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru.

166. Přijímací řízení k předškolnímu vzdělávání na školní rok 2016/2017 probíhalo elektronicky. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], který celý tento elektronický přihlašovací systém vymyslel a naprogramoval, vysvětlil při svém výslechu podrobně, jak tento systém funguje, z čehož plyne, že ředitelka žalované nemohla do tohoto elektronického přihlašovacího systému zasahovat, když tento systém sám vyhodnocuje podané přihlášky, které splnily zadaná kritéria. Ředitelka až následně podle těchto vybraných přihlášek pouze oslovuje rodiče, zda mají skutečně zájem o to, aby dítě do školky nastoupilo nebo ne a vydává rozhodnutí o přijetí dítěte, nebo řízení pro zpětvzetí přihlášky zastavuje. I podle sdělení Magistrát města [adresa] byl tento elektronický přihlašovací systém zaveden právě z toho důvodu, aby byly vyloučeny pochybnosti s manipulací s výsledky a jakékoli zasahování do průběhu elektronického zápisu ze strany ředitelek mateřských škol. Ačkoli nebylo vyloučeno, aby byly děti přijaty i kdykoli v průběhu školního roku, primární způsob, kterým mohly být děti do předškolního vzdělávání přijaty bylo právě toto elektronické přijímací řízení. Je logické, že ředitelka žalované vyhodnotila pokles počtu zapsaných dětí na školní rok 2016/2017 právě na základě výsledku tohoto elektronického přijímacího řízení. Nemohla čekat, zda ještě v průběhu letních prázdnin nějaký rodič projeví zájem dítě do školky přihlásit. Požadavek na ředitelku žalované, aby spoléhala na to, že se v průběhu letních prázdnin přihlásí dostatečný počet dětí, a vyčkávala těsně do začátku školního roku s případnou organizační změnou, by byl nepřiměřený. Postup ředitelky žalované, kdy k rozhodnutí o organizační změně a výpovědi přistoupila na konci června 2016 tak, aby organizační změna mohla od počátku následujícího školního roku 2016/2017 nabýt účinnosti a zároveň s tím došlo i k ukončení pracovního poměru (nadbytečné) učitelky, je logický. I z výpovědi svědkyně [jméno FO], ředitelky jiné mateřské školy v [adresa], která popisovala jak průběh přijímacího řízení, tak financování mateřské školy, které bylo v té době významně navázáno právě na počet zapsaných dětí, vyplývá, že po skončení elektronického přijímacího řízení bylo zřejmé, jaká bude naplněnost školky v následujícím školním roce. Podle toho bylo třeba už v červnu vážit, zda propustit jednu pracovní sílu nebo zkrátit pracovní úvazky.

167. Jak již bylo výše uvedeno, vzhledem k tomu, že za účelem posouzení platnosti výpovědi lze přihlížet jen k okolnostem, které existovaly v době dání výpovědi, nelze se zabývat skutečnostmi, které nastanou (vzniknou) až následně, neboť by to znamenalo – důsledně vzato – přezkoumání rozhodnutí zaměstnavatele z toho hlediska, zda v době dání výpovědi dostatečně předvídal okolnosti, které případně mohou v budoucnosti následně nastat, což není přípustné (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

168. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení, že ředitelka žalované záměrně odmítala přijmout děti, jejichž rodiče se dotazovaly na volná místa ve školce, označila důkazy svědeckými výpověďmi rodičů [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] Machače. [jméno FO] základě těchto výpovědí není možno učinit takový závěr, že by ředitelka žalované záměrně rodiče v daném období odmítala. [jméno FO] sháněla ve školce místo pro prasynovce, kterému byly až v červenci 2016 teprve dva roky. Svědkyně uvedla, že ředitelku žalované kontaktovala právě až v červenci 2016. Pro právní posouzení výpovědi dané [datum] tato svědecká výpověď není relevantní, jelikož ať už by dítě v červenci 2016 přijato bylo či nebylo, neměnilo by to na věci ničeho, neboť v době dání výpovědí o tomto dítěti ředitelka žalované ani nevěděla a v té době dítěti nebyly ani dva roky. Obdobně svědek [jméno FO] vypověděl, že s ředitelkou žalované mluvil v září 2016, tedy v době, kdy již byla účinná organizační změna a žalobkyni už pracovní poměr skončil. Jeho dcera [jméno FO], které navíc byly rovněž dva roky až v červenci 2016, pak byla přijata od [datum]. Svědkyně [jméno FO] měla ředitelku kontaktovat v dubnu 2016, načež jí měla ředitelka říct, že nemá volné místo. V dubnu 2016 přitom ve školce skutečně volné místo nebylo, když bylo zapsáno 100 dětí, tedy maximální kapacita. Rovněž to bylo v době, kdy probíhalo elektronické přihlašovací řízení. Tudíž bylo i logické, že v té době ředitelka nemohla mimo elektronické přijímací řízení nikoho přijmout. Pakliže by tato maminka měla skutečně zájem dítě do školky přihlásit, měla možno využít elektronický systém. Pokud jde o výpověď [jméno FO], její syn byl do školky přijat již v době, kdy tam byla žalobkyně zaměstnána. Tato svědkyně se vyjadřovala spíše k tomu, že s ředitelkou žalované měla konflikt kvůli umístění jejího syna do konkrétní třídy. 169. [jméno FO] shora uvedeného vyplývá, že ani jedna z těchto výpovědí neprokazuje, že by ředitelka žalované záměrně snižovala počet zapsaných dětí ve školce. Toto tvrzení neprokazuje ani žalobkyní označená e-mailové komunikace mezi ředitelkou žalované a [tituly před jménem] [jméno FO], která se na volné místo dotazovala rovněž až v září 2016. Dostatečně významným důkazem není ani e-mailová komunikace mezi ředitelkou žalované a zaměstnankyní Magistrátu města [adresa] [jméno FO] ze září 2016, ve které sice ředitelka žalované napsala, že v období od 25. 8. do [datum] se jí na přijetí dětí telefonicky dotazovaly 4 maminky, ale děti nemohla z kapacitních důvodů přijmout. Avšak i zde se jedná o období až po dání výpovědi žalobkyni. Ředitelka uspokojivě vysvětlila, že se zřejmě mohlo jednat o děti, které nesplňovaly podmínky pro nástup do mateřské školy. Tato, byť nešťastná formulace ředitelky žalované tedy nemůže být dostatečným důkazem k prokázání toho, že děti záměrně a bezdůvodně odmítala přijímat.

170. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že v daném období byl rozhodujícím ukazatelem pro financování mateřských škol počet zapsaných dětí k 30.9. a rozpočet na následující kalendářní rok byl tvořen právě v závislosti na počtu zapsaných dětí. Tuto skutečnost potvrdila jak svědkyně [jméno FO], ekonomka žalované, tak i svědkyně [jméno FO], ředitelka jiné mateřské školy. Je zřejmá i ze Závazných ukazatelů rozpočtu na roky 2015, 2016 a 2017, které vytvářel Krajský úřad [adresa], jenž finanční prostředky žalované poskytuje. V závislosti na počtu zapsaných žáků se příslušným koeficientem daným Krajským úřadem vypočetl příslušný počet učitelů, na jejichž platy budou poskytnuty finanční prostředky. Ekonomka [právnická osoba] ředitelka [jméno FO] shodně uvedly, že tento ukazatel počtu učitelů nelze překročit. Pakliže podle těchto Závazných ukazatelů rozpočtu odpovídá počtu 88 žáků 7,71 učitelů, je zřejmé, že žalované mohly být poskytnuty finanční prostředky na platy pouze 7 učitelů s plnými úvazky.

171. Za této situace bylo v pravomoci ředitelky žalované, aby vzhledem k poklesu počtu žáků a s tím spojenému snížení platových prostředků pro pedagogy rozhodla o organizační změně spočívající ve snížení stavu zaměstnankyň, které u ní pracovaly jako učitelky. A to buď tím způsobem, že dojde ke snížení fyzického počtu učitelek a k rozvázaní pracovního poměru s tou, která se v důsledku tohoto rozhodnutí stane nadbytečnou, nebo sjednáním kratší pracovní doby (kratšího úvazku) se všemi nebo s některými učitelkami. Judikatura Nevyššího soudu připouští, že v této situaci jsou přípustné obě uvedené možnosti, jelikož zvýšení efektivnosti práce sledované takovou organizační změnou, tj. snížení nákladů zaměstnavatele na mzdy nebo platy, lze dosáhnout stejně oběma způsoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. 21 Cdo 4442/2013; publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 50/2015 civ.). Je současně třeba zdůraznit, že zaměstnavatel nemá v takovém případě povinnost nabídnout zaměstnanci, aby zbytek své práce nadále vykonával v pracovním poměru s kratší pracovní dobou, přičemž zaměstnanec se stává nadbytečným už tehdy, jestliže podle rozhodnutí o organizační změně zaměstnanci odpadne jen část jeho dosavadní pracovní náplně nebo pouze některá z více dosud vykonávaných prací (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2016, sp. zn. 21 Cdo 888/2016). Ředitelka žalované nebyla povinna žalobkyni nabídnout kratší pracovní úvazek. Bylo zcela v její manažerské kompetenci rozhodnout se pro snížení počtu učitelů.

172. Žalovaná prokázala, že nastaly důvody, které jí vedly k rozhodnutí o organizační změně spočívající ve snížení počtu učitelů na školní rok 2016/2017, tj. snížení počtu zapsaných dětí a s tím související snížení objemu poskytnutých finančních prostředků na platy učitelů. Rozhodnutí o organizační změně skutečně přijala. Soud neshledal skutečnosti, že by se jednalo o vytváření fiktivního důvodu pro dání výpovědi žalobkyni.

173. Pokud jde o v zásadě navazující změnu v koncepci třídy Kačenky pro nejmladší děti, z hlediska posouzení platnosti výpovědi, tato skutečnost slouží toliko k dokreslení celé situace. Rozhodnutí ředitelky žalované, že pouze v jedné třídě Kačenky bude nižší počet dětí a v ostatních třídách zůstane plný počet, přičemž právě v této třídě s nejnižším počtem dětí budou koncentrovány nejmladší děti, pro jejichž vzdělávaní je menší kolektiv lepší, a zároveň zde právě kvůli nižšímu počtu dětí bude dostačující jen jedna učitelka případně s pomocnou sílou, logicky navazuje na to, že došlo k poklesu počtu dětí, a tedy i poklesu počtu učitelů. Bylo by nelogické argumentovat tím, že ředitelka mohla kupříkladu snížit počet dětí stejně v každé třídě tak, aby zůstala potřeba 8 učitelů. Takové řešení však nebylo přiléhavé s ohledem na nedostatek finančních prostředků. Jejím cílem bylo počet učitelů snížit, a tomu logicky přizpůsobit i vnitřní organizaci školky. Je bez významu, zda měl být maximální počet dětí 12, jak ředitelka žalované uvedla na poradě dne [datum], nebo 15, jak to oznámila dne [datum] Magistrátu města [adresa]. V obou případech to odpovídá tomu, že k poklesu počtu dětí došlo. Není významné ani to, že zde nebyly výhradně dvouleté děti, ale i některé děti starší, když současně převažovaly děti tříleté. Z těchto drobných nesrovnalostí nelze dle názoru soudu dovozovat, že k žádné organizační změně nedošlo.

174. Soud se dále zabýval námitkami žalobkyně, že žalovaná přijala po jejím propuštěním další zaměstnankyně na její místo. Je třeba přisvědčit žalobkyni, že skutečnost, že zaměstnavatel přijme jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, kterému byla dána výpověď pro nadbytečnost, je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu (srov. nepař. výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

175. V posuzované věci byl pracovní poměr žalobkyně, která u žalované pracovala jako učitelka, ukončen k [datum], tedy před účinností organizační změny spočívající ve snížení počtu učitelů, která nastala [datum]. Od [datum] byly přijaty do pracovního poměru 3 zaměstnankyně [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], avšak nikoli na pozici učitelky, nýbrž na pozici pomocné a obslužné síly při péči o děti. Tyto zaměstnankyně nenahradily žalobkyni, jakožto učitelku, ale byly přijaty na zcela jinou pracovní pozici. I po jejich nástupu tedy zůstal počet učitelek na počtu 7. Pakliže žalobkyně tvrdila, že tyto zaměstnankyně fakticky vykonávaly práci učitelky, bylo toto její tvrzení provedeným dokazováním vyvráceno. Jejich pracovní náplň se s pracovní náplní žalobkyně, jakožto učitelky neshoduje. V jejich pracovní náplni je uvedeno, že se jedná pouze o pomocné práce podle pokynů učitelky. Naproti tomu pracovní náplní žalobkyně, jakožto učitelky bylo v prvé řadě výchova a vzdělávání dětí a dohled nad dětmi po celou dobu jejich pobytu v mateřské škole. Všechny tyto zaměstnankyně shodně vypověděly, že ve třídě pomáhaly učitelkám s dětmi, pomáhaly například s oblékáním, hygienou, přípravou pomůcek či úklidem. Toto vše odpovídá tomu, že se skutečně jednalo jen o pomocné práce. Děti nikterak nevzdělávaly, přičemž na takovou činnost neměly ani potřebné vzdělání. Tedy pedagogickou činnost učitelky ani nemohly vykonávat. Zároveň nikdy s dětmi nebyly samy, vždy byly pod dohledem učitelky. Rovněž jejich platové zařazení do 2. platové třídy oproti 9. platové třídě žalobkyně odpovídá tomu, že jejich práce byly výrazně méně kvalifikované než práce učitelky.

176. Zásadní skutečností je také to, že tato 3 pracovní místa byla vytvořena na základě dohody žalované s Úřadem práce ČR uzavřené dne [datum] (po skončení pracovního poměru žalobkyně). Účelem uzavření této dohody s Úřadem práce bylo právě vytvoření pracovních příležitostí pro evidované uchazeče o zaměstnání s tím, že Úřad práce žalované na vytvoření a financování těchto pracovních míst poskytl finanční prostředky ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu. V dohodě s Úřadem práce bylo uvedeno, že se má jednat o 3 pracovní místa s druhem práce „pomocné obslužné práce při péči o žáky“. [jméno FO] základě této dohody žalovaná vytvořila uvedená pracovní místa, přičemž aby splnila svůj závazek z této dohody, uzavřela pracovní smlouvy se 3 zaměstnankyněmi, které byly vybrány úřadem práce, což všechny v rámci své svědecké výpovědi potvrdily. Rovněž jejich pracovní poměry byly uzavřeny pouze na dobu určitou, neboť objem finančních prostředků poskytnutých na jejich platy Úřadem práce, resp. ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu, byl omezen. Tedy po vyčerpání těchto finančních prostředků byly jejich pracovní poměry uplynutím sjednané doby ukončeny. 177. [jméno FO] všech uvedených skutečností vyplývá, že tyto zaměstnankyně nebyly přijaty na místo uvolněné odchodem žalobkyně. Není možno dovodit, že by ředitelka žalované přijala organizační změnu o snížení počtu učitelek pouze fiktivně, aby tím zastřela úmysl dát výpověď žalobkyni. I pokud jde o financování platů těchto zaměstnankyň, je třeba přihlédnout k tomu, že důvodem přijaté organizační změny byl především nedostatek finančních prostředků na platy 8 učitelek ve školním roce 2016/2017. Pakliže byly platy těchto 3 přijatých zaměstnankyň financovány Úřadem práce, odpovídá to tomu, že žalovaná skutečně neměla dostatek finančních prostředků na platy učitelů, když žádnou učitelku po výpovědi dané žalobkyni ve školním roce 2016/2017 nepřijala. Tyto 3 zaměstnankyně tak mohla přijmout pouze za podmínky, že jejich platy budou financovány Úřadem práce, přičemž po vyčerpání poskytnutých finančních prostředků byly jejich pracovní poměry ukončeny.

178. Žalovaná ve školním roce 2016/2017 přijala do pracovního poměru i další zaměstnankyni Ivu [jméno FO]. Ta však u žalované pracovala od [datum] jako uklízečka a od [datum], tedy až v následujícím školním roce 2017/2018, jako chůva, přičemž pracovní smlouva na pozici chůvy s ní byla uzavřena za účelem realizace projektu financovaného z dotací. Ani tato zaměstnankyně tedy nebyla přijata na pozici učitelky namísto žalobkyně. Stejně tak zaměstnankyně [jméno FO], která byla od [datum] na dobu určitou do [datum] zaměstnána na pozici asistentky pedagoga, nenahradila žalobkyni na pozici učitelky, jelikož byla přijata výhradně za účelem asistence žákovi [jméno FO], který byl k předškolnímu vzdělávání přijat od [datum], a který měl speciální vzdělávací potřeby, pročež výhradně on tuto asistentku vyžadoval. K zaměstnání této asistentky pedagoga dal souhlas Krajský úřad [adresa], přičemž z důvodu financování platů této zaměstnankyně došlo dodatečně ke změně rozpočtu. Ani tato zaměstnankyně tedy nebyla zaměstnána na uvolněné místo po žalobkyni. Samotná skutečnost, že ve školním roce 2016/2017 byly přijaty uvedené zaměstnankyně na jiné pracovní pozice, než na místo učitelky, nesvědčí o zastírání přijetí rozhodnutí o organizační změně, když ke snížení počtu učitelů, což byla podstata přijaté organizační změny, skutečně došlo. Jak bylo výše uvedeno, absolutní snížení počtu zaměstnanců není podmínkou rozvázání pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost. Může k němu dojít i při zvyšování počtu zaměstnanců, jelikož zaměstnavatel má právo rozhodnout nejen o počtu zaměstnanců, ale i o složení zaměstnanců z hlediska profesí a kvalifikace tak, aby to vyhovovalo jeho aktuálním potřebám (srov. již citované rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Cz 215/67 a sp. zn. 21 Cdo 1628/2017).

179. První učitelka, kterou žalovaná zaměstnala po propuštění žalobkyně, byla [jméno FO]. S tou však byl pracovní poměr uzavřen až [datum], tedy až na následující školní rok 2017/2018, kdy, již byla zcela odlišná situace a žalovaná měla i jiné potřeby. Jak již bylo výše uvedeno, skutečnostmi, které nastanou ex post po učiněném úkonu, se zabývat nelze (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1130/97). Stejně je tomu i u učitelky [jméno FO], která byla po zrušení pracovního poměru ve zkušební době s [jméno FO] zaměstnána na pozici učitelky dne [datum].

180. Pokud jde o námitky žalobkyně, že její práce byla pro žalovanou stále potřebná, jelikož bez ní nebyla ředitelka žalované schopna zajistit řádný provoz školky, a tudíž žalobkyně nebyla nadbytečná, lze připomenout následující. Podle citované ustálené judikatury Nejvyššího soudu pro platnost výpovědi z pracovního poměru pro nadbytečnost není podmínkou objektivní nemožnost přidělovat zaměstnanci práci, nýbrž jeho práce je pro zaměstnavatele vzhledem k jeho rozhodnutí o organizační změně nepotřebná. Je tedy výhradně na rozhodnutí zaměstnavatele, jaký počet zaměstnanců a v jakém kvalifikačním složení chce nadále zaměstnávat. Podstatné je u tohoto výpovědního důvodu pouze to, aby takové rozhodnutí zaměstnavatel přijal. Toto rozhodnutí o organizační změně přitom vzhledem k jeho povaze faktického úkonu nepřísluší soudu přezkoumávat jak z hlediska jeho platnosti, tak ani z hlediska jeho správnosti (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013, sp. zn. 62 Co 403/2012, publikované v Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů).

181. I v případě, že by skutečně ředitelka žalované nebyla schopna v důsledku přijaté organizační změny provoz mateřské školy řádně zajistit pouze se 7 učitelkami, nebyla by tato skutečnost z hlediska přezkumu platnosti rozvázání pracovního poměru se žalobkyní relevantní. Ředitelka žalované se zodpovídá za zajištění provozu mateřské školy v prvé řadě zřizovateli, tj. Magistrátu města [adresa], resp. podle Zřizovací listiny je ředitelka odpovědná za celkovou činnost a hospodaření Radě města [adresa]. Pakliže by byl zřizovatel s její činností nespokojen, má možnost ji za podmínek uvedených v § 166 školského zákona odvolat, když podle § 166 odst. 5 školského zákona ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodů: a) závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností [právnická osoba] nebo zřizovatelem, nebo b) k návrhu [právnická osoba] podle § 174 odst.

14. Pokud by ředitelka žalované v důsledku přijaté organizační změny porušovala povinnosti vyplývající ze školského zákona, tedy nezajišťovala by řádné vzdělávání žáků, případně by porušovala Školský vzdělávací program nebo Rámcový vzdělávací program, pak by takové pochybení v prvé řadě měla prošetřit [právnická osoba], která je příslušným orgánem k hodnocení vzdělávání ve školských zařízeních (§ 12 odst. 3 školského zákona), případně sám zřizovatel (§ 12 odst. 5 školského zákona).

182. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, [právnická osoba] u žalované kontroly prováděla, a žádná pochybení (byť nikoli ve sledovaném období) neshledala. Soudu v tomto řízení nepřísluší tyto skutečnosti přezkoumávat. Obdobně pokud by ředitelka žalované v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně porušovala povinnosti vyplývající ze zákoníku práce ohledně například pracovní doby, příslušným orgánem, který dodržování těchto povinností kontroluje, je Oblastní inspektorát práce (srov. § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce), který rovněž kontrolu u žalované provedl a žádné pochybení nezjistil. Tyto námitky žalobkyně tedy směřují k případnému vzniku správní odpovědnosti ředitelky žalované, což na posouzení platnosti výpovědi nemůže mít vliv. Z hlediska posouzení existence předpokladů výpovědi podle § 52 písm. c) z. p. není významné, zda zaměstnavatel bude z důvodu přijaté organizační změny snášet případné sankce uložené státními orgány (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3338/2006).

183. Pro úplnost soud uvádí, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by ředitelka žalované nebyla schopna provoz mateřské školy po propuštění žalobkyně řádně zajistit. Učitelky měly rozvrženy hodiny, kdy měly vykonávat přímou pedagogickou činnost, které podle docházky také dodržovaly. Počet hodin přímé pedagogické činnosti učitelek i ředitelky přitom byl v souladu s nařízením vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, a to jak v době, kdy žalobkyně ještě byla u žalované zaměstnaná, tak i v době po jejím propuštění. Ve školním roce 2015/2016 byl počet pedagogických hodin každé učitelky kromě ředitelky [jméno FO] v průměru 31 hodin za měsíc a u ředitelky počet pedagogických hodin činil v průměru 18 hodin za měsíc. Podle přílohy uvedeného nařízení vlády č. 75/2005, ve znění účinném do [datum], musel být týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti učitele v mateřské škole (bod 1.1 přílohy) 31 hodin a ředitele mateřské školy (bod 1.2 přílohy) při počtu 3 až 4 třídy ve škole 18 hodin. Ve školním roce 2016/2017 činil počet pedagogických hodin každé učitelky kromě ředitelky [jméno FO] v průměru 31 hodin za měsíc a u ředitelky počet pedagogických hodin činil v průměru 15 hodin za měsíc. Podle přílohy uvedeného nařízení vlády č. 75/2005, ve znění účinném od [datum], musel být týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti učitele v mateřské škole (bod 1.1 přílohy) 31 hodin a ředitele mateřské školy (bod 1.2 přílohy) při počtu 3 až 4 třídy ve škole 15 hodin.

184. Pokud žalobkyně namítala, že učitelka [jméno FO] byla již v té době zástupkyní ředitele, a tudíž měla mít snížený počet hodin přímé pedagogické činnosti, pak je třeba uvést, že tato námitka je ve vztahu k projednávané věci nepřípadná. Soud uvádí, že i kdyby byla [jméno FO] skutečně zástupkyní ředitele už v době dání výpovědi žalobkyni, a měla by tedy mít snížený počet hodin přímé pedagogické činnosti, tj. podle přílohy bodu 1.3 nařízení vlády č. 75/2005, ve znění účinném do [datum] a i ve znění účinném od [datum], by měla mít jako zástupkyně ředitelky mateřské školy 20 hodin přímé pedagogické činnosti, tak by docházelo k porušování tohoto rozsahu přímé pedagogické činnosti jak v době po propuštění žalobkyně (ve školním roce 2016/2017), tak i v době, kdy byla ještě žalobkyně u žalované zaměstnána (ve školním roce 2015/2016). Tedy s odchodem žalobkyně nedošlo z hlediska rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti [jméno FO] k žádné změně. [jméno FO] tedy nebyl nezákonně navýšen počet hodin přímé pedagogické činnosti tak, aby byl zajištěn provoz školky i po propuštění žalobkyně. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že z provedeného dokazování vyplývá, že [jméno FO] byla tzv. statutární zástupkyní až od [datum], což vyplývá jak z listiny jmenování do funkce zástupce statutárního orgánu ze dne [datum], ve které je zároveň uveden odkaz na § 33 odst. 3 písm. f) z. p., tj. jmenování na vedoucí pracovní místo, tak i z potvrzení o vedoucích zaměstnancích ze dne [datum] zpracovaného ekonomkou žalované [jméno FO], dle kterého byla [jméno FO] jmenována statutárním zástupcem ředitelky MŠ a pobírala příplatek za vedení až v období od září 2019. Pakliže byla [jméno FO] pověřena ředitelkou žalované k jejímu zastupování již dříve na základě pověření k zastupování ze dne [datum], pak i vzhledem k uvedenému omezení zástupčího oprávnění (jednání v nepřítomnosti ředitelky žalované v plném rozsahu kromě jednání v oblasti pracovněprávních vztahů, uzavírání smluv a dohod a správního řízení), pak lze toto zástupčí oprávnění hodnotit toliko jako zastupování ředitelky žalované na základě udělené plné moci, a nikoli jako jmenování do vedoucí funkce zástupce ředitele. Ostatně i samotná Zřizovací listina žalované připouští, že ředitel může být zastoupen i na základě plné moci. Lze tedy uzavřít, že [jméno FO] s jistotou působila u žalované jako vedoucí zaměstnanec v pozici statutární zástupkyně ředitelky až od [datum].

185. Pokud jde o žalobkyní namítané nesprávné spojování a rozpojování tříd, je třeba vycházet z toho, že soud není v tomto řízení povolán k tomu, aby přezkoumával to, zda byl provoz žalované ředitelkou organizován v souladu s právními předpisy, tedy zda byl dodržen maximální počet dětí ve třídách, maximální počet dětí připadajících na jednu učitelku, či zda bylo dětem poskytováno vzdělávání v požadovaném rozsahu. Nemůže přezkoumávat, zda se ředitelka řídila jí vydanými interními předpisy, tj. školním řádem a školským vzdělávacím programem, či rámcovým vzdělávacím programem, které nejsou obecně závaznými právními předpisy. K povaze rámcových vzdělávacích programů se vyjádřil i Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Ao 1/2011-49, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 2444/2011 Sb., v němž uvedl, že rámcové vzdělávací programy jsou adresovány primárně patřičným školám či školským zařízením (základním školám, středním školám, konzervatořím atd.), které na jejich základě zpracovávají školní vzdělávací programy (vymezené v § 5 školského zákona). Druhotně pak představují určitý nástroj kontroly škol a školských zařízení ze strany ústředních orgánů státní správy, neboť nedodržení rámcového vzdělávacího programu může být např. důvodem k odnětí finančních prostředků škole. Neplynou z nich však žádná bezprostřední práva ani povinnosti žákům těchto škol, či jiným subjektům stojícím mimo vzdělávací soustavu. Výuka ve školách ostatně ani neprobíhá přímo na základě těchto programů. Nezbytnou mírou podrobnosti a konkrétnosti se vyznačují teprve školní vzdělávací programy (Nejvyššímu správnímu soudu nicméně na tomto místě nepřísluší hodnotit právní povahu posledně zmíněného typu vzdělávacích programů). Z těchto důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že rámcové vzdělávací programy představují příklad tzv. vnitřních předpisů, tedy předpisů bezprostředně působících pouze uvnitř systému, mezi jehož jednotkami právně existují vztahy nadřízenosti a podřízenosti.

186. Z provedeného dokazování vyplynulo, že spojování a rozpojování tříd odpovídá specifickému provozu mateřské školy. I ředitelka jiné mateřské školy [jméno FO] potvrdila, že obdobný systém spojování a rozpojování tříd jako u žalované pobíhá i v její mateřské škole, a tomu je přiměřeně přizpůsobeno i rozvržení směn učitelů.

187. Pakliže se tedy děti ráno od 6:00 hod. ve školce postupně scházely v jedné třídě a rozcházely se do svých tříd až v 8:00 hod., což je i dle školního řádu nejzazší čas, kdy mají rodiče dítě do školky přivézt, jedná se o standardní postup, odpovídající běžné praxi. Vyučování pak logicky probíhalo až od 8:00 hod. Ke spojování tříd poté docházelo v odpoledních hodinách. Není významné, zda ke spojování docházelo v 15:30 hod. nebo už ve 14:30 hod., kdy končila pracovní doba učitelky [jméno FO], která byla ve třídě Kačenky sama. Pakliže by soud šel do detailu, tak podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění účinném od [datum], mateřská škola s celodenním provozem poskytuje dětem vzdělávání déle než 6,5 hodiny denně, nejdéle však 12 hodin denně. I kdyby tedy bylo dětem poskytováno vzdělávání pouze do 14:30 hod., tak by ani to nebylo v rozporu s uvedenou vyhláškou. Ředitelka žalované rovněž i při počtu 7 učitelek byla schopna zajistit deklarovaný provoz školky od 6:00 do 16:30 hod. Jakým způsobem byl tento provoz konkrétně organizován soudu nepřísluší v tomto řízení přezkoumávat, nicméně žádné zjevné porušování právních předpisů ředitelkou žalované, bez nichž by nebylo možné provoz školky po propuštění žalobkyně zajistit, soud na základě provedeného dokazování nezaznamenal.

188. Soud dospěl k závěru, že žalovaná (resp. ředitelka žalované) přijala rozhodnutí o organizační změně – snížení počtu učitelů za účelem zvýšení efektivnosti práce (šetření finančních nákladů). Žalobkyně byla s organizační změnou seznámena na poradě konané dne [datum], kdy jí byla dána výpověď. Výpovědní důvod byl ve výpovědi vyjádřen dostatečně srozumitelně v návaznosti na přijatou organizační změnu. Podle této výpovědi žalobkyni uplynula výpovědní doba v den ([datum]) předcházející dni, ke kterému nastala účinnost organizační změny ([datum]). [jméno FO] základě přijaté organizační změny o snížení počtu učitelů se žalobkyně, která pracovala u žalované jako učitelka, stala nadbytečnou. Je zde rovněž i příčinná souvislost mezi nadbytečností žalobkyně a přijatou organizační změnou.

189. Za situace, kdy ředitelka žalované rozhodla o snížení počtu učitelů, již soudu nepřísluší přezkoumávat výběr konkrétní učitelky, která se stala nadbytečnou, neboť toto rozhodnutí přísluší výhradně zaměstnavateli. I při tomto rozhodnutí je však zaměstnavatel limitován zákazem diskriminace.

190. Podle § 16 odst. 2 zák. práce. v pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon.

191. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, ve znění účinném do [datum] (dále jen „antidiskriminační zákon“) pro účely tohoto zákona se právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů, které stanoví tento zákon. Podle odst. 3 téhož ustanovení přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.

192. Ačkoli u antidiskriminačních sporů dochází k zákonnému přechodu důkazního břemene na žalovaného podle § 133a o. s. ř., i přesto je na žalobkyni, aby jednoznačně a konkrétně uvedla, v čem měla tvrzená diskriminace spočívat. Ustanovení § 133a o. s. ř. představuje zvláštní ustanovení, které upravuje dokazování v diskriminačních sporech. [jméno FO] základě tohoto ustanovení dochází k přesunu důkazního břemene na žalovaného, a to z důvodu, že je to zpravidla právě žalovaný, který ve sporech tohoto typu disponuje potřebnými informacemi, jedná se tedy o výjimku z obecného principu, kdy každý účastník nese důkazní břemeno ve vztahu ke skutečnostem, které tvrdí. Pravidla zakotvená pro přenos důkazního břemene musí obecné soudy náležitým způsobem promítnout do zjištěného skutkového stavu věci. Z uvedeného však v žádném případě nevyplývá, že by žalobce mohl zůstat v řízení nečinný. Osobě, která se cítila být diskriminována, nestačí, pouze tvrdit, že došlo k diskriminačnímu jednání. Tato osoba v soudním řízení musí nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ní nebylo zacházeno obvyklým, tedy neznevýhodňujícím způsobem. Neprokáže-li toto tvrzení, nemůže v řízení uspět. Dále pak musí tvrdit, že znevýhodňující zacházení bylo motivováno diskriminací. Tuto motivaci ovšem prokazovat již nemusí, ta se v případě důkazu odlišného zacházení předpokládá, je však vyvratitelná, prokáže-li se (dokazováním) opak (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12.10.2015, sp. zn. III. ÚS 880/15, nález Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. III. ÚS 1213/13, nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 37/04). Ustanovení § 133a písm. a) o. s. ř. tedy nelze vykládat tak, že zaměstnanci stačí pouze tvrdit, že došlo k závadnému (diskriminačnímu) jednání zaměstnavatele a že na zaměstnavateli je prokázat, že k závadnému jednání nedošlo. Zaměstnanec v občanském soudním řízení musí nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ním skutečně bylo zacházeno závadným způsobem; neprokáže-li toto tvrzení, nemůže v řízení uspět. Usnadnění důkazní situace ve prospěch zaměstnance se v § 133a písm. a) o. s. ř. projevuje pouze v tom, že stačí, aby zaměstnanec tvrdil, že toto závadné jednání bylo motivováno některým ze zákonem stanovených diskriminačních důvodů, aniž by byl dále povinen tuto motivaci prokázat, neboť ta se předpokládá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3834/2018-II.).

193. Žalobkyně byla v tomto směru poučena podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., i přesto však ani netvrdila žádné skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že ředitelka žalované k ní přistupovala diskriminačně. Žalobkyně toliko tvrdila, že ředitelka žalované ji pomlouvala, neoprávněně ji obviňovala z krádeží, mazání pošty, nekolegiality, nespolupráce. Tyto skutečnosti však nelze považovat za diskriminační jednání ve smyslu antidiskriminačního zákona, neboť ten postihuje toliko diskriminaci z důvodů stanovených tímto zákonem (§ 2 odst. 1 antidiskriminačního zákona). Podle tohoto zákona proto může být postižena pouze diskriminace z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví (včetně těhotenství, mateřství nebo otcovství a pohlavní identifikace), sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Žádný z těchto diskriminačních důvodů však žalobkyně netvrdila. I přes uvedené poučení žalobkyně ani neprokázala, že by s ní bylo zacházeno závadným, znevýhodňujícím způsobem, a nebylo ani prokázáno, že by ji ředitelka žalované šikanovala. V řízení byly vyslechnuty všechny zaměstnankyně, které u žalované působily jako učitelky. Shodně popřely jakékoli šikanózní či rozdílné zacházení se žalobkyní ze strany ředitelky žalované. [jméno FO] podporu tvrzení žalobkyně stojí toliko jediný důkaz svědeckou výpovědí bývalé ředitelky žalované [jméno FO]. Její výpověď soud nepovažuje za hodnověrnou. Jednak mezi žalobkyní a touto svědkyní je zjevně bližší přátelský vztah. Samotný obsah její výpovědi se nejeví být hodnověrný. Svědkyně vypověděla, že ředitelka žalované měla před ní žalobkyni pomlouvat a měla jí sdělit, že hodlá žalobkyni propustit. Nicméně svědkyně uvedla i to, že jí měla ředitelka žalované sdělit, že chce propustit i ekonomku [jméno FO], což se zjevně nestalo. Samotná ekonomka [jméno FO], která byla rovněž vyslechnuta, a které to měla svědkyně [jméno FO] ihned sdělit, o ničem takovém nevypovídala. Svědecká výpověď [jméno FO] tedy zůstává mezi mnoha ostatními důkazy zcela osamocena. Tvrzení žalobkyně o diskriminačním či šikanózním jednání ze strany ředitelky žalované i výpověď svědkyně [jméno FO] o pomlouvání a záměrném propuštění žalobkyně lze přičítat zřejmě tomu, že až po dání výpovědi žalobkyni došlo k vyhrocení vztahu mezi žalobkyní a ředitelkou žalované.

194. Za šikanózní jednání ředitelky žalované nelze považovat ani odvolání žalobkyně z funkce zástupce ředitele mateřské školy za situace, kdy jmenování žalobkyně do této funkce nebylo prokázáno. Žalobkyně své jmenování opřela ( až v závěru řízení ) o kopii listiny ze dne [datum], jejíž pravost byla ředitelkou žalované popřena s tím, že v osobním spise žalobkyně se taková listina nenacházela, neměl ji ani zřizovatel žalované a i s ohledem na to, že žalobkyně při žádosti o nahlédnutí do svého osobního spisu a pořízení kopií listin z osobního spisu před skončením pracovního poměru kopie takové listiny nepořídila, což by zřejmě pro případ soudního sporu považovala za podstatný důkaz pro své tvrzení o jmenování do této funkce. Z listiny označené potvrzení o vedoucích zaměstnancích ze dne [datum] zpracované ekonomkou žalované [jméno FO] kontrolou ve mzdovém programu Avensio vyplývá, že žalobkyně nikdy nebyla evidována jako vedoucí zaměstnanec a nepobírala příplatek za vedení.

195. Diskriminační či jinak nerovné zacházení vůči žalobkyni v době dání výpovědi nebylo z provedeného dokazování prokázáno. 196. [jméno FO] všech uvedených důvodů soud shledal výpověď z pracovního poměru danou žalobkyni žalovanou dne [datum] podle § 52 písm. c) zák. práce platnou. Žalobě soud nemohl vyhovět.

197. Pokud jde o rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, soud přiznal zcela úspěšné žalované podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

198. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

199. Účelně vynaložené náklady sestávají z nákladů právního zastoupení. Tvoří je mimosmluvní odměna za úkony právní služby v tomto rozsahu: [převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemná podání ve věci ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] ( vyjádření k námitce podjatosti ), podání ze dne [datum] a ze dne [datum] posouzeno jako jeden úkon s ohledem na obsah podání, podání ze dne [datum] a [datum] posouzeno jako jeden úkon s ohledem na obsah podání. Zastoupení na jednání dne [datum], [datum] posouzeno v poloviční sazbě, neboť nebylo jednáno ve věci, zastoupení na jednání dne [datum] v poloviční sazbě, neboť došlo k vyhlášení rozsudku. Dále zastoupení na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], jednání dne [datum] posouzeno za dva úkony s ohledem na délku jednání, dne [datum], jednání dne [datum] za dva úkony s ohledem na délku jednání, dne [datum], [datum], [datum], jednání dne [datum] za dva úkony s ohledem na délku jednání, dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Úkon právní služby byl vypočten podle § 9 odst. 3 písm. a ), § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhl. č. 177/96 Sb., dále jen cit. vyhl. částkou [částka] z tarifní hodnoty [částka]. Předmětem řízení bylo určení neplatnosti právního jednání. Úkon v poloviční sazbě byl stanoven podle 11 odst. 1 písm. g) ve spojení s odst.

3. Celkově osm úkonů po [částka], tedy [částka], tři úkony po [částka], tedy [částka], 24 úkonů po [částka], tedy [částka]. Podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. 35 režijních paušálů po [částka], tedy [částka]. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. byla přiznána náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši [částka] ( ze základu [částka] ). Zástupce žalované prokázal, že je plátcem této daně.

200. Neúčelnými soud posoudil tyto úkony právní služby: podání ze dne [datum] ( není podání ve věci, pouze zaslání listin ), podání ze dne [datum] ( vyjádření k vyjádření žalobkyně bez výzvy ), [datum] ( vyjádření k doplnění žalobkyně bez výzvy ), ze dne [datum] ( jen důkazní návrhy ), ze dne [datum], [datum] ).

201. Žalované byly přiznány náklady účelně vynaložené v celkové výši [částka] spočívající v právním zastoupením advokátem.

202. Pokud jde o náhradu nákladů řízení státu, soud postupoval podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku řízení uložil neúspěšné žalobkyni povinnost nahradit státu náklady, které platil z rozpočtových prostředků. Spočívají v nákladech na svědečné přiznané svědku [tituly před jménem] [jméno FO] na náhradě jízdného ve výši [částka] a náhradě ušlé mzdy ve výši [částka] hrubého.

203. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení žalované i státu soud stanovil jako základní třídenní počítanou od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., jelikož neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek.

204. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení