22 C 19/2024 - 82

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 428 220 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 428 220 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 7. 12. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala nemajetkové újmy způsobené jí nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (dále také jen „posuzované řízení“).

2. Předmětem posuzovaného řízení byla ochrana porušování práv žalobců (žalobkyně a [tituly před jménem] [jméno FO]) stran žalovaných ([právnická osoba]. a spol. [právnická osoba].) a uložení povinnosti zaplatit jim odškodnění ve výši 2 x 35 000 000 Kč. Žaloba byla zaevidovaná dne 23. 12. 2010 pod sp.zn [Anonymizováno]. Na majetek [právnická osoba]. byl prohlášen konkurz a řízení bylo přerušeno a vzhledem k této žalované bylo řízení vyloučeno k samostatnému projednání usnesením ze dne 29. 10. 2013. Následně byla žaloba v části nároku vyloučena k samostatnému projednání a nadále vedena pod sp.zn. [Anonymizováno]. V této věci bylo rozhodnuto rozsudkem dne 22. 6. 2022, který byl potvrzen rozsudkem soudu odvolacího ze dne 3. 4. 2023, doručeného žalobkyni dne 16. 5. 2023. Význam předmětu řízení pro žalobkyni byl značný a ona sama nezavdala příčinu pro tako dlouhé soudní řízení, naopak aktivně se snažila o urychlení věci. Nárok u žalované uplatnila dne 21. 6. 2023, kdy ta stanoviskem ze dne 7. 12. 2023 nároku nevyhověla. Dále se domáhá úroku z prodlení od 7. 12. 2023 do zaplacení.

3. Při jednání soudu uvedla, že projednání věci trvalo 12 let, soud nedůvodně a neefektivně odročoval jednání. Spojoval věci, rozděloval je a jednání byla nařizována s velkým odstupem. Úkony, které činil žalovaný v posuzovaném řízení, byly obstrukční a soud o tom věděl, nebyl důvod řízení přerušovat. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1 o.s.ř. ohledně významu předmětu řízení uvedla, posuzované řízení pro ni mělo značný význam. Od roku 1996 podniká v oblasti [Anonymizováno] a v roce 2006 jí byl poskytnut patent [tituly před jménem] [jméno FO], který byl i jejím předsedou představenstva. Žalobkyně se účastnila výběrového řízení vypsaného [Anonymizováno] na [Anonymizováno]. Tuto soutěž vyhrála spol. [právnická osoba]., která bez souhlasu a vědomí žalobkyně použila patenty, ke kterým měla právo žalobkyně. Tato společnost měla ze zakázky výnos v řádech desítek milionů. Žalobkyně tak podala žalobu na ochranu průmyslových práv, přičemž byla úspěšná a vysoudila odškodnění za neoprávněné užití patentů a zároveň byla spol. [právnická osoba]. uložena povinnost zdržet se výroby, montáže a prodeje [Anonymizováno]. Žalobkyně v průběhu posuzovaného řízení podnikala v oboru, přiznání zadržovacího nároku by posílilo její situaci na trhu i s ohledem na úplaty poskytované licence. Byla vyzývána na účasti na veřejných soutěžích, kdy v případě včasného rozhodnutí lze předpokládat, že by měla vyšší hodnocení. Za rok řízení požaduje částku 20 000 Kč, kterou navýšila o 79,325 % s ohledem na předmět posuzovaného řízení. V závěrečném návrhu uvedla, že v posuzovaném řízení došlo k průtahu v období 5/2012 – 8/2014. Uvedla, že soud nepostupoval hospodárně, když dne 8. 11. 2017 navrhla další důkazy, ale soud sdělil, že důkazy neprovede do výslechu znalkyně. Průtahy spatřuje i v tom, že byly vypracovány znalecké posudky, které však následně nebyly třeba k rozhodnutí. Soud mohl na základě listin rozhodnout dříve, což uvedl i Vrchní soud v usnesení č.j. [Anonymizováno]. Žalobkyně potřebovala mít ve věci vydaný rozsudek s ohledem na podnikání v oboru, kdy s ohledem na skutečnost, že se o sporu vědělo, s ní nikdo nechtěl spolupracovat.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně předběžně uplatnila dne 21. 6. 2023 nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Nárok dne 5. 12. 2023 projednala, přičemž shledala, že nesprávnému úřednímu postupu v posuzovaném řízení nedošlo. Zrekapitulovala průběh řízení. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na ochranu průmyslových práv, jednou bylo rozhodováno soudem I. stupně, jednou soudem II. stupně. Ve věci bylo provedeno složité a rozsáhlé dokazování, opakované znalecké zkoumání, které se pojilo s problémy s ohledem na úzkou specializaci. V průběhu řízení docházelo k částečnému zastavení řízení, přerušování řízení do skončení probíhajících správních řízení, přičemž poslední správní řízení týkající se vyloučeného patentu není doposud skončeno. Žalobkyně opakovaně navrhovala přerušení řízení s ohledem na probíhající řízení, kdy v jednom případě předložila rozhodnutí až po více jak dvou letech po podání žaloby. Soud postupoval plynule a koncentrovaně.

5. Při jednání soudu uvedla, že bylo nezbytné s ohledem na úzkou specializaci ustanovit např. dva znalce, žalobkyně již v žalobě navrhovala řízení přerušit, ale listiny pro to nezbytné předložila až po 2,5 letech. Uvedla, že žalobkyně neuvedla, proč žádá žalovanou částku právě v této výši a navíc chce úrok z prodlení od data dřívějšího než mohlo dojít k prodlení ze strany žalované. Dále uvedla, že jen zaplacení soudního poplatku trvalo žalobkyni jeden rok. Není tak pravdou, že soud měl k dispozici ihned všechny podklady, na základě kterých mohl rozhodnout. Posuzované řízení bylo zásadně ovlivněno správními řízeními u UPV. Uvedla, že žalobkyně nebyla délkou řízení omezena v podnikání a absentuje příčinná souvislost.

6. Mezi účastníky není sporné uplatnění nároku u žalované dne 21. 6. 2023, přičemž žalovaná stanoviskem ze dne 5. 12. 2023 uvedla, že k nesprávnému úřednímu postupu v posuzovaném řízení nedošlo.

7. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

8. Ze spisu vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. [Anonymizováno], jehož obsah byl účastníkům s jejich souhlasem předestřen při jednání soudu, vč. doplnění části obsahu spisu dostupného na www.infosoud.cz, bylo zjištěno: Žalobou podanou dne 23. 12. 2010 k Městskému soudu v Praze se žalobce a) [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobkyně b) [Jméno žalobkyně] domáhali proti žalovanému 1) [právnická osoba]. a žalovanému 2) [právnická osoba]. zdržení se do zásahu jejich průmyslových práv (zdržovací nároky) a náhrady škody ve výši 35 000 000 Kč (žalovaným 1/ k zaplacení žalobci a/) a ve výši 17 500 000 Kč (žalovaným 2/ k zaplacení také žalobci a/). S žalobou současně navrhli přerušení řízení do ukončení správního řízení vedeného u Úřadu průmyslového vlastnictví (dále také jen ÚPV). Dne 24. 2. 2011 byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 000 Kč, ten byl částečně zaplacen dne 9. 3. 2011. Dne 11. 3. 2011 požádali žalobci o prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku. Dne 7. 4. 2011 soud vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 200 Kč, který byl zaplacen dne 8. 4. 2011. Dne 28. 4. 2011 byl žalobcům doručen dotaz soudu, do kdy žádají o posečkání se zaplacením soudního poplatku. Dne 9. 5. 2011 žalobci sdělili, že žádají o odložení o dva měsíce. Ve spise je dále rozhodnutí o posečkání nedoplatků ze dne 16. 5. 2011, který nabyl právní moci dne 21. 6. 2011. Dne 6. 10. 2011 byli žalobci vyzváni k doplatku posečkaného soudního poplatku s příslušnými úroky z částky ve výši 650 000 Kč. Dne 11. 10. 2011 byl zaplacen soudní poplatek ve výši 150 000 Kč. Dne 14. 10. 2011 požádali žalobci o posečká se zaplacením soudního poplatku z důvodu zaplacení budoucích pohledávek. Usnesení ze dne 21. 11. 2011, č.j. [Anonymizováno] bylo řízení zastaveno. Dne 2. 12. 2011 byl zaplacen soudní poplatek ve výši 500 000 Kč. Dne 5. 12. 2011 podali žalobci odvolání. Usnesením ze dne 29. 12. 2011 bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2011 zrušeno, to bylo právnímu zástupci žalobců doručeno 10. 1. 2012. Během února 2012 byla žaloba doručena žalovaným a usnesením ze dne 7. 2. 2012 soud vyzval žalobce k doplacení úroku z prodlení z posečkané částky 650 000 Kč, částka 38 888 Kč byla zaplacena dne 6. 3. 2012. Dále žalobci sdělili, že tato částka byla uhrazena a v případě, že částka neodpovídá částce vypočtené soudem, má toto soud žalobcům sdělit. Dne 5. 4. 2012 bylo nařízeno jednání na 22. 5. 2012. Dne 19. 3. 2012 se k věci vyjádřil žalovaný 2), to bylo dne 17. 4. 2012 doručeno právnímu zástupci žalobců. Dne 20. 4. 2012 se k věci vyjádřili žalobci s tím, že žádají o vyhotovení a zaslání kopií listin, které předložil žalovaný, načež je soud dne 23. 4. 2012 vyzval k zaplacení soudního poplatku za kopie ve výši 300 Kč. Dne 23. 4. 2012 byla předložena plná moc pro žalovaného 2) a dne 25. 4. 2012 žalobci uhradili soudní poplatek za vyhotovené kopie. Soud tak jejich návrhu vyhověl dne 3. 5. 2012. Dne 17. 5. 2012 se žalobci vyjádřili k vyjádření žalovaného 2) a dne 17. 5. 2012 žalobci navrhli připuštění změny žaloby s tím, že nově navrhli, že žalovaný 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci a) částku 17 500 000 Kč. Dne 17. 5. 2012 žalobci doplnili žalobu a označili další důkazy. Dne 21. 5. 2012 předložil plnou moc pro zastupování žalovaný 1). Žalobci předložili v mezidobí vydaná rozhodnutí ÚPV. Dne 22. 5. 2012 se konalo jednání, byly provedeny listinné důkazy, žalobce a) byl vyzván ve smyslu § 118a o.s.ř. ve lhůtě 30 dnů od konání jednání s tím, že pokud tvrzení budou doplněna, přistoupí soud k zadání znaleckého posudku s tím, že obě strany měly ve lhůtě 15 dnů sdělit otázky na znalce. Současně soud vyzval účastníky, aby sdělili, jaké znalce při dosavadních jednáních využili pro zpracování svých stanovisek, aby byla zjištěna nestrannost konzultanta, případně znalce. Jednání bylo odročeno na neurčito. Dne 8. 10. 2012 požádal právní zástupce žalobců o prodloužení lhůtu doplnění žaloby, doplnil kontaktní údaje na navržené svědky. Dne 19. 10. 2012 byla lhůta prodloužena do 30. 10. 2012. Dne 11. 10. 2012 a 12. 10. 2012 se k věci vyjádřili žalovaní. Dne 23. 10. 2012 žalobci doplnili žalobu. Během listopadu roku 2012 byla vyjádření přeposlána ostatním účastníkům. Dne 31. 10. 2012 žalobci doplnili listiny a dne 21. 11. 2012 zaslal soudu další listiny žalovaný 2). Dne 13. 12. 2012 se k věci vyjádřili žalobci. Během prosince roku 2012 byla přeposlána jednotlivá podání ostatním účastníkům a dále během ledna 2013. Dne 7. 2. 2013 se k věci vyjádřili žalobci. Usnesením ze dne 11. 2. 2013, č.j. [Anonymizováno] byla změna žaloby navržena žalobci podáním ze dne 23. 10. 2012 tím, aby byla žalovanému 1) a 2) uložena společná povinnost zaplatit žalobci a) částku ve výši 17 500 000 Kč, připuštěna. Dne 26. 4. 2013 bylo nařízeno jednání na 18. 6. 2013. Dne 6. 5. 2013 žalobci doložili další rozhodnutí, která byla v mezidobí vydána předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví o podaných rozkladech. Dne 14. 6. 2013 právní zástupce žalovaného 1) soudu sdělil, že byl prohlášen konkurs na žalovanou 1), proto již tuto společnost nezastupuje a nařízeného soudního jednání se nezúčastní. Dne 17. 6. 2013 bylo zrušeno ústní jednání. Dne 17. 6. 2013 požádal insolvenční správce dlužníka žalované 1) o odročení nařízeného soudního jednání, kterého se z důvodu kolize s jiným jednání nemůže zúčastnit. Dne 18. 6. 2013 se soud dotazoval insolvenční správkyně, zda souhlasí s pokračováním v řízení, která dne 28. 6. 2013 sdělila, že s tímto nesouhlasí. Dne 25. 10. 2013 navrhli žalobci vydání předběžného opatření proti žalovanému 2) a dne 25. 10. 2013 žalobci doložili další rozhodnutí správních orgánů a další listiny. Žalobci složili částku 50 000 Kč, jako jistotu. Usnesením ze dne 29. 10. 2013, č.j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne 1. 11. 2013, soud řízení ve vztahu mezi žalobci a) žalovaným 1) vyloučil k samostatnému projednání. V odůvodnění uvedl, že řízení bylo dne 30. 4. 2013 přerušeno z důvodu prohlášení konkursu na majetek žalovaného 1). Usnesením ze dne 4. 11. 2013, č.j. [Anonymizováno], které nám bylo právní moci dne 22. 11. 2013, byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut a žalobcům byla vrácena jistota ve výši 50 000 Kč. Dne 18. 2. 2014 požádali žalobci o zaplacení vrácené jistoty a ta byla vyplacena dne 14. 5. 2014. Dne 14. 6. 2014 podali žalobci návrh na připuštění změny žaloby a návrh na pokračování v řízení. Dne 1. 7. 2014 soud nařídil jednání na 27. 8. 2014. Současně sdělil právnímu zástupci žalobců, že o změněném petitu již bylo rozhodnuto usnesením na č.l. 189 ze dne 11. 2. 2013. Žalobci doplnili žalobu dne 1. 8. 2014. Dále se k věci vyjádřil žalovaný a současně navrhl přerušení řízení z důvodu probíhajícího řízení o návrhu na zrušení patentu číslo [hodnota] u ÚPV, to bylo přeposláno dne 19. 8. 2014 žalobcům. Dne 25. 8. 2014 se k věci vyjádřili žalobci a současně se vyjádřili k návrhu na přerušení řízení, s tím, že s tímto nesouhlasí. Dne 27. 8. 2014 se konalo jednání, bylo uloženo žalobcům, aby ve lhůtě 15 dnů doručili soudu úpravu petitu žaloby včetně specifikace jednotných nároků ve vztahu žalovanému ([právnická osoba].). Žalovanému bylo uloženo, aby ve lhůtě doložil do spisu citované rozhodnutí o zrušení předmětného patentu a jednání bylo odročeno na 15. 10. 2014. Dále žalobci vzali částečně žalobu zpět a upravili žalobní petit, dále navrhli meritorně rozhodnout o části věci a navrhli přerušení řízení do pravomocného skončení správního řízení vedeného u Úřadu průmyslového vlastnictví. Nově se domáhali uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci a) částku ve výši 6 676 000 Kč a současně, aby se žalovaný zdržel zásahu do průmyslových práv a dále, aby žalovaný zaplatil žalobci a) částku ve výši 5 412 000 Kč. Dne 16. 9. 2014 bylo podání přeposláno žalovanému, dále 25. 9. 2014 byla soudu předložena další rozhodnutí správního orgánu, Dne 6. 10. 2014 navrhl žalovaný přerušení řízení do zpracování znaleckého posudku, to bylo přeposláno dne 9. 10. 2014 žalobcům. Dne 13. 10. 2014 se k věci vyjádřili žalobci a vyjádřili se i k návrhu na přerušení s tím, že s tímto nesouhlasí, nicméně žádali o přerušení do rozhodnutí o patentu číslo [hodnota]. Současně žádali o částečné rozhodnutí ve věci. Dne 15. 10. 2014 se konalo jednání, bylo řízení částečně zastaveno (ve vztahu k zdržovacím nároku týkající se patentu číslo [hodnota]), byla připouštěna úprava petitu žaloby. Dále byly návrhy obou účastníků na přerušení řízení zamítnuty a za účelem předložení znaleckého posudku a případnému předvolání znalce bylo odročeno na 7. 1. 2015. Dne 14. 11. 2014 požádal žalovaný o prodloužení lhůty. Dne 23. 12. 2014 žalovaný zaslal znalecký posudek a navrhl přerušení řízení a vyjádřil se. To bylo dne 29. 12. 2014 doručeno právnímu zástupci žalobců. Dne 5. 1. 2015 požádali žalobci o odročení jednání za účelem vyjádření se ke znaleckému posudku. Jednání bylo dne 5. 1. 2015 odročeno na 4. 2. 2015. Dne 20. 1. 2015 a 2. 2. 2015 se žalobci vyjádřili, což následně přeposláno žalovanému. Dne 29. 1. 2015 se k věci vyjádřil žalovaný, to bylo také následně přeposláno žalobcům. Dne 4. 2. 2015 se konalo jednání, byl zamítnut návrh žalovaného na přerušení řízení, účastníci se zde vyjadřovali k podaným znaleckým posudkům s tím, že za účelem vyjádření žalovaného k posudku žalobce bylo odročeno na 18. 3. 2015. Dne 11. 2. 2015 se k věci vyjádřil žalovaný, který navrhl mimo jiné výslech znalce ke zpracování revizního znaleckého posudku, to bylo následně přeposláno žalobcům. Následně se v březnu 2015 vyjádřili žalobci, to bylo přeposláno žalovanému. Dne 18. 3. 2015 se konalo jednání, bylo vyhlášeno usnesení, že žaloba se v části týkající se zadržovacího nároku a zaplacení částky 5 412 000 Kč ve vztahu k patentové listině číslo [hodnota] vylučuje k samostatnému řízení, to nabylo právní moci 18. 3. 2015. Soud při jednání dále uvedl, že se bude rozhodovat v tomto řízení o patentu číslo [hodnota] a užitném vzoru číslo [hodnota] s tím, že vyčleněná věc k samostatnému řízení bude k návrhu obou účastníků přerušena. Dále byl vyhlášen rozsudek č.j. [Anonymizováno], výrok I. Žalovaný je povinen zdržet se výroby, montáže a prodeje [Anonymizováno] spadající pod ochranu patentové listiny vystaveného ÚPV dne 20. 12. 2005 číslo [hodnota], výrok [jméno FO]. žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) ve vztahu k patentové listině číslo [hodnota] částku 3 338 000 Kč a to do tří dnů od pravomoci rozsudku, výrok III. žaloba se do částky 3 338 000 Kč ve vztahu k patentové listině číslo [hodnota] zamítá, výrok IV. žalovaný je povinen zaplatit ve vztahu k užitnému vzoru číslo [hodnota] žalobci a) částku 2 706 000 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrok V. žaloba do částky 2 706 000 Kč ve vztahu k užitnému vzoru číslo [částka] zamítá a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobcům náhradu nákladu řízení, právní moci nabyl výrok I. 30. 8. 2016 a výrok III. a V. dne 6. 6. 2015. Dne 19. 5. 2015 bylo požádáno o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení a vypravení rozhodnutí do 19. 5. 2015. Mezidobí zaslali účastníci vyčíslení nákladů. Žalovaný podal proti rozsudku odvolání a dne 16. 6. 2015 požádala o součinnost [právnická osoba], opakovaně dne 8. 7. 2015. Dne 19. 8. 2015 byl žalovaný vyzván k doplnění odvolání. Dne 17. 8. 2015 bylo odvolání doručenou právní zástupci žalobců. Během srpna 2015 bylo reagováno na součinnostní dotaz policie. Dne 30. 8. 2015 žádala [právnická osoba] o další listiny. Dne 24. 8. 2015 žalovaný doplnil své odvolání a dne 28. 8. 2015 se k odvolání žalovaného vyjádřili žalobci. Dne 22. 9. 2015 byl vyzván žalovaný k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 304 000 Kč. Ten byl zaplacen dne 25. 9. 2015. Dne 6. 10. 2015 byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze, který dne 2. 6. 2016 nařídil jednání na 21. 6. 2016. Dne 21. 6. 2016 se konalo jednání u odvolacího soudu a byl vyhlášen rozsudek č.j. [Anonymizováno], který nabyl právní moci dne 30. 8. 2016, s tím, že návrh žalovaného na přerušení odvolacího řízení do skončení řízení o zrušení patentů číslo [hodnota] a číslo [hodnota] a užitného vzoru číslo [hodnota] se zamítá, rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje, ve výrocích II. a IV. a VI. se zrušuje a věc v tomto rozsahu vrací k dalšímu řízení. Věc byla Městskému soudu v Praze vrácena 16. 8. 2016, přičemž bylo soudu prvního stupně vytknuto, aby předběžně posoudil podmínky pro zápis užitného vzoru a patentu a najisto postavil, zda byly nebo nebyly splněny podmínky pro přiznání násobku licenčního poplatku v případě těchto průmyslových práv. Podle tohoto zjištění se pak soud prvního stupně měl zabývat otázkou výše licenčního poplatku a bude-li to třeba zadat i znalecký posudek. Dne 14. 10. 2016 navrhli žalobci ustanovit znalce za účelem zjištění obvyklé výše licenčního poplatku za užití patentu, týž den se vyjádřil žalovaný. Soud nařídil jednání na 19. 10. 2016. Při jednání oba účastníci navrhli přerušit řízení podle § 110 o.s.ř. s tím, že mezidobí si zadají znalecké posudky, bylo vyhlášeno usnesení, kdy soud řízení přerušil podle § 110 o.s.ř., usnesení nabylo právní moci dne 19. 10. 2016, a jednání bylo odročeno na neurčito. Dne 2. 3. 2017 žalobci soudu doručili znalecký posudek, který byl dne 9. 3. 2017 přeposlán žalovanému. Dne 25. 4. 2017 předložili žalobci další rozhodnutí správních orgánů. Dne 14. 8. 2017 navrhli žalobci pokračování v řízení a dne 24. 8. 2017 soud nařídil jednání na 8. 11. 2017. Dne 31. 10. 2017 předložil žalovaný další listiny, respektive rozhodnutí správních orgánů, to bylo přeposláno dne 2. 11. 2017 právnímu zástupci žalobců. Dne 31. 10. 2017 se vyjádřili žalobci a byla částečně vzata zpět žaloba ze strany žalobce a) ve vztahu k užitnému vzoru číslo [hodnota]. Dne 8. 11. 2017 se konalo jednání, v němž bylo usnesením ke společnému řízení a projednání spojeny věci sp. zn. [Anonymizováno] a sp. zn. [Anonymizováno] s tím, že budou nadále vedené pod sp.zn. [Anonymizováno], usnesení bylo právní moci dne 8. 11. 2017, bylo provedeno další dokazování, a bylo v části žaloby, kterou se domáhá žalobce a) po žalovaném zaplacení částky 2 706 000 Kč ve vztahu k užitnému vzoru číslo [hodnota] zastaveno, usnesení nabylo právní moci dne 8. 11. 2017, a za účelem výslechu znalkyně bylo odročeno na 24. 1. 2018. Dne 20. 11. 2017 navrhli žalobci další výslechy s tím, že soud jim 6. 12. 2017 sdělil, že na jednání v lednu 2018 bude vyslechnuta zde uvedená znalkyně, neboť její výslech je prioritní. Dne 23. 1. 2018 se vyjádřil žalovaný s tím, že navrhl ustanovení dalšího znalce. Dne 23. 1. 2018 žalovaný předložil další listiny správního orgánu. Dne 24. 1. 2018 se konalo jednání, byla vyslechnuta znalkyně a za účelem formulace otázek na znalce, případně ke smírnému řešení sporu, bylo odročeno na neurčito s lhůtou 20 dnů ke splnění uložených povinností. Dne 30. 1. 2018 bylo vyúčtováno znalečné. Dne 13. 2. 2018 požádal právní zástupce žalobců o zaslání protokolu z jednání a prodloužení lhůty. Během února 2018 byl protokol zaslán oběma účastníkům s tím, že lhůta byla prodloužena oběma do 28. 2. 2018. Dne 13. 2. 2018 podali účastníci otázky na revizního znalce. Usnesením ze dne 21. 2. 2018, právní moci dne 15. 3. 2018, bylo rozhodnuto o znalečném. Dne 21. 2. 2018 podali žalobci otázky na znalce. Dne 24. 4. 2018 bylo vyplaceno znalečné. V dubnu 2018 soud vyzval účastníky řízení, ať sdělí, zda probíhají smírná jednání, příp. bude přistoupeno k ustanovení znalce na vypracování revizního znaleckého posudku. Dne 30. 4. 2018 se k věci vyjádřili žalovaný s tím, že smírná řešení neprobíhají. Dne 3. 5. 2018 se vyjádřili žalobci. Dne 13. 7. 2018 soud učinil dotaz na ÚPV s tím, v jakém stadiu se nachází řízení ve věci návrhu na zrušení patentu číslo [hodnota]. Na to bylo reagováno dne 27. 7. 2018 s tím, že nebylo dosud ukončeno přípravné řízení, neboť navrhovatel neodstranil ani k výzvě vady návrhu. Usnesením ze dne 9. 11. 2018, č.j. [Anonymizováno] byl ustanoven znalecký ústav, aby do 30 dnů od doručení spisu podal znalecký posudek. Současně bylo uloženo žalobcům, aby zaplatili zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč. Dne 12. 11. 2018 soud nařídil jednání na 20. 2. 2019. Usnesení bylo dne 16. 11. 2018 doručeno znalecké kanceláři s tím, že sdělili, že uvedený úkol nespadá do oboru jejich znalecké činnosti. Po telefonickém kontaktování jednotlivých znalců soud usnesení ze dne 3. 12. 2018 zprostil znalecký ústav a ustanovil nový znalecký ústav k vypracování znaleckého posudku ve lhůtě 30 dnů. To byl novému znalci doručeno 3. 12. 2018. Dne 3. 12. 2018 sdělil nově ustanovený znalecký ústav, že je dlouhodobě plně vytížen a s ohledem na personální kapacity nemůže podat znalecký posudek. Usnesením ze dne 8. 12. 2018 soud znalecký ústav zprostil povinnosti vypracovat znalecký posudek. Dne 8. 12. 2018 soud sdělil účastníkům řízení, že byl osloveno šest znaleckých ústavů, přičemž všechny předmětný znalecký posudek odmítly zpracovat, a to především z kapacitních důvodů, případně tedy z důvodu nedostatku odbornosti. Vyzval žalobce i žalovaného, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení přípisu sdělili návrh na znalecký ústav, který by vypracoval revizní znalecký posudek. Současné žalobcům připomněl povinnost složit částku 5 000 Kč, ta byla složena 8. 1. 2019. Dne 23. 1. 2019 žalovaný sdělil, že se mu prozatím nepodařilo znalecký ústav nalézt. Dne 20. 2. 2019 se konalo jednaní, účastníci uvedli, že se se pokusí smírně jednat, soud jim za účelem dalších vyjádření a vyjádření k soudu uvedených znalců dal lhůtu jednoho měsíce a odročil na neurčito. Dne 19. 3. 2013 se vyjádřili žalobci, navrhli výslech znalce, dále se vyjádřili k ostatním znalcům s tím, že nemají proti nim námitky, současně uvedli, že se vede smírné řešení. Dne 23. 3. 2019 se vyjádřil žalovaný s tím, že nevznáší námitky proti znalcům. V dubnu 2019 soud učinil součinnostní dotaz ohledně stavu patentového řízení. Usnesení ze dne 28. 6. 2019 soud ustanovil znalce z oboru ekonomika a energetika k vyhotovení znaleckého posudku do 40 dní, usnesení bylo znalci doručeno v srpnu 2019. V srpnu 2019 znalec sdělil, že k vyhotovení znaleckého posudku nemá oprávnění. Dne 21. 8. 2019 soudu zaslal písemně odmítnutí ustanovení. Soud usnesením ze dne 27. 12. 2019 zprostil povinnosti ustanoveného znalce. Dne 3. 1. 2020 soud nařídil jednání na 12. 2. 2020. Dne 10. 2. 2020 podali žalobci za věci další podání, to bylo dne 11. 2. 2020 doručeno právnímu zástupci žalovaného. Dne 12. 2. 2021 se konalo jednání, byly provedeny listinné důkazy a vyhlášeno usnesení spojené věci č.j. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se vylučují k samostatnému projednání a rozhodnutí pod uvedenými sp.zn. a byl vyhlášen rozsudek č.j. [Anonymizováno], I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) ve vztahu k patentové listině číslo [hodnota] částku 3 338 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. rozhodl o nákladech řízení. K žádosti byla lhůta pro vypracování písemného vyhotovení prodloužena do 20. 4. 2020. V právní moci byl rozsudek dne 10. 12. 2021. Z odůvodnění se podává, že zdržovací nárok byl již rozhodnut, a to pravomocně, a předmětem řízení tak bylo již jen finanční odškodnění výhradně žalobce a). Dne 29. 4. 2020 podali žalobci odvolání, dne 5. 5. 2020 tak učinil žalovaný. Dne 11. 5. 2020 doplnili žalobce odvolání a navrhli vrácení přeplatku soudního poplatku. Během června 2020 byla odvolání přeposlána ostatním účastníkům. Dne 30. 6. 2020 se vyjádřili žalobci k odvolání žalovaného. Věc byla 2. 7. 2020 předložena Vrchnímu soudu v Praze. Dne 14. 9. 2021 bylo nařízeno jednání na 13. 10. 2021. Toto jednání se konalo a byl vyhlášen rozsudek č.j. [Anonymizováno] v právní moci 10. 12. 2021, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Z odůvodnění se podává, že již bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že došlo k zásahu do průmyslových práv a v dalším řízení se soud již zabýval výší nároku. Věc byla dne 2. 12. 2021 vrácena soudu prvního stupně. Předtím bylo požádáno o prodloužení lhůty k vypracování písemného znění rozsudku do 30. 11. 2021, čemuž bylo vyhověno. Usnesením ze dne 8. 6. 2023, bylo vráceno žalobcům 5 000 Kč. To bylo vyplaceno dne 21. 7. 2023. Dále požádali žalobci o vrácení soudního poplatku za žalobu ve výši 999 000 Kč, usnesením za dne 23. 2. 2024 byl návrh žalobců na vrácení přeplatku soudního poplatku ve výši 999 000 Kč zamítnut. Proti tomu bylo dne 20. 3. 2024 podáno odvolání. Věc byla dne 9. 4. 2024 předložena soudu vrchnímu. Následně byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Dne 3. 9. 2024 soud odvolací rozhodl o podaném odvolání a věc dne 12. 9. 2024 vrátil soudu I. stupně. V říjnu 2024 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2.

9. Ze spisu Městského soudu v Praze sp.zn. [Anonymizováno], jehož obsah byl se souhlasem účastníků řízení při jednání soudu předestřen, bylo zjištěno: Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2015, č.j. [Anonymizováno], který nebyl právní moci 18. 3. 2015, byla žaloba v části týkající se zdržovacího nároku a zaplacení částky 5 412 000 Kč ve vztahu patentové listiny číslo [hodnota] (žalovaným žalobci a/), vyloučena k samostatnému řízení, nadále vedeno podpisovou značkou [Anonymizováno] ve věci žalobce a) [tituly před jménem] [jméno FO], žalobce b) [právnická osoba] proti žalovanému 1) [právnická osoba]. a žalovanému 2) [právnická osoba]. Průběžně každý měsíc byl kontrolován spis sp.zn. [Anonymizováno]. Dne 20. 8. 2016 zaslali žalobci rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví. Soud si dne 25. 8. 2016 vyžádal spis sp.zn. [Anonymizováno]. Dne 31. 8. 2016 soud nařídil jednání na 19. 10. 2016. Dne 13. 10. 2016 navrhli žalobci ustanovení znalce. Dne 19. 10. 2016 se konalo jednání a usnesením bylo řízení do pravomocného skončení věci vydané u Úřadu průmyslového vlastnictví ve věci návrhu na zrušení patentu číslo [hodnota] přerušeno, usnesení nabylo právní moci dne 19. 10. 2016. Soud tak učinil s ohledem na názor Vrchního soudu v Praze ve věci sp.zn. [Anonymizováno]. Dne 2. 3. 2017 předložili žalobci znalecký posudek, který byl dne 9. 3. 2017 přeposlán žalovaným. Dne 8. 3. 2017 žalobci navrhli soudu, aby se dotázal na stav řízení Úřadu průmyslového vlastnictví, to soud učinil dne 21. 3. 2017. Dne 27. 9. 2017 úřad sdělil, že odborná komise dokončuje návrh rozhodnutí ve věci řízení o rozkladu. Rozhodnutí lze očekávat ve lhůtě 4–8 týdnů. Dne 25. 4. 2017 bylo doloženo rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze strany žalobců. To bylo přeposláno 12. 7. 2017 žalovanému. Dne 14. 8. 2017 navrhli žalobci pokračování v řízení. Usnesením z 24. 8. 2017, č.j. [Anonymizováno], v právní moci dne 13. 9. 2017, soud rozhodl o pokračování v řízení, neboť rozhodnutím ÚPV ze dne 3. 8. 2016 byl zamítnut návrh na zrušení předmětného patentu, neboť rozhodnutím předsedy ÚPV byl rozklad navrhovatele v tomto řízení žalovaného zamítnut. Žalovaný se vyjádřil dne 31. 10. 2017, týž den se vyjádřili žalobci. Dále v dubnu 2020 byly do spisu založeny listiny ze sp.zn. [Anonymizováno] (mmj. i protokol z ÚJ ze dne 8. 11. 2017, kde bylo vyhlášeno usnesení, jímž došlo ke spojení věcí, a ze dne 12. 2. 2020, kdy bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo řízení opět vyloučeno). Dále během listopadu 2020 byly učiněny součinnostní dotazy na ÚPV, který během listopadu 2020 reagoval. Usnesením ze dne 3. 12. 2020 č.j. [Anonymizováno], v právní moci dne 28. 12. 2020, bylo řízení do pravomocného skončení řízení o návrhu na zrušení patentu číslo [hodnota] vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví pod sp.zn. [Anonymizováno] přerušeno. Dne 14. 12. 2020 proti tomu podali žalobci odvolání. Usnesením ze dne 16. 12. 2020 byli vyzváni k doplnění svého odvolání. Dne 28. 12. 2020 vzali žalobci odvolání zpět a věc byla dne 5. 1. 2021 předložena na soudu vrchnímu, který usnesením ze dne 18. 2. 2021 rozhodl o tom, že se zastavuje řízení o odvolání žalobců proti usnesení ze dne 3. 12. 2020. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 3. 2021 a věc byla dne 4. 3. 2021 vrácena Městskému soudu v Praze. Dne 6. 5. 2021 se k věci vyjádřil žalovaný. Usnesením ze dne 11. 5. 2021 bylo v řízení pokračováno (usnesení č.j. [Anonymizováno], v právní moci dne 31. 5. 2021). Dne 24. 5. 2021 se k věci vyjádřili žalobci s tím, že navrhují přerušení řízení. K výzvě soudu z května 2021 se žalovaný vyjádřil tak, že s návrhem na přerušení nesouhlasí. Usnesením ze dne 8. 6. 2021, č.j. [Anonymizováno], v právní moci 30. 6. 2021, byl návrh žalobců na přerušení řízení do skončení řízení o správní žalobě zamítnut. Dále v červnu 2021 byli žalobci vyzváni, aby sdělili, zda trvají na žalobě, či ji berou částečně zpět. K tomu se vyjádřili v červnu 2021 žalobci, že žádají o prodloužení lhůty, lhůta jim byla prodloužena, následně dne 2. 7. 2021 uvedli, že žalobu zpět neberou. Soud dne 12. 7. 2021 nařídil jednání na 13. 10. 2021. Dne 15. 9. 2021 se k věci vyjádřili žalobci. Usnesením ze dne 4. 10. 2021, č.j. [Anonymizováno], bylo řízení do pravomocného skončení řízení o návrhu na zrušení patentu číslo [hodnota], vedeného u Úřadu průmyslového vlastnictví pod sp. zn. [Anonymizováno], přerušeno. Dne 21. 10. 2021 bylo soudu postoupeno odvolání žalobců ze dne 19. 10. 2021, které bylo dne 3. 11. 2021 odůvodněno, následně bylo odvolání během listopadu 2021 přeposláno žalovanému k vyjádření, který tak ještě v listopadu 2021 učinil. Věc byla dne 25. 11. 2021 předložena soudu vrchnímu, který usnesením ze dne 31. 1. 2022, č.j. [Anonymizováno], které nebylo právní moci 8. 3. 2022, rozhodl, že usnesení soudu prvního stupně se mění, takže se řízení v této věci nepřerušuje s tím, že soud může vyjít již z pravomocných rozhodnutí ÚPV, která již existují a pokud dojde ke změně, která bude mít na rozhodování soudu vliv, může být využit institut obnovy řízení. Věc byla dne 3. 3. 2022 vrácena soudu I. stupně. Dne 10. 6. 2022 byly doplněny důkazy stran žalobců a soud dne 28. 3. 2022 nařídil jednání na 22. 6. 2022. To se konalo, byly provedeny důkazy, bylo vyhlášeno usnesení, v právním moci dne 22. 6. 2022, tak že řízení se ve vztahu žalobci a) zastavuje a řízení se v části žaloby týkající požadovaného zdržení se výroby, montáže a prodeje [Anonymizováno] spadající pod ochranu patentové listiny vystavené ÚPV dne 28. 12. 2007 číslo [hodnota] zastavuje, současně byla připuštěna změna žaloby tak, že požadovanou částku 5 412 000 Kč je povinen zaplatit žalovaný žalobci b), dále bylo vyhlášeno usnesení, v právní moci 22. 6. 2022, tak že mezi žalobcem a) a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, následně byl vyhlášen rozsudek č.j. [Anonymizováno] výrok I. žalovaný je povinen za zaplatit žalobci b) částku 2 706 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrok [jméno FO]. žaloba se co do částky 2 706 000 Kč zamítá a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, právní moci nabyl ve výroku I. a III. dne 17. 5. 2023 a právní moci ve výroku [jméno FO]. dne 10. 8. 2022. Dne 1. 8. 2022 bylo podáno odvolání proti rozsudku ze strany žalobců a dne 5. 8. 2022 byli vyzváni žalobci, aby odstranili vady odvolání. Dne 9. 8. 2022 podala odvolání žalovaná. Dne 18. 8. 2022 byl vyzván žalovaný, aby zaplatil soudní poplatek za odvolání. Dne 18. 8. 2022 žalobce odůvodnil své odvolání. Dne 23. 8. 2022 byl zaplacen soudní poplatek. Dne 2. 9. 2022 byli žalobci vyzváni, ať se vyjádří k odvolání žalované, dne 2. 9. 2022 byla žalovaná vyzvána, ať se vyjádří k odvolání žalobců. Dne 14. 9. 2022 se vyjádřili žalobci k odvolání žalované a dne 21. 9. 2022 se vyjádřila žalovaná k odvolání žalobců. Dne 27. 9. 2022 byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze, ten dne 6. 3. 2023 nařídil jednání na 3. 4. 2023. To se konalo a bylo vyhlášeno rozsudek č.j. [Anonymizováno], v právní moci 17. 5. 2023, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a III. potvrzen a zároveň bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Dne 4. 5. 2023 byl spis vrácen soudu I. stupně.

10. Žalobkyně byla založena dne 14. 5. 1996, předmětem podnikání byla mmj. výroba, montáž, opravy, rekonstrukce a periodické zkoušky vyhrazených tlakových zařízení do 2021, od září 2021 je předmětem podnikání mmj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, s obory činností, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, výroba kovových konstrukcí, kotlů, těles a kontejnerů, velkoobchod, výroba strojů a zařízení pro všeobecní účely, specializovaný maloobchod, výroba strojů a zařízení pro využití mechanické energie. Předsedou představenstva byl od založení do 20. 3. 2012 a dále od 27. 8. 2021 [tituly před jménem] [jméno FO]. (výpis z obchodního rejstříku na č.l. 48-52 spisu)

11. Dne 19. 11. 2021 byla podána výzva k podání nabídek a prokázání kvalifikace společností [právnická osoba]. se zadáním „[Anonymizováno]“. (zadávací řízení na č.l. 53 – 59 a příloha č. 6 na č.l. 61)

12. Společnost [Anonymizováno] informovala žalobkyni dne 8. 6. 2022 o tom, že společnost [jméno FO], vypsala veřejnou soutěž na linku [jméno FO]. Společnost [Anonymizováno] získala zakázku na kompletní technologickou část ([Anonymizováno]). Společnost [Anonymizováno] přizvala žalobkyni na dodávku [Anonymizováno]. Za tímto účelem žalobkyně vytvořila sdružení se společností [Anonymizováno] na podání společné nabídky. Po vyhodnocení se nabídka žalobkyně umístila na druhém místě, přičemž technické hodnocení měla shodné s umístěnou společností na prvním místě. Na základě personálního a technického přístupu specialistů a prokázané kvalifikace žalobkyně a [Anonymizováno], byly tyto společnosti zařazeny na interní seznam spol. [Anonymizováno], čímž je deklarována případná další spolupráce na projektech nikoliv pouze ohledně [Anonymizováno]. (průvodní dopis na č.l. 60)

13. Z provedených důkazů (uplatnění nároku ze dne 21. 6. 2023, stanoviska žalované ze dne 5. 12. 2023) soud nezjistil žádné pro věc relevantní zjištění, neboť skutečnosti, které mají těmito důkazy být prokázány, byly mezi účastníky nesporné. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Soud provedl důkaz průvodní dopis na č.l. 60 spisu, který byl žalobkyní předložen v anglickém jazyce, laickým překladem soudu, kdy z důvodu hospodárnosti a rychlosti řízení nebyla žalobkyně vyzývána k předložení důkazu v českém jazyce. Soud uvádí, že není pravdou, že by k tomuto podání neměl soud přihlédnout, pokud není v českém jazyce, takové pravidlo platí u podání ve věci samé, u důkazů se tato zásada nepoužije. Soud považoval laický překlad za zcela dostačující a vystihující smysl průvodního dopisu a zcela dostačující k tomu, aby dopis byl proveden jako důkaz v původním znění. Nutno dodat, že i překlad žalobkyně učiněný např. prostřednictvím google překladače byl pro soud vyhovující a dostatečný, resp. nebylo by nezbytné soudu překládat (v tomto konkrétním případě) úřední překlad listiny. Není však pravdou, že by anglický jazyk byla všeobecná známost, jak uvedla žalobkyně. Je na tom, kdo překládá listiny k prokázání svých tvrzení, aby tyto listiny byly srozumitelné v úředním jazyce soudu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

15. Podle ust. § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

17. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

18. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

21. Soud se zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

22. S ohledem na uvedené, soud prvotně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně, zda došlo k porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

23. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011 (dále také jen „stanovisko NS“), je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

24. Nejprve soud uvádí, že posuzovaná řízení jsou dvě, neboť původně bylo vedeno pod sp.zn. [Anonymizováno], kdy následně byla z tohoto řízení částečně vyloučena žaloba (projednání ohledně ochrany průmyslových práv k jednomu z patentů), která byla vedena pod sp.zn. [Anonymizováno]. Řízení byla dále jednou opět spojena ke společnému řízení a následně opět vyloučena k samostatnému projednání. Pro posouzení celkové délky řízení tak soud posuzoval obě tato řízení.

25. Délku posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně soud stanovil na 12 let a 4 měsíce. Přičemž počátek posuzovaného řízení byl ke dni 23. 12. 2010, tj. ke dni podání žaloby, a konec posuzovaného řízení soud stavil ke dni pravomocného skončení řízení vedeného pod sp.zn. [Anonymizováno], tj. 17. 5. 2023. Pokud je nadále rozhodováno o vrácení části soudního poplatku není to pro projednávanou věc podstatné, neboť o právech a povinnostech účastníků vzhledem k předmětu řízení bylo již pravomocně rozhodnuto a účastníci již nejsou v nejistotě ohledně výsledku řízení.

26. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba při bližším zkoumání průběhu celého posuzovaného řízení, viz dále, považovat za přiměřeně dlouhou. Řízení jako celek odpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Nedošlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.

27. Co se týká posuzované části řízení vedeného pod sp.zn. [Anonymizováno] soud uvádí:

28. Co se týká postupu soudu v posuzovaném řízení, soud shledal, že na délce řízení se procesní soudy až na výjimku v období 4. 11. 2013-14. 5. 2014 a 21. 8. 2019-27. 12. 2019 nepodílely. Soudy postupovaly plynule a koncentrovaně. Věc dvakrát rozhodoval soud I. stupně a dvakrát soud odvolací, přičemž jednou byl částečně rozsudek soudu I. stupně zrušen a vrácen k dalšímu řízení, avšak ne pro skutečnosti přičitatelné státu k tíži, kterými jsou např. nepřezkoumatelnost, to, že se soud neřídil závazným právním názorem soudu odvolacího, aj. Ve věci se konalo celkem 10 jednání u soudu I. stupně, u soudu odvolacího se konala jednání 2. Soud uvádí, že sice nejsou stanoveny (až na výjimky) žádné lhůty pro učinění úkonu ve věci, avšak běžně praxe považuje 3 měsíce na úkon ve věci. To však neplatí v případě vyšších soudu (Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Vrchní soud), které ve věci (většinou) nečiní žádné procesní úkony, pouze o věci rozhodnou. Běžně tak je u těchto soudů přiměřená délka k učinění úkonu (rozhodnutí) lhůta 1 rok. K tíži státu snad jen možno přičíst tu skutečnost, že opakovaně soudy žádaly o prodloužení lhůty k vypracování písemného znění rozsudku, avšak to nemělo v podstatě žádný vliv na délku řízení. Stejně tak nemělo vliv na délku řízení ta skutečnost, že soud část předmětu řízení vyloučil k samostatnému projednání až téměř po 6měsících od prohlášení konkurzu na majetek žalované. Pokud jde o přerušování řízení z důvodu vyčkání rozhodnutí ÚPV soud uvádí, že do rozhodovací činnosti soudu nemůže zasahovat a hodnotit ji, navíc i účastníci sami opakovaně navrhovali přerušení řízení do rozhodnutí správního orgánu. V jednom případě navíc i sám Vrchní soud řekl, že je důvod řízení přerušit a vyčkat rozhodnutí ÚPV. Stejně tak je rozhodovací činnost soudu, kterou soud v projednávané věci nemůže hodnotit, rozhodnutí o částečném vyloučení a následně spojení věci, kdy navíc toto bylo činěno z důvodu částečného rozhodování správního orgánu o patentech nebo z důvodu konkurzu žalované, tedy důvodně.

29. Stát nese primární odpovědnost za průtahy způsobené prodlevami při vypracování znaleckého posudku, neboť vypracování znaleckého posudku je pro účely posouzení přiměřenosti doby řízení třeba hodnotit jako součást úřední činnosti orgánu veřejné (státní) moci, a proto soudy a jiné příslušné státní orgány musí dbát na to, aby znalecké posudky byly vypracovávány k tomu kvalifikovanými znalci, a na to, aby ve vypracování znaleckého posudku nedocházelo k prodlevám. V posuzovaném řízení však soud nezjistil, že by docházelo k prodlevám při vypracování znaleckého posudku. Navíc nutno dodat, že soud opakovaně ustanovil znalce k vypracování posudku, avšak opakovaně byl znalec následně povinnosti zproštěn, neboť o to sám požádal z důvodu nedostatečné kvalifikace k jeho vypracování, příp. personálních nedostatků k jeho vypracování. Soud oslovil značné množství soudních znalců a znaleckých ústavů, avšak projednávaná věc byla natolik složitá a obtížná, že znalci k vypracování tohoto posudku neměli dostatečnou kvalifikaci.

30. Soud shledal, že řízení bylo extrémně složité, a to po procesní, skutkové i právní stránce. Předmětem posuzovaného řízení bylo rozhodnutí o zdržovacím právu a odškodnění za porušení ochrany průmyslových práv k několika patentům. Věc v prvním stupni rozhodoval Městský soud v Praze a jde tedy o výjimku, že v prvním stupni rozhodují soudy okresní, již to svědčí o právní složitosti věci. Ve věci byl ustanoven opakovaně znalec, který byl k žádosti zproštěn. Dále bylo nezbytné rozhodovat o znalečném, žádosti o přerušení řízení, žádosti o posečkání se zaplacením soudního poplatku, o změnách žaloby, návrhu na předběžné opatření, částečné vyloučení a spojení věci, aj. Po skutkové stránce byla věc extrémně složitá, o čemž svědčí i to, že soud vyčkával rozhodnutí ÚPV o patentech a musel pro své rozhodnutí ustanovit znalce, přičemž žádný z oslovených neměl pro věc dostatečnou kvalifikaci.

31. Nejzásadnějším kritériem při hodnocení přiměřenosti délky řízení je význam předmětu řízení pro žalobkyni. Dle Stanoviska je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestního, řízení, jehož předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Předmětem posuzovaného řízení bylo rozhodnutí o zadržovacím nároku k patentovým právu a odškodnění za jejich užití, což obecně nemá pro poškozené zvýšený význam. Je tak presumován význam standartní. Žalobkyně uvedla, že význam předmětu řízení pro ni byl značný. Uvedla, že byla omezena její podnikatelská sféra, obchodní partneři s ní nechtěli spolupracovat, neměla dostatečný kredit ve veřejných soutěžích. Soud však z provedeného dokazování toto za prokázané nemá. Naopak průvodním dopisem na č.l. 60 bylo prokázáno, že žalobkyně byla zařazena na interní seznam spol. [Anonymizováno], neboť ve výběrovém řízení prokázala technické a další kvality. Na interní seznam byla zařazena za účelem případné budoucí spolupráce, což spíše svědčí o vysokém kreditu žalobkyně. Stejně tak uvedené neprokazuje ani výzva k podání nabídek, kdy to pouze prokazuje, že společnost [Anonymizováno] vypsala veřejnou soutěž na zakázku [Anonymizováno]. Dále soud nemohl odhlédnout od toho, že zadržovací právo ke všem patentům, kromě patentu, jež byl předmětem vyloučené části řízení sp.zn. [Anonymizováno], bylo rozhodnuto pravomocně již rozsudkem ze dne 18. 3. 2015, který ve výroku o určení zadržovacího práva nabyl právní moci dne 30. 8. 2016. Pokud žalobkyně svůj zvýšený zájem na předmětu řízení staví na rozhodnutí o zadržovacím právu, kromě jednoho patentu, o tomto bylo rozhodnuto tedy již v roce 2016. Stejně tak nelze pominout to, že předmětem řízení sp.zn. [Anonymizováno] již nadále nebylo ani odškodnění žalobkyně v penězích (byl projednáván nárok již jen vůči druhému z žalobců). Pokud svůj zvýšený význam staví na skutečnosti, že spol. [Anonymizováno] zneužila její práva k patentu, odškodnění za toto bylo předmětem právě posuzovaného řízení, kdy se žalobkyni dostalo odškodnění, v projednávané věci tak soud tuto okolnost nemůže posuzovat.

32. Účastníci řízení se na délce zásadně podíleli. Žalobkyně soudní poplatek za žalobu zaplatila v několika splátkách, po opakovaných žádostech o posečkání s jeho zaplacením, kdy k jeho plné úhradě došlo až rok po podané žalobě, přestože tento je splatný podáním návrhu. Nelze také odhlédnout od toho, že soud v jednom případě i řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku a až v rámci odvolací lhůty žalobkyně soudní poplatek doplatila. Žalobkyně opakovaně žádala o přerušení řízení, opakovaně rozšiřovala žalobu nebo ji brala částečně zpět, soud ji musel vyzývat k doplnění žaloby. Žalobkyně dále žádala i o odročení jednání. V jednom případě účastníci navrhli přerušit řízení dle § 110 o.s.ř., čemuž soud vyhovil. Zálohu na znalecký posudek zaplatila žalobkyně také až po opakované výzvě.

33. Také nelze odhlédnout od společenství žalobců, kdy vzájemně svou újmu sdíleli. Nejde sice o rodinné příslušníky, nicméně žalobce a) byl a je předsedou představenstva žalobkyně b), kdy jde o společenství podobné příbuzenskému. Z pohledu judikatury se jedná o sdílenou újmu, resp. žalobci sledovali stejný cíl, újmu spolu po celou dobu řízení sdíleli a jedná se o tzv. zájmový soulad (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2922/2012, a ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3694/2011).

34. Co se týká posuzované části řízení vedeného pod sp.zn. [Anonymizováno] soud uvádí:

35. Co se týká postupu soudu v posuzovaném řízení, soud shledal, že na délce řízení se procesní soudy nepodílely. Soudy postupovaly plynule a koncentrovaně. Soud I. stupně ve věci konal 2 jednání, soud odvolací jedno. Ve věci samé rozhodoval soud I. stupně jednou a soud II. stupně také. Soud činil opakovaně dotazy na stav správního řízení a řízení 19 Cm. Řízení bylo také v období 19. 10. 2016 – 13. 9. 2017 a 28. 12. 2020 – 31. 5. 2021 přerušeno, přičemž proti přerušení podala žalobkyně odvolání, které následně vzala zpět. Nutno dodat, že sice bylo Vrchním soudem v Praze dne 31. 1. 2022 rozhodnuto o tom, že se řízení nepřerušuje, kdy Vrchní soud uvedl, že soud již může vyjít z rozhodnutí ÚPV, která jsou vydaná a případná změna bude důvodem pro obnovu řízení, avšak takovou skutečnost nelze přičítat k tíži státu v projednávané věci. Přerušení řízení nebylo nezákonné nebo nesprávné. Dále v období 8. 11. 2017 – 12. 2. 2020 bylo řízení opět spojeno s věcí 19 Cm, kdy jak již bylo řečeno jde o rozhodovací činnost soudu a nelze tak toto hodnotit.

36. Soud shledal, že řízení bylo složité, a to po procesní, skutkové i právní stránce. Co se týká skutkové složitosti soud pro stručnost odkazuje na bod 30 odůvodnění tohoto rozsudku, kdy v tomto řízení platí to samé. Procesní stránka věci byla také složitá. Soud musel rozhodovat o opakovaných změnách žaloby, o spojení a vyloučení věci, o přerušení řízení, musel účastníky vyzvat k doplnění podaných odvolání.

37. Co se týká významu předmětu řízení pro žalobkyni soud odkazuje pro stručnost na bod 31 odůvodnění tohoto rozsudku. Navíc v tomto řízení bylo předmětem finanční odškodnění žalobkyně až ode dne 22. 6. 2022, kdy byla navržena změna žaloby. Do tohoto momentu bylo předmětem řízení (vůči žalobkyni) pouze určení zdržovacího práva. Stejně tak i v tomto případě byla újma žalobkyní sdílena s druhým z žalobců.

38. Účastníci řízení se na délce zásadně podíleli. Soudní poplatky byly zaplaceny k výzvě soudu, přestože jsou splatné podáním (odvolání). Dále soud účastníky vyzýval k doplnění jejich podání, vč. odvolání. Žalobkyně vzala podané odvolání zpět, o čemž však musel rozhodovat odvolací soud. Účastníci navrhovali přerušení řízení a žádali o prodloužení lhůty.

39. K námitce žalobkyně o tom, že soud mohl provést listinné důkazy před tím, než vyslechl znalkyni, avšak to neučinil a nejdříve vyslechl znalkyni, čímž řízení prodloužil, soud uvádí, že se jedná o rozhodovací činnost soudu a do takové nemá soud zdejší pravomoc zasahovat. Je pouze na soudu, jak vyhodnotí navrhované důkazy a jak je provede.

40. Soud tak shledal, že vzhledem ke složitosti řízení, podílu účastníků na délce řízení, významu předmětu řízení pro žalobkyni a postupu soudu, trvalo řízení přiměřeně dlouho a ve věci tak nebyl shledán odpovědností titul. Žalobní návrh tak nebyl důvodný a soud jej v plném rozsahu zamítl (výrok I.)

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, kdy soud žalobu zamítl, je žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč při 300 Kč á úkon podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření ve věci samé, přípravu na jednání soudu dne 26. 6. 2024, účast na jednání soudu dne 26. 6. 2024, přípravu na jednání soudu dne 23. 10. 2024, účast na jednání soudu dne 23. 10. 2024 a účast na jednání soudu dne 30. 10. 2024 (vyhlášení rozsudku) dle ust. § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

42. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť v průběhu řízení nebyly zjištěny skutečnosti svědčící ve stanovení lhůty jiné a účastníci tak ani nenavrhovali.