22 C 198/2020- 223

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [IČO] sídlem [adresa] zastoupen advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 14 605 Kč, 65 603 Kč a 37 280 Kč, to vše s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 690 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 26. 5. 2019 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 9 915 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 5. 2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 65 603 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 140 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 37 463 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 37 463 Kč od 1. dubna 2020 do 31. 7. 2020 se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 450 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení vždy ve výši 10 % ročně, vždy z částky 2 345 Kč za období od 1. 2. 2020 do zaplacení, od 1. 3. 2020 do zaplacení, od 1. dubna 2020 do zaplacení, od 1. května 2020 do zaplacení, od 1. června 2020 do zaplacení, od 1. července 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení vždy ve výši 8,25 % ročně, vždy z částky 2 345 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, od 1. 9. 2020 do zaplacení, od 1. 10. 2020 do zaplacení a od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 13 830 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení vždy ve výši 10 % ročně, vždy z částky 1 383 Kč za období od 1. 2. 2020 do zaplacení., od 1. 3. 2020 do zaplacení, od 1. 4. 2020 do zaplacení, od 1. 5. 2020 do zaplacení, od 1. 6. 2020 do zaplacení, od 1. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení vždy ve výši 8,25 % ročně, vždy z částky 1 383 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, od 1. září 2020 do zaplacení, od 1. 10. 2020 do zaplacení a od 1. 11. 2020 do zaplacení se zamítá.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 39 070 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 30. 11. 2020 domáhal po žalovaném jako vlastníkovi jednotky [číslo] [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví], [anonymizována dvě slova] [část obce], neuhrazených příspěvků na správu domu za rok 2018 v rozsahu 14 605 Kč s příslušenstvím, kdy skutečná výše nákladů u bytové jednotky žalovaného v roce 2018 byla 51 885 Kč a částky 37 280 Kč se domáhal po žalované v řízení 20 C 122/2019. Žalobce se dále domáhal částky 65 603 Kč s příslušenstvím jako náklady bytové jednotky žalovaného za rok 2019, kdy vyúčtování bylo doručeno žalovanému a jeho zástupci dne 27. 2. 2020. Žalobce se konečně domáhal nedoplatku na příspěvku na měsíční zálohy za období od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 37 280 Kč s příslušenstvím. Žalovaný byl před podáním žaloby upomenut upomínkou ze dne 12. 10. 2020. Žalobce dále doplnil, že žalovaný konkrétní nedostatek vyúčtování nevytkl. Žalobce podrobně zrekapituloval výši příspěvků do fondu oprav a záloh na služby, s upozorněním, že žalovaný příspěvky systematicky nehradil. Žalovaný nežádal o předložení podkladů k vyúčtování, do účetních dokladů žalovaný nahlížel pouze v roce 2013. Žalobce upozornil, že s žalovaným vede další spory, jeden byl přerušen, v dalších sporech bylo žalobci částečně či plně vyhověno. Výsledky vyúčtování za rok 2018 byly doručeny zástupci žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] dne 8. 4. 2019 elektronickou poštou společně s dopisem ze dne 3. 4. 2019. Výsledky vyúčtování za rok 2019 byly doručeny zástupci žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] dne 27. 2. 2020 elektronickou poštou a vyúčtování za rok 2020 bylo doručeno Mgr. [jméno] [příjmení] dne 19. 5. 2020. Podáním ze dne 19. 8. 2021 žalobce doplnil, že hospodaří řádně. V období od 1. 1. 2018 do 31. 10. 2020 obdržel pouze dopis žalovaného ze dne 20. 11. 2018, který se vztahoval k předchozímu období a odpověď na předžalobní výzvu ze dne 2. 12. 2020. Žalovaný byl seznámen s výsledky vyúčtování za roky 2015, 2016, 2017, 2018. Žalovaný nikdy nehlasoval proti schválení zpráv hospodaření žalobce jako SVJ. Při prvním jednání žalobce zdůraznil, že vyúčtování bylo též doručováno do schránky jako ostatním členům a po přestěhování na evidovanou adresu. Při posledním jednání dne 10. 11. 2021 žalobce v reakci na tvrzení o částečné úhradě doplnil, že je pravdou, že obdržel platbu ve výši 47 320 Kč, avšak bez určení žalovaného, na co je plněno. Vzhledem k vyššímu počtu dluhů žalovaného, není zřejmé, jaký dluh žalovaný chtěl uhradit.

2. Žalovaný dne 15. 2. 2021 žalobu neuznal a bránil se, že dlouhodobě rozporuje účelnost příspěvků do fondu oprav, záloh na vyúčtování a způsobu čerpání. Namítl, že pouze řádné a doručené vyúčtování vyvolává splatnost nedoplatku, přičemž z vyúčtování za rok 2018 a 2019 není zřejmé skutečné množství dodaných služeb. Žalobce zachází s prostředky nehospodárně, v tomto směru odkázal na dosud neukončené řízení před Městským soudem v Praze 37 Cm 158/2013 s hospodařením za roky 2013 a 2014. Podáním ze dne 22. 7. 2021 žalovaný doplnil, že se úhradě poplatků nebrání, avšak nesouhlasí s hospodařením žalobce, který mu neposkytl podklady k vyúčtování. Vyúčtování za rok 2018 není řádným vyúčtováním, proto nenastala splatnost částky 14 605 Kč, není zřejmé, zda a v jaké výši byly zaplaceny zálohy. Dne 20. 11. 2018 žalovaný uplatnil nárok pokuty za prodlení s vyúčtováním ve výši 164 000 Kč. Žalobce je v prodlení s vyúčtováním za rok 2018 (538 dní) a 2019 (172 dní), za každý den 50 Kč. Žalovaný uplatnil zákonnou pokutu z prodlení v rámci procesní obrany, nežádal zákonnou pokutu samostatně přiznat. Žalovaný též sporoval doručení vyúčtování za roky 2018 a 2019, které měl za doručené až společně předžalobní upomínkou ze dne 19. 10. 2020. Žalovaný sporoval doručení vyúčtování zástupci žalobce e-mailem pro nedostatek písemné formy, neboť e-maily postrádaly elektronický podpis. Při druhém jednání dne 10. 11. 2021 žalovaný též uvedl, že uhradil zálohy za rok 2020 platbou ve výši 47 320 Kč.

3. Nesporné mezi účastníky bylo, že žalovaný je vlastník jednotky [číslo] [anonymizována dvě slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizováno] [katastrální uzemí] a v této budově vykonává správu domu žalobce. Nebylo sporu o tom, že žalovaný je členem žalobce, dále o skutečnosti, že žalobce stanovil od 1. 5. 2014 příspěvek na správu domu a pozemku a záloh na úhradu za služby bytové jednotky č. 14, v celkovém rozsahu 3 728 Kč, který žalovaný převzal a žalobce jako SVJ takovou výši záloh odsouhlasilo, jak je uvedeno v evidenčním listu založeném na č. l. 9 spisu (fond oprav 2 345 Kč, příspěvek na správu 202 Kč, pojištění 101 Kč, ostatní náklady 20 Kč, celkem 2 668 Kč. Zálohy na vodné/ stočné 770 Kč, zálohy na úklid 110 Kč, záloha na odvoz odpadu 150 Kč, záloha na osvětlení společných prostor 30 Kč, celkem za zálohy na služby 1060 Kč). Dále nebylo sporu, že shromáždění žalobce stanovilo termín splatnosti zálohu příspěvku do fondu oprav a uhrazení záloh na poslední den kalendářního měsíce, za který platba přísluší. Nesporné bylo, že v souladu se stanovami žalobce pověřil zajišťování správy domu a dalších činností společnost HC Reality, společnost s.r.o., a to, že dle stanov žalobce se provádí tedy vyúčtování nejpozději do 4 kalendářních měsíců po skončení zúčtovacího období, kterým je kalendářní rok a nedoplatek je splatný do 7 měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Mezi účastníky nebyla sporná část vyjádření žalobce dle článku 3 odst. 1 až 6 vyjádření žalobce ze dne 10. 3. 2021 (č. l. 47 – 48 spisu), tedy, že sám žalovaný účastnil shromáždění a pro příspěvek v rozsahu 3 728 Kč hlasoval, kdy pro stručnost soud odkazuje na toto vyjádření. Dále bylo mezi stranami nesporné, že žalovaný za rok 2018, 2019 nehradil a vyúčtování za rok 2018 a 2019 obdržel nejpozději s upomínkou ze dne 19. 10. 2020. Výše uvedené účastníci učinili nesporným při jednání dne 23. 7. 2021.

4. Sporné mezi účastníky zůstala účelnost příspěvků a hospodaření žalobce, zda vyúčtování za rok 2018 a 2019 žalovanému doručena dříve než s předžalobní upomínkou dne 19. 10. 2020, tedy zda výsledky vyúčtování za rok 2018 ze dne 3. 4. 2019 byly vhozeny do schránky a zaslány elektronicky dne 8. 4. 2019 zástupci žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení], a zda vyúčtování služeb za rok 2019 bylo žalovanému a jeho právnímu zástupci doručeno dne 27. 2. 2020. Dále bylo sporu, zda jsou nedoplatky splatné do konce července 2021. Mezi stranami byla sporné účelné využití příspěvků a hospodaření žalobce. Mezi sporné skutečnosti patřilo, zda vyúčtování za roky 2018 a 2019 bylo řádné a vyvolalo splatnost žalovaného dluhu, zda má a obsahuje vyúčtování obsahovat skutečné množství dodaných služeb, zda výše nákladů u bytové jednotky žalovaného v roce 2018 byla 51 885 Kč, zda skutečná výše nákladů u bytové jednotky žalovaného v toce 2019 byla částka 37 463 Kč, a zda je žalovaný povinen uhradit měsíční příspěvky v rozsahu 37 280 Kč za období od 1. 1. 2020 do 30. 10. 2020. Účastníci se neshodli ani na tom, zda žalovanému svědčí právo započíst zákonnou pokutu za prodlení s vyúčtováním a na co plnil částkou 47 320 Kč.

5. Soud dne 23. 7. 2021 zamítl návrh žalovaného na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 Cmo 295/2018 podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., neboť otázku hospodaření žalobce nepovažuje za podstatnou pro posouzení věci, když se navíc řízení týká jiného období, než za které je žalováno v projednávané věci, takže výsledky tohoto řízení nemají význam pro rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2. Vliv hospodaření žalobce na případné prodlení s úhradami lze posoudit i jako otázku předběžnou.

6. Soud má ve stručnosti za prokázaná nesporná tvrzení účastníků a dále, že žalovaný výsledky vyúčtování za rok 2018 ze dne 3. 4. 2019 byly vhozeny do schránky žalovaného a zaslány elektronicky dne 8. 4. 2019 zástupci žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení]. Vyúčtování služeb za rok 2019 bylo žalovanému opětovně vhozeno do schránky zasláno e-mailem bez elektronického podpisu [titul]. [jméno] [příjmení] dne 27. 2. 2020. Vyúčtování záloh na úhradu služeb je splatné po uplynutí až 31. července po zúčtovacím období (předcházejícího roku). Využití příspěvků a hospodaření není pro spor podstatné, když žalovaný má možnost se samostatně domáhat přezkumu hospodaření či nahlížení do účetnictví žalobce, nejedná se ani o okolnost, která by žalovaného zprostila povinnosti platit dohodnutí příspěvky a zálohy na služby, kdy sjednání výše těchto úhrad je mezi stranami nesporné včetně toho, že žalovaný pro tento příspěvek hlasoval. Vyúčtování za rok 2018 nebylo řádným vyúčtováním, které by vyvolalo splatnost nedoplatku vyúčtování služeb v rozsahu 9 915 Kč, to však nezbavuje povinnosti žalovaného platit pevně sjednaný příspěvek do fondu oprav za rok 2018 ve zbývající výši 4 690 Kč. Vyúčtování za rok 2019 bylo řádným vyúčtováním nedoplatku služeb, které obsahovalo množství dodaných služeb, proto je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 65 603 Kč, z čehož částka 28 140 Kč připadá na příspěvek do fondu oprav za 12 měsíců roku 2019, u kterého byl žalobce dne 1. 4. 2020 v prodlení a částka 37 463 Kč připadá na nedoplatek na vyúčtování služeb, jehož splatnost však nastala až dne 31. 7. 2020, proto byl žalovaný v prodlení s částkou 37 463 Kč až od 1. 8. 2020. Žalovaný neuhradil ani částku 23 450 Kč příspěvku do fondu oprav za období od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020, kdy prodlení s jednotlivých příspěvků ve výši 2 345 Kč nastalo vždy první den následujícího měsíce, za který příspěvek náleží. Žalobce již není oprávněn domáhat se záloh na služby za období od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 13 830 Kč, neboť byl do konce dubna 2021 povinen provést rozúčtování a domáhat se této částky jako nedoplatku splatného až 31. 7. 2021 nikoli jako zálohy, jak je žádáno žalobou ze dne 30. 11. 2020. Žalovaný podáním ze dne 22. 7. 2021 neučinil platné a účinné započtení zákonné pokuty za prodlení s vyúčtováním, když toto bylo neurčité. Jednalo se též o nejisté a sporné pohledávky, tedy nezpůsobilé započtení. Žalovaný nejpozději v okamžiku plnění dne 28. 7. 2021 neurčil, na úhradu jakého konkrétního dluhu či dluhů plnění v rozsahu 47 320 Kč poskytuje. Žalovaný má starší dluhy u žalobce, na které by byla platba případně započítána zákonnou posloupností. Nedostatek elektronického podpisu na vyúčtování za rok 2019 zaslaného e-mailem nezpůsobuje neplatnost tohoto vyúčtování, když žalovaný ani zástupce žalovaného proti tomuto způsobu ničeho nenamítali a jednalo se o běžnou praxi stran.

7. Soud učinil následující dílčí zjištění a hodnocení.

8. Soud měl k dispozici následující listinné důkazy.

9. Z evidenčního listu bytu [číslo] v 3. podlaží soud zjistil, že příspěvek do fondu oprav činil 2 345 Kč, celková výše úhrad činila 3 728 Kč. Struktura a výše úhrad dle evidenčního listu byla mezi stranami nesporná. Žalobce sporoval pouze využití těchto prostředků při hospodaření žalobce.

10. Z plné moci udělené žalovaným dne 25. 9. 2013 advokátovi [titul]. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalovaného zastupoval při jednáních s žalobcem [titul]. [jméno] [příjmení], advokát.

11. Z vyúčtování za rok 2018 s evidencí plateb soud zjistil, že se nejedná o vyúčtování řádné, neboť je neurčité. Celkový výsledek vyúčtování uvádí nedoplatek ve výši 7 149 Kč na první straně. Evidence plateb uvádí saldo 44 526 Kč. V evidenci plateb je evidován nevysvětlený předpis„ 1804 Vyuct“ ve výši plus 210 Kč, který však v celkovém stavu evidence plateb za rok 2018 – nedoplatek 44 736 Kč není reflektován. Není tak na první pohled zřejmé, kolik činí výsledek vyúčtování, a zda zálohy uvedené na první straně vyúčtování jsou zálohy předepsané či přijaté (viz výsledek vyúčtování 7 149 Kč). Při hodnocení tohoto důkazu lze zmínit, že vyúčtování je na první pohled chudší o údaje oproti vyúčtování z roku 2019.

12. Z e-mailu ze dne 8. 4. 2019 soud zjistil, že vyúčtování za rok 2018 bylo tohoto dne doručeno právnímu zástupci žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] na e-mailové adresy [email] a [email]. Součástí e-mailu bylo žádost o předání vyúčtování žalovanému. Současně byl právní zástupce žalovaného požádán o sdělení korespondenční adresy. Vzhledem k tomu, že vyúčtování za rok 2018 nebylo řádným vyúčtováním, je toto zjištění podstatné spíše pro zavedenou praxi stran, kdy žalobce ve vztahu k žalovanému komunikoval na výše uvedené e-maily bez elektronického podpisu, proti čemuž žalovaný ničeho nenamítal.

13. Z e-mailu ze dne 26. 11. 2019 s pozvánkou na shromáždění ze dne 3. 12. 2019 soud zjistil, že žalobce e vztahu k žalovanému komunikoval na výše uvedené e-maily zástupce žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení].

14. Ze zápisu ze schůze ze dne 3. 12. 2019 soud zjistil, že proti způsobu komunikace e-maily bez elektronického podpisu žalovaný ani jeho právní zástupce ničeho nenamítaly, neboť do programu shromáždění ze dne 3. 12. 2019 navrhly zařadit vypracování znaleckého posudku a odvolání členů výboru.

15. Z e-mailu o zaslání zápisu ze dne 24. 2. 2020 soud zjistil, že komunikace žalobce zástupci žalovanému e-mailem bez elektronického podpisu byla zavedená praxe stran (viz též dopis žalobce žalovanému z 5. 1. 2018 s doprovodným e-mailem a potvrzením o přijetí, elektronické zaslání vyúčtování za rok 2015 právnímu zástupci žalovaného [titul]. [příjmení] dne 28. 4. 2016 s odpovědí právního zástupce žalovaného ze dne 4. 5. 2016 s poděkováním za zasílání informací, e-mailové elektronické vyúčtování za rok 2016 právnímu zástupci žalovanému z 26. 4. 2017, elektronické sdělení právního zástupce žalovaného žalobci ze 7. 2. 2018 s informací o předání zprávy žalovanému, elektronické zaslání vyúčtování za rok 2017 právnímu zástupci žalovanému z 12. 4. 2018).

16. Z e-mailu o zaslání vyúčtování ze dne 27. 2. 2020 soud zjistil, že vyúčtování za rok 2019 bylo tohoto dne doručeno právnímu zástupci žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] na e-mailové adresy [email] a [email]. Součástí e-mailu bylo žádost o předání vyúčtování žalovanému.

17. Z vyúčtování za rok 2019 soud zjistil, že se jednalo o řádné vyúčtování za období roku 2019 obsahující rozpis služeb, konkrétních nákladů (Pojištění 992 Kč, Správní poplatek 3 082 Kč, Vodné stočné 27 755 Kč, Úklid 2 574Kč, Popelnice 2 144 Kč, Společnou elektřinu 419Kč, Drobné opravy 233 Kč, Ostatní položky 264 Kč) s výší předpisu (při stejném pořadí položek 1 212 Kč, 2 424 Kč, 9 240 Kč, 1 320 Kč, 1 800 Kč, 360 Kč, 240 Kč) s uvedením, že zaplaceno z předpisu nebylo ničeho a výše nákladů činí 37 463 Kč, která také představuje celkový rozdíl mezi náklady a přijatými zálohami na tyto náklady. V rozpisu vyúčtování jsou přehledně uvedeny jednotlivé položky se skutečnou výší nákladů na služby v členění poskytovaných služeb, výše rozdílů je z vyúčtování zřejmá a kontrolovatelná. Z vyúčtování je zřejmé skutečné množství dodaných služeb (Pojištění s nákladem ve výši 26 422 Kč rozpočítáno dle spoluvlastnických podílů (Podíl 13, 7294), Správní poplatek s nákladem ve výši 73 959 Kč rozpočítáno dle prostorů (Podíl 365), Vodné stočné s nákladem v celkové výši 115 750 Kč v sazbě 95, 5033 Kč se spotřebou 1 212 m3 rozpočítáno dle odběrného místa dle vodoměru (Podíl po přepočtu 290,62). Úklid s nákladem 45 153 Kč rozpočítáno dle počtu osob (Podíl 730). Popelnice (odvoz odpadu) s nákladem 32 239 Kč rozpočítáno dle počtu osob (Podíl 730), Společná elektřina s nákladem 7 352 Kč rozpočítána dle počtu osob (Podíl 730), Ostatní výdaje s nákladem 7 023 Kč rozpočítáno dle spoluvlastnických podílů (Podíl 13, 7294) a Drobné opravy s nákladem 5 548 Kč rozpočítáno dle spoluvlastnických podílů (Podíl 13, 7294)). Žalovaný ostatně žádné konkrétní nedostatky nenamítal. Námitky žalovaného proti vyúčtování byly obecného charakteru.

18. Z námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování s uplatněním pokuty za prodlení s nepeněžitým plněním a předžalobní upomínky o zaplacení 164 000 ze dne 20. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný tímto dopisem vyzval žalobce k úhradě částky 164 000 Kč za prodlení s předložením vyúčtování za rok 2015, 2016 a 2017 u jednotek [číslo].

19. Z dopisu žalobce žalovanému z 3. 1. 2019 a podacího lístku České pošty soud zjistil, že žalobce nárok žalovaného na zaplacení pokuty ve výši 164 000 Kč sporoval a shrnul mu obsah vyúčtování za roky 2015, 2016 a 2017, které měl za řádně doručené.

20. Z osvědčení o DPH zástupce žalobce soud zjistil, že tento je plátcem této daně.

21. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby upomenut o zaplacení dluhu.

22. Z odpovědi na předžalobní upomínku ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný odmítl nárok žalobkyně, neboť jej neměl za prokázaný. Nárok chtěl uhradit pouze v takové výši, ve které bude prokázána jejich skutečná výše předložením listin odůvodňující výši plateb za služby, případně dalších plateb spojených s užíváním bytu. Žalovaný k vyúčtování z roku 2018 namítl, že celkový nedoplatek má být o 210 Kč nižší. Současně bylo žádáno, aby veškerá korespondence probíhala po změně právního zastoupení prostřednictvím advokátní kanceláře zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud hodnotí tento důkaz tak, že jedinou relevantní a konkrétní námitkou žalovaného byla námitka nesprávnosti celkového nedoplatku. Žalovaný o předložení konkrétních listin žalobce nepožádal.

23. Z usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 295/2018-324, soud zjistil, že rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 37 Cm 158/2013 – 274, byl zrušen co do výroků II. až IV. a řízení stále pokračuje s tím, že byl vysloven názor, že tvrzené porušení péče řádného hospodáře ze strany statutárního orgánu mohlo vést ke škodě žalobce nikoliv v majetkové sféře žalovaného jako jednotlivého vlastníka. Ve shodě se zjištěními v projednávané věci bylo shledáno tvrzené porušení povinností řádného hospodáře při správě příspěvků jako irelevantní.

24. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2021, č. j. 26 Cdo 2001/2021-211, soud zjistil, že dovolání žalovaného proti rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 12. 2019, č. j. 20 C 122/2019 – 77, bylo odmítnuto. Žalobce má za žalovaným další pohledávky ve výši 246 518 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení.

25. Z listiny potvrzení o platbě ze dne 28. 7. 2021, částka 47 320 Kč, se zprávou [anonymizována dvě slova] [spisová značka] soud zjistil, že dne 28. 7. 2021 žalovaný odeslal žalobci částku 47 320 Kč žalobci bez bližšího určení, na kterou z povinností hradí. Z listiny tak nelze seznat, že by žalovaný plnil na zálohy za rok 2020. Vzhledem k tomu, že soud v této části žalobě stejně nevyhověl, nejedná se však o zjištění relevantní.

26. Soud blíže nehodnotil ty provedené listinné důkazy, které se vztahovaly ke skutečnostem, které byly mezi účastníky nesporné (informace o jednotce z katastru).

27. Soud blíže nehodnotil ty provedené listinné důkazy, z kterých neučinil žádné skutkové zjištění podstatné pro posouzení věci (zpráva o hospodaření za rok 2018, zápis shromáždění žalobce ze dne 17. 9. 2008 a prezenční listiny, usnesení žalobce ze dne 23. 9. 2010 a zápis ze shromáždění, zápis ze shromáždění SVJ ze dne 25. 11. 2014 a seznámení s výsledky vyúčtování plateb ze dne 24. 3. 2014, dopis žalovaného žalobci z 19. 12. 2017 o poskytnutí pojistných smluv, seznámení s výsledky vyúčtování plateb za rok 2017, zpráva o hospodaření SVJ v roce 2015 a zápis o shromáždění žalobce z 6. 12. 2016, seznámené s výsledky vyúčtování plateb za rok 2015 s evidencí plateb, zpráva o hospodaření SVJ v roce 2016 a zápis o shromáždění žalobce z 28. 11. 2017, seznámení s výsledky vyúčtování plateb za rok 2016 s evidencí plateb, zpráva o hospodaření SVJ v roce 2017 a zápis o shromáždění žalobce ze 4. 12. 2018 s prezenční listinou, seznámení s výsledky vyúčtování plateb za rok 2017 s evidencí plateb, vyúčtování služeb dle zákona 67/2013 Sb., v období od ledna do prosince 2020 + podací lístky České pošty, dopis nazvaný doručení vyúčtování ze dne 3. 4. 2019, e-mail [webová adresa] s poznámkou [anonymizováno] z 27. 2. 2020 předložený svědkem [příjmení]).

28. Soud měl k dispozici soudní spisy dalších soudních řízení.

29. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že jedná se o vyloučený nárok ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] na úhradu příspěvků spojených s vlastnictví bytu č. 21 a 14 za období od 1. 10 2013 do 30. 9. 2015. Žalovaného zastupoval [titul] [jméno] [příjmení] dle plné moci ze dne 25. 9. 2013. Součástí spisu jsou i stanovy žalobce, dle kterých se podstatné změny společných částí domu schvalují většinou členů společenství. Žalovaný žalobu neuznal, když měl za to, že vyúčtování jsou nesprávná a SVJ hospodaří nehospodárně. Návrh na vydání předběžného opatření na zákaz žalovanému zcizit bytové jednotky č. 21 a 14 byl zamítnut. Dne 10. 7. 2017 bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení věci Městského soudu v Praze 37 Cm 158/2013, které řeší uhrazení příspěvků za předchozí období. Dne 23. 8. 2018 žalovaný informoval, že další řízení byla zastavena pro zpětvzetí žaloby. Žalovaný se bránil žalobám s argumentem, že vyúčtování uvádí pouze rozdíl mezi předepsanými zálohami a reálnými náklady, které neuvádějí žádné údajné nedoplatky na zálohách.

30. Ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce se domáhal úhrady 71 7862 Kč jako příspěvků po žalovaném žalobou ze dne 30. 9. 2013 za období července 2010 do 17. 9. 2013. Žalovaný se dne 8. 10. 2014 vyjádřil, že žalobu neuznává, je ve sporu pokud jde o výši příspěvku do fondu oprav a záloh, a způsobu jejich čerpání na konkrétní stavební úpravy i způsobu vyúčtování, kdy žalovaný se měl marně domáhat nahlížení do účetních dokladů. V řízení se konala řada soudních jednání, strany marně jednaly o smíru a byl zpracován znalecký posudek z oboru ekonomika, rozpočtování staveb. Rozsudkem ze dne 8. 6. 2018 bylo žalobě vyhověno co do částky 37 726 Kč, ve zbytku byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že žalovaný neuhradil odsouhlasenou výši záloh, avšak neshledal důvodnými nedoplatky za rok 2012, neboť žalobce neprokázal, že by žalobci bylo předloženo vyúčtování v souladu s příslušnými předpisy.

31. Soud měl k dispozici výslechy účastnické i svědecké.

32. Z výslechu [jméno] [příjmení], místopředsedkyně výboru žalobce, soud zjistil, že žalovaný dlouhodobě nehradí příspěvky na správu domu. Žalovaný nijak neurčil, na co má platba 47 320 Kč připadat. Vyúčtování se vhazovalo všem vlastníkům do schránek a žalovanému bylo zasíláno též jeho právnímu zástupci z advokátní kanceláře [anonymizováno], který nikdy nenamítal, že by vyúčtování neobdržel. K e-mailu ze dne 8. 4. 2019 účastnice připojila vyúčtování za rok 2018. Schránku se jménem v domě měl žalovaný zřízenou i v době doručování vyúčtování za rok 2020, poté ji zrušil. Z ostatních adres se jim pošta vracela jako nedoručená.

33. Soud hodnotí výslech účastnice jako převážně věrohodný. Postoj účastnice k žalovanému lze vnímat jako negativní (účastnice si ani v rámci účastnického výslechu neodpustila poznámku, že je ráda, že se žalovaný odstěhoval z domu). Soud proto při vědomí tohoto postoje, vzdal za zjištěné ty části výpovědi svědkyně, které korespondují s dalšími provedenými důkazy (ať již listinnými (e-mail ze dne 8. 4. 2019), případně jsou ve shodě s dalšími výslechy (vhazování vyúčtování i do domovní schránky). Výpověď svědkyně lze hodnotit jako autentickou, svědkyně sama korigovala svou výpověď v těch částech, kdy si nebyla jistá, když připustila, že si to již nepamatuje (například přesná datace). Okolnost, že měl žalovaný v době zřízenou poštovní schránku ještě v době doručování vyúčtování za rok 2020, popsala účastnice soudu přesvědčivě, sama v domě bydlí a procházela kolem ní. Svědek [příjmení] vypověděl, že tam vyúčtování vhazoval. K námitce žalovaného lze doplnit, že svědkyně neuváděla, že by se mu do současné doby doručovalo do schránky, neboť účastnice uvedla, že již poštovní schránku k doručování v domě nemá. Lze přisvědčit žalobci, že je především zájmem žalovaného ohlásit adresu pro doručování žalobci, o což ostatně žalobce v minulosti žádal (viz e-mail ze dne 8. 4. 2019).

34. Z výslechu [jméno] [jméno] [příjmení], předsedy výboru žalobce, soud zjistil, že e-mail ze dne 8. 4. 2019 byl doručen jemu i právnímu zástupci žalovanému. Pokud jde o vyúčtování za rok 2019, účastník nalezl při soudním jednání toto vyúčtování jako přílohu e-mailu ze dne 27. 2. 2020, které je ve shodě se zněním založeným žalobcem do soudního spisu. Účastníkovi si nikdo nestěžoval, že by vyúčtování za rok 2019 žalovaný neobdržel. Žalovaný neuvedl, na co hradí částku 47 320 Kč.

35. Soud hodnotí výslech účastníka jako přesvědčivý. Účastník odmítal, že by se s žalovaným komunikovalo jinak než přes právního zástupce, pominul však, že žalovanému bylo vyúčtování doručováno i do domovní schránky, jak potvrdila účastnice [příjmení] a svědek [příjmení], který měl vhazování za správcovskou společnost na starosti a potvrdil, že jej žalovanému do poštovní schránky osobně vhodil. Skutečnost, že v mobilu účastníka [příjmení] při jednání nešel dohledat e-mail ze dne 8. 4. 2019 byla při samotném jednání dobře vysvětlena tím, že účastníkovi chybí všechna e-mailová komunikace z období od 24. 10. 2018 do 2. 1. 2020 se [jméno] [příjmení]. Tato nebyla v mobilu účastníka zachována. Soud na účastníkovi neshledal žádné snahy vypovídat nepravdivě či výpověď zkreslovat. Na přesvědčivosti výpovědi nic nemění, pokud je [jméno] [jméno] [příjmení] klientem zástupce žalobce i v jiném než projednávaném případu, jak namítal žalovaný.

36. Ohledání notebooku účastníka [příjmení] byl důkaz nadbytečný, neboť o tom, že právní zástupce žalovaného obdržel e-mail ze dne 8. 4. 2019 nemá soud pochyb. Jednalo by se navíc o důkaz, který by danou skutečnost nemohl potvrdit či vyvrátit, neboť prostřednictvím mobilu účastníka bylo nahlíženo do e-mailové schránky [email]. Neobsahovala-li samotná schránka tento e-mail, je nerozhodné, zda nahlédnutí do této schránky bude provedeno na jiném zařízením (notebooku místo mobilu). Vyúčtování za rok 2018 také nemohlo vyvolat splatnost nedoplatku, proto je toto zjištění nepodstatné.

37. Soud měl k dispozici i svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], který pro žalobce vykonává správu domu, z níž zjistil, že žalovaný dlouhodobě žalobci dluží příspěvky. Žalovaný ani zástupce žalovaného si mu nestěžoval, že by neobdržel vyúčtování za rok 2019. Letos aktuální zástupce žalovaného kontroloval účetnictví za rok 2018 a 2019. Svědek používá e-mail email [email]. Vyúčtování za rok 2019, které svědek zpracovával, bylo kromě e-mailu paní [příjmení] zástupci žalovaného [titul]. [příjmení], doručeno také žalovanému do poštovní schránky v domě [ulice a číslo], kam jej svědek osobně vhodil. E-maily od paní [příjmení] s vyúčtováním svědek též obdržel na e-mail. Svědek neobdržel žádnou komunikaci k platbě z 28. 7. 2021.

38. Výpověď svědka působila autenticky, svědek odpovídal na dotazy bez zdráhání a potvrdil verzi žalobce. Byť si je soud vědom, že mezi svědkem a žalobcem jsou vzájemné ekonomické vztahy, samotná výpověď svědka působila neutrálním dojmem. Svědek si byl jistý, že vyúčtování za rok 2019, u kterého bylo stěžejní dokazování, zda bylo žalovanému doručeno, ještě vhodil do domovní poštovní schránky. Výše uvedené svědek stvrdil pod hrozbou trestního stíhání, soud nemá důvod svědkovi nevěřit, když výpověď byla v souladu i s dalšími listinnými důkazy (e-maily ze dne 8. 4. 2019 a 27. 2. 2020). Skutková verze žalobce se jeví jako logická a ucelená. Námitka žalovaného, že neobdržel vyúčtování, následně zúžená na argumentaci, že e-maily nebyly elektronicky podepsány, se jeví jako účelová, vedená snahou vyhnout se povinnosti hradit příspěvky žalobce, o což se žalovaný dlouhodobě snaží, jak ostatně plyne z provedeného dokazování.

39. Pokud jde o skutkový závěr, lze shrnout, že vyúčtování za rok 2018 a 2019 bylo doručeno e-mailem bez elektronického podpisu žalovanému prostřednictvím jeho zástupce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, který žalovaného od 25. 9. 2013 zastupoval. Vyúčtování za rok 2019 bylo doručeno konkrétně dne 27. 2. 2020. Žalovanému bylo vhozeno i do poštovní schránky označené jeho jménem v domě [ulice a číslo], čímž se dostalo i do dispozice i přímo žalovanému. Vyúčtování za rok 2018 nebylo řádným vyúčtováním, které by vyvolalo splatnost zbývající požadované částky 9 915 Kč za vyúčtované služby, když není zřejmé, kolik činí výsledek vyúčtování, a zda zálohy uvedené na první straně vyúčtování jsou zálohy předepsané či přijaté. Žalovaný však neuhradil sjednaný příspěvek do fondu oprav za rok 2018 (2 345 Kč měsíčně) ve zbývajícím rozsahu 4 690 Kč, který vyúčtování nepodléhá. Vyúčtování za rok 2019 bylo řádným vyúčtováním nedoplatku služeb částku 65 603 Kč, z čehož částka 28 140 Kč připadá na příspěvek do fondu oprav za 12 měsíců roku 2019, u kterého byl žalobce dne 1. 4. 2020 v prodlení a částka 37 463 Kč na nedoplatek na vyúčtování služeb, jehož splatnost však nastala až dne 31. 7. 2020. Zálohy na služby ve výši 13 830 Kč za období od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020 již nemohly být požadovány samostatně, neboť dne 31. 7. 2021 nastala splatnost vyúčtování za rok 2020. Žalovaný podáním ze dne 22. 7. 2021 neučinil platné a účinné započtení zákonné pokuty za prodlení s vyúčtováním, když toto bylo neurčité a pohledávky nezpůsobilé započtení. Nedostatek elektronického podpisu na vyúčtování za rok 2019 zaslaného e-mailem nezpůsobuje neplatnost tohoto vyúčtování, když žalovaný ani zástupce žalovaného proti tomuto způsobu ničeho nenamítali a jednalo se o běžnou praxi stran (viz např. e-maily ze dne 28. 4. 2016, 4. 5. 2016, 26. 4. 2017, 5. 1. 2018, 7. 2. 2018, 8. 4. 2019, 12. 4. 2018 či 26. 11. 2019). Žalovaný neuhradil zbývající příspěvky do fondu oprav za rok 2018, příspěvky a vyúčtování za rok 2019 a zbývající příspěvky do fondu oprav 2020 ani po předžalobní upomínce ze dne 12. 10. 2020.

40. V podrobnostech soud odkazuje na shora uvedená dílčí zjištění. Další skutečnosti má soud za vyvrácené, neboť odporují zjištěním, které tvoří logický a ucelený řetězec událostí.

41. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

42. Podle § 1180 odst. 1 o. z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle § 1180 odst. 2 příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

43. Podle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 1181 odst. 2 o. z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

44. Podle § 1208 o. z. do působnosti shromáždění patří: d) schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků; e) schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky.

45. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoS“) poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 46. .Podle § 7 odst. 2 ZoS poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

47. Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Jestliže je provedeno vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že pozdější (řádné, správné) vyúčtování může (a většinou také bude), obsahovat – číselně vyjádřeno – zčásti nebo zcela i částky, jež byly původně (nikoli však řádně) vyúčtovány. Nejde zde totiž o to, zda – číselně vyjádřeno – bylo původní vyúčtování vyšší nebo nižší, případně stejné jako vyúčtování řádné (správné). Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (viz NS 26 Cdo 1742/2005).

48. Soud v řízení o zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb zkoumá, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (NS 26 Cdo 2778/2019).

49. Soud posoudil věc dle shora uvedených citovaných zákonných ustanovení a judikatury a shledal, že žaloba je převážně důvodná.

50. Jednou ze zákonných povinností vlastníka jednotky je přispívat na správu domu a pozemku platit zálohy na plnění související s užíváním bytu. V řízení nebylo sporu o tom, že žalovaný je vlastník jednotky [číslo] [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví], [anonymizována dvě slova] [část obce] má tedy tuto povinnost ve smyslu shora citovaných ustanovení o. z. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že bylo vůlí vlastníků, kterou vyjádřili jak ve stanovách, tak na shromáždění SVJ, hradit náklady na správu domu ve výši 3 728 Kč měsíčně dle založeného evidenčního listu (fond oprav 2 345 Kč, příspěvek na správu 202 Kč, pojištění 101 Kč, ostatní náklady 20 Kč, celkem 2 668 Kč. Zálohy na vodné/ stočné 770 Kč, zálohy na úklid 110 Kč, záloha na odvoz odpadu 150 Kč, záloha na osvětlení společných prostor 30 Kč, celkem za zálohy na služby 1060 Kč). Zbývalo vypořádat námitky žalovaného o nehospodárném využití prostředků, nedostatky doručení a náležitosti vyúčtování, zda žalovanému vzniklo právo na zákonnou pokutu, a zda případně jeho dluh zanikl započtením či splněním.

51. Námitka žalovaného, že žalobce nehospodaří s příspěvky a vybranými zálohami hospodárně, jej nemůže zbavit povinnosti provádět platby ve prospěch žalobce podle § 1180 odst. 1 o. z. a 1181 odst. 1 o. z., neboť tvrzené porušení péče řádného hospodáře mohlo vést ke škodě žalobce nikoliv v majetkové sféře žalovaného jako jednotlivého vlastníka (viz shora citované usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací]). Stejně tak námitka žalovaného, že mu žalobce neposkytl podklady k vyúčtování je rovněž nedůvodná, neboť soud má za prokázané, že právní zástupce žalovaného nahlížel do účetnictví roku 2018 a 2019. Nahlédnutí do podkladů se může žalovaný domáhat samostatně a nejedná se opětovně okolnost, která by ho zbavovala povinnosti hradit sjednané příspěvky a zálohy.

52. Žalovanému lze přisvědčit v tom, že vyúčtování za rok 2018 nebylo řádným vyúčtováním, neboť se jedná o vyúčtování neurčité, které nemohlo vyvolat splatnost nedoplatků na službách. Soud připomíná, že podle § 7 odst. 2 ZoS žalobce jako poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Zřejmou a kontrolovatelnou výši rozdílů ve vyúčtování toto vyúčtování nedoplatků za rok 2018 neobsahuje. V tomto ohledu soud odkazuje na zjištěné nedostatky o vyúčtování rozebrané v odstavci 11 odůvodnění rozsudku, které vedou k závěru, že vyúčtování bylo neurčité.

53. Nedostatek vyúčtování za rok 2018 však nemůže zbavit žalovaného povinnosti podle § 1180 odst. 1 o. z. hradit alespoň příspěvky do fondu oprav, které byly pevně sjednány a vyúčtování nepodléhají.

54. Vyúčtování za rok 2019 neobsahuje nepřesnosti. Vyúčtování má rozpis služeb, konkrétních nákladů s výší předpisu s uvedením, že nebylo na náklady ničeho zaplaceno. Je zde patrný celkový rozdíl mezi náklady a přijatými zálohami na tyto náklady v rozsahu 37 463 Kč. Z vyúčtování je zřejmé skutečné množství dodaných služeb. Žalovaný ostatně žádné konkrétní nedostatky nenamítal (jako u vyúčtování za rok 2018). Žalovaného proto váže povinnost uhradit za rok 2019 nejen příspěvek do fondu oprav ale též vyúčtovaný nedoplatek na službách.

55. Vyúčtování za rok 2019 žalovaný prokazatelně obdržel e-mailem ze dne 27. 2. 2020 adresovaným jeho zástupci [titul]. [příjmení] ale též vhozením do poštovní schránky v domě.

56. Námitku, že e-mail ze dne 27. 2. 2020 neobsahoval elektronický podpis, považuje soud za účelovou, neboť běžná a ustálená praxe stran při vzájemné korespondenci toto nevyžadovala. Naopak žalovaný i jeho zástupce s informacemi předanými e-mailem bez zaručeného podpisu pracovali. Zástupce žalovaného v minulosti za takto předané informace děkoval a zavazoval se je předat žalovanému. Pomine-li soud doručení vyúčtování do poštovní schránky v domě žalovaného, lze k judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1230/2019, dodat, že nutnost elektronického podpisu k platnosti právního jednání učiněného prostřednictvím veřejné datové sítě nebyla s konečnou platností uzavřena. V tomto ohledu lze poukázat na NS 20 Cdo 1741/2017 či NS 23 Cdo 1308/2011.

57. Soud při úvaze, že mezi stranami nebylo pochyb o tom, že e-mailovou schránku obsluhuje žalobce, o doručování prostřednictvím advokáta si žalovaný sám požádal, nejednalo se o ojedinělou korespondenci ale běžnou praxi stran, proti absenci elektronického podpisu se žalovaný neohradil a nevznesl námitky ke způsobu vyúčtování (srov. § 8 odst. 2 ZoS), soud dospěl k závěru, že absence elektronického podpisu na e-mailech obsahující vyúčtování nedoplatků při takových okolnostech nezpůsobuje neplatnost vyúčtování, neboť to smysl a účel ustanovení § 1 odst. 4 ZoS v projednávané věci nevyžaduje (viz NS 29 Cdo 3919/2014).

58. Každopádně otázka doručení vyúčtování je podstatná pouze pro posouzení prodlení žalobce, neboť mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný obdržel vyúčtování za rok 2018 a 2019 obdržel také s upomínkou ze dne 19. 10. 2020.

59. Soud žalobce v tomto směru poučil podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto tvrzení, že žalovanému byly doručeny vyúčtování za rok 2018 a 2019, na základě kterých se žalobce domáhá žalovaných částek. Žalobce byl poučen o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu. Výzvu má soud za splněnou, když bylo tvrzeno a prokázáno, že žalovaný obdržel vyúčtování e-mailem, vhozem do poštovní schránky a společně předžalobní upomínkou ze dne 19. 10. 2020.

60. Pokud jde tvrzené o započtení pokuty za prodlení s vyúčtováním učiněné podáním žalovaného ze dne 22. 7. 2021, které odkazovalo na dřívější započtení ze dne 20. 11. 2018 v rozsahu 164 000 Kč, nelze z podání ze dne 22. 7. 2021 (čl. IV odst. 18 podání) usoudit, že by se jednalo o platné započtení, neboť tento úkon je neurčitý. Započtení není možné též pro spornost a nejistotu pohledávek žalovaného.

61. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. (2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

62. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. (2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

63. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost.

64. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2011 sp. zn. 32 Cdo 4363/2009, úkon započtení, kterým dlužník započítává proti pohledávce věřitele více svých pohledávek, převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by z něj bylo patrno, která část započítávaných pohledávek započtením zanikla a která nikoli, je neplatný pro neurčitost.

65. O započtení pohledávek vůči žalobci se žalovaný snaží opakovaně (viz dopis ze dne 20. 11. 2018). Žalovaný toto dlouhodobě odmítá (viz dopis žalobce ze dne 3. 1. 2019). Je tak jasné, že pohledávky žalovaného z tvrzené pokuty za prodlení s vyúčtováním jsou od počátku nejisté a sporné, nevhodné započtení (§ 1987 odst. 1 o. z.). Zkoumání existence a výše započítávané pohledávky (opoždění s vyúčtováním za rok 2015, 2016 a 2017) by též nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou. Samotný úkon započtení prováděl žalovaný takto:„ Žalovaný tímto uplatňuje po žalobci zákonnou pokutu za prodlení v celkové výši 35 500 Kč, jejíž splatnost nastala ze zákona v první den prodlení žalobce. Dále pak žalovaný v rámci své procesní obrany uplatňuje vůči žalobci částku ve výši 67 383 Kč, tj. do výše žalované částky, bez částky 14 650 Kč, jejíž splatnost nikdy nenastala, jak je popsáno výše a dále po započtení částky 35 500 Kč představující zákonnou pokutu. Přičemž takto uplatněná pohledávka žalovaného ve výši 67 383 Kč představuje část jeho shora specifikované pohledávky ve výši 164 000 Kč“ Takový úkon je neurčitý, neboť z jeho obsahu není zřejmé, jaká pohledávka a v jaké výši se uplatňuje k započtení proti jakým pohledávkám žalobce. Žalovaný rovněž tvrdí, že má pohledávky za prodlení s vyúčtováním za rok 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019, které mají pohledávky žalobce převyšovat, aniž by žalovaný při započtení specifikoval, která část započítávaných pohledávek započtením zanikla a která nikoli (viz NS 32 Cdo 4363/2009). Z výše uvedených důvodů není započtení platné.

66. Pokud jde o další argumentaci částečně úspěšného žalobce, lze mu přisvědčit, že vyúčtování byla řádně doručena, avšak vyúčtování za rok 2018 nesplňuje zákonem požadované náležitosti zřejmosti a kontrolovatelnosti vyúčtování. Samotný úkon započtení byl neurčitý a započtení není možné ani pro nejistotu a spornost pohledávek žalovaného. K účasti žalovaného na shromáždění SVJ lze uvést, že zákon spojuje splatnost nedoplatků s doručením řádného vyúčtování, což vědomost o hospodaření žalobce nemůže nehradit. Motivace, pro kterou se žalovaný rozhodl neplatit příspěvky a nedoplatky není pro spor rozhodná.

67. Pokud jde o další argumentaci převážně neúspěšného žalovaného lze shrnout, že provedeným dokazováním bylo vyvráceno, že by předmětná vyúčtování nebyla žalovanému doručena dříve než s předžalobní upomínkou ze dne 19. 10. 2020. Uplatnění zákonné pokuty započtením bylo učiněno neurčitě a pro započtení nejsou splněny zákonem stanovené podmínky (jistota započítávaných pohledávek). Zálohy za část roku 2020 nebyly žalovány předčasně, avšak v průběhu řízení pominuly podmínky pro jejich přiznání, neboť žalobce již po uplynutí lhůty pro vyúčtování nedoplatků tyto zálohy požadovat nemůže. Úhrada nedoplatků za rok 2020 je tak irelevantní, navíc má soud za prokázané, že bez určení plnění platby 47 320 Kč byla tato platba započítána na starší dluhy žalovaného (viz řízení Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 28 C 175/2016 či Městského soudu v Praze sp. zn. 37 Cm 158/2013).

68. Pokud jde o prodlení žalovaného, mezi stranami nebylo sporu o tom, že termín splatnosti zálohu příspěvku do fondu oprav a uhrazení záloh byl poslední den kalendářního měsíce, za který platba přísluší a nedoplatek vyúčtování je splatný do 7 měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Pokud žalovaný v těchto termínech nehradil příspěvky do fondu oprav a nezaplatil vyúčtování nedoplatků za rok 2019, ocitl se v prodlení a žalobce má nárok na požadovaný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením č. 351/2013 Sb.

69. Na základě výše uvedeného soud žalovaného zavázal k úhradě příspěvku za fond oprav za rok 2018, který žalovaný dosud plně neuhradil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

70. Vzhledem k tomu, že vyúčtování za rok 2018 nebylo řádné, nenastala splatnost nedoplatků za rok 2018, proto soud žalobu v tomto rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

71. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že vyúčtování nedoplatků za rok 2019 bylo řádné a žalovanému bylo doručeno, proto soud zavázal žalovaného k zaplacení nejen příspěvků do fondu oprav (28 140 Kč) ale též nedoplatků za služby za rok 2019 (37 463 Kč) včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

72. Vzhledem k tomu, že nedoplatky vyúčtování za rok 2019 byly splatné dne 31. 7. 2020, ocitl se žalovaný v prodlení až 1. 8. 2020, soud nedůvodně požadovaný zákonný úrok z prodlení zamítl, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

73. Na základě výše uvedeného soud žalovaného k úhradě příspěvku za fond oprav za období od ledna 2020 do října 2020 včetně příslušenství, když žalovaný se ocitl v prodlení s jednotlivými měsíčními příspěvky vždy den následující po posledním dni kalendářního měsíce, za který platba přísluší, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.

74. Vzhledem k tomu, že žalobce se po uplynutí 4 měsíců od konce zúčtovacího období, kterým je kalendářní rok (§ 7 odst. 1 ZoS) nemůže domáhat záloh služeb, soud požadavek na úhradu záloh za období od ledna 2020 do října 2020 včetně příslušenství zamítl, jak je uvedeno ve výroku VI. rozsudku.

75. Náhradu nákladů řízení soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal převážně úspěšnému žalobci. Žalobci náleží náhrada při částečném úspěchu v rozsahu 60 % (93 743 Kč úspěchu: 23 745 Kč neúspěchu). Náklady žalobce spočívají v soudním poplatku za žalobu 5 875 Kč a náklady zastoupení advokátem. Odměnu advokáta soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 117 488 Kč ve spojení s § 7 odst. 5 AT s odměnou za úkon 5 820 Kč za: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínku, žalobu, vyjádření k věci ze dne 10. 3. 2021, účast na jednání dne 23. 7. 2021, vyjádření ze dne 19. 8. 2021, účast na jednání dne 30. 11. 2020 přesahující dvě hodiny, včetně 8 x režijních paušálů podle § 13 odst. 4 AT. Odměna se zvyšuje o 21 % o daň z přidané hodnoty.

76. Celkem náhrada nákladů žalobce činí částku 39 070 Kč {0,60 x (5 875 + 1,21 x (8 x 5 820 + 8 x 300)) }, jak je uvedeno ve výroku VII. rozsudku.