22 C 211/2023 - 189

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [právnická osoba], IČO [Anonymizováno] sídlem [adresa] o zaplacení 1 128 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 000 Kč od 18. 10. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 18. 10. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 672 Kč a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení ve výši 165 Kč a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení státu ve výši 256 Kč a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady škody za obhajné ve výši 229 779 Kč, zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 1 000 000 Kč, zadostiučinění způsobeného nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve výši 200 000 Kč a to v řízení vedeného Krajským soudem v Praze sp.zn. [Anonymizováno] (dále také jen „posuzované řízení“). Dále se domáhal zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 18. 10. 2023 do zaplacení.

2. Žalobce uvedl, že byl dne 2. 6. 2017 obviněn a posléze obžalován z přečinu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle § 348 odst. 1 tr. zákona. Trestní věc patřila ke značně medializovaným kauzám. Dne 1. 12. 2022 byl obžaloby zproštěn dle § 226 písm. b) tr. řádu. Ke škodě uvedl, že ta spočívá v odměně jeho obhájce, přičemž v žalobě specifikoval poskytnuté úkony právní služby. Dále k nemajetkové újmě za nezákonné trestní stíhání uvedl, že se tato újma presumuje, žalobce byl stíhaný pro přečin a byl ohrožen trestní sazbou odnětí svobody do 2 let. Byl obviněn a stíhán pro jeho celoživotní činnost, díky níž až do začátku trestního řízení požíval značné vážnosti. Trestní řízení trvalo více jak 5 let a mediální zájem o kauzu byl setrvalý. Šlo o značnou psychickou zátěž a úzkosti, stres a obavy s tím spojené. I přes presumpci neviny dochází k závažným zásahům do dobré pověsti obviněného. K nemajetkové újmě za nepřiměřenou délku trestního řízení uvedl, že průtahům nepřispěl a využil veškerých dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení. Svůj nárok u žalované uplatnil dne 17. 4. 2023, přičemž jí doplnil dne 30. 8. 2023. Dále při jednání odkázal na judikaturu Ústavního soudu, dle které je přiměřené 200 Kč za měsíc trestního stíhání, přičemž ani to žalobci nebylo poskytnuto. Uvedl, že žalobce je těžce nemocný a ke zhoršení jeho zdravotního stavu přispělo i trestní stíhání. K nepřiměřené délce řízení uvedl, že došlo k zásadním prodlevám, např. mezi zahájením trestního stíhání žalobce a jeho výslechem byla téměř roční prodleva. Z důvodu personálních změn v obsazení soudu docházelo k prodlevám a provedení důkazů muselo být opakováno. S ohledem na počet obviněných bylo zřejmé, že se řízení potáhne roky. Skutečnost, že nemohl dokončit monografie, přestože měl smluvené nakladatelství, měl noční můry, trpěl nespavostí, nemohl se soustředit, to vše bylo v důsledku téměř pětiletého trestního stíhání.

3. K poučení soudu dle § 118a odst. 1 o.s.ř. uvedl, že v roce 2010 odešel ze zaměstnání v [Anonymizováno], kdy se nadále chtěl věnovat své činnosti. Po zahájení trestního stíhání, které nesl velmi špatně a chápal to jako velkou nespravedlnost, se mu zhoršil psychický stav, trpěl nespavostí, nechutenstvím, úzkostmi, což vyústilo v deprese. Stal se z něj zlomený člověk. Trestním stíháním trpěla manželka i invalidní dcera. Jeho prestiž utrpěla nesmyslným obviněním. Vše se odrazilo i na fyzickém zdraví žalobce, kdy v důsledku opakovaných [popis zdravotního stavu] Zdravotní stav se žalobci jednoznačně zhoršil, nyní trpí [popis zdravotního stavu]. Trestní stíhání mělo dopad i do profesní sféry, neboť žalobce musel ukončit smlouvu na [Anonymizováno], neboť nebyl schopen dodělat textovou část pro [Anonymizováno]. Musel rezignovat na další angažmá [Anonymizováno]. Jeho pověst byla v odborných kruzích nenávratně poškozena. V roce 2022 požádal o vyškrtnutí ze seznamu znalců pro zhoršující se psychické i fyzické zdraví. Medializaci se věnoval denní tisk, televize i rozhlas a žalobce se tímto cítí být značně poškozen. V důsledku medializace byl podroben dotazům příbuzných, přátel a bývalých spolupracovníků a sousedů. Navíc lidé nebyli schopni odlišit dvě větve trestního stíhání, takže žalobce byl spojován negativně i s články, které se týkaly hlavní větve trestního stíhání. Trestní stíhání mělo neblahý vliv i na zdraví manželky, která musela převzít veškerou péči o domácnost a invalidní dceru, manželka začala trpět úzkostmi a poruchami spánku.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 17. 4. 2023 nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Podání bylo dále doplněno dne 30. 8. 2023, 6. 9. 2023 a 14. 12. 2023. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 20. 12. 2023 vyhověla částečně co do nároku na náhradu nákladů trestního řízení v částce 147 015 Kč a nároku na nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním co do částky 72 000 Kč. Částka 219 015 Kč byla žalobci poukázaná na účet dne 21. 12. 2023. Ve zbytku jeho nároku nevyhověla. Zrekapitulovala průběh trestního řízení. K nákladům trestního řízení uvedla, že ta byla uznána důvodná v rozsahu 198 319 Kč, kdy přiznala odměnu za 89 úkonů právní služby po 1 500 Kč a 2 úkony právní služby v poloviční výši, tj. 750 Kč za stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 29. 5. 2018 a účast a hlavním líčení dne 1. 12. 2022, kde došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí; 91 x 300 Kč a 16 x 100 Kč za promeškaný čas a DPH z částky 163 900 Kč. Žalobce k prokázání vzniku škody doložil bankovní výpisy, v nichž jsou však uvedeni jako plátci jiné osoby. Dle výpisů paní [jméno FO] zaplatila 147 015 Kč, přičemž žalobce v podání ze dne 14. 12. 2023 doložil, že uvedená je jeho manželka. Dále v bankovním výpisu ze dne 17. 9. 2019 je jako plátce částky 82 764 Kč uvedeno „[jméno FO]-„, přičemž žalobce na výzvu žalované nedoložil, že by škoda vznikla v jeho majetkové sféře. Žalobce tak prokázal vznik škody ve výši 147 015 Kč, proto mu přiznala právě tuto částku. K nemajetkové újmě způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním uvedla, že za daný trestný čin hrozí odnětí svobody až na 2 roky, trestní stíhání trvalo přibližně 5 let a 7 měsíců. Dále uvedla, že žalobce neuvedl konkrétní tvrzení o negativních dopadech do svého osobního, rodinného a pracovního života, popř. na svůj zdravotní stav, když nemajetková újma způsobená nezákonným trestním stíháním se nepresumuje. K tvrzené medializaci odkázala na rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 4280/2011, dle kterého pokud je medializace prostým důsledkem zásady veřejnosti nelze přičítat k tíži státu, že byl sdělovacími prostředky narušen princip presumpce nevinny. Uzavřela, že případ žalobce je obdobný, jako byl řešen Krajským soudem v Brně pod sp. zn. [Anonymizováno], kdy byla žalobkyni poskytnuta částka 36 000 Kč. S ohledem na délku trestního řízení v projednávané věci poskytla žalobci částku vyšší, tedy 72 000 Kč. K nemajetkové újmě způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení uvedla, že trestní řízení trvalo 5 let a 7 měsíců, meritorně bylo rozhodováno jednou soudem I. stupně, několikrát bylo rozhodováno o procesních otázkách, kdy na délku mělo vliv rozhodování o námitce podjatosti podané jedním z obžalovaných. K prodlevám v posuzovaném řízení nedošlo. Délka řízení byla způsobená mimořádnou obtížností, rozsahem spisového materiálu, nutností vyslechnout v přípravném řízení řadu svědků, obstarat velké množství důkazního materiálu. Bylo nezbytné vypracovat desítky odborných vyjádření, znalecké posudky a revizní znalecké posudky. Dokazování v rámci hlavního líčení bylo také mimořádně rozsáhlé a časově náročné. S ohledem na uvedené žalovaná neshledala, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení.

5. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu zpět v rozsahu 301 779 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 18. 10. 2023 do zaplacení zpět. Soud tak řízení v tomto rozsahu (229 779 Kč náhrada škody, 72 000 Kč nemajetková újma za nezákonné trestní stíhání) zastavil usnesením ze dne 3. 4. 2024, č.j. 22 C 211/2023-91. Nutno dodat, že žalovaná poskytla žalobci plnění ve výši 72 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným trestním stíháním a částku 147 015 Kč jako škodu na obhajném, v částce 82 764 Kč vzal žalobce svou žalobu zpět, aniž by se mu jí stran žalované dostalo.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nárok žalobce byl u žalované uplatněn podáním ze dne 17. 4. 2023, vč. doplnění ze dne 30. 8. 2023, 6. 9. 2023, 14. 12. 2023 a žalovaná jej podáním te dne 14. 7. 2023 vyzvala k doplnění podání. Dále nebylo sporu, že žalovaná stanoviskem ze dne 20. 12. 2023 vyhověla nároku žalobce co do částky 147 015 Kč představující náhradu škody spočívající v náhradě nákladů obhajoby a částky 72 000 Kč představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu trestním stíháním vedeným Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno], ve zbytku jeho nároku nevyhověla.

7. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující skutková zjištění:

8. Kriminalisté obvinili tři soudní znalce za nepravdivé znalecké posudky k [Anonymizováno]. [právnická osoba] zjistil, že si padělky s těmito posudky koupila třeba [jméno FO], [jméno FO] nebo [jméno FO]. Dva stíhaní znalci – [jméno FO] a [Jméno žalobce] se o případů [Anonymizováno]“ (článek ze dne 21. 7. 2017 „[Anonymizováno]“ na č.l. 85-86 spisu)

9. Dne 20. 12. 2023 byla poukázána částka 219 015 Kč pro příjemce [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce], č.ú. [č. účtu], stran žalované, s odůvodněním, že plnění představuje mimosoudní vypořádání nároku na odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. S poznámkou KS Praha [Anonymizováno] a uhrazením dne 21. 12. 2023. (likvidační doložka plnění na základě mimosoudního vypořádání nároku na odškodnění na č.l. 46 spisu)

10. Usnesením Policie ČR č.j. [Anonymizováno] ze dne 2. 6. 2017 bylo zahájeno podle § 160 odst. 1 tr. řádu stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku. Rozhodnutí si žalobce převzal 29. 6. 2017. Dále je zde založena doručenka žalobce - osobně 6. 6. 2017. Ve věci je dále založena plná moc žalobce pro [Jméno advokáta], která byla předložena 7. 8. 2017. Dne 12. 6. 2017 byla podána stížnost proti usnesení, která byla dne 15. 6. 2017 doručena KSZ. Usnesením st. zástupce KSZ v Ostravě ze dne 29. 6. 2017 byla stížnost zamítnuta, neboť nebyla důvodná. Rozhodnutí bylo předloženo policii dne 3. 7. 2017. Dále usnesením ze dne 9. 5. 2018, č.j. [Anonymizováno] bylo podle § 160 odst. 1 a 5 tr. řádu zahájeno tr. stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání pokračujícího přečinu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle § 346 odst. 1 tr. zákoníku. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 15. 5. 2018 a jeho právnímu zástupci 10. 5. 2018. Proti usnesení byla podána stížnost, která byla dne 23. 5. 2018 předložena KSZ v Ostravě, které svým usnesením ze dne 6. 6. 2018 stížnost zamítlo, neboť nebyla důvodná. Věc byla předložena 13. 6. 2018 PČR. Dále jsou ve spise založeny jednotlivé důkazy včetně znaleckých posudků. Usnesením PČR ze dne 17. 8. 2018 č.j. [Anonymizováno] bylo zahájeno podle § 160 odst. 1 a 5 tr. řádu tr. stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání tr. činu pokračujícího přečinu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku. Toto usnesení bylo žalobci doručeno 21. 8. 2018 a jeho právnímu zástupci 17. 8. 2018. Dále jsou ve spise založena poučení doručená obětem tr. činu. Usnesením KSZ v Ostravě ze dne 31. 8. 2018 bylo rozhodnuto o zajištění nároku poškozených zde uvedeného majetku ostatních obviněných. Usnesením KSZ v Ostravě ze dne 3. 9. 2018 bylo rozhodnuto o vyloučení ze společného řízení k samostatnému projednání ve věci ostatních obviněných. Usnesením KSZ v Ostravě ze dne 5. 9. 2018 bylo podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastaveno tr. stíhání zde uvedených obviněných pro zde uvedené tr. činy. Během srpna roku 2017 byla část spisu ve věci zde uvedeného podezřelého postoupena místně a věcně příslušné organizační složce PČR. Usnesením ze dne 22. 3. 2018 byly vydány zajištěné věci. Stejně tak usnesením ze dne 28. 6. 2018 a dále usnesením ze dne 4. 9. 2018. Dále během června 2018 bylo reagováno na součinností dotazy policie. Opatřením ze dne 26. 6. 2018 byl přibrán znalec z oboru zdravotnictví – odvětví posudkové lékařství. Znalecký posudek byl policii doložen během srpna 2018. Dne 3. 9. 2018 proběhl výslech obviněného. Dne 13. 9. 2018 proběhl výslech dalšího obviněného. Dne 13. 9. 2018 proběhl výslech žalobce. Dne 4. 9. 2018 byli vyzváni dva obvinění, nechť prostudují tr. spis a to během září roku 2018. Během října 2018 byl jednotlivými obviněnými prostudován tr. spis, mimo jiné dne 3. 9. 2018 spis prostudoval žalobce. Ve věci byly dále uplatněny nároky na náhradu škody jednotlivými poškozenými. Dne 23. 10. 2018 byl podán návrh na podání obžaloby (žalobce a dalších pět obviněných). Dne 26. 10. 2018 bylo ke Krajskému soudu v Ostravě podána obžaloba sp. zn. [Anonymizováno] ve věci šesti obviněných, mmj. žalobce, který měl spáchat přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž st. zástupce uvedl, že k obviněnému žalobci nebyly zjištěny jakékoliv negativní skutečnosti. Dne 31. 10. 2018 byla podána námitka místní nepříslušnosti. Ta byla předložena Nejvyššímu soudu dne 8. 11. 2018. Dne 5. 12. 2018 Nejvyšší soud v Brně rozhodl tak, že k věci je příslušný Krajský soud v Ostravě a to dle § 24 odst. 1 tr. řádu a dle § 25 tr. řádu se věc odnímá Krajskému soudu v Ostravě a přikazuje Krajskému soudu v Praze. Krajskému soudu v Praze byl spis doručen dne 20. 12. 2018. V březnu 2019 bylo nařízeno hl. líčení na 22. 8. až 6. 9. 2019. Dále na 8. 10. až 11. 10. 2019 a na 14. 10. až 18. 10. 2019. Byli předvoláni jak obžalovaní, tak poškození a zmocněnci poškozených. Dále jsou ve věci založena uplatnění na náhradu škody poškozených. Dále bylo soudem žádáno od PČR převoz jednotlivých [Anonymizováno] na hl. líčení k soudu. Dále 13. 5. 2019 bylo požádáno o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu. V květnu 2019 byly soudu doručeny jednotlivé [Anonymizováno]. Dne 12. 7. 2019 požádal žalobce o zaslání protokolu jeho svědecké výpovědi z 10. 4. 2019. Žádostí ze dne 31. 7. 2019 požádal žalobce o konání hl. líčení v jeho nepřítomnosti. Usnesením ze dne 21. 8. 2019 bylo rozhodnuto o tom, že se zde uvedenému obžalovanému přiznává nárok na obhajobu za sníženou odměnu. Ve spise jsou průběžně zakládány návrhy na přiznání škody. V srpnu 2019 byly soudu předloženy další věci, a to [Anonymizováno]. Dne 22. 8. 2019 se konalo hl. líčení. Byli vyslechnuti obžalovaní a bylo přerušeno do 23. 8. 2019. To bylo následně pokračováno. Byli vyslechnut další obžalovaní a bylo přerušeno do 27.8. 2019. V tomto bylo následně pokračováno. Byli vyslechnuti svědci a bylo přerušeno do 2. 9. 2019. Následně bylo pokračováno. Byli vyslechnuti znalci, byly provedeny listinné důkazy znaleckým posudkem a bylo přerušeno do 3. 9. 2019. Následně bylo pokračováno v hlavním líčení a bylo pokračováno ve výslechu znalce. Dále bylo přerušeno do 4. 9. 2019, načež bylo dále pokračováno. Byla vyslechnuta jiná znalkyně. Dále bylo přerušeno do 5. 9. 2019. To bylo pokračováno a bylo pokračováno ve výslechu znalkyně. Bylo následně přerušeno do 8. 10. 2019. Během září 2019 byly předloženy další důkazy. Dále byla podána žádost o neprodlené přezkoumání postupu st. zástupce. Dne 11. 9. 2019 sdělil jeden z obžalovaných, že v době konání hl. líčení bude na operaci. Soud tak dne 23. 9. 2019 zrušil hl. líčení, které se mělo konat 8. 10. 2019 až 18. 10. 2019, s tím, že bylo odročeno na 19. 11. 2019 až 5. 12. 2019. Usnesením st. zástupce KSZ v Praze ze dne 25. 9. 2019 bylo rozhodnuto o tom, že st. zástupce KSZ v Praze není vyloučen z vykonávání úkonu tr. řízení v tr. věci vedené Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Dále jsou zde omluvenky z konání hl. líčení a během října 2019 soud reagoval na součinnostní dotazy. Během října 2019 soud sdělil, že hl. líčení nařízené na 19. 11. až 5. 12. 2019 bude konáno pouze ve dnech 19. 11. až 29. 11. a to z důvodu překážky na straně přísedících. Během listopadu roku 2019 jeden z obžalovaných sdělil soudu vypovězení plné moci, načež jej soud vyzval ke sdělení, zda žádá, aby mu byl obhájce ustanoven. Současně původnímu právnímu zástupci sdělil, že je povinen obhajobu vykonávat do té doby, dokud nebude ustanoven nový obhájce. Během listopadu 2019 obžalovaný sdělil, že má nového zástupce, přičemž požádali o odročení hl. líčení. Dne 15. 11. 2019 soud zrušil hl. líčení nařízené na dny 19. 11. až 29. 11. 2019 k žádosti obžalovaného. Jednotliví obhájci se dále během listopadu 2019 vyjádřili ke dnům, kdy je možné konat hl. líčení. V prosinci 2019 bylo soudu vyúčtováno znalečné. Dne 27. 12. 2019 soud nařídil hl. líčení na dne 25. 2. až 5. 3. 2020. V lednu 2020 bylo sděleno stejným obžalovaným, že došlo k ukončení právního zastupování. Dne 23. 1. 2020 byla podána námitka k podjatosti předsedkyně senátu. Dne 28. 1. 2020 bylo požádáno o odročení hl. líčení jedním z obhájců. Dne 3. 2. 2020 soud zrušil hl. líčení nařízené na dny 25. 2. 2020 až 5. 3. 2020 z důvodu žádosti obhájců obžalovaných. Usnesením ze dne 25. 2. 2020 č.j. [Anonymizováno] bylo rozhodnuto, že předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze zde uvedená není vyloučena z vykonávání úkonu tr. řízení v tr. věci vedené pod sp. zn. [Anonymizováno]. Během března 2020 bylo obhájcům a KSZ doručeny protokoly z hl. líčení. Dne 20. 3. 2020 byla podána stížnost proti usnesení ze dne 25. 2. 2020. Dne 24. 3. 2020 byla věc předložena se stížností Vrchnímu soudu v Praze. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2020 č.j[Anonymizováno] byla stížnost obžalovaného zamítnuta. Věc byla Krajskému soudu v Praze vrácena 21. 4. 2020. Během března 2020 bylo vyplaceno znalečné. Dále během dubna 2020 bylo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze rozesláno ostatním účastníkům. Dne 18. 5. 2020 soud vyzval obhájce a obviněné a KSZ ke sdělení, zda souhlasí se čtením podstatného obsahu protokolu o hl. líčení včetně v něm provedených důkazů z důvodu změny v obsazení senátu s tím, že stanovisko očekává do sedmi dnů od doručení přípisu. Současně vyzval, nechť v případě, že chtějí provádět dokazování znova, ať uvedou, zda veškeré důkazy či jen některé. Přípis byl doručován během května a června roku 2020. Obhájce žalobce se vyjádřil dne 19. 5. 2020 s tím, že souhlasí se čtením podstatného obsahu protokolu o hl. líčení včetně v něm provedených důkazů. Dne 20. 5. 2020 tak sdělil i sám žalobce. Jeden z obžalovaných se čtením nesouhlasil a žádal nové projednání věci. Dále během května 2020 požádal jeden z obžalovaných návrh na předběžné projednání obžaloby. Během května 2020 tak učinil i další z obžalovaných. Dne 17. 6. 2020 bylo nařízeno hl. líčení na 1. 9. až 4. 9., 9. až 10.9., 6. až 7.10., 13. až 14.

10. Dále během června 2020 bylo reagováno na součinnostní dotazy ostatních soudů. V červenci 2020 požádal jeden z obhájců o změnu termínu konání hl. líčení z důvodu kolize. Dále byly uplatněny námitky podjatosti znalců. V červenci 2020 soud sdělil, že hl. líčení odročováno nebude, nechť bylo dostatečně dopředu avizováno jeho konání. Během července 2020 byly rozeslány jednotlivým znalcům námitky podjatosti. Dne 3. 8. 2020 policie sdělila, že nelze doručovat písemnost, respektive předvolání k hl. líčení jednomu ze svědků. Dne 14. 8. 2020 bylo soudu sděleno, že byla odvolána plná moc jednoho z obžalovaných s tím, že soud 14. 8. 2020 sdělil původnímu obhájci, že je povinen vykonávat obhajobu až do doby, než dojde k převzetí novým obhájcem, a to z důvodu toho, že nebylo sděleno jméno nového obhájce a do termínu hl. líčení nezbývá mnoho času. Dne 12. 8. 2020 byly předloženy další návrhy na doplnění dokazován. Dne 20. 8. 2020 se jeden ze znalců vyjádřil k námitce podjatosti. Dále dne 24. 8. 2020. Dne 26. 8. 2020 se konalo neveřejné zasedání, přičemž bylo vyhlášeno usnesení, že se opravují zde uvedené protokoly z hl. líčení. Dále dne 26. 8. 2020 sdělil obžalovaný, který sdělil skončení obhajoby, že si výslovně nepřeje, aby ho dále zastupoval původní obhájce. Dále dne 27. 8. 2020 se vyjádřil k námitkám podjatosti jeden ze znalců. Dne 29. 8. 2020 bylo požádáno ze strany jednoho z obhájců o odročení hl. líčení. s ohledem na zdravotní stav jeho klienta, přičemž jeho klient nesouhlasí s tím, aby hl. líčení bylo konáno bez jeho osobní přítomnosti. Během srpna 2020 tak soud sdělil, že se hl. líčení nekoná hl. líčení nařízené na den 10. 9. 2020. Dne 31. 8. 2020 se předseda senátu dotazoval, zde uvedené lékařky, zda skutečně lékařská zpráva jednoho z obžalovaných je vydána jí a zeptal se na další zdravotní stav zde uvedeného obžalovaného. Dne 31. 8. 2020 zaslal obhájce žalobce žádost o konání hl. líčení v termínech 1. 9. až 14. 10. 2020 v jeho nepřítomnosti. Dne 1. 9. 2020 se konalo hl. líčení s tím, že předseda konstatoval, že hl. líčení nemůže proběhnout z důvodu onemocnění zde obžalovaného a budou tedy projednány pouze některé procesní otázky. Hl. líčení bylo přerušeno do 6. 10. 2020. Dne 1. 9. 2020 soud vyrozuměl o tom, že hl. líčení plánované na září 2020 se z důvodu onemocnění jednoho z obžalovaných ruší a hl. líčení bude pokračovat ve dnech 6. až 7.10., 13. až 14.

10. Během září 2020 se omluvili někteří z předvolaných svědků. Dne 8. 9. 2020 reagovala dotazována lékařka na stav jednoho z obžalovaných s tím, že dne 31. 8. 2020 byl obžalovaný opět vyšetřen a bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav je uspokojivý. Dále bylo sděleno převzetí obhajoby jednoho z obžalovaných, který vypověděl plnou moc svému obhájci. Dne 16. 9. 2020 se k námitkám podjatosti vyjádřila jedna ze znalkyň. V říjnu 2020 se dotazovali jednotliví obhájci, zda s ohledem na nařízení nouzového stavu bude hl. líčení jakkoliv odkládáno, k čemuž soudu během října sdělil že nikoliv. Dne 6. 10. 2020 se konalo hl. líčení. Byli vyslechnut jednotliví obžalovaní a hl. líčení bylo přerušeno do 7. 10. 2020. To se konalo. Byli opět vyslechnuti obžalovaní, mmj. i žalobce a hl. líčení bylo za účelem výslechu předvolaných svědků přerušeno do 13. 10. 2020. Dne 24. 8. 2020 požádal žalobce o konání hl. líčení v jeho nepřítomnosti. Během října 2020 byly podány další návrhy na doplnění dokazování. Dále 2. 12. 2020 byly podány další návrhy na doplnění dokazování. Dne 2. 12. 2020 byla podána žádost o odročení hl. líčení, neboť jeden z obžalovaných byl pozitivně testován na onemocnění Covid-19 a zároveň nesouhlasí s tím, aby se hl. líčení konalo bez jeho osobní přítomnosti. Z tohoto důvodu bylo dne 3. 12. 2020 odročeno hl. líčení na 1. až 3. 2. 2021. Soud dále činil součinností dotazy a spolupráce ohledně videokonferenčního výslechu. Dále 7. 12. 2020 policie sdělila, že se nepodařilo doručit předvolání jednomu ze svědků. Dne 7. 12. 2020 sdělil obhájce jednoho z obžalovaných, že jeho klient leží na jednotce intenzivní péče. Během prosince 2020 byly doručeny další návrhy na doplnění dokazování. Dne 20. 11. 2020 si soud vyžádal utajovaný spis, tento mu byl zapůjčen dne 8. 12. 2020. Dne 9. 1. 2021 sdělil jeden z obhájců, že jeho klient zemřel. Dne 10. 1. 2021 požádal obhájce žalobce o konání hl. líčení v nepřítomnosti svého klienta. Dále byla podána žádost znalkyně o to, zda se nemůže ke vzneseným námitkám podjatosti vyjádřit s ohledem na covidovou situaci písemně. Soudem jim bylo sděleno v lednu 2021, že ano. Dále byly činěny součinností dotazy. Dne 12. 1. 2021 byla sdělena změna v zastupování. Dne 14. 1. 2021 bylo sděleno, že jeden ze svědků, kterému se nedařilo doručovat, zemřel. Dále 15. 1. 2021 jeden z předvolaných svědků se omluvil z konání hl. líčení z důvodu epid. situace a s tím, že je ze [Anonymizováno]. Dále se ve věci dne 18. 1. 2021 jeden z obžalovaných vyjádřil k vyjádření znalkyně k námitkám podjatosti. Dne 12. 6. 2020 byly opraveny písařské chyby v protokolech o hl. líčení. Dále byl soudu zaslán úmrtní list jednoho z obžalovaných. V lednu 2021 bylo vyplaceno obhajné. Dne 26. 1. 2021 se jeden z obhájců vyjádřil k vyjádření znalkyně k námitce podjatosti. Dne 1. 2. 2021 bylo zastaveno tr. stíhání obžalovaného zde uvedeného z důvodu jeho úmrtí (usnesení má č.j. [Anonymizováno] a právní moci bylo 6. 2. 2021). Během února 2021 se omluvil další předvolaný svědek z důvodu epid. situace. Dále jsou ve věci založeny návrhy na doplnění dokazování. Během února 2021 bylo dále podáno vyjádření k vyjádření znalkyně k námitce podjatosti. Opakovaně dne 8. 2. 2021. Dále byly jedním z obžalovaných předloženy otázky na vyslýchaného svědka. Během února 2021 soud zaslal žádost o právní pomoc s výslechem svědků na [Anonymizováno], a to během hl. líčení dne 13. až 14. 4. 2021. Dne 19. 2. 2021 soud nařídil hl. líčení na 12. a 13. 4. 2021. Dále soud učinil součinností dotazy na PČR k zapůjčení jednotlivých spisů. Během února 2021 sdělil soud obhájcům harmonogram výslechu svědků u hl. líčení. Usnesením ze dne 25. 2. 2021, č.j. [Anonymizováno] byl přibrán znalecký ústav [adresa] k prověření pravosti zde uvedeného [Anonymizováno] a zodpovězení dalších otázek se lhůtou do 25. 8. 2021. Během února 2021 jeden z obhájců sdělil další doplňující otázky na znalecký ústav. Dne 2. 3. 2021 se soud dotazoval Slovenského soudu, zda přijali žádost o právní pomoc a zda bude možné provést výslech svědků prostřednictvím videokonference. Během března 2021 soud činil další součinností dotazy na PČR, přičemž bylo během března 2019 reagováno. Během března 2021 soud sdělil znalci, že bude předán [Anonymizováno] přímo v sídle soudního znalce, což bylo učiněno dne 9. 3. 2021. Dne 9. 3. 2021 sdělil Krajský soud v Bratislavě, že není příslušný k tomu, aby prováděl videokonferenci, respektive výslech svědků prostřednictvím videokonference a postoupil věc Okresnímu soudu v Bratislavě. Dále během března 2021 soud činil další součinností dotazy na PČR, na což bylo neprodleně reagováno. Dne 1. 2. 2021 se konalo hl. líčení, vyslechnuti obžalovaní a svědci. Bylo přerušeno do 2. 2. 2021, to se hl. líčení konalo. Byli vyslechnuti svědci. Hl. líčení bylo přerušeno do 3. 2. 2021. To se opět konalo. Byli vyslechnuti svědci a za účelem dalších výslechů svědků bylo odročeno na 12. a 13. 4. 2021. Dne 11. 3. 2021 požádal jeden z obhájců o zvukové záznamy z hl. líčení. Dále dne 14. 3. 2021 bylo požádáno o obstarání protokolu z hl. líčení. Dne 15. 3. 2021 byl podán návrh na doplnění dokazování. Dne 17. 3. 2021 reagovala policie na součinnostní dotaz. Dále jsou založeny další návrhy na doplnění dokazování. Dne 22. 3. 2021 byly založeny nové skutečnosti k námitce podjatosti znalce. Dne 24. 3. 2021 požádal jeden z obžalovaných přibrání soudního znalce a žádost o povolení přístupu znalce k listinným důkazům. Čemuž soud vyhověl 18. 3. 2021. Dne 24. 3. 2021 byl podán další návrh na doplnění dokazování. Dne 25. 3. 2021 soud sdělil, že se hl. líčení bude konat pouze dne 12. 4. 2021 a ruší se tedy termín hl. líčení na 13. 4. 2021. Dne 1. 4. 2021 se omluvil jeden ze svědků. Během dubna 2021 byly činěny součinností dotazy. Dále ve věci založena žádost o zproštění znalce povinnosti mlčenlivosti. Během dubna 2021 se omluvil další z předvolaných svědků z důvodu epid. situaci. Dále dne 12. 4. 2021 je žádost jednoho ze znalců o zproštění s ohledem na jeho zdravotní stav. Dne 13. 4. 2021 požádal obhájce jednoho z poškozených o zaslání protokolu, čemuž bylo v dubnu 2021 vyhověno. Během dubna 2021 jsou navrženy další návrhy na doplnění dokazování. Dále byl učiněn součinností dotaz na PČR. Během dubna 2021 bylo požádáno o zaslání zvukového záznamu z hl. líčení. Usnesením ze dne 21. 4. 2021 bylo přiznáno svědečné. Během dubna 2021 bylo obžalovaným doručen harmonogram hl. líčení nařízeného na 12. až 13. 7. 2021. Během dubna 2021 byl podán návrh na vrácení zabrané věci. Během dubna 2021 byly činěny další součinností dotazy na PČR. Dále byl činěn dotaz na jednu ze svědkyň k sdělení č. účtu. Dne 28. 4. 2021 požádal obhájce žalobce o konání hl. líčení v nepřítomnosti žalobce. Během dubna 2021 bylo reagováno na součinností dotazy, a to i od svědkyně. Dále usnesením ze dne 4. 5. 2021 bylo rozhodnuto o svědečném. Dne 12. 4. 2021 se konalo hl. líčení. Byla vyslechnuta svědkyně a bylo odročeno na 12. a13. 7. 2021. Během května 2021 bylo sděleno, že nelze doručit předvolání jednomu ze svědků. Dále bylo PČR doloženy další důkazy. V květnu 2021 soud vyzval obhájce obžalovaného o doložení jeho vlastnických práv k věci, kterou žádal vrátit. Dne 30. 5. 2021 požádal jeden z obhájců o kopie důkazů, které předložila PČR. Dne 1. 6. 2021 jeden z obhájců doložil další listiny prokazující vlastnictví k věci. Dne 3. 6. 2021 soud učinil součinností dotaz na PČR, na což bylo reagováno během června 2021. Usnesením ze dne 23. 6. 2021 bylo zde uvedenému obžalovanému vrácen [Anonymizováno] zde uvedený. Během června 2021 soud rozeslal harmonogram pro hl. líčení, které se m konat v červenci 2021. Během července 2021 jsou činěny další návrhy na doplnění dokazování. Dne 12. 7. 2021 byla doplněna námitka podjatosti jednoho ze znalců. Dne 16. 7. 2021 policie reagovala na součinností dotaz soudu a zaslala další listiny. Dne 19. 7. 2021 byl soudu zaslán úřední záznam o účasti na výslechu svědka na Slovensku. Dne 8. 7. 2021 se jeden ze svědků omluvil. Dne 12. 7. 2021 taktéž. Dne 26. 7. 2021 – 25. 7. 2021 jeden z obhájců soudu sdělil, že namítá postup soudu s ohledem na diskusi mezi přísedící a jedním ze svědků. Dne 12. 7. 2021 se konalo hl. líčení a byli vyslechnuti obžalovaní. Provedeny další důkazy a bylo přerušeno do 13. 7. 2021. To se hl. líčení taktéž konalo. Byl vyslechnut znalec a za účelem navrácení části spisového materiálu z Vrchního soudu v Praze bylo odročeno na neurčito. Během srpna 2021 byly podány další návrhy na doplnění dokazování. Dne 25. 8. 2021 se konalo neveřejné zasedání, přičemž se jednalo o rozhodování o návrhu poškozeného zde uvedeného na zajištění nároku na náhradu škody. Po poradě senátu byl návrh shledán nedůvodným s tím, že negativní rozhodnutí nebylo vydáno. Dne 25. 8. 2021 byl podán znalecký posudek spolu s vyúčtováním. Během srpna a září 2021 byl znalecký posudek doručen obžalovaným. Dne 26. 8. 2021 byly sděleny výsledky neveřejného zasedání. Dne 1. 9. 2021 byl podán návrh na doplnění dokazování. Dne 31. 8. 2021 bylo vyplaceno znalečné. Dne 4. 10. 2021 jeden z obžalovaných sdělil odvolání plné moci udělené advokátovi a byla založena nová plná moc. Soud v listopadu 2021 vyzval obhájce a st. zástupce s tím, nechť sdělí, jaká data by připadala v úvahu na nařízení hl. líčení na přelomu ledna a února roku 2022. Během září 2021 byl soudu vrácen obraz, ke kterému byl vypracován znalecký posudek. Během listopadu 2021 soud učinil součinností dotazy ohledně dotazování znaleckých ústavů a znalců k vypracování znaleckých posudků. Obhájce žalobce dne 11. 11. 2021 sdělil, že na přelomu ledna a února 2022 nemá žádnou kolizi s jinými jednáními. Opatřením ze dne 12. 11. 2021 byl přibrán k vypracování revizního znal. posudku znalecký ústav [Anonymizováno] s tím, že má prověřit pravost zde uvedeného [Anonymizováno]. Znalecký posudek měl být podán do 15. 5. 2022. Během listopadu jsou činěny další návrhy na doplnění dokazování. Dne 13. 11. 2021 jeden z obhájců doplnil otázky na ustanovené znalce. Jeden z obhájců dále během listopadu 2021 sdělil termíny, na které již má nařízeno hl. líčení během ledna a února 2022. Dne 14. 11. 2022 byly vzneseny námitky proti ustanovenému znalci. Dne 15. 11. 2021 byl podán návrh na doplnění dokazování. Dne 16. 11. 2021 byl převzat Znaleckým ústavem [Anonymizováno], k němuž měl být vypracován znalecký posudek. Dne 16. 11. 2021 bylo nařízeno hl. líčení na dne 7. 2. až 10. 2. 2022. Současně byl [Anonymizováno] námitky podjatosti a s tím, ať se vyjádří. Dne 19. 11. 2021 byly doplněny návrhy pro Znalecký ústav. Dne 22. 11. 2021 byl podán návrh na vydání věci. Stejně tak dne 22. 11. 2021. Dne 3. 12. 2021 se Znalecký ústav vyjádřil k námitce podjatosti s tím, že námitky nejsou pravdivé a námitky tedy nejsou důvodné. Během prosince 2021 jsou dány další návrhy na doplnění dokazování. K hl. líčení na 7. 2. až 10. 2. byli voláni znalci a svědci s tím, že během prosince 2021 byl dále rozeslán harmonogram nařízeného hl. líčení. Během prosince 2021 soud sdělil, že neshledává námitky podjatosti na ustanoveného znalce důvodnými, a tedy není Znalecký ústav vyloučen z vypracování a podání revizního znal. posudku. Stejně tak, že soud neshledává důvodným doplňovat otázky adresované Znaleckému ústavu. Během prosince 2021 se omlouvali svědci z konání hl. líčení. Dále jsou zde návrhy na doplnění dokazování a jednotlivá vyjádření obžalovaných. Během prosince 2021 policie sdělila, že nelze doručovat zde uvedeným předvolaným svědkům. Dále se někteří svědci omluvili. Během ledna 2022 policie sdělila výsledky místního šetření za účelem doručení předvolání jednoho ze svědků. Následně policie sdělila, že předvolání bylo zde uvedenému svědku doručeno. Dále jsou vyjádření jednotlivých obžalovaných. Dále KSZ žádá o součinnost při zajištění eskorty při převozu jednoho z [Anonymizováno]. Během února 2022 jsou založeny omluvy jednotlivých svědků z důvodu zdravotních. Dále je založena žádost žalobce o konání hl. líčení v jeho nepřítomnosti, a to ze zdravotních důvodů. Během února 2022 jsou podány další návrhy na doplnění dokazování. Dne 18. 2. 2022 požádala policie o zaslání rozhodnutí ve věci. Dne 21. 2. 2022 byl podán návrh na doplnění dokazování včetně přibrání dalšího znaleckého ústavu za účelem vypracování znaleckých posudků. Dále během února 2022 byly navrženy další důkazy. Dne 3. 3. 2022 požádala policie o nahlédnutí o spisu a poskytnutí dalších listin. Dále bylo voláno hl. líčení na dne 9. 5. až 12. 5. 2022 s tím, že byli voláni svědci, znalci. Dne 8. 3. 2022 bylo zasláno obžalovaným stručný přehled odposlechů s tím, že se k nim mohou vyjádřit. Dále byl doručen harmonogram hl. líčení. Dne 9. 3. 2022 byly doplněny další návrhy na doplnění dokazování. Dne 7. 2. 2022 se konalo hl. líčení. Byla vyslechnuta, znalkyně, svědci, byla čtena další odborná vyjádření a listinné důkazy a bylo přerušeno do 8. 2. 2022. To se hl. líčení konalo, byli vyslechnuti svědci. Bylo přerušeno do 9. 2. 2022, to se opět konalo. Byli vyslechnuti svědci a bylo přerušeno do 10. 2. 2022. To se opětovně konalo za výslechu svědků a bylo odročeno na 9. 5. až 12. 5. 2022. Za účelem výslechu dalších svědků prostř. videokonference a za účelem předvolání znalců. Opatřením ze dne 15. 3. 2022 byl přibrán znal. ústav [Anonymizováno] za účelem podání znaleckého posudku, tedy prověření pravosti 44 ks níže uvedených [Anonymizováno], a to ve lhůtě do 30. 9. 2022. Dále bylo rozhodnuto o svědečném. Byl volán svědek na dne 11. 5. 2022 za účelem výslechu prostřednictvím videokonference. V březnu 2022 bylo doplněno dokazování. Dne 17. 3. 2022 bylo předáno PČR 44 ks [Anonymizováno] zde uvedených za účelem převozu do [Anonymizováno] v Bratislavě. Opatřením ze dne 22. 3. 2022 byl přibrán znalec zde uvedený k prověření pravosti 7 ks následujících [Anonymizováno] a to do 30. 9. 2022. Dne 22. 3. 2022 svědek sdělil, že se hl. líčení soudu vůbec nebude schopen s ohledem na svůj zdravotní stav účastnit, a tedy i s ohledem na svůj věk. Dále bylo zjištěno od dalšího svědka v březnu 2022, že se taktéž nebude moci zúčastnit hl. líčení, a to ze zdravotních důvodů a s ohledem na svůj věk. Dále bylo domluveno s dalším svědkem, že bude jeho výslech proveden prostřednictvím videokonference. V březnu 2022 jsou zde návrhy na doplnění dokazování. Dne 1. 4. 2022 bylo předáno ustanovenému znalci 7 ks [Anonymizováno]. Dne 27. 4. 2022 jeden z obžalovaných doplnil návrh na doplnění dokazování včetně hodnocení již provedených důkazů. Během května 2022 požádal obhájce žalobce o konání hl. líčení v květnu 2022 v nepřítomnosti jeho klienta. V květnu 2022 jsou založeny další návrhy na doplnění dokazování. Dne 13. 5. 2022 byl opatřením přibrán Znalecký ústav [Anonymizováno] k prověření pravosti zde uvedeného [Anonymizováno], a to do 15. 11. 2022. Dne 16. 5. 2022 byl [Anonymizováno] předán [Anonymizováno]. Dále byl během května 2022 doručeny další návrhy na doplnění dokazování. Dne 16. 5. 2022 byl podán znalecký posudek [Anonymizováno] ze dne 13. 5. 2022. To bylo během května 2022 doručeno obhájcům. Během května 2022 byla podána jednotlivá vyjádření ke znaleckému posudku. Dne 19. 5. 2022 bylo nařízeno hl. líčení na 8. 8. až 10. 8. 2022 s tím, že byli volání, svědci, znalci a obžalování. Mimo jiné i žalobce. Dále bylo reagováno na dotazy PČR ohledně toho, že řízení prozatím nebylo skončeno. Soud současně vyzval jednotlivé svědky, kteří již byli předvoláni, aby odpověděli na zde uvedené otázky písemně. Současně znalec byl vyzván, nechť uvede, že předložené odborné hodnocení skutečně vypracoval on. Dále policie během května 2021 sdělila, že se stále nepodařilo doručit předvolání zde uvedeného svědka. V květnu 2022 byl podán návrh na doplnění znal. posudku a byl předložen i nový znal. posudek. Dále v květnu 2022 bylo předloženo vyúčtování znalečného. Současně soud 25. 5. 2022 zaslal návrh dovypracování znaleckého posudku znal. ústavu s tím, ať se k tomuto vyjádří. Během května 2022 byl podán návrh na vrácení zabraných věcí. Bylo vyplaceno znalečné. Dále byly soudu doručeny omluvy z hl. líčení. Během května 2022 zároveň písemně reagovali vyzvaní svědci a znalci. Zároveň během května 2022 sdělili někteří obhájci, že trvají na výslechu zde uvedené znalkyně. V červnu 2022 byly podány návrhy na doplnění dokazování. Dne 9. 6. 2022 bylo z důvodu omluvy zde uvedené znalkyně odročeno hl. líčení na 17. 10. až 19. 10. 2022 a 28. 11. až 2. 12. 2022. Současně sdělil, že v rámci hl. líčení bude provedena videokonference, při nichž budou vyslechnuti znalci ze [Anonymizováno]. Byli předvoláni ostatní znalci, poškození. Usnesením ze dne 15. 6. 2022 č.j. [Anonymizováno] byla zamítnuta žádost zde uvedeného obžalovaného o vrácení [Anonymizováno], které jsou zde uvedeny. Proti tomu byla podána stížnost, která byla během června 2022 dále doručena ostatním obžalovaným. Dne 9. 5. 2022 se konalo hl. líčení. Byl vyslechnut znalec a hl. líčení bylo přerušeno do 10. 5. 2022. To se konalo a byl vyslechnut další znalec. Dále byly předloženy [Anonymizováno] k nahlédnutí a bylo provedeno listinné dokazování a byla vyslechnuta znalkyně. Bylo přerušeno do 11. 5. 2022. To se hl. líčení konalo. Byl vyslechnut svědek, Bylo prováděno listinné dokazování a za účelem provedení dalších listinných důkazů, bylo odročeno na 8.,9. a 10. 8. 2022. Dne 27. 6. 2022 byl usnesením opraven výrok usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022. Opatřením ze dne 19. 7. 2022 č.j. [Anonymizováno] byl přibrán znalec k prověření pravosti zde uvedených [Anonymizováno]. Ve věci byl dále založeny znal. posudky. Tyto znal. posudky byly během července 2022 doručeny obhájcům a KSZ. Během července 2022 byl dán pokyn k vyplacení znalečného. Věc byla dne 26. 7. 2022 předložena k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze, přičemž ten usnesením ze dne 16. 8. 2022, č.j. [Anonymizováno] rozhodl o tom, že se stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022 zamítá. Věc byla dne 6. 9. 2022 vrácena soudu I. stupně. Během září 2022 bylo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze rozesláno obhájcům a KSZ. Dále byly v srpnu 2022 předloženy další znal. posudky a 30. 8. 2022 byly vráceny znalcem jemu zapůjčené [Anonymizováno]. Dále byly doručeny během září 2022 další znal. posudky. V září 2022 byl učiněn pokyn k vyplacení znalečného. Znalecké posudky byly během září 2022 doručeny obhájcům a st. zastupitelství. V září 2022 byl žádán Okresní soud v Bratislavě k provedení videokonference za účelem výslechů svědků. Během září 2022 bylo vyplaceno znalečné. Během září 2022 byly soudy předloženy i znal. posudky vypracovány znaleckým ústavem [Anonymizováno], které byly během září 2022 doručeny obhájcům a st. zastupitelství. Během října 2022 soud sdělil harmonogram nařízených hl. líčení. Současně obdržel soud vyjádření ke znal. posudku. Dne 7. 10. 2022 byly předány PČR [Anonymizováno], které měla zapůjčené [Anonymizováno]. Dále během října 2022 jsou podány další návrhy na doplnění dokazování. Během října 2022 bylo vyplaceno znalečné. Dne 6. 10. 2022 omluvil svou přítomnosti při konání hl. líčení žalobce. Současně požádal o konání hl. líčení v jeho nepřítomnosti. Dne 21. 10. 2022 navrhl jeden z obhájců opakovaný výslech svědka. Byly podány další návrhy na doplnění dokazování. Během listopadu 2022 byli k hl. líčení nařízeného na listopad a prosinec 2022 voláni znalci a svědci. Dne 8. 11. 2022 byl podán návrh na doplnění dokazování. Dne 8. 11. 2022 byl soudu zaslán zápis o výslechu svědka u Okresního soudu v Bratislavě. Dále jsou založeny omluvy jednotlivých svědků z konání hl. líčení. Dále bylo vyplaceno znalečné. Dne 14. 11. 2022 byl [Anonymizováno] předložen znal. posudek s vyúčtováním, které bylo během listopadu 2022 vyplaceno. Znalecký posudek byl během listopadu 2022 doručen obhájcům a st. zastupitelství. Dne 17. 10. 2022 se konalo hl. líčení. Byla vyslechnuta svědkyně a bylo přerušeno do 18. 10. 2022. To se hl. líčení konalo. Bylo provedeno listinné dokazování a bylo přerušeno do 19. 10. 2022. To se hl. líčení taktéž konalo. Byli vyslechnuti svědci a znalci, a to i prostřednictvím videokonference. Hl. líčení bylo přerušeno do 28. 11. 2022 za účelem výslechu znalkyně a znalce. Dne 22. 11. 2022 bylo Znaleckým ústavem [Anonymizováno] vráceny [Anonymizováno]. Během listopadu 2022 bylo vyplaceno znalečné. Dále jsou zde omluvy z konání hl. líčení. Během listopadu 2022 bylo zasláno soudu znalečné, které bylo následně vyplaceno. Dále během listopadu 2022 byly zaslán závěrečný návrh poškozeného a dále jsou založeny závěrečné řeči obžalovaných v písemné formě. Dne 28. 11. 2022 se konalo hl. líčení, přičemž je konstatováno, že žalobce není přítomen a byla založena žádost o konání hl. líčení v jeho nepřítomnosti. Byl vyslechnut Znalecký ústav a hl. líčení bylo přerušeno do 29. 11. 2022. To se konalo. Byly předneseny závěrečné řeči a bylo přerušeno do 1. 12. 2022. Dne 1. 12. 2022 se konalo hl. líčení byl vyhlášen rozsudek č.j [Anonymizováno], kdy všichni obžalovaní včetně žalobce byli dle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěni obžaloby Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 24. 10. 2018 sp. zn. [Anonymizováno]. Právní zástupce žalobce se vzdal práva na odvolání. St. zástupce si lhůtu ponechal. Právní moci nabyl rozsudek dne 10. 1. 2023. (obsah spisu Krajského soudu v [Anonymizováno])

11. Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že trestní stíhání ho obrovsky zatěžovalo jak fyzicky, tak psychicky, musel dojíždět do Prahy, kdy nebyl už nejmladší. Trestní stíhání pro něj byla rána z čistého nebe. Netušil, že ho něco takového může potkat, nikdy nezavdal příčinu k tomu, aby byl za znaleckou činnost trestně stíhaný. Málem se zhroutil, navíc byl po [popis zdravotního stavu]. Navíc to mělo ozvěnu u jeho známých a odborné veřejnosti. Před trestním stíháním byl prakticky zdráv, netrpěl vážnější nemocí, jedině [popis zdravotního stavu]. V průběhu trestního stíhání se jeho zdravotní stav prudce zhoršil. Málem ho to stálo celý lázeňský pobyt, neboť o trestním stíhání se dozvěděl v [právnická osoba], kde byl na měsíčním pobytu. Problémy s [popis zdravotního stavu] se zhoršily a komplikovaly. Dnes bez doprovodu nemůže jít na delší procházku. [popis zdravotního stavu]. Jeho profesí byl [Anonymizováno], není to příliš početný okruh lidí, všichni se lépe nebo hůře znají. Zpráva o tom, že [Anonymizováno] se mezi kolegy rychle rozkřikla. Lidé, kteří ho znali méně, tu informaci šířili pochopitelně dál jako zajímavou a pohoršující. Lidé, kteří o znali více, tomu nevěřili. Nikomu však na cti nepřidá trestní stíhání. Když se potkal s někým z profese, ten přešel na druhý chodník nebo dělal, že jej nevidí, někdo mu odmítl podat ruku. Někteří mladší kolegové se o něm vyjadřovali s despektem. Není člověkem, který by se vídal s velkým okruhem lidí, takže neví, jestli na to ostatní reagovali negativně. Odborná veřejnost se o tom dozvěděla z médií nebo tzv. tichou poštou. Vykonával funkci [Anonymizováno] až do nástupu do důchodu, tj. někdy [Anonymizováno]. Vykonával dále soudního znalce s registrací u Krajského soudu v Praze. Na tu rezignoval dva nebo tři roky zpátky. Byl dost vytížený jako znalec, poté co začalo jeho trestní stíhání zájem rapidně poklesl. Měl uzavřenou smlouvu na [Anonymizováno] [jméno FO], práce však musel zanechat, zpracoval [Anonymizováno], na textovou část ale musel rezignovat, protože nebyl v dobrém psychickém stavu v práci pokračovat. Z důvodů problémů mezi lety 2017 až 2023 nebyl schopen odborné práce vč. publicistiky. Chyběla mu schopnost koncentrace, soustředění, formulace, vnitřní klid, pohoda, prostě vše, co je třeba k duševní práci. Manželka mu byla oporou, nevěřila, že se to trestní stíhání zakládá na pravdě. Vztah mezi dcerou manželky a její dcerou nebyl narušen. Mají hezký vztah. Dcera manželky však je nemocná, trpí [Anonymizováno], proto se o ní musí s manželkou starat více. Když se narodila vnučka, která má [podezřelý výraz], museli s manželkou dceři více pomáhat, navíc když sama je nemocná. K dotazu právního zástupce uvedl, že po operaci na [adresa] se počítalo s určitým omezením, že se bude muset šetřit, nicméně pobyt v lázních mu hodně pomohl, ale bohužel, když se z lázní vrátil začal celý kolotoč s trestním stíháním, a to bylo něco strašného. Před odchodem do důchodu bylo v mnoho práce v [Anonymizováno], proto s manželkou, která šla do důchodu o pár měsíců později, měli v plánu užít si pohodu a klid. Těšili se na výlety po evropských muzeí, galeriích, Vídeň, Francie, Itálie, nakonec se podařily realizovat jen dvě návštěvy Říma. Doufal, že se znaleckou činností bude moci věnovat v užší spolupráci se [Anonymizováno], neboť před důchodem dělal spíše věci, které byly naléhavé – soudní věci, trestní věci. Uvedl, že nejdříve byly příznaky [Anonymizováno] sporadické, postupem času se to zhoršovalo, když přišla záležitost s trestním stíháním nabralo to takový fofr, že nevěděl, kdy se může postavit. Nevzpomíná si, že by za svůj život zažil podobnou událost, která by se na něm tolik podepsala. 12. [jméno FO] (manželka žalobce) v rámci výpovědi uvedla, že si o trestním stíhání manžela moc nepamatuje, protože je to dlouhá doba a protože jí to vždy tak hrozně zničilo. O trestním stíhání uvedla, že to bylo za křivou výpověď, ale víc si nepamatuje. O trestním stíhání se doma bavili, byla to absurdní záležitost. Manžel by nikdy nic takového neudělal, je čestný, hodný a slušný člověk. Manžel byl [Anonymizováno], svou práci vykonával dobře. Dělal [Anonymizováno]. Byl předsedou [Anonymizováno]. Byl pracovitý a fyzicky zdatný. Před odchodem do důchodu dělal znaleckou činnost zejména pro soudy. Těšil se, že půjde do důchodu, že si to užije. Následně ho oslovili, zda by nemohl [Anonymizováno] o [jméno FO], z čehož měl velikou radost. Když probíhalo to trestní řízení nebyl schopen ani [Anonymizováno] dodělat. Nebyl na tom nervově dobře. Měl [popis zdravotního stavu]. Manžel trpí [popis zdravotního stavu]. Jezdili na kolech, chodili na ryby a dělali pěší výlety. V průběhu toho trestního řízení se to však zhoršovalo. Manžel jí vždy doma pomáhal, pomáhal jí s péčí o nemocnou dceru. Onemocnění dcery začalo po druhém porodu, někdy před 10 lety. Museli se zpočátku starat i o vnučku, která taky byla hodně nemocná. Jezdili s ní k lékaři, dcera přestala po porodu chodit, vnučku ani neunesla. Hodně pomáhal i otec dítěte, ale oni s manželem vypomohli. Spíše šlo o domácí práce, aby bylo uklizeno, vypráno, vyžehleno, poklizeno. Manžel jezdil třeba nakoupit, chodil s vnučkou ven. Během trestního stíhání se pomoc manžela změnila, neboť to fyzicky nedával. O trestním stíhání vědělo okolí, rodina, sousedé, na schůzi profesního sdružení se to probíralo. Každý říkal, že to není možné. Manžela znali. Znaleckou činnost manžel skončil i po jejím přemlouvání, neměl na to sílu ani fyzickou ani psychickou. Uvedla, že manžel má noční můry dodneška. Má to vliv i na ní, špatně spí, je unavená, vše jí rozbrečí. O manžela se bojí do dneška pro jeho chorobu a trestní stíhání byla docela kauza. V důchodu se těšili, že si udělají krátké víkendové výlety po evropských městech, to nestihli a teď nestihnou. Manžel se již k práci nevrátí. 13. [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci výpovědi uvedl, že s žalobcem se zná pracovně. Žalobce vykonával funkci [Anonymizováno] a on dělal [Anonymizováno] a často jezdil v jeho zastoupení na setkání. Zná ho velmi dobře až do roku 2000. O kauze ví z tisku. Ve chvíli, kdy byl předvolán k výpovědi začal se o věc zajímat a přečetl si o trestní kauze z tisku. Z předvolání k výpovědi mu je zřejmé, že jsou dvě větve trestní kauzy, jedna už asi dospěla ke konci a žalobce se snaží o náhradu škody a očištění svého jména. O tom, že by žalobce byl také trestně stíhán nevěděl, věděl asi o panu [jméno FO]. Neví, zda se odborná veřejnost věděla o trestním stíhání žalobce. Od chvíle, kdy žalobce skončil na pozici [Anonymizováno] v roce 2010 se s ním nestýká, viděl ho možná při nějaké příležitosti, nějaké výstavě. Svědek uvedl, že nevěděl o tom, že žalobce byl soudním znalcem. Uvedl, že žalobce je skromný člověk, například o něm nevěděl, že byl za minulého režimu perzekuovaný. K pověsti žalobce uvedl, že v době vzniku funkce [Anonymizováno] byl žalobce zvolen jednohlasně z 22 tehdejších kandidátů. Jednal i se zahraničními institucemi, poslanci a senátory. Nesetkal se s tak noblesním člověkem, nikdy nenaznačil, že by z toho mohl mít vlastní prospěch. Věděl, že má vážně nemocné srdce. Báli se, aby nedostal infarkt. Když se omluvil z jednání, chápali to, neboť jeho zdravotní stav nebyl dobrý. Nebyl s ním v nakolik přátelském vztahu, aby věděl něco o jeho soukromí. K dotazu právní zástupkyně žalobce, zda se v odborných kruzích vědělo o znalcích, kteří mají kulaté razítko, ale nemají odpovídající uměleckohistorické vzdělání, uvedl, že se jmenovitě nevědělo o těchto nekvalifikovaných znalcích. K žalobci uvedl, že rozuměl starému a modernímu umění. Byl kvalifikovaným znalcem. 14. [jméno FO] v rámci výpovědi uvedla, že je s žalobcem dlouhodobě kolegyně, následně přítelkyně. Věděla o tom, že probíhalo trestní stíhání a že šlo o znalecký posudek na [jméno FO]. Moc se o tom s žalobcem nebavila, neboť to pro něj bylo těžké, zahanbující, byl to útok na jeho sebeúctu. Občas jej doprovodila k soudu, ale dovnitř nešla. Vždy věřila, že to nespáchal. Byl bezúhonný člověk, který požívá velký respekt. O trestním stíhání jí řekli manželé [jméno FO]. Nejdříve spolu spolupracovali na výměně výstav, zápůjček, kolem roku 2014 se z nich stali přítele, když jí byli velkou oporou v těžkém životním období. Přátelí se hlavně s jeho manželkou. Uvedla, že žalobce má velice dobré vztahy v rodině. Se svou současnou manželkou vyženil dvě děti a vnoučata. Se syny ze svého prvního manželství se nestýká. Manželé [jméno FO] nemocné dceři hodně pomáhají. Někdy je její stav horší, někdy lepší. Trestní stíhání se na žalobci hodně podepsalo. Hodně zchátral. Žalobce se dlouhodobě léčí se srdcem, chodil na ambulantní zákroky na [Anonymizováno], poslední se nepovedla, takže musel prodělat [Anonymizováno], to byl těžký zásah. Pak do toho přišlo trestní stíhání, to ho zlomilo, hlavně psychicky. Je typ muže, co si své břemeno nese sám, nikomu se moc nesvěřoval. Bylo vidět, že moc nespí, je nejistý, není soběstačný, je křehký, pořád padá, má [Anonymizováno]. Manželka je s ním pořád doma, nemůže nikam odjet. Znají se asi od roku 1992. Žalobce je v odborných kruzích považován za odborníka, vzdělance, bezúhonného člověka. Ve znalectví pracoval velmi seriózně. Z [Anonymizováno] odešel někdy kolem roku 2010. Dále vykonával znaleckou činnost, tu ukončil někdy během toho trestního řízení, neboť má respekt, že je vůbec vystaven takovému podezření, styděl se za to, tak rezignoval. Během svého života toho udělal hodně, byl respektovaný. Pokud pracujete v oboru [Anonymizováno], znáte jména ostatních. V odborné veřejnosti se o trestním stíhání žalobce vědělo, ještě v souvislosti s ostatními stíhanými znalci. Setkala se přímo s tím, že se u nějaké příležitosti hovořilo o [Anonymizováno] a že bylo jasné, že se přímo hovoří o žalobci. Bylo u toho asi 50 lidí. Nikdo se ho tenkrát nezastal. To jí vadilo. Nadále se s lidmi v okolí [Anonymizováno] přestala vídat, byla to poslední kapka a předala to mladším kolegům. I po odchodu do důchodu se dál věnoval znalectví, oboru, psal [Anonymizováno] o [jméno FO], napsal [Anonymizováno], lidé k němu chodili na konzultace jako k odborníkovi. Když začalo to trestní stíhání, žalobce se uzavřel do sebe, lidé s ním přestali komunikovat, odtáhli se. Když odešel do důchodu, věnoval se stále své profesi, s manželkou cestovali do Německa, měli tam hodně známých, pracovali na festivalu [Anonymizováno], chodil po výstavách, aj. Pak přišlo trestní stíhání, pokračoval sice na [Anonymizováno] [jméno FO], ale bylo vidět, že mu to nejde, myslí, že to nedokončil. Jeho stav jak psychický, tak fyzický se zhoršil, ztrácel koncentraci, zapomínal. 15. [jméno FO] ve své výpovědi uvedla, že se s žalobcem zná od roku 1999. Pracovala v [Anonymizováno] a s žalobcem spolu realizovali několik výstav. Žalobce vnímala jako profesionálně vyspělého člověka s nesmírnou empatií. Za tímto profesionálním postojem se skrýval opravdu velice jemný a citlivý člověk. [jméno FO] pozici soudního znalce si nikoho lepšího představit neuměla, díky jeho znalostem a serióznosti. Několikrát byla za nimi (manželi [jméno FO]) v [adresa], telefonovali si i přátelsky. Žalobce je decentní člověk, o svých problémech nemluvil. Něco naznačovala jeho žena, že se žalobce ocitl v problémech, ale nikdy si nepředstavovala, že by to byly takové problémy. Nedokáže si představit, že by vědomě lhal, nebo se profesionálně znemožnil. Uvedla, že 8 let takového martyria se na něm muselo projevit. O trestní kauze nevěděla. O kauze i o podrobnostech se dozvěděla od kolegy [jméno FO] cca měsíc před svou výpovědí. O kauze četla až pak následně v tisku, do té doby nic nevěděla. Nedozvěděla se o tom, že by se o kauze v odborných kruzích hovořilo. Po odchodu do důchodu nepřestal odborně pracovat. Poskytla mu materiály k [jméno FO], žalobce byl nadšený, hovořil o tom, jak má i vydavatele. Neví, proč ukončil znaleckou činnost. Potkávali se s žalobcem i osobně. Znala se hlavně s jeho manželkou. Žalobce jí o svých soukromých záležitostech moc věcí neříkal, spíš jeho manželka. Ví o tom, že žalobce má problémy se srdcem, neví, od kdy problémy má.

16. Dne [datum] byl zveřejněn článek na webu [Anonymizováno], dle kterého [Anonymizováno]. (článek na č.l. 102-106 spisu)

17. Dne [datum] byl na stránkách [Anonymizováno] zveřejněn článek dle kterého [Anonymizováno]. (článek na č.l. 106rub-108 spisu)

18. Žalobce byl od 6. 2. 2017 do 13. 2. 2017 hospitalizován v Nemocnici na [adresa] na oddělení [Anonymizováno]. Byl přijat k observaci po [popis zdravotního stavu]. (lékařská dokumentace žalobce na č.l. 109-111 spisu)

19. Žalobce byl hospitalizován od 31. 1. 2017 do 6. 2. 2017 v Nemocnici [adresa] na [popis zdravotního stavu] (lékařská dokumentace žalobce na č.l. 114-115 spisu)

20. Dne 17. 2. 2022 proběhla u žalobce kardiologická kontrola. [popis zdravotního stavu]. (lékařská dokumentace žalobce na č.l. 116 spisu)

21. Žalobce byl od 13.2-10.3.2017 na pobytu v [právnická osoba]. [popis zdravotního stavu] (lékařská dokumentace žalobce na č.l. 117 spisu)

22. Dne 18. 10. 2022 žalobce požádal o chodítko, [popis zdravotního stavu]. Bylo mu neurologem vypsáno chodítko. (lékařská dokumentace žalobce na č.l. 118 spisu)

23. Žalobce dne 26. 2. 2018 a 7. 8. 2017 byl na vyšetření na [popis zdravotního stavu]. (lékařská dokumentace žalobce na č.l. 119-120 spisu)

24. Soud neprovedl důkazy vyúčtování právních služeb na č.l. 5-12 spisu, zápis o jednání s klientem ze dne 31. 7. 2017 na č.l. 27, výpis z banky o přijatých platbách ze dne 22. 8. 2023 na č.l. 19-26 spisu a 65-68rub spisu, vyúčtování odměny advokáta za zastupování v trestním řízení na č.l. 62-64 spisu, neboť v průběhu řízení byl vzat zpět nárok na náhradu škody a tyto důkazy měly prokazovat okolnosti vztahující se k tomuto nároku, proto důkazy nebyly pro rozhodnutí soudu relevantní. Dále soud neprovedl uplatnění nároku ze dne 17. 4. 2023 na č.l. 13 spisu a č.l. 51 spisu, potvrzení příjmu podání ze dne 18. 4. 2023 na č.l. 16 spisu, uplatnění nároku ze dne 14. 12. 2023 na č.l. 71 spisu, uplatnění nároku ze dne 30. 8. 2023 na č.l. 17 spisu a č.l. 61 spisu, uplatnění nároku ze dne 6. 9. 2023 na č.l. 49 spisu, výzva k doplnění ze dne 14. 7. 2023 na č.l. 55 spisu, potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č.l. 47 spisu, výzva k doplnění ze dne 7. 12. 2023 na č.l. 70 spisu, potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č.l. 73 spisu, stanovisko žalované ze dne 20. 12. 2023 na č.l. 56 spisu a potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č.l. 54 spisu, neboť tyto důkazy měly prokazovat mezi účastníky nesporná tvrzení.

25. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.

26. Výpovědi všech svědků i žalobce na sebe navzájem navazovaly, doplňovaly se. Svědci se shodli v podstatných okolnostech. Soud jejich výpovědím uvěřil a svědky považuje za věrohodné, stejně tak jejich výpovědi. Výpovědi doplnily a potvrdily skutkové okolnosti zjištěné z listinných důkazů.

27. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

28. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

29. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

30. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

31. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

32. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

33. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

34. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

35. Soud předmětnou věc posuzoval po právní stránce podle § 5 písm. a), b), § 8 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklé mu v důsledku nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Žalobce svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

36. Předně soud uvádí, že co se týká nároku žalobce na zaplacení škody představované obhajným v rámci posuzovaného řízení, žalobce v tomto rozsahu vzal žalobu zpět z důvodu (částečného) plnění stran žalované. Soud v tomto rozsahu řízení zastavil a tento nárok již dále nebyl předmětem řízení, proto se soud ani blíže nevyjadřuje k námitkám vztahujícím se k tomuto nároku. Ostatně soud ani neprovedl důkazy navrhované k prokázání skutkových tvrzení vztahujícím se k tomuto nároku.

37. Soud se tedy dále zabýval nárokem na zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve výši 200 000 Kč a zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ve výši 928 000 Kč.

38. Soud se zabýval důvodností uplatněných nároků především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu (nezákonné rozhodnutí, nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím/nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

39. Pokud jde o nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím soud uvádí:

40. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona odpovídá stát za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za které je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90, publikovaný ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 35/1991; rozsudek ze dne 31. 3. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001, publikovaný v souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1813), resp. že vznik nároku na náhradu škody je založen na principu, podle kterého osoba zproštěná obžaloby má zásadně právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání (i rozhodnutím o vazbě). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si vznesení obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován (§ 12 OdpŠk). V posuzovaném řízení bylo vůči žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí, a to usnesením Policie ČR č.j. [Anonymizováno] ze dne 2. 6. 2017, jímž bylo zahájeno podle § 160 odst. 1 tr. řádu stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku, kdy rozsudkem ze dne 1. 12. 2022, č.j [Anonymizováno], byl žalobce dle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 24. 10. 2018 sp. zn. [Anonymizováno]. Právní moci nabyl rozsudek dne 10. 1. 2023. Ostatně to nebylo mezi účastníky sporné.

41. V případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újma vznikla. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozené satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011).

42. Povaha trestní věci - žalobce byl stíhán pro přečin křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody až v délce 2 let nebo zákaz činnosti. Žalobce nebyl stíhán vazebně. Povaha uvedeného trestného činu, z něhož byl žalobce obviněn, je s přihlédnutím k výši trestní sazby a povahou trestné činnosti spojena s běžnou mírou společenské nebezpečnosti. Stejně tak s ohledem na dosavadní bezúhonnost žalobce mu reálně maximální trestní sazba nehrozila. Také se nejednalo o trestný čin, který by byl společností všeobecně považován jako zvlášť zavrženíhodný, jako je tomu například u pohlavního zneužití, znásilnění, apod.

43. Délka trestního řízení - trestní stíhání žalobce, tedy i doba trestním stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobce, činila 5 let a 7 měsíců. S ohledem na průběh trestního řízení jde o délku řízení přiměřenou (viz dále), avšak soud nemohl odhlédnout od skutečnosti, že trestní stíhání v délce více jak 5,5 let je skutečně značně dlouhé. Soud musel a přihlédl při stanovení výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním právě k délce trestního stíhání. Ostatně i žalovaná sama k délce řízení přihlédla při stanovení výše odškodnění.

44. Následky způsobené v osobní sféře poškozeného - újma měla být dle žalobních tvrzení způsobena zejména tím, že trestní stíhání bylo medializované, zásadně zasáhlo pověst a profesi žalobce, kdy v jeho důsledku ukončil svou znaleckou činnosti a nedokončil připravované monografie. Trestní stíhání mělo mít zásadní vliv na zdravotní stav žalobce, žalobce se nemohl starat o rodinu (zejména postiženou dceru a vnučku), jako do zahájení trestního stíhání. Soud konstatuje, že každé trestní stíhání má vliv na život v závěru nedůvodně trestně stíhaného poškozeného, když to se projevuje stresem, nespavostí, nervozitou, aj., nicméně u každého je tento vliv jiný a je právě na poškozeném, aby výraznější zásahy prokázal. Žalobce intenzitu zásahu trestního stíhání tvrdil nejdříve obecně, k výzvě soudu dle § 118a odst. 1 o.s.ř. tvrzení doplnil, následně i navrhl k opakované výzvě ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. důkazy, které měly jím tvrzenou intenzitu zásahu trestního stíhání do jeho života prokázat.

45. Soud má za prokázané, zejména lékařskými zprávami a výslechy svědků, že žalobce již dlouhou dobu před zahájením trestního stíhání byl nemocný se srdcem. Stejně tak má soud za prokázané, že žalobci byla diagnostikována [Anonymizováno], a to v srpnu 2017. Žalobce neprokázal, ani přes opakovanou výzvu soudu, že by se tato onemocnění rozvinula a zhoršovala právě v důsledku trestního stíhání. Soudem ani nebylo shledáno, že by [Anonymizováno] vznikla v důsledku trestního stíhání, když diagnostikována byla žalobci v srpnu 2017, tedy dva měsíce po zahájení trestního stíhání, když jde o onemocnění, které se projevuje postupně a dlouhodobě. Lze tedy dojít k závěru, že to nebylo trestní stíhání, které tuto nemoc způsobilo. Soud má za nicméně dále prokázané, že onemocnění žalobce se v průběhu času a v průběhu tedy i trestního stíhání zhoršovalo. Na soudu tedy bylo posoudit, jakou mírou se na zhoršení zdravotního stavu žalobce přičinilo právě trestní stíhání a z provedeného dokazování nemá soud za prokázané, že by trestní stíhání mělo tak značný vliv na zhoršující se zdravotní stav žalobce, jak žalobce v žalobě uvádí. Lze konstatovat, že trestní stíhání zasáhne do života člověka a jeho zdraví i pokud se poškozený těší dobrému zdraví, to je bezesporu. O to intenzivnější vliv může mít trestní stíhání na člověka, který se již od počátku plnému zdraví netěší, jako je právě žalobce. Soud při své úvaze vyšel ze skutečnosti, že žalobci bylo v době zahájení trestního stíhání 80 let (tedy značně pokročilý věk) a již zpočátku trestního stíhání (ostatně již dlouhodobě před tím) byl vážně nemocný ([Anonymizováno]). Trestní stíhání nebylo dle soudu zásadní příčinou, která způsobila v čase se zhoršující zdravotní stav žalobce. Těmi zásadními příčinami jeho zhoršujícího zdravotního stavu byl věk a dlouhodobě špatný zdravotní stav. Navíc nebylo ani prokázáno, že by se zdravotní stav žalobce zásadně zhoršil např. že by po skončení (v jeho průběhu) trestního stíhání podstoupil další [podezřelý výraz], k lékaři chodil častěji, začal brát další léky, aj. Jeho zdravotní stav se zhoršoval dle soudu přiměřeně a konstantě s ohledem na jeho věk a onemocnění. Tím soud jakkoliv nezlehčuje zdravotní stav žalobce.

46. Pokud dále žalobce uvádí, že jeho lázeňský pobyt byl ukončen předčasně v důsledku trestního stíhání, soud toto má provedeným dokazováním za vyvrácené. Žalobce v lázních pobýval od 13.2-10.3.2017, přičemž trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením 2. 6. 2017. Trestní stíhání tak na lázeňsky pobyt nemělo žádný vliv.

47. Naopak však má soud za prokázané, že trestní stíhání mělo větší vliv na rodinný živost žalobce. Z provedených důkazů (výpověď manželky žalobce a svědkyň [jméno FO] a [jméno FO]) má soud za prokázané, že žalobce se svou manželkou stará o zdravotně indisponovanou dceru a vnučku. Pomoc manželů [jméno FO] spočívala zejména v péči o domácnost dcery, hlídání vnučky, odvozy k lékařům, nákupy, aj. Přičemž v době trestního stíhání žalobce nemohl pomoc dceři a vnučce poskytovat takovou, jakou činil do zahájení trestního stíhání a to právě z důvodu trestního stíhání, kdy žalobce ztratil chuť do života, byl nervózní, nevyspalý, neměl na to myšlenky. Stejně tak bylo prokázáno, že trestní stíhání manžela výrazně zasáhlo jeho manželku. Soud má provedeným dokazováním za prokázané, že žalobci rodina věřila, nikdy nepochybovala o tom, že by se dopustil trestného činu. Stejně tak svědkyně [jméno FO] uvedla, že žalobci věřila a stíhání považovala za absurdní.

48. Nelze však shledat, že by pověst žalobce byla zasažena. Z výslechu svědků ([jméno FO], [jméno FO]) bylo prokázáno, že ti o trestním stíhání žalobce ani nevěděli do doby, než byli předvoláni ke zdejšímu soudu. Stejně tak z výslechu vyplynulo, že sice o trestní kauze úzký okruh lidí v odborné veřejnosti zřejmě věděl, nicméně svědci uvedli, že neví, zda se vědělo přímo o žalobci jakožto obžalovaném. Pouze uvedli, že věděli o kauze okolo pana [jméno FO]. Žalobce tedy neprokázal, že by trestní stíhání poškodilo jeho pověst. Nelze než nedodat, že naopak svědci žalobce považují stále za odborníka na historii umění, za osobu seriózní, o žalobci se vyjadřovali pouze v superlativech. Zásah do pověsti žalobce nebyl prokázán, ač věc byla medializovaná v celostátním tisku s medializací k osobě [jméno FO] a dalších, kdy bylo uvedeno i jméno žalobce.

49. Pokud jde o zásahy do profesní sféry žalobce, soud konstatuje, že žalobce byl trestně stíhán v souvislosti se svou znaleckou činností. Již z toho je zřejmé, že zásah do profesní sféry dán byl. Nicméně žalobce ani před výzvu § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázal, že by zásah byl v takovém rozsahu, jak uvádí. Nejprve je nutno uvést, že vliv na profesní sféru žalobce, jakožto historika umění, trestní stíhání zásadně vliv nemělo. Žalobce do důchodu odešel několik let před samotným zahájením trestního stíhání. Pokud jde pak o profesi soudního znalce, žalobce neprokázal, že by právě v důsledku trestního stíhání ukončil znaleckou činnost. Žalobce sám uvedl, že již nebyl schopen činnost vykonávat (nesoustředil se, zapomínal, aj.). I z výpovědi manželky žalobce vyplynulo, že znaleckou činnost ukončil zejména s ohledem na věk a zdravotní stav, nikoliv v důsledku trestního stíhání. Manželka žalobce přemlouvala, aby znaleckou činnost ukončil. Pokud se dále jedná o vliv trestního stíhání na nedokončenou [Anonymizováno] o [jméno FO], žalobce opět přes výzvu soudu neprokázal, že by monografie nedokončil právě v důsledku trestního stíhání. Žalobce uvedl, že se na práci nemohl soustředit, zapomínal, nemohl se koncentrovat.

50. Soud tedy má za prokázané, že vliv trestního stíhání na život žalobce byl značný, nicméně ne v takové intenzitě, jak uvádí žalobce. Zásadním dle soudu byla ta skutečnost, že žalobci v době zahájení trestního stíhání bylo 80 let, tedy byl osobou vysokého věku ve smyslu judikatury, a nebyl na tom zdravotně dobře a trpěl dlouhodobě závažným onemocněním srdce. Pokud dále žalobce odkazuje na judikaturu ÚS II. ÚS 417/21, dle které „… osoba, která byla povinna se podrobit úkonům orgánů činných v trestním řízení, musí mít záruku, že pokud trestnou činnost nespáchala, dostane se jí odškodnění. Pokud by taková perspektiva neexistovala, nebylo by možné trvat na povinnosti jednotlivce taková omezení v rámci trestního stíhání snášet. Tato záruka musí být dána i v případě, jestliže je pro poškozenou osobu výše újmy či příčinná souvislost problematicky prokazatelná.“, kdy Ústavní soud posuzoval případ stěžovatele, kterému se nedostalo dostatečného zadostiučinění ve formě peněžních prostředků s odůvodněním, že jeho politická kariéra skončila nikoliv v důsledku trestního stíhání, ale v příčinné souvislosti s propadem volebních preferencí politické strany. Ústavní soud uvedl, že obecné soudy pochybily, když dostatečně nezohlednily konkrétní charakter veřejné činnosti stěžovatele ve spojení s účelem garance práva na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci, jelikož nahlížely příliš úzce na otázku příčinné souvislosti a faktickou nemožnost stěžovatele prokázat přesnou výši finanční újmy v důsledku nezákonného trestního stíhání. Zdejší soud však na otázku příčinné souvislosti úzce nepohlížel, naopak soud vzal v úvahu všechny okolnosti. Soud provedeným dokazováním shledal, že trestní stíhání mělo vliv na zhoršující se zdravotní stav žalobce, mělo vliv na jeho profesní sféru ve smyslu, že nebyly dokončeny naříkané monografie a žalobce rezignoval na znaleckou činnost, nicméně ne v takovém rozsahu, jak tvrdí žalobce. Tedy, že by trestní stíhání byla ta zásadní a jediná okolnost, která zapříčinila uvedené. Soud shledal, že ač vedení trestního stíhání uvedeným zásahům do života žalobce přispělo, zásadnější byla okolnost, že žalobce byl pokročilého věku (více jak 80 let) a jeho zdravotní stav nebyl dlouhodobě dobrý. Jinak řečeno, nebýt trestního stíhání lze předpokládat, že by se zdravotní stav žalobce stejně zhoršoval, a v důsledku tohoto zhoršení zdravotního stavu by monografie nedokončil a rezignoval na znaleckou činnost.

51. Dále pak soud dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR soud přihlédl k obdobným případům, které se v zásadních bodech shodují s případem žalobce. Konkrétně řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. [Anonymizováno], kde byl poškozený stíhán pro podezření ze spáchání přečinu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle § 346 odst. 1 tr. zákoníku. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. Poškozený byl renomovaný soudní znalec volán i v mezinárodních věcech, pedagog, primář, kdy bylo prokázáno, že v důsledku trestního stíhání byla poškozena jeho pověst a profesní sféra, kdy se k jejímu výkonu nevrátil. Poškozený musel i přerušit znaleckou činnost. Stejně tak byl prokázán vliv trestního stíhání na zhoršení zdravotního stavu poškozeného. Jako u žalobce v projednávané věci, poškozenému rodina a přátelé věřili. Naopak od žalobce však byl poškozený mladší, těšil se lepšímu zdraví a trestní stíhání trvalo pouze 6 měsíců. U žalobce byl dále prokázán vliv do rodinné sféry, kdy žalobce se v důsledku trestního stíhání nemohl věnovat nemocné dceři a vnučce. Poškozenému se dostalo zadostiučinění ve výši 100 000 Kč. Je pravdou, že v některých směrech jsou dopady do života poškozeného horší (zásah do profesní sféry, vliv na zdravotní stav) a v některých mírnější (věk poškozeného, lepší zdravotní stav, kratší doba trestního stíhání) než je tomu u žalobce, nicméně při celkovém pohledu na věc se dá z poskytnuté výše plnění vycházet i u žalobce. Poskytnutá výše plnění se v závěru dá srovnat s judikaturou navrženou žalovanou. Ve věci projednávané Městským soudem v Brně pod sp.zn. [Anonymizováno] (Krajský soud v Brně sp.zn. [Anonymizováno] byla poškozená stíhána pro trestný čin křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle § 346 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, za který jí hrozil vyšší trest než v případě žalobce, poškozená byla pravomocně odsouzena k 6 měsícům odnětí svobody s podmíněným odkladem na 24 měsíců, kdy zproštění přišlo až po zrušení věci Nejvyšším soudem. Trestní stíhání trvalo 34 měsíců, tedy méně než ve věci žalobce. Zásahy do rodinného života byly shledány v obdobné intenzitě jako u žalobce. Věc byla stejně jako věc žalobce medializovaná. Poškozené se dostalo zadostiučinění ve výši 36 000 Kč, přičemž žalovaná s přihlédnutém k délce řízení, která v případě žalobce byla dvojnásobně dlouhá, žalobci poskytla dvojnásobnou částku než v případě poškozené. Soud však shledal, že žalovaná dostatečně nepřihlédla k věku žalobce a k jeho zhoršenému zdravotnímu stavu, kdy je na místě žalobci poskytnout částku ještě vyšší, kdy zvýšení o 28 000 Kč je zcela přiléhavé.

52. Soud se neztotožnil se srovnávací judikaturou označenou žalobcem. Ve věci projednávané zdejším soudem pod sp.zn. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) bylo předmětem řízení posouzení nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp.zn. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) se jednalo o trestní stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby a trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele a poškozování cizích práv a trestný čin podvodu, tedy zcela odlišné trestné činy, než je předmětem posouzení v předmětné věci.

53. Ve vztahu k formě a výši zvoleného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním lze uvést, že samotné konstatování nezákonnosti trestního stíhání se soudu s přihlédnutím ke všem shora rozvedeným okolnostem trestního stíhání žalobce nejeví dostatečnou satisfakcí, což sama uznala i žalovaná plněním ve výši 72 000 Kč. Soud při zohlednění všech zjištěných skutečností a s přihlédnutím k předestřené judikatuře dospěl k závěru, že odpovídající satisfakcí je částka 100 000 Kč. Žalobci se však stran žalované na tomto nároku dostalo plnění ve výši 72 000 Kč, proto soud žalobci přiznal ještě částku 28 000 Kč.

54. Soud dále posuzoval nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy způsobený nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení.

55. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011 (dále také jen „stanovisko NS“), je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

56. Délku posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobce soud stanovil na 5 let a 7 měsíců (6. 6. 2017 – 10. 1. 2023). Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba (při bližším zkoumání průběhu celého posuzovaného řízení, viz dále) považovat za přiměřeně dlouhou. Řízení jako celek odpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Nedošlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které mu náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk). Soud však musí dodat, že se jednalo o trestní stíhání, kdy délka 5 let a 7 měsíců je značná, soud však k této délce, ač přiměřené, přihlédl při stanovení výše odškodnění za nezákonné trestní stíhání.

57. Při posouzení jednotlivých okolností věci soud postupoval s přihlédnutím ke kritériím stanovených dle § 31a odst. 3 OdpŠk.

58. Co se týká postupu soudu, soud shledal, že jeho postup byl koncentrovaný a nebyly shledány průtahy. Soud koncentrovaně nařizoval hlavní líčení dopředu v několika dnech. V některých případech nevyhověl žádosti na odročení s uvedením, že o konání hlavního líčení obhájce a obžalovaný věděli dostatečně dopředu. Je pravdou, že došlo ke změně v obsazení senátu a z toho důvodu muselo dojít k provedení dokazování opětovně, nicméně na to měli vliv i sami účastníci řízení v tom smyslu, že pokud by všichni obžalovaný souhlasili se čtením protokolů z hlavních líčení, soud by opakované dokazování provádět nemusel. Pokud jde o tvrzení žalobce, že mezi zahájením trestního stíhání 6/2017 a prvním výslechem žalobce 9/2018 uběhl více jak rok, s tím soud musí souhlasit, nicméně v mezidobí byly činěny jiné úkony Policie ČR (zajišťování důkazů, výslechy ostatních obviněných, aj.) a o nedůvodném průtahu tak nelze hovořit. Nutno dodat, že orgány činné v trestním řízení nemají žádnou lhůtu ani zákonný postup na to, kdy, v jaké fázi nebo v jakém pořadí obviněné vyslechnou.

59. Soud shledal, že řízení bylo extrémně složité, a to po procesní a skutkové stránce. Ve věci bylo vyslechnuto velké množství svědků a znalců, s čímž se pojí rozhodování o svědečném a znalečném, v některých případech se svědci k hlavním líčením nedostavovali, opakovaně byla prováděna videokonference za účelem výslechů svědků na Slovensku. Bylo provedeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, bylo zajištěno několik stovek [Anonymizováno] a uměleckých děl historické hodnoty, ke kterým byla následně zpracována odborná vyjádření a znalecké posudky, a to i revizní znalecké posudky. Orgány činné v trestním řízení spolupracovaly i se zahraničními znaleckými ústavy, kdy bylo nutné díla za součinnosti policie převážet na Slovensko a zpět. Ve věci bylo více obžalovaných, ale i poškozených. Bylo nezbytné rozhodnout o místní příslušnosti. Celá trestní kauza měla několik větví. Opakovaně bylo nutné rozhodovat o námitkách podjatosti soudce i znalců. Soud žádal opakovaně o zproštění mlčenlivosti znalců. Soud rozhodoval o návrzích na vrácení zajištěných [Anonymizováno], proti čemuž byly podávány stížnosti. Opakovaně soud rozhodoval o bezplatné obhajobě, o námitkách na postup státního zástupce.

60. Nejzásadnějším kritériem při hodnocení přiměřenosti délky řízení je význam předmětu řízení pro žalobce. Dle Stanoviska je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestního, řízení, jehož předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Zvýšený význam předmětu řízení pro žalobce se tedy presumuje, avšak žalobce se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu trestním stíháním, kdy soud k významu předmětu řízení pro žalobce již přihlédl.

61. Účastníci řízení se na délce podíleli. Hlavní líčení byly opakovaně odročována k jejich žádostem. Opakovaně bylo ze strany jednoho z obžalovaných měněno právní zastoupení těsně před konáním hlavního líčení, aby z důvodu seznámení se s věcí novým právním zástupcem bylo hlavní líčení odročeno, kdy však těsně před dalším hlavním líčením byla plná moc opět vypovězena a byl zvolen nový právní zástupce. Sám žalobce se však na délce řízení nepodílel – z hlavních líčení se opakovaně omlouval, přičemž souhlasil s projednáním bez jeho přítomnosti, souhlasil se čtením protokolů z hlavních líčení ve chvíli, kdy došlo ke změně v obsazení senátu.

62. S ohledem na to, že tedy posuzované řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé a nedošlo tak k nesprávnému úřednímu postupu orgánů veřejné moci, soud žalobcův nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 200 000 Kč zamítl.

63. Soud tedy shledal žalobu důvodnou v částce 28 000 Kč, ve zbytku žalobu důvodnou neshledal a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II.

64. Žalovaná v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců žalobci finanční plnění neposkytla – žalobce nárok uplatnil dne 17. 4. 2023, žalovaná mu plnění poskytla dne 21. 12. 2023. Žalobci byla poskytnuta stran žalované částka 219 015 Kč, přičemž 72 000 Kč představuje zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním; 147 015 Kč představovalo náhradu škody, kterou žalovaná žalobci přiznala. Žalobci sice náležel zákonný úrok z prodlení z částky přiznané žalovanou a z částky přiznané soudem (147 015+72 000+28 000), nicméně žalobce vzal zpět svou žalobu i v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky 301 779 Kč od 18. 10. 2023 do zaplacení a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno (č.l. 91), proto žalobci náleží požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně (podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to ode dne 18. 10. 2023, protože právě od tohoto dne se stát ve smyslu konstantní soudní judikatury (srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001) ocitl v prodlení, tj. 6 měsíců od uplatnění nároku dne 17. 4. 2023 a to z částky přiznané soudem, tj. 28 000 Kč. Ve zbytku je jeho nárok nedůvodný.

65. Výrokem III. soud rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, neboť žalobce se domáhal žalobou tří nároků se samostatným skutkovým základem, mmj. i náhrady škody. Za každý z těchto nároků žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (3x). Žalobce vzal žalobu zpět v rozsahu jednoho celého nároku (náhrady škody) ještě před přednesem žaloby, proto mu soud ve smyslu § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů, vrátil část zaplaceného soudního poplatku (2 000 Kč snížený o 20 %, nejméně o 1 000 Kč).

66. Výrokem IV. soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. V řízení byly projednávány 3 nároky žalobce. Jednak nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu (2x), jednak nárok na odškodnění újmy majetkové, postupoval soud v intencích rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1435/2015 a vycházel ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu. Současně soud při stanovení konečného poměru úspěchu a neúspěchu vycházel z dílčích úspěchů účastníků, jak byly v řízení zaznamenány, a to vždy vztažené k počáteční hodnotě předmětu řízení z pohledu tarifní hodnoty. Nutno poukázat na novelu advokátního tarifu účinné do 1. 1. 2025, kdy soud stanovil (co se nároku na náhradu nemajetkové újmy týká) výši tarifní hodnoty dle § 9a odst. 2 písm. a) (za nezákonné rozhodnutí) a písm. b) (za nesprávný úřední postup).

67. Žalobce měl úspěch co do nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání stanovené tarifní hodnotou 28 000 Kč dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu. Co se náhrady škody týká, měl úspěch do částky 147 015 Kč, kdy mu žalovaná tuto částku poskytla po zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců a vinu na zastavení řízení v této výši nese žalovaná. Ve zbytku (nemajetková újma způsobena nesprávným úředním postupem á 30 000 Kč dle § 9a odst. 2 písm. b) advokátního tarifu a náhrada škody ve výši 82 764 Kč, která nebyla stran žalované přiznána a žalobce zavinil zastavení řízení, když vzal v tomto rozsahu žalobu zpět) byl žalobce neúspěšný.

68. Žalobce tak měl úspěch v částce 175 015 Kč (28 000 + 147 015), tj. 60,8 % a neúspěch v částce 112 764 Kč (30 000 + 82 764), tj. 39,2 %. Žalobci tak náleží 21,6 % z jeho nákladů řízení.

69. Náklady řízení žalobce ve výši 18 672 Kč představuje 21,6 % z celkového nároku ve výši 86 445 Kč - zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč (6 000 – 1 000) a odměna jeho advokáta ve výši 81 445 Kč. Advokát učinil ve věci 9 úkonů právní služby spočívající v převzetí právního zastoupení, sepisu žaloby, částečném zpětvzetí žaloby, účasti na jednání soudu dne 3. 4. 202, dne 31. 7. 2024 (déle než dvě hodiny), dne 14. 8. 2024, dne 13. 11. 2024, dne 13. 1. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) advokátního tarifu, jeden (poloviční) úkon právní služby spočívající v účasti na jednání soudu dne 23. 1. 2025 při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu. Při úkonu právní služby: převzetí právního zastoupení, sepisu žaloby, částečném zpětvzetí žaloby, účasti na jednání soudu dne 3. 4. 2024 soud vycházel z tarifní hodnoty 329 779 Kč (2 x 50 000 + 229 779) dle advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, tj. odměna 9 620 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tzn. 4 x 9 620 = 38 480 Kč. Při úkonu právní služby: účasti na jednání soudu dne 31. 7. 2024 (déle než dvě hodiny), dne 14. 8. 2024, dne 13. 11. 2024 soud vycházel z tarifní hodnoty 100 000 Kč (2 x 50 000) dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, tj. odměna 5 100 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tzn. 4 x 5 100 = 20 400 Kč. Při úkonu právní služby: účasti na jednání soudu dne 13. 1. 2025 a dne 23. 1. 2025 (vyhl. rozsudku, tzn. 1/2 úkon) soud vycházel z tarifní hodnoty 58 000 Kč (28 000 + 30 000) dle § 9a odst. 2 písm. a) a b) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. odměna 3 420 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tzn. 1,5 x 3 420 = 5 130 Kč. Náklady jsou dále představovány 8 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 (2 400 Kč) a 2 režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. 900 Kč. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, soud mu tak přiznal částku 14 135 Kč odpovídající 21% DPH z 67 310 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.

70. Soud dodává, že nepřiznal odměnu za úkon doplnění žaloby k výzvě soudu, neboť tento nebyl shledán jako účelný a žalobce měl všechna tvrzení uvést v žalobě, a nikoliv k výzvě soudu.

71. O nákladech vzniklých v řízení státu rozhodl soud ve výroku V. a VI. a to podle úspěchu ve věci a uložil povinnost k jejich úhradě poměrně oběma účastníkům (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Náklady státu představuje svědečné svědkyni [jméno FO] ve výši 421 Kč. Žalobci vznikla povinnost nahradit z této částky 39,2 %, tj. 165 Kč, žalované 60,8 %, tj. 256 Kč. Záloha složena nebyla.

72. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když soud prodloužil zákonnou lhůtu ze 3 dnů na 15, protože takové prodloužení je možno po žalobci spravedlivě požadovat a žalované umožní včasné administrativní zpracování soudem uloženého plnění, resp. plnění ze státního rozpočtu je spojeno s náročnou administrativní činností. Místo plnění u náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zastupujícího advokáta

Poučení