22 C 229/2020-161

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozenou [datum], bytem [adresa žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zvýšení výživného pro zletilé dítě takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen hradit na výživu žalobce částku 4 500 Kč měsíčně od 1. 11. 2017 do 31. 8. 2020 a dále od 1. 9. 2020 částku 5 000 Kč měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobce, čímž se ve výroku I. mění rozsudek Okresního soudu v Karviné č. j. [spisová značka] ze dne 4. 10. 2013 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] ze dne 4. 6. 2014.

II. Dlužné výživné za období od 1. 11. 2017 do 31. 8. 2021 ve výši 29 000 Kč je žalovaný povinen hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy spolu s běžným výživným, s tím, že neuhrazením jedné splátky výživného se stává celá částka dlužného výživného splatnou, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce podal soudu žalobní návrh, jímž se domáhá určení výživného pro zletilé dítě. Odkazuje na rozsudek OS Praha – východ vydaný ve věci sp. zn. [spisová značka], kdy žalobce byl svěřen do péče matky a žalovanému bylo určeno hradit výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně, právní moc rozsudku nastala 10. 7. 2014. Žalobce studuje prvým rokem Slezskou univerzitu v Karviné. Od doby posledního výživného uplynulo pět, změnily se tak zásadně poměry žalobce a potřeby, je tak dán předpoklad pro rozhodnutí o zvýšení výživného. Matka žalobce, Bc. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], bytem žalobce (dále také jako„ matka žalobce“), je momentálně nezaměstnaná, od roku 2015 bez stálého zaměstnání. Střídavě pracovala v různých profesích, převážně dle dohody o provedení práce. Od 1. 4. 2016 je v insolvenci. S výdaji za domácnost vypomáhá otec matky z důchodové dávky. Dále má vyživovací povinnost k [jméno] [příjmení], narozené [datum], jejím otcem je taktéž žalovaný, na jejíž výživu mu bylo rozsudkem shora uvedeným uloženo hradit 3 800 Kč. Účastníci jsou v kontaktu maximálně jednou ročně. Nad rámec stanoveného výživného žalovaný posledních šest let nepřispíval, další výdaje, např. lyžařský kurz, školní adaptační kurzy, jiné školní aktivity, prázdniny, sport, aktivity. Žalovaný je zaměstnán na [anonymizována tři slova], [obec a číslo]. Jeho příjem žalobci není znám. Pro změnu poměrů účastníků žalobce podává návrh dle § 910 o. z., kdy se domáhá rozhodnutí o určení výživného ve výši 4 500 Kč od [datum].

2. Nadále doplnil skutková tvrzení následujícím způsobem. V současné době matka žalobce je zaměstnána u [právnická osoba], o. p. s., která se stará o zrakově postižené. Zde je zaměstnána od 18. 2. 2021 s příjmem 20 000 Kč měsíčně. Pohyblivý příjem činí 2 300 Kč měsíčně. Od září 2020 do 18. ledna 2021 byla nezaměstnaná. Předtím jeden rok pracovala v [anonymizována tři slova] [obec] a předtím byla nezaměstnaná. Zároveň byla práce neschopna. Jinak pracovala na pracovní poměr u společnosti [spisová značka] a u fyzické osoby [příjmení] v baru v [obec]. Přesné označení zaměstnavatele nezná. Žádné další příjmy domácnosti nejsou, vyjma výživného. V rodinné domácnosti žije pouze matka a dvě děti, [jméno] a [jméno]. [jméno] studuje v zahraničí. Většinou, pokud je studium, se zdržuje v Anglii. S ohledem k současné koronavirové situaci je však převážně doma, nikdo jiný v domácnosti nežije. Co se týká prarodičů, tak žije pouze otec matky, který však vede vlastní domácnost a s nimi se v jednom místě bydliště nezdržuje. Výdaje domácnosti jsou tvořeny nájemným a službami spojenými s užíváním bytu, úhradami za elektřinu a plyn, dále televizor, internet a telefon. Tyto výdaje činí 10 400 Kč měsíčně, 1 000 Kč měsíčně a 200 Kč měsíčně, tedy nájem a služby 10 400, elektřina 1 000 Kč, plyn 200 Kč a televize s internetem a telefon 2 100 Kč měsíčně. Nájem a služby spojené s užíváním bytu hrazené celkem ve výši 10 400 Kč se od ledna 2020 zvýšily na tuto částku, v předchozím období byla tato částka nižší přibližně o 500 Kč. Jinak došlo ke změně v tom směru, že telefon, televize a internet jsou nyní hrazeny částkou 2 100 Kč celkem, předtím tyto částky byly oddělené a hradilo se 1 500 Kč a 500 Kč zvlášť za internet. Žalobce se žádné výdělečné činnosti nevěnuje.

3. Žalovaný k návrhu uvedl, že žádá o přihlédnutí k té skutečnosti, že nadále má vyživovací povinnost k [jméno] [příjmení], kdy o výživném pro tuto je rozhodováno ve věci sp. zn. [spisová značka] u [příjmení] [okres]. S návrhem nesouhlasí, zcela se změnila jeho životní situace a úroveň. Požadavky převyšují jeho vyživovací možnosti a jsou likvidační pro ostatní vyživované osoby, kromě již zletilé [jméno] [příjmení], k nezletilému [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému dne [datum], který žije s žalovaným v rodinné domácnosti. Dále doplnil skutková tvrzení následujícím způsobem. Je zaměstnán s příjmem v průměru 37 000 Kč měsíčně. Má vyživovací povinnost k žalobci, dále hradí výživné pro dceru [jméno]. Toto hradí ve výši 5 525 Kč. Spolu s výživným pro žalobce na výživném hradí 9 525 Kč. V roce 2015 se narodil nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], k němuž taktéž má vyživovací povinnost. Tento v září 2021 nastupuje do prvé třídy základní školy. V souvislosti s jeho výživou hradí žalovaný pomůcky na logopedické ošetření, s ohledem k nástupu do prvé třídy základní školy musí hradit také výdaje, které se vztahují k tomuto okamžiku, vybavení dětského pokoje. Toto bude jednorázový výdaj, vydat jej ale musí. Nezletilý [jméno] není umístěn do základní školy v místě bydliště, do této školy nebyl přijat s ohledem k převisu dětí, které do této školy jakožto spádové by měly nastoupit. Proti rozhodnutí podal odvolání, nebylo mu však vyhověno. Do školy dle svého spádového bydliště tudíž nebyl přijat. Nejbližší škola, na kterou může nastoupit, je škola v okresu [obec]. Toto opětovně bude znamenat další výdaje v souvislosti s dopravou do školy. V souvislosti s těmito výdaji je podstatné také to, že žalovaný pracuje v [obec], tedy jeho zaměstnání, kam dojíždí, je jiným směrem. Předpokládá, že výdaje spojené s dopravou nezletilého do školy se zvýší na částku 5 000 Kč měsíčně a zvýší se od doby, kdy byly hrazeny výdaje v souvislosti s docházkou a dojížděním do mateřské školy. Dále jednorázově bude muset uhradit přibližně částku 6 000 Kč na pomůcky související s nástupem nezletilého do základní školy. Měli již třídní schůzku, bude hradit družinu částkou 800 Kč měsíčně, škola v přírodě bude hrazena částkou 4 500 Kč, za kroužek bude hrazena částka 3 500 Kč. V souvislosti se zdravotním stavem nezletilého hradí v průměru 500 Kč měsíčně za zvláštní obuv. Toto je dáno také tím, že boty je třeba stále měnit. Dětský pokoj pro školáka bude třeba vybavit, počítá částku 15 000 Kč. Co se týká výdajů spojených s bydlením, tak hradí hypotéku 7 700 Kč měsíčně, vodu částkou 1 050 Kč měsíčně a plyn 1 500 Kč měsíčně. Toto žalovaný opravil, takto hradí elektřinu měsíčně. Jinak hradí 1 200 Kč ročně za odpad a popelnice. Ve vztahu ke svým výdajům odkázal na rozsudek, kdy bylo rozhodováno o výživném pro dceru [jméno], kdy došlo ke změně poměrů právě v souvislosti s nastoupením jmenovaného nezletilého do prvé třídy základní školy. V rodinné domácnosti žije žalovaný, jmenovaný nezletilý a matka tohoto. Tato je bez příjmu, není zaměstnána, stará se o syna. V roce 2015 nastoupila na rodičovskou dovolenou, kterou si prodloužila na maximální možnou délku pěti let. Bylo to mimo jiné také z toho důvodu, že nezletilého nebylo možné umístit do mateřské školy. Rodičovská dovolená jí skončila v září 2020. Matka nezletilého má základní vzdělání, předtím v roce 2014 pracovala jako telefonní operátor, toto místo však bylo zaměstnavatelem zrušeno. Jinak pracovala jako prodavačka. Kromě uvedených příjmů hradí žalovaný telefon 350 Kč, penzijní pojištění, televizní poplatky. Předpokládá, že bude problém zajistit příjem z pracovního poměru u matky nezletilého, neboť se budou muset střídat na zajištění docházky nezletilého do školy. V současné době se žádné zaměstnání nezdařilo zajistit. Dále žalovaný poukazoval na skutečnost, že žalobce studuje vysokou školu jiného zaměření, než o které měl původně zájem, navíc při studiu na střední škole byly jeho výsledky velmi špatné, musel opakovat ročník, což znamená, že došlo k prodloužení doby, po kterou je žalovaný povinen platit výživné. Matka nezletilého [jméno] se jmenuje [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dále namítal, že žalobce se vyjádřil tak, že je pro něj důležitý status studenta, nikoli studium jako takové, přičemž se hodlá nadále věnovat hudbě, kdy v místě bydliště působí jako DJ. Například dne [datum] je v klubu, kde žalobce působí, vypsáno další vystoupení, na které je hrazeno vstupné, z čehož žalovaný dovozuje, že se žalobce věnuje aktivitě, z níž má příjmy. Není zřejmé, proč žalobce zastupuje v řízení jeho matka. Žalovaný by měl osobně projevit svůj postoj, avšak tohoto řízení i řízení o výživném pro dceru [jméno] se účastnila pouze matka žalobce. Za důležité považuje, že žalobce vyčerpal spoření, žalovaným a babičkou mu byl zaplacen řidičský průkaz. Od té doby žalobce není s žalovaným v kontaktu, nechová se k němu jako k otci. Žalovaný jej několikrát vyzýval k návštěvě, sděloval, že má mladšího sourozence, toto však syn nereflektoval. Zdůraznil, že výdaje, které hradí v souvislosti s bydlením, jsou důležité, neboť jimi uspokojuje svoji bytovou potřebu a také bytovou potřebu nezletilého syna, k němuž má taktéž vyživovací povinnost. Matka žalobce žalovanému sdělila, že pokud jí poskytne ručení na půjčku 300 000 Kč, nebude dělat žádné problémy, k dohodě v tomto směru nedošlo a jsou tak vedena tato řízení.

4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Rozsudkem čj. P 157/2008-202 ze dne 4. 10. 2013 rozhodl Okresní soud v Karviné o zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného pro nezletilé děti [jméno] a [jméno], a to pro nezletilého [jméno] z částky 3 500 Kč na částku 4 000 Kč a pro nezletilou [jméno] z částky 3 300 Kč na částku 3 800 Kč měsíčně. Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě čj. [číslo jednací] ze dne 4. 6. 2014. Žalobce tehdy navštěvoval osmou třídu základní školy a měl průměrný prospěch. Jízdné stálo 100 Kč, náklady na školní stravu 480 Kč měsíčně. Věnoval se kroužkům za asi 6 000 Kč ročně. Navštěvoval turistický oddíl za asi 60 – 250 Kč měsíčně. Náklady na výdaje spojené se zdravím u něj činily asi 2 000 Kč ročně a jednorázově rovnátka 15 000 Kč. Žalovaný tehdy žil sám, obýval rodinný dům, byl zaměstnán u [anonymizována tři slova] s čistým měsíčním výdělkem za rok 2012 ve výši 28 397 Kč. Hradil plyn, elektřinu, vodu částkou 3 400 Kč měsíčně, splácel hypotéku za 7 800 Kč měsíčně. Z důvodu atopického ekzému měl zvýšené výdaje ve výši 400 Kč měsíčně. (rozsudek čj. [spisová značka] ze dne 4. 10. 2013 na čl. 42 spisu, rozsudek Krajského soudu v Ostravě čj. [číslo jednací] na čl. 47 spisu)

6. Od [datum] je žalobce studentem prvního ročníku Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty, v bakalářském studijním programu Bankovnictví, peněžnictví a pojišťovnictví v prezenční formě studia. (sdělení Slezské univerzity Karviná na čl. 29 spisu, potvrzení o studiu na čl. 30 spisu)

7. Žalovaný od 30. 9. 2018 není zaměstnancem [anonymizována tři slova]. Od [datum] nastoupil k zaměstnavateli [právnická osoba], kde se nejprve účastnil dílčího projektu a výrazně přispěl k zakončení jeho přípravné fáze, za což mu byly průběžně vypláceny cílové odměny, poslední v měsíci listopad 2020. Od prosince 2020 se věnuje převážně konzultační a doplňkové činnosti bez přímé účasti na projektech bez zvláštních cílových odměn. Společnost nyní čerpá úvěr, přičemž mimořádné odměny až do jeho splacení nebude zaměstnancům vyplácet. Základní plat žalovaného činí 50 000 Kč, což, jak zaměstnavatel předpokládá, činí asi 37 000 Kč měsíčně. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od října 2018 do prosince 2018 činil 40 693,33 Kč. Za období od ledna 2019 do června 2019 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 43 201,17 Kč, s tím, že z této částky byly činěny srážky na používání služebního auta pro soukromé účely v průměrné výši 3 522 Kč měsíčně, tedy jeho průměrný čistý měsíční příjem po odečtení těchto srážek činil asi 39 679 Kč. Za období od července 2019 do prosince 2019 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 44 639,33 Kč s tím, že z této částky byly činěny srážky na používání služebního auta pro soukromé účely v průměrné výši 4 113 Kč měsíčně, tedy jeho průměrný čistý měsíční příjem po odečtení těchto srážek činil asi 40 526 Kč. Za období od ledna 2020 do června 2020 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 43 499,33 Kč s tím, že z této částky byly činěny srážky na používání služebního auta pro soukromé účely v průměrné výši 3 174 Kč měsíčně, tedy jeho průměrný čistý měsíční příjem po odečtení těchto srážek činil asi 40 325 Kč. Za období od července 2020 do prosince 2020 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 44 822,50 Kč, s tím, že z této částky byly činěny srážky na používání služebního auta pro soukromé účely v průměrné výši 4 212 Kč měsíčně, tedy jeho průměrný čistý měsíční příjem po odečtení těchto srážek činil asi 40 610 Kč. Za období od listopadu 2020 do dubna 2021 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 42 287,83 Kč, kdy z této částky byly činěny srážky na používání služebního auta pro soukromé účely v průměrné výši 4 030 Kč měsíčně, tedy jeho průměrný čistý měsíční příjem po odečtení těchto srážek činil asi 38 258 Kč (sdělení zaměstnavatele na čl. 32 spisu, sdělení nového zaměstnavatele žalovaného na čl. 41 spisu, potvrzení na čl. 51, 52 – 59 spisu)

8. V období od ledna 2017 do září 2018 vyplácel žalovanému mzdu tehdejší zaměstnavatel [anonymizována tři slova]. V roce 2017 dosahoval žalovaný průměrného čistého měsíčního příjmu 31 921 Kč. Za období od ledna 2018 do září 2018 pak činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 33 548 Kč (podklad pro soudní jednání na čl. 67 – 69 spisu) 9. [anonymizována tři slova] nevede žalovaného v evidenci příjemců, kterým je [anonymizována tři slova] poskytován výsluhový příspěvek. (sdělení [anonymizována tři slova] na čl. 116 spisu)

10. Úřadu práce ČR nejsou o osobě paní [jméno] [příjmení] známy žádné informace. (Sdělení ÚP ČR, kontaktní pracoviště Praha – východ na čl. 118 spisu)

11. Dne [datum] byla mezi paní [jméno] [příjmení] a zaměstnavatelem [anonymizováno], [jméno] [příjmení] uzavřena Dohoda o provedení práce, dle které se paní [příjmení] zavázala vykonávat od [datum] do [datum] v rozsahu 10 hodin týdně práci prodavače. Za vykonávané činnosti jí dle čl. 8 dohody měla být poskytována odměna ve výši 60 Kč za hodinu. Dne [datum] byla ukončena činnost prodejny, čímž zaniklo pracovní místo, na které byla sjednána dohoda o provedení práce s paní [příjmení] (dohoda o provedení práce na čl. 71 spisu) 12. [příjmení] [jméno] [příjmení] uzavřela s [anonymizována tři slova] Dohodu o provedení práce ze dne 2. 2. 2017, na jejímž základě se zavázala provést sjednaný pracovní úkol, kterým bylo v rámci šetření navštívit určené byty a zajistit kvalitní a úplné vyplnění elektronických dotazníků a vypracovat Zprávu o průběhu šetření. Pracovní úkol měl být proveden od 2. 2. 2017 do 18. 5. 2017. Sjednaná odměna činila 800 Kč za jeden vyšetřený byt, 50 Kč za 1 navštívený, ale nevyšetřený byt, zvýšená o zvláštní příplatek za ztížené dopravní podmínky ve výši 100 Kč za jeden vyšetřený byt a 100 Kč za 1 navštívený, ale nevyšetřený byt a o 150 Kč za 1 zjištěnou a později dohledanou adresu v panelové složce šetření, tj. v závislosti na skutečném rozsahu a kvalitě vykonané práce nejvýše 8 000 Kč. V potvrzení ze dne 30. 3. 2017 určeném pro Úřad práce ČR zaměstnavatel [anonymizováno] [obec] stvrdil, že paní [jméno] [příjmení] u něj od 2. 2. 2017 vykonává práci na dohodu o provedení práce, která byla uzavřena na období od 2. 2. 2017 do 18. 5. 2017. Její hrubý měsíční výdělek za období únor 2017 činil 0 Kč. Tentýž zaměstnavatel vystavil potvrzení o skutečnostech rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 5. 6. 2017, v němž potvrdil, že paní [jméno] [příjmení] vykonávala činnost na základě dohody o provedení práce a její měsíční odměna za květen 2017 činila 1 850 Kč (dohoda o provedení práce ze dne [datum] na čl. 72 spisu, potvrzení o výkonu činnosti /nekolidující zaměstnání/ ze dne 30. 3. 2017 na čl. 73 spisu, potvrzení skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání /pracovněprávní vztah/ ze dne 5. 6. 2017 na čl. 74 spisu) 13. [anonymizována tři slova] potvrdil, že čistá mzda paní [jméno] [příjmení] činila za duben 2017 částku 1 403 Kč, za květen 2017 částku 1 573 Kč a za březen 2018 částku 29 Kč (potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů [anonymizována tři slova] na čl. 133 – 136 spisu)

14. Na základě Dohody o provedení práce ze dne 3. 10. 2017 se paní [jméno] [příjmení] zavázala vykonávat úklidové práce pro za zaměstnavatele [právnická osoba] v rozsahu max. 300 hodin za rok. Dohoda byla sjednána na dobu určitou do 31. 12. 2017. Za provedení prací se jí zaměstnavatel zavázal vyplatit odměnu ve výši 70 Kč za hodinu. Dne 24. 11. 2017 zaměstnavatel [právnická osoba] vystavil zápočtový list, v němž potvrdil, že pracovní vztah z uvedené dohody trval od 3. 10. 2017 do 24. 11. 2017 [ulice] [anonymizováno 7 slov] sdělila, že ke dni [datum] není Bc. [jméno] [příjmení] jejím zaměstnancem. (dohoda o provedení práce ze dne 3. 10. 2017 na čl. 75 spisu, potvrzení o zaměstnání – zápočtový list na čl. 76 spisu)

15. Dne 15. 1. 2018 uzavřela paní [jméno] [příjmení] pracovní smlouvu se zaměstnavatelem [právnická osoba] [město] výkonu práce byla [obec], pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 18. 1. 2019. Zaměstnavatel se zavázal paní [příjmení] poskytovat měsíční mzdu ve výši 12 000 Kč brutto a dále bonus k platu dle bonusového schématu. Na období od 15. 1. 2018 do 18. 1. 2018 byla mezi těmito smluvními stranami uzavřena také Dohoda o provedení práce ze dne 15. 1. 2018, dle které se paní [příjmení] zavázala v uvedeném období vykonat práci jako zaškolující se Agent Call Centra. Za provedení této práce se jí zaměstnavatel zavázal vyplatit odměnu ve výši 90 Kč za hodinu, a to po odpracování 120 hodin na call centru. [právnická osoba] vystavilo Potvrzení o zaměstnání ze dne 13. 2. 2018, v němž stvrdilo, že paní [jméno] [příjmení] byla v této společnosti zaměstnána od 19. 1. 2018 do 13. 2. 2018 (pracovní smlouva ze dne 15. 1. 2018 na čl. 77 spisu, dohoda o provedení práce ze dne 15. 1. 2018 na čl. 78 – 79 spisu, potvrzení o zaměstnání ze dne 13. 2. 2018 na čl. 80 spisu) 16. [právnická osoba] byla paní [jméno] [příjmení] za měsíc leden 2018 vyplacena čistá mzda ve výši 5 012 Kč a za měsíc únor 2018 ve výši 6 000 Kč (potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů, mzdové listy [právnická osoba] na čl. 141 – 144 spisu)

17. Mezi zaměstnavatelem [právnická osoba] a paní [jméno] [příjmení] byla uzavřena Dohoda o provedení práce ze dne 19. 2. 2018. Dle dohody měla paní [příjmení] provést pro zaměstnavatele práce spočívající v telefonické obsluze zákazníků. Pracovní úkol měl být proveden nejdéle do 31. 3. 2018, dohoda byla sjednána na dobu určitou do tohoto data. Za provedení úkolu byla sjednána hodinová odměna ve výši 100 Kč splatná do 12. pracovního dne pro dokončení a odevzdání práce. (dohoda o provedení práce ze dne 19. 2. 2018 na čl. 81 – 82 spisu)

18. Z Dohody o provedení práce u zaměstnavatele [právnická osoba], nyní [právnická osoba], činil průměrný čistý měsíční příjem paní [jméno] [příjmení] za měsíce únor a březen 2018 částku 16 822 Kč (potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů [právnická osoba] na čl. 126 spisu)

19. Mezi zaměstnavatelem [anonymizována tři slova] z. ú. a paní [jméno] [příjmení] byla uzavřena pracovní smlouva ze dne 4. 4. 2018. Druh práce byl sjednán jako pracovník v sociálních službách. Dnem nástupu do práce byl 4. 4. 2018. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 31. 10. 2018 Měsíční mzda byla stanovena mzdovým výměrem. Tento zaměstnavatel dopisem ze dne 7. 6. 2018 sdělil paní [jméno] [příjmení], že ruší pracovní poměr sjednaný s ní pracovní smlouvou ze dne 4. 4. 2018 ve zkušební době. Dopis paní [příjmení] převzala dne 7. 6. 2018. Tento zaměstnavatel potvrdil, že u něj byla paní [příjmení] zaměstnána od 4. 4. 2018 do 7. 6. 2018. (pracovní smlouva ze dne 4. 4. 2018 na čl. 83 – 84 spisu, zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 7. 6. 2018 na čl. 85 spisu, potvrzení při změně zaměstnání ze dne 7. 6. 2018 na čl. 86 spisu)

20. Za období od dubna 2018 do června 2018 činil průměrný čistý měsíční příjem vyplácený paní [jméno] [příjmení] zaměstnavatelem [anonymizována tři slova] z. ú. částku 8 588 Kč. Ze mzdy za duben 2018 jí bylo sraženo 2 620 Kč (potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů [anonymizována dvě slova] na čl. 138 spisu)

21. Mezi zaměstnavatelem [anonymizována dvě slova] [obec] z. ú. a paní [jméno] [příjmení] byla uzavřena Pracovní smlouva ze dne 30. 7. 2018, a to na dobu určitou do 31. 1. 2019. Druh práce byl sjednán jako Koordinátor aktivit pro rodinu, výše úvazku byla ujednána na polovinu týdenní pracovní doby. Pracovní smlouva ohledně výše mzdy odkazuje na mzdový výměr. Pracovní poměr mezi paní [příjmení] a tímto zaměstnavatelem byl zrušen ve zkušební době ze strany zaměstnavatele ke dni 14. 9. 2018. [anonymizována dvě slova] [obec] z. ú. vystavil potvrzení o zaměstnání, dle kterého byla paní [příjmení] u něj zaměstnána od 1. 8. 2018 do 14. 9. 2018 a její průměrný čistý měsíční výdělek činil 9 822 Kč (pracovní smlouva ze dne 30. 7. 2018 na čl. 88 spisu, zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnavatelem ze dne 14. 9. 2018 na čl. 89 spisu, potvrzení o zaměstnání ze dne 20. 9. 2018 na čl. 90 spisu) 22. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla v [anonymizována dvě slova] [obec] zaměstnána na zkrácený pracovní úvazek 20 hodin týdně v období od 1. 8. 2018 do 14. 9. 2018. Za měsíce srpen a září 2018 činila její průměrná měsíční mzda z tohoto pracovního poměru 8 609 Kč (sdělení o zaslání potvrzení o výši příjmů, potvrzení o výši příjmů Akademický ústav Karviná na čl. 123, 124 spisu)

23. Dne 23. 10. 2018 byla mezi paní [jméno] [příjmení] a společností [spisová značka] a. s. uzavřena Dohoda o provedení práce s předpokládaným rozsahem práce na max. 300 hodin v kalendářním roce. Výše odměny byla stanovena odkazem na jiný dokument. (dohoda o provedení práce ze dne 23. 10. 2018 na čl. 91 – 93 spisu)

24. Za období od listopadu 2018 do března 2019 činil čistý měsíční příjem paní [jméno] [příjmení] za práci pro [právnická osoba], a. s. 5 523 Kč (sdělení o zaslání potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů + potvrzení o výši příjmů [spisová značka], a. s. na čl. 131, 130 spisu) 25. [příjmení] [jméno] [příjmení] prováděla práce pro zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [IČO], na základě dohody o provedení práce v době od 1. 9. 2018 do 15. 3. 2019. Její průměrný čistý měsíční příjem z této dohody činil za období od září 2019 do února 2019 částku 1 792 Kč a za březen 2019 pak byla vyplacena částka 1 903 Kč (sdělení [anonymizováno], [jméno] [příjmení] na čl. 155 spisu, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů na čl. 156 – 157 spisu)

26. Pan [příjmení] [příjmení], [IČO], vystavil pro osobu [jméno] [příjmení] výplatní pásky za období 1/ 2019, 9/ 2018 a 10/ 2018. V lednu 2019 náležela paní [příjmení] dle výplatní pásky čistá mzda ve výši 1 903 Kč, v září 2018 1 737 Kč a v říjnu 2018 1 737 Kč, to vše vždy za odpracování 23 hodin práce v daném měsíci. (mzdové listy na čl. 94 spisu)

27. Mezi paní [jméno] [příjmení] a [anonymizováno 5 slov]. [jméno] [příjmení] byla uzavřena Pracovní smlouva ze dne 27. 3. 2019, a to na dobu určitou do 31. 7. 2020. Pracovní poměr založený touto smlouvou byl zrušen ze strany zaměstnavatele a celkem trval od 1. 4. 2019 do 27. 6. 2019 (pracovní smlouva ze dne 27. 3. 2019 na čl. 95 spisu, zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 20. 6. 2019 na čl. 96 spisu, potvrzení o zaměstnání, zápočtový list ze dne 27. 6. 2019 na čl. 97 spisu)

28. Za období od dubna 2019 do června 2019 činil čistý měsíční příjem paní [jméno] [příjmení] z pracovního poměru u [anonymizováno 5 slov]. [jméno] [příjmení] 16 639 Kč. Na výkon rozhodnutí připadala za tyto tři měsíce částka v celkové výši 13 990 Kč (sdělení o zaslání potvrzení o výši příjmů, potvrzení o výši příjmů [anonymizováno 5 slov]. [jméno] [příjmení] v [obec] na čl. 120, 121 spisu) 29. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla od 28. 6. 2019 do 12. 9. 2019 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti ani podpora v rekvalifikaci jí nebyla poskytována. (potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ze dne 9. 12. 2019 na čl. 100 spisu)

30. Dne 13. 9. 2019 byla mezi paní [jméno] [příjmení] a [anonymizována tři slova] [obec], o. p. s. uzavřena pracovní smlouva na druh práce sociální pracovník, a to na dobu určitou do 12. 9. 2020. Mzda byla stanovena odkazem na mzdové předpisy. Pracovní poměr trval od 13. 9. 2019 do 12. 9. 2020. Za jeho trvání byly ze mzdy paní [příjmení] činěny srážky na insolvenci v celkové výši 71 266 Kč (pracovní smlouva ze dne 13. 9. 2019 na čl. 98 spisu, potvrzení o zaměstnání ze dne 16. 9. 2020 na čl. 99 spisu, potvrzení o zaměstnání ze dne 16. 9. 2020 na čl. 105 spisu)

31. Dne [datum] uzavřela paní [jméno] [příjmení] s [anonymizována tři slova] [obec] Dohodu o provedení práce na pozici animátora. Pracovní úkol byl vymezen od 13. 11. 2019 do 31. 12. 2019 a hodinová odměna stanovena na 130 Kč. Mezi totožnými stranami byla uzavřena také Dohoda o provedení práce ze dne 20. 1. 2020 s vymezením pracovního úkolu jak koordinátor/animátor volnočasových aktivit pro děti. Bylo ujednáno, že pracovní úkol bude zaměstnanec vykonávat od 20. 1. 2020 do 31. 12. 2020 v rozsahu max. 300 hodin. Hodinová odměna byla stanovena na 130 Kč. (dohoda o provedení práce ze dne 13. 11. 2019 na čl. 101 – 102 spisu, dohoda o provedení práce ze dne 20. 1. 2020 na čl. 103 – 104 spisu)

32. Za rok 2019 (září až prosinec) činil průměrný čistý měsíční příjem paní [jméno] [příjmení] vyplácený zaměstnavatelem [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] s , částku 21 838,50 Kč a za rok 2020 (leden až září) částku 13 217 Kč. Za celé období trvání pracovního poměru (září 2019 až září 2020) činil její průměrný čistý měsíční příjem 15 869,75 Kč. Ze mzdy byly prováděny srážky na insolvenci v celkové výši 71 266 Kč. Od ledna 2020 do května 2020 byla paní [příjmení] vyplácena mzda ve výši pohybující se od 20 279 Kč do 23 447 Kč. Od 15. 6. 2020 do 12. 9. 2020 eviduje tento zaměstnavatel nemocenskou, náhrada mzdy byla vyplácena v měsíci červnu ve výši 5 684 Kč a následně bylo nemocenské vypláceno ze strany OSSZ Ostrava. Současně s pracovním poměrem byly uzavřeny dvě dohody o provedení práce (období od 13. 11. 2019 do 31. 12. 2019 a 20. 1. 2020 do 31. 12. 2020), ze kterých byla vykonávána činnost a plynul příjem v měsících listopad 2019 až březen 2020 (sdělení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] na čl. 147 spisu, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] na čl. 148 – 150 spisu, potvrzení o exekučních srážkách na čl. 151 spisu, detail exekuce na čl. 152 spisu, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu na čl. 153 – 154 spisu) 33. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 23. 9. 2020 do 17. 1. 2021. Podpora v nezaměstnanosti jí byla poskytována v době od 23. 9. 2020 do 17. 1. 2021. Podpora při rekvalifikaci jí nebyla poskytována. (potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 21. 12. 2020 na čl. 106 spisu, potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ze dne 25. 1. 2021 na čl. 107 spisu) 34. [příjmení] [jméno] [příjmení], roč. 1969, není dle sdělení Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Příbrami příjemcem takových dávek státní sociální podpory, vymezených podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře a dále dávek pěstounské péče. Ke dni 26. 4. 2021 dále není a nebyla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepobírá podporu v nezaměstnanosti, nepobírá podporu při rekvalifikaci ani nepobírá náhradu mzdy v platební neschopnosti zaměstnavatele. (sdělení úřadu práce na čl. 23 spisu)

35. Pan [příjmení] [příjmení], roč. [rok], je poživatelem dávky důchodového pojištění, pobírá starobní důchod ve výši 15 872 Kč (sdělení OSSZ Karviná na čl. 25 spisu) 36. [právnická osoba] vystavila pro paní [jméno] [příjmení] evidenční listy pro výpočet měsíčních úhrad z bytu na adrese [adresa]. Jako osoby žijící v bytě jsou evidována paní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce. Měsíční předpis úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu činil pro období od 1. 3. 2018 celkem 8 850 Kč, přičemž v částce je zahrnuta platba za užívání bytu ve výši 5 500 Kč a splátky na služby. Předpisem platným od 1. 5. 2020 byly tyto úhrady stanoveny na měsíční částku 9 520 Kč. Od 1. 9. 2020 činil měsíční předpis 10 190 Kč, od 1. 12. 2020 činil měsíční předpis plateb 10 200 Kč, od 1. 2. 2021 byl zvýšen na 10 390 Kč a od 1. 4. 2021 pak na 10 480 Kč (evidenční listy pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu ze dne 21. 5. 2018 na čl. 108 spisu, ze dne 7. 12. 2020 na čl. 109 spisu, ze dne 19. 8. 2020 na čl. 110 spisu, ze dne 24. 11. 2020 na čl. 111 spisu, ze dne 20. 12. 2021 na čl. 112 spisu, ze dne 15. 3. 2021 na čl. 113 spisu)

37. Z provedených důkazů nebyly nad rámec výše uvedeného zjištěny další relevantní skutečnosti.

38. Na základě provedeného dokazování došel soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

39. Naposledy bylo o povinnosti žalovaného přispívat na výživu žalobce rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě čj. [číslo jednací] ze dne 4. 6. 2014, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné čj. [spisová značka] ze dne 4. 10. 2013, tak, že výživné pro nezletilého bylo zvýšeno z částky 3 500 Kč na částku 4 000 Kč měsíčně. Dále bylo rozhodnuto o zvýšení výživného pro jeho sestru [jméno] z částky 3 300 Kč na 3 800 Kč měsíčně. Rozhodováno bylo za situace, kdy žalobce navštěvoval osmou třídu základní školy, měl průměrný prospěch, v souvislosti s jeho výživou vznikaly náklady na jízdné (100 Kč měsíčně), školní stravu (480 Kč měsíčně), kroužky (asi 6 000 Kč ročně), turistický kroužek (asi 60 – 250 Kč měsíčně), zdraví (asi 2 000 Kč ročně) a rovnátka (jednorázově 15 000 Kč). Žalovaný v dané době žil sám, obýval rodinný dům, byl zaměstnán u [anonymizována tři slova] s čistým měsíčním příjmem za rok 2012 ve výši 28 397 Kč. Měsíčně měl náklady na energie ve výši 3 400 Kč, splácel hypotéku za 7 800 Kč měsíčně, měl zvýšené výdaje ve výši 400 Kč měsíčně z důvodu atopického ekzému. Žalobce aktuálně studuje v prezenční formě první ročník [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [obec]. Žije v domácnosti s matkou a sestrou [jméno], která studuje v zahraničí, ale v souvislosti s koronavirovou epidemií je převážně doma. Pro byt, který obývají, činil měsíční předpis nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu v období od 1. 3. 2018 celkem 8 850 Kč, od 1. 5. 2020 částku 9 520 Kč, od 1. 9. 2020 částku 10 190 Kč, od 1. 12. 2020 částku 10 200 Kč, od 1. 2. 2021 částku 10 390 Kč a od 1. 4. 2021 pak částku 10 480 Kč. Žalovaný byl do 30. 9. 2018 zaměstnán u [anonymizována tři slova]. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného u tohoto zaměstnavatele činil v roce 2017 částku 31 921 Kč a od ledna 2018 do září 2018 částku 33 548 Kč. Výsluhový příspěvek mu nebyl poskytován. Od 1. 10. 2018 pracuje žalovaný pro zaměstnavatele [právnická osoba] Do listopadu 2020, kdy se zapojoval do dílčího projektu, mu byly vypláceny cílové odměny. Od prosince 2020 mu cílové odměny nebyly vypláceny. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného z tohoto zaměstnání činil v období od října 2018 do prosince 2018 částku 40 69,33 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného po odečtení srážek na používání služebního auta pro soukromé účely činil od ledna 2019 do června 2019 částku 39 679 Kč (z částky 43 201,17 sraženo 3 522 Kč), od července 2019 do prosince 2019 částku 40 526 Kč (z částky 44 639,33 Kč sraženo 4 113 Kč), od ledna 2020 do června 2020 částku 40 325 Kč (z částky 43 499,33 Kč sraženo 3 174 Kč), od července 2020 do prosince 2020 částku 40 610 Kč (z částky 44 822,50 Kč sraženo 4 212 Kč), od listopadu 2020 do dubna 2021 částku 38 258 Kč (sraženo 4 030 Kč z částky 42 287,83 Kč). Přítelkyně žalovaného není vedena v evidenci Úřadu práce ČR. Žalovaný je povinen dle soudního rozhodnutí přispívat na výživu sestry žalobce částkou 3 800 Kč měsíčně. Matka žalobce má další vyživovací povinnost k již zletilé [jméno], sestře žalobce. V minulosti měla problémy s nalezením stálého zaměstnání, často střídala různé pracovní pozice u odlišných zaměstnavatelů, mnohdy na základě dohody o provedení práce. Od 1. 2. 2017 do 20. 4. 2017 pracovala matka žalobce pro zaměstnavatele [anonymizováno], [jméno] [příjmení], v rozsahu 10 hodin týdně za hodinovou odměnu 60 Kč. Dne 2. 2. 2017 uzavřela Dohodu o provedení práce s [anonymizována tři slova], která byla uzavřena a období do 18. 5. 2017 Čistá mzda činila za duben 2017 částku 1 403 Kč, za květen 2017 částku 1 573 Kč a za březen 2018 částku 29 Kč. Od 3. 10. 2017 do 24. 11. 2017 vykonávala matka žalobce úklidové práce na základě dohody o provedení práce pro zaměstnavatele [právnická osoba] Sjednaná odměna měla činit dle uzavřené dohody 70 Kč za hodinu. Od 19. 1. 2018 do 13. 2. 2018 byla matka žalobce zaměstnána u [právnická osoba] Za leden 2018 jí byla vyplacena čistá mzda ve výši 5 012 Kč a za měsíc únor 2018 pak 6 000 Kč. V období od 19. 2. 2018 do 31. 3. 2018 pracovala matka žalobce na dohodu o provedení práce pro zaměstnavatele [právnická osoba], nyní [právnická osoba] Průměrný čistý měsíční příjem u tohoto zaměstnavatele činil za měsíce únor a březen 2018 částku 16 822 Kč. Od dubna 2018 do června 2018 pracovala matka žalobce pro zaměstnavatele [anonymizována tři slova] [anonymizováno] na základě pracovní smlouvy. Za toto období činil její průměrný čistý měsíční příjem 8 588 Kč, ze mzdy za duben 2018 jí bylo sraženo 2 620 Kč. Matka žalobce byla dále zaměstnána v [anonymizována dvě slova] [obec] na zkrácený pracovní úvazek 20 hodin týdně v období od 1. 8. 2018 do 14. 9. 2018. Její průměrná měsíční mzda z tohoto pracovního poměru činila za měsíce srpen a září 2018 částku 8 609 Kč. Od listopadu 2018 do března 2019 vykonávala matka žalobce práce pro zaměstnavatele [právnická osoba] a její průměrný čistý měsíční příjem činil 5 523 Kč. Na základě dohody o provedení práce matka žalobce vykonávala práce pro zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [IČO] od 1. 9. 2018 do 15. 3. 2019. Její průměrný čistý měsíční příjem činil za období od září 2019 do února 2019 částku 1 792 Kč a za březen 2019 pak 1 903 Kč. Od 1. 4. 2019 do 27. 6. 2019 byla matka žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne 27. 3. 2019 zaměstnána u zaměstnavatele [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], kde její průměrný čistý měsíční příjem činil 16 639 Kč. Za tyto tři měsíce jí byla stržena na výkon rozhodnutí částka v celkové výši 13 990 Kč. Od 28. 6. 2019 do 12. 9. 2021 byla matka žalobce vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebyla jí poskytována podpora v nezaměstnanosti ani v rekvalifikaci. V období od 13. 9. 2019 do 12. 9. 2020 pracovala matka žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne 13. 11. 2019 pro [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] . Souběžně měla také uzavřeny dvě dohody o provedení práce s hodinovou odměnou 130 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem matky žalobce vyplácený zaměstnavatelem [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] činil za rok 2019 částku 21 838,50 Kč. Od ledna 2020 do května 2020 byla matce žalobce vyplácena mzda ve výši od 20 279 Kč do 23 447 Kč. Od 15. 6. 2020 do 12. 9. 2020 pobírala nemocenské dávky, náhrada mzdy byla vyplácena v měsíci červnu ve výši 5 684 Kč a následně bylo nemocenské vypláceno ze strany OSSZ Ostrava. Za dobu trvání celého pracovního poměru činila její průměrná mzda 15 869,75 Kč a na insolvenci byla stržena částka celkem 71 266 Kč. V evidenci uchazečů o zaměstnání byla matka žalobce vedena od 23. 9. 2020 do 17. 1. 2021 a byla jí poskytována podpora v nezaměstnanosti. S výdaji matce žalobce pomáhá její otec, který pobírá důchod ve výši 15 872 Kč měsíčně.

40. Dle § 910, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

41. Dle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

42. Dle § 913 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

43. Dle § 915, odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

44. Předmětem rozhodnutí je výživné již zletilého dítěte. Zde je tak nutno hodnotit, zdali žalobce je stále výživou odkázán na žalovaného, zdali se není schopen sám živit, dosud si sám zajistit výživu. Základním předpokladem pro rozhodnutí o výživném je zjištění, že účastníci sporu jsou v osobním poměru uvedeném v některých s ustanovení § 910 a násl. o. z. V souzené věci není sporným, a podává se toto z obsahu spisu, že žalobce a žalovaný jsou ve vztahu definovaném v § 910, odst. 1 o. z., když žalobce je potomkem žalovaného.

45. Jak uvádí komentář ASPI k ustanovení § 911 o. z., tak „občanský zákoník, stejně jako dosavadní předpisy pojem vyživovací povinnost, resp. pojem výživné nedefinuje ani blíže legálně nevymezuje. ….. Výživným se tradičně rozumí určitý majetkový soubor věcí (peněžní i nepeněžní povahy) a jiných právních hodnot (osobní péče), o nichž platí, že jsou penězi ocenitelné, který poskytuje jedna osoba druhé proto, aby ji vyživovala, tj. aby uspokojovala její životní potřeby. Řečeno abstraktně, výživné je chápáno jako označení pro rodinněprávní institut definovaný souborem práv a povinností vznikajících z titulu vyživovací povinnosti (což je nepřesné). Výživné v užším smyslu pak představuje konkrétní plnění poskytované na základě existující vyživovací povinnosti. Právo na výživné, resp. povinnost poskytovat výživné, vzniká až rozhodnutím soudu či dohodou o plnění mezi povinným a oprávněným. Ostatně i pojem výživa je používán ve dvojím významu. Jednak se jím rozumí zajištění výživy ve smyslu základních potravin k přežití člověka (vlastní výživa, výživa v užším smyslu), jednak označuje uspokojování i ostatních hmotných a nehmotných potřeb (tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné atp.).“.

46. Jak je shora uvedeno, výživným v užším smyslu je samotné plnění, které je poskytováno při existující vyživovací povinnosti, výživné v širším slova smyslu je soubor nikoliv majetkových hodnot, ale i jiných právních hodnot, zejména osobní péče. Soudem je tak hodnocen soubor všech okolností vzájemného vztahu. Aby soud však k tomuto přistoupil, musí být zjištěno, že na straně oprávněného, žalobce, není dána schopnost se živit, když toto je základním předpokladem pro rozhodnutí o výživném, respektive jeho stanovení v „ užším“ smyslu jak je shora uvedeno. To znamená, že v řízení musí být zjištěno, že na straně žalobce je stále dána odkázanost na výživu.

47. V řízení bylo zjištěno, že žalobce je studentem [anonymizováno 5 slov] v Opavě v prezenční formě studia. Žalobce tak zvyšuje úroveň svého vzdělání, což významně zvyšuje možnost uplatnění na pracovním trhu v budoucí době. Žalovaný odkázal na studijní výsledky žalobce. K tomuto je nutno uvést, že i studium se slabšími studijními výsledky s sebou nese zvýšení kvalifikace a následnou možnost uplatnění na trhu práce. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalobce by studium přerušoval, nepokračoval by v něm řádně, nebo by například studium neukončil a následně po pauze, kdy již si započal zajišťovat své potřeby pracovní činností, započal studium na jiné škole, v jiném oboru, bez kontinuity. Takováto zjištění by mohla vést k úvaze, že vyživovací povinnost žalovaného není dána. Jak již však bylo uvedeno, tato zjištění ve věci učiněna nebyla. Žalovaný namítl, že žalobce se věnuje činnosti, z níž získává finanční prostředky, věnuje se zajištění hudební produkce. Pouze ta skutečnost, že žalobce si při studiu zajišťuje příjmy pracovní činností, neznamená bez dalšího zánik vyživovací povinnosti.

48. Další skutečností, jíž je třeba v řízení hodnotit, jsou majetkové a osobní poměry účastníků řízení, dalších osob, které má vůči žalobci vyživovací povinnost, matky žalobce.

49. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán v závislém pracovním poměru, jeho majetková situace v rozhodném období je stabilizovaná. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činí částku 43 061, 617 Kč. Pokud žalobce tvrdil, že žalovanému je plněn výsluhový příspěvek, tak bylo prokázáno, že toto tvrzení není pravdivým. Průměrné měsíční výdaje žalovaného činí částku 7 700 Kč měsíčně úhrada hypotečního úvěru, 1 050 Kč vodné měsíčně, plyn 1 500 Kč, 100 Kč měsíčně odpad, 350 Kč měsíčně telefon a dále penzijní pojištění a televizní poplatek. Dle rozhodnutí Okresního soudu Praha – výhod nadále žalovaný hradí 4 500 Kč měsíčně výživné pro zletilou dceru [jméno] [příjmení]. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného tak činí bez započtení výdajů pro nezletilého [jméno], k němuž žalovaný též má vyživovací povinnost, přibližně 15 000 Kč. Na straně žalovaného dochází k zvýšení výdajů v souvislosti s nástupem nezletilého [jméno] do školního zařízení, prvé třídy základní školy, žalovaný hradí pravidelně měsíčně částku 800 Kč za družinu, kdy nadále hradí za mimoškolní aktivitu jmenovaného nezletilého částku 3 500 Kč, jednorázový výdaj, kterým je vybavení pokoje tak, aby byl přizpůsoben školním potřebám, školní pomůcky. V souvislosti s nástupem nezletilého [jméno] do základní školní docházky také bude hrazena i částka spojená s dojížděním do školy, když nebyl přijat ke školní docházce do místa bydliště. Dále žalovaný hradí výdaje spojené se zdravotním stavem nezletilého, nákup zdravotních pomůcek. Ve vztahu k majetkovým poměrům žalovaného je nutno zohlednit tu skutečnost, že celkový příjem jeho domácnosti je tvořen pouze příjmem žalovaného, partnerka žalovaného [jméno] [příjmení] nemá žádný příjem z pracovní činnosti, ač nebylo prokázáno, že jsou dány objektivní důvody, pro které by jej nemohla získávat (zdravotní důvody na straně partnerky žalovaného, nutnost celodenní péče o dítě, apod.). Pokud žalovaný namítl, že partnerka nepředpokládá výkon žádné pracovní činnosti v následně době, tudíž veškeré náklady domácnosti jsou a budou hrazeny pouze z jeho příjmu, tak tato skutečnost nemůže mít dopad na plnění vyživovací povinnosti vůči žalobci. Pokud žalovaný namítal, že jmenovaná nemá možnost si zajistit příjem z pracovní činnosti, tak v řízení bylo zjištěno, že ani základní aktivitu v tomto směru, přihlášení k evidenci na úřadu práce, nevyvinula. Ač nepochybně bude náročným zajištění odvozu nezletilého [jméno] do školního zařízení, nezakládá to důvodnost argumentu, že není dán předpoklad pro to, aby partnerka žalovaného zcela rezignovala na jakoukoliv pracovní činnost. Žalobce žije ve společné domácnosti s matkou a [jméno] [příjmení], která se studiem připravuje na budoucí povolání, k níž žalovaný taktéž má vyživovací povinnost. Matka žalobce nebyla zaměstnána soustavně, v rozhodném období u ní docházelo k časté změně zaměstnavatele. Přihlédnout je však nutno k tomu, že byla zaměstnána dle dohod mimo pracovní poměr, z čehož je zřejmé, že v tomto případě již od počátku nebyl předpoklad dlouhodobého soustavného zaměstnání. Na straně matky žalobce nelze však zároveň odhlédnout od té skutečnosti, že opakovaně došlo k ukončení pracovního poměru ve zkušební době. Konstatovat je ovšem nutno, že matka žalobce se opakovaně snažila zajistit si příjem pracovní činností, kdy v období 15. 6. 2020 - 12. 9. 2020 pobírala nemocenské dávky, náhrada mzdy byla vyplácena v měsíci červnu ve výši 5 684 Kč a následně bylo nemocenské vypláceno ze strany OSSZ Ostrava. Pokud i soud přihlédne k tomu, jakého příjmu je schopna matka žalobce dosáhnout, nelze než uzavřít, že její průměrný čistý měsíční příjem za dané období činí cca 16 000 Kč. Výdaje domácnosti žalobce, který obývá s matkou, jsou v rozhodném období hrazeny v rozmezí 8 850 Kč – 10 390 Kč. S ohledem k tomu, že v určitých částech rozhodného období činil příjem matky žalobce i částku nižší nežli je shora uvedená částka, lze vzít za věrohodné tvrzení matky žalobce, že pravidelné měsíční výdaje hradí za přispění svého otce, kdy bylo zjištěno, že tomuto je vyplácena částka důchodu ve výši 15 872 Kč měsíčně. Odhlédnout nelze od té skutečnosti, že matka žalobce hradí i dospělé závazky, kdy u posledně uvedeného zaměstnavatele [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] byla odvedena částka 71 266 Kč. Matka žalobce tak má k dispozici minimální částku příjmu, která uspokojí pouze základní potřeby její, žalobce a [jméno] [příjmení]. Za této situace, kdy žalovaný s žalobcem nejsou ve vzájemném kontaktu, se jeví důvodným, že žalobce získával další příjmy svojí pracovní činností.

50. Soudem bylo rozhodováno o určení výživného od 1. 11. 2017, kdy posledně bylo o výživném pro žalobce rozhodnuto v roce 2013. Je zcela nepochybným, že od doby posledního rozhodnutí došlo k navýšení potřeb žalobce. Tento je již zletilým, jeho potřeby jsou shodné s potřebami zletilého člověka. Ze strany matky žalobce je vyživovací povinnost plněna především osobní péčí, což konstatoval i žalovaný, který odkázal na to, že v řízení o výživném jedná jako zástupce žalobce matka, a především zajištěním bytové potřeby. S ohledem k příjmům matky žalobce, té skutečnosti, že z jejích příjmů jsou prováděny odvody na neplněné závazky, není z její strany finanční prostor pro poskytování významnějších finančních obnosů žalobci. Žalovaný plní svoji vyživovací povinnost úhradou částky výživného. Žalovaný sám zdůraznil, že s žalobcem není v kontaktu, k sourozenci ze stávajícího svazku žalobce vztah nemá, k čemuž je třeba odkázat i na vzdálenost bydlišť účastníků. Kromě částky výživného žalovaný poskytl žalovanému částku na získání řidičského oprávnění. Jinak byla žalovanému poskytnuta částka matkou žalovaného, spoření, která však není plněním v režimu ustanovení §§ 910, 911 o. z.

51. Příjem žalovaného činí v průměru částku 43 000 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného včetně úhrady výživného pro dceru [jméno] činí v průměru částku 15 000 Kč. Žalovanému tak zbývá k dispozici částka ve výši 28 000 Kč. Nadále hradí žalovaný výdaje spojené s výživnou nezletilého [příjmení] Tyto po nástupu jmenovaného do prvé třídy základní školy činí částku 800 Kč docházka do družiny, mimoškolní aktivita 3 500 Kč, doprava do školního zařízení, výdaje spojené se zdravotním stavem, nákup zdravotních pomůcek. Nadto jsou hrazeny jednorázové výdaje spojené s nástupem nezletilého do prvé třídy základní školy. K výdajům žalovaného je však nutno zohlednit, že partnerka žalovaného [jméno] [příjmení] se vzdala příjmů z pracovní činnosti, když nemá zájem být ani vedena na příslušném úřadu práce. Odkaz na péči o nezletilého [jméno] zde neobstojí, když nebylo zjištěno, že jmenovaný nezletilý vyžaduje celodenní péči. Částka výživného ve výši 4 500 Kč měsíčně od 1. 11. 2017 do 31. 8. 2020 a dále od 1. 9. 2020 ve výši 5 000 Kč odpovídá potřebám žalobce a majetkovým poměrům žalovaného.

52. Dlužné výživné za období 1. 11. 2017 – 31. 8. 2020 činí 4 500 Kč - 4 000 Kč x 34 (2 měsíce rok 2017, 12 měsíců rok 2018, 12 měsíců rok 2019, 8 měsíců 2020), tedy 500 Kč x 34 = 17 000 Kč, za období 1. 9. 2020 – 31. 8. 2021 činí 5 000 Kč – 4 000 Kč x 12 (4 měsíce rok 2020, 8 měsíců rok 2021), tedy 1 000 Kč x 12 = 12 000 Kč Celkem tak 17 000 Kč + 12 000 Kč = 29 000 Kč.

53. Dle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

54. K citovanému zákonnému ustanovení soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 26 Cdo 1918/2016, které uvádí„ Je nepřípustné, aby soud postupem podle § 164 o.s.ř. měnil obsah výroku rozhodnutí (ledaže jde o chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti), a jediným procesním způsobem obrany účastníka je možnost podat odvolání proti opravnému usnesení, potažmo proti opravovanému rozsudku. …. Soudní praxe se ustálila rovněž v názoru, že lhůta k podání odvolání proti opravenému výroku rozhodnutí a proti výrokům na něm závislým se účastníku řízení nově otevírá jen tehdy, je-li důsledkem takové (byť i nevýznamné) opravy obsahová změna výroku z hlediska práv a povinností, jež po opravě vymezuje.“ 55. V souzené věci došlo k chybě v psaní, když namísto číslice„ 9“ byla nesprávně uvedena číslice„ 7“ v čísle„ 27 000“ uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Byla tak provedena oprava dle citovaného zákonného ustanovení, kdy toto číslo je správně uvedeno„ 29 000“. K tomuto soud odkazuje na shora uvedený výpočet, z nějž je zřejmé, že došlo k písařské chybě při uvedení čísla„ 29 000“. K opravě protokolu o vyhlášení rozsudku soud odkazuje na § 40, odst. 8 o. s. ř.

56. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno v režimu ustanovení § 142, odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl ve věci úspěšným. Žalobce se však práva na náhradu nákladů vzdal. Proto bylo rozhodnuto, že na tuto nemá nárok.