22 C 235/2023 - 167

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou ve věci žalobci [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] b) [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] & [Anonymizováno] obě zastoupeny [Anonymizováno]. sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: Česká [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] za níž jedná [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2] o zaplacení 36 497 310 Kč + 82 425 625,45 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci a) částku 36 497 310 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 5. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci b) částku 82 425 625,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 5. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali náhrady škody způsobené jim nezákonnými rozhodnutími, a to usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2012, č.j. MSPH [spisová značka], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 2012, č.j. [spisová značka]-[Anonymizováno]. Uvedli, že rozhodnutím ze dne 10. 7. 2012 byl zamítnut insolvenční návrh dlužníka (společnost [právnická osoba].). Toto rozhodnutí bylo potvrzeno shora uvedeným rozhodnutím ze dne 9. 11. 2012. Rozhodnutí byla následně zrušena usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2015, č.j. [spisová značka]-[Anonymizováno]. Dále soudu I. stupně trvalo více než jeden a půl roku než vydal usnesení ze dne 16. 2. 2017, č.j. MSPH [spisová značka], kterým byl zjištěn úpadek dlužníka. V tom lze shledat průtahy. Újma spočívá v nižším uspokojení pohledávek žalobců. Během let 2012 a 2017 se snížila hodnota majetku dlužníka a zvýšil se objem jeho závazků. Pokud by nedošlo k zamítnutí insolvenčního návrhu v roce 2012 byli by žalobci uspokojováni z hodnotnějšího majetku při menším množství přihlášených věřitelů. Vyššího uspokojení by se jim dostalo i pokud by návrhu bylo vyhověno v letech 2015-2016, avšak liknavým postupem soudu k vyhovění návrhu nedošlo. Hodnota majetku dlužníka představovala v roce 2012 2,34násobek hodnoty než v roce 2017. Objem závazků dlužníka není doposud přesně znám, avšak od roku 2016 do roku 2018 vzrostl objem závazku dlužníka řádově o několik stovek miliónů. Přesný výpočet škody tak je na znaleckém zkoumání, nicméně žalobce a) se domáhá náhrady škody ve výši 36 497 310 Kč představující rozdíl v uspokojení pohledávky podle stavu majetku v roce 2012 a 2017. Žalobce b) se pak domáhá částky 82 425 625,45 Kč, kdy tento má přihlášenou nezajištěnou pohledávku. Dále se domáhají zákonného úroku z prodlení z žalovaných částek od 22. 5. 2023 do zaplacení. Nárok u žalované uplatnili dne 22. 5. 2023.

2. K námitce promlčení vznesené žalovanou uvedli, že promlčecí lhůta u práva na náhradu škody dle občanského zákoníku počíná od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl nebo měl a mohl dozvědět o škodě a osobě povinné k její náhradě. Samostatné vydání usnesení o úpadku dlužníka ničeho nevypovídá o vědomosti žalobců o škodě spočívající ve ztrátě části pohledávky. Dále uvedli, že stát je až poslední dlužník. Podmínkou pro vznik odpovědnosti státu za škodu je skutečnost, že poškození nemohou úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči svému přímému dlužníkovi. Dále uvedli, že důsledky vydaného rozhodnutí se projevily později a až v momentě vzniku škody se o ní mohli dozvědět. V daném případě škoda spočívá v nižším uspokojení pohledávek, tedy ztrátou části pohledávek vůči dlužníkovi. Škodu tak lze vztahovat až k okamžiku po doručení zrušovacího rozhodnutí. Tato škoda vzniká až v okamžiku, kdy poškozený nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku. Důležité je tak zjištění, že pohledávka se pro věřitele stala v insolvenčním řízení nedobytnou. Ke dni vydání usnesení o úpadku dlužníka, tj. 16. 2. 2017 nemohli žalobci vědět o vzniku škody a v případě, že by byla jimi podána žaloba na náhradu škody, musela by být zamítnuta pro předčasnost. Žalobci uvedli, že ke vzniku škody došlo nejdříve k okamžiku, kdy došlo ke splnění reorganizačního plánu. Do tohoto okamžiku mohlo dojít ke změně reorganizačního plánu nebo změně reorganizace v konkurz a nebylo tak jisté, že žalobcům vznikla škoda. Podstatné části reorganizačního plánu byly splněny až dne 29. 6. 2022, což bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 27. 7. 2022, tedy až tento jim vznikla škoda, kdy až v tento den se jejich pohledávky staly skutečně nedobytné. Nárok žalobců může být úspěšně proti státu uplatňován až v případě, že se jim plnění nedostane od primárního dlužníka. Subsidiární pohledávka žalobců proti státu tak vznikla nejdříve v okamžiku, kdy došlo ke splnění podstatné části rozvrhového usnesení, až k tomuto dni byla postavena najisto míra uspokojení pohledávek žalobců za dlužníkem v rámci insolvenčního řízení a až tímto okamžikem mohla počít běžet promlčecí lhůta.

3. Při jednání soudu uvedli, že znalecký posudek je v případě reorganizací pouhým předběžným krokem, mezikrokem, jak bude s majetkovou podstatou naloženo. Je zde ještě několik dalších kroků a faktorů, které musí nastat, aby došlo k naplnění reorganizačního plánu. Vypracování znaleckého posudku je prvním krokem k tomu, aby byl schválen reorganizační plán, nikoliv posledním. V době vydání znaleckého posudku věřitelům není známo, že dostanou přesně tyto peněžní prostředky. Navíc byl vypracován dodatek znaleckého posudku. V době vydání znaleckého posudku jsou známá pouze aktiva, nikoliv pasiva. Dále může dojít a došlo k financování od jiného subjektu a věřitel nemůže vědět, kolik „na konci dne“ dostane. Čísla uvedená ve znaleckém posudku tak nejsou konečná a může dojít a dochází k jejich změnám oproti reorganizačnímu plánu, resp. konečně vyplacené částce. Věřitel v době vydání znaleckého posudku nemůže vědět, kolik skutečně dostane peněžních prostředků, resp. jaká mu vznikla škoda. K tvrzení žalované, že dalším možným bodem případného promlčení je rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu, resp. jeho právní mocí, k tomu uvedli, že reorganizační plán nenabyl právní moci. Datum jeho schválení se neshoduje s jeho datem účinnosti. Tím, že prozatím nenabyl účinnosti může být měněn, anebo dokonce může být reorganizace změněna v konkurz. Navíc, oba žalobci proti rozhodnutí podávali odvolání, takže jim rozhodnutí odvolacího soudu mělo být doručeno, není pro ně tedy rozhodující datum zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Doručeno jim bylo 22. 5. 2020. Tedy pokud není reorganizační plán schválen, nelze jej brát jako bernou minci. Navíc účinnost reorganizačního plánu byla odložena, a tedy mohlo dojít ještě k jeho změně. Dále uvedli, že spíš podali žalobu předčasně, neboť prozatím neskončily všechny insolvenční spory. V případě žalobce b) byl incidenční spor (o přihlášené pohledávce) vyřešen v prosinci 2023 a u žalobce a) prozatím pravomocně vyřešen ani nebyl. S ohledem na to nemůže být pohledávka promlčena dříve, než je skončen incidenční spor, kdy až jeho skončením se dozvíme, jestli ta pohledávka je, anebo není. Dále uvedli, že v případě konkurzu může poškozený škodu žalovat již tím, že bylo vydáno rozvrhové usnesení (pravomocné), nemusí vyčkávat do zrušení konkurzu. U reorganizace nic takového jako rozvrhové usnesení nemáme, nicméně u reorganizace se za tento moment dá považovat skončení všech incidenčních sporů. Uvedli, že jejich pohledávky byly popřeny a v reorganizačním plánu je napsáno, že plnění mohou dostat, až poté, co skončí jejich incidenční spory, jedná se o tzv. podmíněný nárok. Takže žalobci v roce 2017 ani dnes neví, jakého plnění se jim dostane. Dále uvedli, že pouze porovnávají stav věřitele v roce 2012, kdy by soud prohlásil úpadek, zajistil majetek, atd., a co skutečně nyní věřitel dostane.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobci předběžně uplatnili dne 22. 5. 2023 nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Žalovaná stanoviskem ze dne 20 12. 2023 nárokům nevyhověla, neboť nároky jsou promlčené. Zrekapitulovala průběh vydání výše uvedených rozhodnutí (Městského soudu v Praze, Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu), přičemž uvedla, že neposuzovala existenci nezákonných rozhodnutí, neboť jde zcela očividně o nároky promlčené, kdy promlčecí lhůta 3 roky již uplynula. Žalobci se nejpozději ke dni 16. 2. 2017 mohli dozvědět, že se dlužník v úpadku nachází a že jim v souvislosti s rozhodnutími vznikla škoda. Nároky však u žalované uplatnili až dne 22. 5. 2023. Žalovaná dále zrekapitulovala průběh insolvenčního řízení. Uvedla, že promlčecí lhůta počala běžet dne 16. 2. 2017, tedy usnesením o úpadku dlužníka, neboť žalobci věděli, resp. měli a mohli vědět, že jim vznikla škoda. Pokud by tomu tak nebylo nejpozději se o škodě žalobci měli a mohli dozvědět zveřejněním znaleckého posudku, který stanovil hodnotu majetku dlužníka, v insolvenčním rejstříku, tj. 26. 4. 2017. Pokud ani tomu tak nebylo, nejpozději se o vzniku škody žalobci měli dozvědět z usnesení o schválení reorganizačního plánu (jeho právní mocí), resp. v okamžiku kdy věděli, že jejich odvolání je zjevně nedůvodné, tj. dne 14. 5. 2020. Tento den bylo najisto postaveno, z jaké výsledné částky a v jaké míře budou pohledávky uspokojeny.

5. Při jednání soudu uvedla, že usnesení nabylo právní moci dne 13. 5. 2020 a není podstatné, kdy bylo doručeno žalobcům, neboť ve veřejných jednáních, jako je insolvenční, je rozhodující vyhlášení a zveřejnění v rejstříku. Dále uvedla, že předmětem tohoto řízení je škoda vzniklá nezákonnými rozhodnutími, tedy snížení nebo znemožnění uspokojení žalobců v důsledku těchto rozhodnutí, resp. pozdním zjištěním úpadku. Je tak nutné vyjít z toho, jaká byla hodnota majetku před tímto rozhodnutím a poté. Judikatura je v tomhle jasná, důležitý je okamžik vědění, že škoda vznikla a kdo za ni odpovídá, přesná výše škody nemusí být známá. Zveřejněním znaleckého posudku muselo být zřejmé, o kolik maximálně se snížila majetková podstata. Ve vztahu ke znaleckému posudku bylo zřejmé, o jakou část se eventuálně v důsledku nezákonných rozhodnutí snížil majetek žalobců nebo respektive, v jaké maximální výši mohl být v důsledku nezákonných rozhodnutí mohlo být jejich (žalobců) uspokojení sníženo.

6. U jednání soudu dále účastníci učinili nesporným, že nárok byl u žalované uplatněn dne 22. 5. 2023 a žalovaná jim stanoviskem ze dne 20. 12. 2023 nevyhověla a namítala promlčení nároku.

7. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující skutková zjištění:

8. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. MSPH [spisová značka]-[Anonymizováno][Anonymizováno] byl zamítnut insolvenční návrh ze dne 21. 2. 2011 a 11. 4. 2012 ve věci dlužníka [právnická osoba]., IČO [IČO].

9. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j.[spisová značka]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2012 ve výroku o zamítnutí insolvenčního návrhu potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 12. 2012.

10. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], bylo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2012 zrušeno a vráceno soudu II. stupně. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 5. 2015, týž den bylo usnesení zveřejněno v insolvenčním rejstříku.

11. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], bylo zrušeno rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2012. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 12. 6. 2015.

12. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba]., IČO [IČO] a soud povolil řešení úpadku reorganizací. Současně byl ustanoven znalec k ocenění majetkové podstaty dlužníka. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 2. 2017, týž den bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku.

13. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], bylo částečně odmítnuto odvolání a částečně bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2017. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 3. 2017, týž den bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku.

14. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]-A-[Anonymizováno], bylo odmítnuto dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2017. Usnesení bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 18. 8. 2017.

15. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], bylo konstatováno, že úpadek dlužníka byl pravomocně zjištěn usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2017, č.j. MSPH [spisová značka][Anonymizováno][Anonymizováno], a soud povolil reorganizaci. Současně byl ustanoven znalec k podání znaleckého posudku za účelem ocenění majetkové podstaty dlužníka. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 2. 2018.

16. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2023, č.j. [spisová značka], bylo rozhodnuto, že pohledávka č. [hodnota] přihlášená společností [Anonymizováno] [hodnota], do insolvenčního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH [spisová značka] přihláškou č. [Anonymizováno] je po právu ve výši [tel. číslo]53 Kč (výrok I.). Dále zamítl, aby dílčí pohledávka č. [hodnota] ve výši [tel. číslo]46 Kč, dílčí pohledávka č. [hodnota] ve výši 229 600,41 Kč a dílčí pohledávka č. [hodnota] ve výši 320 335,67 Kč, přihlášené společností do insolvenčního řízení přihláškou č. [Anonymizováno] (výrok II.). Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 1. 2024. Zveřejněn v insolvenčním rejstříku byl 16. 5. 2023.

17. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], soud schválil reorganizační plán dlužníka [právnická osoba]., IČO [IČO] ze dne 28. 2. 2019 (výrok I.), výrokem II. soud určil, že reorganizační plán nabývá účinnosti pátý pracovní den následující po dni, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci. Zveřejněn byl v insolvenčním rejstříku dne 21. 11. 2019, v právní moci dne 21. 11. 2019, 14. 5. 2020.

18. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2023, č.j. [spisová značka], bylo rozhodnuto, že se odmítá žaloba na určení pohledávky přihlášené žalobcem (žalobce a) v tomto řízení) do insolvenčního řízení přihláškou č. [Anonymizováno] (výrok I.), určil, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení pod č. [Anonymizováno], dílčí 1 je po právu ve výši [tel. číslo]81 Kč (výrok II.), zamítl žalobu, aby byla pohledávka přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení pod č. [Anonymizováno], dílčí 1 po právu ve výši 31 344 628 Kč (výrok III.), dále určil, že pohledávka přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení přihláškou č. [Anonymizováno], dílčí 2 je po právu ve výši 24 673 410,82 Kč (výrok IV.), dále určil po právu pohledávku žalobce přihlášenou do insolvenčního řízení pod č. [Anonymizováno], dílčí 3 ve výši [tel. číslo]28 Kč (výrok V.), zamítl, aby bylo určeno, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení pod č. [Anonymizováno], dílčí 3 ve výši 2 609 224,89 Kč (výrok VI.). Rozsudek do dne rozhodnutí soudu nenabyl právní moci.

19. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2023, č.j. [spisová značka], [spisová značka], byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2023, č.j. [spisová značka], ve výrocích II. a III. Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 1. 2024.

20. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], bylo odmítnuto odvolání proti bodům II., V., X. a XIII. výroku usnesení Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne 16. 2. 2017 (výrok I.), dále bylo rozhodnuto, že usnesení Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka], ze dne 16. 2. 2017 se v bodě III. výroku potvrzuje (výrok II.). Právní moci nabylo 14. 5. 2020.

21. Ke dni vypracování znaleckého posudku byla hodnota majetku dlužníka [tel. číslo]Kč. Byla současně porovnána míra uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení, přičemž současná hodnota uspokojení v konkurzu byla u žalobce a) 31,4 % v případě reorganizace 51,8 % u žalobce b), jakožto nezajištěného věřitele, v případě konkurzu 0,5 %, v případě reorganizace 6,9 %. (znalecký posudek č.l. [datum]).

22. Žalobce a) přihlásil svou pohledávku ve výši [tel. číslo]26 Kč a 13 820 687,14 Kč a 98 238 286,64 Kč dne [datum] (přihláška pohledávky žalobce a) na č.l. 109–112 spisu)

23. Žalobce b) přihlásil svou pohledávku ve výši [tel. číslo]43 Kč, 229 600,41 Kč, 233 835,60 Kč dne [datum], přičemž tato pohledávka byla nezajištěná (přihláška pohledávky žalobce b) na č.l. 114-116 spisu)

24. Cena majetkové podstaty byla proto insolvenčním soudem určena ve výši [tel. číslo]Kč. Z uvedené hodnoty majetku připadá po zaokrouhlení [tel. číslo]Kč, na hodnotu majetku, k němuž je zřízeno zajištění, a [částka] na hodnotu majetku, k němuž není zřízeno zajištění. Výtěžek zpeněžení tohoto majetku pro zajištěné věřitele činí podle znalce [tel. číslo]Kč a pro nezajištěné věřitele [částka] (zjištěno z reorganizačního plánu zveřejněného v insolvenčním rejstříku v řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. MSPH [spisová značka] dne [datum]) [Anonymizovaný odstavec]

26. Soud dále neprovedl uplatnění nároku u žalované ze dne 22. 5. 2023 a stanovisko žalované ze dne 20. 12. 2023 neboť tvrzení, která mají tyto důkazy prokazovat účastníci učinili při jednání soudu za nesporná. Dále soud neprovedl důkazem smlouvu o úvěru vč. příloh na č.l. 10-20 rub a č.l. 43-61 spisu, zpráva o činnosti insolvenčního správce na č.l. 27-28 rub spisu, výpis na č.l. 34, listiny založené na č.l. 36-37, žádost na č.l. 62 spisu, zpráva o plnění reorganizačního plánu na č.l. 63 spisu, seznam sporů na č.l. 65-70 spisu, listinu na č.l. 71-76 spisu, zprávu o hodnocení na č.l. 85-100 spisu, oznámení dlužníka a insolvenčního správce o splnění reorganizačního plánu ze dne 26. 7. 2022, doručenky do datové schránky č. [tel. číslo] a [tel. číslo] insolvenčními spory uvedenými na seznamu předloženými žalobci při jednání soudu, neboť pro rozhodnutí soudu nebyly tyto důkazy relevantní. Soud dále provedl pouze pro rozhodnutí soudu relevantní listiny ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], nikoliv celý tento spis.

27. Na základě učiněných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

28. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl zamítnut insolvenční návrh ze dne [datum] a [datum] ve věci dlužníka [právnická osoba]., IČO [IČO]. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] bylo rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum] ve výroku o zamítnutí insolvenčního návrhu potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] bylo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] zrušeno a vráceno soudu II. stupně. Usnesení nabylo právní moci dne [datum], týž den bylo usnesení zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] bylo zrušeno rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne [datum]. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba]., IČO [IČO] a soud povolil řešení úpadku reorganizací. Současně byl ustanoven znalec k ocenění majetkové podstaty dlužníka. Usnesení nabylo právní moci dne [datum], týž den bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Ke dni vypracování znaleckého posudku [datum] byla hodnota majetku dlužníka [tel. číslo]Kč. Byla současně porovnána míra uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení, přičemž současná hodnota uspokojení v konkurzu byla u žalobce a) 31,4 % v případě reorganizace 51,8 % u žalobce b) jakožto nezajištěného věřitele v případě konkurzu 0,5 %, v případě reorganizace 6,9 %. Žalobce a) přihlásil svou pohledávku ve výši [tel. číslo][částka], přičemž tato pohledávka byla nezajištěná. Dne [datum] by zveřejněn reorganizační plán, ve kterém cena majetkové podstaty byla insolvenčním soudem určena ve výši [tel. číslo]Kč. Z uvedené hodnoty majetku připadá po zaokrouhlení [tel. číslo]Kč, na hodnotu majetku, k němuž je zřízeno zajištění, a [částka] na hodnotu majetku, k němuž není zřízeno zajištění. Výtěžek zpeněžení tohoto majetku pro zajištěné věřitele činí podle znalce [tel. číslo]Kč a pro nezajištěné věřitele [částka].

29. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

30. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

31. Podle § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

32. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

33. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

34. Podle § 32 odst. 1 a 2 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 ustanovení nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

35. Na úvod soud konstatuje, že žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu dne 22. 5. 2023.

36. Soud dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou je důvodná.

37. V posuzovaném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk zákona, tedy usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] tato dvě rozhodnutí byla následně zrušena usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], resp. usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum].

38. Přestože § 32 odst. 1 OdpŠk výslovně nestanoví jako podmínku pro běh promlčecí lhůty právní moc zrušovacího rozhodnutí, je tato podmínka implicitně obsažena v § 8. Promlčecí lhůta tedy může počít běžet nejdříve až dnem následujícím po dni, kdy zrušující rozhodnutí nabylo právní moci. (BIČÁK, Vít. § 32 [Promlčení náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 381–382, marg. č. 25.). U nároků na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, resp. nezákonným rozhodnutím se počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde o vědomost o škodné události, která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného. Pouhá možnost o vzniku škody se dozvědět nepostačuje, zákon předpokládá vědomost skutečnou vztahující se k odškodnitelné újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze objektivně vyčíslit v penězích. Stejně tak nepostačuje, že se o škodě a odpovědné osobě dozví jiná osoba (například právní zástupce). Na druhou stranu postačuje, že poškozený zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah. Není třeba, aby poškozený znal rozsah (výši) škody přesně, například na základě odborného posudku. S ohledem na speciální úpravu se neuplatní obecná úprava počátku promlčecí lhůty obsažená v občanském zákoníku, tudíž se neuplatní ani výkladové pravidlo obsažené v § 619 odst. 2 ObčZ.(BIČÁK, Vít. § 32 [Promlčení náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 381, marg. č. 23.).

39. Ze shora uvedeného plyne, promlčecí lhůta počne plynout od okamžiku, kdy se poškození (žalobci) o škodě dozvěděli, tedy prokazatelně získali vědomost o tom, že vznikla, a dále kdy poškození zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah. Soud provedeným dokazováním zjistil, že dne 26. 4. 2017 byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku znalecký posudek, ve kterém bylo uvedeno, jaké výše dosahuje majetková podstata dlužníka, jaká aktiva a jaká pasiva se nachází v majetkové podstatě, v jakém rozsahu by byli uspokojeni zajištění a nezajištění věřitelé v případě konkurzu a v případě reorganizace. Již zveřejněním tohoto znaleckého posudku mohli žalobci alespoň orientačně zjistit rozsah škody, která jim byla způsobená nezákonnými rozhodnutími. Zde soud poukazuje zejména na tu skutečnost, že předmětem tohoto řízení není to, zda a jaká škoda žalobcům vznikla neuspokojením jejich pohledávek v rámci insolvenčního řízení, předmětem tohoto řízení je to, zda jim předmětnými nezákonnými rozhodnutími vznikla škoda a v jaké výši. Žalobcům tedy v momentě zveřejnění tohoto znaleckého posudku mohlo být orientačně zřejmé, jakého plnění se jim dostane, tedy žalobci a) 51,8 %, žalobci b) 6,9 %, přičemž hodnota majetku činila [tel. číslo]Kč, soud tedy je toho názoru, že již zde byla zřejmá přibližná výše škody, která jim vznikla nezákonnými rozhodnutími – tj. žalobce a), který měl pohledávku ve výši [tel. číslo]04 Kč, mohl v tento moment očekávat plnění ve výši [tel. číslo]47 Kč; žalobce b), který přihlásil svou pohledávku ve výši [tel. číslo]44 Kč, přičemž tato pohledávka byla nezajištěná, tj. mohl očekávat plnění 16 061 052,47 Kč (v případě reorganizace). V tento moment tedy žalobcům bylo přibližně zřejmé, jakého plnění se jim v rámci insolvenčního řízení dostane oproti tomu, co by jim bylo přibližně známo v případě nevydání nezákonných rozhodnutí.

40. Jinak, soud souhlasí s žalobci ohledně tvrzení, že znalecký posudek je pouze jedním z kroků, kterých musí být mnoho dalších, aby byl schválen reorganizační plán a následně pohledávka žalobců vyplacena, nicméně pokud se držíme toho, že předmětem tohoto řízení je škoda vzniklá nezákonnými rozhodnutími, již v momentě zveřejnění znaleckého posudku, žalobci mohli orientačně vyvodit, jakého plnění se jim dostane v rámci reorganizace a porovnat uvedené s tím, jakého plnění (co by jim bylo známo ve stejný moment – na začátku insolvenčního řízení) by se jim dostalo, pokud by nezákonná rozhodnutí vydána nebyla.

41. Soud opakovaně uvádí, že nelze vědomost o výši škody odvíjet až od výše skutečného plnění, kterého se žalobcům v případě skončení insolvenčního řízení dostane, neboť to je škoda, která jim vznikne samotným insolvenčním řízením, resp. tím, že jejich pohledávka je uspokojena pouze částečně (což je také smyslem insolvenčního řízení), v takovém případě však nelze shledat příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Dle soudu tedy hodnocení žalobců ohledně toho, že pokud by počala promlčecí lhůta běžet až po skončení insolvenčního řízení, resp. v moment, kdy by byl realizován reorganizační plán a oni by se dozvěděli, jakého skutečného plnění se jim dostalo a jaká škoda jim tedy vznikla v důsledku nezákonných rozhodnutí, je mylné.

42. Jinak, orientační výše škody vzniklá nezákonnými rozhodnutími byla žalobcům zřejmá již zveřejněním znaleckého posudku v insolvenčním rejstříku, neboť žalobci by ani v případě nevydání nezákonných rozhodnutí nemohli vědět, jaké částky se jim v závěru dostane a také by pouze očekávali, že bude naplněn předpoklad stanovený znaleckým posudkem.

43. Pro úplnost soud dodává, že musí souhlasit s žalobci, pokud tvrdí, že v případě uplatnění nároku neprodleně po zveřejnění rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Vrchního soudu, skutečně by s ohledem na konstantní judikaturu byla jejich žaloba pro předčasnost zamítnuta, neboť v té době (14. 5. 2015 - 25. 4. 2017) žalobci nemohli ani orientačně zjistit výši škody, která jim vznikla nezákonnými rozhodnutími. Nicméně ničeho to nemění na výše uvedených závěrech, tj. zveřejněním znaleckého posudku žalobci byla přibližná škoda známá, věděli, že jim vznikla a kdo za ní odpovídal.

44. Soud tedy uzavírá, že promlčecí lhůta počala běžet dne 26. 4. 2017 a skončila tak uplynutím dne 26. 4. 2020, pokud žalobci svůj nárok uplatnili dne 22. 5. 2023, učinili tak pozdě.

45. Soud pro úplnost dodává, že nejzazším termínem, kdy mohla počít běžet promlčecí lhůta, se ještě jeví okamžik zveřejnění reorganizačního plánu zveřejněného dne 3. 7. 2017, kdy i z něho se podává orientační výše pohledávky, kterou žalobci v rámci insolvenčního řízení mohli získat. Nicméně soud je přesvědčen o tom, že promlčecí lhůta počala běžet již v dubnu 2017, avšak i kdyby počala běžet v červenci 2017, ničeho by to na jeho závěrech nezměnilo.

46. S ohledem na promlčení nároků soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 4 režijních paušálů po 300 Kč za písemné vyjádření ze dne 4. 1. 2024 a 21. 3. 2024, přípravu na jednání a účast na jednání podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

48. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.