22 C 282/2017 - 459

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozený dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [Jméno advokáta C], narozená dne [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] zastoupená advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] o zaplacení částky 110 703,60 Kč takto:

Výrok

I. 1) žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 65 473,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po 1) žalovaném zaplacení částky 45 230,40 Kč, se zamítá.

III. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po 2) žalované zaplacení částky 110 703,60 Kč, a to společně a nerozdílně s 1) žalovaným, se zamítá. IV. 1) žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech částku 198 578,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit 2) žalované na nákladech řízení částku 141 691 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce 2) žalované.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na státem hrazených nákladech řízení částku 13 133,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. VII. 1) žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na státem hrazených nákladech řízení částku 13 133,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. VIII. 1) žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] soudní poplatek ve výši 3 390 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IX. Po právní moci tohoto rozsudku bude 1) žalovanému vrácena z účtu Okresního soudu v [adresa] nevyčerpaná část zálohy na znalecký posudek ve výši 169,50 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 8. 2017 domáhala se žalobkyně po žalovaných 1) a 2) zaplacení společně a nerozdílně částky 110 703,60 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaní dne [datum] zasáhli do jejích přirozených práv člověka a ublížili jí na zdraví a zasáhli do její cti a lidské důstojnosti. Žalobkyně tvrdila, že uvedeného dne kolem [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin na poli poblíž domu č.p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], kdy se procházela se svým přítelem [jméno FO] 1) žalovaný přiběhl na místo, bránil příteli žalobkyně v další chůzi, a když tato chtěla přítele bránit, 1) žalovaný jí uchopil za levé rameno, cloumal s ní, následně ji uhodil do mobilního telefonu, který v té době držela v ruce a událost si nahrávala. Následně na místo přišla 2) žalovaná a 1) žalovaný znovu uchopil žalobkyni za levé rameno, několikrát s ní škubl, poté ji udeřil do pravé ruky tak, že jí vyrazil z ruky mobilní telefon. 2) žalovaná uchopila žalobkyni za obě ruce v oblasti zápěstí, s těmito ji škubala a kroutila nimi. Žalobkyně následkem fyzického napadení ze strany žalovaných utrpěla pohmoždění levého ramene, podvrtnutí krční páteře, četné oděrky a poruchu přizpůsobení úzkostně depresivní a byla v léčení a v pracovní neschopnosti od 28. 7. 2014 do 3. 9. 2014. Žalobkyně žalobou uplatnila náhradu ztráty na výdělku ve výši 27 781,20 Kč, kdy tvrdila, že v té době byla zaměstnána u [právnická osoba]. s průměrným měsíčním výdělkem 27 999 Kč, po dobu pracovní neschopnosti jí vznikla ztráta na výdělku 36 061,20 Kč a na nemocenské jí bylo vyplaceno 5 940 Kč ze strany okresní správy sociálního zabezpečení a 2 339 Kč ze strany zaměstnavatele. Žalobkyně dále žalobou uplatnila bolestné ve výši 32 666,40 Kč, tvrdila, že znaleckým posudkem již bylo bolestné ohodnoceno na 165 bodů, a to za podvrtnutí krční páteře, zhmoždění levého ramena, mnohočetné odřeniny končetin a zhmoždění levého stehna. Žalobkyně požadovala navýšení bolestného na dvojnásobek základního ohodnocení, a to s ohledem na okolnosti zvláštního zřetele hodné, a to úmyslné způsobení újmy. Dále žalobkyně tvrdila, že utrpěla psychický následek v podobě poruchy přizpůsobení úzkostně depresivní, což bylo zjištěno znaleckým posudkem. Bodové ohodnocení této duševní poruchy předběžně žalobkyně určila na 200 bodů s tím však, že toto bude třeba stanovit v rámci řízení novým znalecký posudkem. Z tohoto titulu tedy uplatnila částku 50 256 Kč. Poté, co v řízení byl vypracován znalecký posudek a znalec ohodnotil tuto duševní újmu. 100 body, změnila žalobkyně svá tvrzení tak, že požaduje navýšení znalcem určeného bodového ohodnocení na dvojnásobek z důvodu okolností zvláštního zřetele hodných, a to úmyslného způsobení újmy. Žalobkyně tvrdila, že žalovaní byli pro tento skutek trestně stíháni. Věc byla projednávána u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], kdy však soud shledal, že se nejedná o trestný čin, avšak skutek by mohl být posouzen jako přestupek a věc byla postoupena k projednání příslušnému městskému úřadu. 2. 1) žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako zcela nedůvodné. Tvrdil, že mezi verbálním konfliktem, který se dne [datum] odehrál a který vyprovokovala žalobkyně, a žalobkyní tvrzenými zdravotními problémy není příčinná souvislost, která by byla kryta zaviněním žalovaných. V trestním řízení ustanovený znalec shledal, že kontuze levého ramene žalobkyně mohla být zapříčiněna tahem psa, který držela žalobkyně, za vodítko. Zjištěná poranění byla nespecifická a jejich stáří nešlo určit. Oděrky a podlitiny mohly vzniknout řadou různých úrazových mechanismů, při kterých dochází k působení tupého násilí malé intenzity síly. Znalec poukazoval i na problematičnost diagnózy podvrtnutí krční páteře, u které nelze vyloučit ani mechanismus vzniku tohoto poranění tím, že žalobkyně prudce ucukla nebo trhla hlavou v důsledku úderu do jejího mobilního telefonu. U duševní poruchy, tj. poruchy přizpůsobení úzkostně depresivní, pak není možno dovodit míru podílu konfliktu ze dne [datum] na celkovém psychickém stavu žalobkyně. 1) žalovaný dále poukazoval na dlouhodobě špatné sousedské vztahy mezi svojí rodinou a rodinou rodičů žalobkyně, na dlouhotrvající konflikty řešené často v přestupkovém řízení. 3. 2) žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, kdy tvrdila, že se ničeho nedopustila a že dokazováním v trestním řízení nebylo prokázáno, že by jednáním popsaným v žalobě došlo k poškození zdraví žalobkyně.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 6. 2018 č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 18. 7. 2018, bylo řízení přerušeno do doby pravomocného rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] v přestupkové věci, tj. ve věci postoupené Okresním soudem v [adresa] a původně řešené pod sp. zn. [spisová značka]. V přerušeném řízení bylo pokračováno na základě usnesení soudu ze dne 19. 2. 2019 č. j. [spisová značka], které bylo právní moci ve 13. 3. 2019, a to poté, co přestupková věc byla pravomocně odložena, jelikož odpovědnost za přestupek zanikla.

5. Soud provedl primárně důkaz čtením spisu [právnická osoba] [adresa] sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu] (původně spis Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka]). V trestním řízení vedeném proti žalovaným 1) a 2) bylo provedeno rozsáhlé dokazování ohledně skutku, ze kterého dle žalobkyně měl vzniknout i žalobou uplatněný nárok. Ze spisu byly čteny: protokol o trestním oznámení ze dne 3. 10. 2014, usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 1. 7. 2015, usnesení ze dne 18. 8. 2015 o zamítnutí stížnosti obou obviněných, návrh na podání obžaloby ze dne 18. 9. 2015, obžaloba ze dne 1. 10. 2015, usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne 25. 10. 2016 č.j. [spisová značka] (kterým byla věc postoupena Magistrátu města [adresa], neboť nešlo o trestný čin, avšak skutek by mohl být posouzen jako přestupek), usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 23. 1. 2017 č.j. [spisová značka] a usnesení [právnická osoba] [adresa], odboru právního, ze dne 29. 1. 2019 č.j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne 29. 1. 2019 a kterým byla věc odložena, neboť odpovědnost za přestupek zanikla. Dále z tohoto spisu byly čteny úřední záznamy o podání vysvětlení (ze dne 28. 7. 2014 a ze dne 19. 1. 2015 podané žalobkyní, ze dne 27. 7. 2014 a ze dne 16. 12. 2014 podané přítelem žalobkyně a ze dne 22. 1. 2015 podané matkou žalobkyně), protokoly o výslechu obou žalovaných jako obviněných ze dne 11. 9. 2015, potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení [adresa] ze dne 24. 11. 2014, potvrzení [právnická osoba]. ze dne 24. 11. 2014, lékařské zprávy praktického lékaře [tituly před jménem] [jméno FO], výpis z dokumentace – psychologické ambulance [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 13. 12. 2014, lékařská zpráva ze dne 28. 7. 2014, zdravotní záznam neurologa [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 25. 2. 2016, sdělení [právnická osoba] [adresa], odboru správního ze dne 9. 8. 2016, sdělení [právnická osoba] [adresa], oddělení přestupků ze dne 10. 8. 2016 a sdělení Magistrátu města [Anonymizováno], správního odboru ze dne 15. 8. 2016. Čteny byly rovněž znalecké posudky, a to ze dne 11. 5. 2015 z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a specializace klinická psychologie vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne 26. 12. 2014 z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace traumatologie vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] a ze dne 19. 7. 2016 z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] V rámci probíhajícího řízení pak byly vypracovány doplňky ke všem těmto znaleckým posudkům. Prohlíženy byly rovněž videozáznamy a fotografie založené v tomto spise. Soud taktéž četl protokoly o všech hlavních líčeních, které se ve věci konaly dne 9. 12. 2016 (proveden výslech žalovaných 1. a 2. jako obžalovaných, výslech svědků [jméno FO], žalobkyně, její matky [jméno FO] [právnická osoba] žalovaných [jméno FO] a [jméno FO]), dne 15. 3. 2016 (proveden výslech svědků [jméno FO], otce žalobkyně a [jméno FO], bratra žalobkyně a výslech znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]), dne 13. 4. 2016 (proveden výslech svědkyně [jméno FO], sestry žalobkyně a výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO]), dne 19. 9. 2016 (proveden výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]) a dne 25. 10. 2016. Pokud nebyla k důkazu čtena ta která konkrétní část spisu či listina se v něm nacházející, bylo to proto, že účastníci výslovně u jednání prohlásili, že na jejím čtení netrvají, resp. byly čteny ty části spisu, u kterých to účastníci navrhli.

6. Soud nad rámec čtení shora uvedeného spisu provedl důkaz výslechem žalobkyně, výslechem svědků [jméno FO] starší, [jméno FO] a [jméno FO], prohlížením videozáznamu ze dne [datum] a fotografií, tj. sekvencí z tohoto videozáznamu a dalších zachycujících incident ze dne [datum]. Dále byl proveden důkaz znaleckými posudky a to [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně z oboru zemědělství, odvětví sportovní kynologie a chovatelství psů, ze dne 5. 7. 2020, [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dne 23. 7. 2023 a dále doplňujícími znaleckými posudky k posudkům již vypracovaným v trestním řízení, a to znalců [tituly před jménem] [jméno FO] (ze dne 18. 6. 2022), [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (ze dne 25. 2. 2022) a [tituly před jménem] [jméno FO] (ze dne 4. 11. 2021), jak rovněž žalobkyní předloženým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zemědělství, odvětví kynologie, ze dne 4. 11. 2022. Soud dále provedl důkaz čtením listin. K otázce identifikace a ztotožnění psa, který byl na místě incidentu, byly čteny: sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne 2. 3. 2020, sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne 6. 1. 2020, zprávy veterinární kliniky ze dne 18. 12. 2019 a ze dne 26. 8. 2019, opis karet pacienta ze dne 7. 9. 2019 a screenshoty obrazovky – ošetření na veterinární klinice a taktéž byly prohlíženy fotografie psa zaslané žalobkyní. K otázce zdravotního stavu žalobkyně byla čtena lékařská zpráva [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 14. 8. 2019 včetně jejího doplnění. K otázce vzájemných vztahů a konfliktů mezi rodinami [jméno FO] a [jméno FO] byly čteny: vyrozumění Policie ČR ze dne 14. 5. 2012, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 29. 3. 2012, zpráva [Anonymizováno] [adresa] ze dne 5. 4. 2012, vyrozumění Policie ČR o přestupku ze dne 9. 7. 2012, úřední záznam Policie ČR ze dne 18. 4. 2013, druhá strana úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 19. 9. 2012, anonymní oznámení na [Anonymizováno] s.r.o., nákres místa napadení na kopii katastrální mapy a dále důkaz prohlížením fotografií a videozáznamů. Byl rovněž proveden důkaz zhlédnutím psího obojku.

7. Soud naopak pro nadbytečnost neprovedl důkaz výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a vypracováním znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, speciální klinická psychologie k posouzení psychického stavu 1) žalovaného a jeho chování zachyceného na videozáznamu ze dne [datum]. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] byl soudu předložen žalobkyní, která zadala jeho vypracování v reakci na výpověď znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] u jednání. Žalobkyně nebyla spokojena se závěrem znalkyně o vhodnosti používání konkrétního stahovacího obojku žalobkyní. Tato okolnost však pro rozhodnutí ve věci je zcela irelevantní. Dále [tituly před jménem] [jméno FO] prakticky vyloučila možnost změny chování psa v průběhu incidentu oproti chování zaznamenanému na videozáznamu, kdy tuto podmínila zcela extrémními okolnostmi, které ani náznakem účastníci netvrdili ani se o nich nezmiňovala žádná z osob vyslýchaných soudy k průběhu konfliktu uvedeného dne. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] tuto možnost zcela vyloučil, ale s ohledem na výše uvedené tento rozdíl v závěrech znalců nemohl mít vliv na rozhodnutí soudu, a proto ani další dokazování (výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO]) by nemohlo způsobit změnu ve skutkových závěrech soudu a přivodit jiné rozhodnutí ve věci, pro žalobkyni příznivější. Za nadbytečné soud považoval i znalecké zkoumání chování 1) žalovaného zachyceného na videozáznamu ze dne [datum], a to za situace, kdy soud dospěl k závěru o odpovědnosti 1) žalovaného za újmu, kterou žalobkyně tohoto dne utrpěla. Soud hodnotil konkrétní chování 1) žalovaného a jeho následky v oblasti zdravotního stavu žalobkyně, přičemž jeho odpovědnost je nezávislá na jeho zjištěném psychickém stavu, ledaže by naopak 1) žalovaný tvrdil, že s ohledem na jeho psychický stav je jeho odpovědnost vyloučena. Toto však 1) žalovaný v celém průběhu řízení ani náznakem netvrdil.

8. Další důkazy nebyly v řízení navrhovány, případně od svých dalších důkazních návrhů účastníci v průběhu řízení upustili.

9. Účastníci řízení i svědci ve svých výpovědích popisovali i historii vzájemných vztahů a konfliktů obou sousedících rodin. Soud předně konstatuje, že z těchto výpovědí nelze dovodit skutkový závěr o tom, že by každý jeden konflikt se skutečně stal, tak jak jej popisují jednotlivé osoby, a to pro naprosté rozpory v těchto výpovědích. Jednotlivé skutky nebyly prokázány ani v přestupkových řízeních a jejich prokázání v tomto soudním řízení evidentně překračuje rámec tohoto řízení. Z jednotlivých výpovědí a dalších důkazů (listiny, zprávy městských úřadů, fotografie, videozáznamy) však soud si učinil závěr o tom, že vztahy obou rodin v té době byly již několik let extrémně narušené, napjaté a vyhrocené. Lze zde shledat závažné nedostatky v běžné sousedské komunikaci a neochotu vyjít vstříc požadavkům a potřebám sousedů, přičemž obě rodiny vždy spatřují vinu pouze na straně té druhé rodiny.

10. Žalobkyně uvedla, že od rodičů věděla, že vztahy s žalovanými jsou konfliktní, ona sama se však těchto konfliktů nikdy neúčastnila. Podle ní žalovaní se chtěli jejím rodičům pomstít přes ni. Do té doby konflikty s žalovanými nevnímala osobně. 11. 1) žalovaný uvedl, že konflikt ze dne [datum] byl dalším z konfliktů, které jejich rodina má se sousední rodinou [jméno FO], která je chce poškodit a zdiskreditovat a takto činí již od roku 2009, kdy mezi nimi vznikl první konflikt týkající se části pozemku, který si dle jeho tvrzení rodina [jméno FO] nezákonně přivlastnila a tento dodnes užívá. Tato věc byla i předmětem občanskoprávního řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v [adresa]. Všichni členové rodiny [jméno FO], včetně žalobkyně, na ně neustále útočí, a to bez zjevné příčiny, kterou by oni zavdali. Slovně je napadají, pomlouvají je před lidmi, na úřadech, vulgárně mu nadávají, že je „zkurvený slovenský cigán“, vyhrožují mu rozvracením manželství, dělají jim různé naschvály, např. pálí oheň na zahradě, jakmile jeho žena vyvěsí venku vyprané prádlo, obtěžují je hlukem ze své zahrady a podobně. [jméno FO] na něho podala množství různých oznámení, která se ukázala vždy jako nepravdivá, neboť nikdy nebyla prokázána jeho vina. Mimo jiné na něho podala rodina [jméno FO] trestní oznámení, že měl v roce 2012 fyzicky napadnout [jméno FO], což rovněž nebylo nikdy prokázáno. [jméno FO] je neustále sledují přes zátarasy, které vytvořili mezi jejich pozemky, fotí je, natáčejí, když mají instalovány kamery na domě, přičemž sám připustil, že i on má nainstalovány kamery na domě, které však podle něj zabírají pouze jejich pozemek, nikoliv dění mimo jejich pozemek. Naproti tomu kamery [jméno FO] zabírají i veřejné prostranství, přístupovou cestu, aby mohli sledovat jejich pohyb. Připustil, že i jeho rodina v minulosti několikrát pořídila fotodokumentaci nebo videozáznam příslušníků rodiny [jméno FO], avšak toto bylo vždy jen jako důkazní materiál k prokázání provokativního chování členů rodiny [jméno FO], např. když v minulosti celá rodina [jméno FO], včetně poškozené, demonstrativně a provokativně procházela kolem jejich domu přes jejich pozemek a pokud je vykazoval, tak byli vulgární nebo když matka poškozené [jméno FO] starší věšela na dřevěnou zátarasu, postavenou mezi jejich pozemky, hanlivou masku. I události ze dne [datum] předcházely provokace ze strany rodiny [jméno FO], když předchozího dne zapálili na pozemku oheň, když viděli, že jeho žena jde věšet vyprané prádlo, slovně je napadali. Dne [datum], když byli s manželkou venku, tak opět zaslechli nějaké řeči proti nim ze strany [jméno FO], proto chtěli jít od plotu pryč, kdy kolem hlavy mu pak proletěl ocelový kovový sběrák na ovoce, který musel hodit někdo z rodiny [jméno FO]. 2) žalovaná uvedla, že předmětnému incidentu ze dne [datum] předcházely provokace ze strany rodiny [jméno FO] již předchozí dva dny, kdy při sekání trávy je matka žalobkyně natáčela, pak schválně pálili na svém pozemku odpadky, když ona prala a věšela prádlo, vulgárně jim nadávali. Dále uvedla, že matka žalobkyně v minulosti ve dvou případech navštívila její pracoviště a chtěla mluvit s jejími nadřízenými o soukromých záležitostech.

12. Svědkyně [jméno FO] starší, matka žalobkyně, uvedla, že ze strany rodiny [jméno FO] jsou oni bezdůvodně atakováni, a to jak slovně, tak i fyzicky, neustále je natáčejí, fotí, mají podezření, že v minulosti na ČEZ napsali anonym, že odebírají neoprávněně elektrickou energii. Věc se prošetřovala, byl jim odpojen elektroměr, avšak žalovaným nebylo nic prokázáno. Vyloučila, že by ona někdy byla uznána vinnou ze spáchání nějakého přestupku v souvislosti s rodinou [jméno FO].

13. Svědek [jméno FO], otec žalobkyně, uvedl, že jeho rodina se snaží rodinu [jméno FO] ignorovat, nevšímají si jich, ale naopak rodina [jméno FO] je neustále slovně i fyzicky atakuje, neustále na ně podává různá oznámení, natáčí je při pohybu na zahradě. Z tohoto důvodu musel vystavět mezi sousedícími pozemky dřevěné zátarasy a zakrýt je ještě plachtou, neboť žalovaný nainstaloval na komíně kameru, kterou je sledoval. Následně připustil, že i on pak nainstaloval na domě kamery, ale tyto podle něj snímají jen prostor před jejich bránou, kdy žalovaní jim parkovali před bránou a znemožňovali jim výjezd. Svědek popřel, že by oni někdy rodinu [jméno FO] fyzicky napadli, naopak on sám byl fyzicky napaden v roce 2012 žalovaným, ale přestupkové řízení proti žalovanému bylo zastaveno, s čímž oni stále nesouhlasí, odvolávali se, ale bezúspěšně. Žalovaní jim dělají schválnosti již několik let, křivě je obviňují, například v minulosti z toho, že on nastražil drát mezi ploty, což však bylo z toho důvodu, že pes žalovaných přeskakoval na jejich pozemek, dále ho křivě žalovaní obvinili, že neoprávněně obřezává stromy, taktéž ho křivě obvinili, že při rekonstrukci plotu posunul sloupky plotu do pozemku žalovaných, což bylo předmětem i občanskoprávního soudního řízení. Poté měli podezření, že je sousedé anonymně oznámili společnosti ČEZ, že neoprávněně odebírají elektřinu. Na další útoky ze strany žalovaných si již svědek nepamatoval. Podle něj nikdo z jejich rodiny však nebyl z žádného přestupku uznán vinným. Odmítl tvrzení žalované, že vysoké zátarasy mezi pozemky vyhotovil ještě v době, kdy v domu žalovaných bydleli předchozí vlastníci. Vyloučil, že by dne [datum] jeho rodina nějakým způsobem útočila na žalované, v žádném případě neví nic o hození kovového obíráku na ovoce na žalovaného, ani o pálení odpadků přes den na jejich pozemku.

14. Svědek [jméno FO], bratr žalobkyně, připustil, že v minulosti již s rodinou [jméno FO] měli konflikt, když celá jejich rodina šla z návštěvy a procházeli kolem pozemku žalovaných, ale podle svědka i tehdy nešli po jejich pozemku, ale po obecním, a přesto byli ze strany žalovaného slovně napadeni. Ví, že jeho rodiče mají s žalovanými dlouhodobé konflikty, on sám byl nepravdivě rodinou [jméno FO] obviněn z pronásledování, avšak v přestupkovém řízení toto prokázáno nebylo.

15. Svědkyně [jméno FO] mladší, sestra žalobkyně, potvrdila, že vztahy mezi její rodinou a rodinou žalovaných nejsou dobré, podle ní příčina je na straně žalovaných, kteří je chtějí vystěhovat z domu, i když mají dvakrát větší pozemek. Mají zřejmě zájem o jejich pozemek. Když jim ho rodiče nechtěli prodat, tak na ně již několikrát zaútočili slovně i fyzicky. Útočili jak na oba rodiče, tak i na její sestru, tj. na žalobkyni, a to i před útokem ze dne [datum]. Svědkyně považuje žalované za nebezpečné lidi, bojí se o svůj život. Připustila, že je jí známo, že žalovaní na příslušníky její rodiny podali několik trestních oznámení, které byly předmětem přestupkových řízení, vše podle ní bylo smyšlené. I oni podávali trestní oznámení na žalované, případně členy jejich rodiny, podle ní oznámení byla oprávněná, už si však nepamatovala, čeho se týkala. Svědkyně uvedla, že ona sama se nikdy do žádného konfliktu s žalovanými nezapojila. Nikdo z jejich rodiny nebyl pro žádný přestupek potrestán. Vyloučila, že by ona někdy natáčela obžalované při nějakém incidentu či kdykoliv, na tom setrvala i přes výslovný nesouhlas žalovaného, který uvedl, že svědkyně je osobou, která je nejčastěji nahrává při jakékoliv činnosti, kdy na CD předloženém obžalovaným je jednoznačně svědkyně zachycena při natáčení žalovaných přes plot. Svědkyně rovněž vyloučila tvrzení žalované, že by společně se svojí matkou opakovaně vyhrožovaly žalované na veřejnosti i na pracovišti.

16. Svědkyně [jméno FO], dcera žalovaných, uvedla, že předmětného dne při odjezdu vozidlem od domu svých rodičů, potkala na příjezdové slepé cestě vedoucí k domu jejich rodičů, žalobkyni a jejího přítele, kteří jí bránili v průjezdu, žalobkyně se chovala divně, dokonce se jí vysmívala. Byla svědkem toho, že již den před předmětným incidentem rodina [jméno FO] jim vulgárně nadávala, po jejím otci hodili sběrák na ovoce. Ona v minulosti měla podezření, že žalobkyně ji pronásleduje v místě bydliště v [adresa], kam se odstěhovala, nikde však toto neoznamovala.

17. Svědek [jméno FO], syn žalovaných, uvedl, že jeho otec se bál o svoji rodinu a o svůj majetek, když ze strany rodiny [jméno FO] již od roku 2009 jsou napadáni. Rovněž sám svědek byl v roce 2015 napaden slovně i fyzicky matkou poškozené, která byla v přestupkovém řízení uznána vinnou.

18. Ze sdělení Magistrátu města [adresa] ze dne 7. 7. 2015 bylo zjištěno, že vůči žalované byla vedena tři přestupková řízení, a to pro přestupek proti občanskému soužití, všechna v roce 2012 a všechna byla zastavena, dále ve dvou případech nebylo přestupkové řízení zahajováno (jedna věc byla odložena a jedna postoupena, tj. incident ze dne [datum]). Vůči žalovanému bylo vedeno 12 řízení, a to pro přestupky proti občanskému soužití, proti majetku a proti veřejnému pořádku. Všechna řízení byla zastavena, 11 oznámení bylo v roce 2012 a jedno v roce 2011. Řízení nebyla zahajována v pěti případech (čtyři věci odloženy v roce 2012, jedna postoupena, tj. ve věci předmětného incidentu). Ze sdělení Magistrátu města Havířova ze dne 15. 8. 2016 bylo zjištěno, že v době posledních pěti let [jméno FO] ani [jméno FO] mladší nebyli projednáváni v přestupkovém řízení. Naopak [jméno FO] starší byla projednávána ve dvou věcech přestupků proti občanskému soužití (skutek ze dne 3. 3. 2015 a z období od 1. 1. 2011 do 30. 8. 2012), obě řízení byla zastavena. [jméno FO] byl projednáván ve dvou věcech přestupků proti občanskému soužití (skutek ze dne 21. 8. 2012 a z období od 1. 1. 2011 do 30. 8. 2012), obě řízení byla zastavena, naopak v jednom případě řízení nebylo zahajováno a věc byla odložena (skutek z 28. 7. 2015). [jméno FO] byl projednáván ve dvou věcech přestupků proti občanskému soužití (skutek ze dne 21. 8. 2012 a z období od 1. 1. 2011 do 30. 8. 2012), obě řízení byla zastavena. [jméno FO] byl projednáván v jedné věci přestupku proti občanskému soužití (skutek ze dne 3. 3. 2015), řízení bylo zastaveno. [jméno FO] nebyla projednávána, v jednom případě došlo k odložení věci (přestupek proti občanskému soužití, skutek z období od 1. 1. 2011 do 30. 8. 2012). Ze sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne 9. 8. 2016 bylo zjištěno, že v roce 2014 byl pro přestupek proti občanskému soužití projednáván [jméno FO], řízení bylo zastaveno. Další osoby, jichž se dotaz soudu týkal, nebyly v přestupkovém řízení projednávány. Jednalo se o rodiče a sourozence žalobkyně a o děti žalovaných. Ze sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne 10. 8. 2016 bylo zjištěno, že [jméno FO] byl projednáván v jedné věci přestupku (skutek ze dne 3. 3. 2015), na matku žalobkyně bylo podáno oznámení pro skutek ze dne 3. 3. 2015, řízení však nebylo zahájeno. Další osoby, jichž se dotaz soudu týkal, nebyly v přestupkovém řízení projednávány. Jednalo se o otce a sourozence žalobkyně, dceru žalovaných a přítele žalobkyně.

19. Z vyrozumění Policie ČR ze dne 14. 5. 2012 bylo zjištěno, že bylo oznámeno spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit dcera žalovaných [jméno FO] tím, že dne 5. 3. 2012 na Obvodním oddělení Policie ČR v [Anonymizováno] nepravdivě obvinila ze spáchání přestupku jiné osoby, a to [jméno FO], bratra žalobkyně, z toho, že ji dne 22. 1. 2012 v [adresa] „vybrzdil“ a matku žalobkyně [jméno FO], z toho že ji dne 5. 3. 2012 sledovala v jízdě ve vozidle taxislužby od hypermarketu [Anonymizováno] až k areálu letního koupaliště v [adresa] v úmyslu ji pronásledovat. Tato obvinění byla vyvrácena výpovědí pana [jméno FO], řidiče taxislužby, která je zaznamenána v čteném k důkazu úředním záznamu o podaném vysvětlení ze dne 29. 3. 2012 a zprávou [Anonymizováno] [adresa] ze dne 5. 4. 2022, rovněž čtenou k důkazu. Z anonymního dopisu bylo zjištěno, že neznámá osoba oznámila, že otec žalobkyně odebírá „načerno“ elektřinu, čímž se měl chlubit v hospodě. Tento dopis byl doručen [Anonymizováno]. dne 25. 9. 2012. Následovalo šetření v rodinném domě rodičů žalobkyně, které bylo zaznamenáno na čtyřech fotografiích žurnalizovaných na čísle listu 98 spisu. Z vyrozumění Policie ČR ze dne 9. 7. 2012, bylo zjištěno, že byla odložena věc podezření z přestupku, kdy oznámení učinila matka žalobkyně na syna žalovaných pro nepravdivé obvinění z přestupku nebo trestného činu, a to spočívajícího v údajném sledování pohybu dcery žalovaných a získávání informací o ní na vysoké škole, na které studovala. Z úředního záznamu ze dne 18. 4. 2013 bylo zjištěno, že tento se týká blíže neupřesněného fyzického napadení matky žalobkyně rodinnými příslušníky žalovaných, kdy matka žalobkyně předložila policii videozáznam incidentu v lepší kvalitě. Z žádosti žalobkyně (tehdy poškozené) ze dne 27. 1. 2016 vyplývá, že tato žádala soud ve věci sp. zn. [spisová značka] o prošetření trestní minulosti 1) žalovaného (tehdy obžalovaného), jelikož ve spise se nachází výpis z rejstříku trestů dle kterého 1) žalovaný nemá žádný záznam, a přitom žalobkyni je známo, že 1) žalovaný vystupoval v metanolové kauze a měl vykonávat trest odnětí svobody.

20. Na videozáznamu ze dne 11. 10. 2011 a pořízeném žalovanými je zachycena matka žalobkyně stojící za vysokým dřevěným plotem v okamžiku kdy na proutěnou metlu připevňuje plastovou masku upíra, a na druhé vedle připevněné metle je obrázek letící ježibaby. Na výtku žalované, aby masky otočila na svoji stranu, matka žalobkyně namítá, že to je na jejich plotě, na což žalovaná reaguje slovy „to jste celá vy“. Na videozáznamu ze dne 11. 9. 2011 je zachycen slovní konflikt mezi oběma rodinami. Žalobkyně a její příbuzní (rodiče, sourozenci) se bez zjevného důvodu procházejí krajem kukuřičného pole před domem žalovaných. Spor původně o to, zda [jméno FO] korzují po pozemku žalovaných nebo pozemku pana [Anonymizováno], přerůstá do vzájemných vulgarit a vyhrůžek, při kterých [jméno FO] pomalu odcházejí po cestě směrem ke svému domu. Na dvou fotografiích (na čísle listu 99 spisu) jsou zachyceni žalovaní, jak natáčejí dění na pozemku rodičů žalobkyně. Na další (na čísle listu 100 spisu) je zachycen pohled na rodinný dům žalovaných, na jehož střeše a komíně jsou patrné namontované kamery.

21. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně bydlela v době od 1. 7. 2013 do 30. 6. 2014 v [Anonymizováno], a ne v rodinném domě svých rodičů.

22. K průběhu samotného incidentu jeho přímí aktéři a osoby přímo je pozorující uvedli, co následuje. Žalobkyně uvedla, že předmětného večera se zcela spontánně rozhodli s přítelem [jméno FO], že se půjdou projít se psem. Rozhodli se, že půjdou směrem k lesu do centra obce cestou přes pole. Když procházeli středem pole, všimli si, že ze svého domu vyběhl žalovaný se synem [jméno FO]. Žalovaný běžel k nim, jeho syn šel krajem pole, chodil sem a tam nejistě, jako kdyby hlídal, zda někdo nepřijde na pomoc. Žalovaný ihned chytil jejího přítele za hruď a bránil mu v další chůzi po poli. Křičel, že tam nemají co dělat. Její přítel namítal, že se jen procházejí a požadoval, aby je žalovaný nechal, což žalovaného ještě více rozčílilo, a ještě více tlačil jejího přítele do strany. Ona chtěla jej bránit, vstoupila mezi ně a vyzývala žalovaného, aby toho zanechal, když jejího přítele vůbec nezná. Žalovaný ji potom chytil za rameno a začal s ní cloumat a trhat, byl při tom vzteklý. Jí se pak podařilo uvolnit z jeho sevření, vytáhla svůj mobilní telefon a když viděla, jak se žalovaný chová, tak ho začala natáčet. Křičela, aby od nich šel pryč a že je obtěžuje. Žalovaný ji udeřil do pravé ruky, ve které držela telefon. Rovněž její přítel žalovaného vyzýval, aby je nechal na pokoji. Žalovaný křičel, že je to soukromé pole, ona mu oponovala, že se jedná o pole státní. Žalovaný jí znovu udeřil do pravé ruky s mobilním telefonem. Žalobkyně pak vyzývala svého přítele, že z místa odejdou, protože žalovaný je psychopat, a šli směrem k lesu, na což žalovaný reagoval křikem, že tam nemají co dělat a že žalobkyně je psychopat. Pak vyběhla z domu žalovaná, která běžela za nimi s kamerou a oba žalovaní je dohnali. Žalovaný do žalobkyně začal tlačit pravou rukou, její přítel křičel, aby ji nechal na pokoji. Žalovaný poté chytil žalobkyni za levé rameno a trhal s ní, ona cítila bezmoc, proto křičela o pomoc, čemuž se žalovaný vysmál. Žalobkyně v oblasti krční páteře cítila velkou bolest. Žalovaný ji pak uhodil do pravé ruky takovou silou, že jí telefon odletěl 3 až 4 metry daleko. Jejímu příteli se pravou rukou podařilo dostat mezi ni a žalovaného a žalovaný ji pustil a začal trhat jejímu příteli za pravé rameno. Žalobkyně byla v šoku, měla strach, neboť věděla, že žalovaný fyzicky napadl v minulosti její rodiče. Tehdy ji chytla žalovaná za ruce nad zápěstím, kroutila je, trhala s nimi, vyhrožovala jí, aby si dala na sebe pozor. Žalobkyni se podařilo uvolnit z jejího sevření a ruka žalované sjela na žalobkynino levé stehno a poškrábala ji. Žalobkyně poté začala hledat na poli mobilní telefon a když chtěli jít pro psa, tak zaregistrovala, že žalovaná drží vodítko od psa, tvrdila, že jim ho nedá. Přítel žalobkyně požadoval vrácení psa, žalovaná pak odhodila vodítko, oni vzali psa a odcházeli pryč. Žalovaný pak ještě vyhrožoval jejímu příteli, že pokud si něco začne s jeho rodinou, že si ho vyhledá a ještě uvidí. Oba měli obavu se vracet stejnou cestou, proto se domů vrátili na okolo, asi za třicet minut. Společně s přítelem pak ještě ten večer byli věc oznámit na policii a následně vyhledali lékařské ošetření v [Anonymizováno] nemocnici. Pes po celou dobu incidentu nijak nereagoval, neškubal s ní, byl klidný. Zpočátku psa na vodítku držela jen žalobkyně v levé ruce, přítel ji také držel za levou ruku. Když pak s ní žalovaný škubal, tak se jí vodítko vytrhlo. Poté viděla, že vodítko držela žalovaná a když odcházeli, tak vodítko držel její přítel. Žalobkyně popřela, že by při incidentu ji poškozený tahal za ruku, za ramena, paže, případně kolem pasu a odtahoval ji z místa. Žalobkyně uvedla, že neměla tušení, že žalovaný na ně na poli zaútočí, a proto nezvolili jiný směr procházky a když pak viděla, že žalovaný za nimi běží, tak již neměli kam utéct, protože žalovaný je dohonil a rozhodla se, že incident s žalovaným bude nahrávat, i když se bála o svůj život a jeho chování bylo agresivní, a to proto, že v minulosti se ze všeho žalovaný vyvlékl. 23. 1) žalovaný k průběhu incidentu uvedl následující: Po telefonátu dcery, která na příjezdové slepé cestě k jejich domu potkala žalobkyni s nějakým mužem a se psem, kdy tito jí bránili v průjezdu, vyšel ven v trenýrkách a přes bránu viděl přicházet žalobkyni s přítelem, žalobkyně držela v ruce mobilní telefon a natáčela ho. Žalovaný ji vyzval, aby toho zanechala a opustila jejich pozemek, což však žalobkyně a její přítel nebrali vážně. Šel se proto do domu obléct a když vyšel před bránu, tak dotyční již šli po poli pana [jméno FO], které sousedí těsně s jeho pozemkem. Šel za nimi, protože nechtěl, aby natáčeli jeho dům. Neběžel, jelikož mu to nedovoluje jeho zdravotní stav (trpí poškozením svalu). Žalobkyně neustále natáčela, následně předložený záznam není kompletní. Žalovaný popřel, že by tlačil [jméno FO] rukou na hrudník a bránil mu v další chůzi a že by žalobkyni uchopil za levé rameno, cloumal s ní, kdy pouze je pravdou, že když se k nim přibližoval, vykazoval je z místa a natažením ruky jim ukazoval, aby odešli, a taktéž se snažil poškozené zabránit, aby natáčela jeho a jeho dům, snažil se tedy zakrýt nebo odstrčit její mobil. Žalobkyni za ruku netahal, vůbec se jí nedotkl. Do jejího mobilního telefonu mohl udeřit vícekrát, žalobkyně jej zřejmě držela pevně. [právnická osoba] držela v pravé ruce, v levé ruce držela vodítko od psa. Žalobkyně se chovala divně, chvíli se smála, chvíli hystericky křičela, neustále mu před obličejem šermovala mobilním telefonem. Její přítel ji držel za levou ruku, snažil se ji z místa odtáhnout, čemuž se žalobkyně bránila a neustále křičela. V tu chvíli na místo přišla jeho manželka a jedině odepla psa z vodítka. V žádném případě žalobkyni nedržela ani ji nijak fyzicky nenapadala. Část incidentu byl na místě přítomen i jeho syn [jméno FO], který však pak odešel, když tvrdil, že to nemůže poslouchat hysterický křik žalobkyně. [jméno FO] pak chytil žalobkyni za obě ruce, držel ji za ramena, táhl ji dozadu, dokonce ji chytil za pas, jako by ji přizvedl. Když 2) žalovaná odepla z vodítka psa, tak žalobkyně křičela, aby toho nechala a pokoušela se psa, který zůstal na místě, znovu zapnout na vodítko. Žalovanému se pak podařilo žalobkyni vyrazit mobilní telefon z ruky, ten odletěl 2 až 3 metry za ní na zem. Žalobkyně a její přítel pak mobilní telefon hledali, žalobkyně žalovanému během incidentu nadávala do psychopatů. Při odchodu z místa na něj i s přítelem vulgárně pokřikovali. 24. 2) žalovaná uvedla, že neviděla vycházet svého manžela z domu, ale slyšela pak od příjezdové cesty pokřikování žalobkyně na jejího muže, který ji a jejího přítele vykazoval z jejich pozemku. Žalovaná viděla žalobkyni stát na soukromém pozemku pana [jméno FO], tj. na neoploceném poli, které hraničí s jejich pozemkem. Žalobkyně měla na vodítku psa. V její blízkosti stál žalovaný, který opakovaně žádal žalobkyni, aby opustili pozemek a aby ona nenatáčela na mobilní telefon jejich dům a pozemek, čehož neuposlechla a neustále křičela. Žalovaná k nim přicházela, žádný fyzický konflikt neviděla. Žalobkyni se snažil domluvit její přítel, aby šli pryč, chytil zezadu za paže, držel ji za pas a snažil se ji odtáhnout pryč, ona však nechtěla. Žalobkyně neustále v pravé ruce držela mobilní telefon před sebou a natáčela žalovaného, který se snažil rukou zakrýt displej telefonu nebo žalobkyni mobilní telefon vyrazit z ruky. V levé ruce žalobkyně držela vodítko se psem. Žalovanou napadlo, že pokud psa z vodítka odepne a pes uteče, pak žalobkyně s přítelem budou psa chytat a z místa odejdou. Psa tedy odepla z vodítka, ten však neutekl a žalobkyně pokračovala v natáčení na mobilní telefon. Žalobkyně žalované urážela a svému příteli říkala, že je nemá poslouchat. Jediný, kdo držel žalobkyni, byl její přítel. Žalovaná odmítla, že by se žalobkyně dotkla a že by ji uchopila za ruce v oblasti zápěstí, s těmito škubala a kroutila je. Jakožto zdravotní sestra nemůže mít žalovaná dlouhé nehty a nemohla tak žalobkyni způsobit žádné škrábance. Žalovaný pak vyrazil žalobkyni mobilní telefon z ruky, když do tohoto udeřil, žalobkyně hystericky křičela a pak e svým přítelem šli mobilní telefon hledat. Nato oba žalovaní z místa odešli. Žalovaní ještě cestou slyšeli, jak jim žalobkyně s přítelem vulgárně nadávají. Celý incident se odehrál sice na pozemku jejich souseda [jméno FO], avšak poblíž hranice s jejích pozemkem a manžel je vykazoval, neboť si nepřál, aby žalobkyně natáčela jejich dům a pohybovala se po jejich pozemku.

25. Svědek [jméno FO], přítel žalobkyně, uvedl, že ve večerních hodinách se s žalobkyní rozhodli, že se půjdou i s jejím psem projít na procházku. Spontánně se rozhodli, že půjdou přes pole, byť tam nevedla žádná přístupová cesta do centra obce. Odmítl, že by tímto sledovali záměr vyprovokovat žalované, které on v té době ani neznal a že by měli záměr jít k domu žalovaných a tento natáčet. Najednou žalovaný vyběhl ze svého domu směrem k nim, zastavil je a jemu položil ruku na hrudník a bránil mu v další chůzi. Opakovaně ho vykazoval z místa, křičel, že tam nemají co dělat a že se jedná o soukromé pole. Svědek říkal žalovanému, že se jdou jenom projít a aby je nechal být. Žalovaný začal zastavovat i žalobkyni, bránit jí v další chůzi, chytal ji za levé rameno, cloumal s ní, křičel, že tam nemají co dělat a aby odtud odešli. Teprve poté začala žalobkyně incident nahrávat na svůj mobilní telefon, a přitom vyzývala žalovaného, aby je nechal být a že je obtěžuje. Žalovaný se neustále snažil žalobkyni vyrazit mobilní telefon z ruky, tato mu vynadala do psychopatů a chtěla jít s ním pryč. Svědek s žalobkyní pokračovali v chůzi směrem k lesu, žalovaný vykřikoval, že žalobkyně je psychopat, doběhl je a začal žalobkyni škubat za levé rameno a opět se jí snažil vyrazit telefon z pravé ruky. Žalobkyně měla v levé ruce vodítko od psa, poté vodítko převzal svědek, který se však na psa nesoustředil a neví tak, zda pes pobíhal kolem nich. Žalovaný pak žalobkyni vyrazil telefon z ruky, ta začala volat o pomoc. Svědek se chtěl dostat mezi žalovaného a žalobkyni, aby ji tak pomohl, ale zastavil jej syn žalovaného rukou nataženou před sebou v pěst, tomuto se vyhnul, pravou rukou se dostal mezi žalovaného a žalobkyni, kterou chránil svým tělem. Žalovaný žalobkyni pustil, uchopil svědka za pravé rameno dozadu a začal s ním škubat. Tehdy svědek zaregistroval žalovanou, která držela v ruce vodítko, a vyzval ji, aby vodítko pustila, což ona udělala a svědek vzal vodítko sám, z čehož dovozuje, že žalovaná psa neodepnula. Žalobkyně byla v šoku, hledala mobilní telefon, on ji pak vzal za ruku a chtěli z místa odejít. Svědek odmítl, že by žalobkyni z místa odtahoval, držel ji za zápěstí, paže nebo pas. Žalovaný pak z místa odcházel a vyhrožoval svědkovi, že pokud si bude začínat s jeho rodinou, tak že si ho najde. Podle svědka se vše seběhlo velmi rychle, incident trval asi dvě minuty. Po tomto incidentu pokračovali v chůzi po poli, avšak do centra obce již nešli a vrátili se domů. Rozhodli se, že událost půjdou oznámit na policii, kde nějakou dobu čekali na výslech, a teprve poté šli do nemocnice na ošetření. Videozáznam z mobilního telefonu svědek zveřejnil na Facebooku, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný na něj podal trestní oznámení a proti němu bylo vedeno přestupkové řízení, které však bylo zastaveno, tak videozáznam z Facebooku stáhl. Videozáznam nebyl nijak upravován ani nebyl krácen.

26. Svědek [jméno FO], syn žalovaných, uvedl, že předmětného dne byl venku, když zaregistroval žalobkyni a jejího přítele přicházet po příjezdové cestě směrem k jejich domu. Jeho otec je začal vykazovat, jelikož byli na jejich pozemku. Dotyční pak odcházeli směrem na pole. Svědkův otec pak za nimi šel směrem na pole, neboť chtěl jim zabránit v případném návratu na jejich pozemek, protože se bál o svoji rodinu a o svůj majetek, s ohledem na dlouholeté napadání [jméno FO]. Svědek vyšel za svým otcem, který dotyčné i nadále slovně z pole vykazoval, a jelikož žalobkyně jej natáčela na mobilní telefon, což si nepřál, tak se jí snažil mobilní telefon odstrčit a vyrazit z ruky. Žalobkyně křičela, ať na něho nesahá, nadávala mu do psychopatů. Svědek viděl, že přítel žalobkyně se ji snažil z místa odtáhnout, držel ji zezadu za ruce, pak se ji snažil chytit za pas, ona neustále křičela. Žalobkyně měla po celou dobu v ruce vodítko, na kterém měla psa, pes vodítkem necloumal, stál na místě. Žalovanému se podařilo asi po dvou pokusech mobilní telefon z ruky žalobkyni vyrazit. Na místo přiběhla i žalovaná, svědkova matka, která odepnula psa z vodítka, pes však neutekl z místa. Svědek uvedl, že ani jeden z jeho rodičů fyzicky nenapadl žalobkyni ani jejího přítele. Svědek do konfliktu vůbec nezasahoval, událost sledoval asi na vzdálenost patnácti metrů. Celý incident skončil tím, že žalobkyně i s přítelem odešli, žalobkyně se při odchodu smála a žádné zranění na ní patrné nebylo.

27. Další slyšení svědci, tj. rodiče a sourozenci žalobkyně, průběh incidentu neviděli, informace získali od žalobkyně a jejího přítele, po jejich návratu z procházky. Zaznamenali však zranění žalobkyně a její rozrušení.

28. Soud provedl důkaz videozáznamem ze dne [datum], který pořídila žalobkyně svým mobilním telefonem Tento videozáznam dlouhý 53 vteřin však je chaotický a zřejmě nezachycuje průběh celého konfliktu a byl pravděpodobně zkrácen, když neodpovídá fotografiím, které byly soudu žalobkyní předloženy. Videozáznam nezachycuje přítomnost žalované přímo na místě incidentu, videozáznam zachycuje pouze příchod žalované k místu incidentu od svého domu, a to s kamerou v ruce (zhruba 5 vteřin před koncem záznamu). Videozáznam zachycuje žalovaného, jak slovně vykazuje žalobkyni a jejího přítele z pole, hádku mezi žalovaným na straně jedné a žalobkyní a jejím přítelem na straně druhé, vzájemné slovní útoky a snahu žalovaného zabránit žalobkyni, aby jej mobilním telefonem natáčela. Žalovaný se opakovaně snažil zasáhnout svojí rukou mobilní telefon žalobkyně, což se mu nakonec podařilo, neboť videozáznam byl ukončen. Ze záznamu není zřejmý žádný fyzický kontakt mezi žalovaným a žalobkyní či jejím přítelem. Rovněž z něj není zřejmý žádný fyzický kontakt mezi žalovanou a žalobkyní. Posledních přibližně 5 vteřin záznam je krajně nepřehledný, došlo k vyhrocení situace, ale není z něj patrné, že by k nějakému fyzickému útoku došlo. Křik žalobkyně je v této fázi velmi hlasitý a intenzivní. Na záznamu je vidět, že syn žalovaných situaci sledoval z větší vzdálenosti a z místa odcházel. Ze záznamu je zřejmé, že žalobkyně drží v levé ruce vodítko poměrně silného průměru, na kterém držela svého psa. Ze záznamu je patrné, že pes nestál, ale zvolna se pohyboval. Ze záznamu je zřejmý fyzický kontakt mezi žalobkyní a jejím přítelem, kdy tento žalobkyni držel za levou ruku, a dále ji držel zezadu za pas a odtahoval ji z místa. Na záznamu je slyšet křik žalobkyně.

29. Místo střetu bylo žalobkyní zaznamenáno na kopii katastrální mapy, dle které ke střetu došlo na pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]ve vzdálenosti přibližně 50 až 60 metrů od vjezdové brány k rodinnému domu žalovaných, naproti rodinného domu manželů [Anonymizováno], asi 30 metrů od hranice pole. To přibližně odpovídá tomu, co je zachyceno na videozáznamu.

30. Z fotografií (na čísle listu 302 trestního spisu) je zřejmé, že 2) žalovaná stála vedle 1) žalovaného, a ne za ním, a v pravé ruce drží videokameru. Na dalších dvou snímcích (sekvencích z videozáznamu) má být údajně 2) žalovaná při napadení žalobkyně. Dle soudu lze ji identifikovat podle obuvi bílé barvy (obdobné měla i při příchodu na místo, jak je patrné z videozáznamu) a nohou nezakrytých oblečením, ale žádný útok z tohoto snímku vyčíst nelze. 2) žalovaná by měla stát před osobou, která snímek pořídila, tj. žalobkyní, ale neměla by být otočena čelem k žalobkyni, její ruce směřují dolů napravo z pohledu žalobkyně. Na dalším snímku je 2) žalovaná zachycena zblízka, jak drží kameru v pravé ruce. Fotografie na čísle listu 486 trestního spisu zachycují 1) žalovaného, a to čelem k osobě pořizující snímek, tj. žalobkyně, a to v bezprostřední blízkosti této osoby, a s pravou rukou napřaženou. Ze snímků na čísle listu 136 a 137 trestního spisu je patrné místo konfliktu, a to vzdálenost od rodinných domů žalovaných a manželů [Anonymizováno], 1) žalovaný je na několika sekvencích zachycen zblízka před žalobkyní, a to s nataženou pravou rukou s gestem směřujícím k vykázání z místa. Další snímky (číslo listu 208 spisu, číslo listu 487 trestního spisu) zachycují psa žalobkyně v průběhu incidentu. Pes je na vodítku, za vodítko netahá, je v klidu, není patrné, že by se snažil o útěk.

31. Ohledáním psího obojku předloženého žalobkyní nebylo zjištěno ničeho. Soud není schopen posoudit jeho deklarované vlastnosti, k těmto se dostatečným způsobem vyjádřila u svého výslechu znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO].

32. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví specializace klinická psychologie, bylo zjištěno že obecná věrohodnost žalobkyně je přiměřená, z hlediska osobnosti, intelektu a paměti je schopna podat pravdivou výpověď. Ve výpovědi žalobkyně převažují znaky svědčící pro věrohodnost sdělení. Psychologickým vyšetřením nebyl zjištěn sklon ke zkreslování výpovědi či konfabulaci. Nebyl zjištěn vliv duševní poruchy na schopnost správně vnímat, pamatovat si a reprodukovat události. Paměťové schopnosti žalobkyně jsou průměrné, nejsou zjištěnou poruchou dotčeny. Žalobkyně byla vyšetřena testovými metodami, rozhovorem a pozorováním. Žalobkyni vyšetřovala ve dvou setkáních v dubnu 2015. Její závěry se shodovaly i se závěry znalce psychiatra, tzn. že osobnostní vyšetření nevykázalo žádné znaky osobnostní hrubé patologie ve smyslu poruchy osobnosti, které by mohly ovlivnit věrohodnost žalobkyně nebo měly vliv na posouzení věrohodnosti obecně. Důležitými indikátory k věrohodnosti výpovědi žalobkyně v rámci jejího vyšetření byly silné fyziologické reakce, mimo jiné chvěl se jí hlas, třásla se, zrudla v obličeji. Znalkyně nezjistila, že by žalobkyně mohla být ovlivněna pocitem pomsty k žalovaným, avšak podle znalkyně u žalobkyně šlo o hrdost, o ochranu, znalkyně měla pocit, že žalobkyně šla do obrany s velkou vervou a intenzitou, že už toho podle žalobkyně bylo hodně na to, aby se to přešlo nebo věc neřešila. V doplňku znaleckého posudku znalkyně uvedla, že při znaleckém zkoumání žalobkyně (tehdy svědkyně) při vypracování znaleckého posudku ze dne 11. 5. 2015 nebyly ve výpovědi žalobkyně jako celku ani ve vztahu k popisu způsobu poranění zjištěny znaky zkreslování, konfabulace či lhavosti.

33. Ze znaleckého posudku psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno následující: znalec žalobkyni vyšetřil 8. 4. 2015. Své závěry učinil na základě klinického vyšetření, což obsahuje pohovor, anamnézu, rozbor získaných informací, pozorování chování a taky studiem spisového materiálu. Znalec zjistil, že žalobkyně v té době trpěla duševní poruchou, tzv. poruchou přizpůsobení úzkostně depresivní, která v době znaleckého zkoumání již odeznívala. Tato duševní porucha se rozvinula v důsledku události ze dne [datum]. Žalobkyně byla dlouhodobě léčena, léčba trvala i v době znaleckého vyšetření. Medikaci užívala od 6. 8. 2014, psychoterapii absolvovala od 26. 8. 2014. Porucha ji významně omezovala v běžném způsobu života. Trpěla úzkostným a depresivním prožíváním, zhoršením spánku, chuti k jídlu, soustředění a výkonnosti, byla nucena omezit volnočasové aktivity. Na vzniku dušení poruchy se podílely do určité míry i individuální osobnostní předpoklady, ovšem samy o sobě by ke vzniku potíží nevedly. Na průběh poruchy měly rovněž vliv i dlouhodobé negativní sousedské vztahy, a především blízkost souseda a obavy z možného dalšího napadení. Znalec nesouhlasil s diagnózou posttraumatická stresová porucha, kterou dle dokumentace stanovil neurolog, který není kompetentní posuzovat duševní poruchy. Posttraumatickou stresovou poruchu znalec nediagnostikoval z různých důvodů, i z toho důvodu, že to je porucha, která se rozvíjí při obzvlášť těžkých zážitcích, nějakých katastrofách, válečných útrapách, znásilnění a různých stresových situacích, kde dochází k ohrožení života. I tato znalcem zjištěná duševní porucha mohla být důvodem pro pracovní neschopnost, protože ovlivňuje soustředění a výkonnost. U žalobkyně znalec nezjistil, že by byla dříve psychiatricky léčena. Znalec uvedl, že psychiatrické vyšetření se v podstatě opírá o výpověď pacienta, o pozorování jeho chování a nelze provést žádné krevní testy, odběry nebo jiná vyšetření, která by diagnózu potvrzovaly. Vyžaduje se samozřejmě zkušenost a znalosti psychiatra, ale teoreticky lze připustit, že pokud by pacient byl hodně nadaný, mohl by nasimulovat duševní poruchu. Psychiatr však nevychází jenom z jednoho vyšetření, ale i z dokumentace, která obsahovala lékařské zprávy a popisy od jiných lékařů, od neurologa, psycholožky a projevy žalobkyně při vzpomínce na vyšetřovanou událost už sice byly velice mírné v době vyšetření, ale jednak se tam určitá emoční reaktivita vyskytla. Znalec tak nenabyl dojmu, že by se žalobkyně snažila simulovat. Pokud byla žalobkyně znalkyní psycholožkou hodnocena jako osobnost se zvýrazněnými rysy, k tomu znalec psychiatr uvedl, že u žalobkyně je určitá akcentace osobnosti i z jeho pohledu psychiatra, tedy určitý sklon k nějaké neurotické reaktivitě, ale vše v mezích normy, nejedná se o poruchu osobnosti.

34. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství bylo zjištěno následující: žalobkyně dle dostupné zdravotnické dokumentace utrpěla zhmoždění měkkých tkání levého ramene bez viditelného otoku měkkých tkání a krevních podlitin, dále podvrtnutí krční páteře, ošetřující lékař rovněž uvádí mnohočetné oděrky kůže na končetinách a krevní podlitinu na levém stehně. Ze soudně lékařského hlediska se jedná o zranění středně těžké. Doba léčení v délce dvou týdnů je dostatečně dlouhá ke zhojení utrpěného poranění. Na podkladě objektivizovaných poranění lze nastínit předpokládaný mechanismus úrazového děje tak, že tupé násilí malé intenzity síly směřovalo do oblasti levého ramene a hlavy. Nutno uvést, že na měkkých tkáních hlavy i obličeje žalobkyně nebyla prokázána přítomnost žádných poranění, jako jsou krevní výrony, pohmožděniny či tržné rány. Tento nález kategoricky nevylučuje působení aktivního brachiálního násilí ze strany druhé osoby, násilí by však muselo působit plošně a pouze tak malou intenzitou síly, která na jejím těle nezanechala žádná viditelná poranění. Pokud se přihlédne ke skutečnosti, že žalobkyně v době incidentu držela v levé ruce psa na vodítku, nelze vyloučit ani tu možnost, že při trhu vodítka v ose horní končetiny mohlo dojít k poranění ramene. Podvrtnutí krční páteře pak vzniká prudkým trhem hlavy na volně pohyblivém krku. Následkem je pak ochranné ztuhnutí šíjového svalstva, které se projevuje výraznou bolestivostí a omezením hybnosti. Je nutno zdůraznit, že pro vznik utrpěného poranění není ani tak rozhodná intenzita působící síly jako neočekávaný a prudký trh hlavy. Kombinace těchto dvou mechanismů by dobře vysvětlovala celkový charakter utrpěných poranění. S určitostí nevznikla poranění přímým úderem či aktivním násilím. Oděrky kůže lokalizované na horních končetinách, stejně jako krevní podlitina na levém stehnu, mohly vzniknout řadou různých úrazových mechanismů, při kterých dochází k působení tupého násilí malé intenzity síly. Hybnost krční páteře bývá obvykle bolestivá po dobu čtrnácti dnů. Z videozáznamu, který zaznamenává průběh incidentu znalec uvedl, že nelze se jednoznačně vyjádřit k mechanismu vzniku jednotlivých poranění na podkladě chaotického a nesouvislého videozáznamu. Utrpěná poranění byla objektivizována ošetřujícím lékařem při klinickém vyšetření, stáří poranění nelze určit. Uvedená poranění byla objektivizována ošetřujícím lékařem v krátkém časovém horizontu po udávaném poranění, lze tedy předpokládat, že vznikla právě v době předmětného konfliktu. Pokud se jedná o diagnózu podvrtnutí krční páteře, tedy nejzávažnější diagnózu u poškozené, tato v praxi patří mezi velmi časté a problémové. Při hodnocení se obvykle respektuje závěr lékaře. Její průkaz je často problémový, záleží také na zkušenostech a doložených postupech jednotlivých lékařů. Problematičnost spočívá v tom, že především dlouhodobé doléčování trvající řadu týdnů a nezřídka i měsíců jde již na vrub subjektivních stesků, které jsou těžce dokladatelné. V dostupné zdravotnické dokumentaci [tituly před jménem] [jméno FO] není uvedeno, že by se žalobkyně v minulosti léčila s poruchou hybnosti krční páteře. Znalec přibližně stanovil předběžné hodnocení bolestného u žalobkyně, a to za podvrtnutí a natažení krční páteře třicet bodů a za zhmoždění ramene a paže dvacet bodů, celkem padesát bodů.

35. Z doplnění tohoto znaleckého posudku, které bylo vypracováno dne 25. 2. 2022, bylo zjištěno následující: okamžik náhlého neočekávaného pohybu významně zvyšuje riziko vzniku poranění ramene a krční páteře. Není v kompetenci znalce vyhodnocovat závěry znalce z oboru sportovní kynologie. Předmětná poranění jsou natolik nespecifická, že mohla vzniknout celou řadou úrazových mechanismů, přičemž znalec připustil, že jedním z několika možných je i trh za vodítko psa. Předložený videozáznam z incidentu znalec považuje za nesouvislý a chaotický pro soudně lékařské hodnocení mechanismu vzniku poranění. Tento videozáznam nebyl na rozdíl od objektivních nálezů ošetřujících lékařů významným ani relevantním zdrojem informací, z videozáznamu není zjevný žádný konkrétní úrazový děj. Pokud se jedná o objektivizaci žalobkyní tvrzených poranění uváděných v lékařské zprávě ze dne 28. 7. 2014, zejména distorzi krční páteře a kontuzi levého ramene, je plně v kompetenci lékařů provádějících prvotní vyšetření poraněné osoby co nejlépe popsat objektivní stav vyšetřované. Subjektivní stesky bývají uvedeny v anamnéze a ošetřující lékař k nim může přihlédnout. Existují přitom metody, kterými lze částečně ověřit subjektivní stesky poškozených, například neočekávaný pohyb končetinou, opakované vyšetření rozsahu hybnosti a bolestivosti v době, kdy se pacient soustředí na jinou činnost. Záleží vždy na zkušenosti ošetřujícího lékaře. Z tohoto lze logicky učinit závěr, že poranění žalobkyně vznikla v době předestřeného konfliktu. Ke zhmoždění měkkých tkání ramene obecně může vést celá řada úrazových mechanismů zahrnujících působení tupého násilí. Vzhledem k absenci doprovodných poranění kožního krytu v místě poraněného ramene se znalci jeví pravděpodobnějším nepřímý úrazový mechanismus, například tahání v ose končetiny nebo tzv. páka na rameno. Pokud znalec vychází z videozáznamu, pak k útržkovitě patrnému naložení rukou druhé osoby ([jméno FO]) v oblasti boku žalobkyně znalec uvádí, že ze soudně lékařského hlediska není důvod nepředpokládat, že by tímto mechanismem mohlo vzniknout poranění v oblasti ramene ani distorze krční páteře. Stejně tak z videozáznamu není patrný jiný úrazový mechanismus způsobilý ke vzniku těchto poranění. Objektivní hodnocení podvrtnutí krční páteře je velice problémové. Jeho klinické projevy se obvykle v průběhu času vyvíjejí, proces rozvoje vyjádření charakteristiky klinických příznaků může trvat i dva dny a je doprovázen poměrně intenzivními subjektivními stesky poškozeného. Jedním z charakteristických projevů distorze krční páteře je hypertonus paravertebrálního a šíjového svalstva, který se může rozvíjet v řádech desítek minut až desítek hodin po úrazovém ději. K podvrtnutí krční páteře dochází při prudkém neočekávaném pohybu hlavy na volně pohyblivém krku. U žalobkyně nebylo doloženo poranění, kterými bývá doprovázen obvykle pádový mechanismus. Jednostranné přetěžování či prochladnutí nejsou úrazovými mechanismy, mohou se projevit obdobnými symptomy, jako je ztuhlost a bolestivost s omezením pohybu krční páteře. Lehké zhmoždění měkkých tkání ramene nelze zobrazit žádnými dostupnými zobrazovacími metodami, palpačním vyšetřením lze pociťovanou bolestivost vyvolat nebo zintenzivnit. Klinické příznaky poranění (kontuze ramene, distorze krční páteře) lze relativně snadno simulovat či jejich intenzitu zveličovat. Existují metody, kterými lze částečně ověřit subjektivní stesky poškozených.

36. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace traumatologie bylo zjištěno následující: žalobkyně měla diagnostikovaná zranění, která měla utrpět dne [datum], a to zhmoždění levého ramene (bylo diagnostikováno pouze na základě subjektivních příznaků, objektivně známky poškození ramenního kloubu zjištěny nebyly), podvrtnutí neboli distorze krční páteře (se subjektivním údajem o mechanismu vzniku, tedy že si žalobkyně škubla krční páteří, když se bránila, kdy toto zranění se subjektivně projevovalo bolestí v krajině krční a objektivně byl dokumentován nález páteř volná, bez omezení hybnosti). Bylo provedeno rentgenové vyšetření, kterým nebyly zjištěny úrazové změny. Dále byly dokumentovány mnohočetné odřeniny, které však nejsou blíže specifikovány, a zhmoždění levého stehna s objektivně dokumentovaným nálezem hematom neboli krevní podlitina na levém stehně bez udání přesnějšího umístění, velikosti či zbarvení, ze kterého by se dalo dedukovat stáří této krevní podlitiny. Pokud se jedná o mechanismus vzniku zranění, tak zhmoždění levého ramene vzniklo mechanismem přímým, který koresponduje s dokumentovaným anamnestickým údajem o držení za rameno poškozené, objektivně tam žádná zranění prokázána nebyla. Podvrtnutí krční páteře obecně vzniká mechanismem nepřímým, a to prudkým pohybem krční páteře, což v podstatě koresponduje s údajem žalobkyně o tom, že když se bránila, tak si škubla krční páteř. Odřeniny vznikají obecně otěrem ostřejším předmětem, mohou vzniknout i po poranění například nehty útočníka čili mechanismem přímým a zhmoždění na stehně projevující se krevní podlitinou vzniká mechanismem přímým, tzn. úderem do stehna nebo úderem stehna o nějaký tvrdší předmět. Znalec určil bodové hodnocení bolestného takto: podvrtnutí krční páteře 30 bodů, zhmoždění levého ramene 20 bodů a zhmoždění levého stehna 15 bodů, celkem 65 bodů po 251,28 Kč, tedy 16 333,20 Kč. Odřeniny končetin znalec nehodnotil, neboť v dodané zdravotnické dokumentaci není uveden přesný rozsah ran na končetinách. Léčba podvrtnutí krční páteře spočívala v přiložení Schanzova límce, a dále pak v rehabilitační léčbě v době od 11. 8. do 1. 9. 2014. Ostatní zranění, kromě desinfekce odřenin, žádnou léčbu nevyžadovala, v dodané zdravotnické dokumentaci ani není o jejich léčbě žádný údaj. Doba léčení nejtěžšího poranění, tj. podvrtnutí krční páteře, se obvykle pohybuje kolem tří týdnů. Jednalo se o lehké podvrtnutí páteře. Byla-li pak žalobkyně dlouhodobě práce neschopná, nekoresponduje to s jím citovaným poraněním žalobkyně, přičemž délka pracovní neschopnosti je v kompetenci ošetřujícího lékaře. Délka léčení, případně pracovní neschopnosti, záleží také na přístupu zraněného, tedy na jeho subjektivních stescích. V daném případě délka pracovní neschopnosti mohla být prodloužena i v důsledku léčení u psychologa, k tomu však znalec neměl k dispozici lékařské zprávy. Z doplnění znaleckého posudku provedeného v tomto řízení bylo zjištěno, že obecně trhnutí psa na vodítku může způsobit bolest v rameni a zranění, která vznikla žalobkyni (podvrtnutí krční páteře a zhmoždění ramena), ale zda tomu bylo i v tomto případě, znalec není schopen zjistit a odpověď na tuto otázku náleží soudu a ne znalci. Pokud se jedná o další zranění žalobkyně zjištěná dne 28. 7. 2014, nelze vyvodit závěr, že by mohla být reálně způsobena tahem psa na vodítku. Pokud se jedná o použitelnost videozáznamu z incidentu, není na něm zachycen celý průběh střetu a není tak použitelný k zodpovězení otázek kladených znalci. Zhmoždění ramene žalobkyně bylo diagnostikováno pouze na základě subjektivních údajů o bolestivosti v krajních polohách. Není zde žádná metoda k ověření bolestivosti. Postupy k částečnému ověření tvrzení o bolestivosti, které ve svém znaleckém posudku zmiňuje [tituly před jménem] [jméno FO], jsou spíše teoretické než prakticky proveditelné a běžně se neprovádějí.

37. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemajetkové újmy na zdraví, bylo zjištěno následující: znalec provedl vyšetření žalobkyně dne 4. 1. 2023. Znalec použil při formulování závěrů vyhodnocení předloženého spisového materiálu, komplexní klinické psychiatrické vyšetření posuzované a dále vlastní vědomosti a zkušenosti. Znalec vycházel nejenom z toho, co žalobkyně říkala, ale hodnotil i její emocionalitu, psychomotoriku a chování při líčení události, která iniciovala vznik duševní poruchy. Znalec má dostatek klinických zkušeností, aby vyhodnotil případnou agravaci či simulaci žalobkyně. Závěry znalce jsou totožné se závěry znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec provedl bodové ohodnocení nemajetkové újmy rozvoje duševní poruchy, tzv. poruchy přizpůsobení úzkostně depresivní, která byla zjištěna znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], a to v souladu s metodikou Nejvyššího soudu. Tuto ocenil na 100 bodů bolestného. Zjištěná psychická porucha byla reakcí na napadení sousedy a nemohla vzniknout pouze v důsledku tahu vlastního psa na vodítku. To, že znalec žalobkyni vyšetřil až po více než devíti letech od předmětné události, je v jeho praxi celkem běžné. Důležité bylo, že měl k dispozici i znalecké posudky na žalobkyni z dřívější doby, a to vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Jejich závěry odpovídaly tomu, co sám znalec při vyšetření žalobkyně zjistil. Léky (antidepresiva a anxiolytika) doporučoval a předepisoval žalobkyni neurolog, kterého navštěvovala se svými somatickými potížemi. Tento postup se v obdobných případech stává, kdy u některých pacientů je obava z vyšetření psychiatrem a z toho, že mohou být označeni za duševně nemocné osoby. Dále určitou roli mohla hrát i horší dostupnost psychiatrické péče. Posttraumatická stresová porucha se u žalobkyně nerozvinula. Znalec nezjistil žádnou jinou příčinu vzniku psychické poruchy žalobkyně než napadení. Předcházející vzájemné konflikty se sousedy mohly pouze zcitlivit žalobkyni ke vzniku té poruchy. Nejzávažnější událost, která se však stala, byl ten incident ze dne 27. 7. 2014.

38. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně z oboru zemědělství, specializace sportovní kynologie, chovatelství psů a posuzování chování psů, bylo zjištěno následující: na místě incidentu dne [datum] byl přítomen pes plemene [Anonymizováno] jménem [Anonymizováno]. S největší pravděpodobností nemůže být prokázáno důvodné podezření na obrannou aktivitu psa takové intenzity, která by mohla žalobkyni způsobit závažná poranění s následným poškozením pohybového aparátu. Pokud se jedná o ztotožnění psa, tak pes patrný na videozáznam odpovídá psovi, jehož zdravotní stav byl zaznamenán v lékařských zprávách ve spise, kdy se jednalo o psa s označením „[datum]“. Pes na videozáznamu měl stahovací obojek, jehož účelem je omezení pohybu psa, mohlo se jednat o obojek zachycený na snímku, který je ve spise. Zdravotní stav psa nevylučoval konání delších procházek, například dva kilometry. Samotná kastrace nemá vliv na fyzickou kondici psa, zejména psa staršího věku, a ani na jeho temperament, který je dán geneticky. Na videozáběrech je patrné chování psa, které je netypické pro toto plemeno. Tento pes se snažil vyhnout vstupu do konfliktu a aktivní obraně, byl apatický, zřejmě neměl potřebu bránit majitelku v daném okamžiku nebo svoji roli hrál i stahovací obojek. Po upuštění vodítka, případně odepnutí psa z vodítka, pes nepokračoval ani v pasivní obraně, tj. útěku, a zůstal stát na místě. Pes tohoto plemene ve věku 7 až 8 let je považován za veterána a jeho chování je již ustálené. Nehrálo tedy roli, pokud ve skutečnosti pes se narodil v roce 2005 a nikoliv v roce 2007, pokud je zkoumáno jeho chování v roce 2014. Datum narození psa se ve zdravotní dokumentaci většinou uvádí přibližně, a to u psů s neprokázaným původem, jak bylo v tomto případě. Mohlo také dojít k tomu, že po nějaké době byla založena psovi nová dokumentace u jiného veterináře. Povinné čipování nebo tetování psů je povinné u psů narozených v roce 2011 a později. Pokud se jedná o snímky datované dne 9. 10. 2005, na kterých dle žalobkyně je zachycen její pes [Anonymizováno], tak dle znalkyně na snímcích je pes plemene [Anonymizováno], stáří asi dva měsíce a jeho zbarvení vykazuje určité rozdíly oproti psovi zachycenému na videozáznamu, ale v průběhu času mohlo dojít k určitým změnám ve zbarvení a je možné, že se jedná o stejné zvíře. Na videozáznamu jsou patrné okamžiky, kdy vodítko psa je napnuté. Ale nebyl to prudký pohyb psa unikajícího z místa incidentu. Záběry psa na videozáznamu byly nedostatečné pro vypracování znaleckého posudku. Znalkyně vycházela hlavně z výpovědí osob, které ji naváděly na určité sekvence videozáznamu, a dále z lékařských zpráv založených ve spise. Další lékařskou dokumentaci si sama nevyhledávala. Dle znalkyně s největší pravděpodobností lze vyloučit, že by chování psa bylo odlišné v ostatních okamžicích tohoto incidentu než v těch, které jsou zaznamenány na videozáběrech. Pes po celou dobu reagoval klidně a byl spíše apatický. Znalkyně nepředpokládá, že by tento pes mohl reagovat tak, jak je zmiňováno ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], tj. že by způsobil zranění žalobkyni tahem na vodítku. Stát se však mohlo cokoliv, kdy v určitých kritických momentech se pes může zachovat jakkoliv. Jedná se ale o silné podněty typu projíždějícího auta prolétajícího letadla nebo výstřelu.

39. Z lékařské zprávy ze dne [datum] vyhotovené v 00.58 hodin bylo zjištěno, že žalobkyně byla ošetřena na chirurgické ambulanci [podezřelý výraz] [adresa]. Udávala, že byla napadena spoluobčany, a to rodinou [jméno FO], kteří ji postrkovali, poškrábali ji, drželi ji za rameno, když se bránila, škubla si krční páteří. Byly objektivizovány mnohočetné exkoriace na končetinách, na levém stehně i hematom, rameno bez otoku, bez hematomu, nebolestivé, hybnost volná, ale citlivá v krajních polohách, krční páteř na dotek nebolestivá, bolestivost a zatuhnuti paravertebrálního svalstva vlevo, hybnost krční páteře volná, bolestivost v krajní rotaci a inklinaci. Ošetřované byl doporučen klidový režim, ledování a lokálně mazání analgetickým krémem, běžná analgetika při bolestech a byl jí předepsán Schanzův límec. Diagnostikována byla kontuze levého ramene a distorze krční páteře, četné exkoriace. Při kontrole dne [datum] jí bylo doporučeno neurologické vyšetření, když subjektivně si stěžovala na bolesti krční páteře.

40. Z odborného lékařského vyjádření praktického lékaře [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že žalobkyně utrpěla mnohočetné exkoriace na končetinách, na levém stehně hematom, kontuzi levého ramena a distorzi krční páteře v důsledku napadení sousedy, kdy byla v pracovní neschopnosti od [datum]. Po dobu pracovní neschopnosti byla omezena bolestmi hlavy, omezenou a bolestivostí krční páteře.

41. Z odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], klinického psychologa, ze dne 3. 12. 2014, bylo zjištěno, že žalobkyně byla v péči psychologa od 26. 8. 2014, kdy zde byla odeslána neurologem. Cílené psychologické vyšetření konstatovalo pocit strachu, ohrožení, ztráty bezpečí a jistoty, ponížení, sociální nejistotu, vyhýbavé chování, úzkostlivost, afektivní tenzi, vegetativní labilitu, osobnostní a výkonovou regresi, roztěkanost, nezájem, vztahovačnost. Žalobkyně začala docházet na kontroly jednou za měsíc, byla jí nabídnuta racionální a podpůrná psychoterapie. Žalobkyně uvedla napadení sousedem v místě jejího bydliště. Ze zprávy vyplývá, že prognosticky byla pacientka hodnocena jako riziková v tom, že je nadále vystavena stresovému faktoru, kterým je soused v místě jejího trvalého pobytu a jeho chování i chování jeho rodiny, které vnímá jako ohrožující.

42. Z lékařské zprávy všeobecného praktického lékaře [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobkyně nebyla do dne [datum] dle dostupné zdravotnické dokumentace léčena v psychiatrické ambulanci a neměla psychické potíže. Dle doplňující zprávy žalobkyně je vedena v evidenci této lékařky od 1. 1. 2001.

43. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne 24. 11. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyně (zaměstnankyně této společnosti) byla v době od 28. 7. 2014 do 3. 9. 2014 v dočasné pracovní neschopnosti, její průměrný výdělek činil 27 999 Kč měsíčně, 1 287,90 Kč denně a 171,72 Kč na hodinu a dále, že žalobkyni vyplatila za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti částku 2 340 Kč. Z potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení [adresa] ze dne 24. 11. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo na dávkách nemocenského pojištění za dobu od 11. 8. 2014 do 3. 9. 2014 vyplaceno 5 940 Kč.

44. Ze sdělení [právnická osoba] [adresa] bylo zjištěno, že v roce 2014 na adrese [adresa] byli evidování tři psi: [Anonymizováno] fena rasy [Anonymizováno] (hlášena od roku 2003, kdy měla tři roky, do roku 2017) a pes rasy [Anonymizováno] (jméno [Anonymizováno], hlášen od června 2007, kdy měl jeden rok, do roku 2017). Z potvrzení [právnická osoba] [adresa] bylo zjištěno, že pes [Anonymizováno] byl přihlášen na žalobkyni od 1. 1. 2005 do 30. 3. 2011. Ze čtených veterinárních zpráv a záznamů bylo zjištěno následující: dne 3. 7. 2014 bylo provedeno usmrcení zvířete (pes [Anonymizováno]) se souhlasem majitele ([jméno FO]). U samce psa [Anonymizováno] jménem [Anonymizováno] (narozen [datum]) byl zjištěn tumor varlete dne 26. 7. 2012, jako majitelka je uvedena žalobkyně, byla doporučena kastrace psa. Dne 2. 8. 2012 byla provedena kastrace psa jménem [Anonymizováno], narozeného [datum], jehož majitelem byl pan [jméno FO]. Dle záznamů týkajících se psa [Anonymizováno] jménem [Anonymizováno], narozeného dne [datum], jehož majitelem byl pan [jméno FO], dne 19. 7. 2012 bylo zjištěno zvětšení pravého varlete, dne 16. 11. 2013 a dne 15. 5. 2014 kulhání a dne 9. 6. 2016 kolaps s pokračováním léčby dne 17. 6. 2016. Lékařské zprávy a záznamy pocházejí z různých veterinárních klinik a ambulancí. Na snímku na čísle listu 209 spisu je zachyceno štěně barvy černé a bílé, datum pořízení snímku je 9. 10. 2005.

45. Po provedeném dokazování soud vyhodnotil všechny důkazy jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti. Předně soud konstatuje, že zde není žádné rozhodnutí, kterým by byl vázán ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. Trestní řízení, které bylo vedeno proti oběma žalovaným, bylo skončeno postoupením věci příslušnému městskému úřadu, kdy soud shledal, že ze strany žalovaných se nejednalo o trestný čin, ale jejich jednání by mohlo být posouzeno jako přestupek. V následném přestupkovém řízení však byla věc odložena pro zánik odpovědnosti za přestupek. Důkazy v řízení provedenými bylo prokázáno, že vztahy mezi žalovanými a rodinou žalobkyně v té době byly již několik let citelně narušeny vzájemnými spory a tyto byly předmětem projednávání v rámci přestupkových řízení na všech stupních, přičemž vždy došlo k zastavení řízení nebo odložení věci. Spory neprobíhaly pouze mezi žalovanými a rodiči žalobkyně, ale vstupovaly do nich i jejich děti, tj. žalobkyně, její sourozenci a děti žalovaných. Není tedy pravdou, že by žalobkyně se nijak těchto konfliktů neúčastnila. Soudu předložený videozáznam zachycuje slovní konflikt na hranici kukuřičného pole, kterého se žalobkyně aktivně účastnila. Sestra žalobkyně uvedla, že již přede dnem [datum] došlo k fyzickému útoku na žalobkyni. Spory mezi oběma rodinami se týkaly užívání pozemků, pořizování záznamů či snímků členů druhé z rodin, umísťování kamer na domě, sledování pozemků sousedů, vzájemného obviňování se z fyzického napadání, sledování osob, naschválů typu pálení listí a odpadu poblíž sušícího se prádla sousedů, nepravdivého obvinění z neoprávněného odběru elektřiny a podobně. Příznačné je hodnocení situace veřejným ochráncem práv, který ve své zprávě ze dne 5. 6. 2013 konstatoval, „že intenzita vzájemných sporů obou rodin dosáhla v tomto případě takové úrovně, která není běžně řešitelná v rámci přestupkového řízení, neboť řádné projednání věci a postižení případných protiprávních jednání je značně ztíženo zejména opakovanými oznámeními dalších jednání, čímž dochází k celkovému znepřehledňování a průtahům v řízení“. Tento „historický exkurz“ do sousedských vztahů rodin žalobkyně a žalovaných je dle soudu nezbytný pro posouzení věrohodnosti všech osob vypovídajících v této věci a v jeho světle je třeba pak hodnotit důkazy týkající se přímo události ze dne 27. 7. 2014, o kterou v tomto řízení jde. Ohledně této bylo v řízení prokázáno, že došlo ke konfliktní situaci mezi žalovanými na jedné straně a žalobkyní a jejím přítelem na straně druhé, a to na poli poblíž rodinného domu žalovaných. Pokud se jedná o průběh konfliktu, tak v tomto se popis žalobkyně a jejího přítele a popis žalovaných zcela liší. Žalobkyně a její přítel shodně popisují, jakým způsobem byli slovně a fyzicky napadeni ze strany obou žalovaných, čemuž měl přihlížet syn žalovaných [jméno FO], rovněž se shodně vyjádřili k tomu, že útok žalovaných na ně byl zcela bezdůvodný a z jejich strany v žádném případě nedošlo k zavdání jakékoliv příčiny. Naproti tomu žalovaní tuto verzi odmítají, kdy 1) žalovaný potvrdil slovní vykazování žalobkyně a jejího přítele z pole, vzájemnou hádku a nadávání a opakovanou snahu zabránit žalobkyni v tom, aby ho natáčela na mobilní telefon, a to tak že opakovaně do mobilního telefonu udeřil, až se mu podařilo ho žalobkyni z ruky vyrazit, kdy však vyloučil, že by žalobkyni fyzicky napadl, tak uváděla žalobkyně. Rovněž 2) žalovaná vyloučila jakýkoliv fyzický kontakt s žalobkyní a jediné, co učinila, bylo odepnutí psa poškozené z vodítka, za účelem ukončení konfliktu. Důkazní situace v řízení byla stran průběhu incidentu je velmi problematická. Proti sobě stojí tvrzení žalobkyně a tvrzení žalovaných, přičemž k tvrzením svědků, kteří podporovali výpověď jedné či druhé strany soud nemohl přihlížet jako ke zcela objektivním důkazům, jelikož se nejedná o nestranné svědky, ale o rodinné příslušníky žalovaných nebo žalobkyně, případně osoby těmto blízké, přičemž z vyžádaných zpráv od příslušných správních orgánů, jakož i z jednotlivých rozhodnutí, vyplývá, že všichni svědci sami byli v minulosti oznamováni a projednáváni v přestupkových řízeních v souvislosti se spory mezi oběma rodinami. Dle soudu je tedy zřejmé, že tito svědci nemohou být hodnoceni jako nezávislí a zcela věrohodní, neboť nejen vzhledem k rodinným vztahům, ale i vzhledem k osobní účasti na konfliktech s příslušníky druhé rodiny, jsou tito svědci ovlivněni a motivováni vypovídat ve prospěch svých rodinných příslušníků, tedy žalovaných anebo žalobkyně. Shora uvedené se týká i účastníků samotných, kdy jejich důvěryhodnost a hodnota jejich výpovědí pro dokazování jsou podstatně sníženy. Žalobkyně byla znalkyní z oboru zdravotnictví, specializace klinická psychologie, posouzena jako osoba, která je sice schopna podat pravdivou výpověď, ale dle názoru soudu se tento závěr vztahuje k obecné věrohodnosti žalobkyně a nikoli ke specifické věrohodnosti v tomto konkrétním případě. Pokud znalkyně u popisu události žalobkyní uvedla, že u ní převažují znaky svědčící pro věrohodnost, ani ona nemohla vyloučit to, že žalobkyně některé skutečnosti zamlčela či popsala jinak, a znalkyně připustila, že zatajení podstatné skutečnosti žalobkyní by při vyšetření nepoznala. Dle názoru soudu rovněž fyziologické reakce žalobkyně v rámci jejího vyšetření při popisu předmětné události nemohou mít žádnou vypovídací hodnotu o tom, jak událost skutečně proběhla, neboť jsou jen projevem toho, že žalobkyně byla konfliktní situaci přítomna, což není sporné. Nelze pominout skutečnost, že žalobkyně byla již v minulosti přítomna i jiným konfliktním situacím s rodinou žalovaných a její tvrzení že až do události ze dne 27. 7. 2014 konflikty její rodiny s žalovanými nepociťovala osobně, se nejeví soudu jako věrohodné. Z vyjádření znalkyně vyplývá, že v postoji žalobkyně bylo znát odhodlání dotáhnout věc do konce, aby žalovaným neprošla. Byť žalobkyně, je osobou bezúhonnou, nelze vyloučit její motivaci vypovídat zkresleně o předmětné události, a to právě s ohledem na letitou nevraživost mezi oběma rodinami.

46. Zcela neocenitelnou roli při hodnocení výpovědí zúčastněných osob pak dle soudu hrál videozáznam (a snímky z něj pocházející) pořízený žalobkyní na mobilní telefon, byť nutno konstatovat, že záznam není dobré kvality, obsah je značně chaotický a zejména nelze jednoznačně vyloučit, že do záznamu nebylo zasahováno. Jedná se však o jediný objektivní důkaz, který soud měl k dispozici za situace, kdy nebylo možno vycházet ze sice podrobných, avšak zcela protichůdných výpovědí osob, které se incidentu účastnily nebo jemu přihlížely, a to z důvodů shora popsaných dlouhodobých vzájemných sousedských konfliktů, které vedly vyslýchané osoby k určité zaujatosti a snížení objektivity vnímaní události. Soud tedy vycházel z výpovědí zúčastněných osob v těch částech, které byly “objektivizovány” videozáznamem, případně v částech, kde mezi vyslýchanými nebyly zásadnější rozpory. Shoda panovala prakticky pouze v pozorovaném chování psa žalobkyně, místě konfliktu (je zřejmé i z videozáznamu) a jeho čase, jak rovněž ve snaze 1) žalovaného verbálně vykázat žalobkyni a jejího přítele z místa střetu a přinutit je k návratu a také snaze zabránit žalobkyni v pořizování videozáznamu na mobilní telefon, a to vyražením telefonu z její ruky. Za prokázané má tak soud opakované útoky 1) žalovaného rukou do oblasti dlaně pravé ruky žalobkyně, ve které držela mobilní telefon, a přiblížení se 1) žalovaného do bezprostřední blízkosti žalobkyně s nataženou pravou rukou vpřed. Pokud se jedná o 2) žalovanou má soud za prokázaný její příchod na místo incidentu, a to v okamžiku, kdy žalobkyně již přibližně 45 vteřin pořizovala svůj videozáznam. Žalovaná v ruce držela videokameru, stála u 1) žalovaného. Její činnost směřovala k uvolnění psa z držení žalobkyně (za účelem ukončení konfliktu). To vyplývá z výpovědí zúčastněných. Tyto se rozcházejí pouze v tom, zda žalovaná psa uvolnila z vodítka, anebo zda zvedla ze země vodítko, které upadlo žalobkyni.

47. Trestní řízení, ve kterém byla řešena odpovědnost žalovaných za zranění žalobkyně při předmětném incidentu, bylo skončeno se závěrem, že jednou s reálných možností vzniku těchto poranění v oblasti ramene a krční páteře byl tah psa žalobkyně na vodítku v ose horní končetiny žalobkyně. Za prokázané soud má, stejně jako měl soud trestní, že žalobkyně po většinu času, co probíhal střet s žalovaným, držela v levé ruce vodítko, na kterém byl připnut pes, který se určitým způsobem pohyboval. Soud v tomto řízení se k návrhu žalobkyně zaměřil na možné vyloučení této varianty vzniku zranění žalobkyně, kdy žalobkyně tvrdila, že s ohledem na věk psa, jeho povahu a zdravotní stav je vyloučeno, že by tento svým pohybem přivodil jí zranění v oblasti krční páteře a levého ramene. Soud má za prokázané, že pes na vodítku v průběhu incidentu se choval klidně. V tomto směru se výpovědi všech zúčastněných osob neliší, liší se pouze v tom, zda žalovaná odepla psa z vodítka anebo zda vodítko vypadlo žalobkyni z ruky. Oba žalovaní i jejich syn shodně uvedli, že pes zůstal po odepnutí stát na místě a neutekl. Žalobkyně uvedla, že pes byl klidný, neškubal a nereagoval na vzniklý konflikt. Znalkyně se specializací posuzování chování psů vyhodnotila chování psa plemene [Anonymizováno], který byl na místě střetu, jako netypické pro toto plemeno. Byla zde patrná apatie, snaha vyhnout se vstupu do konfliktu a nebyla patrná ani pasivní obrana, tj. útěk, v situaci, kdy byl pes uvolněn z vodítka, případně kdy vodítko vypadlo žalobkyni z ruky. Znalkyně dospěla k závěru, že chování psa bylo po celou dobu incidentu obdobné tomu, co je zachyceno na videozáznamu. K náhle změně klidného chování by musel přispět nějaký zcela kritický moment, např. výstřel, průjezd automobilu či průlet letadla. Nic takového pak ani náznakem nebylo zmiňováno ani jednou z osob, které byly na místě v době střetu, a ve věci vypovídaly. S ohledem na závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] má soud za vyloučené, že by zranění žalobkyně v oblasti páteře a ramene mohly být způsobené tahem psa žalobkyně na vodítku, tj. při jeho prudkém a neočekávaném pohybu. Pokud se jedná o zranění v oblasti dolní končetiny, možnost vzniku těchto zranění chováním psa ani nebyla tvrzena. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] pak vyloučil, že by psychická porucha žalobkyně vznikla v důsledku chování psa při incidentu.

48. Žalovaní vznesli námitky ohledně identifikace psa, který byl na místě střetu, tj. zda tento je totožný se psem, jehož zdravotní záznamy jsou součástí spisu a které znalkyně zohledňovala při posuzování chování psa při incidentu. Poukazovali mimo jiné na rozdílný rok narození (dle žalobkyně rok 2005, v lékařských záznamech 2007) a skutečnost, že v domácnosti rodičů žalobkyně bylo v té době chováno více psů, a to i plemene [Anonymizováno]. V roce 2014 v domě rodičů žalobkyně byli hlášeni tři psi, a to [Anonymizováno] a fena plemene [Anonymizováno], kteří na místě střetu prokazatelně nebyli, a dále pes [Anonymizováno] jménem [Anonymizováno], který byl prokazatelně v té době dle lékařské zprávy již mrtvý. Pes [Anonymizováno] patřil žalobkyni a žalobkyně měla na své jméno přihlášeného psa tohoto plemene již od roku 2005. Nesrovnalosti v osobě majitele psa a data jeho narození, jak jsou uvedeny v lékařských záznamech ([jméno FO], [datum] nebo [jméno FO], [datum]) se dle znalkyně mohou vyskytnout u psů bez prokázaného původu, např. při změně veterinární kliniky, kdy se zakládá nová karta a datum narození se uvádí pouze přibližně. Dle soudu se jedná o téhož psa, čemuž odpovídají záznamy veterinárních klinik ohledně tumoru varlete a následné kastrace v roce 2012. Znalkyně taktéž potvrdila, že štěně zachycené na snímcích v říjnu 2005 je dvouměsíční [Anonymizováno], který sice vykazuje určité odlišnosti ve zbarvení oproti psu zachycenému na videozáznamu ze dne 27. 7. 2014, ale zbarvení psa mohlo věkem doznat určitých změn a je možné, že na fotografiích je zachycen pes [Anonymizováno]. Dále znalkyně uvedla, že pro její závěry nebylo rozhodné, zda pes v době incidentu měl 9 nebo 7 let, v tom věku se jedná již o veterána a psa s ustáleným chováním. Znalkyně činila závěry o psovi, kterého již nemohla osobně pozorovat, na základě lékařských zpráv, popisu jeho chování osobami zúčastněnými na incidentu, videozáznamu a fotografiích z průběhu střetu a podklady byly dně něj dostatečné pro podání znaleckého posudku.

49. Pokud se jedná o podvrtnutí krční páteře žalobkyně nabízí se zde jediný reálný a vysoce pravděpodobný úrazový děj, a to prudký trh hlavy v okamžiku úderu žalovaného do ruky žalobkyně držící telefon. Poranění dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vzniklo mechanismem nepřímým, prudkým trhem hlavy na volně pohyblivém krku. V řízení bylo dokazováním vyloučeno, že by zranění vzniklo tahem psa na vodítku, rovněž tak, že by souviselo s držením žalobkyně jejím přítelem, což je patrné na videozáznamu. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] se vyjádřil i o problematičnosti diagnózy podvrtnutí krční páteře, kdy tato se týkala zejména délky doby doléčování obtíží v souvislosti se stesky poškozené osoby. Znalec však uvedl, že obvykle se respektuje závěr lékaře, záleží i na zkušenostech a postupech jednotlivých lékařů. Znalec dospěl k závěru, že zranění vznikla v době předestřeného konfliktu.

50. O něco komplikovanější je vyhodnocení tvrzení žalobkyně o poranění levého ramene. I zde se nenabízí žádná jiná alternativa původce úrazového děje, nežli útok 1) žalovaného vůči žalobkyni, a to držení za rameno, jak tvrdila žalobkyně. Dle znalce se jednalo o tupé násilí malé intenzity směřující do oblasti levého ramene a hlavy. Nemohlo se tedy jednat o údery žalovaného do pravé ruky žalobkyně, ve které držela mobilní telefon. Dokazováním bylo vyloučeno, že by zranění bylo způsobeno tahem psa na vodítku. Vzhledem k prokázanému útoku 1) žalovaného vůči žalobkyni, a to horní části jejího těla, vyloučení možnosti, že by toto poranění bylo zapříčiněno tahem psa na vodítku, a nezjištění jiné možnosti vzniku zranění, při prokázání existence tohoto zranění bezprostředně po incidentu, uzavírá soud, že zhmoždění levého ramene žalobkyně způsobil svým jednáním 1) žalovaný. Problematické do jisté míry bylo samo zjištění existence tohoto poranění, kdy ošetřující lékař vycházel ze subjektivních projevů ošetřované osoby, poranění nebylo možno zjistit žádnou zobrazovací metodou, ale pouze palpačně. Nicméně dle znalců stanovení diagnózy je plně v kompetenci ošetřujícího lékaře, jeho závěry nebyly nijak vyvráceny, dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] lékař je schopen do jisté míry posoudit, zda subjektivní stesky ošetřované osoby mají reálný základ a nedochází k simulování zranění.

51. Pokud se jedná o krevní podlitinu na levém stehně žalobkyně, tak soud konstatuje, že v řízení nebyl zjištěn žádný útok 1) žalovaného, natož 2) žalované, proti dolní části těla žalobkyně. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] konstatoval, že lékařská zpráva vystavená bezprostředně po incidentu se sice zmiňuje o krevní podlitině na levém stehně žalobkyně, avšak bez udání přesnějšího umístění, velikosti a zbarvení, ze kterého by se dalo zjistit stáří podlitiny. S ohledem na shora uvedené nezbylo soudu než uzavřít, že tento lékařem zaznamenaný hematom nevznikl v souvislosti s incidentem ze dne [datum]. Soud se v řízení nezabýval exkoriacemi zjištěnými po incidentu u žalobkyně, jelikož bolestné ani jiný nárok vyplývající z tohoto zranění nebyly žalobou uplatněny.

52. Zjištěná psychická porucha žalobkyně (porucha přizpůsobení úzkostně depresivní) je v příčinné souvislosti s prožitky žalobkyně při incidentu ze dne [datum] a tedy s jednáním 1) žalovaného vůči žalobkyni. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dovodil, že táto porucha se rozvinula v důsledku této události. Individuální osobní předpoklady žalobkyně, které se na vzniku poruchy do určité míry podílely, samy o sobě by k jejímu vzniku vést nemohly. Rovněž znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nezjistil jinou příčinu této psychické poruchy a dovodil, že předcházející konflikty se sousedy mohly pouze zcitlivět žalobkyni ke vzniku poruchy, avšak tím nejdůležitějším byl incident ze dne [datum]. Dle evidence praktického lékaře, který vedl žalobkyni ve své evidenci od roku 2001, nevyplývá z lékařské dokumentace, že by u žalobkyně se vyskytly psychické problémy přede dnem [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] se vyjádřil rovněž obecně k možnostem simulování této duševní poruchy, kdy uvedl, že toto by vyžadovalo ze strany pacienta značnou míru nadání a na překážce by stála zkušenost lékaře. Oba znalci psychiatři odmítli, že by u žalobkyně se mohlo jednat o posttraumatický syndrom. Tuto diagnózu stanovil pouze neurolog v počáteční fázi léčení žalobkyně.

53. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: V podvečer dne [datum] došlo ke konfliktu mezi 1) žalovaným na jedné straně a žalobkyní a jejím přítelem [jméno FO] na druhé straně, a to na poli poblíž rodinného domu žalovaných č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Žalobkyně se svým přítelem šli na procházku, žalobkyně na vodítku vedla svého psa [Anonymizováno], plemene boxer[Anonymizováno] stáří 9 let. Když procházeli polem a byli přibližně 50 metrů od domu žalovaných, přišel k nim 1) žalovaný, který je začal vykazovat z pole. Došlo k verbálnímu konfliktu ohledně vlastnictví pozemku a práva po něm chodit. Žalobkyně začala 1) žalovaného natáčet na mobilní telefon, to se mu nelíbilo, žádal, aby žalobkyně od toho upustila. 1) žalovaný se snažil vyrazit žalobkyni z ruky mobilní telefon, několikrát žalobkyni do ruky udeřil, než se mu podařilo telefon z ruky vyrazit. Útoky 1) žalovaného proti horní části těla způsobily u žalobkyně zhmoždění levého ramene a podvrtnutí krční páteře. 2) žalovaná na místo konfliktu dorazila až v jeho průběhu, a to s kamerou v ruce, kdy tuto neodložila, snažila se, aby pes žalobkyně z místa utekl, a tím by konflikt skončil. Pes žalobkyně po svém uvolnění z vodítka však zůstal na místě. Pes žalobkyně po celou dobu incidentu se choval klidně a nejevil žádnou snahu k aktivní či pasivní obraně. Možnost, že by zranění žalobkyně byla způsobena tahem jejího psa na vodítku, byla znalecky vyloučena. Žalobkyně při tomto útoku 1) žalovaného utrpěla zhmoždění levého ramene a podvrtnutí krční páteře. V důsledku tohoto útoku se u ní následně projevila porucha přizpůsobení úzkostně depresivní. Žalobkyně byla v dočasné pracovní neschopnosti od 28. 7. 2014 do 3. 9. 2014. V té době byla zaměstnána u [právnická osoba]. s průměrným výdělkem 27 999 Kč, na dávkách nemocenského pojištění jí bylo vyplaceno celkem 8 280 Kč. Znalecky bylo ohodnoceno bolestné u žalobkyně, a to 100 bodů za poruchu přizpůsobení úzkostně depresivní, 30 bodů za podvrtnutí krční páteře, 20 bodů za zhmoždění ramene a 15 bodů za hematom dolní končetiny.

54. Podle § 81 odst. 1 věta první, odst. 2 občanského zákoníku (dále jen o. z.) chráněná je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Podle § 2910 věta první o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Podle § 2958 věta první před středníkem o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Podle § 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. 55. 1) žalovaný při původně slovním konfliktu způsobil zranění žalobkyni. Prvotním úmyslem 1) žalovaného bylo vykázat žalobkyni a jejího přítele z pole, jehož vlastníkem byla třetí osoba, a zabránit jim v další chůzi po poli. Dále pak jeho snahou v průběhu hádky bylo znemožnit žalobkyni nahrávání probíhajícího incidentu na mobilní telefon. Dle soudu žalobkyně pořizováním videozáznamu na mobilní telefon neporušila zákon, pokud nahrávka měla sloužit pouze pro dokumentaci konfliktu pro případnou pozdější ochranu subjektivního práva podle § 88 odst. 1 o. z. Postup žalobkyně byl do určité míry pochopitelný s ohledem na velmi vyhrocené sousedské vztahy mezi rodinami žalobkyně a žalovaných, plné v této době vzájemného obviňování z přestupků, podezírání, ústrků a schválností. Ostatně běžná praxe vzájemného nahrávání se sousedů byla v řízení prokázána fotografiemi či videonahrávkami. V tomto ohledu chování žalobkyně nijak nevybočilo z rámce tehdejších vzájemných sousedských vztahů obou rodin. Žalobkyně se svým přítelem se pohybovala sice směrem k rodinnému domu žalovaných, ale v dostatečné vzdálenosti a nijak neohrožovala žalované na majetku, ani nenarušovala jejich klid. Naopak byl to 1) žalovaný, kdo aktivně vyrazil naproti žalobkyni a jejímu příteli a začal je vykazovat z cizího pole. Soud má za prokázané, že 1) žalovaný se aktivně snažil vyrazit žalobkyni z ruky její mobilní telefon, což se mu v konečné fázi podařilo. Žalobkyní utrpěná zranění, a to zhmoždění levého ramene a podvrtnutí krční páteře, jsou v příčinné souvislosti s tímto chováním 1) žalovaného a obranným reflexem žalobkyně v podobě prudkého ucuknutí. V řízení bylo dokazováním vyloučeno, že by tato zranění byla způsobena tahem psa na vodítku, což byla jedna z reálných verzí vzniku zranění, se kterou operoval soud v trestním řízení. Znalec taktéž vyloučil, že by zranění byla způsobena přítelem žalobkyně, který v určité fázi konfliktu držel žalobkyni kolem pasu. Zranění byla lékařem zjištěna v krátké době po incidentu, tj. přibližně do pěti hodin poté. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že tato zranění byla způsobena aktivním chováním 1) žalovaného vůči žalobkyni. Rovněž psychická újma žalobkyně, porucha přizpůsobení úzkostně depresivní, je v příčinné souvislosti s tímto incidentem. Porucha byla diagnostikována po této události a dle znalců se plně rozvinula po útoku 1) žalovaného. Předtím žalobkyně nebyla v péči psychiatra, což bylo potvrzeno zprávou praktického lékaře. Žalobkyni tak náleží náhrada za újmu vyvažující plně vytrpěné bolesti v souvislosti s ublížením na zdraví podle § 2958 o. z. Bolestné bylo přiznáno ve výši zjištěné znalci na základě metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy, a to v rozsahu 30 bodů za podvrtnutí krční páteře, 20 bodů za zhmoždění ramene a 100 bodů za poruchu přizpůsobení úzkostně depresivní. Hodnota jednoho bodu v roce 2014 činila 251,28 Kč. Žalobkyni tak byla přiznána z titulu bolestného částka 37 692 Kč. Pokud se jedná o další zranění, a to zhmoždění dolní končetiny, dle soudu nebylo prokázáno, že by se jednalo o následek útoku 1) žalovaného. U tohoto zranění, ostatně jak i u četných exkoriací, dle znalce nebylo možno určit mechanismus úrazového děje a dle ošetřujícího lékaře ani dobu vzniku zranění. Dle soudem zjištěného skutkového stavu nic nenasvědčuje vzniku tohoto zranění v době předmětné události, kdy útok 1) žalovaného byl po celou dobu veden proti horní části těla žalobkyně a 1) žalovaný byl veden snahou vyrazit žalobkyni z ruky mobilní telefon. Z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta co do částky 3 769,20 Kč, tj. 15 bodů bolestného dle ohodnocení znalce za zhmoždění dolní končetiny, resp. 7 538,40 Kč s přihlédnutím k požadavku na navýšení základního bodového ohodnocení o 100 %.

56. Soud nevyhověl žalobě, pokud se jedná o navýšení částky bolestného o 100 % základního ohodnocení z důvodu zvláštního zřetele hodných, které žalobkyně spatřovala v tom, že se jednalo o úmyslné způsobení újmy a o využití fyzické převahy 1) žalovaného nad žalobkyní. Dle soudu úmysl 1) žalovaného nesměřoval ke způsobení újmy na zdraví žalobkyně, ale ke znemožnění pořizování videonahrávky a vykázání žalobkyně z cizího pozemku. Zranění byla způsobena při snaze vyrazit žalobkyni mobilní telefon z ruky a ukončit tak nahrávání. Dále je třeba zohlednit i skutečnost, že se nejednalo o zcela ojedinělý a náhodný sousedský spor, ale o další článek v několikaletém velmi narušeném sousedském soužití dvou rodin, vzájemně se obviňujících z různých naschválů, ústrků a přestupků proti občanskému soužití. Byť žalobkyně v té době již nebydlela v rodinném domě svých rodičů v sousedství žalovaných, tak v těchto sporech v minulosti aktivně vystupovala a podobné chování žalovaného, tj. souseda, tak nemohlo být pro ni zcela překvapivé. Incidentu se účastnil i přítel žalobkyně, který se ji snažil bránit, případně spor ukončit. Nelze tak hovořit o zneužití fyzické převahy 1) žalovaného nad žalobkyní. Pokud se jedná o verbální útok 1) žalovaného, tomu žalobkyně byla schopna aktivně odolávat, slovně se bránila a dle videozáznamu lze dokonce nabýt dojmu, že se mohlo jednat o vzájemnou hádku, byť ve skutečnosti verbální spor vyvolal 1) žalovaný svým ne zcela pochopitelným požadavkem na opouštění pozemku a změnu trasy procházky žalobkyní a jejím přítelem. Tyto okolnosti vedly soud k zamítnutí žaloby této částky. 37 692 Kč, tj. navýšení základního bodového ohodnocení bolestného o 100 %.

57. V souvislosti s utrpěnými zraněními byla žalobkyně v dočasné pracovní neschopnosti a má právo na náhradu ztráty na výdělku dle § 2962 odst. 1 o. z. Dle lékařské zprávy pracovní neschopnost žalobkyně byla zapříčiněna podvrtnutím krční páteře, dle znalce by důvodem pro pracovní neschopnost mohla být i psychická porucha přizpůsobení úzkostně depresivní. Vznik obou těchto zranění byl v řízení prokázán. Výpočet ztráty na výdělku byl proveden následovně: za dobu pracovní neschopnosti, což je 28 pracovních dní, by předpokládaný výdělek žalobkyně činil 36 061,20 Kč, tj. 28 x 1 287,90 Kč dle potvrzení zaměstnavatele, od této částky soud odečetl finanční plnění ze strany okresní správy sociálního zabezpečení a zaměstnavatele v souvislosti s pracovní neschopností žalobkyně, tj. celkem částku 8 280 Kč, a ztráta na výdělku tak činí 27 781,20 Kč. Tuto částku byl 1) žalovaný zavázán žalobkyni uhradit.

58. Vůči 2) žalované byla žaloba zamítnuta v plném rozsahu, jelikož dle provedeného dokazování a dle zjištěného skutkového stavu se 2) žalovaná aktivně útoku vůči žalobkyni neúčastnila, nepodílela se na něm a 1) žalovanému, tj. svému manželovi, neposkytovala žádnou pomoc ani slovy, ani činem. Nejednalo se taktéž o společný záměr útoku obou žalovaných vůči žalobkyni. 2) žalovaná na místo dorazila až v průběhu incidentu, a to s videokamerou v ruce, zjevně za účelem pořízení nahrávky z předmětného sporu, což si však dle jeho tvrzení nepovedlo. Byla rovněž vedena snahou spor ukončit, kdy chtěla svým zásahem způsobit, aby pes žalobkyně opustil místo incidentu a žalobkyně se pokusila psa chytit, což by spor ukončilo. S ohledem na shora uvedené byla žaloba vůči 2) žalované zamítnuta.

59. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a 1) žalovaným bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a procesně úspěšnější žalobkyni byla přiznaná jejich náhrada v plné výši 198 578,60 Kč. Žalobkyně byla ve vztahu k 1) žalovanému procesně neúspěšná co do navýšení bolestného o 100 %, což záviselo na úvaze soudu, a dále v nepatrné části bolestného za hematom dolní končetiny (15 bodů, tj. 3 769,20 Kč). Částka 198 578,60 Kč sestává z odměny zástupce žalobkyně ve výši 135 730 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 8 550 Kč, částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů v celkové výši 30 298,60 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH a dále ze složených záloh na znalecké posudky v celkové výši 24 000 Kč. Odměna a režijní paušály byly přiznány za celkem [hodnota] úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne 6. 6. 2019 (jedná se o tři úkony, jelikož jednání trvalo od 8:00 do 13:00 hodin), účast u jednání dne 30. 7. 2019 (jedná se o tři úkony, jelikož jednání trvalo od 8:00 do 14:00 hodin), sepis podání ze dne 22. 8. 2019 (odměna přiznána v poloviční výši, jelikož se jednalo o procesní úkon), sepis vyjádření ze dne 29. 8. 2019, účast u jednání dne 9. 12. 2019 (jedná se o dva úkony, jelikož jednání trvalo od 8:00 do 11:40 hodin), sepis podání ze dne 8. 12. 2019 (odměna přiznána v poloviční výši, jelikož se jednalo o procesní úkon), sepis podání ze dne 31. 1. 2020 (odměna přiznána v poloviční výši, jelikož se jednalo o procesní úkon), sepis vyjádření ze dne 3. 8. 2020, účast u jednání soudu dne 14. 6. 2021, sepis vyjádření ze dne 5. 7. 2021, účast u jednání soudu dne 13. 9. 2021(jednalo se o dva úkony, jelikož jednání trvalo od 12:30 hodin do 15:20 hodin), sepis vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 28. 11. 2022, sepis vyjádření ze dne 8. 9. 2023, účast u jednání soudu dne 16. 9. 2024, účast u jednání soudu dne 31. 1. 2025 (jednalo se o dva úkony, jelikož jednání trvalo od 8:00 do 10:20 hodin) a účast u vyhlášení rozsudku dne 10. 2. 2025 (odměna přiznána v poloviční výši). Odměna za jeden úkon činí 5 540 Kč dle § 7 advokátního tarifu a režijní paušál za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí 300 Kč, resp. 450 Kč u tří posledních, které se týkaly úkonů provedených po datu 1. 1. 2025. Soud naopak nepřiznal náhradu nákladů vynaložených na znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento znalecký posudek soud považuje za zcela nadbytečný. Žalobkyně si jej nechala vypracovat až poté, co byl soudem proveden znalecký posudek znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] a z pohledu žalobkyně a jejích žalobních tvrzení nebylo potřeba znalecký posudek soudem ustanovené znalkyně jakkoli doplňovat či revidovat jeho závěry.

60. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a 2) žalovanou bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně plně úspěšné 2) žalované byla přiznaná jejich náhrada v plné výši 141 691 Kč, což představuje odměnu zástupce 2) žalované ve výši 110 800 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 6 300 Kč a dále částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů v celkové výši 24 591 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce 2) žalované předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za celkem [hodnota] úkonů právní pomoci, přičemž odměna za jeden úkon činí 5 540 Kč dle § 7 advokátního tarifu a režijní paušál za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí 300 Kč, resp. 450 Kč u dvou posledních, které se týkaly úkonů provedených po datu 1. 1. 2025. Odměna a režijní paušály byly přiznány za následující úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne 6. 6. 2019 (jedná se o tři úkony, jelikož jednání trvalo od 8:00 do 13:00 hodin), účast u jednání dne 30. 7. 2019 (jedná se o tři úkony, jelikož jednání trvalo od 8:00 do 14:00 hodin), účast u jednání dne 9. 12. 2019 (jedná se o dva úkony, jelikož jednání trvalo od 8:00 do 11:40 hodin), sepis vyjádření ze dne 3. 3. 2020, sepis vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 17. 8. 2020, účast u jednání soudu dne 14. 6. 2021, účast u jednání soudu dne 13. 9. 2021( jednalo se o dva úkony, jelikož jednání trvalo od 12:30 do 15:20 hodin), sepis vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 16. 10. 2023, účast u jednání soudu dne 16. 9. 2024, sepis vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 26. 9. 2024 a účast u jednání soudu dne 31. 1. 2025 (jednalo se o dva úkony, jelikož jednání trvalo od 8:00 do 10:20 hodin). Pokud zástupce 2) žalované účtoval odměnu za sepis sdělení stanoviska žalobců ze dne 31. 1. 2025 a za účast jednání soudu dne 14. 5. 2024, tak soud konstatuje, že se zjevně jedná o písařskou chybu, jelikož dne 14. 5. 2024 se žádné jednání soudu na rozdíl ode dne 31. 1. 2025 nekonalo a dne 14. 5. 2024 nepodal zástupce druhé žalované soudu žádné písemné podání.

61. V souvislosti s prováděním dokazování vznikly státu náklady v celkové výši 26 267 Kč. Jednalo se o znalečné, které bylo znalcům vyplaceno nad rámec složených záloh, a dále o tlumočné za tlumočení účastnické výpovědi žalobkyně a svědecké výpovědi její matky, a to z jazyka polského. Znalci [tituly před jménem] [jméno FO] bylo nad rámec zálohy vyplaceno z rozpočtových prostředků soudu 10 537 Kč, znalci [tituly před jménem] [jméno FO] 12 985 Kč a znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] 1 622 Kč. Tlumočníkovi [tituly před jménem] [jméno FO] bylo vyplaceno z rozpočtových prostředků 1 123 Kč. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud zavázal 1) žalovaného a žalobkyni k náhradě nákladů státu, a to každého z jedné poloviny. Žalobkyně totiž byla procesně zcela neúspěšná ve vztahu k 2) žalované a 1) žalovaný byl procesně neúspěšný ve vztahu k žalobkyni. Oba tak byli zavázáni zaplatit státu na státem hrazených nákladech řízení po 13 133,50 Kč.

62. Jelikož byla žalobkyně v tomto řízení osvobozena od placení soudních poplatků a byla v tomto řízení procesně úspěšná ve vztahu k 1) žalovanému, přešla na 1) žalovaného poplatková povinnost podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích a 1) žalovaný byl zavázán zaplatit státu na účet Okresního soudu v [adresa] soudní poplatek z žaloby, a to z části, ve které bylo žalobě vyhověno. Takto určený soudní poplatek činí celkem 3 390 Kč a sestává ze dvou položek, a to z částky 2 000 Kč jako soudního poplatku stanoveného dle položky 3 písm. a) sazebníku, a to z nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích do částky 200 000 Kč, a dále z částky 1 390 Kč dle položky 1 písm. b) sazebníku, a to z nároku na náhradu majetkové újmy ve výši 27 781,20 Kč.

63. Soud rozhodl o vrácení 1) žalovanému nevyčerpané části jim složené zálohy na znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], protože žalovaný zaplatil zálohu ve výši 6000 Kč, znalci bylo vyplaceno z této zálohy znalečné v celkové výši 5 830,50 Kč a nevyčerpaná část zálohy tak činí 169,50 Kč.

Poučení