22 C 318/2018 - 545
Citované zákony (17)
Rubrum
Okresní soud v Olomouci rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] se sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] se sídlem [Adresa advokáta B] o podílové spoluvlastnictví k nemovitostem takto:
Výrok
I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno], jejíž součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] - bydlení, a k parc. č. [hodnota] - zahrada o výměře [Anonymizováno], vše v kat. úz. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [adresa], se zrušuje.
II. Nemovitosti parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, jejíž součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] - bydlení, a parc. č. [hodnota] - zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, vše v kat. úz. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [adresa], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.
III. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku [částka], a to ve lhůtě do 60 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech řízení státu částku [částka], a to do 30 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci č. [č. účtu], VS: [var. symbol].
VI. Žalovaný je povinen zaplatit na nákladech řízení státu částku [částka], a to do 30 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci č. [č. účtu], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhal proti žalovanému rozhodnutí soudu, kterým by bylo zrušeno podílového spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitostem popsaným ve výroku I. a II. zapsaných pro kat. úz. [adresa] na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [adresa] s tím, aby tyto nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, který by zaplatil žalovanému odpovídající částku na vypořádání jeho podílu ve výši . Žalobu žalobce odůvodňoval tím, že s žalovaným není možné se dohodnout na způsobu dalšího využití nemovitostí. Uvedl, že nemovitosti užívá jen žalovaný, který žalobci neumožnil ani vstup do nemovitosti natož spoluužívání. Žalobce tak nemá ze svého většinového vlastnictví ve výši žádný užitek. Navrhl žalovanému odkoupení jeho podílu, k čemuž se žalovaný nevyjádřil. Dle dříve zapracovaného ocenění pro dědické řízení nabízel v předžalobní výzvě žalovanému částku odpovídající jeho podílu, na což však nereagoval.
2. Žalovaný zaujal k žalobě zamítavé stanovisko s tím, že nárok žalobce neuznal co do důvodu ani výše. Uvedl, že v nemovitosti užívá s rodinou jeden byt na základě minulých ujednání se zůstavitelem. Rozhodnutí o dědictví nabylo právní moci dne [datum] a „již“ dne [datum] byl vyzýván k prodeji jeho podílu žalobci. Uvedl, že podle něj je možné rozdělení společné věci, a že před smrtí zůstavitele investoval do nemovitostí částky, které specifikuje a vyčíslí dodatečně. Nesouhlasil s žalobcem tvrzenou cenou nemovitých věcí ani s žalobním požadavkem žalobce. Následně uvedl, že způsob vyřešení věci je podmíněn tím, zda se strany shodnou na jím požadovaných investicích.
3. Okresní soud rozhodl ve věci již dne [datum] tak, že žalobě vyhověl spoluvlastnictví účastníků zrušil, nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce a zavázal žalobce uhradit žalovanému na jeho vypořádací podíl částku [částka]. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu. Z podnětu podaného odvolání byla věc předložena krajskému soudu, který však řízení přerušil usnesením ze dne [datum] do pravomocného skončení věci sp.zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci. Jednalo se o žalobu na obnovu řízení sp.zn. [spisová značka]. Ta byla zamítnuta usnesením soudu prvního stupně dne [datum], což potvrdil i odvolací soud usnesením ze dne [datum]. Pak krajský soud usnesením ze dne [datum] rozhodl o pokračování řízení a současně rozsudek okresního soudu ze dne [datum] zrušil a vrátil k dalšímu řízení. K tomuto uvedl, že nikoliv z důvodu pochybení či nesprávného právního posouzení věci okresním soudem, ale z důvodu běhu času, nemá v době svého rozhodování podmínky pro změnu či potvrzení rozsudku okresního soudu, když pro správné právní posouzení věci bude zapotřebí poměrně podstatného doplnění dokazování. Dal pokyn okresnímu soudu k doplnění dokazování ve směru aktualizace současného stavu předmětných nemovitostí, vzájemných vztahů účastníků a k přihlédnutí k námitkám žalovaného ohledně způsobu vypořádání. Uložil doplnit dokazování aktualizací či doplňkem znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] k určení aktuální obvyklé ceny předmětných nemovitostí a poučit žalovaného a podle § 118a odstavec 1, 3 o. s. ř., aby tvrdil a navrhl důkazy na prokázání svých tvrzení o vhodnosti jím navrhovaného způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví. Co se týká nákladů řízení, uložil okresnímu soudu, aby přihlédl při rozhodnutí o nákladech řízení k ustálené judikatuře týkající se nákladů řízení při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.
4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků, znalce i žalobce a učinil z nich tato skutková zjištění: - Z listiny Odhad ceny obvyklé č. [Anonymizováno] ze dne [datum], že je od [tituly před jménem] [jméno FO] „Expert na oceňování nemovitostí s platností do [datum]“ s kopií katastrální mapy a výpisu z katastru nemovitostí, a že tato stanovila obvyklou cenu předmětných nemovitostí „k dědickému řízení rodinný dům č. p. [Anonymizováno] včetně pozemků a příslušenství za LV č. [hodnota]“ ve výši 2 980 000 Kč. Tato dle zjištění soudu není znalkyní zapsanou v seznamu znalců. - Z vyrozumění o provedeném vkladu [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne [datum], že byl proveden vklad do katastru nemovitostí a namísto [jméno FO] byli zapsáni podílovými spoluvlastníky k parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, jejíž součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] - bydlení, a k parc. č. [hodnota] - zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, vše v kat. úz. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], kdy žalobce byl spoluvlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti , žalovaný , [jméno FO] a [jméno FO] . - Z výpisu z katastru nemovitostí, že ke dni [datum] byli podílovými spoluvlastníky k parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, jejíž součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] - bydlení, a k parc. č. [hodnota] - zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, vše v kat. úz. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], kdy žalobce byl spoluvlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti , žalovaný , [jméno FO] a [jméno FO] na základě usnesení soudu o dědictví [spisová značka] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. - Z náhledu do katastru nemovitostí ze dne [datum], že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, jejíž součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] - bydlení, a k parc. č. [hodnota] - zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, vše v kat. úz. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], kdy žalobce je spoluvlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti a žalovaný . - Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum], že vyzývá žalovaného k prodeji podílu id. na uvedených nemovitostech za částku 745 000 Kč žalobci a pokud neodsouhlasí prodej do [datum], ať výzvu považuje za předžalobní upomínku. - Z podacího lístku, že právní zástupce žalobce dne [datum] odeslal doporučenou zásilku žalovanému. - Z kopie nedoručené zásilky, že dne [datum] odeslaná doporučená zásilka nebyla žalovanému doručena, neboť nebyla do [datum] vyzvednuta. - Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum], že vyzývá žalovaného k prodeji podílu id. na uvedených nemovitostech za částku 745 000 Kč a odsouhlasení prodeje do [datum] s tím, že poté bude podána žaloba. - Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], že tento vypracoval ocenění předmětných nemovitostí a na základě použitých metod dospěl k závěru, že celková obvyklá obecná tržní cena oceňovaných nemovitostí činí 4 600 000 Kč. Dále se vyjadřoval k otázkám soudu i stran tak, že na základě provedeného místního šetření a prohlídky nemovitostí není možné její reálné rozdělení, i když se v budově č. p. [Anonymizováno] nacházejí prostorově oddělené části domu, které lze vymezit jako zatím hypotetické jednotky, kdy předmětná nemovitost je dispozičně řešena na dvě samostatné bytové jednotky a nebytovou jednotku a dodatečné stavební úpravy pro jejich vznik nejsou nutné. U bytu č. [hodnota] byly provedeny stavební úpravy spojené s jeho modernizací, nevyžadující ohlášení stavebnímu úřadu, ale ohledně přestavby bytu č. [hodnota] nebyly nalezeny žádné doklady, kterými by byly stavební úpravy nahlášeny na stavební úřad, a to ani doklad o kolaudaci. Tyto stavební úpravy byly provedeny bez stavebního povolení a projektové dokumentace, v průměrné kvalitě. Cena předmětných nemovitostí se snižuje minimálně o náklady spojené s legalizací bytu č. [hodnota]. Předmětnou nemovitost nelze rozdělit na dva samostatné rodinné domy bez dodatečných stavebních úprav. Bytová jednotka č. [hodnota] má výměru [Anonymizováno] m2 a bytová jednotka č. [hodnota] výměru [Anonymizováno] m2, jsou tedy v poměru 37:63, což neodpovídá podílům spoluvlastníků a . Obvyklá cena těchto částí, pokud by byly vymezeny jako jednotky, je stanovena u bytu č. [hodnota] o velikosti 2+kk částkou 1 900 000 Kč a bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1 částkou 3 100 000 Kč. - Z vyjádření znalce ze dne [datum] k námitkám stran, že pokud je kalkulována cena případných bytových jednotek, jedná se o hypotézu, neboť budova není na jednotky prohlášena tj. rozdělena. Obvyklou hodnotu jednotek jako samostatných nemovitostí lze určit, až pokud již existují jako samostatné nemovitosti zapsané v katastru. Stanovení obvyklé ceny se mohou lišit z důvodu různých účelů a různé doby ocenění. Znalec vycházel z provedeného porovnání, vyhodnocení všech výhod a nevýhod a stanovil danou hodnotu. Zadání posudku neobsahovalo požadavek zjistit a posoudit provedené stavební úpravy a práce a není to ani možné, když již byly provedeny a není o nich žádná dokumentace. Ocenění neexistující jednotky jako samostatné nemovitosti je možné pouze hypoteticky. - Ze stanoviska znalce, že doplnil na žádost žalovaného dne [datum] své vyjádření ohledně nebytové jednotky v domě č. p. [Anonymizováno], že se jedná o nebytové prostory, u kterých nelze odhadnout, jaký by byl rozsah a plocha těchto prostor, neboť na sebe vždy prostorově nenavazují a nepřiléhají, případně jsou oddělené. Není tak zřejmé, které by připadly do společných částí či jen některým vlastníkům jednotek a jaké stavební úpravy by bylo nutné provést pro vymezení jednotky. Nelze tedy nebytové prostory v domě jako jednotku ocenit. Podle hrubého propočtu by se mohlo jednat o [Anonymizováno] m2 a jako součást nemovitosti by se mohlo jednat o částku 500 000 Kč, přičemž jde o prodejnu, 2x zázemí, předsíň, WC a 2x sklad. - Ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, Dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a zřízení účtu, Smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávce, že je uzavřena mezi [právnická osoba] a žalobcem dne [datum] ohledně úvěru ve výši 1 000 000 Kč. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu, že je uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno FO] jako přistupitelkou k dluhu žalobce ve výši 1 000 000 Kč. Z Evropského informačního přehledu, že se týká úvěru od [právnická osoba] pro žalobce jako klienta ohledně úvěru 1 000 000 Kč. - Z dokladu od [jméno FO] bank o finančních prostředcích na účtu, že se jedná o spořicí účet žalobce u [jméno FO] bank a ve výpisu za květen [Anonymizováno], že konečný zůstatek k [datum] ve výši 172 728,67 Kč. Z výtisku z bankovnictví [jméno FO], že aktuální zůstatek na jejím běžném osobním účtu dle internetového bankovnictví u Raiffeisenbank činil 515 981,07 Kč, neuvedeného dne. - Z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka], že se jedná o věc žalobce [Jméno žalovaného] proti žalovaným [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] o obnovu řízení, kdy tímto usnesením byl zamítnut návrh na obnovu řízení [spisová značka]. Ze žaloby ve věci sp. zn. [spisová značka], že byla vypracována právním zástupcem [Jméno žalovaného] dne [datum] pro obnovu řízení o pozůstalosti. Touto se domáhal rozhodnutí soudu, aby usnesení učiněné soudním komisařem [tituly před jménem] [jméno FO], notářem se sídlem v Olomouci, vydané [datum] pod č. j. [spisová značka], bylo v celém rozsahu zrušeno. - Z informačního systému Okresního soudu v Olomouci věc sp.zn. [spisová značka] byla pravomocně skončena dne [datum] rozhodnutím krajského soudu o potvrzení usnesení okresního soudu o zamítnutí návrhu [Jméno žalovaného] na obnovu dědického řízení sp.zn. [spisová značka]. S dovoláním byl spis předložen NS ČR. U Okresního soudu v Olomouci byla dále podána žaloba vedená pod sp.zn. [spisová značka] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce [Anonymizováno]. [jméno FO] a žalovaného [Jméno žalovaného] ke stavbě č.e. [Anonymizováno][Anonymizováno]ve [jméno FO], kde je žalobce spoluvlastníkem 3/4 a žalovaný . - Z Potvrzení [právnická osoba]. o zůstatku na účtu, že žalobce má na spořícím účtu částku ve výši 721 308,14 Kč ke dni [datum]. Dle výtisku z internetového bankovnictví má dále schválenou půjčku 1 398 000 Kč. Podle Formuláře o standartních informacích o spotřebitelském úvěru má žalobce připraven úvěr ve výši 1 472 882 Kč, kdy částka 74 882 Kč je k úhradě převáděného úvěru a 1 398 000 Kč není účelem vázána. Tato nabídka je platná od [datum]. - Ze znaleckého posudku ze dne [datum] soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] k doplnění znaleckého posudku předchozího, že tento vypracoval ke zjištění aktuální tržní ceny předmětných nemovitostí a na základě použitých metod po prohlídce ze dne [datum] dospěl k závěru, že celková obvyklá cena oceňovaných nemovitostí činí nyní 6 400 000 Kč. Vycházel z výpočtu porovnávací hodnoty při podpůrném porovnání prodejů 4 dalších nemovitostí. - Z výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] před soudem, že další znalecký posudek vypracovával v roce 2025 a stanovil obvyklou cenu dle aktuální databáze zobchodovaných nemovitostí, které má ve svém archivu a v archivu spolupracujících odhadců v [adresa], také vše konzultoval s realitními kancelářemi. Žádná nemovitost kromě novostaveb není stejná. V daném případě se jedná o hodně atypickou nemovitost, proto použil k porovnání nemovitosti, které byly zobchodovány především v dané obci. Porovnávací metoda je metoda podpůrná a není to matematický výpočet. Nebytové prostory se dají použít jako sklady. Ve ZP je s nimi uvažováno jako s příslušenstvím, proto ty podlahové plochy jsou brány jen 50 procenty. A ještě v tom je zohledněn i stavebně technický stav a jejich vybavení. Na straně 11 ZP uvedl jako výhodu - nebytové prostory s možností využívání jako sklady. Negativa - nebytové prostory jsou v podudržovaném stavu před modernizací. V kolaudačním rozhodnutí z roku 1995, které je přílohou původního ZP, je povolení užívání stavby, stavební úpravy části rodinného domu na prodejnu smíšeného zboží. Cenu ovlivňují právní nedostatky stavebních úprav, proto se přiklonil k té spodní hranici ceny a dal 64, takže v té ceně už je toto zohledněno. Kdyby byl pasport budovy a bylo to povolené, tak by ta cena byla vyšší. V místě je bezproblémové parkování před domem, v průjezdu i na vlastním pozemku, takže garáž neměla vliv. Pokud byly 2011–2017 prováděny stavební úpravy, tak zlepšily tu nemovitost. Prodejnost se rozlišuje na tři stupně : 0 až šest měsíců, to patří mezi velmi dobré nemovitosti, pak je 6–12 a pak víc jak 12 měsíců. Tady to zařadil do první kategorie z jednoho důvodu – lokality. V jednotkové ceně 34 je zohledněna velikost nemovitosti.Je to standardně veliká nemovitost, s kterými se běžně obchoduje. Vycházel ze zobchodovaných nemovitostí v tom roce 2020 a v letošním roce. Nyní skutečně je poptávka po nemovitostech v lokalitě [adresa]. A tím pádem ten rozdíl cen mezi jeho posudky musí být těch 50 % nebo 40 %. Vycházel ze započitatelné podlahové plochy a tak vzal obytnou podlahovou plochu bytu č. [hodnota] tj. 2 + kk kolem [Anonymizováno] m2 a 3+1 v patře kolem [Anonymizováno] m2, podlahovou plochu těch prodejen dal v plné hodnotě. Nepředpokládá jejich používání jako nebytových jednotek. Použil slovo sklady, respektive přesněji příslušenství k bytovým jednotkám. A to snížil o 50 %. Prodejna, protože je v určitém stavu, je vlastně nevyužívaná, tak tam byla i poloviční hodnota. Obytná plocha musí mít určité parametry, musí být mimo jiné vytápěná, mít nějaké standardy vybavení sociálního zařízení. V případě skladů není topení, nejsou řádné podlahy, hygienické zařízení je nefunkční. Jsou výhody a nevýhody nemovitosti, není dokončena fasáda, zaprávky, není zateplená, tím pádem je tam spodní hranice obvyklých cen. Kdyby se udělal štítek, tím pádem by se muselo zateplit, vyměnit kotel a cena by se zvedla. Žalovaný provedl výměnu plynového kotle, ale to je kus za kus, vliv na obvyklou cenu to nemá, předtím byl kotel funkční a teď údajně si dal kotel nový, to neposuzoval. Stanovil cenu v cenovém rozpětí díky všem těm výhodám, nevýhodám, velikosti plochy, velikosti pozemku a zůstal u spodní hranice cenového rozptylu. Kdyby oceňoval posudek v současných dobách a měl k dispozici prodané nemovitosti za posledních pět měsíců, tak by určitě došlo k navýšení této ceny. Teď je otázka, jestli by to tak zhodnotil. Legalizace bytové jednotky by znamenala nějaké náklady spojené s vytvořením skutečného provedení stavby tzv. pasport budovy, předložení na stavební úřad, který by měl dát souhlas s užíváním. Při prohlídce nezjistil žádné závady, které by bránily užívání jako bytové jednotky. Kdyby to bylo zlegalizované, tak by šel od spodní hranice výš. Vymezení jednotek je možné. Ale je otázka, v jakém rozsahu by se ti spoluvlastníci domluvili. Bytová jednotka 2 + kk má samostatný vstup, 3+1 má přístup po schodišti, je to oddělitelné. Je otázka, jak by se řešily skladové prostory, z hlediska užívání těchto dvou bytů. Jsou oceněny obytné podlahové plochy, nebylo zřejmé nějaké rozdělení nebo respektive rozuzlení, jak budou užívány ty prostory, aby se mohly případně připočíst nebo zohlednit do těch obvyklých cen těch bytů. Reálné rozdělení není možné, jedině na jednotky a přípojka je na všechno jen jedna. Kdyby to měl oceňovat, tak by potřeboval od spoluvlastníků návrh na dělení. - Z výpovědi svědkyně [jméno FO], že je sestra obou účastníků. Žádala žalovaného o možnost vidět nemovitost nebo mít od ní klíč, když ji jako sourozenci zdědili, ale nebylo jí to žalovaným umožněno s tím, že „tam nemá co dělat“. Naposledy v nemovitosti byla v den pohřbu otce, neboť žalobce měl půjčený klíč a tak mohla jít do té části, kterou dříve užíval otec, byla tam tajně. Sama podniká a chtěla využívat část nemovitosti nebo část zahrady, která je dlouhodobě neudržovaná. Nemovitost sleduje, protože bydlí poblíž. Investice dělal otec a nějaké investice dělala i ona s manželem. Po smrti otce se tam žádné další investice asi nedělaly. Jednou telefonovali z obecního úřadu, že se zaběhl pes nájemníka žalovaného. Věděla již od sousedů, že tam žalovaný nájemníka má, bydlel tam asi ještě za života otce. Žalovaný obýval horní patro domu a otec obýval spodní patro s tím, že jeden nebytový prostor měl otec a druhý nebytový prostor měl ten nájemník. V dědickém řízení se projednával závazek otce, a to půjčka od kamaráda otce [jméno FO] [částka] na topení. Domluvili se, že tento závazek mu zaplatí. V dědickém řízení žalovaný uváděl, že do nemovitosti dělal nějaké investice, ale že nemá žádné doklady, protože to dělal sám s kamarády a že zkusí nějaké doklady sehnat. Žádné však nedodal. Nemyslí si, že tam bylo investováno 1,5milionu korun. Účastníci společně ohledně nemovitosti nekomunikují vůbec, ví, že žalovaný ignoruje snahy žalobce o komunikaci. Z počátku přicházely nějaké lítostivé a osočující SMS zprávy, ale pak přestal komunikovat zcela. Odstěhovala se před více než 10 lety, neboť se s otcem nepohodli. S otcem mluvila naposledy asi rok před jeho úmrtím. Když v domě bydlela s manželem, tak dům opravovali, hlavně ty prostory v prvním patře, kde bydleli a kde nyní asi bydlí žalovaný. Svůj podíl převedla na žalobce a i sestra to tak udělala, protože se chtěly vyhnout stresům spojeným se soudy s žalovaným. Vztahy s otcem byly velmi vypjaté, otec chtěl bezpodmínečnou poslušnost a tak museli z domu odejít. Sestra si dokonce kvůli tomu změnila jméno. - Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], že zná žalobce i žalovaného jako děti svého známého a spolupracovníka [jméno FO], nar. [Anonymizováno]. V současnosti k nim má neutrální vztah. Otce účastníků znal asi od roku 1992. Ví, že po povodni prodal byt a koupil v [jméno FO] dům. Chodil někdy i k němu domů, když bydlel v [jméno FO]. Později asi 2013-2015 tam za ním i dojížděl a vozil mu tam obědy. Ví, že ten dům v [jméno FO] pořád opravoval, že se stále stěhoval, z patra do přízemí a zpět, podle toho, jak práce probíhaly. Ví, že žalovaný si tam pro sebe upravoval bydlení v přední části v patře, ale jak to bylo domluveno mezi ním a otcem, neví. Žalovaný se zmiňoval, že by to měl dostat on nebo vnuci. Ví, že tam bydlela i [jméno FO] dcera. On sám se [jméno FO] se asi na 3-4 roky rozešli kvůli nějakému konfliktu v roce 2000. Pak se spor zahladil. Vidíval tam žalovaného, někdy žalobce, ale ty dcery tam nikdy nepotkal. Co se týče těch oprav, tak v první části se opravovalo vpředu v patře tak v roce 2012. Taky se tam opravoval velký pokoj. [jméno FO] říkal, že on sám bude bydlet v zadní části do dvora, a že si to tam musí udělat pro sebe. Část do dvora byla celá vybouraná včetně podlah, dělala se tam i střecha, schodiště, okna, kotel, podlahy. Také se dělal i nový plot. Pracovali tam dělníci asi 2014-2015. Financoval to [jméno FO], od svědka si půjčil 250 000 Kč, část splatil, ale pak zemřel. Díky přístupu dětí je svědkovi splácen i zbytek, přestože neměli sepsanou žádnou smlouvu. Dělaly se terénní úpravy zahrady asi 2010-2012. Asi půl roku po smrti [jméno FO], svědka kontaktoval žalobce s tím, že je problém s vyrovnáním, a že jestli může říct žalovanému, ať se s žalobcem zkontaktuje nebo převezme poštu. Žalobce převzal agendu i za sestry, vystupoval i za ně, chtěli se domluvit ohledně dědictví. Žalovaného navštívil, sdělil mu to a on na to řekl, že to bere na vědomí. Od obou účastníků ví, protože se s nimi bez problému baví, že se nemohou shodnout, že mezi nimi skřípe komunikace. Vrácení peněz z půjčky dostal od žalobce naráz, dcery ji postupně splácí a žalovaný mu dal tak do 5 000 Kč. Ohledně oprav domu neví, kde v té době bydlel žalovaný, ale za [jméno FO] tam chodili na návštěvu vnuci asi v roce 2012. [jméno FO] bydlel nejprve dole a pak nahoře, podle toho, jak postupovaly opravy, asi dvakrát se takto stěhoval. Obědy [jméno FO] vozil asi tři roky od roku 2014. Tehdy bydlel [jméno FO] v přízemí v přední části a žalovaný bydlel v patře v přední části. Neví, jak to spolu měli, ale svědek ty obědy [jméno FO] rád vozil. Vozil je i poté, co bydlel [jméno FO] v zadní části domu. Půjčil mu 250 000 Kč asi v roce 2014 na opravu domu. Nikdy neřekl, co plánuje s domem. - Z účastnické výpovědi žalobce, že se v dědickém řízení pokoušeli jako sourozenci dohodnout. Tam žalovaný uvedl, že by chtěl uplatnit investice do domu. Souhlasili, pokud předloží doklady o investicích. Řekl, že žádné doklady nemá, že se pokusí nějaké zajistit. Nic poté nepředložil, takže se dohodli, že tyto investice neuznávají. Otec říkal, že žalovaný na domě pracoval, ale nikdy neříkal, že by tam žalovaný něco investoval, ale že tyto investice dělal otec. Pak vyšel najevo dluh vůči panu [jméno FO], tak tuto půjčku uznali a dohodli se na uhrazení. V den pohřbu otce byl v tom domě. Když chtěl řešit záležitost ohledně domu, žalovaný řekl, že až u soudu. Oslovil tedy právního zástupce a vyzvali žalovaného k reakci. Neví, proč to chtěl žalovaný řešit soudně, když se s ním chtěli dohodnout. Doporučený dopis však nepřevzal, psal mu i emaily a dohodli se se sestrami, že se nechtějí soudit, že se pokusí domluvit. Požádal pana [jméno FO], aby zkontaktoval bratra, aby převzal poštu. Bratr však vůbec nereagoval. Nechápou, proč se musí takto soudit, a žalovaný se nechce dohodnout. Jejich vztahy jsou historicky špatné, kvůli chování bratra k matce a k ostatním sourozencům. Vždycky, když se potkali na nějakých rodinných akcích, tak to skončilo emocionálním napětím kvůli rodinným sporům ohledně osobních vztahů a odjížděli znechuceni. Po smrti matky se projednávala chata ve [jméno FO]. V dědickém řízení to dopadlo tak, že dostali každý chaty a jsou nadále spoluvlastníci. Žalovaný řekl, že je vyplatí, ale nikdy se to nestalo. Zamezil jim vstup do chaty i do domu. Když byl v domě v [jméno FO] v dohodnutý den [datum], tak žalovaný jemu a sestře [jméno FO] oznámil, že tam má svědkyni, která bude u toho, když budou dům prohlížet a druhý svědek to bude nahrávat na video. Již tímto byla mezi nimi důvěra narušena a dále tím, že řekl, že jim ukáže jen první část, v druhé části mohou být jen potichu a do třetí části je nepustí. O tomto pořídili zvukový záznam. Chtěl to sepsat i písemně, ale žalovaný to odmítl. Podívali se tedy do domu tam, kde bydlel otec. To byla zadní část domu, kde teď byly zcela vybílené prázdné místnosti. Kde jsou věci po otci, se nedozvěděl. Nikdy v domě nebydlel, jen tam jezdíval za otcem. Opravovalo se nejprve v přízemí a otec bydlel v patře, pak zase naopak se opravovalo patro a otec bydlel v přízemí v katastrofálních podmínkách. Po opravě to nikdy neviděl. Opravovala se i ta zadní část domu, otec vždy popisoval, co se všechno rekonstruuje. Zmiňoval se o tom, že tam žalovaný fyzicky pracuje, ale nikdy neřekl, že by tam žalovaný něco platil. Vždy otec mluvil o tom, že to platí on sám. Taky říkal, že žalovaný neplatí ani nájem, ale že si to odpracovává. Když otec zemřel, byli překvapeni, že na účtu neměl vůbec nic. Žalovaný říkal, že zaměstnání žádné nemá, že si pouze brigádně přivydělává v zahradnické firmě. Neví o tom, že by měl žalovaný nějaký stálý pravidelný příjem, spíš na rodinných setkáních vyplynulo, že pobírá nějaké příspěvky a sociální dávky. Žalovaný měl nějaký příjem, když se prodal byt po matce, ale část peněz se investovala do bydlení pro matku a ze zbytku žalovaný platil své dluhy. Toto říkal sestrám, jedné sestře dlužil žalovaný 5 000 Kč a ani toto jí nedal s tím, že nemá z čeho. Z rodinných setkání ví, že měl bratr nemalé dluhy, ale podrobnosti neví. Matka měla byt v Olomouci, který chtěla prodat s tím, že se za ty prostředky zařídí pro ni bydlení jinde. Matka pak sdělila, že to koupil bratr a ona půjde bydlet k sestře. Co se týká úhrady spotřeby vody a elektřiny v [jméno FO], tak v dědickém řízení viděl, že vše platil otec ze svého účtu. V rámci dědictví se projednávaly ještě dluhy z tohoto titulu. Kromě žalovaného v domě bydlela jeho přítelkyně se svým dítětem a také děti, které měl žalovaný ve střídavé péči. Z obecního úřadu volali sestře [jméno FO], že nájemníkovi žalovaného utekl pes. Na úřadě pak řekli, že oficiálně to není, ale že tam někdo takový bydlí. V patře je byt a v přízemí je obchod. V zadní části byly dřívější zemědělské stavby. Na stavebním úřadu i obecním úřadu řekli, že tam je pouze jeden byt a žádný další. Stavby jsou na černo, a už vyzývali k ohlášení těchto staveb. Na úřadu je podána žádost o příspěvek na bydlení. Ta jedna bytová jednotka, která je v domě, je v patře a obývá ji žalovaný, tam je nepustil. Žalovaný měl dát matce peníze na dovybavení jejího bydlení u sestry [jméno FO], ale nikdy nedal. Řekl, že nemá z čeho. Žalobce je připraven žalovaného vyplatit, má zajištěné finanční prostředky. Žalovaný obývá celý dům. Pokud by tam měla být zřízena další bytová jednotka, tak by se musely místnosti po otci zrekonstruovat a jsou také plesnivé. Nedokáže si představit, že by v tom domě mohly být dvě bytové jednotky, že by se tam vešly dvě rodiny. Nedokáže si představit, že by tam takto mohli s žalovaným žít. Je na 100 % přesvědčen, že žalovaný nemá finanční prostředky ani na stavební úpravy ani na vyplacení. Žádné investice, které by tam žalovaný provedl, jim neukazoval. O klíče žádal žalovaného několikrát, ale marně. Žádali ho o klíče od domu hned u dědického řízení. Chtěli klíče od celé nemovitosti, aby tam měli přístup. Na další dědické jednání bratr nepřišel, tak s ním komunikovali telefonicky a znovu klíče chtěli. Sám otce navštěvoval 4-5 x ročně a on mu říkal, že má s žalovaným nějaké osobní nesrovnalosti, a že neví, jakým způsobem to bude řešit. Nijak to nekonkretizoval, ale že se nějak delší dobu spolu nebaví. Žalovaný obývá jedinou bytovou jednotku v domě, v nebytových prostorách bydlet nemůže. [adresa] má jen žalovaný, takže to nemůže obývat nikdo jiný než on. Po dědickém řízení žádnou představu řešení neměl, každý ze sourozenců měl , a protože tam žalovaný bydlel, vznesl na něho dotaz, ať dá svůj návrh, jak by to chtěl, ale ničeho se od žalovaného nedočkal. - Žalovaný ani po výzvě a poučení soudu jiné důkazy neoznačil, nenavrhnul ani nepředložil, jeho reakci soud pokládá za nedostatečnou pro soudní rozhodnutí.
5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Odhadem ceny obvyklé byla dne [datum] [Anonymizováno]. [jméno FO] stanovena cena nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] k dědickému řízení ve výši 2 980 000 Kč. [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne [datum] provedl vklad do katastru nemovitostí a namísto [jméno FO] byli zapsáni podílovými spoluvlastníky k parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, jejíž součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] - bydlení, a k parc. č. [hodnota] - zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, vše v kat. úz. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], kdy žalobce byl spoluvlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti , žalovaný , [jméno FO] a [jméno FO] . na základě usnesení soudu o dědictví [spisová značka] s právními účinky zápisu ke dne [datum]. Toto je pak patrno i z výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného ke dni [datum]. Z náhledu do katastru nemovitostí ze dne [datum] pak vyplynulo, že následně se stali podílovými spoluvlastníky k parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, jejíž součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] - bydlení, a k parc. č. [hodnota] - zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, vše v kat. úz. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pouze účastníci tohoto řízení, kdy žalobce je spoluvlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti a žalovaný . Právní zástupce žalobce dne [datum] vyzval žalovaného k prodeji podílu id. na uvedených nemovitostech žalobci za částku 745 000 Kč a k odsouhlasu prodeje do [datum]. Jinak ať výzvu považuje za předžalobní upomínku. Doporučená zásilka nebyla žalovanému doručena, neboť nebyla do [datum] vyzvednuta. Poté vyzval právní zástupce žalobce dne [datum] znovu žalovaného k prodeji podílu a k odsouhlasení prodeje do [datum] s tím, že poté bude podána žaloba. Znaleckým posudkem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo vypracováno ocenění předmětných nemovitostí v celkové obvyklé obecné tržní ceně částkou 4 600 000 Kč. Dále v posudku uvedl na otázky soudu i stran, že na základě provedeného místního šetření a prohlídky nemovitostí není možné její reálné rozdělení. Předmětná nemovitost je dispozičně řešena zatím hypoteticky na dvě samostatné bytové jednotky a nebytovou jednotku. U bytu č. [hodnota] byly provedeny stavební úpravy spojené s jeho modernizací, nevyžadující ohlášení stavebnímu úřadu, ale ohledně přestavby bytu č. [hodnota] nebyly nalezeny žádné doklady, kterými by byly stavební úpravy nahlášeny na stavební úřad, a to ani doklad o kolaudaci. Tyto stavební úpravy byly provedeny bez stavebního povolení a projektové dokumentace. Bytová jednotka č. [hodnota] má výměru [Anonymizováno] m2 a bytová jednotka č. [hodnota] výměru [Anonymizováno] m2, jsou tedy v poměru 37:63, což neodpovídá podílům spoluvlastníků a . Obvyklá cena těchto částí, pokud by byly vymezeny jako jednotky, je hypoteticky stanovena u bytu č.[hodnota] o velikosti 2+kk částkou 1 900 000 Kč a bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1 částkou 3 100 000 Kč. Dle vyjádření znalce ze dne [datum] k námitkám stran je kalkulovaná cena případných bytových jednotek jen jako hypotéza, neboť budova není na jednotky prohlášena tj. rozdělena. Obvyklou hodnotu jednotek jako samostatných nemovitostí lze určit, až pokud již existují jako samostatné nemovitosti zapsané v katastru. Zadání posudku neobsahovalo požadavek zjistit a posoudit provedené stavební úpravy a práce a není to ani možné, když již byly provedeny a není o nich žádná dokumentace. Ocenění neexistující jednotky jako samostatné nemovitosti je možné pouze hypoteticky. Znalec doplnil na žádost žalovaného dne [datum] své vyjádření ohledně nebytové jednotky v domě č. p. [Anonymizováno], že se jedná o nebytové prostory, u kterých nelze odhadnout, jaký by byl rozsah a plocha těchto prostor, neboť na sebe vždy prostorově nenavazují a nepřiléhají, případně jsou oddělené. Není tak zřejmé, které by připadly do společných částí či jen některým vlastníkům jednotek a jaké stavební úpravy by bylo nutné provést pro vymezení jednotky. Nelze tedy nebytové prostory v domě jako jednotku ocenit. [právnická osoba] a žalobce dne [datum] uzavřeli Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, Dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a zřízení účtu, Smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce ohledně úvěru ve výši 1 000 000 Kč. Smlouvu o přistoupení k dluhu uzavřela dne [datum] [právnická osoba] a [jméno FO] jako přistupitelka k dluhu žalobce ve výši 1 000 000 Kč. Na spořicím účtu žalobce u [jméno FO] bank byl dle výpisu za květen 2021 konečný zůstatek k [datum] ve výši 172 728,67 Kč. Podle výtisku z bankovnictví [jméno FO] byl aktuální zůstatek dle internetového bankovnictví na jejím běžném osobním účtu u Raiffeisenbank činí 515 981,07 Kč, neznámého dne. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve věci žalobce [Jméno žalovaného] proti žalovaným [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] o obnovu řízení byl zamítnut návrh na obnovu řízení [spisová značka]. Žalobou ve věci sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum] se domáhal rozhodnutí soudu, aby usnesení učiněné soudním komisařem [tituly před jménem] [jméno FO], notářem se sídlem v Olomouci, vydané [datum] pod č. j. [spisová značka], bylo v celém rozsahu zrušeno. Dle informačního systému Okresního soudu v Olomouci věc sp.zn. [spisová značka] byla pravomocně skončena dne [datum] zamítnutím návrhu [Jméno žalovaného] na obnovu dědického řízení sp.zn. [spisová značka]. U Okresního soudu v Olomouci byla dále podána žaloba vedená pod sp.zn. [spisová značka] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaného [Jméno žalovaného] ke stavbě č.e. [Anonymizováno] ve [jméno FO]. Žalobce má na spořícím účtu u [právnická osoba]. částku ve výši 721 308,14 Kč ke dni [datum]. Dle výtisku z internetového bankovnictví má dále schválenou půjčku 1 398 000 Kč. Znaleckým posudkem ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] došlo k doplnění jeho předchozího posudku ze dne [datum] ke zjištění aktuální tržní ceny předmětných nemovitostí, kterou nyní stanovil ve výši 6 400 000 Kč.
6. Dle výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] další znalecký posudek vypracovával v roce 2025 a stanovil obvyklou cenu dle aktuální databáze zobchodovaných nemovitostí, které má ve svém archivu a v archivu spolupracujících odhadců v [adresa], také vše konzultoval s realitními kancelářemi. Jedná o atypickou nemovitost, použil k porovnání nemovitosti, které byly zobchodovány především v dané obci. Porovnávací metoda je metoda podpůrná a není to matematický výpočet. Nebytové prostory se dají použít jako sklady, je s nimi uvažováno jako s příslušenstvím, proto ty podlahové plochy jsou brány jen 50 procenty. A ještě v tom je zohledněn i stavebně technický stav a jejich vybavení. Jsou v podudržovaném stavu před modernizací. Cenu ovlivňují právní nedostatky stavebních úprav, proto se přiklonil k té spodní hranici ceny. Kdyby byl pasport budovy a bylo to povolené, tak by ta cena byla vyšší. Garáž neměla na cenu vliv. Prodejnost odhaduje do šesti měsíců z důvodu lokality. Je to standardně veliká nemovitost. Nyní skutečně je poptávka po nemovitostech v lokalitě [adresa]. A tím pádem ten rozdíl cen mezi jeho posudky musí být těch 50 % nebo 40 %. Vycházel ze započitatelné podlahové plochy, kdy obytná plocha musí mít určité parametry, musí být mj. vytápěná, mít nějaké standardy vybavení sociálního zařízení. Jsou výhody a nevýhody nemovitosti, není dokončena fasáda, zaprávky, není zateplená, tím pádem je tam spodní hranice obvyklých cen. Stanovil cenu v cenovém rozpětí díky všem těm výhodám, nevýhodám, velikosti plochy, velikosti pozemku a zůstal u spodní hranice cenového rozptylu. Vymezení jednotek je možné, ale je otázka, v jakém rozsahu by se ti spoluvlastníci domluvili. Bytová jednotka 2 + kk má samostatný vstup, 3+1 má přístup po schodišti, je to oddělitelné. Neví, jak by se řešily skladové prostory, z hlediska užívání těchto dvou bytů. Reálné rozdělení není možné, jedině na jednotky a přípojka je na všechno jen jedna. Dle výpovědi svědků a to [jméno FO], sestry obou účastníků, žádala svědkyně marně žalovaného o možnost vidět nemovitost nebo mít od ní klíč, když ji jako sourozenci zdědili. Nemovitost sleduje, protože bydlí poblíž. Investice dělal otec a nějaké investice dělala i ona s manželem. Po smrti otce se tam žádné další investice asi nedělaly. Věděla od sousedů, že tam žalovaný měl nájemníka. V dědickém řízení se projednával závazek otce, a to půjčka od kamaráda otce [jméno FO] 200 000 Kč na topení. Domluvili se jako dědici, že tento závazek zaplatí. V dědickém řízení žalovaný uváděl, že do nemovitosti dělal nějaké investice, žádné doklady však nedodal. Účastníci společně ohledně nemovitosti nekomunikují vůbec, žalovaný ignoruje snahy žalobce o komunikaci. Odstěhovala se před více než 10 lety, neboť se s otcem nepohodli. Když v domě bydlela s manželem, tak dům opravovali, hlavně ty prostory v prvním patře, kde nyní asi bydlí žalovaný. Svůj podíl převedla na žalobce a i sestra to tak udělala, protože se chtěly vyhnout stresům spojeným se soudy s žalovaným. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], že zná žalobce i žalovaného jako děti svého známého a spolupracovníka [jméno FO] od roku 1992. Ten koupil v [jméno FO] dům, který pořád opravoval. Stále se stěhoval, z patra do přízemí a zpět, podle toho, jak práce probíhaly. Žalovaný si tam pro sebe upravoval bydlení v přední části v patře. [jméno FO] říkal, že on sám bude bydlet v zadní části do dvora, a že si to tam musí udělat pro sebe. Financoval to [jméno FO], od svědka si půjčil 250 000 Kč na opravy domu, část splatil, ale pak zemřel. Díky přístupu dětí je svědkovi splácen i zbytek, přestože neměli sepsanou žádnou smlouvu. Asi půl roku po smrti [jméno FO], svědka kontaktoval žalobce s tím, že je problém s vyrovnáním, a že jestli může říct žalovanému, ať se s žalobcem zkontaktuje nebo převezme poštu. Žalobce převzal agendu i za sestry, vystupoval i za ně, chtěli se domluvit ohledně dědictví. Žalovaného navštívil, sdělil mu to a on na to řekl, že to bere na vědomí. Od obou účastníků ví, protože se s nimi bez problému baví, že se nemohou shodnout, že mezi nimi skřípe komunikace. Vrácení peněz z půjčky dostal od žalobce naráz, dcery ji postupně splácí a žalovaný mu dal tak do 5 000 Kč. [jméno FO] vozil obědy asi tři roky od roku 2014. Tehdy bydlel žalovaný v patře v přední části. Z účastnické výpovědi žalobce, že se v dědickém řízení pokoušeli jako sourozenci dohodnout. Žalovaný nepředložil žádné doklady o investicích, tak je neuznali. Otec říkal, že žalovaný na domě pracoval, ale investice dělal otec. Vůči panu [jméno FO] půjčku uznali a dohodli se na uhrazení. K záležitosti ohledně domu žalovaný řekl, že až u soudu. Právní zástupce vyzval žalovaného k reakci. Žalovaný to chtěl řešit soudně, i když se s ním chtěli dohodnout. Doporučený dopis však nepřevzal, psal mu i emaily. Požádal pana [jméno FO], aby zkontaktoval žalovaného. Bratr však vůbec nereagoval. Jejich vztahy jsou historicky špatné. V dědickém řízení po matce dostali sourozenci každý chaty a jsou nadále spoluvlastníci. Žalovaný řekl, že je vyplatí, ale nikdy se to nestalo. Zamezil jim vstup do chaty i do domu. Byl v domě v [jméno FO] v dohodnutý den [datum] se sestrou [jméno FO]. Žalovaný je ale pustil jen do části domu tam, kde bydlel otec. Otec vždy popisoval, co se všechno rekonstruuje, říkal, že tam žalovaný fyzicky pracuje, ale platí to otec sám. Že žalovaný neplatí ani nájem, ale že si to odpracovává. Když otec zemřel, na účtu neměl vůbec nic. Žalovaný říkal, že zaměstnání žádné nemá, že si pouze brigádně přivydělává. Neví, že by měl žalovaný nějaký stálý pravidelný příjem, spíš vyplynulo, že pobírá nějaké příspěvky a sociální dávky. Sestře dlužil žalovaný 5 000 Kč a ani toto jí nedal s tím, že nemá z čeho. Ví, že měl bratr nemalé dluhy. Spotřebu vody a elektřiny v [jméno FO] platil otec ze svého účtu. Na stavebním úřadu i obecním úřadu řekli, že je v domě pouze jeden byt a žádný další. Stavby jsou na černo, a už z úřadu vyzývali k ohlášení těchto staveb. Byt je v patře a obývá ho žalovaný, tam je nepustil. Žalobce uvedl, že je připraven žalovaného vyplatit, má zajištěné finanční prostředky. Nedokáže si představit, že by v tom domě mohly být dvě bytové jednotky, že by se tam vešly dvě rodiny. Nedokáže si představit, že by tam takto mohli s žalovaným žít. Je na 100 % přesvědčen, že žalovaný nemá finanční prostředky ani na stavební úpravy ani na vyplacení. O klíče žádal žalovaného několikrát, ale marně. Po dědickém řízení žádnou představu řešení neměl, každý ze sourozenců měl , a protože tam žalovaný bydlel, vznesl na něho dotaz, ať dá svůj návrh, jak by to chtěl, ale ničeho se od žalovaného nedočkal.
7. Podle ust. § 1140 odst. 1, 2 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle ust. § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle ust. § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle ust. § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.
8. Z výše citované zásady „nikdo nemůže být proti své vůli nucen, aby ve spoluvlastnictví setrval“ vyplývá dobrovolnost existence spoluvlastnictví (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5159/2014). Spoluvlastník může zpravidla kdykoliv po ostatních spoluvlastnicích (dohodou či žalobou) požadovat (i) zrušení spoluvlastnictví, čímž může docílit zániku spoluvlastnictví jako celku, nebo (ii) oddělení ze spoluvlastnictví, čímž může docílit zrušení své účasti ve spoluvlastnictví při současné změně společné věci; ta je zmenšena o oddělenou část. Právo spoluvlastníka domáhat se zrušení spoluvlastnictví může být omezeno ujednáním spoluvlastníků (§ 1154 o. z.), pořízením pro případ smrti (§ 1155 odst. 2 o. z.), rozhodnutím soudu (§ 1155 odst. 1 o. z.) nebo přímo zákonem (§ 1140 odst. 2 o. z.). Podle § 1140 odst. 2 o. z. je na překážku zrušení spoluvlastnictví nevhodnost doby či vznik újmy jen některému ze spoluvlastníků. Mimoto judikatura připustila, že lze zcela výjimečně zamítnout žalobu na zrušení spoluvlastnictví i pro zjevné zneužití práva podle § 8 o. z. (srov. opět rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 5159/2014). Žalovaný, tedy spoluvlastník, který návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nepodal, v řízení nenamítl, že by byla ve věci dána některá z výše uvedených překážek pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků. Současně ani nebylo soudem zjištěno, že by návrh žalobce představoval zjevné zneužití práva. Soud tedy dospěl k závěru, že spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem lze zrušit a vypořádat.
9. Jestliže se soud měl zabývat způsobem vypořádání spoluvlastnictví účastníků, tak tak učinil s odkazem na Občanský zákoník, Komentář 2. vydání (3. aktualizace), Praha C. H. Beck 2024, který uvedl následující: Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je sice řízením sporným, spadá však do kategorie řízení, v nichž z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 občanského soudního řádu). V této souvislosti používaný termín „iudicium duplex“ vystihuje skutečnost, že každý ze spoluvlastníků může podat žalobu, všichni spoluvlastníci mají postavení žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kdo žalobu podal. Soud není vázán návrhem, nýbrž zákonnou posloupností vypořádacích důvodů a rozsudek lze vykonat nejen na návrh žalobce proti žalovanému, ale i na návrh žalovaného proti žalobci. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, sekundárním způsobem je přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu. Posledním možným způsobem je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1618/2015).
10. Po zhodnocení všech provedených důkazů a skutkových zjištění v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Žalobce jako většinový spoluvlastník předmětných nemovitostí nechtěl s ohledem na nastalou situaci nadále zůstat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným jako menšinovým spoluvlastníkem. Účastníci neuzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, neboť žalovaný snahy žalobce o komunikaci ignoroval. Žalobce se, jako spoluvlastník ve výši podílu, tedy domáhal oprávněně svého práva na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem, neboť nikdo nemůže být spravedlivě nucen, aby setrvával ve spoluvlastnickém vztahu. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že spoluvlastnictví účastníků přináší stranám řadu neshod. Žalovaný neumožňuje žalobci vstup do nemovitostí ani jakékoliv spoluužívání, za celou dobu mu umožnil pouze jedno nahlédnutí a to jen do části nemovitosti a klíč mu předal až v listopadu 2024 tj. po 6 letech soudního sporu. Na pokyn krajského soudu byl žalovaný soudem prvního stupně u jednání dne [datum] vyzván ve smyslu § 118 a) odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnil vylíčení rozhodných skutečností a označil důkazy ke svým tvrzením o vhodnosti a konkrétnímu způsobu jím navrhovaného vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a poučen, že v případě nesplnění této výzvy, může dojít k neunesení břemene tvrzení a důkazního, čehož následkem může být pro žalovaného nepříznivé rozhodnutí ve věci.
11. Ani poté však žalovaný dostatečně nereagoval a nepředložil žádné jiné skutečné věcné řešení této záležitosti, když uvedl pouze své subjektivní názory řešení vypořádání v jeho prospěch. Nedoložil žádné důkazy z nichž by mohl soud vycházet při jiném postupu ke způsobu vypořádání rozdělením. Pro soudní rozhodnutí byla jeho reakce nedostatečná. Žalovaný ani po celé soudní řízení neučinil žádný konkrétní návrh ohledně vypořádání jím zmiňovaných, nijak však ani netvrzených investic. Neoznačil ani nedoložil žádné listiny jako důkazy k případným investicím, aby soud mohl posoudit, zda neuplynula promlčecí doba. Ovšem totéž platí i ohledně způsobu jím preferovaného vypořádání, kdy žalovaný neoznačil ani nenavrhl jakýkoliv důkaz k takovému postupu, jako např. koncept dohody či podklady pro skutková zjištění a následné rozhodnutí soudu, zda a jak je možno dle jeho představ celé předmětné nemovitosti rozdělit takovým způsobem, aby to bylo možné reálně provést při zachování všech zákonných požadavků. Žádným věrohodným způsobem nerozporoval jeho nepřizpůsobivé jednání vůči spoluvlastníkovi neslučitelné s dalším spoluužíváním. Soud k tomuto poskytnul žalovanému výzvu i poučení na pokyn nadřízeného soudu, ale i nadále bylo v průběhu řízení prokázáno listinami, výslechy svědků, znalce i žalobce, že je zde významný důvod vylučující rozdělení nemovitostí. A to, kromě stanoviska znalce o reálné nedělitelnosti, nelegalizaci vystavěných prostor v domě a neexistence vymezených jednotek, zejména ten, že účastníci jsou ve sporu již od roku 2018, po celou dobu nejsou schopni vzájemné komunikace a to nejen osobní, ale i ohledně rozdělení, zpřístupnění, užívání, financování a udržování daných nemovitostí. Jejich následné vlastnění účastníky by bylo zdrojem mnoha dalších neshod a popř. soudních sporů. Žalovaný nadužívá předmětné nemovitosti a brání svým přístupem druhému spoluvlastníkovi ve výkonu jeho vlastnických práv. Byl prokázán negativní přístup žalovaného k řešení otázek spojených se spoluvlastnictvím, když žalovaný ani neumožňuje přístup žalobce jako spoluvlastníka do nemovitosti, nechce vážně řešit způsob společného užívání či vypořádání, ale pouze skutečné řešení oddalovat. Žalovaný uvedl, že jinou nemovitost nevlastní, což nebylo shledáno jako pravdivé. Soud tedy dospěl k závěru, že není možné jiné řešení, než přikázání nemovitostí žalobci jako většinovému spoluvlastníkovi, který na rozdíl od žalovaného opakovaně prokázal schopnost vyplatit druhé straně sporu její podíl, oproti žalovanému, který nedoložil jakoukoliv solventnost (byť i k doplacení případného rozdílu mezi podíly účastníků). K tomu soud poukazuje na skutečnost, že žalovaný soud opakovaně žádal o osvobození od soudních poplatků, tvrdil svou špatnou finanční situaci. Přitom náhle na straně druhé uvádí, že by byl schopen žalobci penězi vynahradit, pokud by mu byla přiřknuta větší část podílu, než mu náleží. O tomto úmyslu i schopnosti úhrady má nejen žalobce, ale i soud důvodné pochybnosti.
12. Pokud se soud zabýval způsobem vypořádání spoluvlastnictví účastníků, tak uzavřel, že reálné rozdělní věcí není možné, neboť tato možnost byla vyloučena vyjádřením znalce ve znaleckém posudku i písemných vyjádřeních včetně jeho výpovědi před soudem. Za daného stavu soud tedy rozhodoval ve smyslu ust. § 1143 a § 1147 občanského zákoníku a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků na návrh žalobce, který navrhoval vypořádání přikázáním vlastnictví jemu, včetně zaplacení vypořádacího podílu dle závěrů nového znaleckého posudku. V řízení doložil žalobce potvrzení banky o současném zůstatku na účtu ve výši 721 308,14 Kč a formulář o standartních informacích o spotřebitelském úvěru ve výši 1 472 882 Kč. V daném případě byl tedy splněn předpoklad pro to, aby za zrušení spoluvlastnického podílu mohla být žalovanému fakticky poskytnuta přiměřená náhrada ve výši stanovené aktuálním znaleckým posudkem. Vzhledem k těmto okolnostem, kdy žalovaný neprokázal, že by byl schopen žalobce jakkoliv vyplatit, žádné důkazy k investicím či k případnému vymezení jednotek (které však nejsou ani po celou dobu sporu legalizovány) netvrdil ani nepředložil, soud rozhodl v souladu se závěry znalce a nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobce, když neshledal žádné důvody, proč by spoluvlastnictví účastníků nezrušil a nevypořádal. Žádné takovéto důvody, které uvádí výše citovaná zákonná úprava, ostatně ze strany účastníků tvrzeny ani prokazovány nebyly, kromě sdělení subjektivního pocitu žalovaného, že má k nemovitosti úzký vztah a chtěl by zde i nadále bydlet s dětmi. Zdroj finančních prostředků k výplatě vypořádacího podílu však prokázal pouze žalobce provedenými důkazy. Za této situace se tedy soud dále zabýval otázkou přiměřené náhrady. Při jejím určení soud vycházel z nově zpracovaného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který určil celkovou obvyklou obecnou tržní cenu nemovitostí částkou 6 400 000 Kč. K dříve uplatňovaným námitkám ke znaleckému posudku soud uvádí, že provedené důkazy tj. prvotní znalecký posudek, doplněný znalecký posudek, několik následných vyjádření znalce k otázkám a námitkám stran, na tyto dostatečně odpověděly. Jiné důkazy prováděny nebyly, když skutková zjištění byla dostatečná z provedených důkazů. Obecná cena nemovitostí byla stanovena ve výši 6 400 000 Kč, s ohledem na to, že žalovaný byl spoluvlastník , má právo na zaplacení poměrné části tedy 1 600 000 Kč, jak bylo stanoveno ve výroku rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebylo dosaženo dohody o zrušení spoluvlastnictví mezi účastníky a žalobce nechtěl nadále setrvat v nefunkčním spoluvlastnickém vztahu, soud ze všech shora uváděných důvodů žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků. Tyto nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobce a toho pak soud zavázal zaplatit žalovanému částku odpovídající jeho zákonnému podílu tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl, na pokyn krajského soudu ze dne [datum] - že je nutno o nákladech řízení rozhodnout dle již ustálené judikatury týkající se nákladů řízení při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ve výroku IV. v souladu se závazným stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, podle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicium duplex, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Z odůvodnění stanoviska lze uvést následující: Spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat; jako takové je dané řízení nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje i právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit); v případě spoluvlastnictví se specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 174/05 ze dne 12. 4. 2006). Pro případ, že se sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či jeho zrušení a vypořádání, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srov. § 1140 a § 1143 o. z.). Rozhodnutí nesetrvávat nadále ve spoluvlastnickém vztahu je svobodným rozhodnutím spoluvlastníka, jehož vlastnické právo je chráněno čl. 11 odst. 1 Listiny, ovšem stejnou měrou jako vlastnické právo kohokoli jiného, tedy i ostatních spoluvlastníků. Z druhé strany proto kromě toho, že nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, platí rovněž, že nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody (ať už se jí brání z objektivních, či subjektivních důvodů), ačkoliv smírné vyřešení věci, a zvláště ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je více než vítané a vhodné. Soud tedy v souladu s uvedenou judikaturou rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
14. O nákladech řízení státu bylo soudem rozhodnuto ve výrocích V. a VI. v souladu s §148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výsledek řízení znamená, že nákladová povinnost vůči státu se uloží tomu z účastníků, komu vznikne povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníkovi. Jestliže povinnost nevznikla žádnému z účastníků s ohledem na výsledek (v projednávané věci pak s ohledem na povahu sporu), rozdělí se náklady státu mezi účastníky rovnoměrně, srov. Občanský soudní řád, Komentář, 3. vydání (1. aktualizace), Praha C. H. Beck, 2022 – výklad k § 148 o. s. ř. V řízení vznikly státu náklady za přiznané a vyplacené znalečné [Anonymizováno].[Anonymizováno][jméno FO] ve výši 26 277,10 Kč za první posudek, pak 13 044 Kč za doplněk znaleckého posudku a účast u jednání, plus svědečné [tituly před jménem] [adresa] Kč. Celkem tedy náklady řízení státu činí 39 759,10 Kč. Každý z účastníků uhradil zálohu na znalečné 3 000 Kč, takže po odečtení těchto záloh zbývá k zaplacení žalobci i žalovanému po 16 879,55 Kč na účet Okresního soudu v Olomouci. Lhůta k plnění nákladů řízení státu byla stanovena prodloužená soudcovská 30 denní dle ust. § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř.