22 C 333/2019 - 265

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně [Jméno žalobkyně], narozené [rodné přijmení] [Datum narození žalobkyně] a žalovaného [jméno FO], narozeného [Datum narození žalovaného], podílových spoluvlastníků nemovitých věcí tak, že žalobkyně je vlastníkem v podílu , žalovaný je vlastníkem v podílu , k nemovitostem, jimiž jsou pozemky parc. č. - [Anonymizováno]. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům stojící na pozemku č. [hodnota] - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, orná půda - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, vodní plocha - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, orná půda - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vodní plocha - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, zahrada - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, orná půda - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] se zrušuje.

II. Výlučným vlastníkem nemovitostí, pozemků parc. č. - [Anonymizováno]. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům stojící na pozemku č. [hodnota] - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, orná půda - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda - [Anonymizováno], o výměře[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, vodní plocha - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, orná půda - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vodní plocha - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, zahrada - [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, orná půda - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda - [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] je žalobkyně.

III. Na úhradě vypořádacího podílu je žalobkyně povinna uhradit žalovanému částku 1 675 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 74 149 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

V. Na náhradě nákladů státu je žalovaný povinen České republice uhradit částku, jejíž výše bude určena samostatným rozhodnutím do pokladny Okresního soudu Praha – východ, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu dne 2. 9. 2019 žalobní návrh, jímž se domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků s následujícími tvrzeními. Účastníci řízení jsou sourozenci, podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, žalobkyně , žalovaný , pozemků parcelních čísel [Anonymizováno]. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vodní plocha, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno]m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vodní plocha, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nabyty byly darovací smlouvou od rodičů z 20. 8. 2004 pro žalobkyni a žalovaného (právní účinky vkladu 31. 8. 2004 – vklad práva povolen příslušným katastrálním úřadem pod č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]), darovací smlouvou z 2. 3. 2018 (právní účinky vkladu 6. 3. 2018 – vklad práva povolen příslušným katastrálním úřadem pod č. j. V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]). Dále žalobkyně nabyla vlastnictví od matky k pozemku parc. č. [hodnota], orná půda, [Anonymizováno] m2, katastrální území [adresa], obec [adresa], darovací smlouva z 7. 6. 2018 (právní účinky vkladu 8. 6. 2018 – vklad práva povolen příslušným katastrálním úřadem pod č. j. V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]), a vlastnické právo v rozsahu další od matky. Žalobkyně tak postupně nabyla dílem od obou rodičů nemovitostí a dílem pouze od matky dvěma smlouvami nemovitosti. Žalovaný nabyl od obou rodičů nemovitostí. Nemovitost hospodářsky využívá pouze žalobkyně. Na pozemku [Anonymizováno]. [Anonymizováno], součást stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, na základě rozhodnutí žalobkyně, majoritního podílového spoluvlastníka, uspokojuje v předmětném rodinném domě matka účastníků řízení [jméno FO] potřeby bydlení, má zde trvalý pobyt. Nemovitost [jméno FO] (matka účastníků řízení) zdědila. Má k nim hluboký citový vztah, zájmem žalobkyně je, aby zde mohla v klidu žít, bez obavy, co by žalovaný prováděl, čím by jí ztrpčoval život. Žalobkyně prostřednictvím manžela využívá další pozemky k chovu včel, produkci medu. Včelstva jsou v nemovitosti umístěna od roku 2015, současně 20 včelstev. Jsou řádně evidována u [právnická osoba]. V plánu rozvoje hospodářské činnosti je rozšíření stávajícího chovu o dalších 20 včelstev. Včelstva jsou umístěná na pozemku par. č. [hodnota], [adresa]. Žalobkyně dále hospodářsky využívá vedlejší budovu rodinného domu a stodolu na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] - zázemí, sklad pomůcek, nářadí, náhradních úlů, uskladnění plástů. Současně i mechanizovanou výtoč medu. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] slouží pěstování ovocných stromů, trávy, sušení sena, parc. č. [hodnota] pěstování ovocných stromů a zeleniny. Jsou užívány matkou účastníků jako záhumenku, zpestření každodenní stravy, nedílná součást konzumace bydlení v domě č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota]. Pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [hodnota], část pozemku parc.č. [hodnota] a část pozemku parc.č. [hodnota] jsou rozhodnutím původních většinových spoluvlastníků, pronajaty [právnická osoba] [právnická osoba]. Žalobkyně v rámci rozvoje nemovitostí předpokládá výsadbu ovocného sadu na části pozemku parc. č. [hodnota]. Na pozemcích parc. č. [hodnota] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] připravuje protierozní a protipovodňové opatření, navrženo [Anonymizováno] krajem, zpracováno za podpory operačního programu životní prostředí ve "Studii odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opaření v povodí [Anonymizováno]". Lokalita [adresa], pozemky, které jsou předmětem řízení, byly [Anonymizováno] krajem vytipovány jako vhodné k realizaci tohoto projektu. Jedná se o opatření zamezující splachování zemědělské půdy a zaplavování pozemků. Projekt [adresa] byl doporučen k realizaci, nezískal však souhlas všech vlastníků (žalovaný se nevyjádřil), větší počet bodů při hodnocení tak má jiný projekt. Žalovaný se od nabytí vlastnického práva odmítal jakkoli podílet na chodu nemovitostí, přispívat na údržbu, opravy v rozsahu podílu, ostatní spoluvlastníky napadal a urážel. Chvilkový zájem projevil cca před 8 lety, chtěl vybudovat ubytovnu pro dělníky. V domě č. p. [Anonymizováno] na pozemku st. [Anonymizováno] uspokojovala potřeby bydlení nejen matka, ale i babička, projekt byl tak odmítnut. Od této doby dle vyjádření matky účastníků řízení se jeho chování zhoršilo, přerůstalo v absolutní nezájem o cokoli (silný vítr, pád stromu na plot, silné sněžení, odklízení přístupové cesty, ač má mechanizaci, déšť – nezavolal, zda se něco nestalo, zátopová oblast). K žádosti o opravu 10 tašek na chlívku pro slepice, kam zatékalo s hrubostí a arogancí uvedl, že sere na slepičky, ať to opraví kdo chce. Cítil, že situace je neudržitelná, navrhl ukončení své účasti podáním z 23. 2. 2018 největšímu podílovému spoluvlastníku, matce [jméno FO], kdy navrhl, aby jej ostatní podíloví spoluvlastníci vyplatili, popř. vrátí dar, svůj podíl prodá. Vůlí žalobkyně je zachovat pokojný stav pro dožití matky, pro niž je soužití se synem (žalovaným) nepředstavitelné, pro hrubé až násilné chování z něj má strach, vzbuzuje v ní obavy a neklid. Žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván ke smírnému řešení dle § 1141 o. z. Žalobkyně ve výzvě z 19. 7. 2019 notifikovala, zejména s ohledem na nezájem žalovaného o nemovitost, absenci podílu na opravách a údržbě, i vzhledem k obavám uživatele domu č. [hodnota] na pozemku [Anonymizováno]. [Anonymizováno] z žalovaného samého, vůli nabýt vlastnické právo v celém rozsahu. Žalovaný uvedl, že s ohledem na vztah k nemovitosti, množství osobně odvedené práce má naopak on zájem ji nabýt. S ohledem na vhodnost zachování stávajícího hospodářského užívání, nezájem žalovaného, vyjádření žalovaného o ukončení jeho účasti v kondominiu, nemožnost vertikálního rozdělení domu č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno]na pozemku [Anonymizováno]. [Anonymizováno], ohledem na princip majorizace je vhodným způsobem vypořádání § 1147 o. z. přikázání žalobkyni za přiměřenou náhradu vyplacenou žalovanému. Za tím účelem je žalobkyní vypracován znalecký posudek. Úřední cena je dle žalobkyně vyšší než obvyklá, činí dle přiloženého znaleckého posudku znaleckého ústavu 3 882 050 Kč, podílu žalovaného odpovídá 970 513 Kč.

2. Žalovaný tvrdil, že žaloba obsahuje účelová tvrzení, vyvolává dojem starosti žalobkyně o matku a nemovitosti. Situace je odlišná, žalovaný a jeho otec, otec účastníků řízení, spolu budovali na domě čp. [Anonymizováno] podlahy, omítky, nádvoří, střechy, pokoje, topení, vodu, kanalizace, založili dále vinici, sad, bez pomoci žalobce. Po rozvodu manželství k návrhu matky cca před 14 lety žalovaný každý druhý den matku navštěvoval, podporoval, staral se o nemovitosti, a to i s manželkou. Žalobkyně o nemovitosti zájem počala jevit cca před třemi lety. Žalovaný vybudoval maštal pro koně a ohradu, k nátlaku matky je musel odstranit. Ztráta mu nebyla kompenzována, finance a úsilí. Sníh odklízel frézou, jíž zakoupil. Matka se divila, kolik práce fréza udělá, že má i světlo. Sekal trávu, ryl záhony na podzim, provedl opravy budov, střech, řezal dřevo. Žalobkyně byla bez zájmu, potřeby matky uspokojoval žalovaný s partnerkou. Proto před cca 7 lety chtěl odkup nemovitostí dle dohody. Žalobkyně chtěla i výplatu budoucího dědictví, tudíž k dohodě a odkupu nedošlo. Dále spolufinancoval nákup zemědělské techniky, traktor, pluhy, valníky, kombajn, sazeč, vyorávač, což matka zpeněžila bez výplaty žalovanému. Nemohl realizovat chov ryb, budování sádek, chov dobytka, hospodaření s nemovitostmi, vstoupit mohl pouze za účelem práce. Plnil přání matky tak, že ji mohl navštívit, když odvedl práci, žalobkyně z tohoto čerpala požitky. Toto se však změnilo, žalovaný již následně neměl do nemovitostí přístup, znemožněno bylo i použití nástrojů, nářadí ve vlastnictví žalovaného (lešení, klíče, historický motocykl). Situace je odlišná od líčení žalobkyně, nemůže obstát tvrzení, že žalovaný se nezajímá, nestará se, nepodílí se na ničem. Pokud žalovanému byl znemožněn vstup, je komplikované se podílet na údržbě a opravách. Výnosy čerpá žalobkyně, nejsou zanedbatelné. Žalovaný souhlasil s chovem včel, ale pouze s osobním užitím, ne komerčním. Žalovaný nebyl informován o změně vlastnictví, což souvisí se vznikem problému. Odmítá tvrzené hrubé chování k matce. U této upadl v nemilost. Po rozvodu rodičů se stýká s otcem, k čemuž matka řekla, že toto je za trest, je pro ni nejhorší syn. Žalobkyně na otce zanevřela, odměnou je dar nemovitostí. Je to v rozporu s dobrým mravem, ujištěními a dohodami. Žalovaný s ohledem k situaci navrhl odkup spoluvlastnického podílu, prodej svého spoluvlastnického podílu třetí osobě či výplatu tohoto podílu. V květnu 2020 telefonovala matka, kdy poseká trávu, navrhl jiný termín a byl to problém. V listopadu 2017 byl odvezen sanitou s těžkou blokací páteře, tři dny po propuštění z nemocnice telefonovala matka, že v lese padl strom, nechť jej odveze ihned, aby jej nikdo neukradl. Žalovaný poukázal na svůj stav, matka řekla, že jí to nezajímá, nechť to zařídí. Výzva právního zástupce žalobkyně byla učiněna v létě, žalovaný se neměl možnost s ní dostatečně včas seznámit. Nebyla mu dána možnost výběru, byl činěn nepřípustný nátlak – buď přijme návrh žalobkyně, nebo bude soudní řízení. Jiná možnost, diskuse, nebyla možná. Znalecký posudek, jež údajně žalobkyně nechala zpracovat, stanoví hodnotu všech nemovitostí 3 882 050 Kč. Za tuto příznivou cenu nemovitosti žalovaný odkoupí. Je založena elektronická korespondence stran o odkupu. Má však za to, že nemovitosti jsou podhodnoceny, což je zřejmé ze znaleckého posudku z roku 2011 – 3 414 471 Kč, oceněny navíc nebyly všechny nemovitosti. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] částku stanovil v době největší krize v roce 2011, a ne pro všechny nemovitosti. V době jiné situace označuje pro všechny nemovitosti žalobkyně částku 3 882 050 Kč, znalecký posudek k žádosti žalovaného mu nebyl právním zástupcem žalobkyně zaslán. Je pochopitelné, že diktát žalobkyně neakceptoval, když hodnota nemovitostí dle žalobkyně za osm let nestoupla. To je v rozporu se statistikou [Anonymizováno] i dalšího investičního portálu (růst není tak strmý, ale je stálé zhodnocení), www.[Anonymizováno].cz. Částka žalobce nemůže obstát. Žalovanému je znemožněn vstup do nemovitostí, poukazuje na § 993 o. z., o nepravou držbu se jedná při vypuzení oprávněného držitele, potají, lstí, výprosou. Je-li držba řádná, ale ne pravá, není oprávněná. Vetření, vypuzení musí být původním držitelem nedobrovolné. Nepravou je držba, i když se oklamaný držitel o lsti či potají nabyté držbě dozví. Dle § 6, odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit z nepoctivého, protiprávního činu, stavu, jež vyvolal, má nad ním kontrolu, dle § 8 o. z. zjevné zneužití nepožívá právní ochrany. Byl-li byl žalovaný žalobkyní a matkou vypuzen z nemovitostí, znemožněno mu užívání, kdy žalobkyně zde má hospodařit, přičemž se jedná o nepravou držbu nepožívající ochrany, nemůže to být k prospěchu žalobce.

3. Skutková zjištění:

4. Dne 20. 8. 2004 byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno FO] narozenou dne [datum], [jméno FO], narozeným dne [datum], jako dárci, a žalobkyní, žalovaným jako obdarovanými, darovací smlouva, jejímž předmětem byla 1/2 nemovitostí, kdy každý z obdarovaných se stane vlastníkem , a to pozemků parcelních čísel [Anonymizováno]. [Anonymizováno], na pozemku č. [hodnota] postavený dům č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

5. Dne 20. 8. 2004 byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno FO] narozenou dne [datum] jako dárcem a žalobkyní jako obdarovaným, jejímž předmětem byla 1/2 pozemku p. č. [hodnota], orná půda, o výměře [Anonymizováno] m2, katastrální území [adresa], obec [adresa], [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].

6. Dne 7. 6. 2018 byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno FO] narozenou dne [datum] jako dárcem a žalobkyní jako obdarovaným. Jejím předmětem byla nemovitostí, jimiž jsou pozemky parcelních čísel [Anonymizováno]. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vodní plocha, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vodní plocha, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, vše katastrální území [adresa], obec [adresa], [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].

7. Zjištěno z darovací smlouvy ze dne 7. 6. 2018 na čl. 155, 154 spisu, darovací smlouvy ze dne 2. 3. 2018 na čl. 157, 156 spisu, darovací smlouvy ze dne 20. 8. 2004 na čl. 159, 158 spisu, výpisu z katastru nemovitostí na čl. 161, 160 spisu.

8. Předmětné pozemky se nacházejí v celku, jejich vzájemná pozice je taková, že na sebe navazují. Samostatný přístup z veřejné komunikace jednotlivé pozemky nemají zajištěn. (mapa na čl. 246 spisu, pozemková mapa na čl. 66 spisu)

9. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při závěrech technické zprávy vyhotovené [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřela, že obvyklá cena rodinného domu č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno]včetně vedlejších staveb, součástí, příslušenství a pozemků zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] činí 6 700 000 Kč. Při navrženém dělení pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] činí pro podíl cena 720 772 Kč, pro podíl 1/3 cena 240266 Kč, p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] činí pro podíl cena 227 368 Kč, pro podíl cena 75 594 Kč. Co se týká dělení nemovitostí, tak budova s nádvořím tvoří jeden funkční celek, na pozemku jsou i další nezapsané stavby tvořící patrně příslušenství stavby hlavní, k pozemku je pouze jedna přístupová cesta z veřejné komunikace. Jinak pro reálné dělení je velké množství řešení, lze brát v úvahu různé druhy pozemků, zřízení věcných břemen, přístup, stavební úpravy, atd. Vytvoření funkčních celků by tak bylo obdobou tzv. jednoduché pozemkové úpravy, kdy se uspořádávají vlastnická práva, zabezpečuje se přístup k pozemkům, atd. Tento návrh může zpracovat odborník pro danou problematiku, projektant s oprávněním dle § 18 zákona č. 139/2002 Sb. Předpokladem zpracování takovéhoto projektu je však především vůle spoluvlastníků ke vhodnému řešení a je otázkou, zdali zde by odborník mohl za daného stavu vztahů najít vhodné řešení. Návrh dělení všech nemovitostí nebyl zpracován z důvodu vysoké finanční náročnosti, pro jeho zpracování je nutná součinnost obou stran sporu. (znalecký posudek na čl. 73 – 145 spisu)

10. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při slyšení při ústním jednání na svých závěrech plně setrval. Pokud byly při ústním jednání předloženy nabídky pozemků, tak předložené pozemky jsou i stavební, kde je jiné ocenění nežli u zemědělské plochy, jsou i jiné polohy. Pozemek u dálnice má jiné využití. Jedná se pouze o nabídky. Soudní znalec ve znaleckém posudku nehodnotí pouze nabídky, ale i prodeje. U předložených nabídek je také nutno vyřadit nabídky pro příliš vysokou a nízkou cenu. Soudní znalec v rámci zpracování znaleckého posudku vyřazuje nejvyšší a nejnižší nabídky, aby získal průměr. Také započítává koeficienty. Z předložených nabídek by tedy soudní znalec pracoval s nabídkami v rozmezí 230 Kč až 700 Kč, tyto by hodnotil. Použití koeficientů by musel podrobně nastudovat. Obecně lze však uvést, že za situace, kdy ve znaleckém posudku, jsou pozemky v hodnotách 140 Kč až 400 Kč, lze uzavřít, že by určil v zásadě stejnou hodnotu, přibližně 300 Kč, navíc ve znaleckém posudku jsou hodnoceny i nabídky, které již byly realizovány, tedy prodané pozemky. Lze předpokládat, že projekt pro dělení pozemků, který by bylo třeba provést dle zákona č. 139/2002 Sb., by byl vypracován minimálně za desítky tisíc korun, možná i za stovky tisíc korun. Konzultant soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] konstatoval, že je obecně možné dělit každý pozemek, je však třeba hodnotit i následně využití. Pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]je využíván jako zahrada, po rozdělení by jej bylo možné využít pro zemědělské účely. Nachází se však vedle komunikace, což může, např. při chovu hospodářského zvířectva, být problematickým, je nutno zvažovat přístup k vodě. Reálně dělit při zajištění samostatného přístupu a vyloučení vzájemné interakce účastníků lze pouze pozemky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Je ovšem třeba vědět, jaké jsou představy účastníků o jejich užívání, a to konkrétně u každého pozemku, protože možnosti, jak lze pozemky dělit, zde při nutnosti zřízení věcných břemen, jsou velmi široké. Co se týká přístupů na jednotlivé pozemky a jejich hodnocení jako funkčního celku při rozdělování, bylo by možné provést dělení tak, že po scelení oddělených pozemků bude provedena pozemková úprava, která pozemky scelí v jeden funkční celek. Pro přístup případně je možné zřídit jedno věcné břemeno. Je nutno zdůraznit, že k provedení takového projektu musí být přesná součinnost s účastníky, projektant musí vědět, jak kterou část pozemků, jak který pozemek účastníci do budoucna budou využívat. Odborník bez spolupráce vlastníků, nemůže takovéto závěry činit. Projektant hodnotí využitelnost každého pozemku a hodnotí ho i v rámci případně vzniklého celku. Tzn., hodnotí, jak by bylo možné pozemky využít po jejich scelení, vždy však musí být dělení pozemků schváleno, § 139 zákona o pozemkových úpravách. Projektant udělá návrh, který následně předloží příslušným správním orgánům s tím, zdali by v této podobě po vypracování projektu, byl schválen. Pokud nejsou žádné námitky, může být vypracovávána finální fáze projektu, protože projekt je příliš drahý. Je nutno zdůraznit, že je třeba velmi úzké součinnosti stran, tedy vlastníků pozemků. Pokud mezi stranami dojde ke shodě, jak pozemky rozdělit, mohou tak učinit i bez schváleného projektu. Vypracování projektu by bylo třeba provést k rozhodnutí soudu.

11. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO], znalec z oboru stavebnictví, ekonomika, vypracoval znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] dne 15. 2. 2011. Uzavřel, že cena nemovitostí, jimiž jsou rodinný dům, stodola, chlévy, chlívky, řezárna, kolna, malý přístřešek, velký přístřešek, studna, venkovní úpravy, stavební pozemky, zemědělské pozemky, ostatní pozemky, trvalé porosty u rodinného domu, trvalé porosty v krajině, činí 3 414 470 Kč. (znalecký posudek na čl. 165 – 188 spisu)

12. Dopisem ze dne 19. 7. 2019 adresovala žalobkyně žalovanému návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. (podací lístek, výzva na čl. 152 – 153 spisu)

13. Strany sporu komunikovaly o řešení věci, v období srpna 2019. Žalovaný nabídl převzetí nemovitých věcí do svého vlastnictví oproti výplatě spoluvlastnického podílu s odkazem na svůj vztah k předmětným nemovitostem, žalobkyně namítala, že by měl být respektován faktický stav užívání nemovitostí. (elektronická korespondence na čl. 162, 163 spisu)

14. Dále strany komunikovaly o mimosoudním řešení sporu v průběhu řízení, únoru 2021. Žalovaný navrhl převzetí do výlučného vlastnictví pozemků čísel [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], což žalobkyně neakceptovala. K dohodě nedošlo. (elektronická komunikace na čl. 248 – 249 spisu)

15. Žalovaný adresoval matce [jméno FO] dopis ze dne 23. 2. 2018. Uvedl, že postoj matky k jeho osobě jej ničí, sám nevnímá závist, na rozdíl od matky, která věci hodnotí z tohoto úhlu pohledu. Pokud se jej chce matka zbavit, nechť jej vyplatí. Svůj spoluvlastnický podíl vrátí otci. Jinak jej nabídne k prodeji. (dopis na čl. 164 spisu) 16. [právnická osoba]. potvrdila, že na účtu vedeném ke jménu žalobkyně je vykázán zůstatek k datu 9. 2. 2021 ve výši 1 803 27 Kč. (potvrzení o zůstatku účtu na čl. 216 spisu)

17. Žalobkyně vypracovala hospodářský záměr pro užití nemovitostí v obci [adresa], katastrální území [adresa]. Nastínila chov včel, chov ovcí, založení ovocného sadu, provedení oprav a rekonstrukce stávajících budov a vybudování protipovodňových a protierozních opatření. (hospodářský záměr, fotografie, fotografické mapy pozemku na čl. 236 – 240 spisu)

18. Rodina svědkyně [jméno FO] na předmětných nemovitostech hospodaří od roku [Anonymizováno], celé generace zde vedla hospodářství. Svědkyně tam dojížděla od dětství. Dříve sloužily k obživě. Následně nemovitosti převzalo JZD. I v této době byl rodinou udržován záhumenek. JZD dostalo k dispozici pole a louky. Částečně je užívalo, převzalo ale i nemovitosti, které jsou dosud zanedbané, obdělávalo pozemky vedené jako orná půda. Ostatní byly 60 let bez údržby, louky. Nikdo na ně 60 let nevstoupil, jsou velmi zanedbané. Po roce 1989 byly nemovitosti navráceny a staré stroje. Rodina opět realizovala zemědělskou činnost pro svoji potřebu. Využívali ornou půdu, jednou až dvakrát do roka sbírali slámu. Děti pomohly jednou, dvakrát. Poté pěstovali obilí s nízkým stéblem, které se rovnou zaorávalo. V současné době jsou na části pozemků ovce, na pozemku za domem, zahradě. Na neudržované pozemky nemohou, tedy louky, které JZD neudržovalo. Rekultivace nebyla provedena, je to nákladné. Předtím se louky používaly pro pěstování sena pro dobytek. Ornou půdu po roce 1989, až dosud, má JZD v nájmu. Žalobkyně zakoupila ovce, zeť pěstuje na pozemcích včely, pět až šest let. Žalovaný do nemovitosti dojížděl v předchozí době. Zpracovával dřevo, i pro svědkyni. Údržbu domu zajišťuje především sama. Do budoucí doby předpokládá, že dům bude obývat, neplánuje žádnou změnu. Ostatní nemovitosti jsou bez vody. Obývá celý dům. Žalovaný měl v nemovitosti po rozvodu, když se seznámil s přítelkyní, koně, také kozy, dvě, tři. Kozy poté odvezla přítelkyně syna. Následně i koně. Kůň i kozy byly v nemovitost přibližně půl roku, v letech 2015 až 2016. Dříve do nemovitosti žalovaný jezdil. Žalovaného žádala o pomoc s drobnou údržbou. K prvnímu většímu konfliktu došlo, když propadl strop na chlívku. K zásadnímu konfliktu došlo v roce 2017. Zeť a žalovaný se vždy střídali v sekání trávy, každý rok sekal trávu buď zeť, nebo žalovaný. V roce 2017 ovšem žalovaný, když posekal trávu, rychle odjel. Svědkyně se situací nebyla spokojena, je přesvědčena, že by měl mít pocit odpovědnosti k předmětnému majetku, když jej získal darem. O věci s žalovaným chtěla hovořit a navštívila žalovaného u něj doma. Zde došlo k zásadní neshodě. Svědkyně trvala na tom, že neopustí bydliště žalovaného, dokud nedojde k nějaké dohodě, žalovaný měl za to, že by diskuse měla být ukončena. K vyhrocení komunikace došlo při odchodu svědkyně. Tuto událost vnímá svědkyně velmi úkorně a je přesvědčena, že tomu tak bude až do konce jejího života. Od této doby s žalovaným v zásadě nekomunikuje, vztahy jsou narušené. Nedokáže si představit bydlení v jedné nemovitosti, to, že by žalovaný byl v domě, který obývá. Pro svědkyni je to domov, který obývali i její předkové, je pro ni nadevše. Co se týká stavebních prací v nemovitosti, tak děda až do smrti v roce [Anonymizováno] odmítal jakékoliv stavební úpravy. S opravami se tak počalo až po tomto roce, účastníci byli malé děti. Spíš si hrály s pískem, maximálně něco přinesly. Nemovitosti takto opravovala především svědkyně a její manžel přibližně 6 let, asi do roku [Anonymizováno]. Od roku [Anonymizováno] se z hlediska stavebních úprav v nemovitosti prováděly již pouze přístřešky pro prase a ovce. Při těchto pracích účastníci pomáhali, především je však prováděla svědkyně a manžel. Pěstovali asi 20 či 30 řádků brambor, žádali děti o pomoc. Žalobkyně v té době měla cukrárnu. Brambory se vyorávaly většinou v sobotu a neděli. Žalobkyně byla vytížená, měla problém přijet, snažila se spíše někoho poslat. Již v té době se začaly projevovat určité neshody, byly diskuze o tom, kdo je tam déle, kdo kratší dobu, kdo pomáhá více a kdo méně. Proto poslední dva, tři, roky brambory obhospodařovala svědkyně pouze se svojí matkou. Ta do nemovitosti jezdila každý týden, měla k ní vztah. Od dubna do listopadu, když byla v důchodu, byla v nemovitosti, přes zimu v pražském bytě. V nemovitosti s bratrem a manželem zbudovali dvě místnosti, aby byly oddělené ložnice. K určitým neshodám došlo, když žalovaný chtěl v nemovitosti budovat nějakou ubytovnu. Měl vizi, že ji vybuduje nad chlévem, plánoval to. Svědkyni a matku děsila představa narušení soukromí, to bylo nepřestavitelné. Už v té době cítila neshodu. Jinak úpravy domu prováděla po rozvodu, kromě drobných oprav. Propadl strop u garáže a strop u chléva. Oprava stropu u chléva byla jedna ze dvou větších prací, které žalovaný provedl. 19. [jméno FO] do nemovitosti dojížděla, když byla v manželství s žalovaným, od roku [Anonymizováno] do rozvodu, tedy asi do roku [Anonymizováno], tedy 13, či 14, let. Od roku [Anonymizováno] v nemovitosti byla pouze jednou, když tam vezla dceru, do domu nešla. Ví, že rodiče účastníků pěstovali obilí, brambory, s tím se jim pomáhalo. Matka žalovaného a žalobkyně pěstovaly také zeleninu. Když do nemovitosti začala dojíždět, měli zvířectvo, prase, ovce, kočky, slepice. Postupně se však zvířata začala vybíjet, vyjma slepic. Patrně byla souvislost s rozvodem matky žalovaného, protože již nezvládala obhospodařovat tak velké hospodářství. Na jednom z polí se pěstovalo obilí. Staral se o ně manžel matky žalovaného a matka žalovaného, poté bylo pole pronajato. Bylo používáno pro získání výnosů, z nichž se platila daň z nemovitosti a podobně. Vzadu byla louka. Jinak se pěstovalo ovoce, jahody a podobně. V době, kdy svědkyně přišla do nemovitosti, se větší rekonstrukce, stavební práce, neprovedly, byla zrekonstruována dříve. Měla ji provádět matka žalovaného a otec. Pomáhaly jim i účastníci a babičky. Nemovitost užívali tchán s tchýní, jezdila tam i babička, měla svoji místnost. Svědkyně s žalovaným měli také místnost. Jezdili pravidelně na víkend, v době těhotenství svědkyně zde byli trvale, stavěli dům. Babička měla pokoj ve výminku. Ten mohla užívat, byl obyvatelný. Nebyl tam ovšem záchod a koupelna a nemohla tam vařit. Vařilo se v hlavní budově. S žalovaným jednali o odkupu nemovitosti, komunikovali o tom s žalobkyní. Nakonec o tom komunikovat přestali. Řešil se odkup nemovitostí jako celku, i samotné budovy, nikoliv pole, které ovšem na budovu vydělávalo. Kdy přesně se odkup řešil, neví. Nabízená cena činila přibližně 2 000 000 Kč. Pro žalovaného byl zajímavý především odkup pole, živilo ostatní nemovitosti. Odkup pouze domu pro žalovaného nebyl zajímavým. V této době žalobkyně o dům neprojevila zájem. O současném užití nemovitostí a představách žalovaného o jejich využití, neví nic, již osm let v rodině není. Po rozvodu rodičů účastníků do nemovitosti žalobkyně jezdila, jezdila za matkou. Pomáhali všichni, pokud bylo třeba udělat těžkou práci, dělal ji otec žalovaného s žalovaným. Vše se řešilo v rámci běžné přátelské rodinné komunikace, vztahy v rodině byly velmi hezké, sourozenci se měli rádi, žádné vyhrocené vztahy nebyly, ani žádné konflikty, či spory, vztahy v rodině v té době byly velmi dobré. 20. [jméno FO] nyní do nemovitosti vůbec nejezdí, již několik let nejsou s žalovaným partnery. Těmi byli v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno], poslední rok do nemovitosti ale nejezdila, má za to, že posledně tam byla v roce [Anonymizováno]. Předtím do nemovitosti jezdili, vedlo to i k hádkám. Svědkyni vadilo, že si nemohli naplánovat víkendy, bylo třeba jezdit k matce žalovaného, starat se o nemovitosti. Do nemovitosti dojížděli každý víkend. Žalovaný někdy i sám v průběhu týdne. S pomocníkem jezdil, když jel pro dřevo. Toto připravovali pro matku. S matkou měl neshody. V nemovitosti nikdy nespali. Měli to blízko, matka s tím nesouhlasila. Domů si jezdili i pro nářadí. Zpočátku bylo vše bez problémů, žádné konflikty nebyly, vztahy byly hezké. Posléze začaly být problémy, jak bylo uvedeno. Matka žalovaného žádala o drobné práce, což ovšem zasahovalo do víkendů. Žalovaný prováděl v nemovitosti opravu střechy a prasklé hráze. V té době vztahy nebyly špatné, zhoršily se po umístění koně do nemovitosti. V té době začal být v komunikaci problém. A to ohledně toho, kde přesně bude kůň umístěn, kudy k němu bude přístup. Diskuse byla, i když manžel žalobkyně do nemovitosti umístil včely, a to proto, zdali včelám vadí kůň, kam mají včely mít zajištěn svůj prostor. Žalobkyně a manžel chtěli nemovitosti využívat k pěstování včel. Problém byl v tom, že chtěli podepsat, že to je pro soukromé účely, což nebyla pravda. Žalobkyni v nemovitosti viděla jednou. S žalovaným se kvůli nemovitosti dosti hádali, problém byl, že o nemovitost se bylo třeba starat, neustále bylo potřeba dělat zde nějaké práce, svědkyně vyžadovala, aby v nemovitosti pomáhala i žalobkyně. Jednou byl spor o komín. Matka sdělila, že komín spadl, musí se s tím něco udělat. Žalovaný uvedl, že musí sehnat kominíka a matka musí počkat. Ta s tím ovšem nesouhlasila a dohadovali se. Nakonec to patrně zajistila žalobkyně. Je však přesvědčena, že zásadní zhoršení vztahů způsobilo umístění koně do nemovitosti. Neví, proč. V nemovitosti byly slepice a ovce. Pozemek vzadu měl být v nájmu. Svědkyně do nemovitosti umístila ještě kozy, aby tam kůň nebyl sám. Byl spor o to, zdali okusují rybíz a jablka. Také o to, že kovář přijel okovat koně bez vědomí matky účastníků, která vyžadovala, aby se jí příjezd nahlásil. Velkou budovu obývala matka žalovaného, druhou babička žalovaného, v menší budově naproti svědkyně nikdy nebyla. Na zahradě matka žalovaného pěstovala jablka, třešně, brambory, drobnou zeleninu. Jinak tam byl pozemek, z nějž se sbíralo seno. V současné době žádný kontakt není, jak se v současné době nemovitost využívá, neví. Pokud s žalovaným do nemovitosti dojížděli, vždy se ohlašovali. Ke konci soužití došlo k nepříjemnému konfliktu mezi matkou žalovaného a žalovaným. Matka žalovaného přijela do domácnosti žalovaného, došlo k velké hádce. Matka žalovanému mimo jiné řekla, že se nestará o nemovitosti, takto to dál nejde. Žalovaný matku požádal, aby odešla, řekl jí, že ji respektuje, je jeho matka, ale takto k němu mluvit nebude a má odejít. K tomuto konfliktu došlo v době, kdy soužití již bylo u konce, v roce [Anonymizováno], či v roce [Anonymizováno].

21. Skutkový děj:

22. Dne 20. 8. 2004 byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno FO] narozenou dne [datum], [jméno FO], narozeným dne [datum], jako dárci, a žalobkyní, žalovaným jako obdarovanými, darovací smlouva, jejímž předmětem byla 1/2 nemovitostí, kdy každý z obdarovaných se stane vlastníkem , a to pozemků parcelních čísel [Anonymizováno]. [Anonymizováno], na pozemku č. [hodnota] postavený dům č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Téhož dne byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno FO] narozenou dne [datum] jako dárcem a žalobkyní jako obdarovaným, jejímž předmětem byla 1/2 pozemku p. č. [hodnota], orná půda, o výměře [Anonymizováno] m2, katastrální území [adresa], obec [adresa], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne 7. 6. 2018 byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno FO] narozenou dne [datum] jako dárcem a žalobkyní jako obdarovaným. Jejím předmětem byla nemovitostí, jimiž jsou pozemky parcelních čísel [Anonymizováno]. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vodní plocha, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno]/1, o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vodní plocha, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, vše katastrální území [adresa], obec [adresa], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

23. Předmětné pozemky se nacházejí v celku, jsou ne sebe navazující bez přístupu jednotlivých pozemků k veřejné komunikaci.

24. Obvyklá cena rodinného domu č. p. [Anonymizováno] včetně vedlejších staveb, součástí, příslušenství a pozemků zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] činí 6 700 000 Kč. Pro pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] činí pro podíl cena 720 772 Kč, pro podíl 1/3 cena 240266 Kč, p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] činí pro podíl cena 227 368 Kč, pro podíl cena 75 594 Kč. Budova s nádvořím tvoří jeden funkční celek, na pozemku jsou i další nezapsané stavby tvořící patrně příslušenství stavby hlavní, k pozemku je pouze jedna přístupová cesta z veřejné komunikace. Pro případné reálné dělení je větší množství variant jak toto navrhnout a realizovat. Je třeba zohlednit, že se jedná o různé druhy pozemků, zřízení věcných břemen přístup, stavební úpravy, atd. V daném případě by pro reálné dělení nemovitostí bylo třeba provést tzv. jednoduchou pozemkovou úpravu, která musí být zpracována odborníkem pro danou problematiku dle § 18 zákona č. 139/2002 Sb. Předpokladem zpracování projektu je vůle spoluvlastníků ke vhodnému řešení, kdy v daném případě je otázkou, zdali s ohledem ke vzájemným vztahům účastníků by uvedený odborník vůbec mohl pozemkovou úpravu provést. Náklady na reálné dělení v daném případě mohou dosáhnout i částky v řádu statisíců.

25. Soud pro rozhodnutí vycházel ze znaleckého posudku nařízeného soudem, který jednak zohlednil cenu v místě a čase obvyklou v době rozhodnutí soudu a zároveň řešil i otázku dělení pozemků. Soudní znalec, s přibráním konzultanta, odpověděl na dotazy vznesené soudem, přesně odůvodnil znalecký závěr. Pokud byl v řízení předložen znalecký posudek soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO], tak s ohledem k datu jeho vypracování, 15. 2. 2011, soud ze závěrů tohoto znaleckého posudku nemohl vycházet při zjišťování skutku.

26. V řízení bylo dále vzato za prokázané, že dům č. p. a přilehlé pozemky užívá matka účastníků [jméno FO]. Rodina jmenované předmětné nemovitosti vlastnila i v předchozích generacích, na pozemcích, které jsou předmětem vypořádání, vedla hospodářství, kdy takto byla zajišťována obživa rodiny. I v období let [Anonymizováno] – [Anonymizováno] rodina nemovitosti užívala a částečně na nich hospodařila, byť v převážné míře byly k užívání převzaty zemědělským družstvem. Oba účastníci od dětství do nemovitostí dojížděli, dle potřeby zde vypomáhali. Pokud v předchozí době bylo třeba provést stavební úpravy ([Anonymizováno]. – [Anonymizováno]. léta [Anonymizováno]. století) zajišťovala je převážně matka účastníků s manželem. Po uvedené době již větší stavení úpravy nebyly prováděny, pouze údržbové stavební činnosti. Vztahy mezi účastníky, ale i mezi matkou účastníků a žalovaným, jsou silně narušené. Situaci ve vzájemných vztazích výrazně narušil konflikt mezi žalovaným a matkou v roce [Anonymizováno]. V této době vedl žalovaný rodinnou domácnost s [jméno FO]. Tato do nemovitostí umístila koně a kozy, což matkou účastníků nebylo zcela přijato. Mezi žalovaným a jmenovanou docházelo ke konfliktům ohledně toho, jakým způsobem bude tráven volný čas, zdali má být tráven na předmětných nemovitostech, zejména když matka účastníků rozhoduje o tom, kdy a jak je má žalovaný užívat, aniž by zde měl vyčleněn prostor pro přespání. Oproti tomu matka účastníků byla přesvědčena, že žalovaný zde tráví málo času a o darované nemovitosti se nestará. O tomto za žalovaným přijela pohovořit, což vyústilo v zásadní neshodu, která vedla k přetrvávajícímu rozkolu mezi matkou účastníků a žalovaným. Matka účastníků užívá budovu č. p. [Anonymizováno] a přilehlé pozemky, zcela odmítá s žalovaným pobývat v předmětné nemovitosti. Situace vyústila v to, že žalovaný matce sdělil, že jemu darovanou nemovitost vrátí otci jako dárci, jinak nechť je vyplacen. Pokud žalovaný uvedl, že akceptuje postoj matky, tak zároveň uvedl, že hodlá zemědělsky využít ostatní nemovitosti, zejména pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. V řízení nebyly zjištěny zemědělské činnosti žalovaného, pro které by mohl předmětné pozemky využít. Žalobkyně nemovitosti užívá, realizuje chov včel. Vztah žalobkyně s matkou je bez konfliktů. Nadále předpokládá žalobkyně chov ovcí, rozšíření chovu včel, založení ovocného sadu, provedení oprav budov a zřízení protipovodňových a protierozních opatření. Žalobkyně doložila, že má k dispozici finanční prostředky pro výplatu vypořádacího podílu, u žalovaného toto zjištěno nebylo. Strany sporu komunikovaly průběžně o způsobu řešení sporu, žalovaný trvá na převzetí pozemků čísel [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], což žalobkyně neakceptovala. K dohodě nedošlo.

27. Právní hodnocení:

28. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud odkazuje na ustanovení § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Soud odkazuje na Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 543 a násl. Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli. Adekvaci ustanovení § 142, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 89/2012 Sb. neupravuje. Nezrušit spoluvlastnictví tak v zásadě nelze. Jediný korektiv je zakotven v ustanovení § 1154 o. z. – odklad zrušení spoluvlastnictví založený dohodou, který však nebrání nakládání se spoluvlastnickým podílem, § 1155 o. z. – odklad zrušení spoluvlastnictví založený rozhodnutím soudu, kdy o tomto soud nerozhoduje z úřední povinnosti, ale vždy k návrhu.

29. V souzené věci se z tvrzení účastníků podává, že nechtějí ve spoluvlastnictví setrvat, odklad spoluvlastnictví nebyl uplatněn. S odkazem na shora uvedený komentář soud dále konstatuje, že jsou v zásadě dvě formy likvidace spoluvlastnictví, a to zrušení podílového spoluvlastnictví a oddělení z podílového spoluvlastnictví, § 1140, odst. 2 o. z., kterýžto právní institut zákon č. 40/1964 Sb. Zásadním rozdílem uvedených právních institutů je ten, že v případě zrušení podílového spoluvlastnictví dochází k úplné a definitivní likvidaci dosavadního spoluvlastnického vztahu, v případě oddělení ze spoluvlastnictví dochází pouze ke změně v okruhu spoluvlastníků, přičemž samotné spoluvlastnictví zůstává zachováno. V daném případě má dojít k úplné likvidaci spoluvlastnictví, soud tak věc hodnotí jako zrušení podílového spoluvlastnictví, nikoliv oddělení.

30. Dále je nutno uvést, že zákon č. 89/2012 Sb. shodně jako zákon č. 40/1964 Sb. stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně rozdělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě, Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str.

578. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř.

31. Předně je tak třeba se zaobírat tím, zdali nemovitosti lze reálně dělit. Předmětem sporu byly nemovitosti, pozemky, kdy součástí jsou i budovy, zejména hospodářská usedlost. V řízení nelze vzít za prokázané, že budovu, hospodářskou usedlost, lze reálně dělit. Taktéž bylo prokázáno, že je obývána matkou účastníků, kdy přibližně před čtyřmi lety došlo k zásadnímu konfliktu mezi matkou účastníků a žalovaným, který podstatným způsobem narušil schopnost vzájemné komunikace. Od této doby nejsou v zásadě v žádném kontaktu, nekomunikují spolu a matka účastníků se vyjádřila tak, že je pro ni nepřijatelnou myšlenka, že by budovu sdílela s žalovaným. Žalovaný v průběhu sporu změnil svůj postoj, když v počátku tvrdil, že má zájem budovu využívat k bydlení, posléze uvedl, že stanovisko matky respektuje, má však zájem hospodářsky využít pozemky, které jsou samostatné. Zde je namístě poukázat na tvrzení a postoj obou účastníků řízení. Žalobkyně, ač po vypracování znaleckého posudku připustila dělení pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], když dělení těchto pozemků je ve znaleckém posudku výslovně uvedeno, v zásadě v průběhu sporu konzistentně tvrdila, že má zájem hospodářsky využít pozemky k chovu včel, ovcí, budovu ponechat k uspokojení bytové potřeby matky. Žalovaný v řízení primárně tvrdil, že budovu hodlá využít k bydlení, následně uvedl, že respektuje zájem matky a nadále o přikázání této nemovitosti neusiluje. Žalovaný v podstatě nikdy, kromě doby, kdy se svědkyní [jméno FO] jako manželé stavěli dům, v nemovitosti nebydlel. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] se podává, že nikdy nebyla situace, kdy žalovaný by dům obýval, naopak, matka účastníků vždy žádala o sdělení, kdy budou v nemovitosti přítomni, dbala na to, aby její zvyklosti nebyly narušovány. Svědkyně k tomuto uvedla, že s žalovaným jako partneři v nemovitosti ani nepřespávali. Matka účastníků obývá nemovitost dlouhodobě, má k ní velmi silný vztah a hodlá zde žít i nadále. Tento stav je dlouhodobý a není zřejmé, jakým způsobem žalovaný předpokládal, že bude v nemovitosti bydlet, když i v době před vznikem konfliktu mezi žalovaným a matkou tato zde uspokojovala svoji bytovou potřebu, o dům a nemovitosti se starala, žalovaný zde svoji bytovou potřebu nikdy neuspokojoval. Z tohoto pohledu se tak tvrzení žalovaného ohledně využití domu jeví jako účelové, případně jej je možné hodnotit jako představu, která by nutně založila další spory v rodině účastníků. Z tohoto pohledu je tak představu žalobkyně o dalším užití nemovitostí nutno hodnotit jako nezakládající předpoklad dalších sporů do budoucí doby a reálně hodnotící stav věci, kdy, jak již bylo řečeno, postoj žalobkyně v průběhu řízení je v zásadě neměnný.

32. Pokud žalovaný změnil svůj postoj k tomu, zdali mu má být přikázáno hospodářské stavení do vlastnictví, podmínil jej tím, že mu budou přikázány zejména pozemky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Soudem bylo účastníkům předestřeno, že dohodou mohou dospět k ukončení spoluvlastnictví při převzetí jednotlivých pozemků každým z účastníků, soudem je však nutno vycházet z toho, že reálným dělením je dělení každé nemovité věci samostatně. Soud zde odkazuje na rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 2631/2005, které uvádí, že “v nalézacím řízení byla žalobkyni, v souladu s kritérii zákona pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přikázána reálně nedělitelná obytná část zemědělské usedlosti včetně jejích součástí a příslušenství a s ní související pozemky, které s ní tvoří funkční celek, popř. k nim umožňují přístup. Pokud jde o další společné nemovitosti pozemky, je jejich rozdělení mezi účastníky odůvodněno jen povšechně. Implicitně lze usuzovat, že oba soudy vycházely z toho, že dostalo-li se žalobkyni zemědělské usedlosti, jakožto nejpodstatnějšího a předmětu sporu s vyšší cenou, než je cena ostatních nemovitostí v jejich souhrnu, je namístě zbývající nemovitosti přikázat žalovanému. Odvolací soud v tomto směru dokonce a poněkud nepřesně hovoří o preferenci reálného rozdělení. Reálným rozdělením se ovšem v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozumí reálné rozdělení jedné určité zpravidla nemovité věci v součinnosti se znalcem a při nezbytné existenci oddělovacího geometrického plánu. Reálným rozdělením není, jestliže se více samostatných věcí rozdělí bez dalšího mezi účastníky. Přitom (mají-li strany sporu o to zájem) nelze v zásadě nic namítat proti takovémuto rozdělení druhově stejných věcí, kdy každý z účastníků dostane určitou věc a částka stanovená na vyrovnání pak není vysoká. Jde-li však o vypořádání druhově rozmanitých věcí (v daném případě více nemovitostí pozemků s jejich různým účelovým využitím), nemůže být na jejich rozdělení tento princip vypořádávání mechanicky přenášen.“ 33. Tedy, nedošlo-li k dohodě účastníků, není reálným dělením rozdělení jednotlivých pozemků, které jsou předmětem sporu, mezi účastníky. Soud vždy hodnotí dělitelnost každého jednotlivého pozemku. Zároveň však soud hodnotí i funkčnost reálného dělení, to, jakým způsobem mohou být pozemky využity po provedení dělení, přístup na jednotlivé pozemky. Žalobkyně v řízení namítla, že ze znaleckého posudku se podává, že dělitelnými jsou pouze pozemky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. K tomuto soud odkazuje na čl. 32 znaleckého posudku, který uvádí, že návrh na rozdělení všech pozemků není předložen z důvodu vysoké finanční náročnosti. Při jednání soudu bylo konzultantem soudního znalce uvedeno, že s ohledem k vzájemné poloze pozemků, kromě uvedených pozemků není možné provést dělení, aniž by byla řešena otázka přístupu zřízením věcného břemene, případně je možné provést scelení pozemků a v návaznosti na toto řešit přístup, pro což však musí být proveden projekt pozemkových úprav ………. Z tohoto je tudíž zcela jednoznačně zřejmé, že nelze o reálné dělitelnosti uvažovat pouze u dvou shora uvedených pozemků. Zde je však nutno zvažovat dělitelnost nikoliv z hlediska technického, k čemuž konzultant soudního znalce uvedl, že takto lze v zásadě dělit každý pozemek, nýbrž z hlediska právního. A z tohoto hlediska soud zvažuje i náklady na dělení nemovitostí.

34. K tomuto soud odkazuje na rozhodnutí vydané NS ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 2474/2006, které uvádí, že „pokud by rozdělení věci nebylo uskutečnitelné bez nákladných úprav, jednalo by se o věc reálně nedělitelnou; před případným rozdělením věci je soud povinen zabývat se tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci (nebo někteří z nich) ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být věc (např. stavba) považována za nedělitelnou.“.

35. Žalobkyně v řízení tvrdila, že dělitelné jsou pouze pozemky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na tomto postoji setrvala i po poukazu soudu na čl. 32 znaleckého posudku, z čehož nezbývá, nežli uzavřít, že není ochotna hradit finanční náklady na dělení všech pozemků, které by právě u ostatních pozemků byly velmi vysoké.

36. Jak již bylo shora uvedeno, při dělitelnosti pozemků je nutno zvažovat i nákladnost úprav. Při ústním jednání bylo soudním znalcem uvedeno, že pro dělení je nutné provést s ohledem k situování pozemků a jejich skladbě projekt pozemkových úprav, kdy náklady na tento projekt mohou dosáhnout částek v řádu stotisíc korun. Tedy dělení pozemků tak je nutné považovat v daném případě za velmi nákladné. Podstatnou je zde další skutečnost, a to, že k vypracování tohoto projektu je nutná součinnost vlastníků pozemků, bez jejich souladného názoru na to, jakým způsobem má projekt být řešen, jej není možné vypracovat. Způsobů, jakým může být projekt zpracován, je více, pokud by měly být zpracovány všechny varianty, byla by částka za zpracování projektu zcela neúměrná předmětu sporu. V souzené věci však mezi účastníky shoda ohledně užití pozemků do budoucí doby není. S ohledem k jejich neschopnosti komunikovat o řešení sporu, kdy nejenom, že nejsou schopni dojít ke shodě, ale ani komunikovat o způsobu řešení věci, není naprosto vhodným nařízení provedení takovéhoto projektu soudem. A to proto, že se jako velmi reálným jeví to, že při vypracovávání projektu dojde opět při vzájemné komunikaci účastníků a projektanta ke sporům o využití pozemků a náklady vynaložené na přípravu projektu a práci soudního znalce nebudou moci být zužitkovány provedením rozdělení pozemků, když nebude moci být provedeno dokončení projektu. Nadto je nutno zohlednit i tu skutečnost, že na straně žalovaného nebyla doložena bonita pro vyplacení vypořádacího podílu a tudíž ani bonita pro vynaložení takto vysokých nákladů na dělení pozemků. Žalovaný v řízení deklaroval opakovaně, že hodlá převzít celé jednotlivé pozemky, netvrdil ani neprokázal, že je připraven nést náklady na jejich dělení. Co se žalobkyně týká, tak jak bylo uvedeno shora, nezbylo nežli uzavřít, že není ochotna hradit náklady na dělení všech pozemků, kdy jejich dělení je nutno provést ve vzájemné souvislosti. S ohledem k tomu, že pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který je v daném souboru nemovitostí zásadním a který žalovaný navrhuje přikázat celý do svého výlučného vlastnictví, je dle vyjádření soudního znalce dělitelný samostatně s přístupem z veřejné cesty, bylo soudem žalovanému předneseno, že lze provést tzv. „kombinovaný způsob vypořádání“, kdy, pokud žalovaný deklaruje zájem o vlastnictví tohoto pozemku, mohl být proveden geometrický plán pro reálné dělení tohoto pozemku, případně pro dělení pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s tím, že žalovaný by převzal oddělenou část pozemku v poměru , tedy jeho spoluvlastnického podílu, ve zbytku by došlo k úhradě vypořádacího podílu. Žalovaný toto odmítl s tím, že nechce finanční vypořádání, hodlá převzít pouze celý pozemek. Z uvedeného se tak podává, že žalovaný nemá vůli k provedení dělení tohoto pozemku, tudíž ani není připraven hradit náklady na jeho reálné dělení. Uvedená skutečnost nutně musí vést k závěru, s odkazem na shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, že nemovitost nejsou reálně dělitelné.

37. Pokud by i však mělo být zvažováno dělení pozemků pouze v části, tedy pouze pozemků č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 3385/2019, které uvádí, že „pozemek a na něm stojící stavba může být soudem považována za nedělitelnou z důvodů natolik zásadních neshod účastníků řízení, které vedly k několika předchozím sporům a ukázaly, že účastníci nejsou schopni dohodnout se ani na základní údržbě nemovitosti, natož na zásadních opravách, které bude patrně třeba učinit. Není přitom pravděpodobné, že by tyto neshody odezněly rozdělením domu na jednotky, neboť jsou tu stále společné části, které by zůstaly ve spoluvlastnictví účastníků a které je rovněž třeba udržovat“.

38. Odkázané rozhodnutí sic řeší otázku dělení na samostatné bytové jednotky, avšak při hodnocení stavu, který soud svým rozhodnutím má založit, je aplikovatelné i v dané věci. Z obsahu spisu se podává, že účastníci nejsou v zásadě schopni žádné interakce. Jak již bylo shora uvedeno, je možné, že účastníci se neshodnou na výsledném řešení, ovšem podstatným je to, že jsou alespoň schopni o něm komunikovat. V daném případě účastníci nebyli schopni ani přistoupit ke komunikaci o způsobu řešení věci. Ve věci byla nařízena mediace. K této nebylo vůbec možné přistoupit, kdy mediátor soudu sdělil, že žalovaný ji odmítl s tím, že se nehodlá nechat osočovat. Strany sporu v řízení uvedly, že se prostřednictvím právních zástupců pokusí řešit věc smírně, tak, že každý z účastníků převezme jednotlivé pozemky. Ani zde k dohodě nedošlo, k čemuž právní zástupce žalobce uvedl, že s právním zástupcem žalovaného bylo jednáno o konkrétním znění dohody, kterou však žalovaný odmítl. Neschopnost účastníků věcně komunikovat byla patrná i při jednání soudu, kdy stanoviska stran k tomu jak věc řešit se vůbec nepřiblížila, především však i při soudním jednání účastníci navzájem se vymezovali vůči sobě navzájem, žalovaný uváděl, jakým konkrétně způsobem se cítí být poškozován žalobkyní a matkou, žalobkyně měla potřebu na toto reagovat a bylo zřejmé, že komunikace účastníků vždy směřuje ke konfliktu. Vztahy v rodině, mezi účastníky jsou narušeny, žalovaný je přesvědčen, že jednání matky vůči jeho osobě není spravedlivým a žalobkyně jej poškozuje, naopak žalobkyně je přesvědčena, že se snaží věc řešit konstruktivně, přičemž žalovaný tomuto brání. Tyto postoje jsou mezi účastníky hluboce zakořeněny a nelze předpokládat, že by v dohledné době došlo k narovnání vztahů. Za této situace tak nezbývá nežli konstatovat, že dělením pozemků, kdy navíc žalovaný odmítá dělení pozemků a požaduje pouze převzetí jednotlivých pozemků, by soud založil stav, kdy by účastníci jako vlastníci sousedících nemovitostí nepochybně se dostávali do budoucí doby do dalších sporů. I z tohoto důvodu tak na předmětné pozemky je namístě nahlížet jako na nedělitelné.

39. S ohledem ke shora uvedenému soud uzavřel, že reálné dělení nemovitostí, které jsou předmětem řízení, není možné. Předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně. Hodnoceno zde bylo především využití nemovitostí a schopnost žalobkyně plnit na vypořádací podíl. Pro využití nemovitosti je zásadním, že budovu č. p. [Anonymizováno] obývá matka účastníků, jejíž vztahy s žalovaným jsou do té míry narušené, že zcela odmítá s žalovaným sdílet tuto nemovitost. Přikázání budovy č. p. [Anonymizováno] a přilehlých nemovitostí by tak založilo další spory. Zároveň bylo zohledněno i to, že žalobkyně v místě realizuje zemědělskou činnost, resp. chov včel, kdy i do budoucí doby má zcela zřetelnou vizi využití předmětných nemovitostí, která se v zásadě shoduje s jejich využitím i v předchozí době, kdy nemovitosti byly využívány k zemědělské činnosti zajišťující obživu rodiny. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaná má k dispozici finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu. Žalovaný v řízení neprokázal, že má k dispozici finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu, když argumentoval, že je dán předpoklad pro přikázání mu celých jednotlivých pozemků tak, jak jest uvedeno shora. Za situace, kdy není prokázána bonita spoluvlastníka, není namístě rozhodnout o přikázání do jeho vlastnictví. Tedy v daném případě bylo prokázáno, že nemovitost užívá žalobkyně ve shodě s matkou účastníků, která v nemovitosti uspokojuje svoji bytovou potřebu a zároveň je na její straně bonita k úhradě vypořádacího podílu. Oproti tomu na straně žalovaného nebylo zjištěno, že aktivně realizuje zemědělskou výrobu, bylo zjištěno, že není ve shodě s matkou, která dům užívá a nebyla na jeho straně prokázána bonita. Proto bylo rozhodnuto o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně oproti částce vypořádacího podílu odpovídajícího podílu žalovaného, 1/4. Lhůta k plnění byla určena dle § 160, odst. 1 o. s. ř., kdy z obsahu spisu bylo zjištěno, že finanční prostředky má žalobkyně k dispozici a může výplatu realizovat bez odkladu.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142, odst. 1 o. s. ř. K tomuto odkazuje na níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

41. Rozhodnutí vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 4856/2017 uvádí, že „Souhlasí-li všichni spoluvlastníci se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví a sporný je mezi nimi jen způsob vypořádání, je to třeba zohlednit i při rozhodování o nákladech řízení; úspěch v řízení tu nelze posuzovat jen podle toho, že spoluvlastnictví bylo na základě žaloby zrušeno a žalobce tak byl úspěšný. Soud musí vycházet z toho, co (jaká zásadní otázka) bylo mezi účastníky sporné, k čemu bylo vedeno dokazování a jak byl tento spor řešen v rozhodnutí. Rozhodnutí o tom, zda a nakolik byl účastník procesně úspěšný, tak závisí na úvaze soudu, kterou by dovolací soud mohl přezkoumat jen v případě její zjevné nepřiměřenosti.“ 42. Rozhodnutí ve věci sp. zn. 22 Cdo 1655/2014 uvádí, že „Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodný procesní úspěch v řízení. Jestliže soud žalobě vyhověl a vypořádal spoluvlastnictví způsobem, který žalobce navrhoval, je namístě postup podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V případě, že soud rozhodl o vypořádání jinak, než žalobce navrhoval, je namístě úvaha o postupu podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž je nutno vždy přihlédnout k individuálním okolnostem konkrétního případu.“ 43. Žalobkyně byla ve sporu úspěšnou. Ze shora citovaných rozhodnutí se podává, že úspěch ve věci o vypořádání podílového spoluvlastnictví se poměřuje nikoliv pouze tím, zdali návrhu bylo vyhověno, nýbrž především tím, o jakém způsobu vypořádání bylo rozhodnuto. V souzené věci žalobkyně navrhla zrušit a vypořádat spoluvlastnictví přikázáním nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví, kdy takto bylo soudem rozhodnuto. Žalobkyně tak byla ve věci zcela úspěšnou. Přísluší jí tak náhrada nákladů řízení.

44. Soud odkazuje rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydané ve věci sp. zn. IV. ÚS 2688/15, které uvádí, že pojem „nepoměrné“ obtíže ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu implicitně předpokládá proporcionální poměřování mezi úsilím vynaloženým na zjištění hodnoty předmětu sporu a významem, který takové zjištění pro průběh sporu má. Jinými slovy řečeno, čím větší je disproporce mezi odměnou určenou dle § 8 advokátního tarifu, ve srovnání s odměnou dle § 9 téhož předpisu, tím spíše lze tolerovat jisté časové a finanční náklady vynaložené na ocenění předmětu sporu. Znalecký posudek představuje v tomto směru nepochybně nejpřesnější způsob stanovení hodnoty předmětu sporu, nejedná se však o způsob jediný. Soud může, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, vycházet i z jiných důkazů, shledá-li je hodnověrnými. Není tedy vyloučeno, aby soud pro účely ocenění sporem dotčených nemovitostí využil například účastníkem předložené stanovisko realitní kanceláře, a to zejména za situace, kdy ostatní účastníci řízení obsah tohoto stanoviska nerozporují. Obecným soudům nic nebrání ani v tom, aby případně na základě vlastní úvahy údaj uváděný účastníkem dále korigovaly. K právu vítězného účastníka na náhradu nákladů řízení je totiž i významně podhodnocený odhad ceny nemovitosti mnohem šetrnější, než když soud na určení ceny zcela rezignuje.

45. Dle § 8, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, vychází se z ceny celé věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě návrhu na reálné rozdělení věci se vychází z ceny celé věci.

46. Náklady řízení odpovídají zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 7 000 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení a z náhrady hotových výdajů za úkony právní služby. Právní zástupce žalobkyně ve věci učinil úkony, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu, ústní jednání dne 28. 2. 2020, 3. 2. 2021 – 2x, 31. 3. 2021, podání na čl. 215 spisu, podání na čl. 235 spisu. Tedy celkem za 9 úkonů právní pomoci. Co se týká podání na čl. 37 spisu, tak toto soud hodnotí v režimu ustanovení § 11, odst. 2, písm. h), 3 níže citované vyhlášky. Podání na čl. 58 spisu soud nehodnotí jako úkon, za nějž je namístě přiznat náklady řízení, když jeho obsahem bylo zadání znaleckých úkolů, přičemž soudního znalce ustanoví soud, který také zadá znalecký úkol. Odměna právního zástupce je v daném případě určována dle § 7, bodu 6, § 8, odst. 1, § 11, odst. 1, písm. a), d), g), 2, písm. h), odst. 3, § 13, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 %. Nákladem řízení na straně žalobce je dále záloha složená na vypracování znaleckého posudku (usnesení č. j. 22 C 333/2019-60 ze dne 17. 4. 2020, záznam o složení na čl. 63 spisu) ve výši 5 000 Kč. Výše nákladů řízení byla ve věci rozhodnuta (kromě nákladů na vypracování znaleckého posudku, viz níže) v souladu s návrhem žalobkyně učiněným na čl. 260 – 261 spisu, kdy pokud se žalobkyně domáhala přiznání nákladů v nižší částce, nežli odpovídá shora uvedenému nástinu, hodnotí toto podání soud jako podání, jímž se ve zbytku žalobkyně nákladů řízení vzdala.

47. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě dle § 160, odst. 1 o. s. ř.

48. Pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyně se úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 13 310 Kč domáhala v rámci nákladů řízení. V petitorní části není tento nárok vyjádřen, kdy soud je pro tento nárok žalobním žádáním vázán. To, že se nákladů na vypracování znaleckého posudku žalobkyně domáhá pouze jako nákladu řízení, se podává z listiny na čl. 261 spisu. K uvedenému soud konstatuje, že pro nárok, jímž jest úhrada nákladů na vymáhání pohledávky, potažmo znalecký posudek vypracovaný v souvislosti s uplatňovaným nárokem, není nákladem vynaloženým v souvislosti s řízením soudu, nýbrž samostatný nárok, jehož důvodnost a výši musí účastník v řízení doložit, § 513 o. z. Tato skutečnost je zřejmá i z rozhodnutí NS ČR, 30 Cdo 3414/2016, které uvádí: „ Namítá-li žalobkyně, že se Ústavní soud v nálezu ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. I ÚS 626/06, stěžovatele zastal a přiznal mu náhradu celé výše ceny, kterou zaplatil za vyhotovení znaleckého posudku, nelze s ní souhlasit, jelikož v citovaném rozhodnutí řešená situace se týkala nákladů, které vynaložil jeden z účastníků při uplatňování své pohledávky ve spotřebitelském sporu jako jejího příslušenství (viz § 121 odst. 3 obč. zák.). Ve zde posuzované věci se však jedná o náklady řízení jako takové a o jejich náhradu státem z hlediska jeho odpovědnosti za škodu v rozsahu zákonné úpravy.“ Jinými slovy, náklady na vypracování znaleckého posudku nejsou náklady řízení jako takovými, proto soud tento nárok žalobkyni v režimu ustanovení § 142, odst. 1 o. s. ř. nepřiznal.

49. Dle § 148, odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

50. V souzené věci Okresní soud Praha – východ č. j. 22 C 333/2019-67 ze dne 12. 6. 2020 usnesením ustanovil ve věci soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jíž povolil k vypracování znaleckého posudku přibrat konzultanta. Ve věci ustanovený soudní znalec podal znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Usnesením OS Praha – východ č. j. 22 C 333/2019-198 ze dne 23. 12. 2020 bylo přiznáno ustanovenému soudnímu znalci znalečné ve výši 22 446,71 Kč za vypracovaný znalecký posudek. Usnesením OS Praha – východ č. j. 22 C 333/2019-257 ze dne 13. 4. 2021 bylo přiznáno ustanovenému soudnímu znalci znalečné ve výši 4 671 Kč za účast při jednání soudu. Usneseními Okresního soudu č. j. 22 C 333/2019-60, č. j. 22 C 333/2019-61 byli účastníci vyzváni k úhradě zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši vždy 5 000 Kč. Dle záznamu o složení byla záloha složená žalobkyní zúčtována pod účetní doklad č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], položka rejstříku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], v. s. [Anonymizováno], záloha složená žalovaným byla zúčtována pod účetní doklad č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], položka rejstříku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], v. s. [Anonymizováno]. Záloha na úhradu znalečného složená žalobkyní byla použita na úhradu znalečného, kdy se jedná o její náklad řízení. Záloha na úhradu znalečného složená žalovaným byla použita na úhradu znalečného, kdy v této části již na úhradu tohoto nároku tedy žalovaný plnil.

51. Protože ve věci byla plně úspěšnou žalobkyně, žalovaný nebyl ve věci úspěšným, je na straně žalovaného dána povinnost k úhradě nákladů státu. Protože jejich výše nebyla ke dni rozhodnutí soudu známa, bylo dle § 155, odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto, že jejich výše bude určena v samostatném rozhodnutí. Co se týká lhůty k plnění, soud odkazuje na § 151, odst. 6 o. s. ř., dle nějž i když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením, běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána.

Poučení