28 CO 277/2021 - 514

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 7. dubna 2021, č. j. 22 C 333/2019-265, takto:

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se mění v části výroku III. tak, že výše přiměřené náhrady činí 2 900 000 Kč a ve výroku IV. a V. tak, že o náhradě nákladů řízení se nerozhoduje; ve výroku I., II. a ve zbývající části výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

Odůvodnění

1. Okresní soud Praha-východ (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl shora uvedeným rozsudkem, že se zrušuje podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům: p. č. st. [anonymizováno], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [anonymizováno], [adresa], rodinný dům, stojící na pozemku [číslo] (dále jen„ rodinný dům“), p. [číslo] o výměře [výměra], orná půda, p. [číslo] o výměře [výměra], orná půda, [parcelní číslo], o výměře [výměra], trvalý travní porost, p. [číslo] o výměře [výměra], trvalý travní porost, p. [číslo] o výměře [výměra], vodní plocha, [parcelní číslo], o výměře [výměra], orná půda, p. [číslo] o výměře [výměra], trvalý travní porost, p. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, [parcelní číslo], o výměře [výměra], trvalý travní porost, [parcelní číslo], o výměře [výměra], trvalý travní porost, [parcelní číslo], o výměře [výměra], vodní plocha, p. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, p. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, [parcelní číslo], o výměře [výměra], orná půda, [parcelní číslo], o výměře [výměra], trvalý travní porost, [parcelní číslo], o výměře [výměra], orná půda, a [parcelní číslo], o výměře [výměra], ostatní plocha, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen nemovitosti, výrok I.), a že se nemovitosti přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému 1 675 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 74 149 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok IV.) a nahradit České republice náklady řízení, jejichž výše bude určena samostatným rozhodnutím, do tří dnů od právní moci rozsudku do pokladny Okresního soudu Praha-východ (výrok V.).

2. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem s tím, že vlastní podíl o velikosti , žalovaný podíl o velikosti , přičemž na základě rozhodnutí žalobkyně jako majoritního spoluvlastníka uspokojuje v rodinném domě matka účastníků [jméno] [příjmení] potřeby bydlení, má zde trvalý pobyt, k nemovitostem má hluboký citový vztah, neboť byly původně v jejím vlastnictví (zdědila je) a žalobkyně má zájem na tom, aby matka mohla v nemovitostech nadále nerušeně žít, což žalovaný narušoval, matka z něj má strach. Žalobkyně dále tvrdila, že spolu s manželem od roku [rok] využívá pozemek [parcelní číslo] k chovu včel (20 včelstev, které plánuje rozšířit o dalších 20 včelstev). Žalobkyně hospodářsky využívá také budovu rodinného domu a stodolu na pozemku p. č. st. [anonymizováno] jako zázemí, konkrétně k uskladnění pomůcek, nářadí, náhradních úlů, plástů a mechanizované výtoče medu. Pozemek [parcelní číslo] slouží k pěstování ovocných stromů, trávy, sušení sena, pozemek [parcelní číslo] je využíván k pěstování ovocných stromů a zeleniny. Pozemky p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], část pozemku [parcelní číslo] a část pozemku [parcelní číslo] (dále jen pronajaté pozemky) jsou na základě rozhodnutí původních většinových spoluvlastníků pronajaty Zemědělské společnosti [právnická osoba] Žalobkyně v rámci rozvoje nemovitostí předpokládá výsadbu ovocného sadu na části pozemku [parcelní číslo], na pozemcích [parcelní číslo] a [parcelní číslo] připravuje protierozní a protipovodňové opatření. Podle žalobkyně se žalovaný nepodílí na údržbě a opravách nemovitostí ani prací, ani finančně, uráží žalobkyni i matku účastníků. Žalobkyně měla za to, že nemovitosti nelze reálně rozdělit a žádala o jejich přikázání do svého vlastnictví. Žalovaný označil žalobní tvrzení za účelová, tvrdil, že spolu s otcem účastníků budovali na rodinném domě podlahy, omítky, nádvoří, střechy, pokoje, topení, vodu, kanalizace, založili vinici, sad, žalovaný vybudoval maštal pro koně a ohradu, prováděl veškeré sezónní i jiné práce, pomáhal matce, spolufinancoval nákup techniky. Na nátlak matky však musel maštal odstranit, nemohl realizovat chov ryb, podle matky mohl do nemovitostí vstupovat pouze za účelem práce, následně už ani to ne, neboť u ní upadl v nemilost, když se po rozvodu rodičů stýkal s otcem. Vynaložené náklady mu nebyly nijak kompenzovány a bylo mu znemožněno používat jím zakoupené stroje a nástroje, naopak žalobkyně z nemovitostí čerpá užitky. Žalovaný měl za to, že byl z nemovitostí vypuzen a držba žalobkyně není pravá. Poukazoval také na to, že hodnota nemovitostí je několik desítek milionů. Požadoval jejich rozdělení, respektive oddělení některých jím vybraných pozemků (p. [číslo]), či přikázání nemovitosti do jeho vlastnictví. Tvrdil, že nemovitosti hodlá zemědělsky využít, zejména pozemek [parcelní číslo].

3. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí. Žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl ve výši , který nabyla v rozsahu na základě darovací smlouvy uzavřené [datum] mezi rodiči účastníků jako dárci a žalobkyní a žalovaným jako obdarovanými, touto smlouvu nabyl žalovaný taktéž podíl o velikosti . Zbývající část svého podílu nabyla žalobkyně na základě darovací smlouvy z [datum] uzavřené mezi matkou účastníků jako dárkyní a žalobkyní jako obdarovanou ohledně pozemku [parcelní číslo] a na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi týmiž stranami ohledně převodu zbývajících nemovitostí. Pozemky tvoří celek, navazují na sebe, na jednotlivé pozemky není přístup z veřejné komunikaci. Obvyklá cena rodinného domu včetně vedlejších staveb, součástí, příslušenství a pozemků zapsaných na [list vlastnictví] činí 6 700 000 Kč. Obvyklá cena pozemku [parcelní číslo] činí 960 988 Kč, při obvyklé ceně pozemku [parcelní číslo] odpovídá podílu o velikosti částka 227 368 Kč a podílu částka. Budova s nádvořím tvoří jeden funkční celek, na pozemku jsou další nezapsané stavby tvořící příslušenství stavby hlavní, k pozemku je pouze jedna přístupová cesta z veřejné komunikace. Pozemky jsou druhově rozdílné (zahrada, orná půda, ostatní plocha, vodní plocha, trvalý travní porost). Dělitelnými jsou pouze pozemky p. [číslo] [číslo] přístup k nim by musel být zajištěn věcným břemenem. Pro reálné dělení nemovitostí by bylo třeba provést tzv. jednoduchou pozemkovou úpravu, náklady na reálné dělení by se pohybovaly v řádech statisíců korun. Rodinný dům a přilehlé pozemky užívá matka účastníků, její rodina vlastnila nemovitosti i v předchozích generacích, obhospodařování pozemků zajišťovalo rodině obživu. Rodina užívala část nemovitostí i v období let [rok] – [rok] a hospodařila na nich, byť v převážné míře byly převzaty k užívání zemědělským družstvem. Oba účastníci od dětství do nemovitostí dojížděli, dle potřeby zde vypomáhali. [ulice] úpravy zajišťovali v rozmezí 70. – 90. let 20. století rodiče účastníků, v následujících letech byla realizována již jen údržba. Vztahy mezi účastníky a mezi matkou účastníků a žalovaným jsou silně narušené, zejména od konfliktu v roce 2017 spočívajícího v neshodě o tom, jaký časový rozsah má žalovaný v nemovitostech trávit. Matka účastníků odmítá s žalovaným v nemovitostech pobývat, žalovaný jí sdělil, že darovaný podíl vrátí otci jako dárci, jinak nechť je vyplacen. Žalovaný žádnou zemědělskou činnost nevyvíjí. Žalobkyně nemovitosti užívá, realizuje chov včel, má vypracován hospodářský záměr využití nemovitostí, podle kterého plánuje rozšíření chovu včel a chov ovcí, založení ovocného sadu, provedení oprav budov a zřízení protipovodňových a protierozních opatření. Žalobkyně má na svém bankovním účtu k datu [datum] k dispozici finanční prostředky odpovídající částce potřebné na úhradu přiměřené náhrady žalovanému, konkrétně 1 803 27 Kč. Soud prvního stupně naproti tomu neměl za prokázané, že je žalovaný solventní co do částky potřebné k zaplacení přiměřené náhrady žalobkyni pro případ přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví.

4. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle občanského zákoníku č 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), konkrétně vycházel z § [číslo], § [číslo], § 1144 a § 1147 o. z. a uzavřel, že jsou dány podmínky pro zrušení spoluvlastnictví, neboť v něm účastníci nechtějí setrvat a nelze je k tomu donucovat. Co do způsobu vypořádání spoluvlastnictví považoval odvolací soud reálné rozdělení nemovitostí za nikoli dobře možné, neboť mu brání jednak neúměrná výše předpokládaných nákladů na provedení pozemkové reformy, jednak konfliktní vztahy mezi účastníky a mezi jejich matkou a žalovaným a také absence přístupu na jednotlivé pozemky. Při dalším využívání rodinného domu matkou účastníků k bydlení (které žalobkyně jednoznačně plánuje) a užívání částí pozemků žalovaným či pozemků jím vybraných by tak docházelo ke sporům. Soud prvního stupně měl také za to, že žalovaným požadované přikázání vybraných pozemků do jeho vlastnictví není reálným dělením a v poměrech účastníků není vhodné právě pro popsané konfliktní vztahy a také z důvodu druhové rozmanitosti jednotlivých pozemků. Soud prvního stupně dále zhodnotil, že jsou dány podmínky pro přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně, která o ně má zájem, je majoritní spoluvlastnicí, nemovitosti účelně využívá, plánuje rozvoj tohoto využití a je solventní. Nákladové výroky odůvodnil soud prvního stupně plným procesním úspěchem žalobkyně a vznikem nákladů státu, jejichž výše není dosud známa.

5. Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný. Namítal, že žalobkyně do roku 2017 neprojevila o nemovitosti zájem, o vše se staral žalovaný spolu s otcem účastníků. Opakoval, že mu žalobkyně a jejich matka brání ve stupu do nemovitostí, údajný strach matky z jeho osoby je podle jeho názoru jen divadlem pro soud, u matky je v nemilosti pro kontakt s otcem. Rozporoval závěr soudu prvního stupně o tom, že nemá představu o hospodářském využití nemovitostí – tuto má, jeho záměrem je chov ryb, dobytka, vybudování sádek. V nemovitostech nechce bydlet, ale ani o ně nechce přijít, matku rozhodně nehodlá vystěhovat. Vytýkal soudu prvního stupně, že nepřistoupil na rozdělení pozemků, což navrhoval a ani žalobkyně takovou možnost nevyloučila. Pokud žalobkyně získá rodinný dům a s ním související pozemky, tak on by měl mít právo vybrat si z ostatních pozemků ty, o které má zájem, a ty by mu měly být přikázány, konkrétně se jedná o pozemky p. [číslo] [anonymizováno] a [číslo]. Soud prvního stupně tuto možnost pominul a nehledal komplexně spravedlivé řešení. Také tvrdil, že je ochoten zaplatit polovinu nákladů na pozemkovou úpravu, aby mohly být nemovitosti rozděleny, neboť jinak by byl fakticky zbaven svého majetku. Druhou polovinu těchto nákladů by měla platit žalobkyně. Uvedl, že z nemovitostí vypuzen a že držba žalobkyně není pravá, dovolával se ochrany podle § 8 o. z., rovněž brojil proti znaleckým posudkem stanovené obvyklé ceně nemovitostí, která je podle jeho názoru nepřiměřeně nízká. Žalovaný také uvedl, že zjistil, že se znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] zná s žalobkyní a jejím manželem, znalecký posudek je proto nepoužitelný. Náklady na zpracování znaleckého posudku v soudním řízení navíc zavinila žalobkyně, neboť jí předložený znalecký posudek byl výrazně podhodnocený, proto bylo nutno podat jiný. Ohledně své solventnosti poukazoval na svá tvrzení, že bude náhradu financovat z vlastních zdrojů a z předjednaného úvěru, což je podle jeho názoru dostačující. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení mělo být dle žalovaného postupováno podle § 150 o. s. ř. Navrhoval, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že výše uvedené vybrané pozemky budou přikázány do jeho výlučného vlastnictví a také dojde k oddělení pozemku pod stodolou nacházející se na pozemku p. č. st. [anonymizováno] tak, aby si žalovaný mohl z takto získaných pozemků zřídit do stodoly přístup.

6. Žalobkyně k odvolání uvedla, že rozdělení nemovitostí, ani oddělení žalovaným požadovaných pozemků není možné, a to pro velmi špatné vztahy účastníků a žalovaného a jeho matky, neboť z tohoto důvodu by vznikaly další spory. Rozhodnutí soudu prvního stupně považovala za věcně i právně správné, žalovaný fakticky odmítl prokázat solventnost a rodinný dům a pozemky jsou nedělitelné i z důvodu zachování jejich maximálního hospodářského využití. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro částečnou změnu rozsudku soudu prvního stupně.

8. Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků je třeba provést, jak správně uvedl soud prvního stupně, podle pravidel obsažených v § [číslo], § 1144 a § 1147 o. z. Zároveň je třeba zabývat se námitkami žalovaného ve vztahu ke způsobu vypořádání, který zůstává i v odvolacím řízení spornou otázkou.

9. Žalobkyně v odvolacím řízení tvrdila, že nemovitosti jsou i v současnosti využívány k chovu včel a ovcí, ona osobně pomáhá manželovi při stáčení medu a péči o ovce, s manželem okopávají plodiny, suší seno, češou ovoce, sečou louky. Za dobu od rozhodnutí soudu prvního stupně je naplňován hospodářský plán rozvoje nemovitostí, bylo rozšířeno stádo ovcí o sedm jehňat, pořízena nová včelstva, úly, obraceč sena a objednán traktor pro kultivaci půdy, na pozemek [parcelní číslo] byl umístěn mobilní přístřešek pro ovce, na pozemku [parcelní číslo] byla provedena protierozní a protipovodňová opatření. Vztahy jsou nadále vyhrocené s tím, [datum] došlo k dalšímu incidentu mezi žalovaným a matkou účastníků, když se žalovaný spolu s dalšími osobami domáhal vstupu do rodinného domu proti vůli matky.

10. Žalovaný v odvolacím řízení uvedl, že pokud v řízení před soudem prvního stupně poukazoval na to, že žalobkyně z nemovitostí jen bere užitky, on že do nich investoval a prováděl opravy a úpravy, tak tím mínil uplatnit vzájemný návrh na tzv. širší vypořádání spoluvlastnictví.

11. Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že znalecký posudek na stanovení obvyklé ceny nemovitostí je datován [datum], téhož dne proběhla obhlídka nemovitostí. Soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 10. 2021, č. j. 22 C 333/2019-318, které nabylo právní moci dne [datum], vyslovil, že znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] není ve věci vyloučena. Uvedené rozhodnutí se zabývalo týmiž tvrzeními žalovaného ohledně skutečností zakládajících podjatost znalkyně (že se zná s žalobkyní a jejím manželem), jaká byla uplatněna v odvolání.

12. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníka soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

14. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, na která odvolací soud s výjimkou zjištění o aktuální ceně nemovitostí odkazuje.

16. Odvolací soud doplnil dokazování následujícími listinami: nájemní smlouvou [číslo] ze které bylo zjištěno, že jí uzavřeli [datum] účastníci a jejich matka jako pronajímatelé a [právnická osoba], jako nájemce, předmětem nájmu za účelem zemědělského hospodaření jsou pozemky p. [číslo] nájemní smlouva je uzavřena s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Z hlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že k tomuto datu v ústřední evidenci včel vedena registrace [anonymizováno] včelstev s umístěním jejich stanoviště na pozemku [parcelní číslo], evidence je vedena na jméno manžela žalobkyně. Z členské přihlášky ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že tohoto data se manžel žalobkyně přihlásil do Českého svazu včelařů s tím, že včelstva jsou umístěna v nemovitostech. Z potvrzení ze dne [datum] bylo zjištěno, že k tomuto datu bylo vydáno potvrzení o registraci chovatele včel na jméno manžela žalované. Z potvrzení ze dne [datum] bylo zjištěno, že k tomuto datu bylo [anonymizována čtyři slova] zaevidováno umístění přístřešku na nemovitostech jakožto objektu k hospodaření chovatele. Z registračního lístku provozovny ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že k uvedenému datu bylo [právnická osoba], registrováno umístění provozovny pro chov ovcí v nemovitostech. Z černobílé fotografie formátu A5 na [číslo listu] nahoře bylo zjištěno, že je na ní zachycen val lemující zjevně zemědělský pozemek, z černobílé fotografie téhož formátu na témže č. l. dole bylo zjištěno, že je na ni zobrazen přístřešek, uvnitř kterého je několik ovcí. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena společností [právnická osoba] na jméno manžela žalobkyně jako odběratele dne [datum], s tímtéž datem splatnosti, na částku 22 490 Kč za prodej obraceče [číslo obč. průkazu] s otočnými koly. Z nabídky ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena pro [jméno] [příjmení] na nákup pomůcek pro chov včel za částku 847,50 euro. Z faktury vystavené společností [právnická osoba] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že odběratelem je [jméno] [příjmení] a pořízeny byly potřeby pro chov včel za 12 648 Kč. Z potvrzení objednávky bylo zjištěno, že je vystavila společnost [právnická osoba] dne [datum], předmětem objednávky je traktor [anonymizováno] s příslušenstvím celkem za cenu 165 628,10 Kč, zákazníkem [jméno] [příjmení]. Z úředního záznamu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tohoto dne podala matka účastníků vysvětlení na Policii České republiky, [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] – [anonymizováno] o události ze dne [datum], kdy se žalovaný se svým otcem a další pro ni neznámá osoba domáhali vstupu do rodinného domu s tím, že jej budou prohlížet a vše si točit na kameru. Podle matky účastníků s ní žalovaný komunikoval hrubě s tím, že on si bude dělat, co chce, ona z něj má strach. Oznamovatelka volala na linku 158, následně z důvodu příjezdu zetě [jméno] [příjmení] už o výjezd hlídky nežádala a nežádala ani o další úkony ve věci, když žalovaný upustil od záměru vstoupit do domu. Z lékařské zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že matka účastníků byla tohoto dne ošetřena v ordinaci praktického lékaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že jí„ rozhodil“ sobotní příjezd syna, s nímž má dlouholeté spory, byla zjištěna akutní stresová reakce, indikována medikace xanax a tritico, naplánována kontrola. Ze zprávy [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že k tomuto datu je na účtu vedeném na jméno žalobkyně částka 2 911 197,35 Kč. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] bylo zjištěno, že takto komunikovala s žalovaným [jméno] [příjmení], finanční specialistka [anonymizována dvě slova] company [anonymizováno] s tím, že na základě toho, jaké poskytl informace, a že požadoval úvěr 10 000 000 Kč, mu zasílá nabídku konkrétní banky a také stavební spořitelny, doporučuje využít Hypoteční banku, obě nabídky přikládá. Z nabídky Hypoteční banky bylo zjištěno, že byla vystavena na výši úvěru 10 000 000 Kč jakožto orientační. Z nabídky [obec] [anonymizováno] bylo zjištěno, že pro žalovaného vystavila na částku 10 000 000 Kč předběžnou kalkulaci úvěru.

17. Odvolací soud dále doplnil dokazování znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo], (neboť znalecký posudek podaný v řízení před soudem prvního stupně byl podán před více jak jedním rokem a žalovaný rozporoval výši obvyklé ceny s poukazem na obecný nárůst cen), a znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] vyslechl. Bylo zjištěno, že na pozemku p. č. st. [anonymizováno] je umístěn rodinný dům, výměnek, chlévy u řezárny, řezárna, kolna, malý přístřešek, velký přístřešek, chlívek pro ovce a v jihovýchodní části stodola. Přístup do nemovitostí je přes pozemky p. [číslo] ostatní plocha – ostatní komunikace, a parc [číslo] ostatní plocha – silnice, ve vlastnictví obce, a to na pozemek p. č. st. [anonymizováno], jiný přístup na pozemky, které jsou v souvislém celku, není. Jediný pozemek, který není v tomto celku, je pozemek [parcelní číslo], orná půda, o výměře [výměra]. Znalkyně také potvrdila, že při obhlídce nemovitostí viděla na pozemcích přístřešek na ovce, který tam při předchozí obhlídce nebyl. Obec, kde se nemovitostí nacházejí, nemá územní plán. Obvyklá cena nemovitostí podle jejich současného stavu a současné úrovně cen činí 11 600 000 Kč, nárůst ceny oproti závěrům původně podaného znaleckého posudku je dán obecným nárůstem cen. Znalkyně přesvědčivě vysvětlila své postupy, včetně výběru porovnávaných nemovitostí (když použila nemovitosti ve srovnatelných lokalitách, srovnatelného účelového určení i stavebního charakteru), stanovení výše ceny za m2 a důvody, pro které k ní dospěla. Odvolací soud zdůrazňuje, že soudní rozhodnutí spočívá na skutečnostech existujících v době jeho vyhlášení, proto není v žádném případě možné hodnotit některé pozemky jako zastavitelné, pokud tento charakter v současnosti nemají a nelze s jistotou říci, že jej někdy v budoucnu budou mít. Žalovaným požadované posouzení by proto bylo ryze spekulativní.

18. Námitky žalovaného k osobě znalkyně, které by měly zakládat její vyloučení ve věci, považuje odvolací soud shodně se soudem prvního stupně, který na základě shodných námitek již o tom, že znalkyně není z podání znaleckého posudku vyloučena, pravomocně rozhodl, za nedůvodné. Pokud žalovaný i ve vztahu k nově podanému znaleckému posudku namítal, že znalkyně opět podhodnotila obvyklou cenu nemovitostí, takové tvrzení nemůže založit důvod pro její vyloučení. Jde totiž o polemiku s odbornými závěry znalkyně, pro jejíž vypořádání slouží výslech, při kterém se s námitkami žalovaného řádně vypořádala.

19. Odvolací soud naproti neprovedl důkaz znaleckým posudkem [číslo] kterým měla být stanovena obvyklá cena nemovitostí, neboť znalecký posudek byl zpracován, aniž by znalec skutečně provedl obhlídku rodinného domu (viz úřední záznam z [datum]), nelze s ním proto nakládat jako s oponentním vůči znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], inzeráty ohledně nabídek prodeje nemovitostí, neboť ty samy o sobě nejsou podkladem způsobilým pro zjištění obvyklé ceny, a znaleckým posudkem [číslo] ke stanovení obvyklé výše nájemného, neboť to není pro rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví relevantní).

20. Jak správně konstatoval soud prvního stupně, žalobkyně nemůže být podle § 1140 o. z. nucena setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovaným, má tedy právo dožadovat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem.

21. Oba účastníci navrhovali přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví toho kterého z nich, žalovaný požadoval i oddělení shora specifikovaných pozemků. Odvolací soud proto znovu hodnotil, jaký způsob vypořádání spoluvlastnictví je v posuzované věci namístě tak, aby při respektu zákonných pravidel a ustálené rozhodovací praxe došlo ke spravedlivému uspořádání poměrů účastníků.

22. Reálné rozdělení nemovitostí je skutečně primárním způsobem vypořádání, avšak jedině tehdy, je-li to dobře možné. Podle názoru odvolacího soudu reálné rozdělení není v daném případě dobře možné, a to z následujících důvodů. Pokud by mělo být provedeno skutečně reálné rozdělení nemovitostí, musel by být mimo jiné rozdělen každý z předmětných pozemků podle velikosti spoluvlastnických podílů. Pro takový postup jsou určujícími kritérii poloha pozemku, celková plocha a tvar (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2163/2006, či jeho usnesení z 6. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3736/2016). Pozemky [parcelní číslo] ([výměra]), [parcelní číslo] ([výměra]), [parcelní číslo] ([výměra]), [parcelní číslo] ([výměra]), [parcelní číslo] ([výměra]), [parcelní číslo], ([výměra]) a [parcelní číslo] ([výměra]) jsou však takové výměry, že by po jejich rozdělení připadla na žalovaného (co do jeho podílu ) pouze velmi malá výměra. Takovéto části pozemků by nadto nebyly s ohledem na druh jednotlivých pozemků objektivně využitelné, takže není splněna ani další podmínka reálného dělení, a to hospodářská využitelnost rozdělených pozemků (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1450/2015), respektive těch, které by měly připadnout žalovanému.

23. Reálnému rozdělení nemovitostí brání i zjevně dlouhodobě konfliktní vztahy účastníků, včetně vysoce konfliktního vztahu mezi žalovaným a matkou účastníků. Nelze odhlédnout od toho, že matka účastníků užívá rodinný dům k bydlení, žalovaný naproti tomu rodinný dům užívat nechce, ale pozemky, které jsou v jeho bezprostřední blízkosti, ano, včetně požadovaného využití stodoly nacházející se na pozemku p. č. st. [anonymizováno], kde je umístěn právě i rodinný dům. Odvolací soud má za to, že využití rodinného domu k bydlení matky nyní i do budoucna (což žalobkyně jednoznačně plánuje) nelze pominout či považovat za neúčelné, neboť mimo jiné darováním z její strany účastníci nabyli své spoluvlastnické podíly. Je proto zcela v souladu s obecně přijímanými pravidly morálky a dobrých mravů, že žalobkyně hodlá matce umožnit v nemovitostech nerušené žití a tuto skutečnost i tvrdí jakožto plánované účelné využití rodinného domu a pozemků, které jsou s ním ve funkčním celku, po dobu života matky. Jinak řečeno matka účastníků bude v rodinném domě bydlet i nadále, takže právě velmi nedobré vztahy mezi ní a žalovaným jsou naprosto kontraproduktivní k možnosti nemovitosti reálně dělit. Vztahy se navíc vyhrocují, což bylo prokázáno úředním záznamem ze dne [datum]. Je proto zřejmé, že reálné rozdělení rodinného domu a pozemků by v poměrech projednávané věci vedlo pouze ke vzniku dalších sporů (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 837/2018).

24. Totéž kritérium brání podle názoru odvolacího soudu i oddělení žalovaným požadovaných pozemků. Oddělení nepředstavuje reálné rozdělení předmětu spoluvlastnictví a bylo by k němu možno přistoupit jen tehdy, pokud by to bylo v posuzovaném případě přiměřené. Taktomu však v dané věci není. Účastníci by se tímto postupem stali přímými sousedy, a při úrovni jejich vztahů by i tak byla založena situace vedoucí ke vzniku konfliktů v souvislosti s užíváním (obhospodařováním) a údržbou takto sousedících nemovitostí. Překážku pro rozdělení nemovitostí způsobem požadovaným žalovaným představuje i skutečnost, že požadoval (kromě přikázání pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemků tvořícím s ním funkční celek) převážnou část výměry pozemků, konkrétně pozemky o rozloze [výměra], přestože velikosti jeho podílu odpovídá výměra [výměra], byť tato by mohla být překročena z důvodu zohlednění vyšší hodnoty ostatních nemovitostí, nikoliv však takto zásadně. To by již odporovalo zásadám spravedlivého vypořádání a pro takový postup není žádný důvod. Pro oddělení pozemků je problematické i jejich rozdílné druhové určení a zároveň velmi rozdílná výměra pozemků toho kterého druhu, neboť každému z účastníků by se mělo dostat (při zohlednění velikosti jeho podílu) všech druhů vypořádávaných pozemků odpovídající výměry, což je při celkovém plošném uspořádání pozemků prakticky neproveditelné.

25. Odvolací soud pro úplnost dodává, že kontraproduktivní pro možnost oddělení třeba i jen některých z žalobcem požadovaných pozemků, je i jejich plošné uspořádání, v důsledku kterého na jím vybrané pozemky není přístup. Ten by bylo možné realizovat pouze přes pozemky jiných vlastníků, zde zejména přes pozemek p. č. st. [anonymizováno], o který žalovaný nemá zájem a který by tak připadl žalobkyni. Konfliktní vztahy účastníků by pak s pravděpodobností hraničící s jistotou komplikovaly přístup i obhospodařování oddělených pozemků a opět by vedly ke genezi sporů.

26. Odvolací soud nepřistoupil ani k oddělení jednoho jediného pozemku, který není v ploše předmětných nemovitostí, a to pozemku [parcelní číslo]. Jeho výměra ([výměra]) je totiž výrazně menší, než je celkový podíl žalovaného na nemovitostech, takže oddělení uvedeného pozemku by vypořádání spoluvlastnictví neřešilo.

27. Je proto třeba přistoupit k další možnosti vypořádání, a to je přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některého z účastníků. O to projevili zájem oba účastníci, odvolací soud tedy zvažoval všechny skutečnosti, jež mohou v projednávané věci podpořit výlučné vlastnictví toho kterého z nich, zejména velikost jejich spoluvlastnických podílů, současné i budoucí účelné využití nemovitostí, existenci rodinných vazeb a solventnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 16. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2024/2016).

28. Existence rodinných vazeb je u obou účastníků srovnatelná, kritérium velikosti podílu však svědčí ve prospěch žalobkyně. V její prospěch svědčí i již několik let trvající účelné využívání nemovitostí, které je rozvíjeno. Není pravdou, že by se žalobkyně o nemovitosti do roku 2017 nezajímala, jak namítal žalovaný. Jak bylo jednoznačně prokázáno, tak nejméně od roku 2015 jsou v nemovitostech chovány včely, byl založen chov ovcí, oba chovy jsou rozšiřovány, pozemky jsou obhospodařovány a za tím účelem je pořizována příslušná technika a chovatelské potřeby. V tomto ohledu považuje odvolací soud za nerozhodné, že u registrace chovů i pořizování věcí je jako chovatel a odběratel uveden manžel žalobkyně. Zcela zjevně totiž takto postupuje po dohodě, se souhlasem a v souladu s plány a přáním žalobkyně jakožto většinové spoluvlastnice, která se pak na činnostech souvisejících s chovem a obhospodařováním pozemků podílí.

29. Dalším z kritérií je solventnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 16. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2024/2016, či jeho rozsudek z 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1236/2017). Solventnost musí být dána k okamžiku soudního rozhodnutí, kdy účastník mající zájem o nemovitost (zde oba účastníci) musí prokázat buď že dostatečné finanční prostředky již má k dispozici (výpisem z účtu), anebo je schopen si je v přiměřené době opatřit (např. závazným příslibem půjčky či poskytnutím úvěru). Výjimkou z takového postupu je jedině situace, kdy z řízení jednoznačně vyplyne, že účastník potřebné prostředky zcela jistě získá v přiměřené době (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016). Otázka solventnosti je pak hodnocena v návaznosti na výši obvyklé ceny vypořádávané věci (věcí).

30. Žalobkyně disponuje na svém účtu částkou 2 911 197,35 Kč. Naproti tomu žalobce v řízení před soudem prvního stupně svou solventnost pouze nedostatečně tvrdil a poté, co byl odvolacím soudem poučen o způsobu, jakým je třeba solventnost prokázat (podle parametrů uvedených v předchozím odstavci), tak předložil pouze předběžnou nabídku úvěru, respektive jeho předběžnou kalkulaci s tím, že z připojené e-mailové korespondence s finanční specialistkou plyne, že nabídky byly činěny pouze na základě žalovaným sdělených skutečností. Žalovaný tedy solventnost ani neprokázal.

31. Vzhledem ke všem výše popsaným skutečnostem má odvolací soud za to, že jsou splněny podmínky pro vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem jejich přikázáním do výlučného vlastnictví žalobkyně. Při stanovení částky přiměřené náhrady, kterou je třeba uložit žalobkyni k zaplacení žalovanému, odvolací soud vyšel ze závěrů znaleckého zpracovaného v odvolacím řízení, jímž byla aktuální obvyklá cena nemovitostí stanovena na 11 600 000 Kč. Vzhledem k velikosti podílů účastníků činí přiměřená náhrada pro žalovaného 2 900 000 Kč, žalobkyně je v uvedené částce solventní.

32. Uvedený závěr není způsobilá zvrátit ani skutečnost, že žalovaný nemovitosti neužívá a pro postoj zejména matky účastníků to ani není reálné, byť o to podle svého tvrzení má zájem. Jednak při kumulaci pro žalobkyni svědčících kritérií jí uvedenou skutečnost nelze přičíst k tíži v tom smyslu, že by byly nemovitosti přikázány jako celek žalovanému, zejména proto, že neprokázal solventnost. A za další je situaci, zda a co žalovanému v důsledku nemožnosti nemovitosti užívat ušlo (tj. důsledek toho, co on označuje jako„ vypuzení z nemovitostí“ a„ nepravou držbu“, kteréžto kategorie se při řešení otázky zrušení a vypořádání spoluvlastnictví neuplatní), nutno řešit při širším vypořádání spoluvlastnictví, jehož se žalovaný domáhá (viz níže).

33. Skutečnost, že některý ze spoluvlastníků nemůže pro postoj jiného spoluvlastníka užívat předmět spoluvlastnictví, také není důvodem pro odepření požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, což žalovaný návrhem na ochranu jeho osoby použitím § 8 o. z. fakticky požadoval.

34. Odvolací soud dodává, že nemohl přisvědčit žalovanému bez dalšího ani v tom, že pokud se jedná o vypořádání rodinného majetku mezi dva sourozence, tak je jediné spravedlivé, aby každý z nich obdržel část nemovitostí, a pokud se to nestane, tak žalovaný bude tohoto rodinného majetku zbaven. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není totiž odejmutím majetku v negativním slova smyslu, ale jedná se o důsledek pravomoci, již jsou nadány soudy při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to za současného přikázání přiměřené náhrady tomu z účastníků, kterému nebyl předmět spoluvlastnictví přikázán, zde žalovanému (srovnej nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. II. ÚS 560/20).

35. Ze všech shora uvedených důvodů změnil odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. tak, že výši přiměřené náhrady určil na 2 900 000 Kč. Ve výroku I., II. a ve zbývající části výroku III. (určení oprávněné a povinné osoby a lhůty k plnění) odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

36. Žalovaný již v řízení před soudem prvního stupně namítal, že do nemovitostí investoval jak svou práci, tak i finance a že z nemovitostí bere užitky jen žalobkyně a on je z této možnosti vyloučen. Soud prvního stupně si však neujasnil, zda jde jen o obranu, která má posílit procesní pozici žalovaného, nebo zda žalovaný uplatňuje zápočet na vyrovnávací podíl, či se vzájemným návrhem domáhá tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 24. 6. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1089/2007). Takto vedl žalovaného k vyjasnění jeho požadavku až odvolací soud, žalovaný jednoznačně uvedl, že mínil podat vzájemný návrh na širší vypořádání. Uvedený návrh žalovaného není pro vady (zejména neurčitost žalobního žádání) dosud projednatelný, soud prvního stupně o něm nerozhodl. Za těchto okolností o něm nemohl rozhodnout ani odvolací soud. [příjmení] na soudu prvního stupně, aby vyzval žalovaného postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. k odstranění vad návrhu, další postup zvolí podle toho, zda žalovaný vady odstraní či nikoliv.

37. Vzhledem k tomu, že dosud nebylo rozhodnuto o celém předmětu řízení (o vzájemném návrhu žalovaného), a rozsudek soudu prvního stupně je tak fakticky rozsudkem částečným, změnil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV. a V. tak, že se o náhradě nákladů účastníků a státu nerozhoduje. [příjmení] opět na soudu prvního stupně, aby veškeré náklady (včetně nákladů tohoto odvolacího řízení) zohlednil v rozhodnutí, kterým bude skončeno řízení o vzájemném návrhu žalovaného.

38. Všechna výše citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa], rozhodnut Ústavního soudu na [webová adresa].