22 C 354/2022 - 168

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 608 245 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 120 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 120 000 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 488 245 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 175 432 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení a z částky 312 813 Kč od 7. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 092 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady řízení ve výši 5 694,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 6 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 12. 2022 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 608 245 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedla, že dne 4. 12. 2019 jela jako cestující autobusem MHD, linky č. 154, který řídil [právnická osoba], nar. [datum], trvale bytem [adresa], který následně způsobil dopravní nehodu, když narazil do dalšího odstaveného autobusu. Žalobkyně, která byla v 5. měsíci těhotenství, utrpěla při dopravní nehodě zranění hlavy a obličeje, distorzi krční páteře. Vzhledem k těhotenství žalobkyně byla letecky přepravena do Fakultní nemocnice v Motole a byla umístěna na urgentní příjem a poté na JIP gynekologické oddělení, kdy zde krátce nato začala krvácet a byl jí diagnostikován retroplacentární hematom. S těmito zraněními byla žalobkyně hospitalizována až do 10. 12. 2019. Žalobkyně do termínu porodu nevěděla, zda nebyl na vývinu ohrožen její plod, lékaři toto nebyli schopni s jistotou určit. V důsledku nehody byl žalobkyni nařízen klid na lůžku v souvislosti s možným poškozením vývinu plodu. Řidič autobusu byl pro případ odpovědnosti za škodu pojištěn u žalované, žalobkyně proto žalovanou vyzvala k úhradě částky 608 245 Kč, která se skládá z náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o její zdraví, osobu a domácnost ze strany jejího manžela, [právnická osoba], nar. 18. 1. 1978, ve výši 64 610 Kč (za období od 11. 12. 2019 do 30. 4. 2020 ve specifikovaném rozsahu - pomoc při oblékání a svlékání, pomoc při podávání léků a ošetření, pomoc při úkonech osobní hygieny, zajištění a příprava stravy, úklid domácnosti, údržba spotřebičů, zajištění velkého úklidu, běžné nákupy a pochůzky, velký nákup, praní, žehlení prádla a jeho drobné opravy, a doprovod k lékaři), náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 312 813 Kč dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (bolesti krku a hlavy v důsledku zranění krční páteře, které jí omezují v běžném životě a péči o děti, ale i ve volném čase, nevydrží delší dobu stát, má problémy s přenášením těžších břemen, zvedání věcí ze země nebo do výšky, špatně snáší otřesy při běhu a skákání, nemůže nosit těžké nákupy, má potíže s prací v předklonu či záklonu), náhrady další nemajetkové újmy související se strachem o život a zdraví svého nenarozeného dítěte ve výši 220 000 Kč a náhrady nákladů za vypracovaný znalecký posudek [jméno FO] ve výši 10 822 Kč. Žalovaná však požadovanou částku neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že okolnosti Nehody a skutečnost, že žalovaná je pojistitelkou předmětného autobusu MHD, nejsou mezi účastníky sporné. Žalovaná však nesouhlasí s žalobou uplatněnými nároky. Žalovaná uhradila žalobkyni bolestné dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 6. 2021 ve výši 19 131 Kč, dále cestovné ve výši 2 295 Kč a další nemajetkovou újmu ve výši 30 000 Kč. Nárok na náhradu nákladů na péči žalovaná považuje za nedůvodný, neboť žalobkyně při propuštění z nemocnice neudávala žádné obtíže, lékaři jí byl doporučen klidový režim, nikoli však režim výhradně na lůžku. Žalované není zřejmé, z jakých důvodů by měla žalobkyně vyžadovat v žalobě popisovanou rozsáhlou péči jako pomoc při oblékání, při osobní hygieně apod. Další činnosti vykonávané manželem žalobkyně jako nákupy, úklid apod. se dle žalované nevymykají běžné solidaritě mezi členy rodiny. Žalovaná neuznává rovněž nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, neboť posudek [tituly před jménem] [jméno FO], o který se nárok žalobkyně opírá, považuje za nepřezkoumatelný. Podle [tituly před jménem] [jméno FO], který posuzoval znalecký posudek [jméno FO], znalkyně hodnotila pouze subjektivní stesky žalobkyně neurologické povahy, které však nemají odraz v objektivním nálezu, sama znalkyně uvádí normální pohyblivost i sílu horních končetin, nález zvýšeného tonusu paravertebrálních svalů pohyblivost páteře neomezuje. Není ani zřejmé, z čeho znalkyně dovozuje ustálení zdravotního stavu ke dni 4. 12. 2020. Ze stejného důvodu žalovaná rovněž neuznává náhradu za náklady vynaložené v souvislosti se zpracováním tohoto posudku. Nárok na náhradu další nemajetkové újmy shledává žalovaná rovněž neoprávněným. Zranění žalobkyně nebyla nikterak závažná, nenarozené dítě bylo od počátku monitorováno, lékaři neshledali žádné známky poškození plodu, dítě se narodilo bez komplikací. Žalovaná rovněž poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které je třeba pohlížet na další nemajetkovou újmu jako na mimořádný nárok, pro jehož přiznání musí existovat významné okolnosti. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. V závěrečném návrhu žalobkyně uvedla, že nárok žalobkyně byl v plném rozsahu prokázán, a to jak výslechem znalkyně, tak i výslechem svědků, a to i ve vztahu k nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění žalobkyně, v případě nároku na náhradu ošetřovného především výpovědí manžela žalobkyně. Pokud personál nemocnice ubezpečoval žalobkyni i její blízké, že vše bude v pořádku, z jejich strany šlo především o snahu chránit žalobkyni či její rodinné příslušníky. Výpovědí svědků pak bylo prokázáno, že strach žalobkyně o její dítě byl jedním z hlavních problémů. Vzhledem k tomu žalobkyně navrhla, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

4. Žalovaná v závěrečném návrhu uvedla, že ani z provedeného dokazování nevyplynula důvodnost nároku žalobkyně na ošetřovné, náhradu za ztížení společenského uplatnění ani na další nemajetkovou újmu. Bylo totiž prokázáno, že žalobkyně při Nehodě utrpěla pouze drobná zranění, zatímco trvalé neurologické následky na zdraví žalobkyně nebyly prokázány ani znaleckým posudkem [jméno FO]. Dále nebylo prokázáno, že zdravotní stav žalobkyně po Nehodě vyžadoval pomoc nad rámec rodinné solidarity, ani že by byly splněny podmínky zákona pro přiznání další (nad rámec žalovanou již uhrazené částky ve výši 30 000 Kč) náhrady nemajetkové újmy z důvodu obav žalobkyně o nenarozené dítě a hospitalizaci v pokročilém stádiu těhotenství. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zcela zamítl.

5. Z provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud zjistil následující skutkový stav.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 4. 12. 2019 ve 9:07 hod. jela žalobkyně jako cestující autobusu MHD tov. zn. SOR NB 12, RZ: [SPZ], linky č. 154, pořadí [Anonymizováno], ev. č. [hodnota] (dále jen „Vozidlo“), pojištěného u žalované, který řídil [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa] (dále jen „Řidič“). Řidič ve směru od ulice Ryšavého k ulici Kunratická spojka v pravém jízdním pruhu cca 50 m před křižovatkou s ulicí Jarníkova narazil do zadní části podélně při pravém okraji vozovky odstaveného autobusu tov. zn. Karosa, RZ: [SPZ], majitele [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „Nehoda“). V okamžiku Nehody seděla žalobkyně vlevo po směru jízdy na sedadle u okna, a to v místě, kde jsou umístěny dvě a dvě sedadla proti sobě, přičemž při nárazu byla ze svého sedadla vymrštěna vpřed oproti sedadlu proti ní a obličejem narazila do madla na horní části tohoto sedadla, přičemž utrpěla kontuzi hlavy, tržné rány perorbitálně na obličeji, četné ranky obličeje a distorzi krční páteře. Žalobkyně byla v době Nehody v 5. měsíci těhotenství, z tohoto důvodu byla letecky přepravena do Fakultní nemocnice v Motole, kde byla umístěna na urgentní příjem a poté na JIP gynekologické oddělení (k průběhu nehody a zranění žalobkyně viz také protokol PČR o podání vysvětlení žalobkyní ze dne 29. 1. 2020, lékařská zpráva FN Motol ze dne 4. 12. 2019).

7. Žalobkyně byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici v Motole v době od 5. 12. 2019 do 10. 12. 2019. Žalobkyni byl diagnostikován retroplacentární hematom placenty v téměř celém rozsahu placenty rozměrů 76x38 mm (viz lékařská zpráva ze dne 4. 12. 2019). Pacientka přeložena na gynekologický JIP z urgentního příjmu po Nehodě, kde 24 hodinová monitorace, analgetická terapie, poté překlad na standardní oddělení. Průběh hospitalizace bez obtíží, ultrazvukový nález hodnotil lékař jako v normě – placenta bez známek odlučování či hematomu, v děloze 1 vitální plod. Pohybový režim: klidový na lůžku, od 6. 12. 2019 chodí na WC. Měkký krční límec na 5-7 dní. Žalobkyně při propuštění neudávala žádné obtíže ani kontrakce, pohyby plodu cítila normálně. Závěr z konzilia neurologie: přetrvávající cefalea s max. v místě úderu do hlavy po nehodě, objektivně neurologicky porucha statodynamiky Cp jinak neurologický nález v normě, nelze vyloučit cervikogenní podíl. Diagnózy: stp SC, péče o matku pro nestálou polohu plodu, podvrtnutí a natažení krční páteře, mnohočetné otevřené rány hlavy, anemie. Žalobkyni byl doporučen klidový režim a do týdne kontrola u gynekologa, při obtížích ihned (viz zdravotnická dokumentace žalobkyně, zejm. zpráva z konzilia neurologie dne 9. 12. 2019 a propouštěcí zpráva ze dne 10. 12. 2019).

8. Z protokolu o podání vysvětlení žalobkyní na PČR dne 29. 1. 2020 soud zjistil, že lékaři jí při propuštění domů řekli, že miminko je v pořádku, hematom na břiše zmizel, ale zda došlo k ohrožení vývinu budou schopni říci až po porodu……..byla upozorněna, že se má vyvarovat námaze, stresu….snaží se vyvarovat veškeré velké námaze, či jinému stresu, snaží se dodržovat klidový režim. Ve svém obvyklém způsobu života není omezena, základní potřeby zvládá sama. Snaží se ale být co nejvíce v klidu, takže mi pomáhá manžel při zaopatření rodiny a dětí i má maminka. Od nehody pociťuje častější bolesti hlavy a za krkem, byla jí zjištěna anémie, stává se jí, že zapomíná, večer špatně usíná, má zlé sny, bojí se cestovat autobusem.

9. Z čestného prohlášení žalobkyně soud zjistil, že v období od 11. 12. 2019 do 30. 4. 2020 měl o žalobkyni pečovat její manžel, přičemž tato péče spočívala zejména v následujícím (rozpočítáno poměrně na jeden den): 10 minut pomoc při oblékání a svlékání, 5 minut pomoc při podávání léků a ošetření, 5 minut pomoc při úkonech osobní hygieny, 90 minut zajištění a příprava stravy, 20 minut běžný úklid a údržba domácnosti, 30 minut údržba spotřebičů, zajištění velkého úklidu, 10 minut běžné nákupy a pochůzky, 20 minut velký nákup, 10 minut praní, žehlení ložního a osobního prádla a jeho drobné opravy, 20 minut doprovod k lékaři, na orgány veřejné moci. Celkem tak byla poskytována péče v rozsahu 210 minut denně po dobu 142 dní (viz čestné prohlášení žalobkyně ze dne 26. 5. 2021).

10. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví vypracovaném [tituly před jménem] [jméno FO] dne 11. 1. 2022 soud zjistil, že znalkyně ohodnotila náhradu za ztížení společenského uplatnění dle Metodiky Nejvyššího soudu na částku ve výši 312 813 Kč. Znalkyně při výpočtu vycházela z vyšetření žalobkyně a těchto závěrů: žalobkyně se do předmětného úrazu s krční páteří neléčila, nedocházela na rehabilitace ani neurologii, nyní prakticky denně užívá léky na bolest. Bolesti z krční páteře jdou žalobkyni do obou horních končetin, pociťuje v nich mravenčení, nevydrží dlouho stát, auto řídí bez potíží, od nehody jí hučí a píská v hlavě, má problém nosit dítě, vadí jí práce s předkloněnou hlavou nebo naopak když musí hlavu zaklonit a dát ruce nahoru. Objektivní nález: horní končetiny – pohyb v normě, stisk symetrický, jemná motorika bez patologického nálezu, krční páteř – spasmus paravertebrálního svalstva (tj. svaly podél krční páteře), pohyb v normě, při pohybu pociťuje tah svalů. Za vypracování znaleckého posudku znalkyně vyfakturovala žalobkyni částku ve výši 10 822 Kč (viz faktura ze dne 11. 1. 2022).

11. Při výslechu dále znalkyně doplnila, že žalobkyně má stále potíže ve formě bolestí, které jdou do obou horních končetin, což je dáno diagnózou distorze krční páteře, a tím je omezena v běžném životě. Potíže popsané žalobkyní jsou subjektivní, objektivně zjistitelné nejsou, a to ani třeba na magnetické rezonanci, kdy v důsledku distorze krční páteře dochází k mikrotrhlinám ve svalstvu, tyto pak nejsou schopny řádně udržet hlavu, jsou ochablé. Třeba i z tohoto důvodu se krční límec doporučuje nosit pouze 2 – 3 týdny, jinak dochází k ochabnutí krčního svalstva. Jak dlouho žalobkyně límec nosila, se neptala. Znalkyně dále uvedla, že v případě nošení límce po dobu delší než tři týdny by to mohlo mít vliv na problémy, které trpí, mohlo by dojít ke zhoršení těchto bolestí. Pokud jde o hučení v uších, může to být následek nárazu do hlavy, ale žádná zmínka v lékařské dokumentaci o tom není. Jde-li o zhoršené vidění, znalkyně nevidí žádnou souvislost s úrazem. K retroplacentálnímu hematomu znalkyně uvedla, že jde o hematom mezi placentou a dělohou. Kdyby to krvácelo dál, tak by mohlo dojít k odloučení placenty a dítě by mohlo umřít s tím, že v 22. týdnu by se dítě nezachraňovalo. To, zda hematom vznikl v souvislosti s Nehodou, znalkyně nemůže potvrdit, uvedla, že by bylo možné zjistit od gynekologa, zda se tento hematom objevil u žalobkyně již před úrazem. Žalobkyně byla observována na JIP, kde jí dělali ultrazvuk, přičemž je zde uvedeno bez známek odlučování, že placenta je na místě, hematom se nezvětšoval, tedy krvácení už dál nepokračovalo. K soběstačnosti, resp. sebeobsluhy žalobkyně znalkyně vypověděla, že asi měla nařízený klid, asi měla ležet, nebylo jí dobře, ale nemyslí si, že by to mělo mít vliv na její soběstačnost. Z doporučení obsaženém v propouštěcí zprávě vyplývá pouze, že by se měla šetřit a že má jít do týdne ke gynekologovi, tedy že by měla ležet, resp. polehávat, posedávat, ne chodit na procházky a podobně.

12. Z vyjádření lékaře a rovněž znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a odškodnění nemateriální újmy na zdraví, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ke znaleckému posudku ze dne 21. 5. 2022 soud zjistil, že se znalec se neztotožnil se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle znalce dominuje stesky neurologické povahy, které však nemají odraz v objektivním nálezu, a to ani ve sporém vyšetření provedeném znalkyní – zjistila normální pohyblivosti sílu horních končetin, jediným abnormálním nálezem byl zvýšený tonus paravertebrálních svalů, ten však neomezoval pohyblivost páteře. Znalec poukázal zejména na to, že v daném případě bylo neurologické vyšetření již po nehodě dne 9. 12. 2019 bez jakékoli patologie. Žalobkyně po celou dobu až do zvolené stabilizace zdravotního stavu dne 9. 12. 2020, resp. do doby posouzení dne 11. 1. 2022 nevyhledala pomoc neurologa, rehabilitačního lékaře, [právnická osoba], když jejich nálezy by subjektivní stesky mohly být objektivizovány.

13. Z lékařské zprávy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady ze dne 22. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně byla ošetřena na urgentním příjmu pro bolest krční páteře trvající cca 2 roky, brnění obou horních končetin, bolest vystřelující až do hlavy, která se zhoršila od včerejšího večera. Objektivní nález byl uveden omezená hybnost krční páteře. Ošetřující lékařka [tituly před jménem] [jméno FO] jako jiné důležité okolnosti a nálezy uvedla dopravní autonehodu 12/19 – několik měsíců nosila krční límec. Žalobkyni bylo doporučeno potíže řešit cestou ambulantního neurologa.

14. Žalobkyně při své výpovědi uvedla, že se po propuštění z nemocnice musela šetřit kvůli dítěti. Žalobkyně po Nehodě nadále trpí bolestmi krční páteře, bere na to prášky. Žalobkyně uvedla, že jí rovněž často brní ruce, hučí jí v uších a má problémy se zrakem, něco jako mrholení. Dlouho se bála dojíždět autobusem i autem. Žalobkyně v době těhotenství nemohla spát, u žádného psychologa však nebyla. Byla hrozně nervózní třeba z toho, že byla závislá na někom jiném, zatímco dříve byla vždy schopná se sama o sebe postarat. Rovněž měla velký strach o dítě, snažila se proto být hlavně v klidu. V té době také hodně přibrala, měla 106 kg a bolelo ji břicho. Na záchod chodila žalobkyně sama, pokud jde o vlastní hygienu, tak chodila sama i do koupelny. Manžel žalobkyně byl vždy na blízku, aby nespadla nebo se nebouchla. Nevařila, to vše dělal manžel, žalobkyně nebyla schopná ani uklidit. Kvůli tomu, jak přibírala, měla žalobkyně obavy, aby se něco nestalo. Také dlouho nosila límec kolem krku. Žalobkyně dále uvedla, že do dvou měsíců po nehodě jí bylo nejhůř, tak byla ráda, že je manžel doma, poté to bylo lepší, už se tolik nebála, takže se manžel mohl starat méně. Žalobkyně posléze uvedla, že to možná bylo vlastně tím, že hodně přibrala, nemohla se sama ani obléknout. Ale to už u ní manžel nemusel být nonstop, mohl jít do práce. K podání vysvětlení na Policii ČR dne 29. 1. 2020, při kterém uvedla, že není omezena ve svém obvyklém způsobu života, základní potřeby zvládá sama, pouze se snaží být co nejvíce v klidu, tudíž jí pomáhá manžel a její maminka, uvedla, že to možná chápala tak, že se to týká pouze „té jejich chemie“. Všechno ale dělal manžel, maminka jí moc nepomáhala.

15. Z výslechu svědka [jméno FO], manžela žalobkyně, soud zjistil, že po návratu žalobkyně z nemocnice asi dva měsíce nepracoval. Poté začal chodit do práce asi na čtyři hodiny, což pokračovalo asi další dva až tři měsíce. Žalobkyně měla hlavně bolesti za krkem, necítila ruku nebo prsty a bolela ji záda. Žalobkyně pouze ležela, málo chodila, vlastně pouze na toaletu. Žalobkyně byla schopná se sama obléknout do domácího oblečení. Když měli jít ven, třeba k lékaři, tak se neoblékla, bolelo ji za krkem a hlava. Nemohla si kvůli té bolesti udělat třeba vlasy. Žalobkyně byla po Nehodě taková náladová, nelíbilo se jí třeba, jak uvařil, ničeho jiného si však svědek nevšiml. Svědek doprovázel žalobkyni i při pochůzkách lékařích. Bylo to tak desetkrát nebo patnáctkrát. Zda s ní byl i na úřadě, to už si přesně nevzpomíná. Žalobkyně má dosud problémy, bolí ji záda a hlava. Po nehodě se všechno změnilo, svědek teď nemá žádný volný čas.

16. Z výslechu svědkyně [jméno FO], dcery žalobkyně, soud zjistil, že o zdravotním stavu žalobkyně mluvila pouze se zdravotní sestrou, která je uklidňovala, říkala, že to bude všechno v pohodě, což jí říkala rovněž žalobkyně. Žalobkyně říkala, že se o ní svědkyně nemá bát, ale zmiňovala také to, že ji všechno bolí. K režimu po propuštění jí žalobkyně řekla, že nesmí pracovat, že se musí hlídat, má být doma, brát léky a chodit k lékaři na prohlídky, na které ji bral manžel. Žalobkyně se bála jezdit autobusem, také nosila límec, nebo si dávala masti na rány. Žalobkyně se hrozně bála, že dítě vypadne kvůli porušení placenty, otec ji kvůli tomu pořád hlídal. Asi byla schopná se o sebe postarat, ty základní věci ano, ale bála se pohybovat. Také nosila ten krční límec. Otec dělal nákupy, jídlo, uklízel, staral se i o děti, ale zároveň se všichni snažili žalobkyni pomáhat, všichni se zapojili. To trvalo určitě dva týdny, možná i měsíc a víc. Žalobkyni i dnes občas pobolívá ta páteř, ale myslí, že už to není tolik co dřív.

17. Z výslechu svědkyně [jméno FO], matky žalobkyně, soud zjistil, že lékaři jí ke zdravotnímu stavu žalobkyně řekli, že se snad odpojila placenta, a nevědělo se, co a jak bude dál. Žalobkyně dostávala léky, kapačky a měla límec. Pro žalobkyni to byl obrovský stres, bála se hlavně o to, co bude s dětmi. Jen ležela a všechno jí bolelo. Žalobkyně se obávala, že bude něco s dítětem, aby o něj nepřišla. K režimu žalobkyně po propuštění svědkyně uvedla, že nesměla zvedat těžké věci, měla být v klidu, dostala prášky na záda a límec. Manžel žalobkyně měl dovolenou, dělal všechno, staral se i o děti. Když se žalobkyně zvedala z postele, musel jí přidržovat manžel, pomáhal jí i při sprchování. Svědkyně se nestarala, musela pracovat. Žalobkyni dosud občas bolí záda, ale ty rány se jí už skoro zahojily. Žalobkyně nevyhledala lékařskou pomoc, nemá na to čas, ale pořád ji něco bolí.

18. Z výslechu svědkyně [jméno FO], švagrové žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně se nebyla schopná o sebe postarat, asi měla bolesti. Bratr svědkyně (manžel žalobkyně) žalobkyni po Nehodě pomáhal se vším, to trvalo asi měsíc, pak to bylo lepší. Svědkyně pomáhala hlavně tak, že třeba vzala děti ven. Teď je stav žalobkyně lepší, občas jí bolí záda od krku, také mluvila o nějakých problémech s uchem.

19. Žalobkyně dopisem ze dne 12. 7. 2021 uplatnila u žalované mimo jiné nárok na náhradu další nemajetkové újmy ve výši 250 000 Kč (viz uplatnění nároku ze dne 12. 7. 2021). Účastníci učinili nesporným, že dopis žalobkyně ze dne 12. 7. 2021 byl žalované doručen až dne 1. 12. 2021. Žalovaná z titulu náhrady další nemajetkové újmy uhradila žalobkyni dne 21. 1. 2022 částku ve výši 30 000 Kč (viz sdělení žalované o výši pojistného plnění z 21. 1. 2022). Ve zbytku, pokud jde o žalované nároky, žalovaná dosud nic neuhradila, a to ani po předžalobní upomínce ze dne 26. 4. 2022, odeslanou žalované do datové schránky téhož dne (viz předžalobní upomínka, výpis z datové schránky).

20. Podle ust. § 94 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

21. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném ke dni 4. 12. 2019 (dále také jen „Zákon“) vzniká pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistitelem a pojistníkem.

22. Podle ust. § 6 Zákona pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (odst. 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu na zdraví nebo usmrcením (odst. 2 písm. a).

23. Podle ust. 9 Zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle ustanovení § 6 u příslušného pojistitele (odst. 1). Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění (odst. 2). Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření (odst. 3).

24. Podle ust. § 2927 odst. 1 zák. č. 89/202 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

25. Podle ust. § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

26. Podle ust. § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

27. Podle ust. § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

28. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

29. Žalovaná je podle ust. § 6 odst. 1 a 2 písm. a) ve spojení s ust. § 9 odst. 1 Zákona povinna uhradit za pojištěného (provozovatele Vozidla podle ust. § 2927 o. z.), který odpovídá za újmu vzniklou v příčinné souvislosti s Nehodou, a to i újmu na zdraví žalobkyně podle ust. § 2958 o. z., případně i náhradu nákladů na péči o její osobu, zdraví i domácnost podle ust. § 2960 o. z. Žalovaná ostatně svou pasivní věcnou legitimaci v této věci nepopírá, neboť již část tohoto nároku žalobkyni uhradila, podle žalobkyně však nikoliv v plné výši, a proto spornou zůstala výše této žalobkyni vzniklé újmy, a to náhrady za ztížení společenského uplatnění, náhrady další nemajetkové újmy a náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o žalobkyni ze strany jejích rodinných příslušníků.

30. Nárok žalobkyně na úhradu další nemajetkové újmy podle ust. § 2958 o. z. shledal soud částečně důvodným.

31. Další nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. jsou kategorií nároku náhrady za újmu na zdraví, kterou nelze jednoduše definovat, avšak jež má vystihovat nekonečnou variabilitu soukromého života a různých životních situací. Tento typ újmy bývá spojen s takovými zásahy do zdraví, které nespočívají v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému způsobu života poškozeného v průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy o okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru, často též z důvodů stojících již poněkud mimo samotné zdravotní postižení (např. nemožnost se zúčastnit pracovní či studijní stáže, nebo jiné pro poškozeného významné plánované aktivity, ale může jíž též o různé situace založené konkrétními životními poměry poškozeného). Nepřiměřené rozšíření zbytkové kategorie dalších nemajetkových újem by sice vedlo k vynětí standardních situací z rámce odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění a tím k nesystémovému stírání rozdílů mezi jednotlivými druhy nemajetkových újem na zdraví, na druhou stanu má-li být újma na zdraví poškozenému odčiněna plně, resp. podle zásad slušnosti, musí být právě u tohoto dílčího nároku zohledněny specifické okolnosti, které zostřují vnímání nepříznivého zásahu do zdravotního stavu nad míru obvyklou standardnímu průběhu léčby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2024, sp. zn. 25 Cdo 131/2023).

32. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání, běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví jsou již zahrnuty v ohodnocení bolesti. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu ust. § 2958 o. z. jsou spojeny se zásahem do zdraví, které nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017).

33. Provedenými důkazy vzal soud za prokázané, že žalobkyně po Nehodě pociťovala velký strach o život a zdraví svého nenarozeného dítěte, a to v souvislosti s bezprostředně po Nehodě diagnostikovaným hematomem placenty. Soud má za to, že právě tyto odůvodněné obavy žalobkyně lze ve smyslu shora uvedené judikatury považovat za specifické okolnosti vymykající se obvyklému způsobu života žalobkyně v průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy o okolnosti, které zásadně zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru, a to s ohledem zranění žalobkyně v době těhotenství, na vážnost uvedené diagnózy i délku obav žalobkyně až do porodu potomka, i to za situace, že hematom brzy ustoupil a žalobkyně byla zdravotníky ujišťována, že dítě bude v pořádku. Z tohoto důvodu má soud za to, že žalobkyni náleží náhrada další nemajetkové újmy podle ust. § 2958 o. z., kterou soud podle zásad slušnosti stanovil na částku ve výši 150 000 Kč (viz obdobně přiznané odškodnění matce v souvislosti s obavou o život dcery, která byla obětí násilného činu – viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1527/2020-116 ze dne 27. 5. 2021).

34. Splatnost přiznané náhrady další nemajetkové újmy nastala nejpozději dne 7. 2. 2022, tedy patnáctým dnem po dni 22. 1. 2022, kdy žalovaná ukončila šetření škodné události ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit pokud jde o nárok na náhradu další nemajetkové újmy a sdělila žalobkyni, že ji uhradí částku ve výši 30 000 Kč (ust. § 9 odst. 2 Zákona). Protože žalobkyně z uvedeného titulu již uhradila žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč, má žalobkyně dále nárok na úhradu částky ve výši 120 000 Kč včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení od 17. 3. 2022 (podle ust. § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.), a proto soud žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl (výrok I.), ve zbytku, tedy co do částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl (výrok II.).

35. Pokud se však žalobkyně dále domáhala po žalované zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o žalobkyni ze strany jejích rodinných příslušníků a náhrady za ztížení společenského uplatnění, žalobu v uvedeném rozsahu neshledal soud důvodnou.

36. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3838/2018 ze dne 25. 6. 2020 náklady spojené s péčí o zdraví zahrnují vedle výdajů na léčebnou péči poškozeného, která není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, též výdaje na účelně vynaloženou osobní péči, která nemá jen lékařský charakter (např. úkony osobní hygieny, přípravy stravy a jejího přijímání, vyměšování, oblékání, jichž není poškozený zcela či zčásti sám schopen), a výdaje na péči o jeho domácnost (např. obstarávání nákupů, úklid, praní i vyřizování potřebných záležitostí na poště, na úřadech apod.).

37. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 31 Cdo 1904/2021 při úvaze o výši náhrady, která náleží nesoběstačnému poškozenému za osobní péči poskytovanou mu rodinnými příslušníky nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity, vychází soud ze zjištění o rozsahu potřebných pečovatelských úkonů, jejich časové náročnosti a z úplaty, která by za ně byla patrně účtována pečovatelskými službami podle vyhlášky č. 505/2006 Sb. a kterou nepokrývá účelově poskytovaný příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb.

38. Pokud z výpovědi některých svědků, osob blízkých žalobkyni, vyplynulo, že žalobkyně byla po propuštění z nemocnice dne 10. 12. 2019, byť částečně nesoběstačná (že potřebovala pomoc s oblékáním, osobní hygienou apod.), soud tomu neuvěřil, neboť to vyvrací další v řízení provedené důkazy, a to lékařské zprávy, podle kterých měla po propuštění doporučen pouze klidový režim, a to v souvislosti s jejím pokročilým těhotenstvím, přísnější režim (klid na lůžku) nepovažuje za adekvátní ani znalkyně, ale především vyjádření žalobkyně při podání vysvětlení na PČR ze dne 29. 1. 2020, kde sama žalobkyně uvedla, že ve svém obvyklém způsobu života není omezena, základní potřeby zvládá sama a manžel jí pouze pomáhá. Byť soud samozřejmě pozitivně hodnotí pomoc manžela žalobkyni, pokud však žalobkyni poskytoval péči nad rámec nezbytných potřeb v důsledku zdravotního stavu žalobkyně po úraze při Nehodě, nejde o náklady na tuto péči vynaložené v příčinné souvislosti s Nehodou, a proto žalovaná nemá povinnost k jejich úhradě.

39. V případě nároku na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o žalobkyni ze strany jejích rodinných příslušníků tak bylo provedenými důkazy vyvráceno, že žalobkyně by po Nehodě, respektive po jejím propuštění z hospitalizace v nemocnici, byla byť částečně nesoběstačná, tedy že by vyžadovala péči nad rámec rodinné solidarity a pokud jí rodinní příslušníci přesto uvedenou péči poskytovali, nebylo to v důsledku újmy na zdraví žalobkyně, která by jí vznikla v příčinné souvislosti s Nehodou. Proto soud žalobu v tomto rozsahu, tedy co do částky ve výši 64 610 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.).

40. V případě nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobkyně pak žalobkyně ani po opakovaném poučení podle ust. § 118a odst. 3 a § 118b o. s. ř. (naposledy při jednání dne 24. 9. 2024) ve stanovené lhůtě neoznačila důkazy, kterými by prokázala příčinnou souvislost mezi aktuálními zdravotními problémy žalobkyně (trvalými následky na zdraví) a jejím úrazem při Nehodě dne 4. 12. 2019.

41. Ani z výpovědi znalkyně [právnická osoba] nemá soud za prokázané, že žalobkyní tvrzené trvalé následky na jejím zdraví, které ve svém posudku zohlednila znalkyně, vznikly v příčinné souvislosti s úrazem žalobkyně při Nehodě. Znalkyně připustila, že vycházela z potíží subjektivně popsaných žalobkyní, které objektivně zjistitelné nejsou. Pokud dále odkazovala na souvislost s diagnózou žalobkyně - distorze krční páteře, kdy v jejím důsledku dochází k mikrotrhlinám ve svalstvu, tyto pak nejsou schopny řádně udržet hlavu, jsou ochablé, zároveň konstatovala, že k ochabnutí krčního svalstva může dojít i z důvodu dlouhodobého nošení krčního límce, jako tomu bylo v případě žalobkyně. V případě dalších žalobkyní tvrzených trvalých následků na jejím zdraví, zhoršené vidění, znalkyně přímo vyloučila souvislost s úrazem žalobkyně při Nehodě.

42. Žalobkyně proto neunesla důkazní břemeno o existenci jednoho z předpokladů pro vznik odpovědnosti provozovatele Vozidla za újmu na zdraví spočívající ve ztížení společenského uplatnění žalobkyně, a tedy i povinnosti žalované jako pojistitele odpovědnosti za újmu způsobenou provozem Vozidla uvedenou újmu žalobkyni uhradit, a proto soud žalobu v tomto rozsahu, tedy co do částky ve výši 312 813 Kč s příslušenstvím, ale i nároku na zaplacení nákladů žalobkyně neúčelně vynaložených na vypracování znaleckého posudku [jméno FO] ve výši 10 822 Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok II.).

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok III.) podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované náhrady nákladů na péči ve výši 64 610 Kč, náhrady za ztížení jejího společenského uplatnění ve výši 312 813 Kč, nákladů vynaložených na znalecký posudek ve věci odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve výši 10 822 Kč a další nemajetkové újmy ve výši 220 000 Kč. Soud první tři uvedené nároky žalobkyni nepřiznal ani částečně, nárok na náhradu další nemajetkové újmy soud přiznal ve výši 120 000 Kč. Předmětem sporu tak je celkem částka ve výši 508 245 Kč.

44. Žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 120 000 Kč, neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.) a neúspěšná co do částky ve výši 388 245 Kč (64 610 Kč + 312 813 Kč + 10 822 Kč), neboť v tomto rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.). Úspěch žalobkyně ve výši 120 000 Kč tak činí 24 % předmětu sporu, úspěch žalované ve výši 388 245 Kč činí zbylých 76 %. Žalobkyně tak byla ve věci převážně neúspěšná, je tak povinna zaplatit žalované 52 % náhrady nákladů řízení, které tvoří podle ust. § 137 o. s. ř., ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a ust. § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. (dále také jen „Vyhláška“) paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 2 400 Kč, tvořená částkou 300 Kč za každý ze sedmi úkonů (vyjádření k žalobě ze dne 1. 3. 2023, vyjádření k výzvě soudu ze dne 6. 9. 2023 podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky, jednání ze dne 6. 9. 2023, ze dne 7. 11. 2023, ze dne 9. 7. 2024, ze dne 24. 9. 2024 a ze dne 27. 2. 2025 podle ust. § 1 odst. 3 písm. c) Vyhlášky). Žalobkyně je proto povinna zaplatit žalované náhradu v rozsahu 52 % nákladů řízení ve výši 2 100 Kč, tedy částku ve výši 1 092 Kč.

45. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl (výrok IV.) podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát v tomto řízení platil znalečné [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 5 694,60 Kč podle usnesení zdejšího soudu ze dne 23. 10. 2024, č. j. 22 C 354/2022-143 (ust. § 139 odst. 2 o. s. ř. ve spojení 141 odst. 2 o. s. ř.). Uvedené náklady vznikly státu v souvislosti s žalobkyní uplatněným nárokem na náhradu za ztížení společenského uplatnění, přičemž soud žalobu v tomto rozsahu zcela zamítl. Protože podle výsledku byla v tomto řízení plně úspěšná žalovaná, je tyto náklady státu povinna uhradit žalobkyně, neboť v jejím případě nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.).

46. Žalobkyně je v tomto řízení podle ust. § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od placení soudního poplatku osvobozena. Jelikož soud žalobě částečně co do nároku na další nemajetkovou újmu vyhověl, žalovaná nemá proti žalobci právo na náhradu nákladů tohoto řízení (týká se pouze samostatného nároku na další nemajetkovou újmu) a sama není od placení soudního poplatku osvobozena, je podle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích povinna podle výsledku řízení zaplatit soudní poplatek nebo jeho část právě žalovaná. Základem poplatku je podle ust. § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích částka 120 000 Kč, která byla žalobkyni přiznána výrokem I. tohoto rozsudku, a proto soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona o soudních poplatcích částku ve výši 6 000 Kč, kterou soud uložil žalované zaplatit státu na účet zdejšího soudu (výrok V.).

47. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení