22 C 368/2022 - 186

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 197 897 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 142 091 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 142 091 Kč od 11. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, pokud se jí žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 55 806 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 5 806 Kč od 11. 11. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 160 Kč, a to k rukám [Jméno advokátky], advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 částku odpovídající 28 % nákladů řízení státu, a to ve výši určené samostatným usnesením.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 částku odpovídající 72 % nákladů řízení státu, a to ve výši určené samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobou doručeno zdejšímu soudu dne 23. 12. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky celkem ve výši 197 897 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení a z částky 147 897 Kč od 11. 11. 2022 do zaplacení. V žalobě dále uvedla, že jako budoucí kupující zavřela se žalovanou jako budoucí prodávající dne 16. 11. 2021 smlouvu o budoucí kupní smlouvě (dále také jen „SBKS“), na základě které smluvní strany zavázaly uzavřít kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k bytové jednotce číslo [Anonymizováno] (dále také jen „Nemovitost 1 nebo Byt“), včetně odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemcích, nacházející se v bytovém domě č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (dále také jen „Kupní smlouva 1“) a kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k parkovacím stáním – pozemkům p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (dále také jen „Nemovitost 2 nebo Parkovací stání“) v k. ú. [adresa] (dále také jen „Kupní smlouva 2“). Podle čl. III. odstavec 1 SBKS se účastnice dohodli, že budoucí kupující se zavazuje podepsat Kupní smlouvu 2 na Parkovací stání do 10 dnů doručení výzvy budoucího prodávajícího, není tak však povinen učinit dříve, než bude parkovací stání vymezeno v katastru nemovitostí, mezi budoucím prodávající a budoucím kupujícím bude uzavřena Kupní smlouva 2 a Parkovací stání budou prosta všech dluhů věcných břemen, zástavních práv a jiných závazků omezujících vlastnické právo. Budoucí prodávající se také jako oprávněná zavázala učinit výzvu k uzavření Kupní smlouvy 2 na Parkovací stání nejpozději do 28. 2. 2022 s tím, že pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy z důvodů na straně budoucího prodávajícího, je budoucí kupující oprávněn od této smlouvy co do závazku uzavřít Kupní smlouvu 2 odstoupit. Budoucí je prodávající v takovém případě povinna uhradit budoucímu kupujícímu smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč. Žalovaná sice vyzvala žalobkyni, respektive jejího zmocněnce [jméno FO] dne 12. 5. 2022, a to prostřednictvím emailové zprávy, na kterou však žalobkyně reagovala dopisem ze dne 19. 5. 2022, kde namítla nejen nedostatek formy výzvy žalované, ale především nesplnění podmínek pro uzavření Kupní smlouvy 2, neboť Parkovací stání nebyla prosta všech věcných břemen omezujících vlastnické právo ve smyslu článku III. odstavec 1 SBKS, když ještě ke dni 17. 5. 2022 na Parkovacích stáních vázla kromě věcného břemena chůze a jízdy, která přísluší k Bytu, navíc i věcná břemena, kdy oprávnění z těchto věcných břemen přísluší dalším bytovým jednotkám v domě. Žalobkyně pak trvala na dodržení všech podmínek SBKS, tedy odmítla Kupní smlouvu 2 uzavřít a další návrh od žalované k uzavření uvedené smlouvy již neobdržela. Dne 21. 8. 2022 pak po nahlédnutí do katastru nemovitostí zjistila, že žalovaná jedno z Parkovacích stání již prodala [jméno FO] s tím, že žalovaná ji poté nabídla ke koupi jiná parkovací stání, to vše za podmínek pro ni nevýhodných oproti podmínkám sjednaných v SBKS. Budoucí žalobkyně nakonec od žalované koupila parkovací stání na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přestože na nich stála váznou věcná břemena pro jiné bytové jednotky a přestože mají menší výměnu s tím, že se tak rozhodla proto, že hrozilo riziko, že nebude mít k Bytu žádné parkovací stání a tím bude také negativně ovlivněna hodnota Bytu. Proto žalobkyně také od SBKS ve vztahu k těmto Parkovacím stáním odstoupila, a to dopisem ze dne 24. 10. 2022, ve kterém zároveň žalovanou vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč. Žalovaná však její nárok neuznala a sdělila jí, že pokuta je ujednána neplatně, neboť její vznik je vázán na jednání budoucího kupujícího, a to odstoupení od SBKS a je nepřiměřená. S tím však žalobkyně nesouhlasí s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a domnívá se, že výše smluvní pokuty byla sjednána s ohledem na skutečnost, že chtěla mít zajištěno, že opravdu pozemky s Parkovacími místy budou převedeny do jejího vlastnictví, neboť Byt, který zakoupila od žalované, je situován ve větší vzdálenosti od veřejné komunikace. Žalobkyně dále uvedla, že Kupní smlouvu 1 uzavřela se žalovanou dne 16. 11. 2021 s tím, že zápis vlastnického práva k Bytu na LV číslo [hodnota] byl proveden 10. 12. 2021 a tedy celý Byt měl být předán do 15. 12. 2021, přestože termín předání byl mezi žalovanou o žalobkyni domluven na 17. 12. 2021, kdy si Byt měl převzít zmocněnec žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Tohoto dne však Byt nebyl ve stavu, který by umožňoval jeho užívání, a to především z důvodu, že nebyl připojen k dodávce elektrické energie a chyběl zde elektroměr, tedy Byt nebylo možno vytápět, jelikož je vytápěn výhradně elektrickým podlahovým vytápěním a nebylo ani možno ohřívat vodu v elektrickém bojleru a svítit. Mimoto ani nebyly funkční dveře na balkon, ani dvě okna, byl také vadný elektrický ohřívač vody. Navíc nebyl ani žalobkyni předán sklep, který je součástí Bytu, V protokolu podepsaném oběma stranami bylo zaznamenáno, že Byt není připraven k předání ze strany žalované a nebyl předán s tím, že žalovaná zajistí odstranění uvedený vad a bude informovat žalobkyní a bude dohodnut nový termín předání. Byt pak byl zmocněnci žalobkyně předán dne 28. 2. 2022, a to přesto, že nebyla možnost ověřit funkce podlahového vytápění, byl nefunkční elektrický sporák, který vyhazoval proudový chránič, nebylo možno otevřít dveře na balkon a nebyl předán sklep, k čemuž následně došlo až dne 9. 5. 2022. Vzhledem k tomu byla žalovaná v prodlení s předáním Bytu o 143 dnů a žalobkyně se proto po žalovaná domáhá také smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení v době od 17. 12. 2021 do 27. 2. 2022, tedy za dobu 73 dnů, částky 73 000 Kč a dále smluvní pokuty za předání kompletního Bytu, tedy včetně sklepa, za dobu od 28. 2. 2022 do 8. 5. 2022, ve výši poloviny sjednané smluvní pokuty, tedy částky 500 Kč za každý den, která činí za 70 dní částku 35 000 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení částky ve výši 34 091 Kč s odůvodněním, že Byt kupovala s úmyslem jej pronajímat a vzhledem k tomu, že jí byl předán pozdě z důvodu, že jej nebylo možno užívat, vznikla jí škoda v rozsahu obvyklého nájemného za období od 18. 12. 2021 do 28. 2. 2022, kdy Byt bez sklepa převzala s tím, že výši obvyklého nájemného dovozuje z již uzavřené nájemní smlouvy na tento Byt ve výši 14 000 Kč měsíčně a tedy náhrada škody činí částku 460 Kč denně za 73 dnů, celkem pak částku ve výši 34 091 Kč. Konečně se pak žalobkyně domáhá po žalované i náhrady cestovních nákladů za cestu zmocněnce [právnická osoba], který se dvakrát dostavil do [adresa] k předání Bytu zbytečně, neboť předání neproběhlo. Náklady na cestovné pak žalobkyně vyčíslila podle vyhlášky č. 511/2021 na částku celkem ve výši 5 806 Kč. Přestože žalobkyně v dopise ze dne 11. 10. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč do 10 dnů ode dne doručení této výzvy, k čemuž došlo od 24. 10. 2021, žalovaná jí uvedenou částku neuhradila. V případě ostatních žalovaných nároků vyzvala žalobkyně žalovanou k jejich úhradě dopisem ze dne 27. 10. 2022, ani tyto pohledávky jí žalovaná neuhradila.

2. Žalovaná uvedla, že žalovaný nárok neuznává to ani částečně. K nároku na zaplacení smluvní pokuty podle čl. III.3 SBKS uvedla, že již 9. 2. 2022 avizovala žalobkyni, respektive jejímu zmocněnci [jméno FO], uzavření Kupní smlouvy 2, ale tato výzva zůstala bez reakce. Tedy žalovaná má za to, že dostála své povinnosti podle SBKS a pokud žalobkyně využila svého práva neuzavřít Kupní smlouvu 2, až k tomu byla vyzvána, neboť předmět převodu byl zatížen věcnými břemeny, bylo to její právo, nedošlo však porušení povinnosti na straně žalované, proto nárok na zaplacení smluvní pokuty žalobkyni nevznikl. Navíc zástupkyně žalobkyně v průběhu roku 2022 sdělila předsedovi představenstva [jméno FO], že o Parkovací stání podle SBKS již nemá zájem, neboť jsou hůře přístupná. Žalovaná dále poukázala i na skutečnost, že účastnice uzavřely 30. 8. 2022 kupní smlouvu, podle níž žalobkyně koupila od žalované parkovací stání na pozemcích p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], a tedy pokud nezanikla povinnost uzavřít Kupní smlouvu 2 dle SBKS již dříve, zanikla nejpozději k tomuto datu, neboť tím byla po faktické stránce po dohodě stran splněna povinnost žalované. Žalovaná tedy namítla, že odstoupení žalobkyně od SBKS dne 24. 10. 2022 není účinné, neboť povinnost podle SBKS byla splněna. I kdyby ale nebyla splněna, jde o odstoupení pozdní. Žalovaná má také za to, že uplatněná smluvní pokuta je v tomto případě vázaná na jednání žalobkyně, nikoliv na porušení povinnosti na straně žalované. Podle žalované Byt bylo možné předat dne 17. 12. 2021, když v Kupní smlouvě 1 nebylo ani ujednáno, že by žalobkyně byla oprávněna odmítnout Byt převzít. Pokud jde o nárok na náhradu škody, žalovaná namítla, že žalobkyně neprokazuje ušlý zisk s tím, že náklady na dopravu zástupce žalobkyně nejsou relevantní, neboť bylo pouze na žalobkyni, že se rozhodla koupit si Byt mimo její bydliště a využít služeb zmocněnce za situace, že tento zmocněnec musel vážit delší cestu do Bytu.

3. V závěrečném návrhu žalobkyně žádala, aby soud žalobě vyhověl a přiznal ji náhradu nákladů řízení. Podle žalobkyně se žalované nepodařilo prokázat, že by výzvu k uzavření Kupní smlouvy 2 učinila sjednanou formou (písemně na adresu uvedenou v záhlaví SBKS) a ve sjednané lhůtě (do 28. 2. 2022), navíc k uzavření Kupní smlouvy 2 nedošlo k důvodu na straně žalované, neboť žalovaná bez jakékoliv upozornění prodala Parkovací stání, která byla předmětem SBKS, jiné osobě. Proto by měla žalovaná žalobkyni uhradit sjednanou smluvní pokutu ve výši ve výši 50 000 Kč, když povinnost uhradit smluvní pokutu je vázána na porušení smluvní povinnosti, v tomto případě neuzavření Kupní smlouvy 2 z důvodu na straně žalované, nikoliv až na úkon odstoupení od smlouvy. Žalobkyně dále v řízení prokázala, že Byt nebyl připravený k předání a nebyl jí řádně předán, jak sama uvedla žalovaná v protokolu ze dne 17. 12. 2021, ale až dne 28. 2. 2022 a sklep, který je součástí Bytu, až dne 9. 5. 2022 s tím, že uvedené potvrdil ve své výpovědi i svědek [jméno FO]. Z důvodu přiměřenosti smluvní pokuty žalobkyně požaduje smluvní pokutu v plné výši, tedy 1 000 Kč za každý den prodlení, pouze za období od 18. 12. 2021 do 27. 2. 2022, za dobu od 28. 2. 2022 do 8. 5. 2022 pak požaduje pouze 500 Kč za každý den prodlení, neboť Byt byl žalobkyni jako celek předán až 9. 5. 2022. Žalobkyně Byt kupovala s úmyslem jej pronajímat, to jí však bylo pro jeho pozdním předáním znemožněno. Výše ušlého zisku žalobkyně cekem ve výši 34 091 Kč žalobkyně prokázala nájemní smlouvou a výpovědí svědkyně [jméno FO], která Byt od 10. 7. 2022 užívá za částku ve výši 14 000 Kč měsíčně, která neobsahuje náklady na služby. Žalobkyně dále prokázala i nárok na škodu spočívající nákladech na cestu jejího zmocněnce [tituly před jménem] [jméno FO] v souvislostí s dvěma cestami k předání Bytu, které se z důvodů na straně žalované neuskutečnilo.

4. Žalovaná v závěrečném návrhu uvedla, že navrhuje žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná namítla, že odstoupení od SBKS ze strany žalobkyně bylo neoprávněné, neboť k uzavření Kupní smlouvy 2 nedošlo z důvodu na straně budoucí prodávající, kdy žalovaná svou povinnost dle článku III.2 SBKS splnila, a proto, pokud se žalobkyně rozhodla na tuto výzvu nereagovat, nemůže jí tento postup založit vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty. Dále žalovaná namítla, že povinnost žalované podle SBKS lze mít za splněnou i převedením náhradních parkovacích stání. Ale i v případě, že by nárok na zaplacení smluvní pokuty žalobkyni vznikl, byl by hrubě nepřiměřený vůči utvrzené povinnosti, když při ceně převodu 300 000 Kč by smluvní pokuta činila 16,66 % uvedené částky. V případě pokuty za pozdní předání Bytu žalobkyni žalovaná setrvala na svém stanovisku, že pokud žalobkyně Byt odmítla převzít na schůzce 17. 12. 2021, ať už to bylo z důvodu vad či z jiných důvodů, protože právo odmítnout převzetí Bytu nebylo ve smlouvě sjednáno, nemohl žalobkyni ani vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty. I v tomto případě, pokud by nárok na smluvní pokutu žalobkyni vznikl, je její výše zjevně nepřiměřená utvrzované povinnosti. V případě nároku na náhradu ušlého zisku žalovaná namítla, že tento žalobkyně neprokázala, neboť žalobkyně v rámci svých tvrzení ztotožňuje zisk s tržbami, přitom však opomíjí náklady, který by v důsledku pronájmu Bytu vznikly, Konečně v případě nároku na náhradu cestovních nákladů zmocněnce žalobkyně [jméno FO] i tuto náhradu považuje žalovaná za nedůvodnou s tím, že to byl sám zmocněnec [jméno FO], který odmítl Byt převzít, ačkoliv mohl a měl Byt převzít již dne 17. 12. 2021. Také situace, že žalobkyně si zvolila zmocněnce, je pouze na ní, aby nesla údajné náklady na cesty svého zmocněnce k samotnému předání Bytu v [adresa].

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

6. Dne 16. 11. 2021 podepsali za žalovanou jako budoucí prodávající předseda představenstva [právnická osoba] a za žalobkyni jako budoucí kupující její zmocněnec [právnická osoba] smlouvu o budoucí kupní smlouvě o převodu nemovitostí (SBKS), na základě které se žalobkyně zavázala, že za níže uvedenou podmínek na písemnou výzvu žalované uzavře Kupní smlouvu 1 o převodu vlastnického práva k bytové jednotce č. [Anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví [Anonymizováno], nacházející se v bytovém domě č.p. [Anonymizováno], stojícím na pozemku parc. č. [Anonymizováno], a to včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] o velikosti [Anonymizováno], obec [adresa], k.ú. [adresa] (Nemovitost 1 nebo Byt), vedené u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Břeclav a Kupní smlouvu 2 o převodu vlastnického práva k parkovacím stání na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k. ú. [adresa] (Nemovitost 2 nebo Parkovací stání), kterými žalovaná převede uvedené nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně. Smluvní strany se dohodly, že Budoucí kupující není povinen uzavřít s budoucím prodávajícím Kupní smlouvu 2, pokud předtím nedojde k uzavření Kupní smlouvy 1. Budoucí prodávající prohlašuje, že převáděná Nemovitost 2 dosud nebyla do podpisu této smlouvy vlastníkem nemovitosti vymezena a zapsána do veřejného seznamu. Současně budoucí prodávající prohlašuje, že již započala jednání vedoucí k vymezení převáděné Nemovitosti 2 tak, aby do podpisu Kupní smlouvy 2 již byla vymezena a mohlo dojít k vkladu vlastnického práva budoucí kupující do katastru nemovitostí (viz čl. I. SBKS). Budoucí kupující jako strana zavázaná touto smlouvu se zavazuje podepsat Kupní smlouvu 2 ve vztahu k Nemovitosti 2 do 10 dnů od doručení výzvy budoucí prodávající, není tak však povinna učinit dříve, než bude Nemovitost 2 vymezena v katastru nemovitostí, mezi budoucí prodávající a budoucí kupující bude uzavřena Kupní smlouva 1 a Nemovitost 2 bude prosta všech dluhů, věcných břemen, zástavních práv a jiných závazků omezujících vlastnické právo (viz čl. III.2 SBKS). Budoucí prodávající jako strana oprávněná se zavazuje učinit výzvu k uzavření Kupní smlouvy 2 nejpozději do 28. 2. 2022 (viz čl. III.3 SBKS). V případě, že z důvodu na straně budoucí kupující nedojde k uzavření Kupní smlouvy 2, je budoucí prodávající oprávněná od této smlouvy co do závazku uzavřít Kupní smlouvu 2 odstoupit. V takovém případě je budoucí kupující povinna uhradit budoucí prodávající smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč. Pakliže nedojde k uzavření Kupní smlouvy 2 z důvodu na straně budoucí prodávající, je budoucí kupující oprávněna od této smlouvy co do závazku uzavřít Kupní smlouvu 2 odstoupit. V takovém případě je budoucí prodávající povinna uhradit budoucí kupující smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč. Není však vyloučeno, aby se smluvní strany dohodly ohledně ujednání uvedeném v tomto odstavci jinak (viz čl. III.3 SBKS). Kupní cena Nemovitosti 1, včetně všech součástí a příslušenství, činí dohodou stran částku ve výši 3 235 000 Kč (viz čl. IV.1 SBKS). Kupní cena Nemovitosti 2, to je 2 parkovací stání vyznačená v příloze 1, včetně všech součástí a příslušenství, činí dohodou stran částku ve výši 300 000 Kč (viz čl. IV.3 SBKS). Smluvní strany se dohodly, že v případě obou smluvních stran bude veškerá korespondence v souvislosti s touto smlouvou doručována na adresy uvedené v záhlaví (v případě žalobkyně bytem [adresa]), pokud některá smluvní strana neoznámí druhé straně písemně jinou adresu. Korespondence se výslovnou dohodou smluvních stran považuje za doručenou pátým dnem po jejím odeslání, nebyla-li převzata dříve, v tom případě se považuje za doručenou dnem jejího převzetí smluvní stranou, které je určena (viz čl. VII.6 SBKS).

7. Dne 16. 11. 2022 podepsali za žalovanou jako prodávající předseda představenstva [právnická osoba] a za žalovanou jako kupující její zmocněnec na základě plné moci [jméno FO] kupní smlouvu (Kupní smlouva 1), na základě které žalovaná prodává Nemovitost 1 do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalobkyně ji do výlučného vlastnictví přijímá, a to za dohodnutých podmínek. Byt byl vymezen jako jednotka ve smyslu ust. § 2 písm. h) zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů a je o dispozici 2+kk, s celkovou plochou 69,6 m2, sestávající se z předsíně, obývacího pokoje + kk, pokoje, šatny, koupelny a WC, sklepa a terasy a je umístěn v 1, nadzemním podlaží domu čp. [Anonymizováno] (viz čl. I. a II. Kupní smlouvy 1, k vymezení Bytu a jeho součástí také prohlášení vlastníka budovy ze dne 5. 3. 2009). Prodávající výslovně prohlašuje, že převáděna Nemovitost 1 je způsobilá k trvalému užívání pro bydlení (viz čl. IV.2 Kupní smlouvy 1). Prodávající předá kupující vyklizenou Nemovitost 1 do pěti dnů ode dne, kdy bude v katastru nemovitostí proveden zápis vlastnického práva k Nemovitosti 1 ve prospěch kupující. O předání předmětu převodu bude sepsán protokol, v němž bude uveden stav měřidel médií (viz čl. IV.12 Kupní smlouvy 1). V případě, že prodávající předmět převodu nepředá ve lhůtě uvedené v čl. IV. odst. 12 řádně a včas, prodávající je povinen zaplatit kupující smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý dne prodlení. Tímto ujednáním není dotčeno právo na náhradu škody (viz čl. VI.5 Kupní smlouvy 1).

8. Zápis vlastnického práva k bytu ve prospěch žalobkyně podle Kupní smlouvy 1 byl proveden dne 10. 12. 2021 (viz list vlastnictví č. [hodnota]).

9. Dne 17. 12. 2021 se zástupce žalované [jméno FO] a zástupce žalobkyně [jméno FO] dostavili do Bytu k jeho předání žalobkyni, Byt však nebyl připravený k předání ze strany žalované a nebyl předán (viz protokol ze dne 17. 12. 2021).

10. Dne 28. 2022 byl zástupcem žalované [jméno FO] předán zástupci žalobkyně [jméno FO] předán Byt s výjimkou sklepa a s vadami - nebylo možno ověřit funkčnost podlahového topení, trouba vyhazuje proudový chránič, nefunkční dveře a není zapečetěn vodoměr (viz protokol ze dne 28. 2. 2022).

11. K dodatečnému předání sklepa žalobkyni ze strany žalované došlo dne 9. 5. 2022 (viz protokol ze dne 9. 5. 2022, k okolnostem předání Bytu viz také výpověď svědka [jméno FO]).

12. Žalovaná prodala smlouvou ze dne 3. 8. 2022 parkovací stání na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrálním pracovištěm Břeclav, [jméno FO] (viz list vlastnictví č. [hodnota] podle stavu ke dni 20. 10. 2022). Žalovaná prodala smlouvou ze dne 5. 9. 2022 parkovací stání na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrálním pracovištěm [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] (viz list vlastnictví č. [hodnota] podle stavu ke dni 20. 10. 2022).

13. Žalobkyně měla v úmyslu Byt pronajmout ihned po podpisu Kupní smlouvy 1 s tím, že o pronájem bytu nabízela od konce roku 2021 za nájemné (bez nákladů na služby) ve výši 14 000 Kč měsíčně [jméno FO], který měl o pronájem Bytu zájem, z důvodu nepředání Bytu žalovanou v termínu podle SBKS však k uzavření smlouvy o nájmu nedošlo (viz čestné prohlášení [jméno FO] ze dne 25. 9. 2023).

14. Žalobkyně pronajala Byt smlouvou ze dne 10. 7. 2022 [jméno FO], narozené dne [datum], a to od 10. 7. 2022 za nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně, když jmenovaná byla povinna hradit dále i zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 000 kč měsíčně (viz nájemní smlouva ze dne 10. 7. 2022).

15. Dopisem ze dne 21. 10. 2022 žalobkyně odstoupila od SBKS ve vztahu k budoucí koupi Parkovacích stání s odůvodněním, že k uzavření Kupní smlouvy 2 byla sice žalobkyně vyzvána emailem ze dne 12. 5. 2022, tedy nejen po dohodnutém termínu 28. 2. 2022, ale v rozporu s čl. VII odst. 7 SBKS, tedy nikoliv výzvou na adresu uvedenou v záhlaví SBKS, a za situace, že Parkovací stání nebyla prosta všech věcných břemen, a proto Kupní smlouvu 2 neuzavřela. Další návrh na uzavření Kupní smlouvy 2 již od žalované neobdržela. Protože však žalobkyně dále zjistila, že parkovací stání na pozemku p. č. [Anonymizováno] i [Anonymizováno] prodala žalovaná jiným osobám a žalobkyně tak byla nucena uzavřít se žalovanou kupní smlouvu na parkovací stání na pozemcích p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a tedy nedošlo k uzavření Kupní smlouvy 2 z důvodu na straně budoucí prodávající, žalobkyně od SBKS co do závazku uzavřít Kupní smlouvu 2 odstoupila a vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč podle článku III.3 SBKS, a to do 10 dnů doručení této výzvy žalované (viz dopis žalobkyně z 21. 10. 2022). Tato výzva byla doručena žalované dne 24. 10. 2022 (viz doručenka datové zprávy ID zprávy [Anonymizováno]).

16. Dopisem ze dne 27. 10. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení smluvních pokut a náhrady škody celkem ve výši 217 054 Kč, a to smluvní pokuty ve výši 144 000 Kč za prodlení žalované s předáním Bytu tvořené částkou ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení za dobu 144 dnů od 16. 12. 2021 do 8. 5. 2022, náhrady škody ve výši 67 248 Kč za nemožnost žalobkyně Byt pronajímat v důsledku pozdního předání tohoto Bytu, tedy částky ve výši 14 000 Kč měsíčně, respektive 467 Kč denně za 144 dnů a dále náhrady nákladů na cestovné zástupce žalobkyně za dvě zbytečné cesty k předání Bytu z [Anonymizováno] do [Anonymizováno] a zpět ve výši 5 806 Kč, a to vše ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy s tím, že v opačném případě se žalobkyně obrátí na soud (viz dopis ze dne 27. 10. 2022). Tato výzva byla žalované doručeno dne 31. 10. 2022 (viz doručenka datové zprávy ID [Anonymizováno]).

17. Podle ust. § 556 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odstavec 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odstavec 2).

18. Podle ust. § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

19. Podle ust. § 2006 odst. 1 o. z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

20. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Podle ust. § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

22. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

23. Podle ust. § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

24. Podle ust. § 2954 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

25. Podle ust. § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele (odst. 1). Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (odst. 2).

26. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

27. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Soud po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

29. Účastnice dne 16. 11. 2021 platně uzavřeli SBKS, tedy smlouvu o smlouvě budoucí podle ust. § 1785 o. z., ve které se zavázali uzavřít Kupní smlouvy 1 (o převodu vlastnického práva k Bytu) a Kupní smlouvu 2 (o převodu vlastnického práva k Parkovacím stáním).

30. Z jazykového i systematického výkladu znění čl. III.3 SBKS (z podání obou účastnic je zřejmé, že tomu odpovídá i vůle obou účastníků při uzavírání SBKS) jednoznačně vyplývá, že podmínkou vzniku nároku žalobkyně na smluvní pokutu podle výše uvedeného čl. SBKS je nejen skutečnost, že nedošlo k uzavření Kupní smlouvy 2 z důvodů na straně žalované ale zároveň, že žalobkyně od SBKS co do závazku uzavřít Kupní smlouvu 2 odstoupila.

31. Je třeba přisvědčit žalobkyni, že podle judikatury Nejvyššího soudu lze vázat vznik práva na smluvní pokutu kromě porušení povinnosti na další právní skutečnosti, kterou je odstoupení od smlouvy věřitelem pro porušení povinnosti dlužníkem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, č. j. 23 Cdo 1192/2019-121), a proto v čl. III.3 SBKS byl platně sjednán nárok žalobkyně jako budoucí kupující na smluvní pokutu.

32. Protože předmětem Kupní smlouvy 2, k jejímuž uzavření se účastnice v SBKS zavázaly, však byly 2 Parkovací stání na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], k. ú. [adresa], které žalovaná prodala, v případě parkovacího stání na pozemku parc. č. [Anonymizováno] dne 5. 9. 2022 [jméno FO] a v případě parkovacího stání na pozemku parc. č. [Anonymizováno] dne 3. 8. 2022 [jméno FO], práva a povinnosti ze SBKS ke dni 5. 9. 2022 zanikly podle ust. § 2006 odst. 1 o. z. pro nemožnost plnění (viz např. usnesení 29. 11. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3035/2009), tedy zanikl i závazek žalované uzavřít Kupní smlouvu 2. Pokud poté žalobkyně dne 20. 10. 2022 odstoupila od SBKS co do povinnosti uzavřít Kupní smlouvu 2, nešlo o platné právní jednání, a proto nebyla ani splněna podmínka čl. III.3 SBKS pro vznik nároku žalobkyně na smluvní pokutu, a tedy právo na smluvní pokutu podle uvedeného čl. SBKS žalobkyni nevzniklo. Vzhledem k výše uvedenému soud proto dále nezkoumal, zda k uzavření Kupní smlouvy 2 nedošlo z důvodů na straně žalované jako budoucí prodávající podle SBKS, když to bylo již pro posouzení věci irelevantní a žalobu pokud jde o částku ve výši 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení zamítl (výrok II.).

33. Účastnice dále dne 16. 11. 2021 dále platně uzavřely Kupní smlouvu 1 podle ust. § 2079 a násl. o. z., kterou žalovaná převedla na žalobkyni vlastnické právo k Bytu.

34. Žalobkyně dále v řízení prokázala, že žalovaná porušila smluvní povinnost vyplývající z čl. IV.12 Kupní smlouvy, tedy předat žalobkyni Byt ve lhůtě do 15. 12. 2021, když jej žalobkyni bez jeho součásti sklepa předala až dne 28. 2. 2022 a sklep pak až dne 9. 5. 2022 Žalovaná sice namítala, že uvedenou smluvní povinnost neporušila, neboť žalobkyně nebyla oprávněna převzetí Bytu odmítnout a Byt mohla a měla (byť s vadami) převzít již dne 17. 12. 2021, tuto námitku však soud neshledal důvodnou. S ohledem na znění Kupní smlouvy 1, tedy čl. IV.2 Kupní smlouvy 1, podle kterého žalovaná prohlásila, že Byt je způsobilý k trvalému užívání pro bydlení, nelze uvažovat, že by předání Bytu s vadami (především nefunkčnost elektřiny) bylo předání řádné ve smyslu čl. VI. 5 Kupní smlouvy, navíc tvrzení žalované, že žalobkyně měla Byt převzít již dne 17. 12. 2021 vyvrací i provedený důkaz protokolem z 17. 12. 2021, ve kterém je uvedeno žalovanou, že Byt není připravený k předání a nebyl předán. Žalobkyně tak podle čl. VI.5 Kupní smlouvy 1 vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč denně za každý den prodlení žalované s předáním Bytu, od 17. 12. 2021 do 9. 5. 2022, kdy došlo k předání bytu včetně jeho součásti sklepa. Nedůvodná je i pak námitka žalované o nepřiměřenosti uvedené smluvní pokuty. Podle tvrzení žalobkyně měla uvedená smluvní pokuta kromě preventivní funkce i funkci sankční (účastnice zároveň dohodli smluvní pokutou není dotčeno právo na náhradu škody) a s ohledem na význam a hodnotu zajišťované povinnosti (předání Bytu v hodnotě 3 235 000 Kč) soud neposoudil proto sjednanou smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč denně jako nepřiměřenou. Soud dále poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2006, sp. zn. 33 Odo 1385/2004 podle kterého na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení s a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty. Důvod pro moderaci smluvní pokuty podle ust. § 2051 o. z. proto soud neshledal a nárok žalobkyně na tuto smluvní pokutu ve výši 108 000 Kč (1000 Kč x 73 dnů v období od 17. 12. 2021 do 27. 2. 2022 + 500 Kč denně za 70 dnů v období od 28. 2. 2022 do 8. 5. 2022) shledal důvodným.

35. Žalovaná porušila smluvní povinnost (ust. § 2913 o. z.) vyplývající z čl. IV.12 Kupní smlouvy, tedy předat žalobkyni Byt ve lhůtě do 15. 12. 2021, v příčinné souvislosti s tím vznikla žalobkyni až do faktického předání Bytu dne 28. 2. 2022 škoda spočívající v ušlém zisku z pronájmu Bytu (ust. § 2954 věta první o. z.). Výše škody odpovídá žalobkyní očekávanému zisku z pronájmu vyplývajícímu z prohlášení [jméno FO], který si hodlal Byt žalobkyně v uvedeném období pronajmout, přičemž uvedená částka je cenou za pronájem obdobného bytu v [Anonymizováno] v uvedeném období obvyklou, jak vyplývá i z výpovědi svědkyně [jméno FO], která si Byt následně od 10. 7. 2022 za uvedenou částku pronajala. Nárok žalobkyně na zaplacení škody ve výši 34 091 Kč, tedy částky ve výši 437 Kč denně za dobu 73 dnů v období od 17. 12. 2021 do 28. 2. 2022 proto soud shledal také důvodným.

36. Splatnost obou shora uvedených nároků žalobkyně (smluvní pokuta ve výši 108 000 Kč a náhrada škody ve výši 34 091 Kč) nastala podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. na výzvu žalobkyně ve lhůtě deseti dnů od doručení této výzvy obsažené v dopise žalobkyně ze dne 27. 10. 2022, tedy ve lhůtě do 10. 11. 2022. Jelikož žalovaná výše uvedené pohledávky žalobkyně ve lhůtě splatnosti neuhradila, je s jejich úhradou podle ust. § 1968 a 1970 o. z. v prodlení a žalobkyně má od 11. 11. 2022 i právo na zaplacení právo na zaplacení úroků z prodlení, a to ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 15% ročně.

37. Vzhledem k tomu soud žalobě co do částky ve výši 108 000 Kč a 34 091 Kč s požadovaným příslušenstvím vyhověl (výrok I.).

38. Byť z provedeného dokazování vyplývá, že zástupce žalobkyně [jméno FO] se skutečně ve dnech 17. 12. 2021 a 28. 2. 2022 dostavil po dohodě se žalovanou do [Anonymizováno] k převzetí Bytu za žalobkyni a Byt včetně sklepa byl žalobkyni předán až dne 9. 5. 2022. Pokud žalobkyně dále tvrdila, že v souvislosti se zbytečnými cestami [jméno FO] jako jejího zástupce k dvěma dohodnutým předávacím jednáním, při kterých však k předání Bytu ze strany žalované nedošlo, vznikla žalobkyni škoda spočívající v nákladech vynaložených na cestu [jméno FO] autem z místa jeho bydliště v [Anonymizováno] do [Anonymizováno] a zpět ve výši 5 806 Kč, žalobkyně výši této škody neprokázala. Žalobkyně totiž k výši uvedené škody označila pouze důkaz osvědčením o registraci vozidla Opel Astra, reg. značky [SPZ], které měl [jméno FO] použít k předmětným cestám a výši škody dovozovala z vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, při určování výše náhrady škody je ale aplikace ustanovení o výpočtu cestovních náhrad při pracovních cestách zaměstnanců vyloučena. Jiné důkazy k prokázání uvedené tvrzené škody žalobkyně ve stanovené lhůtě nenavrhla ani po poučení soudu podle ust. § 118a odst. 3 a § 118b o. s. ř. Vzhledem k tomu soud žalobu co do částky ve výši 5 806 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 806 Kč od 11. 11. 2022 do zaplacení zamítl (výrok II.).

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok III.) podle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále také jen „o. s. ř.“), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu účastníků řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle ust. § 142 o. s. ř. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny, s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované částky ve výši 197 897 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozsudku dne 17. 10. 2022 činil částku ve výši 14 671 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 147 897 Kč od 11. 11. 2022 do zaplacení, který ke dni 17. 10. 2024 činil částku ve výši 42 971 Kč. Předmětem sporu tak je celkem částka ve výši 255 539 Kč.

40. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 183 375 Kč (142 091 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 142 091 Kč od 11. 11. 2022 do zaplacení, který ke dni 17. 10. 2024 činil částku ve výši 41 284 Kč), neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.) a neúspěšná co do zbývající částky ve výši 72 164 Kč (55 806 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 4. 11. 2024 do zaplacení, který ke dni 17. 10. 2024 činil částku ve výši 14 671 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 806 Kč od 11. 11. 2022, který ke dni 17. 10. 2024 činil částku ve výši 1 687 Kč), neboť v této části byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Úspěch žalobkyně ve výši 183 375 Kč činí 72 % předmětu sporu, úspěch žalované ve výši 72 164 Kč pak činí zbylých 28 %. Žalobkyně má proto proti žalované podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu 44 % nákladů řízení odpovídajících rozdílu mezi úspěchem žalobkyně a žalované.

41. Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku ve výši 84 455 Kč a tvoří je podle ust. § 137 o. s. ř. a) zaplacený soudní poplatek ve výši 9 895 Kč, b) odměna za zastupování, která podle ust. § 7 bod 5 adv. tarifu činí částku ve výši 9 200 Kč za každý z následujících osmi úkonů právní služby: - příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, - výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, - písemné podání ve věci samé - žaloba podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, - písemné podání ve věci samé – replika žalobkyně ze dne 6. 9. 20233 k vyjádření žalované ze dne 20. 3. 2023 podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, - účast u jednání soudu dne 12. 9. 2023, 12. 12. 2023, 22. 7. 2024 a 15. 10. 2024 podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 72 160 Kč, c) náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle ust. § 13 odst. 1 a 4 adv. tarifu, celkem částka ve výši 2 400 Kč. Žalobkyni náleží proti žalované právo na náhradu 44% nákladů řízení ve výši 84 455 Kč, tedy částka ve výši 37 160 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám její advokátky.

42. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

43. Výrokem IV a V. soud rozhodl o náhradě nákladů státu, který má podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu proti účastníkům, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát v tomto řízení hradil svědečné svědkovi [tituly před jménem] [právnická osoba] ve výši 5 693 Kč na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 9. října 2023, č.j. 22 C 368/2022-116 (ust. § 139 odst. 1 o. s. ř. ve spojení 141 odst. 2 o. s. ř.). Soud však dosud nerozhodl o přiznání svědečného svědkyni [jméno FO]. S ohledem na ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. byl soud povinen o náhradě nákladů státu rozhodnout v rozsudku, neboť se jím toto řízení končí s tím, že výše této náhrady bude stanovena samostatným usnesením (§ 155 odst. 1 věta druhá o. s. ř.). O tom, který z účastníků řízení bude hradit náklady státu je soud povinen rozhodnout podle výsledku řízení (§ 148 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že je žalobkyně je povinna zaplatit státu částku odpovídající 28 % nákladů státu (výrok IV.) a žalovaná pak 72 % (výrok V.), přičemž konkrétní výše těchto nákladů bude stanovena samostatným usnesením.

Poučení