22 C 381/2023 - 220

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B], LLM., Ph.D. sídlem [Adresa advokáta B] vedlejší účastník strany žalované [Jméno žalované B], IČO [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované B] o zaplacení částky 3 986 175,20 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 993 087,60 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 993 087,60 Kč od 17. 11. 2022 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 993 087,60 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 993 087,60 Kč od 17. 11. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Na náhradě nákladů státu je České republice žalobkyně povinna uhradit částku 1 285,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

VI. Na náhradě nákladů státu jsou České republice žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované společně a nerozdílně povinni uhradit částku 1 285,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložené žalované povinnosti k zaplacení částky 3 986 175,20 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Účastnicemi řízení bylo v rámci stavby [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] sjednáno provedení jeřábnických prací, pokládka potrubí (č. zakázky [IBAN] Montáž. práce [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]), objednávka č. [hodnota] z 21. 7. 2022. V rámci provádění prací došlo [datum] k mimořádné události, při pokládce potrubí pomocí jeřábu, resp. pokládce prováděné žalovanou, došlo (z dosud neurčených příčin) k sesunu potrubí při zvedání, v důsledku sesunu k poškození potrubí jeho pádem s následnou deformací. V důsledku tohoto musely být akutně provedeny sanační práce, výměna celkem 15 kusů potrubí. Interním šetřením mimořádné události žalobkyně shledala plnou odpovědnost za prováděné práce a plnou odpovědnost za vzniklé škody žalované. Dle žalobkyně odpovědnost za popsanou škodu nese výhradně žalovaná, když dle objednávky z 21. 7. 2022, č. [hodnota], bylo mj. sjednáno, že: „Při používání jeřábu bude uživatelem (dodavatelem zařízení) určena kompetentní osoba, pověřená řízením a vydáváním příkazů i osobám objednatele.“ Rovněž z přílohy č. 3 nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, v platném znění, článek 1., bod 1.3, vyplývá povinnost provozovatele jeřábů a zdvihadel s motorickým pohonem zpracovat systém bezpečné práce, kdy dále dle bodu 1.4 musí být všechny zúčastněné subjekty včetně žalobkyně se systémem bezpečné práce prokazatelně řádně seznámeny. Žalobkyně žádala žalovanou provedení odborných činností dle platných právních předpisů, včetně s ČSN ISO 12480-1, tedy včetně zpracování systému bezpečné práce a koordinace veškerých dotčených pracovníků v souladu s tímto systémem žalovanou. Žalobkyni však systém bezpečné práce nebyl nikdy předložen, nedošlo k řádnému seznámení jejích pracovníků s plánem zdvihacích prací, nedošlo ke koordinaci prací, kontrole úvazů žalovanou, ač legislativa i objednávka, tuto povinnost výslovně uvádí ve vztahu k žalované. Lze tak mít nesporně za to, že žalovaná plně odpovídá za vzniklou škodu. V příčinné souvislosti s porušením povinností žalované vznikla žalobkyni přímá škoda za odstranění poškozeného potrubí, koupi a instalaci nového potrubí - 10x demontáž izolační spojky 10 720 Kč, 14x montáž izolační spojky včetně TZ a vypěnění 91 056 Kč, 6 ks svárů 106 326 Kč, 14 ks výřez svárů 32 578 Kč, 15 ks potrubí vytažené z výkopu a odvezené z linie 171 840 Kč, 15 ks potrubí – nakládka a odvoz tahačem na mezideponii 107 400 Kč, 15 ks potrubí nového – nakládka a převoz na staveniště 107 400 Kč, 15 ks potrubí nového – dovoz a ukládka do výkopu 171 840 Kč, 14 ks nových svárů 248 094 Kč, 7 ks odizolování potrubí (není v SOD), 20 ks kontrola VT + MT + RT 46 000 Kč, 15x trubka celá – 16 m 2 677 471,20 Kč, 15x izolační přímá spojka komplet 214 290 Kč, 1x balení – zapájená lisovací Cu spojka – konektor 1 000 Kč, 1x balení – držák monitorovacích drátů 160 Kč. Škoda celkem 3 986 175,20 Kč. Žalobkyně uplatnila náhradu škody u žalované přípisem Výzva k náhradě škody z 10. 10. 2022 (doručen žalované 1. 11. 2022). Žalovaná zaujala negativní stanovisko, odmítla převzít jakoukoli odpovědnost za vzniklou škodu, i ji uhradit. Tímto přípisem byla současně určena lhůta splatnosti 15 dnů ode dne doručení výzvy, tzn., splatnost nastala 16. 11. 2022. Žalobkyni nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaná tak z uvedeného titulu dluží žalobkyni na jistině 3 986 175,20 Kč. Žalobkyně se obrátila na právního zástupce, prostřednictvím kterého zaslala žalovanému 17. 8. 2023 předžalobní upomínku, doručenou do datové schránky žalované 18. 8. 2023. Zaslaná předžalobní upomínka z 17. 8. 2023 dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, opravňuje žalobkyni k přiznání náhrady nákladů soudního řízení.

2. V návaznosti na výzvu dle § 118a o. s. ř. žalobkyně doplnila skutková tvrzení následně. Žalobkyně měla uzavřenu smlouvu se společností [Anonymizováno], v místě působila jako subdodavatel této společnosti. Nadále uzavřela smlouvu s žalovanou, kdy na základě objednávky byla definována smlouva o dílo, která je předmětem sporu. Žalobkyně měla provést pokládku nového potrubí, což by jinak bylo učiněno za užití trubokladače, zde to však s ohledem k situaci v místě nebylo realizovatelné. Bylo třeba, aby potrubí bylo položeno do místa za užití jeřábu. Žalobkyně pro tyto práce uzavírala smlouvy s žalovanou, uzavřela s ní smlouvu i pro tuto zakázku. Tedy oslovila žalovanou s tím, nechť zpracuje vše, co je pro danou zakázku potřeba. Žalobkyně sdělila žalované, co chce instalovat, kde to chce instalovat, jakým způsobem. Je pravdou, že došlo ke změně oproti původnímu požadavku. Původně takovýmto způsobem měla být položena větší trasa, což by znamenalo, že bude zapotřebí šest jeřábů. Na původní trasu by bylo třeba šest jeřábů, došlo-li ke změně, tak výhradně v tom, že byla pokládka realizována na poloviční trasu, což logicky znamená, že bylo třeba polovičního počtu jeřábů, tři. Žalobkyně není již nyní schopna přesně specifikovat, kdo v rámci kontraktačního procesu navrhl počet jeřábů. Pokud ale došlo ke změně smlouvy takto, bylo to výhradně proto, že bylo investorem z finančních důvodů uzavřeno, že pokládka na dvojnásobném úseku za užití šesti jeřábů by byla finančně výrazně náročnější. Bylo hodnoceno i to, že pokládka takto dlouhého úseku tímto způsobem by byla riziková. Proto bylo přistoupeno k realizaci pokládky na polovině délky. Žalobkyně tedy přesně zadala své požadavky, a měla-li žalovaná jako odborník za to, že nejsou příkazy žalobkyně vhodné, měla to jakkoliv sdělit, i písemně. Žalovaná však na takto vznesený požadavek žádným způsobem nereagovala, přistoupila k realizaci smlouvy. Žalobkyně vědoma si, že nemá zde žádné odborné znalosti, vědomosti, erudici, v tomto oboru není vůbec činná, uvedla, že žádá, a k tomuto odkazuje ujednání smlouvy, aby žalovaná zajistila osobu, která bude kooperovat tyto práce a bude zodpovědná za to, jakým způsobem budou probíhat. Aby žalobkyně měla jistotu, že vše bude realizováno dle zákonných požadavků, které nepochybně žalobkyně musí být schopna plnit jak odborník v daném oboru, odkázala v objednávce na nařízení vlády a příslušnou normu. Spoléhala tak na to, že veškeré práce proběhnou tak, že budou v souladu s příslušnou odbornou erudicí žalované, jíž žalobkyně nevládla. Co se týká vazače, tak žalobkyně měla uzavřenou smlouvu se společností [Anonymizováno], byla jejím subdodavatelem. Dále pro realizaci svých smluvních povinností uzavírala smlouvu s žalovanou a pro vazačské práce smlouvu se společností [právnická osoba], s níž uzavřela jednu smlouvu o dílo. Tato společnost zajišťovala i jiné práce v místě, nicméně již při uzavření smlouvy o dílo tato společnost věděla, že bude zajišťovat vazačské práce pro tuto pokládku potrubí realizovanou jeřáby žalované. Žalobkyně odkazuje nařízení č. 193/2022, které považuje pro věc za zásadní, když stanoví povinnosti žalované jako odborné osoby, která manipulaci s jeřáby provozuje. Žalovaná byla povinna zabezpečit systém bezpečné práce, uvést jak bude hodnoceno řešení rizik a seznámit další subjekty s riziky, které pokládka potrubí jeřáby obnáší, tedy veškerými riziky na stavbě. S těmito tedy byla žalovaná povinna další osoby na stavbě seznámit. Žalobkyně právě proto trvala na tom, a zdůraznila to v objednávce, že toto je povinna zabezpečit žalovaná jakožto odborník v oboru zvedacích prací. Žalovaná ovšem ničeho takového neučinila, žádné řešení rizik nezpracovala, ani nerealizovala seznámení osob na stavbě s možnými riziky. Žalobkyně zdůrazňuje, že na tomto trvala, byl to její požadavek v rámci objednávky. Tedy žalovaná měla zajistit osobu, která měla na stavbě dávat příkazy a měla celou pokládku řídit. Takto měla osoba, která měla být zajištěna žalovanou, dávat příkazy i vazači společnosti [právnická osoba], která prováděla vazačské práce. Konkrétně byly práce realizovány tak, že bylo navařeno 15 kusů potrubí do jednoho celku, tuto celou trasu potrubí zvedaly tři jeřáby v jeden okamžik. Žalobkyně tvrdí, že k tomuto mohlo dojít pouze ze dvou důvodů, k čemuž odkazuje svá tvrzení, že není zřejmé, jak došlo ke škodě, kdy právě proto uvedla, že to není zřejmé. Buď nebyly řádně koordinovány jeřábnické práce, nebo nebyly zkontrolovány řádně úvazy. Žalobkyně popírá, že by příčinou pádu bylo užití málo jeřábů anebo špatný úvaz sám o sobě. Množství jeřábů bylo dimenzováno řádně, rozhodně nedošlo k prověšení potrubí. Jedinými možnými příčinami pádu potrubí byl buď špatný, nesynchronizovaný zdvih břemene, nebo sesunutí břemene z úvazu, který nebyl osobou, která měla provádět koordinaci prací a měla být dodána žalovanou, zkontrolován. Žalovaná odkazuje své obchodní podmínky, které však nemohou být v rozporu se zákonem, z nějž se jednoznačně podávají povinnosti žalované. Co se týká škody, tak celá trasa, která byla pokládána, byla pokládána celistvě, což znamená, že pokud tato břemena ze tří jeřábů spadla, došlo by k poškození celé pokládané trasy otřesem a deformací. Investor okamžitě vyjel na místo a zadal příkaz položit 15 potrubí nově. Tvrzení žalované, že nebyla zvolena nejekonomičtější varianta, se nezakládá na pravdě. Mohlo být postupováno také tak, že potrubí mohlo být kontrolováno uvnitř tzv. ježkem, což je velmi nákladná technologie, která projíždí potrubí a zjišťuje jakékoli deformace, mikrotrhliny, poškození potrubí. Jedná se o velmi specifickou technologii, její použití je tak velmi drahé, objednání tzv. ježka, jeho zaplacení by bylo dražší, nežli pokládka 15 kusů potrubí. Druhý faktor, který je zde třeba zvažovat, je i otázka časová. Toto technologické zařízení není běžně k dispozici, musí být objednáno v zahraničí, dodací lhůty na jeho dodání jsou několik měsíců. Tímto by došlo k výraznému posunutí termínu dostavby, což by opět neslo další náklady. Investor tedy určil, že chce přistoupit k výměně potrubí, nikoli jeho zkoušce ježkem. K tomu je třeba též uvést, že bylo-li by vyčkáváno dodání ježka, nepochybně by se žalobkyně ocitla v prodlení, musela by plnit smluvní pokutu, čímž by se opět navýšily náklady. Namítla-li žalovaná, že nemusely být vyměňovány všechny kusy potrubí, tak toto tvrzení není odpovídající. Veškeré kusy, které byly poškozeny pádem, je třeba vyměnit. Toto určuje investor s ohledem k pravidlům bezpečnosti. O tomto byl sepsán zápis za účasti všech zúčastněných osob, právě tento zápis, jeho závěry, jsou promítnuty do skutkových tvrzení žalobkyně. Zde je definováno, co přesně bylo dotčeno pádem a bude třeba provést opětovné investice do tohoto, které komponenty musí být zakoupeny nové. Potrubí jakýmkoliv způsobem zasaženo pádem, nelze opětovně použít. Hrozí zde velké riziko změny ovality, mikrotrhlin či jakýchkoliv jiných následků, které by následně mohly vést k bezpečnostnímu riziku.

3. Žalovaná tvrdí následující. Dne 23. 7. 2022 prováděla v rámci stavby [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] – dostavba [Anonymizováno] [adresa] jeřábnické práce pro žalobkyni, tohoto dne došlo k poškození pokládaného potrubí. Skutkové okolnosti případu ale neodpovídají tvrzením žalobkyně, ani právní hodnocení okolností žalobkyní není správné, když dovozuje, že za škodu je odpovědná žalovaná. Žaloba je v líčení skutkových okolností a právního hodnocení zcela nedostatečná, velmi stručná, žalobkyně dospěla k nesprávným závěrům. Nutno upřesnit skutkové okolnosti, zejména výchozí situaci. Žalobkyně žádala 18. 7. 2022 žalovanou o zpracování cenové nabídky na pokládku potrubí, jíž tato zpracovala 20. 7. 2022, kdy je z ní zřejmé, že nacenila pro žalobkyni použití 6 autojeřábů, nosnost 100 t. Žalobkyně prostřednictvím svého technika (projektanta) následně navrhla jiné řešení, žádala zpracování nové cenové nabídky. Třeba zdůraznit, že žalobkyně rozhodla o rozdělení břemene na polovinu a o nižším počtu jeřábů (3 autojeřáby) prostřednictvím své odborné osoby, projektanta, který je nejlépe seznámený s povahou a vlastnostmi zdvihaného břemene (potrubí), zejména technickými parametry (materiál, pevnost, tuhost, průhyb, křehkost, atd.). Za této situace zaslala žalovaná žalobkyni cenovou nabídku upravenou dle požadavku technika žalobkyně. Žalovaná odpovídá za to, že jeřáb břemeno, jehož hmotnost zákazník sdělí, unese a zdvihne, ale ne za to, zda se břemeno prohne vlastní vahou. Žalobkyně není znalcem břemene jako takového. Dále je zásadní, že jeřábnické práce v sobě nezahrnovaly vazačské práce a vázací prostředky. Vazač je zodpovědný za uvázání a odvázání břemene, použití vhodných příslušenství pro zdvih. Práci vazače zajišťovala žalobkyně. Zde jsou některé zásadní nedostatky žalobních tvrzení, žalobkyně tak nedostatečně plní povinnost tvrzení a důkazní. V žalobě se, mj., uvádí, že „došlo (z doposud neurčených příčin) k sesunutí potrubí při zvedání“. Žalobkyně tedy připouští, že nezná příčinu vzniku škody, ale bez znalosti tohoto zásadního bodu konstatuje, že za škodu odpovídá žalovaná. To je jeden z naprosto zásadních nedostatků žaloby, když žalobkyně není schopná logicky časově zhodnotit skutkové okolnosti, aby bylo možné činit jednoznačný závěr k příčině vzniku škody. Dle žalované sesunutí nesouvisí s jakýmkoli jednáním, opomenutím žalované, ale tím, že žalobkyně objednala dle doporučení svého projektanta nižší počet jeřábů, než bylo zřejmě nutné, na vzniku škody se mohl podílet i vazač žalobkyně, který měl povinnost určit vázací body a břemeno správně uvázat. Dále žalobkyně v žalobě konstatuje, že „Na základě interního šetření mimořádné události žalobce shledal plnou odpovědnost za prováděné práce a plnou odpovědnost za vzniklé škody právě na straně žalovaného.“. Interní šetření strany sporu není žádným důkazem soudního řízení. Žalobkyně se v rámci interního šetření nijak nezabývala zásadními otázkami odpovědnosti za škodu, nezjistila příčinu vzniku škody, nebrala v potaz vyjádření žalované, která naopak dospěla k závěru, že za škodu odpovědná není. Tvrzení žalobkyně že „nedošlo ke koordinaci prací a kontrole úvazů ze strany žalovaného, a to i přes skutečnost, že jak legislativa, tak objednávka, takovou povinnost výslovně uvádí“, se nezakládá na právním předpisu ani objednávce. Jeřábnické práce nezahrnují práce vazačské, povinností žalované není kontrola úvazů. Vazačské práce, jejich provedení a kontrola, byly zde zcela na odpovědnosti žalobkyně. Jediné, co je žalovaná povinna zjistit je, zda žalobkyně úvaz dokončila. Byla to tedy žalobkyně, která měla břemeno jako znalec technických vlastností (včetně případného průhybu, pevnosti, určení těžiště, místa pro úvazy, apod.) správně uvázat. Neučinila-li to, kdy sama tvrdí, že došlo k sesunutí břemene, odpovídá za toto a nese náklady na odstranění škody. Žalobkyně v žalobě vypočítává, že vznikla přímá škoda za odstranění poškozeného potrubí, koupi a instalaci nového potrubí, což vyčísluje v jednotlivých položkách. Neuvádí, ale zda skutečně došlo k provedení prací a nákupu uvedených předmětů (samotná faktura toto nepotvrzuje), neuvádí, co se stalo s potrubím, které odvezla na mezideponii (např. zda se pokusila potrubí zpeněžit), neuvádí, zda se pokusila škodu minimalizovat vhodným postupem a řešení škodní události, tj. nedoložila, že bylo nutné provést kompletní výměnu potrubí, jednoznačně nejdražší možná varianta. V žalobě tvrzená povinnost určení kompetentní osoby pověřené řízením a vydáváním příkazů i osobám objednatele, text v objednávce žalobkyně, je nutné vložit do kontextu, jeho textace je značně neurčitá. Není zřejmé, jaké řízení a příkazy měla žalobkyně na mysli, když text do objednávky prosazovala. Použila jej první, výklad jde k její tíži. Dle žalované se jedná o osobu, která může např. vydat pokyn osobám objednatele, aby se nezdržovaly v místě, kde hrozí nebezpečí úrazu. Nejedná se o koordinátora celé zakázky, který by měl kontrolovat úvazy, vazačské práce byly dle výslovného ujednání stran v kompetenci žalobkyně. Jedná se pouze o osobu, která se dotáže, zda pracovníci žalobkyně dokončili úvazy, aby mohla dát pokyn k zahájení zdvihu, není určená k tomu, aby na místě zjišťovala, zda projektant žalobkyně správně vyhodnotil situaci, když objednal konkrétní počet jeřábů. Žalobkyně odkazem na jedno slovo v objednávce zakrývá, že chybu udělal projektant žalobkyně, když žádal menší počet jeřábů, než bylo třeba, popř. zvolil zdvih břemen s využitím jeřábů, který nebyl vhodný. Mohla-li nějaká osoba v místě řídit práce, či nikoli, není pro vznik škody rozhodující. Žalovaná hodnotí skutkové okolnosti tak, že není za vznik škody odpovědná, nejsou splněné předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu. Zákonným předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je protiprávní úkon, škoda a příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a vznikem škody. Žalovaná se žádného protiprávního jednání v souvislosti se škodou nedopustila. Žalobkyně od ní objednala dle požadavků svého projektanta konkrétní počet jeřábů, žalovaná svoji povinnost poskytnout jeřáby s obsluhou splnila. Mezi jednáním žalované a vznikem škody není příčinná souvislost, škoda vznikla pravděpodobně v důsledku sesunutí břemene, správné uvázání měla zajistit žalobkyně. Nebo je příčinou vzniku škody jiná skutečnost, není však na žalované toto posuzovat. Nejsou splněny dva ze tří předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu, které musí být splněny kumulativně, aby byla žalovaná odpovědná za škodu. Naopak na vzniku škody se podílely pravděpodobně jiné okolnosti, nemající původ v jednání žalované. Nechť soud žalobu zamítne, uloží žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení.

4. Žalovaná učinila návrh na vstup vedlejšího účastníka na straně žalované do řízení, [Jméno žalované B], sídlem [adresa], IČO [IČO žalované B], která má právní zájem na výsledku řízení.

5. V návaznosti na výzvu dle § 118a o. s. ř. žalovaná doplnila skutková tvrzení následně. Žalobkyně byla účastna na projektu, který zmínila, vznesla požadavek původně k dodávce šesti jeřábů. Uvedla-li, že se nakonec nepokládala celá trasa, nebylo to tak, že požadavek nakonec byl na tři jeřáby, protože se nepokládala celá trasa, ale proto, že z finančních důvodů jednu trasu žalobkyně rozdělila na dvě břemena. Projektant žalobkyně vycházel z toho, že mělo-li být původně dodáno šest jeřábů a nyní se má pokládat polovina trasy, postačí tři jeřáby. Žalovaná opětovně zdůrazňuje, že znalost břemene je věc žalobkyně. Tato tvrdí, že není odborníkem v daném oboru. Co se týká jeřábnických prací, nepochybně ne, je ale odborníkem v oboru, který dělá, což právě je pokládka břemen, která byla zvedána. Bylo požadavkem žalobkyně, aby na jí pokládané břemeno, bylo dodáno toto množství jeřábů. Odborníkem břemene je projektant žalobkyně a je na něm, aby věděl a spočetl, zdali břemeno se v tomto rozsahu takříkajíc samo unese, či zda se pronese. Tonáž byla zcela v pořádku, dovolává-li se žalobkyně toho, že žalovanou měla být upozorněna na nevhodný pokyn, tak pokud pro dané břemeno, dané hmotnosti, žádala toto množství jeřábů, tak z hlediska žalované to bylo v pořádku. Dané množství jeřábů opravdu je stavu unést břemeno o hmotnosti, která byla zvedána. Problém ovšem byl v délce břemene, tedy v tom, že břemeno se proneslo. Toto ovšem žalovaná nemůže vědět, ohledně charakteru břemene nemá zase žádnou odbornost žalovaná. Žalobkyně tedy původně určila šest jeřábů a následně to snížila na tři jeřáby, když došlo k rozdělení břemene na dvě půlky. Žalovaná konstatuje, že počet jeřábů na hmotnost břemene byla odpovídající a zcela v pořádku. Žalovaná tvrdí, že k sesunu břemene došlo buď pro chybný úvaz, nebo z důvodu na straně břemene jako takového. Tedy buď se břemeno prověsilo nebo vazač špatně provedl jeho úvaz, za což ovšem odpovídá vazač, s nímž žalobkyně byla ve smluvním poměru, nikoliv žalovaná. Obchodní podmínky žalované jsou v souladu se zákonem. Je-li tam uvedeno, že nedojde-li dohodou jinak, tak vazače zajišťuje objednatel, není to v rozporu se zákonem. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná měla zajistit osobu pověřenou řízením akcí, které byly v souvislosti se zdvihem břemene realizovány. To, že bude zajištěna osoba pověřená řízením, prosadila do smlouvy žalobkyně, byl to její požadavek, aniž však jakkoli upřesnila, co je tímto míněno. Žalovaná tak vychází z toho, že se jedná o běžnou činnost nutnou v případě synchronních zdvihů, kdy je na stavbě osoba, která komunikuje zároveň s vazači a všemi jeřábníky. Takováto osoba ovšem pouze koordinuje zvedací práce, což znamená, že komunikuje o tom, zdali je proveden úvaz, jeřábníci jsou připraveni ke zdvihu, dává jim pokyn, aby provedli zdvih, když vazač sdělí, že úvaz je proveden. Měla-li takováto osoba provádět koordinaci veškerých prací i s odpovědností za tyto práce, byla by cena zcela v jiných kategoriích, nepochybně řádově vyšší. Tedy, mělo-li k sesuvu břemene dojít pro nesynchronní zdvih, kdy žalobkyně tvrdí, že ke škodě došlo z důvodu nesynchronního zdvihu, tak žalovaná tvrdí, že příčinou škody je průhyb břemene nebo práce vazače. To znamená, že zde je mezi stranami spor, když žalovaná jako příčinu škody označuje pouze tyto dvě okolnosti, tedy buď prověšení břemene, nebo špatný úvaz, což přesně nemůže specifikovat, ale rozhodně popírá, že došlo k vzniku škody z důvodu chybné práce jeřábníků. Žalovaná nepochybně zajišťuje systém bezpečné práce, což ovšem znamená, že je povinna zajistit půdorys jeřábu, umístění jeřábu na stavbě tak, aby například jednotlivé jeřáby na sebe nenarazily, nebo aby nedošlo ke kolizi s jinou technikou, která se na stavbě nachází. Není ovšem součástí systému bezpečné práce, kterou je žalovaná povinna zajistit, kontrola práce vazače. Tímto je pouze kontrola práce jeřábu, potažmo jeřábníka. Pakliže žalobkyně chtěla zdvižení celého břemene najednou, byl to její požadavek a žalovaná postupovala tak, jak žalobkyně chtěla s tím, že tonáž byla odpovídající. Tvrdí-li žalobkyně, že došlo k výměně všech komponentů poškozeného potrubí, a to na základě požadavku investora, tak žalovaná má za to, že takto jednoznačně to investor nevyjádřil. Navíc žalované nikdy žádné řešené situace, finanční nástin řešení situace, nebylo předloženo. Žalovaná se tohoto ani nedomáhala, neboť i nadále tvrdí, že za škodu není odpovědná. 6. [Jméno žalované B] sdělila, že má právní zájem na výsledku tohoto řízení, tedy doň vstupuje jako vedlejší účastník. Zcela se připojila ke stanovisku žalované. Odkázala na to, že žalobkyně je osobou prezentující se jako odborník v oblasti inženýringu právě i pro pokládku potrubí, což jsou taktéž břemena. Je tudíž odborníkem na pokládku potrubí zde prováděnou, měla by tak být schopna řádné prezenční povinnosti. Tedy posoudit materiál, který je zvedán, pevnost svárů zvedaného materiálu, jak bude materiál reagovat při pokládce, jakým způsobem by s materiálem, který je předmětem pokládky, mělo být manipulováno. Toto vše je třeba přičíst o odbornosti žalobkyně. Jako nejvěrohodnější a nejprůkaznější výpověď je namístě hodnotit výpověď svědka [jméno FO], zástupce investora, jenž se sporem nemá žádnou spojitost a jeho vyjádření je tedy možné hodnotit jako zcela objektivní. Tento byl na místě v okamžiku, kdy došlo k události, která je předmětem sporu. Uvedl, že když došlo u třetí trubky k lomu, zastavil zdvih, přičemž to byla právě žalobkyně, kdo chtěl pokračovat. Z toho je zřejmé, že žalobkyně byla tím, kdo řídil zdvih v místě a kdo rozhodoval o tom, jak budou práce prováděny. K tomu je také třeba odkázat, že i za dané situace žalobkyně navrhovala pokračování zdvihu, a právě jmenovaný svědek, což uvedl výslovně, musel činnost žalobkyně zastavit. Už z tohoto je tedy zřejmým, že odpovědnou osobou, která řídila práce na místě, je žalobkyně a nemůže tak za způsob průběhu provádění prací odpovídat žalovaná. Jmenovaný svědek též uvedl, že neviděl, že by zdvih byl nerovnoměrný, z čehož se podává, že zdvihové práce, které právě měla provádět žalovaná, byly prováděny řádně. Neviděl, že by došlo k pádu trubek, což znamená, že samotný zdvih byl proveden řádně.

7. Skutková zjištění:

8. Dne 21. 7. 2022 byla žalobkyní vystavena Objednávka č. [hodnota] ke jménu žalované, zakázka [IBAN] Montážní práce [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], termín dodání dne [datum], jeřáb LIEBHERR 1100 (nosnost 100 t), mobilizace a demobilizace – 3x autojeřáb (zahrnuje přejezd jeřábů, montáž a demontáž, přepravu protizávaží) 127 000 Kč, manipulace 3x autojeřáb nad rámec 5 hodin – každá započatá hodina 15 000 Kč, kontaktní osoba [jméno FO]; č. [hodnota], jeřábnické práce 1,00 kpl. Dále je, mimo jiné, v uvedené objednávce uvedeno „Práce budou provedeny v souladu s legislativními požadavky, zejména ČSN ISO 12480-1. Při používání jeřábu bude uživatelem (dodavatelem zařízení) určena kompetentní osoba, pověřená řízením a vydáváním příkazů i osobám objednatele. …Podkladem pro fakturaci bude Protokol o předání díla odsouhlasený oprávněným zástupcem objednatele. Přijetím objednávky se dodavatel zavazuje dodržovat Obchodní podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), požární ochrany (PO), ochrany životního prostředí (OŽP) formy [Anonymizováno], spol. s r. o. Úplné a aktuální znění těchto podmínek je zveřejněno na webových stránkách …………… Právní poměry založené mezi smluvními stranami touto objednávkou se řídí výhradně všeobecnými obchodními podmínkami společnosti [Anonymizováno], s. r. o., které jsou ke stažen na stránkách …..“. (objednávka na čl. 16 spisu)

9. Z adresy [e-mail] na adresu [e-mail] s názvem „cenová nabídka“ bylo sděleno, že cenová nabídka je vytvořena na základě požadavku projektanta objednatele, aby zdvih byl uskutečněn najednou. Také aby nedošlo k poškození potrubí a průhybům při manipulaci. Dne 21. 7. 2022 mezi týmiž adresami bylo sděleno, že na základě nových informací je zasílána upravená cenová nabídka, nechť je zaslána objednávka. (elektronická komunikace na čl. 42 spisu)

10. Dne 20. 7. 2022 byla žalovanou adresována společnosti [Anonymizováno] s. r. o. adresována poptávka ze dne 18. 7. 2022, Cenová nabídka k zakázce Manipulace uložení potrubí ([Anonymizováno]), [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno] [adresa][Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [jméno FO], termín zakázky [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jeřáb LIEBHERR LTR 1100 (nosnost 100 t) - mobilizace a demobilizace – 3x autojeřáb (přejezd jeřábů, montáž a demontáž, přepravu protizávaží) 127 000 Kč, manipulace 3x autojeřáb (0-5 hodin) 75 000 Kč, manipulace 3x autojeřáb nad rámec 5 hodin – každá započatá hodina 15 000 Kč. V ceně jsou zahrnuti kvalifikovaní, jeřábníci, transportní dohled, pojištění, ubytování zaměstnanců, přepravní povolení, doprovody atd. na území České republiky, tvorba plánů zdvihu. V ceně není zahrnuto dostatečně zhutněné a srovnané podloží pro hlavní jeřáb, snadno přístupné cesty (odstranění zaparkovaných vozidel pro nájezd a výjezd techniky, průjezdná šířka 3,5m a výšky 4,5m), speciální přípravky (vahadla, speciální vázací prostředky, atd.), posouzení podloží pod jeřábem, hlídání/oplocení jeřábu a veškerého vybavení při práci, montáži/demontáži jeřábu, kontejnery, toalety, speciální vázací prostředky, přípravky. Dále byla uvedena specifikace přepravy, kde jsou popsány požadavky na pracovní prostory, vyčíslení ceny, časové požadavky na rezervaci, odkaz na webové stránky obsahující veškeré potřebné dokumenty (pojištění, odkaz na normy ČSN, všeobecné smluvní podmínky), platnost cenové nabídky, a výslovně je uvedeno, že žalovaný provádí bezplatné prohlídky místa konání akce včetně cenových nabídek, výkresů a plánů zdvihu našimi technickými pracovníky. (dopis – cenová nabídka na čl. 43-45 spisu)

11. Téhož dne byla provedena nabídka téhož znění vyjma vymezení techniky, kdy byla učiněna nabídka na jeřáb LIEBHERR LTR 1100 (nosnost 100 t) - mobilizace a demobilizace – 6x autojeřáb (zahrnuje přejezd jeřábů, montáž a demontáž, přepravu protizávaží) 340 000 Kč, manipulace 6x autojeřáb (0-5 hodin) 150 000 Kč, manipulace 6x autojeřáb nad rámec 5 hodin – každá započatá hodina 30 000 Kč. (dopis – cenová nabídka na čl. 46-48)

12. Společnost [právnická osoba]. jako zhotovitel, a společnost [Anonymizováno], [Anonymizováno] s r. o. jako objednatel uzavřely dne 24. 2. 2022 smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka materiálu s výjimkou pomocného svařovacího materiálu. Ke smlouvě o dílo byl uzavřen dodatek č. 1, jímž byl sjednán termín dokončení díla dne 20. 12. 2022. Společnost [právnická osoba]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jako objednatel, a společnost [Anonymizováno], [Anonymizováno] s r. o. jako zhotovitel uzavřely dne 13. 1. 2022 smlouvu, jejímž předmětem byly dodávky A – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [právnická osoba] – Dostavba, bez dodávky podizolovaného potrubí, tlakových zkoušek a předepínání potrubí. ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] – [Anonymizováno], formulář smlouvy, na čl. 94-97, 97, 2. strana-101, smluvní podmínky na čl. 101, 2. strana-148, 148, 2. strana-151, 152-156, 157-171 spisu, dodatek ke smlouvě na čl. 172-173 spisu)

13. Fotografie na čl. 71-93 spisu a čl. 184-192 spisu zobrazují situaci v místě při provedení pokládky potrubí. Shodnými fotografiemi jako účastníci řízení disponuje i společnost [právnická osoba]. (byly předloženy svědkem [jméno FO] v rámci jeho svědeckého výslechu). Zobrazení situace na předložených fotografiích je tak hodnoceno jako zcela důvěryhodné. Z fotografií se podává, že tři jeřáby žalované současně prováděly zdvih potrubní sestavy. Zejména na fotografii na čl. 72, 73 spisu je zcela jednoznačně patrné, že došlo k prověšení břemene. Fotografie na čl. 77, 78 spisu zcela v souladu se slyšenými svědky zobrazuje provádění řezání trub. Pakliže na fotografiích je zobrazena deformita potrubí, tak toto je v souladu s fotografií na čl. 77, 78 spisu, kdy při prověšení břemeno došlo k zvětšení tlaku v místě, v němž byla sestava držena v úvazu, když zbylá část sestavy vlivem své váhy mezi jednotlivými jeřáby klesla. Prověšení břemene je taktéž zcela jednoznačně patrno na fotografii na čl. 88 spisu. Prověšení zvedaného břemene je taktéž zcela zřejmě patrné na fotografii na čl. 184 spisu.

14. Dne 29. 7. 2022 doručil e-mailovou komunikací [jméno FO] vyjádření k mimořádné události, které následně bylo doručeno i společnosti [právnická osoba]. Ve svém vyjádření uvedl, že po konzultaci s technologem a výpočtářem [Anonymizováno] potrubí jsou na uloženém potrubním úseku následující rizika. Možné poškození ocelové části potrubí. Při pokládce došlo k viditelnému průhybu zavěšeného [Anonymizováno] potrubí v celé délce instalovaného úseku (fotodokumentace v příloze), což vedlo minimálně v jednom místě k faktickému poškození (lokální ztráta stability) potrubí. Není vyloučeno, že v dalších částech mohlo dojít k dalším poškozením, změně tvaru ocelového potrubí, což je nežádoucí. Mezi takové změny může patřit změna ovality ocelového potrubí, které má předepsané výrobní tolerance, normou definované limity. Z důvodů typu instalace, kdy se na rovných dlouhých úsecích vyskytuje vysoká hodnota axiálního napětí v ocelovém potrubí, nebyla do návrhu tepelného napáječe zahrnuta žádná předpokládaná ovalita, mimo výrobní toleranci potrubí z důvodu ztráty lokální stability potrubí za provozu, kde je iniciátorem ovalita potrubí mimo požadované tolerance. Vzhledem k neznámému stupni poškození nutno postupovat konzervativně a předpokládat, že k poškození potrubí (změně ovality) došlo. Je možné poškození sdruženého systému. V návaznosti na uvedené lze předpokládat, že v potrubí došlo k vysoké míře deformace, mohlo dojít k porušení soudržnosti PUR/ocelová trubka, což je v rámci [Anonymizováno] potrubního systému nepřípustné, může to vést k lokální ztrátě stability potrubí za provozu. Možné poškození vodičů systému signalizace netěsnosti potrubí. Pro velké deformace Pl potrubí mohlo dojít k poškození, přetržení signalizačních vodičů v Pl potrubí. Prostřednictvím nezávislé třetí osoby bude nutno prokázat, že uvedené defekty se na dotčeném potrubním úseku nevyskytují. Jakákoliv zkušební, nebo opravná metoda vyplynuvší z tohoto prověření musí být kvalifikována pro tento typ potrubí. Nelze-li toto provést, je požadována úplná výměna potrubí v dotčeném úseku. Nejedná se o celý předepínací úsek [Anonymizováno], pouze první pokládanou část vratného potrubí. (elektronická komunikace + fotografie na čl. 176-180 spisu)

15. Dne 2. 8. 2022 vystavila společnosti [právnická osoba]. ke jménu žalobkyně Fakturu – Daňový doklad č. [hodnota], jejím předmětem byla částka 2 892 921,20 Kč, a to za materiál pro opravu zničeného potrubí [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], akce „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] – [Anonymizováno]“, přílohou faktury je Specifikace předizolovaného potrubí [Anonymizováno] [Anonymizováno]. (faktura na čl. 15 + specifikace předizolovaného potrubí na čl. 15, 2. strana spisu)

16. Dle výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba]., č. [č. účtu] ke jménu žalobkyně, byla dne 3. 8. 2022 na protiúčet č. [č. účtu] a. s. zúčtována částka 2 892 921,20 Kč. (výpis z účtu na čl. 181 spisu)

17. Dne 5. 10. 2022 bylo vystaveno Vyčíslení nákladů za vícepráce na poškozeném potrubí [Anonymizováno] [Anonymizováno], Vícepráce [Anonymizováno], [Anonymizováno] s r. o. – mimořádná událost ze dne [datum], Stavba: [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] – pokládka potrubí, a to za demontáž izolační spojky v počtu 10 ks, jednotková cena 1 072 Kč, celkem cena 10 720 Kč, montáž izolační spojky včetně TZ a vypěnění v počtu 14 ks, jednotková cena 6 504 Kč, cena celkem 91 056 Kč, celková částka 101 776 Kč. (vícepráce [Anonymizováno], společnost s r. o. – mimořádná událost ze dne 23. 7. 2022 na čl. 18 spisu)

18. Dne 4. 8. 2022 bylo vystaveno vyúčtování Práce – poškozené potrubí, Stavba: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba], a to pro 6 ks svárů á 17 721 Kč, celkem 106 326 Kč, 14 ks výřez svárů 2 327 Kč, celkem 32 578 Kč, 15 ks potrubí vytažené z výkopu a odvezené z linie 240 m á 716 Kč, celkem 171 840 Kč, 15 ks potrubí – nakládka a odvoz tahačem na mezideponii – 240 m á 447,50 Kč, celkem 107 400 Kč, 15 ks potrubí nového – nakládka a převoz na staveniště – 240 m á 447,50 Kč, celkem 107 400 Kč, 15 ks potrubí nového – dovoz a ukládka do výkopu – 240 m á 716 Kč, celkem 171 840 Kč, 14 ks nových svárů á 17 721 Kč, celkem 248 094 Kč, 7 ks odizolování potrubí není v SOD, 20 ks kontrola VT + MT + RT á 2 300 Kč, celkem 46 000 Kč, celková částka 991 478 Kč. (vyčíslení práce – poškozené potrubí na čl. 19 spisu)

19. Dne 28. 11. 2022 byla vystavena Faktura – Daňový doklad č. [hodnota] se splatností 28. 1. 2023 pro částku 991 478 Kč, v návaznosti na smlouvu o dílo číslo [hodnota] ze dne 23. 3. 2022 v rámci stavby „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] – [Anonymizováno]“, na základě odsouhlaseného soupisu prací za odstranění škody způsobené při pokládce potrubí, a to za stavební a montážní práce, celkem částku 991 478 Kč. Přílohou je soupis prací. (faktura + soupis – práce, poškození potrubí na čl. 174 spisu)

20. Dle výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba]., č. [č. účtu] ke jménu žalobkyně, byla dne 26. 1. 2023 na protiúčet č. [č. účtu], [právnická osoba]. zúčtována částka 991 478 Kč. (výpis z účtu na čl. 175 spisu)

21. Žalobkyně adresovala žalované Výzvu k náhradě škody dopisem ze dne 10. 10. 2022, jímž žalovanou vyzvala k plnění částky 3 986 175,20 Kč, k němuž přiložila Fakturu – Daňový doklad [Anonymizováno], vyčíslení Práce – poškozené potrubí, Stavba: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba], Vícepráce [Anonymizováno], [Anonymizováno] s r. o. – mimořádná události ze dne [datum]. (výzva k náhradě škody + faktura + práce-poškození potrubí + vícepráce [Anonymizováno], [Anonymizováno] s r. o. – mimořádná událost ze dne 23. 7. 2022 na čl. 20-22 spisu)

22. Žalobkyně žalované adresovala výzvu k plnění dopisem ze dne 17. 8. 2023. (předžalobní upomínka na čl. 17 spisu, doručenka datové schránky na čl. 13 spisu, elektronická komunikace na čl. 14 spisu).

23. Dne 15. 4. 2024 byla vedena elektronická komunikace [jméno FO] právnímu zástupci žalobkyně, na vědomí [jméno FO], [jméno FO], ohledně mimořádné události dne [datum] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jejímž předmětem bylo zaslání sdělení [jméno FO], vedoucího provozu poboček. Jmenovaný sdělil, že věc byla projednána ve společnosti a na základě dostupných podkladů a informací bylo uzavřeno, že společnost není za škodu odpovědná. Hodnocena byla i věta, která se týká osoby pověřené řízením a vydáváním příkazů, kterou je však nutným ji interpretovat v kontextu všech okolností, kdy ani tato věta nemění ničeho na závěru, že společnost není odpovědnou, neboť s největší pravděpodobností byl příčinou události nedostatečný počet jeřábů při zdvihu, který určila protistrana. Odkázat je nutným i na obchodní podmínky, jimiž se spolupráce řídila, dle nichž je protistrana odpovědná i za práce vazače a vazačské práce. Nadto nebyly uhrazeny faktury a jsou po splatnosti. Dne 2. 5. 2024 bylo [jméno FO] zasíláno právnímu zástupci žalobkyně stanovisko pana [jméno FO] k tomu, kdo určil počet jeřábů. K této komunikaci je přiložena veškerá e-mailová komunikace týkající se zmíněné události. Jmenovaný sdělil, že za žalovanou byl v místě p. [jméno FO] a nejednalo se pouze o jedno setkání, bylo mu sděleno, že lze zvednout jedním jeřábem maximálně šest trubek na dva úvazky, lana od háku k úvazkům musí být dostatečně dlouhá. Pro finanční důvody bylo rozhodnuto, že celý úsek bude rozdělen na dvě poloviny a tím práce pro tři jeřáby. Z e-mailové dokumentace lze vyčíst, že plán zdvihu ke kontrole nebyl předložen před samostatnou pokládkou a ani zpětně. K poskočení úvazu mohlo dojít příliš krátkými lany (překročení max úhlu 45 stupňů) nebo nerovnoměrným zdvihem. Počet jeřábů byl určen dle TP a dle propočtů vzdálenosti/váhy od žalované. (elektronická komunikace na čl. 176-177 spisu) 24. [tituly před jménem] [jméno FO], je statutárním orgánem, místopředseda společnosti [jméno FO] [Anonymizováno]. Daná událost jí byla sdělena telefonicky, hovořila s někým ze společnosti [Anonymizováno] s tím, že se má okamžitě dostavit na místo, došlo k havárii. Byla sobota, nemohla přijet, dohodli se, že se sejdou v neděli, byl tam i někdo z [Anonymizováno]. Konkrétně se sešli na místě, kde docházelo k pokládce potrubí, „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“. Byl tam svědek [jméno FO], věc řešil. Hovořili o tom, co se stalo. Zaměstnanci [jméno FO] [Anonymizováno] tam řezali potrubí, zajišťovali zejména sváry potrubí a úvazy. Následně se sešli ve středu, přibližně dvacet lidí, v budově [Anonymizováno], řešily se technologické postupy, jak k události došlo s tím, že [Anonymizováno] se následně písemně vyjádří. Především se řešil rozsah poškození potrubí, z jaké výšky spadlo, zdali spadlo rovnoměrně, či nikoliv. [jméno FO] [Anonymizováno] se vyjadřoval pouze k tomu, jak prováděl úvazy, což ukázali s tím, že byly dle příslušných technologických postupů. [Anonymizováno] uvedl, že sdělí písemně, jaké má požadavky, což v poměrně krátké době učinil, výstup schůzky byl, že buď se prokáže, že potrubí je zcela bez vady, nebo ho vymění. Po dohodě s žalobcem a společností [Anonymizováno] přistoupili k výměně potrubí. Společnost měla při této akci na starosti pouze svary potrubí a úvazy. Měli jednu smlouvu s žalobkyní, dle níž zaměstnancům společnosti dávala tato pokyny. Zaměstnanci, nepamatuje si, kolik jich tam bylo, měli tedy funkci svářečů a zároveň vazačů. Úvazy byly podle technologie. V místě zaměstnanci povedli úvazy, byli rozmístěni po trase plynovodu, každý provedl svůj úvaz. Společnost se mnoho let zaobírá svářením potrubí, má vyškolené zaměstnance jako vazače, postupuje dle příslušných technologických postupů. Již v neděli se společnostmi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] hovořili o řešení věci. Nejdříve na místě svědek [jméno FO] řekl, že bude třeba provést řez u šesti trubek. Zároveň ale řekl, že to musí definitivně posoudit technolog. Sprejem vyznačil místo, kde bude třeba trubky řezat. Řezů bylo následně více, neb technolog usoudil, že potrubí může mít skryté vady, konkrétně v oddělení izolace, což ve svém důsledku může vést k vadnému fungování tepelného napaječe, což je nepřípustné. Svědek [jméno FO] jednoznačně řekl, buď prokážou, že žádné vady potrubí nemá, nebo provedou výměnu. Aby mohli prokázat, že žádné vady potrubí nemá, museli by volit tzv. vnitřní inspekci prováděnou inteligentním zařízením, „ježkem“, které není běžně dostupné. Je důležité, aby potrubí nebylo deformováno tak, že jím ježek neprojede, bylo riziko, že bylo potrubí deformováno takto. Zajištění této technologie trvá několik měsíců, až půl roku. Náklady na tuto technologii jsou pět až šest milionů korun, záleží, kde je zajištěna, od jaké firmy. Zajišťuje se například z Dánska, Holandska. I podařilo-li by se tuto technologii zajistit, musel by konkrétní zajištěnou technologii odsouhlasit [Anonymizováno], který má k některým dodavatelům těchto technologií důvěru, jiným nikoliv. Problém byl termín dokončení. Do [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. se muselo položit a svařit potrubí, od tohoto data měly probíhat již přepěťové zkoušky. Bylo tak nutným rozhodnout, zdali do této doby, byla to otázka několika dnů, se podaří sehnat technologii, ježka, či nikoliv, což nebylo reálné. Byly sjednány sankce, o tom se hovořilo již v neděli i na schůzce ve středu, kdy [Anonymizováno] sdělil, že neschopností firmy bylo znemožněno provést projekt za 1,2 miliardy korun. Sankce byly přibližně 500 000 Kč denně. Bylo nepochybné, že nebylo-li by možné zakázku provést, sankce by byly uplatněny. Běžně s jeřáby nepracují, jeřábnické práce neprovádí. Mají tzv. trubokladače, ty však nemohly být použity. S žalovanou žádnou smlouvu neměli, pouze s žalobkyní. Co se týká vazačských prací a zdvihu, žádný plán zdvihu nebyl předložen, žádné instrukce žalovaným nebyly sděleny. Vazači společnosti jsou školeni, provedou úvaz a poté oznámí tomu, kdo provádí zdvih, že je navázáno. Následně již postupuje ve věci ten, kdo realizuje zdvih, ten, kdo zvedá. Plán zdvihu si dělá, kdo provádí zdvih. Jeřáby objednala žalobkyně. Technologii nazývanou ježek nelze snadno zajistit, pouze několik dnů se čeká na reakci na objednávku. Společnost běžně dělá revizi potrubí i za užití těchto technologií, situaci na trhu zná. Na místě byla, trubky viděla. Byli i ve výkopu, viděli trubky po pádu. Byly vidět i pruhy izolace a prohnuté trubky. [jméno FO] prohnutí měřil a zkoušel. Co bylo uvnitř trubek, neviděli. Nejdříve byly trubky rovné, po pádu byly prohnuté. Viděli pouze co bylo na povrchu, černý povrch je ochranou izolace.

25. Pakliže svědkyně v rámci své výpovědi uvedla „Já jsem sice na místě nebyla, nicméně dostala jsem od zaměstnanců informaci, že když se potrubí začalo zvedat, naklonilo se a vše nasvědčovalo tomu, že zdvih potrubí byl nerovnoměrný. To mi sdělil pan [jméno FO] a tuším, že ještě pan [Anonymizováno], ten už u nás ale nepracuje. Na místě při zdvihu byl i pan [Anonymizováno] z [Anonymizováno]… „..a technologické postupy jsme svým partnerům na stavbě předali.“, tak zde bylo vzato za prokázané, že důvodem škodní události nebyl nerovnoměrný zdvih. 26. [jméno FO] byl u daného projektu za společnost [Anonymizováno], investor, jednalo se o projekt [Anonymizováno] [Anonymizováno], působil v pozici projektového managera, konkrétně při pokládce [Anonymizováno]. Měl možnost rozhodovat o technických a realizačních věcech. Byl vyhotoven plán pokládky potrubí. Měli uzavřenou silnici z [adresa], na níž najely jeřáby žalované. Byl přítomen pokládce potrubí, stál na straně. V místě byly tři jeřáby, tři jeřábníci žalované, její technik, patrně jeden. Od žalobkyně tam byli jejich vazači, signalista. Než došlo k pokládce, došlo ke koordinační poradě. Na každý úvaz byl jeden vazač. Signalista dával pokyny v místě, takováto osoba dává pokyny i jeřábníkům, zde to byli zaměstnanci žalované. Každý z vazačů uvázal břemeno, technik to obešel, poté dal signalista pokyn ke zdvihu. Když se začalo potrubí zvedat, prohnulo se, jednalo se o svár na třetí trubce, který se zbortil. Nebylo možné provést pokládku zpátky, museli potrubí posadit do provedeného výkopu. Mělo dojít k pokládce čtyř sestav, figur, každá byla sestavena z šestnácti svařených trubek. Při prvním zdvihu v jednom místě takového sváru, u třetí trubky, došlo k lomu a tam i deformaci potrubí. Okamžitě práce zastavil, řešili, co s tím. Žalobkyně chtěla pokračovat dále stejným způsobem, že už se to nestane, s čímž rozhodně nesouhlasil. Následně postupovali tak, že každou ze sestav, které zbývaly, zbývaly tři, se rozřízla na osm trubek, tedy nezvedala se sestava z šestnácti svařených trubek, ale pouze z osmi svařených trubek. Ostatní pokládky poté proběhly zcela bez problémů. Jediná sestava tak byla problematická, to je ta, ve vztahu, k níž řešili, jak postupovat dál. Jednoznačným problémem bylo, že na takto dlouhou sestavu bylo málo jeřábů. V místě byl, neviděl, že by došlo k nerovnoměrnému zdvihu. To, že byl zdvih proveden při málo jeřábech, je zřejmé i z toho, že když poté jednotlivé sestavy rozřezali na poloviční délku, vše proběhlo bez problémů. Situace byla atypická, tedy to, že zdvih byl proveden za pomocí jeřábu. Běžně se to dělá bagrem či trubokladačem, zde ovšem byla z jedné strany silnice, z druhé les, jiný technologický postup nebylo možné zvolit. K pádu trubek po zdvihu nedošlo. Trubky byly po poškození řízeně uloženy do výkopu. Když došlo ke zdvihu a bylo zřejmé, že došlo k lomu v místě sváru, zastavil se zdvih, stabilizovala se situace, přibližně pět minut se řešilo, jak postupovat. Závěr byl, že zpět již není možné trubky dát, do původního místa, kde byly uloženy, proto se pomalu a řízeně uloží do výkopu, k čemuž došlo. Po uložení trubek do výkopu bylo zřejmé, že v místě sváru, respektive v místě, které na toto navazuje, je trubka vyosená. Byla uložená, ale nebyl rovná, byla do strany. Jako důvod této situace neoznačuje nerovnoměrný zdvih. Není vazač, má-li se vyjádřit k úvazům, ale nic atypického tam neviděl. Pouze po zdvihu jeden úvaz sjel ke sváru, asi jeden metr. A to právě u poškozeného sváru. Jinak ovšem úvazy vypadaly běžně tak, jak normálně vypadají. Otázky, zdali bylo málo jeřábů či málo úvazů spolu souvisí, neboť na každý jeřáb připadá jeden úvaz, kdy konkrétně každý jeřáb má dva úvazy, úvazy jsou do tvaru A. To, že právě malé množství jeřábů, potažmo úvazů, bylo důvodem nastalé situace, je zřejmé i z toho, že když se jednotlivé sestavy rozřezaly, k takovému problému nedošlo. Když řešili, jak se situací naložit, vývojáři provedli závěry, hodnotili rádiusy a ovality potrubí a výsledkem bylo, že bude třeba provést výměnu čtyř trubek. Jedna trubka měřila šestnáct metrů a sestava měla šestnáct trubek. Technologický postup pro pokládku takovéhoto potrubí měli, kde bylo uvedeno, že bude realizováno za použití bagru nebo trubokladače. Pokud zde byly užity jeřáby, jednalo se o atypickou situaci. Zdali kvůli tomu nějak aktualizovali technologický postup a výslovně uvedli, že to bude provedeno za použití jeřábu, si nepamatuje, ale nějakým způsobem to patrně někde zmínili, přizpůsobili. Signalista byl od žalobkyně. Chyba byla jednoznačně způsobena destrukcí potrubí při zdvihu. Nebylo moc možností, jak to řešit, ani příliš času. Dlouhodobě byla plánovaná uzavírka silnice, bylo velmi žádoucí týž den pokládku realizovat. Proto padlo rozhodnutí, že zbylé sestavy budou děleny na polovinu. Pokud žalobkyně navrhla postup opakovat s tím, že podruhé ke stejné situaci nedojde, toto okamžitě zamítl. Vůbec na toto téma nepřipustil žádnou diskuzi. Jeřáby byly přibližně dvacet metrů od sebe, ale až při tom opakovaném pokusu. Při prvém pokusu byla vzdálenost jeřábů výrazně delší. Kdo rozhodl, kolik jeřábů bude v místě, neví. Spolupracovali se společností [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], která měla uzavřenu smlouvu s žalobkyní, která dále uzavřela smlouvu s žalovanou. Co se týká toho, proč nebyla žalovaná přizvána na schůzku, která se následně konala, tak schůzek bylo více, ale řešilo se výhradně k poškozené potrubí. Komunikovali s žalobkyní, že je třeba přizpůsobit způsob pokládky situaci. Je třeba zdůraznit, že musí být dodržena i pravidla bezpečnosti, zdraví ochrany a zdraví při práci, předejít tomu, aby došlo k jakékoliv újmě například u zaměstnanců. O tomto žalobkyní komunikovali, přibližně 14 dnů poté, došlo k doškolení zaměstnanců. Co se týká toho, zdali v místě úvazu došlo k deformaci, tak všude k tomu nedošlo, stoprocentně však došlo k propsání do pláště potrubí minimálně na dvou místech. Deformace na fotografie na čl. 188 spisu je vadou. Deformace plášťové trubky má také určité normy, které nesmí být překročeny. Zde to bylo hraniční. Trubka i byla vyřazena, tlak byl vyšší, nežli měl být, což znamená, že počet jeřábů a úvazů byl poddimenzován. 27. [jméno FO] komunikoval o objednávce žalobkyně. Původní objednávka byla tři jeřáby jakékoli velikosti na pobočku v [adresa], kde jsou pouze jeřáby menších nosností. Jel na místo, ohlédl situaci a zjistil, že jeřáby menších nosností naprosto nemohou takovouto zakázku zvládnout. Bylo třeba dodat tři jeřáby alespoň o nosnosti sto tun. Takto ohledání provedli přibližně tři týdny před celou akcí. Projekt žalobkyně hodnotí jako chybný, vymezující špatný postup. S žalobkyní věc řešili, komunikovali o opravě objednávce tak, aby byly dodány správné jeřáby. Žalobkyně se vyjadřovala tak, že „to zařídí“, „má dostatek informací“, „umí to dělat“, „ví, co chce“. Pakliže vidí, že klient objednává zdvih břemene přesahující nosnost jeřábu, tak zakázku může i odmítnout. V daném případě to s žalobkyní řešil a opakovaně byl ubezpečován, že má k dispozici technologické postupy, dostatek informací, je připravena vše realizovat. Na místo přijel v sobotu, kdy mělo dojít ke zdvihu břemene. [jméno FO] [Anonymizováno] tam byl pan [jméno FO], který řídil jeřáby. Rozestavěly se jeřáby a řeklo se, jak se provedou úvazy. Co se týká toho, zdali jiný subjekt rozhoduje, jak budou rozmístěny jeřáby, tak to samozřejmě bylo po vzájemné komunikaci. V místě probíhala kooperace jeřábníků, tedy svědka a jeřábníků, a lidí žalobkyně, potažmo [jméno FO] [Anonymizováno]. Byl koordinátorem pro zaměstnance žalované. Říkal jim, co mají dělat. Do úvazů nezasahoval. Úvazy zajišťoval [jméno FO] [Anonymizováno]. Provedení úvazů bylo poté zahlášeno, svědek a jejich předák dali příkaz ke zdvihu. Když začalo docházet ke zdvihu, došlo ke havárii a práce se zastavily. Zaměstnanec [Anonymizováno] práce ihned zastavil, trval na tom, že takto se dále již pokračovat nebude. Nařídil, že jednotlivé sestavy potrubí se nařežou. Potom už k žádnému problému nedošlo. V místě byl jako koordinátor, koordinaci prací prováděl s předákem [jméno FO] [Anonymizováno], kdy má dojít ke zdvihu, hlásili jeřábníkům do vysílačky. K nerovnoměrnému zdvihu nedošlo. Byl kompetentní osobou v místě i při komunikaci o daném smluvním vztahu. Komunikoval s předákem [právnická osoba]. V okamžiku, kdy provedli úvazy, tento dal znamení, že může dojít ke zdvihu, vysílačkou poté sám dal pokyn jeřábníkům. Vysílačku měl sám. Upozorňovali už od počátku, že počet jeřábů je nedostatečný, to říkali předem. Byli ubezpečeni, že vědí, co dělají, mají zkušenosti, stejně ubezpečovali i o tom, že zajistí sami úvazy, řekli, že ty udělají sami. Žalovaná samozřejmě úvazy také umí dělat, ale zde je nedělala, dělala je žalobkyně. Když to na stavbě chtěl kontrolovat, říkali mu, ať se jim do toho nemontuje. Jeřábníci žalované též úvazy umí udělat, umí je i zkontrolovat, zde to však nebylo požadováno. Plán zdvihu v písemné podobě nebyl vypracován. Zorganizovali a zkoordinovali to až na místě, řekli si, co a jak. Konkrétně na žalovanou byl jediný požadavek, ať přistaví stroje, to bylo jediné, co se po ní chtělo. Pakliže dělá úvaz jiná společnost a žalovaná zdvihá náklad, který váže někdo jiný, postupuje se tak, že ten, kdo zajišťuje úvaz, řekne, jak ho bude provádět, s tím se seznámí. Co se týká samotného břemene, které se zvedá, tak to vidí. Váhu břemene znali. Jinak ale bylo řečeno, ať žalovaná dodá pouze stroje, žalobkyně ví, co dělá. Co se týká nosnosti břemene, tak to si vypočítala žalovaná sama. Co se týká toho, jak žalovaná řeší, co její jeřáby zvládnou unést, tak samozřejmě řeší nosnost. Zde se o průhybech nebavili, řekli rovnou, že je to atypický způsob pokládky potrubí, vypočetlo se to podle váhy potrubí na nosnost jeřábu. Co se týká počtu jeřábů, tak to si řekla sama žalovaná, už neví, s kým o tom hovořil, na samém počátku.

28. Pakliže svědek uvedl: „V počátku se nemluvilo o jiném množství jeřábů, než třech. Hovořilo se i o objednávce šesti jeřábů, když bylo zřejmé, že tři jeřáby nejsou schopny takovýto zdvih provést. … Pakliže následně bylo použito šest jeřábů, tak to je sice pravdou, ale už před tím prvním zdvihem jsme říkali, že tři jeřáby nejsou dostatečné..“, tak svědek blíže kontraktační proces v tomto neosvětlil, nicméně z jeho výpovědi je zcela nepochybné patrné, že již v počátku kontraktačního jednání žalovaná věděla, že při množství tří jeřábů není možné zdvih provést. 29. [jméno FO] v místě působil jako vazač, byli tam tři vazači a mistr p. [jméno FO]. U úvazů se rozhodně nepohybovalo více lidí, pakliže se někdo vyjádřil, že jich bylo přibližně dvacet, to určitě nebylo. Byli tři, vždy jeden vazač na jeden jeřáb. Postupují dle normy. Úvazy prováděli dle normy, na potrubí používali 30 cm široký úvaz, „kurtnu“. Úvazy byly vždy do tvaru písmene A, kdy každý z vazačů provedl dva úvazy. Pod kurtnu se nedává žádné například polstrování, izolace, apod. Následně došlo ke zdvihu, ten řídila osoba od žalované, předchozí svědek (svědek [jméno FO]). Když provedli úvaz, každý signalizoval, že je úvaz provedený, odešli od břemene pryč a svědek [jméno FO] dal pokyn ke zdvihu. Obecně platí, že provede-li vazač úvaz, zodpovídá za něj a lze přistoupit ke zdvihu břemene. Co se dělo, když došlo ke zdvihu břemene, neví, byl na druhé straně. Nakonec se to muselo rozřezat. Ten den poté zaměstnanci [právnická osoba] řezali potrubí, bylo poté kratší a zvedalo se. To už ale nevázal. Od žalované byl v místě svědek [jméno FO], tomu dávali znamení, že jsou hotové úvazy. Plán zdvihu žádný nedostali, ani žádné koordinační informace. Co se týká, toho, zdali dostal technologický postup před touto konkrétní prací, byl seznámen s technologickým postupem pro tuto konkrétní zakázku, tak s ničím takovým seznámen nebyl. Když přijeli na místo, žalovaná umístila jeřáby, uvázali břemeno na dva úvazky tak, jak byly postavené jeřáby, aby to bylo na kurtnách dle normy. Úvaz vázal sám, dával to na zdrch, což znamená, že břemeno nemůže sklouznout. Tento úvaz znamená, že kurtna má dvě oka, jedním se kurtna provleče a utáhne, kdy svojí vahou se poté utáhne celá smyčka a neposouvá se. Úhel dělal tak, aby byl dle normy, což je 60 stupňů, to určil odhadem. Délku samotných úvazů, jak byly daleko od sebe, dělali dle toho, jak žalovaná postavila jeřáby a jak spustili hák. Vycházeli z toho, že vědí, jak to má být, myslel si, že to mají propočítané. Sám kontroloval jenom kurtny, které nesmí být užší nežli 30 cm. Má školení jako vazač, má vazačský průkaz, každý rok absolvuje příslušná školení, zvláštní školení k tomu, jak vázat na jeřábu, nepotřebuje. Po úvazu pouze mávli na osobu od žalované, že je uvázáno a hotovo. Jinak v místě byli nějací lidé z [Anonymizováno] a z [Anonymizováno], kolik jich tam bylo, už si nepamatuje.

30. Pakliže svědek v rámci své výpovědi uvedl: „Následně došlo k tomu, že potrubí se svezlo, ale já jsem zrovna byl na druhé straně, to nebyl můj úvaz….Mám-li popsat, co jsem viděl, tak uvádím, že z jedné strany mi to přišlo, že to bylo tak do kopce, takové nerovnoměrné, což znamená, že to tam na té druhé straně bylo zvednuté více. Ale jak říkám, já jsem toho moc neviděl. Potom jsem tam šel, když už to bylo na zemi.“, tak zde soud výpověď svědka nehodnotí jako relevantní. Z důkazů, jimiž jsou zejména výpověď svědka [jméno FO], který není ve vztahu k žádnému z účastníků řízení, fotografického materiálu, z nějž se situaci při zdvihu břemene zcela jednoznačně podává, bylo vzato za prokázané, že důvodem škodní události bylo prověšení břemene z důvodu malého počtu jeřábů. Zde navíc nelze odhlédnout od té skutečnosti, že jmenovaný svědek je v pracovněprávním vztahu ke společnosti [jméno FO] [Anonymizováno], která udržuje obchodní styky s žalobkyní, pro kterou vykonává zakázky, tudíž není osobou, která by byla zcela mimo vztah s žalobkyní. 31. [jméno FO] měl za úkol zajistit firmy pro pokládku potrubí na dané zakázce. Zajistil tedy firmy na zvedání a položení. [jméno FO] na zvedání byla firma [jméno FO], firma na položení [jméno FO] [Anonymizováno]. [jméno FO] zajišťovala vše kolem zdvihu a jeřábu. Příslušná osoba žalovaného na místě několikrát byla, sama navrhla, jaké jeřáby mají být použity. Žádný propočet k tomu, kolik jeřábů, s jakou nosností, má být najato, nedělali. Stroje u žalovaného byly žalobkyní najímány „na klíč“, tedy bylo vycházeno z toho, že je na žalované, aby řekla, kolik jeřábů a jaké mají být najaty, tudíž bylo vycházeno z toho, že toto měla určit žalovaná. Dále byla najímána společnost, která pokládala potrubí, s níž bylo dohodnuto, že zajistí veškeré záležitosti, které jsou s tímto spojeny. Kdo rozhodl, že vazači budou od této společnosti, si již nepamatuje. Jinak co se týká informací, kterých bylo třeba od žalobkyně, tak má za to, že vše, co žalovaná potřebovala, jí bylo poskytnuto. Žalovaná chtěla vědět hlavně váhu potrubí, to bylo hlavní. Poté vzdálenosti, kolik trubek se bude zvedat. Zakázku sjednával s žalovanou, jednotlivé objednávky však již dělali zaměstnanci. Co se týká toho, zdali žalovaná žalobkyni upozorňovala, že je potřeba více jeřábů, tak původně uvažovali, že se provede celá pokládka potrubí najednou, což by znamenalo objednávku šesti jeřábů. To byla ovšem příliš vysoká cena, proto rozhodli, že budou dvě části a bude nájem tří jeřábů. Měl za to, že vše řídí žalovaná, [jméno FO] [Anonymizováno] pouze váže. Ujednání, že bude určena od žalovaného osoba, která bude provádět koordinaci vnímá tak, že jakmile bude uvázáno, vše si řídí žalovaná, tato si vše převezme a půjde na zdvih, což znamená, že kromě úvazů vše řídí žalovaná kompletně sama. Nemá informaci, že by ke zdvihu od žalované dostali jakoukoli informaci k tomu, jak to proběhne. O zakázce komunikoval se zaměstnancem žalované, který taktéž byl slyšen jako svědek, jméno si již nepamatuje. V místě byl tento zaměstnanec vícekrát. Původní nabídka byla na šest jeřábů, byla ale moc drahá, rozhodli se tedy, že to rozdělí a budou pokládat dvě poloviny. Technické parametry nákladu nikdo nechtěl. Co se týká toho, zdali byl dodáván žalované nějaký technologický postup, tak to očekával spíše od žalované, ta však požadovala pouze váhu nákladu. Zdali došlo k nějakému školení zaměstnanců pro tuto specifickou zakázku, neví, na místě nebyl. Objednávku zná, ale s ohledem k běhu času, si jí již přesně nevybavuje. Co se týká toho, kdo měl dávat jaké pokyny, tak měl být učiněn nějaký plán zdvihu, mělo být řečeno, kdo tomu velí, z hlediska žalobkyně však žalovaná dodávala plnění na klíč, tudíž žalobkyně pouze vázala. V době, kdy došlo k nehodě, v místě nebyl, jel tam druhý den. Byl tam někdo od [Anonymizováno], který sdělil, že žádají tlakovou kontrolu kontrolu potrubí a doložení toho, zdali není poškozena izolace. Nejjednodušším i finančně nejlepším řešením, bylo provést výměnu potrubí. Kontrolu potrubí, tak jak ho [Anonymizováno] vyžadoval, může provést technologické zařízení, které není běžné dostupné, navíc musí být schváleno společností [Anonymizováno]. Nejlepší tak bylo provést výměnu. Pokud ohledávali potrubí, tak bylo deformované.

32. Pakliže svědek k fotografii na čl. 188 spisu uvedl: „To určitě není deformace od zdvihu. Některé potrubí je takto deformováno už před tím, ještě před pokládkou, to já tvrdím, že je přesně tato situace. Jinak potrubí bylo deformováno, stalo se při zdvihu, jak konkrétně to nevím, k tomu se nejsem schopen vyjádřit. …..to uděláme na dvě části a budou tak najaty tři jeřáby. Pro tuto část, tedy pouze pro tu část, kdy se najaly tři jeřáby, pro zkrácený úsek, tak to nás [jméno FO] neupozornil na to, že je to málo.“, tak v této části je výpověď svědka hodnocena jako účelová. Nelze hodnotit jako důvěryhodné tvrzení, že bylo pokládáno deformované potrubí. K tomuto je třeba odkázat vyjádření společnosti [Anonymizováno] po mimořádné události, výpověď svědka [jméno FO], ale i výpověď svědkyně [jméno FO], z nichž je patrné, že tato společnost dbala v maximální možné míře na absolutní bezpečnost a bezchybnost provedení, pokládaných materiálů. Nejeví se tak uvěřitelným, že by připustila položení deformované potrubní sestavy. 33. [jméno FO] jako zaměstnanec externí firmy byla volána, když došlo k mimořádné události. Že mělo dojít k pokládce potrubí, věděla již předtím, v místě byla již před událostí. Následně telefonovali, že došlo k mimořádné události, měla věc posoudit jako technik z titulu bezpečnosti zdraví při práci. Následující den se dostavila do místa a hovořila zejména se zaměstnanci firmy [jméno FO] [Anonymizováno]. [jméno FO] žalobkyni tam nikdo v době mimořádné události nebyl. Zaměstnanci [jméno FO] [Anonymizováno] popisovali, že byla dána objednávka žalované, byla přijata. Zdvih jeřábu v místě koordinoval člověk od žalované. Zaměstnanci [jméno FO] [Anonymizováno], z této společnosti v místě byli vazači a technik, sdělili, že provedli úvazy, jejich provedení sdělili člověku od žalované, který dále sám koordinoval zdvih. V době, kdy byla v místě, zde nikdo od žalované nebyl, proto následně sjednala schůzku. Neměli shodný názor, žalovaná popisovala situaci tak, že za mimořádnou událost mohou vazači, neboť bylo objednáno málo jeřábů a nebyly přesně provedené úvazy. S tímto nesouhlasila. O žalované žádala plán zdvihu, který nedostala. To bylo důležité pro určení, jak mohlo dojít k situaci z hlediska předpokládaného postupu prací, což hodnotí z hlediska bezpečnosti zdraví při práci. Vyžadovala-li plán zdvihu, tak ten žádala už při první návštěvě v místě, kdy se ptala vazačů [jméno FO] [Anonymizováno], zdali jim byl předán, řekli, že nic takového nedostali, nic takového není. Proto se obrátila na žalovanou, od níž chtěla vědět, jak byl připraven systém bezpečné práce. Ani toto neobdržela. Žádala-li o plán zdvihu, tak na výzvu žádným způsobem nereagovali. Uzavřela tedy, že mohlo dojít i k nesynchronnímu zdvihu, na místě ale nebyla. Snažila se zajistit veškeré údaje od všech, kteří v místě byli, aby mohla dohromady tyto vyhodnotit, od žalované je však nedostala. Následně tedy sjednala schůzku, ale neshodli se, co se stalo. Zjistila, že úvazy prováděli tři vazači. Je zaměstnanec společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], která se zaobírá bezpečností zdraví a práce i v hornickém provozu, pořádá školení. Ví, že vždy musí být při zdvihu jeřábem vypracován systém bezpečné práce dle nařízení vlády č. 193/2022 Sb., příloha 3, kde je uvedeno, že i při jeřábnických pracích musí být stanoveno, jaká osoba je určená jako koordinátor, jaká osoba je dozor, jaké konkrétně příslušenství k jeřábnickým pracím má být použito, zde konkrétně úvazy na jeřáb. Toto musí být vypracováno, všechny osoby, které jsou v místě při manipulaci s břemenem a při zdvihu, musí s tímto být seznámeny. Takto by tedy měla společnost, která provádí jeřábnické práce, určit dozor a koordinátora, měly by také dle tohoto být určeny i vázací prostředky, a kdo kontroluje úvaz. Pakliže tento dokument nebyl vyhotoven, bylo jednáno v rozporu s tímto nařízením vlády, k jeřábnickým pracím nemělo být přistoupeno. Společnost, kde pracuje, dlouhodobě spolupracuje s žalobkyní v dlouhodobém smluvním vztahu. Chtěla i další dokumenty, například stavební deník, byla zaznamenána mimořádná událost. Že by tam byl záznam o tom, jak proběhl úvaz, si není vědoma. Technologický postup pro vazače není nutný za situace, kdy ho nahrazuje systém bezpečné práce. Toto také může být splněno plánem zdvihu. Zde vycházela z toho, že v nabídce byl uveden plán zdvihu od žalované. Pakliže byli vazači od jiné společnosti, nežli od žalované, tak [jméno FO] [Anonymizováno] má systém bezpečné práce pro trubokladače, který má obecný a platí i pro zakázky v jiným místech. Pro tuto konkrétní zakázku systém bezpečné práce nemusel být zpracován za situace, kdy v nabídce bylo, že žalovaná zpracuje plán zdvihu. Ten ale neobdržela. Je si vědoma, že vazači byli sjednáni objednatelem, toto v nabídce viděla. Projekt neuváděl, jaká konkrétně mechanizace byla použita, bylo tam více variant. Z nařízení vlády, které zmiňovala, dovodila jak konkrétně mělo být postupováno v daném případě. Tedy, co mělo být zpracováno za podklady, jak měla být provedena koordinace v místě. Pracovala na základě objednávky žalobkyně.

34. Pakliže žalobkyně navrhla k slyšení nadále svědka [jméno FO], jehož výslech měl postavit skutkový děj ohledně toho, jak konkrétně se udála situace v místě, tak bylo uzavřeno, že skutek lze postavit najisto z provedených důkazů, slyšení jmenovaného je tak nadbytečným.

35. Skutkový závěr:

36. Z adresy elektronické adresy svědka [jméno FO] vedené u žalované na elektronickou adresu zaměstnance [Anonymizováno]. [Anonymizováno], vedené u žalobkyně byla adresována cenová nabídka, k níž bylo uvedeno, že je provedena na základě požadavku projektanta protistrany, aby zdvih byl uskutečněn najednou a také tak, aby nedošlo k poškození potrubí a průhybům při manipulaci. Dne 21. 7. 2022 mezi týmiž adresami bylo sděleno, že na základě nových informací je zasílána upravená cenová nabídka, nechť je zaslána objednávka.

37. Dne 20. 7. 2022 byly žalovanou adresovány společnosti [Anonymizováno] s. r. o. dvě cenové nabídky k zakázce [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), [Anonymizováno] [Anonymizováno], termín červenec [adresa][Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy jako osoba žalované byl označen svědek [jméno FO], jeřáb LIEBHERR LTR 1100 (nosnost 100 t) - mobilizace a demobilizace, kdy v jedné cenové nabídce byl uveden 3x autojeřáb (přejezd jeřábů, montáž a demontáž, přeprava protizávaží) 127 000 Kč, manipulace 3x autojeřáb nad rámec 5 hodin – každá započatá hodina 15 000 Kč a v druhé nabídce byl uveden 6x autojeřáb (přejezd jeřábů, montáž a demontáž, přeprava protizávaží) 340 000 Kč, manipulace 6x autojeřáb (0-5 hodin) 150 000 Kč, manipulace 6x autojeřáb nad rámec 5 hodin – každá započatá hodina 30 000 Kč.

38. Dne 21. 7. 2022 byla uzavřena smlouva označená „Objednávka č. [hodnota]“, předmět plnění Montážní práce [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], termín dodání dne 23. 7. 2022, jeřáb LIEBHERR 1100 (nosnost 100 t), mobilizace a demobilizace – 3x autojeřáb (zahrnuje přejezd jeřábů, montáž a demontáž, přepravu protizávaží) 127 000 Kč, manipulace 3x autojeřáb nad rámec 5 hodin – každá započatá hodina 15 000 Kč. Mimo jiné, v uvedené objednávce uvedeno „Práce budou provedeny v souladu s legislativními požadavky, zejména ČSN ISO 12480-1. Při používání jeřábu bude uživatelem (dodavatelem zařízení) určena kompetentní osoba, pověřená řízením a vydáváním příkazů i osobám objednatele.

39. Ta skutečnost, že byla uzavřena smlouva se shora označeným předmětem plnění nebylo sporným. Sporným však bylo, jak interpretovat větu, že práce budou provedeny v souladu s legislativními požadavky, když žalobkyně tuto interpretuje tak, že žalovaná je kromě úvazu, který zajišťovala žalobkyně, což nebylo sporným, odpovědná za veškerou činnost spojenou s provedením této zakázky, a to včetně určení počtu jeřábů na zdvihané břemeno, oproti tomu žalovaná tuto větu interpretuje jako deklaraci, že má postupovat v souladu s příslušnými předpisy, které jí však neukládají povinnost provést výpočet vlastnosti zdvihaného břemene ve vztahu k počtu jeřábů. V řízení bylo najisto postaveno, že strany sporu vedly zcela nedostatečnou kontraktační komunikaci.

40. Žalovaná v rámci učiněné nabídky, která byla téhož dne provedena na množství jeřábů tři a šest, u každé uvedla, že předmětem její smluvní povinnosti je dodání kvalifikovaných jeřábníků, transportního dohledu, pojištění, ubytování zaměstnanců, přepravní a doprovodní povolení, tvorba plánů zdvihu. Naopak předmětem plnění nebylo zhutnění a srovnání podloží pro hlavní jeřáb, přístupné ceny, odstranění zaparkovaných vozidel pro nájezd a výjezd techniky, speciální přípravky (vahadla, speciální vázací prostředky), posouzení podloží pod jeřábem, hlídání - oplocení jeřábu, vybavení při práci a montáži/demontáži jeřábu sanitou, speciálními vázacími prostředky, apod. [jméno FO] žalovanou byl osobou, která tvořila vůli žalované svědek [jméno FO], jehož jméno je také uvedeno v cenové nabídce. Nadto se tato skutečnost podává i z jeho výpovědi. Tento svědek uvedl, že již v počátku bylo zřejmým, že poptávané množství jeřábů nebude odpovídající. Žalobkyně k tomuto namítala, že snížení počtu jeřábů z šesti na tři zachovávalo stejnou situaci při poptávce, pouze z finančních důvodů došlo k změně původního záměru tak, že bude zdviháno břemeno v poloviční délce. K tomuto je třeba odkázat na tu skutečnost, že nedošlo ke změně požadavku žalobkyně v rámci kontraktačního vyjednávání, když z listinného důkazu, jímž jest cenová nabídka se podává, že obě nabídky byly učiněny téhož dne. Žalobkyni tedy byly učiněny dvě cenové nabídky, přičemž žalobkyně volila, ve vztahu které z nich smlouvu uzavře. Zde je třeba zdůraznit, že není rozhodným, jaké úvahy měla žalobkyně, zdali došlo ke změně délky trasy, která bude zdvihána. Rozhodným je to, že smlouva byla uzavřena pro počet tří jeřábů, a že ve vztahu k těmto byla zdvihaná trasa nadměrná. Případné úvahy žalobkyně, že by při počtu šesti jeřábů byla zdvihána jiná délka trasy je tak zcela nepodstatná. Pakliže svědek [jméno FO] uvedl, že již v počátku bylo zřejmým, že počet jeřábů, tedy tři jeřáby, nebude dostatečným, tak nadále toto již neřešil, byť byl v místě a byl seznamován s tím, co by mělo být zdviháno. Oproti tomu žalobkyně vůbec nepracovala se sdělením svědka [jméno FO], nevyvinula snahu k odstranění jakýchkoliv pochybností o předmětu plnění. Obě strany poté zcela formálně zakotvily do psaného textu jednotlivé odkazy, a to stran žalobkyně na povinnost k plnění dle příslušné normy, stran žalované odkaz na její obchodní podmínky. Ani jedna ze stran se však nesnažila druhé straně osvětlit, jaké konkrétní povinnosti z tohoto pro druhou stranu plynou, především jaké konkrétně má na plnění druhé strany požadavek. Žalovaná nadto řádně neplnila, když nevyhotovila plán zdvihu. K tomuto se slyšení svědci vyjadřovali, a byť žalovaná namítala, že se jednalo o svědky spojené s žalobkyní, bylo zřejmým, že zde se vyjadřovali jednoznačně, nadto ani sama žalovaná k tomuto netvrdila, že by jej vypracovala, její obrana stála výhradně na tvrzení, že zajistila mechanizaci a zdvih. Z výpovědi jmenovaných svědků bylo evidentní, že každá ze stran se domnívala, že druhá strana bude plnit tak, jak ona sama předpokládá (tedy odlišně od domněnky druhé strany), aniž by toto jakkoliv nadále komunikovala. Pakliže žalovaná v nabídce výslovně uvedla, že zajistí plán zdvihu, což nadto je i její povinnost, a neučinila tak, neplnila řádně.

41. Žalovaná tedy plnila dle smlouvy tak, že dodala požadované množství jeřábů, tři, a provedla zdvih. V důsledku zcela nedostatečné komunikace v rámci kontraktačního procesu, opomenutí základních povinností při zachování minimální odborné bdělosti, však došlo k tomu, že zdvih břemene byl prováděn s nedostatečným množstvím jeřábů. Zde soud činí závěr především z výpovědi svědka [jméno FO]. Jmenovaný svědek je zcela nezávislým, na což odkázala i strana žalovaná, není v žádném vztahu k účastníkům řízení. Jmenovaný svědek přesně, strukturovaně, popsal situaci v místě. Výslovně uvedl, že důvodem mimořádné události byl nedostatečný počet jeřábů, a toto zopakoval i v závěru své výpovědi, když opět uvedl, že počet jeřábů byl poddimenzovaný. Výpověď svědka koresponduje s vyhotovenou fotodokumentací, na níž je zcela jednoznačně patrné prověšené břemeno, kdy i při pohledu laika je prověšení břemene evidentní. Z fotografického materiálu je taktéž patrné, že jednotlivé jeřáby jsou v poměrně velké vzdálenosti na to, že je zdviháno úzké dlouhé břemeno, a již při pouhém pohledu je nepochybným, že není reálným provést zdvih bez prověšení břemene. S tímto koresponduje právě i vyjádření svědka [jméno FO], který výslovně uvedl, že požadované množství jeřábů nebylo odpovídající. Ačkoliv mu tato skutečnost byla zřejmá, zdvih nezastavil, dal k němu pokyn a bylo k němu přistoupeno. Důsledkem této skutečnosti bylo zničení zdvihané potrubní sestavy. Pokud je na jednotlivých fotografiích patrné poškození břemene v určitých jednotlivých místech, tak je nepochybným, že k tomuto došlo působením síly na zdvihané břemeno při jeho prověšení.

42. Z tohoto pohledu tak, to, kdo byl sjednán jako osoba odpovědná za koordinaci prací v místě není rozhodným. I ve vztahu k tomu však lze učinit závěr, jak se skutek udál. A to z výpovědi svědka [jméno FO], [jméno FO], taktéž i svědka [jméno FO]. Zjištěno bylo, že ačkoliv byla žalovaná povinna provést plán zdvihu, toto neučinila. Veškerá komunikace o realizaci zdvihu probíhala na místě, kde před zdvihem byla provedena koordinační schůzka, což však bylo naprosté minimum kooperace, aby vůbec zdvih mohl proběhnout. Stran [právnická osoba]. s nímž byla žalobkyně ve smluvním vztahu, byli v místě tři vazači a jejich nadřízený, mistr. Stran žalované byl v místě přítomen svědek [jméno FO]. Po provedení úvazu byl dán pokyn svědkovi [jméno FO], který měl k dispozici vysílačku, jíž dal jeřábníkům pokyn ke zdvihu. Vzájemná spolupráce však nebyla zcela přesně dohodnuta a zakotvena ve smlouvě, průběh prací byl dán bezprostřední dohodou na místě. 43. [jméno FO] prokázané je vzato taktéž to, že žalobkyní zvolený způsob řešení škodní události byl odpovídajícím a nejekonomičtějším. K tomuto se vyjadřovala svědkyně [jméno FO], která popisovala způsob komunikace s investorem, jímž byla společnost [právnická osoba]., kdy výpověď svědkyně je zcela v souladu s písemným vyjádřením této společnosti k možnostem řešení. A taktéž s výpovědí svědka [jméno FO], který byl v místě osobou odpovědnou za investora, z jehož výpovědi bylo nepochybně patrné, že investor zcela nekompromisně trval na dodržení veškerých bezpečnostních a technologických postupů. Ve svém písemném vyjádření tato společnost přesně popisuje své požadavky, zdůrazňuje, že je třeba dodržení požadavků na bezpečnost a zdůrazňuje, že pádem potrubní sestavy mohlo dojít k takovému poškození, které v zásadě ani nemusí být patrné. Zdůrazňuje, že musí být prověřeno a doloženo, že nedošlo k žádnému poškození, k čemuž odkazuje na technologické požadavky. Je tak vzato za prokázané tvrzení žalobkyně, že investor požadoval prokázání absolutního nepoškození sestavy. Hodnotit je nutným nikoliv pouze samotnou sanaci poškozené potrubní sestavy, ale i dopad včasného neřešení situace. K tomuto je třeba podotknout, že pouze ten důvod, že smluvním partnerům společnosti [Anonymizováno] hrozily smluvní sankce (smluvní pokuta) nezakládá předpoklad pro závěr, že by případně bylo namístě volit nákladnější variantu řešení škodní události. Hodnotit je však nutným to, že se jednalo o realizaci [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy celkové náklady na tuto akci činily cca 1,2 miliardy, a bylo nutným postupovat hospodárně tak, aby nebyly navyšovány i náklady celé této akce. K tomuto je třeba započíst například to, že byla provedena uzavírka veřejné komunikace, což výrazně ovlivnilo nejenom účastníky příslušných smluvní vztahů, ale i další na těchto nezúčastněné osoby, a to neurčený okruh osob, které tak nemohly komunikaci využívat. Nadto na práce strany sporu navazovaly další práce, které bylo nutným pro dokončení akce. Zvolení takového způsobu, který by byl nejrychlejší, což byla nepochybně výměna sestavy, oproti poptání speciální technologie, která není v ČR dostupná, vyčkání na její dodání, a dále vyčkání výstupu prověření sestavy touto technologií, jejímž výsledkem by s nezanedbatelnou pravděpodobností bylo, že je třeba zajistit novou sestavu, tak není neekonomickým.

44. V řízení bylo vzato za prokázané, že žalobkyni vystavila společnost [právnická osoba]. Fakturu – Daňový doklad č. [hodnota] pro částku 2 892 921,20 Kč za materiál pro opravu zničeného potrubí [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], akce „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] – [Anonymizováno]“, která byla zúčtována bezhotovostním převodem. Dále bylo žalobkyni vyúčtováno Vyčíslení nákladů za vícepráce na poškozeném potrubí [Anonymizováno] [Anonymizováno], Vícepráce [Anonymizováno], [Anonymizováno] s r. o. – mimořádná událost ze dne [datum], Stavba: [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] – pokládka potrubí, celkem 101 776 Kč. A vyúčtování Práce – poškozené potrubí, Stavba: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba], částka 991 478 Kč, předepsáno Fakturou – Daňovým dokladem č. [hodnota], částka 991 478 Kč, zúčtované bezhotovostním převodem. Součet částek 2 892 921,20 Kč + 101 776 Kč + 991 478 Kč činí 3 986 175,20 Kč, tedy žalobou uplatněnou částku. Z uvedených listin lze vzít za prokázané, že v souvislosti se škodní události vznikla uvedená škoda. Žalovaná její vyčíslení nesporovala, sporovala pouze to, že musela být instalována nová potrubní sestava, když namítala, že mohl být využitý již zakoupený materiál, což bylo vyvráceno. Uvedené listiny jsou hodnoceny jako důvěryhodné, když se z nich nepodává, že by vyčíslené položky se nedotýkaly odstranění škodní události, kdy realizace tepelného napáječe, potažmo odstranění škodní události vzniklé při této akce je náročným technologickým procesem, pro zajištění jeho bezpečnosti je třeba dodat veškerý potřebný materiál a práce. Výše takto doložené škody je v poměru i k nákladům na celou akci realizaci tepelného napáječe, náklady na níž činí cca 1,2 miliardy korun.

45. Právní hodnocení:

46. Žalobkyně uplatnila nárok na plnění finanční částky, když tvrdila, že strany sporu uzavřely smlouvu, jejímž předmětem bylo provedení jeřábnických prací, pokládka potrubí, přičemž dne [datum] při pokládce potrubí prováděné jeřáby žalované došlo k poškození potrubí při zvedání. Tedy došlo ke škodě při plnění smlouvy žalovanou.

47. To, že byla dne 21. 7. 2022 uzavřena účastnicemi řízení smlouva jejímž předmětem bylo dodání tří autojeřábů LIEBHERR LTR 1100 (nosnost 100 t), mobilizace a demobilizace (přejezd jeřábů, montáž a demontáž, přepravu protizávaží), nebylo sporným. Soud uzavřenou smlouvu hodnotí v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., kdy daná smlouva prvky smlouvy nájemní a smlouvy o dílo, §§ 2316, 2586.

48. Podle § 2316 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.

49. Podle § 2586, odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

50. Primárně je tak nutným hodnotit, zdali došlo porušení smlouvy, tudíž k vadnému plnění žalovanou a v důsledku toho ke škodě. Ve vztahu k tomuto tak je nutným hodnotit skutkový děj, když sporným mezi stranami nebylo uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy, nýbrž to, jaké konkrétně smluvní povinnosti žalované byly sjednány.

51. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná plnila dle smlouvy v tom směru, že žalobkyni dodala dle smluvního ujednání tři jeřáby na provedení zdvihu potrubních sestav v rámci stavby [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], provedla jeřábnické práce pro žalobkyni. V řízení nebylo vzato za prokázané, že by zdvih provedený žalovanou, což byla kromě dodání samotné techniky zcela nepochybně smluvní povinnost žalované, byl nerovnoměrným. V řízení taktéž bylo zjištěno, že vazači, kterých povinností je provést řádný úvaz zvedaného břemene, nebyli ve smluvním vztahu k žalované, tito byli ve smluvním vztahu k žalobkyně. Zjištěno taktéž bylo, že k provedení zdvihu je nutnou součinnost obsluhy jeřábů a vazačů, tedy osob, které byly v právním vztahu k jinému z účastníků. Zde byl zásadním sporem to, co bylo předmětem ujednání, když žalobkyně se dovolávala toho, že žalovaná se zavázala k provedení veškerých koordinačních prací, k čemuž poukazovala na ujednání ve smlouvě, že žalovaná práce provede v souladu s legislativními požadavky. Oproti tomu žalovaná namítala, že toto nebylo stranami sjednáno, z žalobkyní odkázaného ujednání se toto nepodává, dle tohoto žalovaná pouze měla jednat v souladu se všemi zákonnými normami, což činila, a pakliže by měla provádět veškerou koordinaci, muselo by to být zcela jednoznačně ve smlouvě uvedeno, když se jedná o samostatnou specializovanou činnost, nadto i cenová hladina by byla řádově vyšší. Ujednání, na která odkazuje žalobkyně, jsou obecným vymezením povinnosti jednat v souladu s právními předpisy, která nejsou žádným způsobem konkretizována.

52. Tedy mezi stranami byl zásadní spor ohledně projevu vůle při uzavření smlouvy. K tomuto je třeba hodnotit především svědecký výslech svědků [jméno FO] a [jméno FO], což byly osoby, které jednaly za žalovanou a žalobkyni, byli tedy přímo osobami, které formovaly vůli účastnic řízení v rámci kontraktačního jednání. Nutno podotknout, že z provedeného dokazování, zde soud výslovně odkazuje na slyšení jmenovaných, jakožto i dalších provedených důkazů, byla na straně obou účastníků řízení zcela jednoznačně zjištěna absolutní laxnost a zanedbání základní obezřetnosti při hodnocení všech aspektů sjednávané smlouvy. Žalobkyně se spokojila s tím, že do smlouvy zakotvila ujednání o tom, že práce budou provedeny v souladu s legislativními požadavky, aniž by však konkrétně projednala s druhou smluvní stranou, co tímto ujednáním sleduje a co od druhé smluvní strany předpokládá. Z provedených důkazů se podává, že žalobkyně s odkazem výpočty ohledně zdvihaných břemen vznesla požadavek, aby nedošlo k jejich prověšení, avšak v tomto směru nadále žalobkyně ani žalovaná již dále o věci nekomunikovaly, tedy o tom, jaké jsou vlastnosti zvedaných břemen, jaké lze předpokládat reakce břemene při zdvihu, kdy žalobkyně se spokojila pouze s tím, že odkázala výpočty, zadala požadavek, že nemá dojít k prověšení břemen, do smlouvy zakotvila, že žalovaná bude jednat v souladu s příslušnými normami, oproti tomu žalovaná se spokojila s tím, že dodala požadované množství jeřábů, aniž by se dále zaobírala tím, jaké konkrétní břemeno bude zdviháno, jak bude toto reagovat, maximálně se vyjádřila v tom smyslu, že množství jeřábů není odpovídající. Svědek [jméno FO] se vyjádřil tak, že o věci s žalobkyní komunikoval, byl na ohledání, žalovanou upozornil na nedostatečné množství jeřábů, přesto nevyvinul žádné další úsilí k přesnému zjištění toho, jaké jsou vlastnosti zdvihaného předmětu, jaké informace k tomuto žalobkyně je schopna předložit. A především žalovaná za situace, kdy si byla vědoma, že množství jeřábů je nedostatečným, neodmítla zakázku provést, a přistoupila k jejímu provedení. Nadto ze smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná měla provést plán zdvihu, který neprovedla.

53. Pakliže vznikne škoda v rámci plnění smluvních povinností, je třeba na věc aplikovat ustanovení § 2913 o. z., které uvádí: Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

54. Aby žalobkyně mohla být se svým nárokem úspěšná, musí být dáno porušení povinnosti (v daném případě smluvní povinnosti) na straně žalované, vzniklá škoda a příčinná souvislost mezi touto škodou a porušením smluvní povinnosti.

55. Co se týká toho, zdali žalovaná dodala plnění dle smlouvy, tedy množství tří jeřábů a provedla zdvih, tak zde dle smlouvy plnila. Neprovedla však plán zdvihu. Co se však týká toho, zdali k uzavření smlouvy přistoupila s příslušnou odbornou erudicí, tak zde žalovaná neplnila řádně. Stejně tak ovšem s příslušnou znalostí a odborností k uzavření smlouvy nepřistoupila ani žalobkyně.

56. Jak již bylo shora uvedeno, žalobkyně se spokojila s tím, že do smlouvu zahrnula klauzuli o povinnosti provést práce dle legislativních požadavků. Chápání této klauzule žalovanou si však neověřila, ani s žalovanou nevedla bližší komunikaci týkající se vlastností zdvihaného břemene, odkázala pouze na výpočet svého projektanta. Žalovaná se naopak spokojila s tím, že dodala žalobkyní poptané množství jeřábů, maximálně s upozorněním, že není dostatečné. Zde je rozhodným, že důvodem vzniku škody je prověšení zvedaného břemene. K tomuto žalovaná odkazovala na to, že odborníkem na zdvih břemene je žalobkyně, je tak na ní, aby si objednala příslušné množství jeřábů s ohledem k materiálovým vlastnostem zdvihaného břemene. Žalobkyně zase odkazovala na to, že žalovaná byla povinna dodržovat veškeré legislativními požadavky.

57. Soud zde aplikuje ustanovení § 5, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o. z., dle nějž kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

58. K tomuto soud cituje Občanský zákoník, Komentář 2. vydání, Petrov, Výtisk, Beran a kolektiv, C. H. BECK, Praha 2019, str. 33, který uvádí: „Pokud ten, kdo se přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, jedná bez náležité odborné péče, jde to k jeho tíži. Odpovídá tak za případné vady předmětu plnění a je povinen nahradit újmu, která druhé straně v důsledku postupu lege non artis vznikla (srov. § 2912, § 1950), a to bez ohledu na to, zde jde o skutečného odborníka nebo zde se za něho jen vydává.“. Jinými slovy zanedbání odborné péče zakládá předpoklad pro náhradu škody. Jak již bylo shora uvedeno, v souzené věci nebylo shledáno porušení primárně definované smluvní povinnosti žalované dle smlouvy, tedy dodat jeřáby a řádně provést zdvih, ale porušení povinnosti odborné péče spočívající v nedostatečném zjištění okolností zdvihu, včetně nedodání plánu zdvihu, nedostatečné komunikace o důsledcích nedostatečného množství jeřábů, nedostatečném zájmu o osvětlení tohoto aspektu. Stran žalované se nelze dovolávat pouze toho, že dodala požadované množství jeřábů, protože, je-li jí, a to by jako odborníkovi v oboru být mělo, zřejmým, že je klientem objednáváno nedostatečné množství jeřábů, měla by toto s klientem komunikovat, stejně tak, jako když si například klient objednává jeřáb pro zdvih břemene, které přesahuje nosnost jeřábu, zde také nemůže žalovaná postupovat tak, že jeřáb pro evidentně neadekvátní břemeno dodá, aniž by hodnotila, že je mimo nosnost objednaného stroje. K tomuto svědek [jméno FO] výslovně uvedl, že v takovémto případě může zakázku odmítnout, což nepochybně mohla a měl učinit i v tom případě, že bylo požadováno nedostatečné množství jeřábů. Zanedbání odborné péče však bylo shledáno i na straně žalobkyně, která neprovedla dostatečné výpočty ve vztahu k objednávanému množství jeřábů. Žalobkyně byla tím, kdo věděl, jaké břemeno bude zdviháno, a žalobkyně tak měla tyto základní výpočty provést a komunikovat o nich s žalovanou, která je měla vyžadovat. Žalobkyně však zde nejednala s dostatečnou pečlivostí, kterou by jako odborník vyvinout měla, což je zcela nepochybným z výpovědi svědka [jméno FO], který popisoval kontraktační proces stran žalobkyně, a spolehla se na obeckou klauzuli ve smlouvě, že žalovaná bude konat v souladu se všemi normami. Toto je rozhodným pro aplikaci ustanovení § 2918 o. z., dle nějž „Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.“ 59. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je protiprávní jednání, tj. jednání, které je v rozporu s objektivním právem (s právním řádem), existence škody (majetková újma), příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a zavinění na straně škůdce.

60. Prvním předpokladem vzniku obecné odpovědnosti za škodu je tedy porušení právní povinnosti, tj. jednání, které je v rozporu s objektivním právem (s právním řádem). Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická (či právnická) osoba skutečně jednala (případně opomenula jednat), a tím, jak jednat měla, aby dostála svým povinnostem. Je-li tedy určitým jednáním způsobena újma, je třeba bez ohledu na následek zkoumat, zda je toto jednání protiprávní, tedy zda se příčí buď pravidlu vyplývajícímu z právního předpisu, anebo zda se toto jednání příčí tomu, co se v právním styku vyžaduje podle okolností konkrétního případu nebo zvyklostí soukromého života (§ 2900 a 2901) (Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 1537 – 1561).

61. V řízení bylo zjištěno, že účastnicemi řízení byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalovaná povinna dodat tři jeřáby a realizovat provedení zdvihu, a taktéž dodat plán zdvihu. Bylo tak prokázáno, že strany sporu vstoupily do právního vztahu z jimi uzavřené smlouvy, kdy žalované vznikl tento závazek k plnění. Dle § 1759 o. z. smlouva strany zavazuje; lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů; vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně. Tedy žalovaná byla zavázána k plnění mající prvky smlouvy nájemní a smlouvy o dílo, §§ 2316, 2586 o. z. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná postupovala v souladu se smlouvou v tom směru, že dodala poptávanou mechanizaci a provedla zdvih, v tomto tedy nedošlo k porušení právní povinnosti vyplývající z právního řádu, tedy dle § 1759 o. z. Bylo však zároveň zjištěno, že v souladu s právním řádem nepostupovala v režimu § 5 o. z. V souladu s tím však nepostupovala ani žalobkyně.

62. Dalším předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je samotná existence škody. Škoda je újma, která se projevuje v majetkové sféře poškozeného, je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, ať již ve formě naturální restituce, nebo v penězích (BEZOUŠKA, Petr. § 2894 [Povinnost nahradit újmu]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. [adresa]: C. H. Beck, 2014, s. 1498, marg. č. 7.)

63. Podle § 2951 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

64. Podle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

65. Žalobkyně dokládala výši škody, který vznikla nutností financování nové sestavy, potažmo nákladů na její realizaci. Žalovaná tuto sporovala s tvrzením, že žalobkyně měla jinou možnost, jak škodu sanovat. Žalovaná náklady na realizaci nové potrubní sestavy nesporovala. Sporovala však to, že musela být financována nová sestava, když bylo možné provést reparaci na původní stav, zejména tak opravu, a nadto není zřejmým, zdali nerealizované potrubní sestavy nebylo možné použít. Výše škody byla žalovanou sporována v tom směru, že není zřejmé, zdali žalobkyní způsob jejího odstranění a s tím spojené náklady, které jako škodu žalobkyně uplatňuje, byly těmi nejnižšími, které bylo možné vynaložit, není zřejmé, zdali nebylo možným zužitkovat poškozený materiál. K tomuto nezbývá nežli konstatovat, že zcela najisto bylo postaveno, že výše škody, potažmo náklady v souvislosti s mimořádnou událostí vynaložené, byly nejefektivnějšími možnými, tudíž náklady vynaložené na nákup nového materiálu jsou škodou, která v souvislosti se škodnou událostí vznikla. K tomuto je třeba odkázat slyšení svědků, zejména svědka [jméno FO] a svědkyně [jméno FO], svědka [Anonymizováno], kteří se vyjadřovali k možnostem odstranění škodní události. Svědek [jméno FO], jakožto zástupce investora, popsal, že došlo k poškození potrubí, toto bylo vyosené, vývojáři provedli vyhodnocení rádiusů a ovality potrubí, kdy bylo zjištěno, že bude třeba provést výměnu čtyř trubek, nebylo moc možností, jak věc řešit, ani příliš časového prostoru, když bylo třeba provést pokládku potrubních sestav v době, kdy byla realizována uzavírka silnice. Je zcela nepochybné, že společnosti [právnická osoba]. jako investor zodpovídá ze zcela bezchybné provedení, a tudíž i následný provoz [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy pokládané sestavy musí být zcela bez chyby. V souladu s vyjádřením svědka [jméno FO] bylo i vyjádření svědkyně [jméno FO] a svědka [Anonymizováno], kteří popisovali, že nebyl časový prostor pro řešení situace, zakázku bylo třeba rychle realizovat, přičemž společnost [právnická osoba]. výslovně uvedla své požadavky na řešení situace. Výpovědi jmenovaných zcela korespondují s listinných důkazem, jímž jsou požadavky společnosti [Anonymizováno], kde je výslovně uvedeno, že tato žádá o prověření sestavy za užití speciální technologie, popisuje, jaké jsou rizika spojená s poškozeným sestavy, žádá obratem o doložení, že žádné z jí nastíněných rizik při poškození sestavy nemůže nastat. Oba posledně jmenovaní svědci popisovali, že nebyly-li by položeny zcela nové potrubní sestavy, jedinou jinou možností, jak situaci řešit, by bylo zajištění technologie označované „ježek“, kterou však společnost [jméno FO] [Anonymizováno] ani žalobkyně nedisponují, bylo by třeba zajistit ji ze zahraničí, přičemž společnost [právnická osoba]. má nadto i požadavky na jednotlivé dodavatele této technologie, není ji tedy možné vyžádat od jakéhokoliv dodavatele, přičemž již pouze na odpověď na poptávku se čeká několik dní. Navíc uvedená technologie není z hlediska nákladů levnější. K tomuto je třeba též podotknout, že i kdyby byla daná technologie vyžádána, neznamenalo by to, že další náklady nevzniknou, neboť zde by bylo plněno pouze za její poskytnutí, přičemž by mohlo být zjištěno, že došlo k poškození potrubí v takové míře, že je stejně potřebným je zajistit zcela nové. Tedy náklady, tudíž škoda, by tak byly stejné, a nadále navýšené o zajištění této technologie. Zdůraznit je však třeba, že společnost [právnická osoba]. byla tím, kde měl odpovědnost za realizaci [Anonymizováno] [Anonymizováno], a její požadavek byl na pokládku zcela nepoškozeného materiálu. Co se týká dokladů o pořízení tohoto materiálu předložených žalobkyní, tak tyto soud hodnotí jako důvěryhodné, škoda je doložena důvěryhodnými listinami. To, že vznikla dokládaná výše škody odpovídá i tomu, že celkové náklady na realizaci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], při čemž došlo ke škodní události, činí cca 1,2 miliardy korun, kdy náklady na škodní událost jsou zcela nepochybně v poměru k celkové částce nákladů vynakládaných na označenou akci, k čemuž je třeba zdůraznit, že musí být dodrženy maximální požadavky na technologie, kvalitu, dodržení bezpečnosti, tudíž požadavek na realizaci nové potrubní sestavy je zcela relevantním.

66. Hodnotit je třeba i zavinění, kdy tímto se rozumí psychický (vnitřní) vztah škůdce k vlastnímu jednání příčícímu se objektivnímu právu a ke škodě jakožto protiprávnímu výsledku tohoto jednání, přičemž se hodnotí dle dvou neoddělitelných složek – rozumové a volní. Prvek rozumu (intelektuální složka) spočívá ve vědomosti určitých skutečností; zahrnuje jak vnímání pomocí smyslových orgánů, tak i představy, k nimž škůdce došel svým úsudkem na základě znalostí a zkušeností (schopnost subjektivní předvídatelnosti). Prvek vůle vyjadřuje chtění nebo smíření se s určitou skutečností. Nechce-li škůdce, aby došlo k rozhodné skutečnosti, ani s tím není smířen, není tu žádný volní vztah. Podle toho, jak jsou oba prvky zastoupeny, rozeznáváme zavinění nedbalostní a úmyslné. Rozlišujeme mezi nimi pomocí volní složky – úmysl obsahuje vždy prvek vědění i vůle, u nedbalosti vůle chybí. V rámci úmyslu rozlišujeme nepřímý úmysl (dolus eventualis) a přímý úmysl (dolus directus). Při nepřímém úmyslu škůdce ví, že svým jednáním může způsobit újmu, a je s tím pro případ jejího vzniku srozuměn (smířen). Primárním cílem jednání není způsobení újmy, ale škůdci je jasné, že sledovaného cíle nedosáhne jinak než tím, že zřejmě (ne nutně) dojde i k dalšímu následku – k újmě; jeho vůle zahrnuje tuto újmu jen nepřímo. (Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 1537 – 1561).

67. V projednávaném případě bylo uzavřeno, že na straně žalované bylo dáno zavinění nedbalostní, neboť i kdyby žalovaná nevěděla, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům toto vědět měla a mohla. K tomuto je nutným zdůraznit, že toto je hodnoceno výhradně k ustanovení § 5 o. z., nikoliv § 2913 o. z., k čemuž je třeba podotknout, že odpovědnost za škodu při porušení smluvní povinnosti dle tohoto zákonného ustanovení je tzv. objektivní odpovědností, tedy odpovědností za výsledek bez zřetele na zavinění, přičemž zprostit se této lze pouze zprostit za podmínek uvedených v § 2913 odst. 2 o. z. Jak již však bylo uvedeno, svoji základní smluvní povinnost dodat mechanizaci a provést zdvih žalovaná splnila, ke kontraktačnímu procesu a hodnocení dopadů plnění dle smlouvy však nepřistoupila s příslušnou odbornou erudicí. Žalovaná takto nepochybně nejednala úmyslně se zájmem poškodit žalobkyni, toto nebylo tvrzeno, ani se toto z žádného z provedených důkazů nepodává. S ohledem k okolnostem věci, svému odbornému zaměření však vědět měla a mohla, že k následku, jímž je prověšení zdvihaných sestav, dojít může. Argument, že žalovaná není odborníkem na vlastnosti materiálu zde neobstojí, neboť již z pouhého zobrazení situace v místě je nepochybným, že jednotlivé jeřáby jsou v tak velké vzdálenosti, že i osobě laika musí vyvstat úvaha, že může dojít k prověšení břemene. Že tuto úvahu měla i žalovaná, přičemž ji zcela ignorovala, se podává i výpovědi svědka [jméno FO], který popisoval, že otázka nedostatečného množství jeřábů byla řešena, přesto ke zdvihu žalovaná přistoupila. Měla-li žalovaná vědomí, že k množství jeřábů je nedostatečné, znamená to, že měla i povědomí, mohla vědět, že k prověšení břemene může dojít, a na její straně je tak dáno nedbalosti zavinění. Ve vztahu k tomuto soud odkazuje Nález Ústavního soudu ČR ze dne 1. 11. 2007, č. j. I. ÚS 312/05-1, jenž hovoří o ochranném účelu smlouvy, který spočívá v teorii „adekvátní příčinné souvislosti“. …mj. uvádí, že „u odpovědnosti za škodu pro porušení obligační povinnosti (nikoli u tzv. deliktní odpovědnosti) se zavinění vztahuje jen na samo porušení této povinnosti. Porušení právní povinnosti z obligačního vztahu proto musí být pro jednajícího předvídatelné. Trvání na tomto kritériu zavinění i ve vztahu ke škodě by však v tomto případě škůdce nadmíru zvýhodňovalo. To je zřejmé např. z toho, že smluvní partneři často nejsou informováni o navazujících obchodních plánech druhé strany, proto ani nemohou vědět, jaká škoda by této druhé straně v důsledku porušení smluvní povinnosti vznikla. Na druhou stranu by bylo zjevně nepřiměřené, pokud by ten, kdo porušil smluvní povinnost, odpovídal za jakkoli vzdálené či nepravděpodobné následky jeho jednání. Racionální řešení, které zohledňuje uvedená východiska, představuje požadavek adekvátní příčinné souvislosti mezi zaviněným protiprávním jednáním a vzniklou škodou. Pro odpovědnost za škodu tedy není nutné, aby vznik určité škody byl pro jednajícího konkrétně předvídatelný, nýbrž je dostatečné, že pro výše uvedeného optimálního pozorovatele není vznik škody vysoce nepravděpodobný. “. Shora uvedený závěr je v souladu se závěry Ústavního soudu ČR, neboť za dané situace nelze uvažovat o tom, že by následek, který vznikl – škodná událost, byla pro žalovanou vysoce nepravděpodobnou. Naopak, s ohledem k tomu, že žalovaná si byla vědoma malého množství dodaných jeřábů, bylo pro ní tento následek dokonce předvídatelným.

68. Dále je třeba hodnotit příčinnou souvislost mezi protiprávním činem a škodou. K tomuto BEZOUŠKA, Petr. § 2910 [Porušení zákona]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1551–1554, marg. č. 78–98: uvádí: „…„Jednání nebo opomenutí (dále jen jednání) je příčinou škody poškozeného, jestliže by při neexistenci takového jednání škoda nevznikla.“ (čl. 3:101 PETL). Každá jednotlivá podmínka určité události je pro ni kauzální. Nezáleží na tom, o jakou podmínku se jedná … Kauzální je jakákoli skutečnost, kterou nemůžeme pominout bez toho, aby odpadl následek. ….i Nejvyšší soud, .. jde o hledání jevu, který újmu vyvolal; k jeho nalezení se má dospět sledováním jen těch příčin a následků, které jsou důležité pro vznik povinnosti nahradit újmu (srov. NS 21 Cdo 300/2001 nebo NS 23 Cdo 1583/2010). Problematika faktické příčinné souvislosti patří do oblasti skutkového zjišťování, ..hodnocení těchto jevů a zjištěných souvztažností, .. spadá čistě do oblasti právní, stejně jako určení, mezi kterými okolnostmi má být existence příčinné souvislosti zjišťována (srov. NS 25 Cdo 358/2008). Při zjišťování kauzálního nexu prověřujeme, zda zkoumaný předpoklad je alespoň podmínkou nastalé újmy. Jinými slovy.. zda posuzovaný předpoklad ..byl podmínkou vzniku újmy, bez níž by tato újma nevznikla, a to buď vůbec, nebo by nenastala takovým způsobem, jakým nastala. …Jde o úsudek, zda by týž výsledek nastal, či nikoli (srov. NS 25 Cdo 562/99). Uzavřeme-li, že výsledek by se „bez toho“ nedostavil, je naplněn předpoklad faktické kauzality a můžeme přistoupit ke zkoumání právní kauzality; v opačném případě je další zkoumání zbytečné, neboť posuzovaný předpoklad neměl dostatečný kauzální vztah k újmě a ta by vznikla i bez něj. Přitom nemusí jít o podmínku jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z podmínek, která se podílí na nepříznivém následku, ..podmínku podstatnou. Při užití metody eliminace musíme určit, co znamená, že by výsledek nedostavil. …je zkoumaný předpoklad příčinou následku pouze tehdy, nenastal-li by bez něj následek buď vůbec, anebo by bez něj nenastal takovým způsobem, jakým konkrétně nastal právě v důsledku předpokladu, jehož kauzální význam posuzujeme; jinými slovy: nastal by bez něj, ale podstatně jinak co do času, místa, intenzity a způsobu vyvolané poruchy… Souvislost mezi podmínkou a následkem musí být věcná – časová souvislost sama o sobě nerozhoduje, ale může posloužit jako vodítko (srov. Rc 7/92).

69. Pakliže by se žalovaná nedopustila opomenutí spočívajícího v zanedbání odborné erudice, což znamená, že by přesně komunikovala o tom, co má být předmětem zdvihu, k tomuto by vyžádala přesné informace, především by však nepřistoupila ke zdvihu, když měla vědomí, že množství objednaných jeřábů je, či alespoň může být, nedostatečným, nebo pokud si alespoň neobstarala informace, aby mohla mít úvahu, že množství jeřábů je dostatečným, k čemuž nedošlo, nedošlo by ke škodné události. To, že za shora popsané situace žalovaná přistoupila ke zdvihu, bylo podmínkou vzniku újmy, bez tohoto by k újmě nedošlo. To znamená, že jednání žalované mělo přímý vztah k újmě, bez jejího jednání by k ní nedošlo. Příčinná souvislost je tak dána.

70. Ve věci však bylo aplikováno ustanovení § 2918 o. z. Dle citovaného zákonného ustanovení platí, že škůdce nemůže nést celou vzniklou škodu, pakliže jednou z příčin škody bylo i jednání strany poškozené. Zde je rozhodným, zdali v důsledku tohoto škoda buď vznikla či se zvětšila. To znamená, zdali jsou na straně poškozeného takové okolnosti, které v důsledku jeho jednání (jímž jest konání či opomenutí), či jiných okolností, které jsou pro vznik škody rozhodné a jsou poškozenému přičitatelné, měly za následek vznik či zvětšení škody. V daném zákonném ustanovení je tak zakotven právní nástroj obrany škůdce vůči poškozenému. Pro aplikaci citovaného zákonného ustanovení je rozhodným, zdali na straně poškozeného je dána zákonná povinnost, jíž tento porušil, protože není-li tomu tak, není možné úvahu o zavinění poškozeného uplatnit. Jak již bylo shora uvedeno, na straně žalobce bylo shledáno jednání v rozporu s ustanovením § 5 o. z., což taktéž zakládá deliktní odpovědnost. Žalobkyně zanedbala svoji povinnost jednat řádně v souladu s odbornou erudicí, když bez dalšího se spolehla, že žalovaná zajistí, aby byl proveden zdvih při jí dodané technice řádně pouze s odkazem na to, že musí plnit dle příslušných norem, což odkazuje ve smlouvě. O tom však nadále s žalovanou v rámci kontraktačního procesu vůbec nekomunikovala, nedodala příslušné podklady týkající se vlastností materiálu, nereagovala na upozornění, že množství jeřábů může být nedostatečným, nereagovala vůbec na to, že jí nebyl předložen plán zdvihu, ačkoliv se toho následně dovolávala, nebyla řádně dohodnuta kooperace jeřábníků žalovaného, osoby odpovědné za zdvih (svědek [jméno FO]), kdy to, že její přístup byl laxní bez potřebné erudice dokládá i vyjádření svědka [jméno FO], že pro škodní události chtěla žalobkyně nadále ve zdvihu pokračovat, zabránit tomu musel právě jmenovaný svědek, který toto razantně odmítl. Žalobkyně tak jednala v deliktu výhradně proti svému zájmu, kdy tak není namístě hodnotit zavinění této, nýbrž to, že nevynaložila potřebnou pečlivost ve vztahu ke svým majetkovým hodnotám. Tato skutečnost je v přímém vztahu, a tudíž příčinou vzniklé škody, neboť vedla-li by žalobkyně řádně kontraktační proces, komunikovala-li by o věci s žalovanou s příslušnou pečlivosti, odbornou erudicí, provedla-li by řádné výpočty, apod., ke škodné události by nedošlo.

71. Na základě výše uvedeného tedy bylo uzavřeno, že byly naplněny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu na straně žalované, zároveň však jsou dány na straně žalobkyně, okolnosti, které se přičítající této, v důsledku nichž škodní událost, potažmo škoda, vznikla. Zde je hodnoceno to, že žalobkyně i žalovaná obě jsou odborníky v dané oblasti, když žalobkyně má odbornost v oblasti břemen, pokládky potrubních soustav, s čímž je nepochybně spojen i určitý průnik do oblasti jejich zvedání, oproti tomu žalovaná je odborník na zdvih břemen, kdy ačkoliv není odborníkem na samotná břemena, tak tato zvedá a musí mít zkušenosti se zdvihem různých materiálů. Obě účastnice řízení zásadním způsobem zanedbaly pečlivost, kterou měly jako odborné osoby vynaložit. Proto bylo rozhodnuto, že poměr obou účastnic na vzniklé škodě je 50 % x 50 %, žalobnímu návrhu tudíž bylo vyhověno pro částku 1 993 087,60 Kč, v té části, v níž se žalobkyně domáhala plnění částky 1 993 087,60 Kč byl žalobní návrh zamítnut.

72. Protože se jedná o plnění při vzájemném závazku podnikatele, který byl částečně shledán důvodným, byla žalovaná dle § 3, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, zavázána k plnění částky 1 200 Kč.

73. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

74. Žalovaná tak byla zavázána uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 993 087,60 Kč od 17. 11. 2022 do zaplacení, když již výzvou ze dne 10. 10. 2022 byla vyzvána k plnění do 15 dnů. V té části, v níž se žalovaná domáhala úhrady zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 993 087,60 Kč od 17. 11. 2022 do zaplacení, byl žalobní návrh zamítnut, když v této části jistiny byla žalobkyně neúspěšnou.

75. Povinnost k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř., kdy z obsahu spisu se nepodává předpoklad pro určení delší lhůty k plnění či plnění ve splátkách.

76. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř., kdy platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

77. V souzené věci se žalobkyně domáhala plnění ve výši 3 986 175,20 Kč, přičemž úspěšnou byla pro částku 1 993 087,60 Kč. 3 986 175,20 Kč = 100 %, 1 993 087,60 Kč = 50 %, 100 % - 50 % = 50 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 50 % - 50 % = 0 %, což znamená, že na straně žádné z účastnic není převážný podíl úspěchu, aplikuje se tak shora citované ustanovení in fine. Proto bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou a ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejší účastnicí na straně žalované žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

78. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků 79. V daném případě bylo usnesením čj. 22 C 381/2023-206 ze dne 15. 8. 2024 rozhodnuto, že svědkovi ve věci slyšenému [jméno FO], se přiznává svědečné ve výši 2 571 Kč, které bylo realizováno na základě platebního poukazu na čl. 208 spisu. Dle poměrů úspěchu a neúspěchu ve věci bylo rozhodnuto o povinnosti účastníků k náhradě nákladů státu, když poměr úspěchu a neúspěchu je 50 % : 50 % na straně žalobkyně a žalované.

Poučení