22 C 62/2024 - 150

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Bednářovou v právní věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] za níž jedná [název státní instituce] sídlem [adresa] o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím a omluvu takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna se žalobci písemně omluvit doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem v tomto znění: „Vážený pane [Jméno žalobce], tímto se Vám omlouváme za porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy na projednání věci Vašeho trestního stíhání vedeného Policií ČR, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] v přiměřené lhůtě.“ a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 118 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 118 800 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 381 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 381 200 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 33 133 Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal podáním doručeným soudu dne [datum] zaplacení částky 500 000 Kč a omluvy (znění uvedené ve výroku I. rozsudku) z titulu nemajetkové újmy vzniklé mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného původně Policií ČR pod sp.zn. [spisová značka], následně Městským soudem v [adresa] pod sp.zn. [spisová značka] (dále také jen „posuzované řízení“).

2. Uvedl, že byl zdravým člověkem, v průběhu trestního stíhání byla u něj diagnostikována Parkinsonova choroba. Stres spojený s trestním stíháním byl základem pro zdravotní potíže žalobce. Nárok uplatnil dne [datum] u žalované. Ta stanoviskem ze dne [datum] konstatovala porušení práva žalobce, jako základní formu odškodnění. To není dostatečné, neboť žádal alespoň písemnou omluvu. Uvedl, že ve chvíli, kdy je po žalované žádaná omluva, tak nemůže být odbyt pouhým konstatováním. Navíc za situace, kdy má věc pro žalobce zvýšený význam s ohledem na konstantní judikaturu a navíc, když byl obžaloby zproštěn, protože skutek není trestným činem. Zvýšený význam dále sleduje v tom, že mu byl po dobu trestního stíhání zajištěn majetek. Od počátku mu hrozil vysoký trest. Prožíval dennodenní stres. Při jednání soudu uvedl, že zvýšený význam se u žalobce presumuje, neboť jde o trestní řízení. Soudci Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a Městského soudu v rámci svých rozhodnutí vyvolávaly zvýšený stres žalobce neadekvátní argumentací o kompenzaci žalobce snížením trestu. Žalobce byl aktivní v odstraňování průtahů.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne [datum] nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Nárok žalobce projednala dne [datum], přičemž žalovaná konstatovala porušení práva žalobce. Zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Uvedla, že posuzované řízení bylo značně složité, o čemž svědčí i rozsah spisového materiálu. V řízení bylo zpočátku 18 spoluobžalovaných, v průběhu věci byla věc částečně vyloučena k samostatnému řízení (ve věci 4 obžalovaných), vůči dvěma bylo řízení zastaveno z důvodu jejich úmrtí. Ve věci se konalo 12 hlavních líčení, bylo provedeno rozsáhlé dokazování spočívající ve výslechu svědků, znaleckým zkoumáním a prováděním řadou listinných důkazů. U jednoho ze spoluobžalovaných bylo nezbytné zjistit, zda jeho zdravotní potíže brání účasti na hl. léčení, jeden se nacházel v Peru, kam byla zaslána žádost o extradici. V současné době není ani zřejmé, zda bylo trestní stíhání vedeno důvodně nebo bezdůvodně, když bylo podáno dovolání. Uvedla, že je žalobce odškodňován ještě v řízení sp.zn. [spisová značka] a byl by tak odškodňován dvakrát. Uvedla, že nezpochybňuje, že by žalobce netrpěl Parkinsonovou chorobou, avšak sporuje, že by stres z trestního stíhání byl příčinou této nemoci.

4. Mezi účastníky bylo nesporné - předběžné uplatnění nároku žalobce dne [datum] u žalované; žalovaná stanoviskem ze dne [datum] konstatovala, že v řízení vedeném Městským soudem v [adresa] pod sp.zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Současně nebylo mezi účastníky sporu o průběhu posuzovaného řízení, jak byl učiněn v řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] od [datum] do konce posuzovaného řízení, stejně tak nebylo mezi nimi sporu o průběhu řízení vedeného Obvodním soudem pro [adresa] pod sp.zn. [spisová značka], jak byl učiněn v řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka]. Pro přehlednost soud dále uvádí, jaká byla učiněna skutková zjištění z těchto dvou spisů.

5. Z důkazů provedených v řízení soud učinil následující skutková zjištění.

6. Ze spisu Městského soudu v [adresa] sp.zn. [spisová značka] - Usnesením policejního orgánu ze dne [datum] byly zajištěny peněžní prostředky na účtech žalobce, dále usnesením policejního orgánu ze stejného dne byly zajištěny nemovitosti žalobce a dále usnesením ze dne [datum] byly zajištěny další nemovitosti žalobce. Usnesením Policie České republiky ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 tr. řádu o zahájení trestního stíhání zde uvedených osob v počtu 18, mimo jiné žalobce (v naší projednávané věci, v tomto odstavci také jen „žalobce“) a to jako obviněného ze zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku. Usnesení bylo doručeno žalobci [datum]. Dále bylo žádáno o doručení usnesení ve [stát]. Bylo vydáno opravné usnesení ze dne [datum] a ze dne [datum]. Ve věci byly dále podány stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, přičemž stížnost žalobce nepodal. O stížnostech bylo rozhodnuto usnesením státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], s tím, že byly zamítnuty. V srpnu [rok] byla sdělena změna jednacího čísla. Dále se ve spise nachází usnesení o zajištění věci a následně o vrácení věci, dále byly ve věci vypracovány znalecké posudky. V průběhu března [rok] byli vyslechnuti obvinění, mimo jiné [datum] žalobce. Dále jsou činěny součinnostní dotazy na [stát] a žádosti o právní pomoc. V prosinci [rok] podává jeden ze spoluobviněných návrh na zastavení trestního stíhání. Ve věci je vyslechnuto značné množství svědků, dále je učiněna žádost o právní pomoc do [stát], [stát], [stát] a [stát]. Jsou činěny součinnostní dotazy na jednotlivé banky a další instituce, dále jsou určeny žádosti o bankovní údaje z [stát] a ze [stát]. Ve věci jsou přibráni i tlumočníci. V prosinci [rok] bylo sděleno žalobci a jeho obhájci, že mohou prostudovat trestní spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Tito se k prostudování spisu nedostavili. Dále v prosinci [rok] byl jeden ze spoluobviněných upozorněn na změnu právní kvalifikace. Dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby ze dne [datum], ke sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] byla podána obžaloba k Městskému soudu v [adresa] ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], ve věci 18 obviněných, mimo jiné žalobce, pro zločin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoník účinného do [datum]. U osoby žalobce je uvedeno, že bylo odsouzen jedenkrát, a to v dávné minulosti v roce [rok] pro trestný čin podle § 117 odst. 1 trestního zákona s osvědčením se v roce [rok]. V listopadu [rok] žádali jednotlivý obžalovaní o zaslání obžaloby. Dále je řešen návrh na vzetí do úschovy. V listopadu [rok] je sděleno, že obžalobu bude zaslána spolu s předvoláním k hlavnímu líčení. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]–[datum], [datum]–[datum]. Dále bylo soudem doručeno upozornění na možnost odchylného právního posouzení skutku. Soudu bylo oznámeno ukončení právního zastupování, načež soud vyzýval některé z obžalovaných o sdělení, zda si zvolí obhájce ex offo, případně žádají o ustanovení zástupce. V lednu [rok] bylo soudem rozhodnuto o ustanovení obhájce. V lednu [rok] bylo sděleno jedním ze zástupců, že aktuální zdravotní stav jednoho z obžalovaných neumožňuje účast na hlavním líčení. Dále byl vydán příkaz k zatčení jednoho z obžalovaných, byla podána žádost o provedení opatření nezbytných pro vyžádání osoby z cizího státu, včetně zadání jejího překladu, k čemuž byl v lednu [rok] ustanoven překladatel. V lednu [rok] požádali obhájci o složení zálohy. V únoru [rok] bylo rozhodnuto o tlumočném a dále o zálohách pro obhájce. V únoru [rok] byla zaslána žádost o extradici z [stát]. Dále byly podány návrhy na předběžné projednání obžaloby. V dubnu [rok] bylo rozhodnuto o zálohách na odměnu zde uvedeného obhájce. V dubnu [rok] byly zjišťovány podrobnosti ohledně extradice. V dubnu [rok] byl doručen znalecký posudek ke zdravotnímu stavu jednoho z obžalovaných. Bylo rozhodnuto o znalečném. Ve věci jsou dále založena vyjádření jednotlivých obžalovaných. Dne [datum] se konalo hlavní líčení za přítomnosti žalobce, po vyhlášeno usnesení, jímž bylo ve věci tří spolu obžalovaných vyloučeno k samostatnému projednání, bylo hlavní líčení přerušeno do [datum]. Dále je založena žádost o odročení hlavního líčení ze zdravotních důvodů jednoho z obhájců. Dále by bylo vydáno opravné usnesení z důvodu písařské chyby. Dne [datum] se konalo hlavní líčení za přítomnosti žalobce, bylo přistoupeno k jeho výslechu a výslechu dalších obžalovaných, hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. To se hlavní líčení konalo, přičemž žalobce požádal o konání v jeho nepřítomnosti, bylo pokračováno v dokazování a bylo přerušeno do [datum] a dále odročeno na [datum]. až [datum]. Z důvodu nemožnosti účasti jednoho z obhájců, který si nemohl zajistit substituci, bylo zrušeno dne [datum]. až [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení bez přítomnosti žalobce, ten žádal o konání v nepřítomnosti, bylo provedeno listinné dokazování a bylo přerušeno do [datum]. To se hlavní líčení konalo bez přítomnosti žalobce, který žádal o konání v nepřítomnosti, byl vyslechnut obžalovaný, bylo provedeno listinné dokazování a bylo odročeno na [datum]. Dále ve spise založilo usnesení o vyloučení věci č.j. [číslo jednací] které nabylo právní moci [datum]. Dále založeno usnesení o ustanovení obhájce jednomu z obžalovaných z května [rok]. Dále soud kontaktoval obhájce s tím, že se dotazoval, zda trvají na osobním slyšení svědků s ohledem na jejich množství, k čemu se jednotliví obhájci v červenci [rok] vyjadřovali. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum] až [datum] a [datum] až [datum]. Na hlavní líčení byli předvoláni další svědci, mimo jiné i ze [stát]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, předtím žalobce žádal o konání, v jeho nepřítomnosti, byl vyhlášeno usnesení, č.j. [číslo jednací] (právní moc [datum]), jímž bylo zastaveno trestní stíhání zde uvedeného obžalovaného, neboť ten zemřel. Byli vyslechnuti další obžalovaní, byli vyslechnuti svědci. Bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení v nepřítomnosti žalobce, byli vyslechnuti svědci, bylo provedeno listinné dokazování a bylo přerušeno do [datum]. To se hlavní učení konalo, přičemž žalobce žádal o konání v jeho nepřítomnosti. Byly provedeny listinné důkazy, dále soud apeloval na obhájce obžalovaných, kteří ve věci stále nevypovídali, aby zajistili jejich účast v případě, že budou chtít vypovídat, i s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu obžalovaného [jméno FO], který u výslechu spoluobžalovaných chce být osobně účasten. Hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. Dále opatřeními ze dne [datum] byl přibrán znalec k posouzení zdravotního stavu jednoho z obžalovaných, znalcům bylo doručeno během září [rok]. Dále bylo rozhodnuto o svědečném. V říjnu [rok] bylo vydáno opravné usnesení z důvodu početní chyby. Dne [datum] se konalo hlavní líčení. Žalobce požádal o konání v jeho nepřítomnosti. Soud konstatoval, že nedisponuje zdravotním znaleckým posudkem obžalovaného, a proto hlavní líčení ve dnech [datum]. až [datum] se nebude konat. Bylo provedeno listinné dokazování byli vyslechnutí svědci. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]–[datum]. Dále soud vyzval znalce ke sdělení, zda závěry znaleckého posudku na jednoho z obžalovaných vypracovaného v jiné věci obstojí i v této věci, příp. ať ve lhůtě 3 dnů sdělí, zda je nezbytné podat jeho doplnění. Bylo rozhodnuto o svědečném. V listopadu [rok] se jeden ze znalců vyjádřil s tím, že zde uvedený obžalovaný je schopen účasti na hlavním soudním líčení. Během prosince [rok] bylo rozhodnuto o zálohách obhájců. Ve spise je dále založen znalecký posudek ke zdravotnímu stavu jednoho z obžalovaných. V lednu [rok] bylo rozhodnuto o svědečném a dále o odměně obhájce. V průběhu ledna [rok] byly činěny součinnostní dotazy na banky a spořitelny. Usnesením ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobce o zrušení zajištění peněžních prostředků na zde uvedeném účtu. V květnu [rok] žalobce požádal o přiznání bezplatné obhajoby, načež byl následně vyzván k doložení majetkových poměrů. Usnesením ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o tom, že se nepřiznává žalobci nárok na bezplatnou obhajobu. V září [rok] bylo sděleno ukončení obhajoby jednoho z obžalovaných, přičemž soud v září [rok] vyzval obžalovaného, nechť si obhájce zvolí, případně sdělí, aby mu byl ustanoven. Dále je ve spise úřední záznam s tím, že jeden z obhájců uvádí, že jeho klienta nelze dlouhodobě kontaktovat na žádném z komunikačních kanálů, přičemž byla soudem následně provedena lustrace toho obžalovaného, přičemž je zjištěno, že tento zemřel. Dne [datum] se konalo hlavní líčení za přítomnosti žalobce, bylo vyhlášeno usnesení, jímž byla věc jednoho z obžalovaných vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí (č.j. [číslo jednací], právní moc [datum]), dále bylo vyhlášeno usnesení o zastavení trestního stíhání jednoho z obžalovaných z důvodu jeho úmrtí (č.j. [číslo jednací], právní moc [datum]). Byli vyslechnuti znalci a svědci, dále obžalovaní a bylo provedeno listinné dokazování a bylo přerušeno do [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení za přítomnosti žalobce, byli vyslechnuti svědci, byly předneseny závěrečné návrhy a bylo přerušeno do [datum], kdy se hlavní líčení konalo bez přítomnosti žalobce, který požádal o konání z jeho nepřítomnosti, bylo pokračováno v závěrečných návrzích, hlavní líčení nařízené na dne [datum] bylo zrušeno a přerušeno bylo do [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, žalobce byl přítomen, přičemž předseda senátu konstatoval, že k vyhlášení rozsudku nedojde a za účelem vyhlášení rozsudku bude odročeno na [datum]. Byly učiněny závěrečné řeči a závěrečná slova. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, přičemž žalobce nebyl přítomen a byl vyhlášen rozsudek č.j. [číslo jednací], čítající 186 stran, přičemž žalobce byl podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby. Dne [datum] bylo požádáno prodloužení lhůty písemnému vypracování rozhodnutí do [datum], a to z důvodu rozsahu věci a její složitosti. Dále bylo soudu sděleno skončení zastupování, přičemž soud během října [rok] vyzval uvedené obžalované ke zvolení si obhájce, případně ke sdělení, že žádají ustanovit nového soudem. Dne [datum] bylo požádáno o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku, ta byla prodloužena do [datum], a to z důvodu rozsahu věci a vyhotovení dalších rozsáhlých rozhodnutí. Dál bylo rozhodnuto o odměnách obhájců, v průběhu března [rok] byla podána odvolání, a to i v neprospěch žalobce. Dále bylo odvolání státního zástupce a ostatních přeposlána k vyjádřením. Dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v [adresa]. Ve věci podaná odvolání byla projednána ve veřejném zasedání konaném ve dnech [datum] a [datum], z nichž se žalobce osobně účastnil jen části veřejného zasedání konaného dne [datum]. Dne [datum] [název soudu] vyhlásil rozsudek, kterým byl mj. napadený rozsudek stran dvou obžalovaných ([jméno FO], [jméno FO]) zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena [název soudu] k novému rozhodnutí, a ve kterém chyběl mj. výrok stran odvolání státního zástupce podaného v neprospěch žalobce. V písemném odůvodnění rozsudku (odstavec 33. odůvodnění) však [název soudu] podrobně rozvedl, proč shledal odvolání státního zástupce podané v neprospěch žalobce nedůvodným, a napadený rozsudek tak zůstal stran žalobce nezměněn. Písemné vyhotovení rozsudku [název soudu] bylo doručeno obhájci žalobce dne [datum] a žalobci dne [datum]. Podáním ze dne [datum] podal nejvyšší státní zástupce proti rozsudku [název soudu] dovolání, a to mj. ve prospěch i neprospěch žalobce výhradně z důvodu, že v rozsudku [název soudu] chybí výrok, kterým by bylo rozhodnuto o odvolání státního zástupce podaném v neprospěch žalobce, třebaže z odstavce 33. odůvodnění rozsudku lze dovodit, jakým způsobem odvolací soud zamýšlel ve věci rozhodnout. Dovolání bylo dne [datum] zasláno obhájci žalobce. Dne [datum] požádal žalobce o zrušení zajištění peněžních prostředků na účtu, bytu a pozemků, které i přes jeho pravomocné zproštění obžaloby nadále trvá. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zajištění všech majetkových hodnot žalobce zrušeno, když pravomocným zproštěním žalobce obžaloby rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] zanikl důvod takového zajištění. Pravomocné usnesení o zrušení zajištění bylo dne [datum] zasláno ČS a katastrálním úřadům k realizaci. ČS vyrozuměla soud o zrušení zajištění prostředků na účtu žalobce ke dni [datum]. Žalobce se v podání došlém soudu dne [datum] s dovoláním nejvyššího státního zástupce ztotožnil. Dne [datum] došla [název soudu] stížnost žalobce na průtahy v řízení v souvislosti s předložením dovolání nejvyššího státního zástupce, od jehož podání již uplynulo téměř 1,5 roku, NS. Žalobce ve stížnosti poukazoval na svůj vysoký věk, stejně jako na skutečnost, že v průběhu trestního řízení onemocněl závažnou neurologickou chorobou a že dlouholetý a dosud přetrvávající stav nejistoty při neukončeném trestním řízení je skutečnosti evidentně mu neprospívající a škodlivou. [název soudu] při veřejném zasedání konaném dne [datum], kterého se žalobce osobně účastnil, vyhlásil rozsudek, kterým doplnil svůj rozsudek ze dne [datum] o chybějící výrok, kterým se odvolání státního zástupce podané mj. v neprospěch žalobce zamítá. Doplňující rozsudek [název soudu] vydal v situaci, kdy mu byl spis předložen s odvoláními proti novému rozsudku [název soudu] ve věci obžalovaných [jméno FO] a [jméno FO] kdy ze spisu zjistil vadu svého rozsudku ze dne [datum], pro kterou bylo ve věci podáno dovolání. Písemné vyhotovené doplňujícího rozsudku [název soudu] bylo doručeno státnímu zástupci a obhájci žalobce dne [datum] a žalobci dne [datum]. Nejvyšší státní zástupce označil ve vyjádření ze dne [datum] postup [název soudu] při vydání doplňujícího rozsudku za rozporný s procesními přepisy (o všech odvoláních má být rozhodnuto jedním rozhodnutím, pochybnosti o oprávněnosti [název soudu] rozhodovat o odvolání státního zástupce podaného mj. v neprospěch žalobce ve chvíli, kdy mu byl spis soudem prvého stupně předložen s odvoláními jiných odvolatelů proti jinému rozsudku, nemožnost odvolacího soudu doplnit chybějící výrok bez usnesení NS vydaného na podkladě podaného dovolání), a na podaném dovolání tak setrval a toto nevzal zpět. Dne [datum] se žalobce dotazoval [název soudu], zda bylo dovolání nejvyššího státního zástupce proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum] a zda nejvyšší státní zástupce podal dovolání proti doplňujícímu rozsudku [název soudu] ze dne [datum]. Dne [datum] žalobce odpověď urgoval a dne [datum] mu bylo ze strany [název soudu] sděleno, že dovolání vzato zpět nebylo. V podání došlém NS se žalobce vyjadřoval k postupu nejvyššího státního zástupce, který setrval na podaném dovolání i po vydání doplňujícího rozsudku [název soudu], kdy tento postup a úvahy považoval za zcestné a navrhoval, aby NS podané dovolání jako nepřípustné odmítl. NS usnesením ze dne [datum] rozhodl mj. tak, že se dovolání nejvyššího státního zástupce podané ve prospěch i neprospěch žalobce odmítá jako neopodstatněné. NS konstatoval, že za situace, kdy [název soudu] dovoláním vytýkané procesní pochybení napravil doplňujícím rozsudkem ze dne [datum], by rozhodnutí ve smyslu dovolacího návrhu nejvyššího státního zástupce (včetně jeho následného vyjádření ze dne [datum] k doplňujícímu rozsudku) nebylo ničím jiným než přehnaným formalismem. NS uznal, že [název soudu] při vydání doplňujícího rozsudku nepostupoval způsobem, který by byl v tr. ř. výslovně upraven, avšak nejedná se ani o postup zakázaný. Vyhovění dovolacímu návrhu nejvyššího státního zástupce by navíc vyvolalo těžko řešitelnou procesní situaci, kdy by o doplnění chybějícího výroku [název soudu] rozhodl na podkladě příkazu NS a současně by zde existoval doplňující rozsudek [název soudu] ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto o tomtéž a který nebyl napaden mimořádným opravným prostředkem. Usnesení NS bylo doručeno obhájci žalobce dne [datum] a žalobci dne [datum].

7. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém se žalobce domáhal zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím a písemné omluvy jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou předmětného trestního stíhání, byla žaloba rozsudkem ze dne [datum] zamítnuta. Soud považoval dosavadní délku trestního stíhání, které pro absenci výroku týkajícího se odvolání státního zástupce v neprospěch žalobce v rozsudku [název soudu] ze dne [datum] a pro dosud nerozhodnuté dovolání nejvyššího státního zástupce považoval za dosud neskončené, za nepřiměřenou, za dostačující zadostiučinění však považoval žalovanou již poskytnuté konstatování porušení práva, když žalobce neunesl břemeno tvrzení stran konkrétní vzniklé újmy. Tento rozsudek byl k odvolání žalobce zrušen usnesením [název soudu] ze dne [datum] a věc byla vrácena [název soudu] k dalšímu řízení. Důvodem zrušení byla skutečnost, že soud prvého stupně neprovedl důkaz obsahem spisu předmětného trestního řízení, bez kterého nelze učinit závěr o (ne)přiměřenosti délky trestního stíhání. Odvolací soud pak připomněl, že při závěru o nepřiměřenosti dosavadní délky trestního stíhání by podaná žaloba mohla být předčasná, když v dosud neskončeném trestním stíhání by žalobci mohla být poskytnuta kompenzace jeho nepřiměřené délky ve formě zmírnění ukládaného trestu. Žaloba pak byla znovu zamítnuta rozsudkem ze dne [datum]. Soud takto rozhodl, když opětovně dospěl k závěru o nepřiměřenosti dosavadní délky trestního stíhání, avšak žalobu zamítl tzv. „pro tentokrát“, když při dosavadním neskončení trestního stíhání není postaveno najisto, že žalobci nebude kompenzace nepřiměřené délky poskytnuta přímo v trestním řízení. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum]. Odvolací soud považoval za předčasný i závěr o nepřiměřenosti dosavadní délky trestního stíhání žalobce, zejména se však ztotožnil se závěrem, že pro absenci výroku v rozsudku [název soudu] ze dne [datum], přičemž obsah odůvodnění rozsudku není v daném směru relevantní (o vydání doplňujícího rozsudku [název soudu] ze dne [datum] odvolací soud v době svého rozhodování nevěděl), nelze považovat trestní stíhání žalobce za dosud zcela skončené, a stále zde tak existuje hypotetická možnost, že na základě dovolání bude trestní řízení žalobce otevřeno, a tudíž nelze vyloučit, že žalobci bude poskytnuta kompenzace nepřiměřené délky trestního stíhání přímo v trestním řízení. Dovolání žalobce proti rozsudku [název soudu] bylo jako nepřípustné odmítnuto usnesením NS ze dne [datum], když dovolací soud aproboval závěr o předčasnosti podané žaloby (nové tvrzení o vydání doplňujícího rozsudku [název soudu] ze dne [datum] nebylo v dovolacím řízení přípustné) jako souladný se svou judikaturou. Ústavní stížnost žalobce proti rozhodnutím soudů všech třech stupňů byla jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum]. Ústavní soud stejně jako v předchozích rozhodnutích o ústavních stížnostech žalobce v dalších dvou řízeních týkajících se téhož trestního stíhání aproboval závěr o předčasnosti žaloby z důvodu neskončeného trestního stíhání žalobce pro absenci výroku v rozsudku [název soudu] ze dne [datum]. Za vadu řízení pak Ústavní soud nepovažoval, že k vydání doplňujícího rozsudku [název soudu] ze dne [datum] nepřihlédl ani [název soudu], který o něm pro nesplnění povinnosti tvrzení ze strany žalobce nevěděl, ani NS, pro který tvrzení o vydání takového rozsudku představovalo nepřípustnou novotu.

8. Žalobce dne [datum] v rámci protokolu o jeho výslechu uvedl, že psychiatricky se nikdy neléčil, drogy nebere a nikdy nebral, alkohol pije jen příležitostně a společensky. Není na ničem závislý, ani nikdy nebyl. (protokol o výslechu obviněného ze dne [datum] na č.l. 83-85)

9. V rámci výslechu u soudu dne [datum] žalobce na dotaz uvedl, že má problémy se srdcem, vysokým tlakem a poúrazové problémy. Možná se to s věkem souvisí. K dotazu, zda se léčil někdy s psychickými obtížemi, uvedl, že ne. (protokol o hlavním líčení ze dne [datum] na č.l. 86-89)

10. Manželka žalobce dne [datum] uvedla, že její manžel podal vysvětlení na FÚ, kde upozornil na problémy ve firmě. Na základě těchto okolností se manžel zhoršil a byl hospitalizován v [název], dostal léky na zklidnění a zprávu, že není schopen vykonávat funkci. (Protokol o hlavním líčení ze dne [datum] na čísle listu 90–92)

11. Z protokolu při jednání dne [datum] sp.zn. [spisová značka] (č.l. 93-95 spisu) soud zjistil, že k dotazu, zda trestní řízení je pro něj (žalobce) skončené, uvedl, že byl zproštěn obžaloby, bylo podáno odvolání státního zástupce a z jeho pohledu je tedy skončeno. Nyní už tedy ve stresu z trestního stíhání není, je to za ním. K dotazu na Parkinsonovu chorobu, zda může uvést, kdy tedy se začaly projevovat její příznaky, kdy byla diagnostikována, manželka žalobce uvedla, že příznaky začaly po skončení všech soudních řízení souvisejících s trestní kauzou, nebylo nejprve zřejmé, že se jedná o Parkinsona, ale poté se to potvrdilo. Nyní bere léky, které žalobce uvedl. Uvádí, že zhruba dva roky zpět se nemoc začala projevovat. Žalobci se klepaly ruce. Měl pohybové problémy s chůzí. Začaly se tyto problémy následně řešit se zdravotnickými zařízeními.

12. Žalobce si dne [datum] stěžoval na průtahy v řízení sp.zn. [spisová značka] a žádal o jejich odstranění s tím, že prozatím spis nebyl předložen k rozhodnutí o dovolání státního zástupce Nejvyššímu soudu České republiky. Dále se dotazuje, zda podal státní zástupce dovolání i do rozsudku Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum]. (stížnost na průtahy v řízení na č.l. 59)

13. Žalobce žádostí ze dne [datum] žádal v posuzovaném řízení, o sdělení, zda bylo dovolání Nejvyššího státního zástupce vzato zpět či nadále se tedy v tomto řízení pokračuje a žádal o sdělení, zda Nejvyšší státní zástupce podal dovolání do rozsudku Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum], žádal tak prostřednictvím právního zástupce, jehož plnou moc založil. (Oznámení o převzetí zastoupení, žádost o informaci ohledně dovolacího řízení na č.l. 60)

14. Stížnost žalobce podanou dne [datum] vyřídil Městský soud v [adresa] dne [datum]. Soud shrnuje podanou stížnost, uvádí, že v mezidobí byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dále jsou specifikovány jednotlivé kroky v posuzovaném řízení. Uvádí, že jde o rozsáhlou věc, nicméně bylo přistoupeno k realizaci porozsudkové agendy a rozhodování o zjištěných věcech a žádostech. Soud konstatuje, že spis byl s dovoláním Nejvyššímu soudu předložen s objektivně povahou věci opodstatněnou prodlevou a uvádí, že stížnost je vyhodnocena jako důvodná, přičemž tedy subjektivně zaviněné průtahy přičitatelné konkrétní soudní osobě v řízení nebyly shledány. (Stížnost na průtahy na č.l. 64)

15. Žalobce byl ambulantně vyšetřen dne [datum] s diagnózou Parkinsonova nemoc. Žalobce zde uvádí, že asi tři měsíce má pocit poruchy koordinace při chůzi, chodí jako opilý, neudrží rovnováhu, dráhu chůze, pocit závrati, spíš ve smyslu nejistoty a nestability při chůzi, někdy se mu klape ruka, když se soustředí nebo při pohybu se třes zmírní, stává se to na obou rukou, ale třes není pořád. Potíže vznikly po několika dnech po aplikaci třetí dávky očkování proti Covid-19. Zárazy v chůzi nejsou. Někdy pocit námořnického kroku, mírně se zakuckává, možná hůř polyká, pocit ztuhnutí, hůř po ránu přistávání z postele, bolesti pohybového aparátu nejsou. Žalobce byl poslán na další vyšetření k neurologovi. (lékařská zpráva na č.l. 67 spisu)

16. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] na č.l. 100-117 spisu bylo prozatím nepravomocně rozhodnuto o nároku žalobce proti žalované na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným trestním stíháním (posuzované řízení) ve výši 500 000 Kč a poskytnutí omluvy. Žalobci byla přiznána částka 100 000 Kč s příslušenstvím a omluva. Žalobce uvedl, že nezákonným rozhodnutím byla zasažena práva žalobce a byla mu způsobena újma, kterou požaduje odškodnit. Žalobci hrozil vysoký trest v rozsahu 5-10 let. Žalobce, ačkoliv ničeho protiprávního nespáchal, musel snášet po dlouhou dobu psychické strádání spojené s nejistotou ohledně svého zjevně nezákonného trestního stíhání. Po dobu trvání trestního stíhání měl žalobce zajištěn veškerý svůj majetek, což mělo vliv na všechny jeho činnosti i jeho psychický stav. Žalobce byl zdravý člověk, v průběhu trestního řízení mu však byla diagnostikována Parkinsonova choroba. Žalobce má za to, že základem pro toto zdravotní postižení byl stres spojený s jeho trestním stíháním. Nejistota výsledku řízení měla vliv na jeho psychiku, zdraví a ovlivňovala jeho veškerý život, a to ve všech jeho aspektech, především avšak nikoliv jen v pracovní sféře, rodinné sféře a podepsala se i na zdraví žalobce. Soud konstatoval (zejména bod 35. odůvodnění), že pokud jde o zdravotní sféru, soud se nezabýval tím, zda prokázaný vznik Parkinsonovy choroby představuje následek trestního stíhání, tj. zda k rozvoji této choroby u žalobce došlo v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se u újmy plynoucí z takovéhoto diagnostikovaného poškození zdraví o samostatně uplatnitelný nárok na náhradu újmy na zdraví a nebylo by na místě tuto skutečnost zohledňovat při posuzování nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním. Soud tak zohlednil jen skutečnost, že žalobce byl v době trestního stíhání osobou trpící řadou zdravotních problémů (vedle Parkinsonovy choroby též problémy se srdcem, tlakem a další choroby odpovídající jeho věku), v důsledku čehož probíhající trestní stíhání jistě vnímal intenzivněji a úkorněji než člověk zdravý a plný fyzických sil. Stejné pak platí i pro hledisko věku, když žalobci bylo v době zahájení trestního stíhání 66 let a v době jeho skončení již 75 let. … Dále z rozsudku vyplývá, že soud se nezabýval hodnocením, zda uvedená délka trestního stíhání byla či nebyla přiměřená okolnostem projednávané věci, neboť je mu z jeho činnosti známo, že se žalobce v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] samostatně domáhá zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení, a případnou nepřiměřenost délky řízení tak nelze u újmy z titulu nezákonného trestního stíhání zohledňovat.

17. Žalobce dne [datum] uvedl, že trpí [jméno FO], od svých 50 let trpí hypertenzí, je sledovaný na pavilonu preventivní kardiologie. Kolísavý tlak se v průběhu trestního stíhání nelepšil. Úleva, že je vše skončeno, přišla až s rozhodnutím Nejvyššího soudu o dovolání státního zástupce. (Protokol o jednání ze dne [datum], věc vedená Obvodním soudem pro [adresa] pod sp.zn. [spisová značka] na č.l. 118-144)

18. Z článku Příčiny vzniku Parkinsonovy nemoci na č.l. 78-82, lékařské zprávy na č.l. 67rub-72 týkající se zdravotního stavu manželky žalobce soud nezjistil pro věc rozhodné skutečnosti.

19. Soud neprovedl další navrhované důkazy (uplatnění nároku na č.l. 8 a 28 vč. doručenky na č.l. 7, stanovisko č.l. 4-5 a 29-30), neboť tímto měly být prokazována nesporná tvrzení účastníků. Dále soud neprovedl důkaz - rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], neboť tyto byly provedeny v rámci přílohového spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [spisová značka]. Dále soud neprovedl spis Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [spisová značka], neboť na jeho provedení účastníci netrvali.

20. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o pravosti listin pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu.

21. Z provedených důkazů bylo možné učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.

22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

23. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

24. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

25. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

26. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

27. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

28. Délka řízení ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň ji lze přičítat působením státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, případně od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (viz. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005). Průtah, který se vyskytne jen v určité fázi řízení, pak Evropský soud pro lidská práva toleruje, za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (rozsudek Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002, Krča proti České republice ze dne 18. 3. 2003). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (např. rozsudek Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Přiměřenost délky řízení tedy soud posuzuje s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz. rozsudek ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 3. 2003).

29. Při právním zhodnocení celé věci se soud zabýval shora uvedenými zákonnými ustanoveními v kontextu se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, judikaturou ESLP pro lidská práva a judikaturou NS ČR a posoudil věc po právní stránce následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení (například nečinnost soudu I. stupně způsobena připojením jiného spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem apod.), nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není proto myslitelné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou dobu řízení, ale je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již pro posuzování přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění), je třeba vycházet z kritérií stanovených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

30. Soud předně konstatuje, že v řízení vedené zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] byl žalobce odškodňován za nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené mu nezákonným rozhodnutím vydaným v posuzovaném řízení, resp. nezákonným trestním stíháním. Soud v řízení [spisová značka] přihlédl ke skutečnosti, že nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení je vedeno samostatně (toto řízení) a proto k délce posuzovaného řízení soud v řízení sp.zn. [spisová značka] nepřihlédl. Soud tak v projednávané věci o nároku žalobce rozhodovat může, resp. není zde překážka věci zahájené/pravomocně rozhodnuté.

31. Soud při svém rozhodování vyšel z toho, že předmětné posuzované řízení trvalo 9 let a 3 měsíce – od doručení o zahájení trestního stíhání žalobci ([datum]) do doručení usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] žalobci ([datum]).

32. Soud musí předně uvést, že v posuzovaném řízení došlo ke zcela (nejen pro žalobce) nepřehledné situaci, kdy po prvním rozsudku [název soudu] (ze dne [datum]) žalobce nabyl dojmu, že je pravomocně zproštěn obžaloby. Nutno podotknout, že žalobce byl i v jiných řízeních stále informován o tom, že může být odsouzen a jeho žaloby byly zamítány pro předčasnost (např. řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]). Napadený rozsudek [název soudu] stran dvou obžalovaných byl zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena [název soudu] k novému rozhodnutí, avšak v rozhodnutí chyběl mj. výrok stran odvolání státního zástupce podaného v neprospěch žalobce. V písemném odůvodnění rozsudku (odstavec 33. odůvodnění) však [název soudu] podrobně rozvedl, proč shledal odvolání státního zástupce podané v neprospěch žalobce nedůvodným, a napadený rozsudek tak zůstal stran žalobce nezměněn. Věc se následně stala nepřehlednou, řešil se chybějící výrok o zamítnutí odvolání státního zástupce, a to prostřednictvím dovolání Nejvyššího státního zástupce a doplňujícího rozsudku [název soudu], kdy i po jeho vydání Nejvyšší státní zástupce trval na podaném dovolání. Soud tak nedospěl k závěru, že subjektivně by měla být délka trestního stíhání vůči žalobci zvažována po kratší než po shora uvedenou dobu. Soud tento ne zcela koncentrovaný postup soudu hodnotil zejména ve stanovení celkové délky řízení, kdy soud vycházel právě z délky posuzovaného řízení přesahující 9 let, a nikoliv že by délku řízení stanovil právní mocí rozsudku VS, z jehož odůvodnění vyplynulo, že odvolání státního zástupce v neprospěch žalobce bylo shledáno jako nedůvodné, resp. kdyby neabsentoval výrok v rozhodnutí VS, byl by žalobce pravomocně obžaloby zproštěn již tímto rozsudkem. Soud již uvedenou skutečnost nehodnotil v rámci kritéria postupu soudu, aj. neboť by šlo o duplicitní přičítání téže okolnosti.

33. Délku řízení soud hodnotí jako nepřiměřenou. Soud prvního stupně konstatuje, že by již nepostačovalo pouhé konstatování porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, a to zejména s ohledem na to, že se jedná o trestní věc a ta má být vyřešena v co nejkratším možném časovém rozpětí, což jednoznačně nelze považovat délku přesahující 9 let. Navíc za okolností konkrétní věci, její složitosti a postupu soudu. Soud je toho názoru, že je třeba žalobce odškodnit v penězích. Za přiměřenou částku za jeden rok považuje nalézací soud částku 18 000 Kč (tj. 1 500 Kč za jeden měsíc), a to s ohledem na to, že je možno na posuzované řízení pohlížet jako na značně dlouhé s ohledem na všechny okolnosti posuzovaného řízení, kdy navíc žalobce se na délce řízení nepodílel. Za první dva roky je tato částka snížena na polovinu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1078/2013).

34. Výpočtem tudíž dospěl soud prvního stupně k základní částce ve výši 148 500 Kč (18 000 x 8 + 1 500 x 3). Bylo však nezbytné dále se blíže zabývat kritérii, která mají vliv na celkovou délku řízení, a tedy i na stanovení konečné částky náležející jako zadostiučinění.

35. Co se týká složitosti věci, soud uvádí, že shledal v posuzované věci skutkovou, právní i procesní složitost. Trestní věc se týkala 18 obviněných, do věci byl zapojen mezinárodní prvek, kdy bylo nutné doručovat a žádat o spolupráci (výpisy z bankovních účtu, extradice, aj.) [stát], [stát], [stát], [stát], [stát]. Ve věci byli vyslechnuti svědci ze [stát], což souvisí s ustanovením tlumočníků a překladatelů a určení jejich odměn. Ve věci byly vypracovány znalecké posudky. Bylo nezbytné rozhodovat o zajištění věcí. Ve věci bylo vyslechnuto značné množství svědků, bylo provedeno mnoho listinných důkazů. V tomto směru lze odkázat na názor Nejvyššího soudu vyjádřený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2139/2010, dle kterého různorodost užitých důkazních prostředků, jako je množství různých svědků, listiny, či výslech znalce, svědčí o skutkové složitosti věci, která má vliv na délku řízení. Soud rozhodoval o zálohách na odměny obhájců. Obvinění museli mít ze zákona obhájce (tzv. povinné zastoupení), s čímž souviselo i jejich zproštění a opětovné ustanovení. O rozsáhlosti věci svědčí i délka konečného rozsudku (186 listů) a množství listů spisů. V průběhu řízení bylo nezbytné rozhodnout o vyloučení věci, zastavení z důvodu úmrtí, aj. S ohledem na složitost řízení soud přistoupil ke snížení základní částky o 20 %.

36. Co se týká jednání žalobce, ten si sice důvodně stěžoval na průtahy řízení, avšak až v řízení v dovolacím, kdy právě došlo ke shora uvedeným nesrovnalostem z důvodu absence výroku, které byly již v rámci hodnocení délky řízení posouzeny v dostatečném rozsahu. Opakovaně bylo odročováno z důvodu kolize obhájců, ukončení jejich zastupování. Bylo rozhodováno o žádosti žalobce na bezplatnou obhajobu. Základní částka tak s ohledem na toto kritérium nikterak nemodifikoval.

37. Pokud jde o kritérium postupu orgánů státu v rámci posuzovaného řízení, soudy nepostupovaly plynule a koncentrovaně, jak ostatně soud již uvedl shora. Zásadní byla prodleva v rámci odvolacího a dovolacího řízení. Pokud však již jde o další postup soudu a orgánů činných v trestním řízení, nelze shledat v jejich postupu nedostatky. Je pravdou, že přípravné řízení trvalo cca 3 roky, avšak s ohledem na rozsáhlost a složitost kauzy toto lze shledat jako dobu přiměřenou. Hlavní líčení pak bylo nařízeno urychleně – jeden měsíc. Pokud se pak jedná o nařizování dalších hlavních líčení, soud postupoval koncentrovaně, nařizoval je v rozmezí několika dní, značně dopředu. Soud dále apeloval na obhájce ohledně zajištění účasti jejich klientů na hl. líčeních, což bylo činěno právě v rámci rychlosti skončení věci. Ve věci žalobce soud rozhodoval 1 x meritorně, ve věci ostatní obžalovaných rozhodoval 2x. Pokud jde o žádost předsedy senátu k prodloužení lhůty k vypracování písemného znění rozsudku, soud v tomto neshledává průtah, neboť věc byla složitá a rozsáhlá a v takovém případě je zcela běžné, že se písemné znění rozsudku čítajících 186 stran nedá stihnout v rámci 30 dní, kdy navíc nelze odhlédnout od toho, že soudce nemá „na stole“ pouze tuto jednu kauzu. Navíc prodloužení nebylo značné, k vyhlášení rozsudku došlo [datum] a písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno v březnu [rok]. Nutno opakovaně dodat, že chybějící výrok o rozhodnutí soudu o odvolání státního zástupce podaného v neprospěch žalobce se projevil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1240/2013), což soud považuje za dostatečné, navíc za situace, kdy byla stanovena základní roční částka 18 000 Kč.

38. Pokud se jedná o význam řízení pro žalobce, pak tento dle konstantní judikatury sice lze hodnotit jako zvýšený (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005), avšak žalobce a význam předmětu řízení pro něj byl odškodňován v rámci řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka], kdy se mu dostalo zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonně vedeným trestním stíháním ve výši 100 000 Kč. I přes výzvu soudu, žalobce uvedl tytéž skutečnosti, které mají svědčit o zvýšeném významu předmětu řízení pro žalobce (zajištěný majetek, vysoký věk, špatný zdravotní stav, nejistotu žalobce vzhledem k absentujícímu výroku), které soud již hodnotil právě v řízení [spisová značka]. S ohledem na význam předmětu řízení tak soud částku již nemodifikoval, neboť by docházelo k dvojímu přičítání téže okolnosti.

39. Celkově shrnuto, soud uzavřel, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, neboť délka uvedeného řízení s odkazem na výše popsané okolnosti byla nepřiměřená a v důsledku porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě žalobci vznikla nemajetková újma (jejíž vznik se předpokládá). Soud proto přistoupil k odškodnění nemajetkové újmy ve finanční podobě, když konstatování porušení práva žalobce je nedostatečnou satisfakcí s ohledem na uvedené okolnosti posuzované věci.

40. Z zkonsolidované judikatury vyšších soudů (srov. stanovisko či nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2011, sp. zn. I ÚS 192/2011) plyne, že výše odškodnění v odůvodnění rozsudku je nutno stanovit s pomocí podrobně rozebraného aritmetického výpočtu (srov. právní věta pod bodem 9 stanoviska). V této věci pak výpočet soudu vypadá následovně: základní částku za rok trvání řízení stanovil soud na 18 000 Kč, za první dva roky trvání řízení pak v poloviční výši v souladu se shora citovaným stanoviskem Nejvyššího soudu (neboť každé řízení musí určitou objektivní dobu trvat), tj. 148 500 Kč. Soud pak základní částku 148 500 Kč ponížil o 20 % z důvodu složitosti věci a uzavřel, že žalobci na přiměřeném zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení náleží částka ve výši 118 800 Kč.

41. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobce byla doručena žalované dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení za důvodný až ode dne [datum], od kterého žalobci požadované právo na zaplacení úroku z prodlení přiznal.

42. Vedle zaplacení finančního zadostiučinění považoval soud za důvodný též požadavek na poskytnutí omluvy, když omluva by měla být prvním prostředkem odčinění vzniklé nemajetkové újmy (pokud se jí poškozený domáhá). Pokud pak jde o požadovaný text omluvy, považoval jej soud za výstižný a odrážející skutečnosti vyplynulé z provedeného dokazování. Za přiléhavou považoval soud i požadovanou formu omluvy. V požadavku na poskytnutí omluvy tak soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.

43. S ohledem na uvedené soud shledal žalobu důvodnou co do poskytnutí omluvy a zaplacení částky 118 800 Kč spolu s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I. a II.), ve zbytku byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta (výrok III.).

44. Výrokem IV soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1,3 o. s. ř. když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované poskytnout mu zadostiučinění za nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Nutno dodat, že soud musel při výpočtu přihlédnout ke změněn právní úpravy zákona č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, zejména § 9 odst. 4, nově § 9a odst. 2 písm. a) a b).

45. Náklady řízení žalobce ve výši 33 133 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a odměna jeho advokáta ve výši 31 133 Kč.

46. Advokát učinil ve věci 5 úkonů právní služby spočívající v převzetí právního zastoupení, sepisu žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu. Při úkonu právní služby: převzetí právního zastoupení a sepisu žaloby soud vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do [datum], tj. odměna 3 100 Kč (6 200 Kč) dle § 7 bod 5 advokátního tarifu. Při úkonu právní služby: vyjádření ze dne [datum] a účasti na jednání soudu dne [datum] a [datum] soud vycházel z tarifní hodnoty 118 800 Kč dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od [datum], tj. odměna 5 860 Kč (17 580 Kč) dle § 7 bod 5 advokátního tarifu. Náklady jsou dále představovány 2 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do [datum] (600 Kč) a 3 režijními paušály po 450 Kč (1 350 Kč) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od [datum]. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, soud tak navýšil odměnu (25 730 Kč) o 21 %, tj. 5 403 Kč.

47. Soud nepřiznal odměnu za žádost o osvobození žalobce od placení soudního poplatku, neboť to není účelný úkon právní služby, když k výzvě soudu žalobce majetkové poměry nedoložil a řízení o žádosti bylo zastaveno, když jeho obdobné první žádosti učiněné v rámci žaloby bylo pravomocně rozhodnuto (usnesení č.j. [spisová značka]). Dále soud nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne [datum], neboť taktéž nelze toto považovat za účelný úkon právní služby. Soud dále nepřiznal odměnu za sepis výzvy k zaplacení, neboť na to dle § 31 odst. 4 OdpŠk není nárok.

48. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když soud prodloužil zákonnou lhůtu ze 3 dnů na 15, protože takové prodloužení je možno po žalobci spravedlivě požadovat a žalované umožní včasné administrativní zpracování soudem uloženého plnění, resp. plnění ze státního rozpočtu je spojeno s náročnou administrativní činností. Místo plnění u náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zastupujícího advokáta