22 C 93/2021-183

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neexistence zástavního práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], [stát. instituce], [stát. instituce], nejsou zatíženy zástavním právem smluvním zřízeným k zajištění pohledávky do výše [částka] s příslušenstvím žalované vůči žalobkyni ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně původně označila žalovanou jako [název žalované] pobočka Česká republika, [IČO]. Po celou dobu řízení soud na straně žalované jednal se [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa žalované], [příjmení] republika, zapsaná v knize firem vedené [příjmení] soudem [příjmení] pod číslem [anonymizována dvě slova], která byla zastoupena advokátem (č. l. 42). [příjmení] moc udělila zástupci [právnická osoba] [anonymizováno], nikoli [název žalované] pobočka Česká republika. Žalovaná se ve svých podáních označovala jako [název žalované] se sídlem [adresa žalované], [příjmení] republika, zapsaná v knize firem vedené [příjmení] soudem [příjmení] pod číslem [anonymizována dvě slova], jednající organizační složkou [název žalované] pobočka Česká republika, [IČO]. Před vyhlášením rozhodnutí žalobkyně dříve, než byla soudem vyzvána k odstranění rozporu mezi označením žalované a žalobním tvrzením, žalovanou označila jako [název žalované] se sídlem [adresa žalované], [příjmení] republika, zapsaná v knize firem vedené [příjmení] soudem [příjmení] ([anonymizováno] [příjmení] [příjmení]) pod číslem [anonymizována dvě slova], jednající organizační složkou [název žalované] pobočka Česká republika, [IČO], se sídlem [adresa]; vedená u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. A [číslo]. Za situace, kdy soud v celém řízení jednal se zástupcem [právnická osoba] [anonymizováno], a z předložených listin plyne, že zástavním věřitelem je [právnická osoba] [anonymizováno], soud přihlédl k opravě v označení žalované provedené žalobkyní a řízení nezastavil pro nezpůsobilost být účastníkem řízení na straně žalované.

2. Žalobkyně se žalobou domáhala určení neexistence zástavního práva, které bylo zapsáno k pozemkům uvedeným ve výroku I. rozsudku (dále jen„ Nemovitosti“) ve výlučném vlastnictví žalobkyně ve prospěch žalované osobou, která nebyla jejich skutečným vlastníkem, a jež k zápisu zástavního práva neměla ani souhlas skutečného vlastníka pozemků, čímž došlo k zatížení pozemků zápisem práva v rozporu se zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), v důsledku čehož zapsaný stav v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti právního mimoknihovního stavu a žalobkyně je zápisem omezována na svém vlastnickém právu. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a panem [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřena kupní smlouva (dále jen„ Kupní smlouva“). Pan [příjmení] [příjmení] uzavřel Kupní smlouvu v pozici jednatele žalobkyně, a to za zjevně nevýhodných podmínek, kdy mj. kupní cena za Nemovitosti a další převáděné pozemky byla mnohonásobně nižší než cena obvyklá a její splatnost byla stanovena na nepřiměřeně dlouhou dobu. Mezi panem [jméno] [příjmení] a žalovanou byla dne [datum] v rozporu s ObčZ uzavřena zástavní smlouva k zajištění peněžitých pohledávek a jejich příslušenství vztahujících se ke smlouvě o poskytnutí kontokorentního úvěru [číslo] (dále jen„ Zástavní smlouva“). Na základě Zástavní smlouvy došlo ke zřízení zástavního práva ve prospěch žalované k tíži Nemovitostí (dále jen„ Zástavní právo“). Zástavní právo bylo do Katastru nemovitostí zapsáno jako„ Zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky do výše [částka] s příslušenstvím.“ Proti panu [jméno] [příjmení] bylo zahájeno insolvenční řízení ke dni [datum]. Dne [datum] byl Krajským soudem v Ostravě vydán rozsudek č. j. [číslo jednací] ([insolvenční spisová značka]), kterým bylo určeno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem Nemovitostí. Z odůvodnění rozsudku plyne, že Kupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem (nebyl zpracován znalecký posudek stanovující jeho tržní cenu, žalobkyně byla poškozena, neboť cena převáděných nemovitostí byla ve skutečnosti daleko vyšší).

3. Podpis pana [příjmení] jako jednatele žalobkyně na předmětném právním titulu nelze považovat za projev vůle skutečného vlastníka nemovitostí, jenž by souhlasil se zřízením zástavního práva ve prospěch žalované k zajištění pohledávky třetí osoby. Podle ust. § 161 ObčZ ve spojení s ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ OZ“) mohlo být zřízeno zástavní právo k cizí věci pouze se souhlasem jejího vlastníka. V daném případě je třeba rozlišovat dva projevy vůle, a to projev vůle vlastníka zřídit k vlastní věci zástavní právo: ze Zástavní smlouvy vyplývá, že tento projev vůle vlastníka učinila nikoliv žalobkyně, ale pan [jméno] [příjmení]. Druhým projevem vůle, který je třeba rozlišovat, je projev vůle vlastníka nemovitosti zastavit vlastní majetek ve prospěch osoby, která má pohledávku za osobou odlišnou od vlastníka. Z předmětné zástavní smlouvy tento projev dovodit nelze, protože obsah Zástavní smlouvy nezachycuje projev žalobkyně, co by vlastníka ke dni uzavření zástavní smlouvy. Žalobkyně měla v době vzniku zástavní smlouvy pouze tzv. holé vlastnictví, tedy chyběla držba vlastnického práva a spolu s ní právo nakládat s předmětem vlastnictví, natož pak udělit souhlas k zastavení Nemovitostí.

4. Účinky absolutní neplatnosti působí„ ex tunc“, tedy od samého počátku. Neplatné tak bylo také zřízení Zástavního práva, kdy ke zřízení Zástavního práva mělo dojít mezi panem [jméno] [příjmení], který nebyl vlastníkem Nemovitostí, a žalovanou, v době, kdy pan [jméno] [příjmení] nebyl vlastníkem Nemovitostí a jako takový nemohl disponovat s Nemovitostmi. Nemovitosti byly dány do zástavy žalované bez souhlasu žalobkyně, tedy vlastníka Nemovitostí. S ohledem na postavení žalované, jakožto odborné finanční instituce, není možné postup žalované před uzavřením Zástavní smlouvy označit za postup v dobré víře v zápis uvedený v katastru nemovitostí. [jméno] víru nelze založit pouhým nahlédnutím do katastru nemovitostí, musí se vždy náležitě přesvědčit zejména o vlastnickém právu zástavce. Žalovaná měla a mohla nahlédnout také do Kupní smlouvy, jakožto nabývacího titulu, ze které by zjistila, že se na první pohled jeví přinejmenším jako problematická, a to s ohledem na její strany, tj. nabyvatel je současně jednatelem převodce, výši kupní ceny, která nebyla určena znaleckým posudkem a byla řádově nižší než cena obvyklá a dále pak na splatnost kupní ceny ujednané na dobu více než 20 let, a to bezúročně. S ohledem výše uvedené by žalovaná při vynaložení přiměřené obezřetnosti zjistila rozpor Kupní smlouvy s ObčZ, který může způsobit její absolutní neplatnost. S ohledem na absolutní neplatnost Kupní smlouvy nemohl pan [jméno] [příjmení] [jméno] zatížit Zástavním právem ve prospěch žalované. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k podepsání souhlasného prohlášení o neexistenci Zástavního práva.

5. Na určení neexistence zástavního práva má žalobkyně jako vlastník zatížené nemovitosti naléhavý právní zájem. Jelikož v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce], je stále u Nemovitostí vyznačeno Zástavní právo váznoucí ve prospěch žalované, je dán naléhavý právní zájem na určení toho, že na Nemovitostech nevázne Zástavní právo k zajištění pohledávky žalované. Toto určení je nezbytné proto, aby katastrální úřad provedl výmaz Zástavního práva. Žalobkyně žalobou chrání své jmění před úbytkem co do majetku, tedy cílem výkonu práva je ochrana majetku žalobkyně a nikoliv pouze poškození žalované.

6. Kdyby zástavní právo vzniklo, zaniklo by spolu s pohledávkou žalované za žalobkyní na základě reorganizačního plánu, pro který žalovaná hlasovala, který byl splněn a soudem jeho splnění vzato na vědomí. Předmětný reorganizační plán je dle insolvenčního zákona hmotněprávní dohodou účastníků insolvenčního řízení o tom, jak bude naloženo s majetkem dlužníka a jaký dopad to bude mít na pohledávky věřitelů. Mezi účastníky je nesporné, že předmětná pohledávka žalované za žalobkyní vznikla v době před zahájením insolvenčního řízení, v tomto řízení byla uplatněna přihláškou žalované, zahrnuta do reorganizačního plánu v celém rozsahu, v reorganizačním plánu bylo stanoveno, že nejen pohledávka žalované, ale i jí podobné, budou vypořádány z majetku dlužníka tak, že ve výši 11 % pohledávky dojde k jejímu zániku splněním z majetkové podstaty a v části 89 % dojde k zániku pohledávky jinak než splněním, tj. v daném případě na základě dohody věřitele a dlužníka v reorganizačním plánu. Zástavní právo je akcesoricky co do účinků vázáno na trvání pohledávky, kterou má zajišťovat. V reorganizačním plánu ani v insolvenčním zákonu není ustanovení, které by toto pravidlo akcesority pro daný případ vyloučilo.

7. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že Zástavní právo vzniklo platně a stále trvá. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani skutečnost, že bylo pravomocně rozhodnuto o vlastnickém právu žalobkyně k Nemovitostem. Podle platné právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 mohla být dána do zástavy cizí nemovitá věc, pokud k tomu vyslovil vlastník souhlas. Se zřízením zástavního práva v Zástavní smlouvě žalobkyně nejen souhlasila, ale jednalo se o základní a nepřekročitelnou podmínku. Z úvěrové smlouvy je patrné, že žalobkyně výslovně souhlasila se zřízením Zástavního práva, a protože v té době byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků zapsán pan [jméno] [příjmení], výslovně požádala pana [jméno] [příjmení] o to, aby Zástavní právo zřídil. Kromě toho nelze přehlédnout, že vedlejším účastníkem Zástavní smlouvy je žalobkyně, která Zástavní smlouvu také podepsala. V textu Zástavní smlouvy je dokonce na několika místech počítáno s tím, že se vlastníkem pozemků může stát či stane namísto pana [jméno] [příjmení] žalobkyně. Kromě toho z textu celé Zástavní smlouvy je patrné, že má v podstatě stejným způsobem zavazovat pana [jméno] [příjmení] a žalobkyni. Žádné předpisy neukládají žalované jako zástavnímu věřiteli povinnost prověřit si nabývací tituly zástavců.

8. Nedůvodnost žalobou uplatněného nároku vyplývá ovšem i z toho, že postup žalobkyně, která se až v roce 2017 začala domáhat určení vlastnického práva mj. k Nemovitostem a následně i sejmutí zástavních práv, je nutno považovat za zneužití výkonu práva, kterému nepřísluší právní ochrana. Žalobkyně (jednající jednatelem [příjmení]) se začala domáhat určení vlastnictví k předmětným nemovitostem zcela záměrně až v době, kdy skončila její reorganizace, ačkoliv již od [datum] byl jednatelem žalobkyně (a předtím ještě členem věřitelského výboru), a tudíž už v rámci probíhající reorganizace věděl, že Kupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, nicméně tuto skutečnost žalobkyně nenamítala proto, aby Nemovitosti nebyly zpeněženy v rámci insolvenčního řízení žalobkyně. Žalobkyně v rámci svého insolvenčního řízení tvrdila, že při reorganizaci bude možno uspokojit věřitele i z pozemků, které jsou ve výlučném vlastnictví tehdejšího jednatele a společníka (tj. [jméno] [příjmení]). Z jejího sdělení ze dne [datum] plyne, že hodnota takových pozemků v k. ú. [část obce] měla činit cca 117 milionů korun (ač mu sporné pozemky byly prodány za [částka]).

9. Ač reorganizační plán nabyl účinnosti, je i nyní žalovaná jakožto zástavní věřitel oprávněna domoci se uspokojení své pohledávky ze zpeněžení zástavy, neboť v době provádění reorganizace nebyly Nemovitosti v důsledku protiprávního jednání žalobkyně zahrnuty do její majetkové podstaty a žalovaná nemohla svou pohledávku přihlásit jako zajištěnou. V roce [rok], kdy se přihlašovaly pohledávky do insolvenčního řízení žalobkyně, ustanovení § 356 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (dále jen„ IZ“) neobsahovalo pravidlo o tom, že zánik pohledávek nastává i v případě, kdy věřitelé svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásili. Žalovaná nemohla v důsledku protiprávního jednání žalobkyně přihlásit svou pohledávku za ní jako zajištěnou, nemohlo proto dojít účinností reorganizačního plánu k jejímu zániku. Účinností reorganizačního plánu mohou zaniknout pouze ta práva věřitelů, která jsou uvedena v reorganizačním plánu. Nelze připustit, aby v důsledku proběhnuté reorganizace žalobkyně došlo k zániku naprosto významné části pohledávek věřitelů žalobkyně a několik let poté by vyšlo najevo, že žalobkyně i v době probíhající reorganizace vlastnila Nemovitosti.

10. Z § 356 odst. 3 IZ dále plyne, že práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena. Z uvedeného ustanovení proto na základě jazykového výkladu vyplývá, že i když nabude účinnosti reorganizační plán, může se věřitel domáhat uspokojení dluhu po jiných spoludlužnících či ručitelích, tedy i po zástavních dlužnících odlišných od žalobkyně. Vzhledem k tomu, že v době provádění reorganizace byl zaknihovaným vlastníkem Nemovitostí pan [jméno] [příjmení], a tyto nebyly zahrnuty do majetkové podstaty žalobkyně, je nutno připustit aplikaci předmětného ustanovení i na případy, stane-li se vlastníkem nemovitých věcí po proběhnuté reorganizaci s účinky„ ex tunc“ i samotný dlužník (jako v projednávané věci), neboť v opačném případě by mohli věřitelé přijít o možnost uspokojení své pohledávky tím, že dlužník si po proběhnuté reorganizaci„ obnoví“ své vlastnické právo k věci, kterou pozbyl, a to např. i v součinnosti s druhou smluvní stranou. Vzhledem k tomu, že reorganizační plán nikterak nehovoří o tom, že by v důsledku jeho účinnosti mělo dojít k zániku práva žalované domáhat se uspokojení ze zástavy, toto právo nezaniklo (§ 356 odst. 4 IZ).

11. V rámci závěrečné řeči žalovaná navrhla zastavení řízení z důvodu nedostatku právní subjektivity žalované. 12. [jméno] [příjmení] byl jednatelem žalobkyně od [datum] do [datum], v období od [datum] ke dni [datum] byl jednatelem [jméno] [příjmení]. Jednatel byl oprávněn jednat jménem společnosti samostatně (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku ze dne [datum]).

13. Žalobkyně je evidována jako vlastník Nemovitostí. K zajištění pohledávky žalované do výše [částka] s příslušenstvím je vyznačeno zástavní právo smluvní k Nemovitostem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí k datu [datum]).

14. Žalobkyně jako prodávající prodala panu [jméno] [příjmení] jako kupujícímu (ve smlouvě označen rodným číslem a bydlištěm) Nemovitosti za kupní cenu [částka], která měla být zaplacena na bankovní účet žalobkyně do jednoho roku od podpisu kupní smlouvy. Smlouvu podepsal za prodávajícího [jméno] [příjmení] – jednatel a za kupujícího [jméno] [příjmení] – označen rodným číslem (prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum]).

15. Dodatkem [číslo] ke kupní smlouvě došlo ke změně ujednání o kupní ceně tak, měla být zaplacena na bankovní účet prodávajícího do [datum] (prokázáno Dodatkem [číslo] ke kupní smlouvě ze dne [datum]).

16. Dodatkem [číslo] ke kupní smlouvě došlo ke změně ujednání o kupní ceně tak, měla být částečně uhrazena kupujícím do [datum] formou zápočtů faktur v souhrnné výši [částka] a zůstatek kupní ceny [částka] měl byt zaplacen do [datum] (prokázáno Dodatkem [číslo] ze dne [datum]).

17. Smlouvou o poskytnutí kontokorentního úvěru [číslo] se žalovaná jako banka zavázala poskytnout žalobkyni jako klientovi kontokorentní úvěr tak, že žalobkyni umožnila čerpat dle platební situace a potřeb, jakož i rozsahu poskytnutého zajištění pohledávek banky, finanční prostředky k zajištění plynulého běžného provozního financování do maximální výše [částka]. Čerpání a splácení úvěru mělo být prováděno prostřednictvím běžného účtu žalobkyně. Čerpání úvěru bylo podmíněno vznikem zajištění předvídaného ve smlouvě, a to zástavním právem mimo jiné k Nemovitostem a dále směnkou vlastní. Za žalobkyni smlouvu podepsal [jméno] [příjmení] – jednatel žalobkyně (prokázáno Smlouvou o poskytnutí kontokorentního úvěru [číslo] ze dne [datum]).

18. Žalobkyně a žalovaná uzavřely ke Smlouvě o poskytnutí kontokorentního úvěru [číslo] dodatek [číslo] dne [datum], jehož předmětem byla změna výše čerpání kontokorentního úvěru do úvěrového rámce [částka] (prokázáno Dodatkem [číslo] ke Smlouvě o poskytnutí kontokorentního úvěru [číslo]).

19. Žalovaná jako zástavní věřitel, [jméno] [příjmení] jako zástavce a žalobkyně jako vedlejší účastník (označeny jako smluvní strany smlouvy) uzavřeli Zástavní smlouvu, ve které pan [jméno] [příjmení] jako zástavce prohlásil, že je výlučným vlastníkem Nemovitostí. Zástavním právem k těmto nemovitostem byla zajištěna pohledávka žalované za žalobkyní do výše [částka] a veškerého příslušenství na základě smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků. Žalovaná jako zástavní věřitel toto zástavní právo přijala. Na žalobkyni měla přejít nejpozději spolu s vlastnictvím zástavy práva a povinnosti vlastníka zástavy dle této smlouvy. Uvedené povinnosti a prohlášení platí od okamžiku podpisu smlouvy po celou dobu trvání zástavního práva s tím, že pro zástavce platí od podpisu smlouvy po dobu trvání jeho vlastnického práva k zástavě a pro vedlejšího účastníka od okamžiku, kdy se stane vlastníkem zástavy po celou další dobu trvání zástavního práva, pokud není výslovně uvedeno jinak. Smlouvu podepsal pan [jméno] [příjmení] jako zástavce, pan [jméno] [příjmení] – jednatel za vedlejšího účastníka a žalobkyně (prokázáno zástavní smlouvou ze dne [datum]).

20. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud nařídil k uspokojení pohledávky žalované jako zástavního věřitele ve výši [částka] ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru [číslo] ve znění Dodatku [číslo] uzavřené dne [datum] vůči žalobkyni jako zástavnímu dlužníku, soudní prodej zástavy – Nemovitostí.

21. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno], byl zjištěn úpadek žalobkyně.

22. Přihláškou pohledávky ze dne [datum] žalovaná do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum] ve znění Dodatku [číslo] ve výši [částka] (přihláška P11, sp. zn. [insolvenční spisová značka]).

23. V doplnění soupisu majetkové podstaty dlužníka – žalobkyně [příjmení] uvedené nejsou (doplnění soupisu ze dne [datum], sp. zn. [insolvenční spisová značka]).

24. Žalobkyně uvedla, že při reorganizaci bude možno uspokojit věřitele, jejichž pohledávky nejsou zajištěny majetkem dlužníka (žalobkyně), avšak jsou zajištěny soukromým nemovitým majetkem dlužníkova vlastníka, z prodeje pozemků [jméno] [příjmení] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce]. Hodnota těchto pozemků měla činit cca 117 mil. Kč (doplnění návrhu dlužníka - žalobkyně ze dne [datum], sp. zn. [insolvenční spisová značka]).

25. Ve zprávě o reorganizačním plánu žalobkyně je uvedeno, že ke dni účinnosti reorganizačního plánu se výše každé z nezajištěných pohledávek snižuje o 89 %, to je na 11 % jejich zjištěné výše. Restrukturalizovaná výše každé z nezajištěných pohledávek je uvedena v příloze [číslo] k reorganizačnímu plánu. Zjištěné pohledávky věřitelů zařazených do této skupiny v rozsahu snížení (to je 89 %) zanikají ke dni účinnosti reorganizačního plánu. Pohledávka žalované ve výši [částka] je uvedena jako nezajištěná pohledávka. V příloze [číslo] reorganizačního plánu žalobkyně je uveden seznam pohledávek nezajištěných věřitelů a jejich restrukturalizace - pohledávka žalované [číslo] ve výši [částka] – výše uspokojení [částka] (zpráva o reorganizačním plánu, Příloha [číslo] sp. zn. [insolvenční spisová značka]).

26. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno], namísto přihlášeného věřitele [číslo] [právnická osoba] vstoupil do řízení Ing. [jméno] [příjmení].

27. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizováno], byl reorganizačního plán dlužníka (žalobkyně) schválen.

28. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno], byl člen věřitelského výboru Ing. [jméno] [příjmení] zproštěn funkce člena věřitelského výboru a na jeho místo bylo jmenován věřitel [anonymizována tři slova] s r.o.

29. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizováno], insolvenční soud vzal na vědomí splnění reorganizačního plánu. Tímto reorganizace skončila.

30. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ([insolvenční spisová značka]) ve věci žalobkyně proti žalovaným: 1) [právnická osoba], 2) [jméno] [příjmení] o určení vlastnického práva, bylo určeno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem Nemovitostí. V odůvodnění je uvedeno, že kupní smlouva ze dne [datum], na základě níž [jméno] [příjmení] nabyl vlastnické právo k Nemovitostem, je absolutně neplatná a vlastnické právo k uvedeným pozemkům proto nadále svědčí žalobkyni.

31. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum] ([insolvenční spisová značka]), bylo shora citované rozhodnutí [název soudu] potvrzeno.

32. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizována dvě slova], byl zjištěn úpadek dlužníka: [jméno] [příjmení].

33. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno], bylo schváleno oddlužení dlužníka – [jméno] [příjmení] kombinací zpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře.

34. V soupisu majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] jsou uvedeny Nemovitosti (soupis majetkové podstaty ze dne [datum], [insolvenční spisová značka]).

35. Žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení [insolvenční spisová značka] mimo jiné neuhrazenou kupní cenu za Nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] (přihláška pohledávky ze dne [datum], [insolvenční spisová značka]).

36. Žalobkyně adresovala žalované žádost o podepsání souhlasného prohlášení o neexistenci zástavního práva ve vztahu k Nemovitostem (prokázáno přípisy ze dne [datum] a [datum]).

37. Žalovaná žalobkyni sdělila, že souhlasné prohlášení nepodepíše a nesouhlasí s právním hodnocením a žalobkyně. Je přesvědčena, že disponuje platně zřízeným zástavním právem (prokázáno vyjádřením žalované ze dne [datum], [datum]).

38. Žalobou na určení existence nevykonatelné pohledávky ze dne [datum] a zpětvzetím žaloby ze dne [datum rozhodnutí] ([spisová značka]) soud neučinil zjištění podstatné pro posouzení věci.

39. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: k zajištění pohledávky žalované do výše [částka] s příslušenstvím je vyznačeno zástavní právo smluvní k Nemovitostem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] ve prospěch žalované. Žalobkyně je vlastníkem Nemovitostí. Žalovaná přihlásila pohledávku ze Zástavní smlouvy ve výši [částka] do insolvenčního řízení. Pohledávka žalované ve výši [částka] byla uspokojena v rámci reorganizace žalobkyně. Dne [datum] vzal insolvenční soud na vědomí splnění reorganizačního plánu.

40. Podle ust. § 152 ObčZ (ve znění do [datum]) zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Podle ust. § 156 ObčZ (ve znění do [datum]): 1) Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona. 2) Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Podle ust. § 157 odst. 1 ObčZ (ve znění do [datum]) zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak. Podle ust. § 164 ObčZ (ve znění do [datum]): 1) Zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, souboru věcí a bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého pozdějšího oprávněného ze zastaveného jiného majetkového práva nebo předmětu průmyslového vlastnictví a o každého pozdějšího majitele zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru. 2) Ten, vůči němuž působí zástavní právo podle odstavce 1, má postavení zástavního dlužníka. Podle ust. § 1376 OZ Zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo. Podle ust. § 3028 odst. 2 OZ Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 356 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (ve znění do [datum]). 1) Není-li tímto zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv. 2) Účinností reorganizačního plánu zanikají práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty, a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, není-li v tomto zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlišné od dlužníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tím není dotčeno. 3) Práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena. 4) Má-li účinností reorganizačního plánu dojít ke vzniku, změně nebo zániku práv k majetku v majetkové podstatě, lze potřebné projevy vůle jednajících osob zahrnout do reorganizačního plánu. Jsou-li reorganizačním plánem dotčena práva, která se vkládají nebo zapisují do katastru nemovitostí nebo do jiného seznamu podle zvláštních právních předpisů, musí být tato práva v reorganizačním plánu přesně označena a uvedeno i znění záznamu.

41. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, že na Nemovitostech (ne) vázne Zástavní právo (§ 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). K odstranění nejistoty v právním postavení žalobkyně může vést pouze určení toho, zda tu zástavní právo je či není (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003).

42. Žalobou na určení neexistence zástavního práva nedochází ke zjevnému zneužití práva, neboť uplatnění tohoto požadavku nemůže být posuzováno jako výkon práva, který by představoval zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 OZ. Žalobou na určení (ne) existence zástavního práva se pouze konstatuje, zda toto právo existuje či nikoli. Nejde tedy o výkon hmotného práva, nýbrž o realizaci oprávnění vyplývajícího z práva procesního. Pokud by takováto žaloba byla podána šikanózně, absentoval by na požadovaném určení naléhavý právní zájem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které řeší určení vlastnického práva, avšak na projednávanou věc je analogicky aplikovatelné s ohledem na deklaratorní charakter obou rozhodnutí).

43. Vzhledem k tomu, že zástavní právo vzniklo (rok [rok]) před nabytím účinnosti OZ, soud posuzoval jeho vznik podle ObčZ. Zánik zástavního práva posuzoval s ohledem na dobu jeho zániku (rok [rok]) podle OZ.

44. Zástavní smlouvou vzniklo zástavní právo žalované k Nemovitostem. Soud tento závěr učinil na základě obsahu Zástavní smlouvy, zejména poukazuje na skutečnost, která je pro výklad obsahu smlouvy významná, a to že žalobkyně byla označena jako smluvní strana Zástavní smlouvy, jednalo se o zajištění jejího závazku vůči žalované a pro případ svého (budoucího) vlastnictví Nemovitostí výslovně vyjádřila vůli vykonávat práva a povinnosti vlastníka zástavy. Skutečnost, že v době uzavření Zástavní smlouvy žalobkyně nebyla zapsána jako vlastník Nemovitostí v katastru nemovitostí a ve smlouvě nebyla označena jako vlastník (zástavce), nemá vliv na projevení souhlasu, aby Nemovitosti sloužily k zajištění závazku žalobkyně. Zástavní právo žalované zaniklo účinností reorganizačního plánu žalobkyně.

45. Námitka žalované, že žalovaná nemohla v důsledku protiprávního jednání žalobkyně přihlásit svou pohledávku za ní (jako zajištěnou), a proto nemohlo dojít účinností reorganizačního plánu k jejímu zániku, není důvodná, protože ust. § 356 IZ nerozlišoval (a nerozlišuje) mezi pohledávkami zajištěnými a nezajištěnými. Pro zánik přihlášené pohledávky (bylo prokázáno, že byla přihlášená) dle tohoto ustanovení (ne) zajištěnost pohledávky nebyla z hlediska jejího zániku významná. Výklad žalované, který zpochybňuje (po šesti letech) rozhodnutí insolvenčního soudu, je v rozporu se zásadou právní jistoty.

46. Obsah reorganizačního plánu je pro dlužníka a věřitele závazný a nelze připustit jeho dodatečné zpochybňování. Nelze též přehlédnout důsledky, které by plynuly z dovolatelem prosazovaného výkladu. Připuštění možnosti dodatečného zpochybnění zařazení věřitelů do jednotlivých skupin věřitelů by vedlo k tomu, že by věřitelé po nabytí účinnosti reorganizačního plánu vznášeli vůči dlužníku nové požadavky. Závěr, že měli být zařazeni do jiné skupiny věřitelů, event. že jejich pohledávka neměla být dotčena reorganizací (§ 337 odst. 3 a 4 insolvenčního zákona), by pak mohl vést až k tomu, že dlužník nebude schopen splnit přijatý reorganizační plán. Takto nově se objevivší nároky by totiž mohly překročit možnosti dlužníka, s nimiž počítal předkladatel reorganizačního plánu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

47. Námitka žalované, že se může jako věřitel domáhat uspokojení dluhu po jiných spoludlužnících či ručitelích, tedy i po zástavních dlužnících odlišných od žalobkyně (§ 356 IZ odst. 3 IZ) je nedůvodná. Interpretací § 356 IZ odst. 3 IZ se zabýval Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a dospěl závěru, že zanikne-li na základě reorganizačního plánu pohledávka insolvenčního věřitele, aniž by došlo k náhradě této pohledávky pohledávkou jinou (dohoda o zániku závazku, prominutí dluhu, započtení pohledávek), pak s ohledem na princip akcesority zástavního práva zaniká rovněž zástavní právo (srov. § 1376 o. z.). Aplikace § 356 odst. 3 insolvenčního zákona rovněž na zástavní dlužníky, kteří zajišťují reorganizačním plánem dotčenou pohledávku věřitele za insolvenčním dlužníkem, je vyloučena. Nezanikne-li pohledávka věřitele vůči dlužníku (proto, že tak stanoví reorganizační plán nebo zákon), pak § 356 odst. 3 insolvenčního zákona sám o sobě není (nemůže být) oporou pro závěr, že reorganizačním plánem zůstává nedotčeno právo dlužníkova věřitele domáhat se uspokojení pohledávky vůči třetí osobě, která dluh zajišťuje svým majetkem z titulu zástavního práva (vůči zástavnímu dlužníku odlišnému od osobního dlužníka, který prochází reorganizací).

48. Žalobkyně prokázala, že má naléhavý právní zájem na určení, že na jejích Nemovitostech nevázne zástavní právo. Bylo zjištěno, že Zástavní právo vzniklo a ke dni podání žaloby již neexistovalo. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

49. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla plně procesně úspěšná, náleží jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají ze: -) zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], -) odměny advokáta podle § 7 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen “advokátní tarif“) po [částka] za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, 2 vyjádření, účast u jednání), -) odměny advokáta podle § 7 odst. 1, § 11 odst. 2 advokátního tarifu po [částka] za 2 úkony právní služby (odvolání proti přerušení řízení, účast na jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozsudku), -) náhrady hotových výdajů advokáta ve výši po 300 Kč k 7 úkonům právní služby podle ust. § 13 advokátního tarifu, -) náhrady 21% DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkové náklady řízení činí [částka].

50. V [anonymizována tři slova] [název soudu] [ústavní nález] ze [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 21 slov] [role v řízení] [anonymizováno 14 slov] [datum] [anonymizováno 15 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]).

Poučení