22 CO 189/2022 - 223

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeš a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] 2. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o částku 374 955 Kč o odvolání žalobce a žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 2. 5. 2022, č. j. 16 C 245/2021 – 166 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že pro částku 93 576,72 Kč se žaloba zamítá; v dalším se v tomto výroku a ve výroku II. potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 29 098 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 14 049 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

Odůvodnění

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 242 382,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. zamítl žalobu ohledně částky 132 572,83 Kč. Výrokem III. uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 28 847,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce. V odvolání namítá, že v odůvodnění rozsudku zcela absentují důvody, pro které soud prvního stupně dovozuje přiměřenost sjednané smluvní pokuty právě ve výši 0,2% denně, když nikterak neposuzuje okolnosti daného případu, ani nezkoumá důvody, které ke sjednání smluvní pokuty vedly. Požadovaná smluvní pokuta ve výši 0,5% denně je pokutou přiměřenou a žalobce má nárok na její úhradu. Žalobce se rovněž neztotožňuje se závěrem soudu prvého stupně, podle kterého přiznal žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty pouze do dne [datum] s odůvodněním, že k tomuto dni žalovaní uhradili zbývající část svého dluhu v podobě sjednaného úroku ve výši 15 000 Kč. Pokud by účastníci smluvního vztahu měli zájem sjednat úrok konkrétní a neměnnou částkou, pak by tak jistě učinili. Toto však žádný z účastníků smlouvy neměl v úmyslu, úrok byl sjednán v procentní výši za kalendářní rok a jakýkoli jiný výklad tohoto zcela jednoznačného smluvního ujednání nemá oporu v žádném z provedených důkazů. Žalobce má proto zato, že i po [datum] jsou žalovaní v prodlení s úhradou svého závazku v rozsahu sjednaného úroku a toto prodlení je stiženo sankcí smluvní pokuty. Stěžejní argumentace žalovaných o hrubě nemravném či dokonce trestněprávním jednání žalobce při domáhání se vrácení dluhu se jeví jako zcela liché. Žalobce byl, dosud nepravomocně, zcela zproštěn obžaloby ve věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 14 T 111/2021, když soud po mimořádně obsáhlém dokazování dospěl k závěru, že se skutek, pro který byla podána obžaloba, vůbec nestal. V průběhu dokazování, zejména pak v rámci výslechu svědků při posledním hlavním líčení, vyšlo najevo, že žalovaný 1. v rámci svých výpovědí soustavně lhal, a to nejen o okolnostech údajného spáchání trestného činu, ale i o dalších souvisejících okolnostech. Není tedy pochyb o tom, že žalovaný 1. soustavně lže a překrucuje skutečnosti ve svůj prospěch i v tomto řízení a jeho tvrzení, která uvádí na svou obranu, lze považovat za nevěrohodná. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvého stupně tak, že žalobě zcela vyhoví a uloží žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 374 955 Kč.

3. Proti rozsudku podali odvolání i žalovaní. V odůvodnění namítli, že prodlení se splacením bylo zapříčiněno chováním žalobce. Žalobce ještě před samým datem splatnosti opakovaně kontaktoval žalované a prostřednictvím různých výhružek se domáhal zaplacení nejen dlužných částek, ale i částek podstatně vyšších, než kolik žalovaní obdrželi od žalobce na základě smlouvy o zápůjčce. Podle názoru žalovaných však skutečnost, že jednání žalobce nebylo trestným činem, nevylučuje přesvědčení, že toto jednání bylo v rozporu s dobrými mravy. Co se týká nároku žalobce na smluvní úrok a úrok z prodlení, uvedli, že lze připustit, že žalobce je oprávněn požadovat smluvní úrok ve výši 5 % p. a. a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. ze zápůjček, avšak pouze k datu [datum]. Zdůraznili, že k datu [datum] byli připraveni žalobci celou jistinu zápůjček doplatit. Nebýt policejního zásahu, byla by plná částka dluhu (tedy i doplatek ve výši 100 000 Kč) uhrazena ke dni [datum], kdy žalovaný 1. odjel žalobci dluh splnit, avšak následně byl žalobce zadržen Policií ČR, přičemž žalovaní netušili, co mají dělat, aby nemařili policejní vyšetřování. Podle názoru žalovaných navíc nemá výše sjednané smluvní pokuty ve smlouvách o zápůjčce s ohledem na svou výši právní relevanci, jelikož podle ustálené judikatury by měla být považována za neplatnou, neboť je v rozporu s dobrými mravy. Požadovaná výše smluvní pokuty se váže k dluhu splatnému [datum], přičemž z částky 250 000 Kč zůstalo od [datum] neuhrazeno pouze 50 000 Kč, ačkoliv za tuto dobu do zaplacení dne [datum] je žalobcem požadováno uhrazení smluvní pokuty ve výši téměř 200 000 Kč, což je prakticky čtyřnásobek zůstatku dluhu žalovaných u věřitele. Žalovaní takovou výši smluvní pokuty při tehdejší výši zůstatku jejich dluhu považují za nemravnou a jsou přesvědčeni, že by mělo dojít k její moderaci soudem. Navrhli, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu zamítne.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že zatímco odvolání žalobce důvodné není, odvolání žalovaných zčásti důvodné je.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 374 955 Kč s odůvodněním, že tento dluh vznikl z titulu smluv o zápůjčce ze dne [datum] a [datum] uzavřených mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovanými jako vydlužiteli. Žalobce na základě těchto smluv zapůjčil žalovaným částky 250 000 Kč a 50 000 Kč, žalovaní zápůjčky po splatnosti postupně vrátili, ale zaplatili pouze část sjednaného úroku. Žalovaná částka se skládá z následujících nároků: u smlouvy uzavřené dne [datum] ze smluvní pokuty ve výši 241 000 Kč, zbylého sjednaného 5% úroku ze zápůjčky ve výši 643,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení u této zápůjčky ve výši 4 041,09 Kč z částky 250 000 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 2 109,58 Kč z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] a u smlouvy uzavřené dne [datum] ze smluvní pokuty ve výši 120 250 Kč, sjednaného úroku ve výši 5% ve výši 3 979,45 Kč a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 931,50 Kč z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum].

6. Žalovaní nárok žalobce neuznali. Nesporovali uzavření smluv o zápůjčce ani faktické poskytnutí zápůjčky v celkové výši 300 000 Kč. Tato částka byla z jejich strany plně uhrazena, když dne [datum] uhradili první splátku ve výši 200 000 Kč, dne [datum] uhradili dvě splátky po 50 000 Kč a dne [datum] zaplatili žalovaní částku ve výši 15 000 Kč, která představovala sjednané úroky. Částku 100 000 Kč chtěli žalovaní předat žalobci již dne [datum], během tohoto předání však došlo k zásahu Policie ČR, v jehož důsledku byl žalobce zadržen a finanční prostředky byly ze strany policejního orgánu zajištěny, a teprve později došlo k jejich vrácení žalovaným. S ohledem na chování žalobce, kterého se dopustil ve vztahu k žalovaným v souvislosti s vymáháním předmětného dluhu a za které je stíhán pro spáchání zločinu vydírání, považují žalovaní nárok žalobce za rozporný s dobrými mravy. Žalovaní dále nesouhlasí s nárokem žalobce na úhradu smluvních pokut z důvodu jejich výše, která se jim jeví nepřiměřenou. Soud má možnost výši smluvních pokut moderovat. Je nutné také přihlédnout k tomu, že splácení dluhu bylo po určitou dobu ovlivněno právě chováním žalobce ve vztahu k žalovaným. Pokud by tomu tak nebylo, byla by celá zápůjčka splacena nejpozději dne [datum]. Z uvedených důvodů navrhli zamítnutí žaloby.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že mezi žalobcem v pozici zapůjčitele a žalovanými v pozici vydlužitelů byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byly peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč, které zapůjčitel předal vydlužitelům osobně v den podpisu smlouvy, splatnost zápůjčky byla sjednána dne [datum]. Bylo sjednáno, že pokud budou vydlužitelé v prodlení s vrácením zápůjčky, sjednaly si strany smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení až do úplného splacení zápůjčky včetně úroků. Dále dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byly peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které zapůjčitel předal vydlužitelům osobně v den podpisu smlouvy, splatnost zápůjčky byla sjednána dne [datum]. Bylo ujednáno, že pokud budou vydlužitelé v prodlení s vrácením zápůjčky, sjednaly si strany smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení až do úplného splacení zápůjčky včetně úroků. Obě zápůjčky byly sjednány jako úročené s úrokem ve výši 5% ročně. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaní sjednané zápůjčky splatili dne [datum] částkou 200 000 Kč, dne [datum] částkou 50 000 Kč, dne [datum] částkou 50 000 Kč a dne [datum] částkou 15 000 Kč. Usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor [obec] ze dne 1.7.2020, č. j. KRPS-157166-45/TČ-2020-010671 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce obviněného ze spáchání zločinu vydírání dle § 175 odst. 1,2 písm. c) trestního zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] v době od 18.00 hodin do 20.00 hodin na parkovišti u čerpací stanice [příjmení] v obci [obec], chtěl společně s dosud neustanoveným mužem pravděpodobně ukrajinské národnosti, kterého si na místo vzal jako garanta setkání a který měl svou přítomností v poškozeném (žalovaném 1.) vzbudit respekt, takto získat na poškozeném dlužnou částku 790 000 Kč, kdy tento dosud neustanovený muž sám poškozenému při setkání na sousedícím parkovišti, když poškozený vracel částku 200 000 Kč zpět, přiložil střelnou zbraň na pravou stranu žeber a poté na pravou stranu hlavy a přitom mu říkal„ nezahrávej si s námi, budeš platit.“ Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno na základě oznámení žalovaného 1. dne [datum], kdy v rámci prověřování bylo zjištěno, že žalovaný 1. si v několika případech roku 2019 vypůjčil od žalobce finanční hotovost 300 000 Kč s tím, že tuto splatí do dubna 2020. K prvnímu předání peněz mělo dojít dne [datum] na čerpací stanici [příjmení], kdy při předání finanční hotovosti měl proti žalovanému 1. použít střelnou zbraň neznámý muž a vyhrožovat mu s ní s tím, že převzal dluh od žalobce a chce po žalovaném 1. zaplatit 790 000 Kč. Žalovaná 2. v rámci trestního řízení uvedla, že si od žalobce půjčili 300 000 Kč. Půl roku byl klid, pak v prosinci 2019 potkali žalobce na nákupu, žalovaný 1. s ním opodál hovořil, poté byl žalovaný 1. nervózní, vypadal, že se sesype, řekl jen, že se bavili o půjčce. Žalobce jezdil k nim před dům a číhal, postával tam a čekal. Žalovanému 1. volal žalobce několikrát, jí osobně nikdy. V červnu 2020 volal žalobce, že chce vrátit všechny peníze. Ještě ten večer mu předali 200 000 Kč. Žalovaný 1. měl ze žalobce obavy, vyhýbal se mu, peníze mu chtěl vrátit, ale on mu nezvedal telefony, schovával se. Dne [datum] byl zadržen na benzinové stanici [příjmení] v [obec] žalobce, který uvedl, že žalovaný 1. si od něj postupně půjčil 790 000 Kč, na částky 250 000 Kč a 50 000 Kč byla sepsána smlouva, u těchto podepsaných smluv byly sjednány úroky 15 000 Kč. Na zbylou částku nemá od žalovaného 1. žádné potvrzení. Nejprve zapůjčil žalovanému 1. peníze na nákup auta, poté na obchodování s květinami. Vždy mu byl přislíben zisk. Když chtěl pak žalovaného 1. kontaktovat a udělat vyúčtování, vyhýbal se mu. Řekl to kamarádovi [jméno] [příjmení], který ho seznámil s [jméno]. Jeho prostřednictvím jen hráli na žalovaného 1. divadlo, aby z něj žalobce dostal zpět peníze. Nikdo mu nevyhrožoval. Dne [datum] bylo Policií ČR zajištěno 50 ks bankovek v nominální hodnotě 2 000 Kč v celkové částce 100 000 Kč, které byly dne [datum] vydány žalovanému 1. Dne [datum] byla na žalobce podána obžaloba pro zločin vydírání ve spolupachatelství z důvodu, že v přesně nestanovenou dobu v roce 2020 na základě společné dohody uzavřené v bydlišti [příjmení] [příjmení] v obci [obec], jež měla směřovat k vymožení částky 790 000 Kč po poškozeném [jméno] [příjmení], narozenému dne [datum], kterou měl údajně dlužit jmenovanému [jméno] [příjmení], a to tak, že mu budou jmenovaní obvinění jednáním ve vzájemné součinnosti hrozit a vzbuzovat v něm dojem, že jestli nezaplatí, předají vymáhání dluhu osobám čečenské národnosti, s nimiž není radno si zahrávat, kteří jsou schopní ublížit nejen poškozenému, ale i členům jeho rodiny, v přesně nezjištěnou dobu v 1. polovině roku 2020 obviněný [jméno] [příjmení] sám, případně v součinnosti s obviněným [příjmení] [příjmení] v duchu této dohody ve vztahu k poškozenému, jeho rodině, jednali, kdy např. v přesně nezjištěnou dobu v květnu roku 2020 v [obec], soudní obvod [obec], u bydliště poškozeného, před dcerou poškozeného [jméno] [příjmení] a jejím přítelem [jméno] [jméno] předstírali, že volají právě s někým ze zmíněné skupiny Čečenců, po čemž obviněný [příjmení] [příjmení] řekl poškozenému [jméno] [příjmení] a členům jeho rodiny, že s některým z těch Čečenců jménem [jméno] se náhodou setkal v [obec], že u něj na stole byly listiny, na nichž bylo jméno poškozeného, fotografie poškozeného a jeho manželky, kopie jejich občanských průkazů a kopie ověřené smlouvy o zápůjčce peněz od obviněného [jméno] [příjmení], kdy tyto písemnosti obviněný [příjmení] [příjmení] předal poškozenému a jeho manželce v jejich bydlišti s tím, že v nestřežený okamžik listiny vzal, a postavil se tak do role osoby, která může nastalou situaci zmírnit, jelikož jde o lidi z podsvětí, kteří vymáhají dluhy po dobrém či zlém a mohou ublížit nejen poškozenému, ale i členům jeho rodiny včetně dětí, poté obviněný [příjmení] [příjmení] s [jméno] [příjmení] poškozeného vyzvali, aby se za účelem úhrady dluhu dostavil na čerpací stanici pohonných hmot [příjmení] v [obec], soudní obvod [obec], což poškozený učinil a přijel tam spolu s obviněným [příjmení] [příjmení] kolem 17.00 hodin dne [datum], po chvilce tam přijel obviněný [jméno] [příjmení] a následně i s oběma zmíněnými obviněnými domluvený obviněný [příjmení] [příjmení], který s ruským přízvukem po poškozeném požadoval peníze, když zjistil, že je nemá u sebe, poslal poškozeného domů, aby je ihned dovezl, poškozený odjel do místa bydliště pro 200.000 Kč a když se s vozidlem vracel s penězi zpět, viděl obviněného [příjmení] [příjmení], jak mu signalizoval, aby za ním přijel na parkoviště prodejny [příjmení], které je nedaleko od předmětné čerpací stanice a kam mezitím přejel, kde ihned poté, co poškozený vylezl z auta, současně s dotazem, zda-li má peníze, vytáhl zpoza kalhot pistoli, kterou poškozenému přiložil k pravému boku a následně ke spánku hlavy se slovy, že bude platit, poté poškozeného vyzval, aby za ním jel na předmětnou čerpací stanici, kde mu poškozený na jeho výzvu již ve společnosti obviněných [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] předal finanční hotovost ve výši 200 000 Kč, obviněný [jméno] [příjmení] napsal potvrzení o předání peněz, obviněný [příjmení] [příjmení] poškozenému zdůraznil, že bude platit, jak mu on bude říkat, a to dokud neřekne, že to stačí, přičemž obvinění [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli s výše popsaným jednáním obviněného [příjmení] [příjmení] včetně hrozby střelnou zbraní minimálně smířeni, neboť zapadalo do rámce jejich výše popsané dohody a všichni z něho měli mít určitý přesně nezjištěný finanční profit. V průběhu trestního řízení bylo zjištěno, že žalovaný 1. má 7 záznamů v rejstříku trestů, poslední z roku 2013, žalobce je bez záznamu. Dne [datum] bylo vybráno z účtu vedeného na jméno [jméno] [příjmení] v hotovosti 499 999 Kč. Žalovaní dne [datum] podepsali v pozici kupujících kupní smlouvu na koupi nemovitosti za kupní cenu 4 200 000 Kč, částku 840 000 Kč hradili kupující bezhotovostním převodem do 15 dnů od podpisu kupní smlouvy, zbytek měl být uhrazen z hypotečního úvěru.

8. Žalovaný 1. jako účastník řízení vypověděl, že se s [jméno] [příjmení] (žalobcem) domluvili, že mu půjčí finanční částku od dubna 2019 do dubna 2020, dohodli se, že mu dá 15 000 Kč navrch, žalobce sepsal listinu, na poště ověřili podpisy. Už v září 2019 začal žalobce tlačit, že potřebuje peníze zpátky. Nejprve telefonicky, že peníze potřebuje na rekonstrukci bytu, pak začal tlačit víc, telefonoval a byl drzý, říkal, že už se s ním o tom nebude bavit. Už v září 2019 řekl, že to předá někomu jinému, že se žalovaným nebude zabývat, že to předá Čečencům. Jezdil k žalovaným domů, čekal v autě i několik hodin, kopal do vrat. Zvonil na zvonek, měl konflikt s bratrem manželky. Žalovaný se bál o děti, manželka se zhroutila, to vše bylo v průběhu září nebo v říjnu 2019. Manželce o tom řekl v září nebo v říjnu 2019. Chtěla, aby šel na Policii, žalovaný nevěděl, co má dělat, bál se, že by to bylo horší a horší. Vždy měl dost peněz, neboť umí z mála udělat hodně, chodí do práce. Není schopen určit časové období, kdy mluvil s [jméno], je to Ukrajinec z [obec], zná ho už dlouho a bral ho jako bratra, ten mu říkal, že mluvil s [jméno] [příjmení], a že po něm bude chtít víc peněz než těch 300 000 Kč, říkal, že se jedná o částku 790 000 Kč. Už si nepamatuje, v jaké době to bylo. [jméno] ještě říkal, že si nemá zahrávat s Čečenci, že lámou ruce a nohy, že byl někde v Palladiu a viděl, že mají žalovaného fotky a nějaké smlouvy. Nátlak se stupňoval, telefonoval mu jak žalobce, tak i [jméno], žalovaný nejedl, byl ve stresu, chodil do práce zadem, byl na tom psychicky špatně, nevěděl, co se bude dít dál, peníze měl, ale nechtěl je platit, protože čekal, že budou chtít víc a víc. Manželka měla také strach, kontrolovala ho, když šel z práce, dávala mu informace o tom, jestli tam čeká žalobce. Jednou jí v garáži oslovil [jméno] a ptal se, jestli mají peníze doma nebo v bance, řekla mu, že doma. To bylo ještě před tím, než [jméno] říkal o tom, že by měl platit částku 790 000 Kč. Dlužnou částku v termínu splatnosti dle smluv o zápůjčce žalovaný neuhradil ze strachu ze žalobce. Peníze měl, ale nevěděl, co má dělat a co bude následovat. [jméno] se začal montovat do půjčky se žalobcem někdy v září 2019, bylo to poté, kdy chtěl žalobce vrátit peníze, možná tak říjen listopad 2019. [jméno] k nim chodil normálně, jednou se zeptal, co jim říká jméno [příjmení], a že prý mu dluží peníze, žalovaný řekl, že ho zná a že mu dluží 300 000 Kč, na to [jméno] řekl, že se jedná o jinou částku. Před splatností dluhu žalovaný v nemocnici nebyl, zapíral se před žalobcem a vymýšlel si. Bál se ho, proto se mu vyhýbal, bál se o děti a o manželku. Vymýšlel si to asi od září 2019, neví jak dlouho. SMS komunikace mezi jím a žalobcem určitě probíhala, psal mu, že se ho nebojí, ale lidi mají různé nálady, dělal haura, bál se ho. Ve zprávě z [datum] psal, že zavolá, protože žalobce se chtěl sejít a mluvit s ním, žalovaný se ho bál, proto si vymýšlel tu nemocnici. Neví, co už chtěl, peníze to nebyly, kdyby chtěl peníze, měl by je dávno. Peníze žalobci chtěl vrátit, proto i na poště podepsal smlouvu. Kdyby je žalobce chtěl na den přesně, tak je má.

9. Na základě takto provedeného dokazování soud prvního stupně učinil závěr o skutkovém stavu věci tak, že žalobce jako zapůjčitel uzavřel se žalovanými jako vydlužiteli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které téhož dne předal vydlužitelům v hotovosti částku 250 000 Kč, splatnou dne [datum], a dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které téhož dne předal vydlužitelům v hotovosti částku 50 000 Kč, splatnou dne [datum]. Úrok u obou zápůjček byl sjednán celkovou částkou 15 000 Kč. Žalovaní předmět zápůjčky žalobci nevrátili ve sjednaném termínu splatnosti a dostali se do prodlení, když dne [datum] zaplatili žalobci částku 200 000 Kč, dne [datum] částku 50 000 Kč, dne [datum] částku 50 000 Kč a dne [datum] částku 15 000 Kč. Na žalobce byla podána obžaloba ze spáchání zločinu vydírání ve spolupachatelství.

10. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle ustanovení § 2048 o. z. tak, že mezi účastníky dohodnutá smluvní pokuta, uzavřená v rámci smluv o zápůjčce, byla uzavřena v souladu s § 2048 o.z. platně, když byla stanovena povinnost, k jejímuž porušení se smluví pokuta upíná, a určena výše této pokuty. Strany se dále dohodly, že její zaplacení nevylučuje nárok na náhradu škody. K námitce žalovaných, že přiznání smluvní pokuty je v rozporu s dobrými mravy, soud prvního stupně uvedl, že chování žalobce při vymáhání dluhu po žalovaných, byť vnímané negativně, nemohlo mít za následek nesplnění povinnosti žalovaných vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky. Jak sami žalovaní opakovaně tvrdili v průběhu řízení (na rozdíl od řízení trestního), měli dostatek finančních prostředků k dispozici na to, aby zapůjčené prostředky vrátili. Jejich argumenty, že se je vrátit žalobci báli, nemohou obstát za situace, kdy v červnu 2020 žalovaný 1. částku 200 000 Kč žalobci skutečně vrátil, přičemž nedostatečně vysvětlil důvody, proč tak neučinil již v dubnu 2020 Ani důvod, že se žalovaní báli osobního kontaktu se žalobcem, není omluvou pro nesplnění jejich povinnosti, neboť předmět zápůjčky mohli poslat poštou, když adresa žalobce jim byla známa. Soudu prvního stupně se nejeví logickým a věrohodným jejich vysvětlení prodlení z důvodu strachu a obavy, a to právě pro opakované rozpory ve výpovědích zejména žalovaného 1. jak v řízení trestním, tak v rámci jeho účastnické výpovědi při jednání před soudem prvního stupně. Navíc ze sms zpráv mezi žalobcem a žalovaným 1. vyplývá, že sám žalovaný 1. psal žalobci striktní zprávy o tom, kdy a jak se setkají, že to bude podle něj a nikoli podle žalobce, z něhož obavu nemá. Za situace, kterou žalovaní popisují, by se naopak jevil jako zcela rozumný a očekávaný postup z jejich strany ten, že jakmile nastala splatnost jejich závazku a oni měli k dispozici finanční prostředky, snažili by se dluhu ve vztahu k žalobci zbavit jeho zaplacením. Soud prvního stupně má za to, že ani pokud by žalobce nepřistoupil k vymáhání své pohledávky způsobem, kdy by neustále žalovaného 1. nekontaktoval buď telefonicky či osobně, nemohlo by toto jeho chování způsobit prodlení žalovaných. Pokud pak žalovaný 1. popisoval vyhrožování ze strany žalobce, pak z jeho účastnického výslechu vyplynulo, že k němu mělo dojít až po splatnosti závazku ze smluv o zápůjčce, a nemohlo tedy být primárním důvodem prodlení žalovaných. Žalovaný 1. sám v rámci svého výslechu uvedl, že má se zápůjčkami zkušenosti, prezentoval se jako osoba finančně gramotná, proto mohl vědět, že vrácením zápůjčky žalobci řádně a včas se své povinnosti platit zprostí. Soud prvního stupně dále dospěl k závěru, že okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta v daném případě mezi účastníky sjednána, nebyly shledány v rozporu s dobrými mravy a nezpůsobily tak absolutní neplatnost tohoto ujednání. Nicméně po posouzení její přiměřenosti soud prvního stupně dospěl k závěru, že pokud se týká sjednané smluvní pokuty ve výši 500 Kč denně u smlouvy uzavřené dne [datum], kde předmětem zápůjčky byla částka 50 000 Kč, je tato výše nepřiměřená hodnotě zajišťovaného závazku, když činí 1% denně. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která je v otázce výše smluvní pokuty ustálená, je smluvní pokuta do výše 0,5% denně ze zajištěné pohledávky ještě přiměřená s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem věci. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta sjednaná ve výši 1% denně z částky 50 000 Kč převyšuje judikaturou stanovenou mez, soud prvního stupně dospěl k závěru, že je na místě ji snížit. Při stanovení výše takto snížené smluvní pokuty pak soud prvního stupně vyšel z úvahy, že mezi účastníky byly sjednány dvě smlouvy o zápůjčce, a to časově bezprostředně po sobě, kdy tyto smlouvy byly obsahově shodné, navazovaly na sebe, přičemž v časově první smlouvě byla smluvní pokuta stanovena ve výši 0,2% denně, což je dle názoru soudu prvního stupně výše přiměřená poměrům dané věci i zajišťovanému závazku. Soud prvního stupně proto smluvní pokutu u smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] snížil na stejnou hodnotu, tedy na výši 0,2% za každý den prodlení z částky 50 000 Kč. Na základě těchto úvah tak přiznal žalobci smluvní pokutu ze smlouvy uzavřené dne [datum] ve sjednané výši, tedy 500 Kč za každý den prodlení žalovaných, a ze smlouvy uzavřené dne [datum] ve výši 0,2% za každý den prodlení žalovaných. Soud prvního stupně nárok žalobce shledal opodstatněným pouze k datu [datum] a nikoliv k datu [datum], tedy k datu podání žaloby. Ačkoli byl úrok ze zápůjčky ve smlouvách sjednán ve výši 5% ze zápůjčky, v řízení bylo prokázáno, že dle ujednání účastníků se jednalo o celkovou pevnou částku 15 000 Kč. To tvrdil od počátku žalovaný a žalobce toto rovněž potvrdil opakovaně v rámci svých výslechů u Policie ČR. Vzhledem k tomu, že částka 15 000 Kč v podobě úroků ze zápůjček byla žalovanými uhrazena dne [datum], tímto dnem byla jejich povinnost ze smluv splněna a nadále v prodlení nebyli. Soud prvního stupně nepřisvědčil žalovaným v tom směru, že by se jejich závazek měl považovat za splněný již dne [datum], kdy měli v úmyslu doplatit částku 100 000 Kč, která byla při zásahu policie zabavena. Jednak částka 100 000 Kč byla žalovaným Policií ČR vydána hned následující den, ale žalovaní ji žalobci nepředali, jednak k uhrazení celého závazku došlo až doplacením sjednaných úroků, a to dne [datum]. Soud prvního stupně tedy přiznal žalobci smluvní pokutu vyplývající ze smlouvy ze dne [datum] ve výši 194 500 Kč a ze smlouvy ze dne [datum] ve výši 38 800 Kč a dále žalobcem požadované úroky z prodlení ve výši 10% z částky 250 000 Kč od [datum] do [datum] a za částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] (smlouva o zápůjčce ze dne [datum]), z částky 50 0000 Kč od [datum] do [datum] (smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Ve zbytku pak nárok žalobce z důvodů uvedených shora zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 847,62 Kč, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v rozsahu 64 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 36 %).

11. Odvolací soud doplnil dokazování rozsudkem Okresního soudu v Mělníku č. j. 14 T 111/2021 – 583 ze dne 16. 6. 2022, z něhož zjistil, že žalobce byl zproštěn obžaloby pro skutek, který měl žalobce s dalšími spoluobviněnými spáchat tím, že v přesně nestanovenou dobu v roce 2020 na základě společné dohody uzavřené v bydlišti [příjmení] [příjmení] v obci [obec], jež měla směřovat k vymožení částky 790.000 Kč po poškozeném [jméno] [příjmení], narozenému dne [datum], kterou měl údajně dlužit [jméno] [příjmení], a to tak, že mu budou jmenovaní obvinění jednám ve vzájemné součinnosti hrozit a vzbuzovat v něm dojem, že jestli nezaplatí, předají vymáhání dluhu osobám čečenské národnosti, s nimiž není radno si zahrávat, kteří jsou schopní ublížit nejen poškozenému, ale i členům jeho rodiny, v přesně nezjištěnou dobu v 1. polovině roku 2020 obviněný [jméno] [příjmení] sám, případně v součinnosti s obviněným [příjmení] [příjmení] v duchu této dohody ve vztahu k poškozenému, jeho rodině, jednali, kdy např. v přesně nezjištěnou dobu v květnu roku 2020 v [obec], soudní obvod [obec], u bydliště poškozeného, před dcerou poškozeného [jméno] [příjmení] a jejím přítelem [jméno] [jméno] předstírali, že volají právě s někým ze zmíněné skupiny Čečenců, po čemž obviněný [příjmení] [příjmení] řekl poškozenému [jméno] [příjmení] a členům jeho rodiny, že s některým z těch Čečenců jménem [jméno] se náhodou setkal v [obec], že u něj na stole byly listiny, na nichž bylo jméno poškozeného, fotografie poškozeného a jeho manželky, kopie jejich občanských průkazů a kopie ověřené smlouvy o zápůjčce peněz od obviněného [jméno] [příjmení], kdy tyto písemnosti obviněný [příjmení] [příjmení] předal poškozenému a jeho manželce v jejich bydlišti s tím, že v nestřežený okamžik listiny vzal, a postavil se tak do role osoby, která může nastalou situaci zmírnit, jelikož jde o lidi z podsvětí, kteří vymáhají dluhy po dobrém či zlém a mohou ublížit nejen poškozenému, ale i členům jeho rodiny včetně dětí, poté obviněný [příjmení] [příjmení] s [jméno] [příjmení] poškozeného vyzvali, aby se za účelem úhrady dluhu dostavil na čerpací stanici pohonných hmot [příjmení] v [obec], soudní obvod [obec], což poškozený učinil a přijel tam spolu s obviněným [příjmení] [příjmení] kolem 17.00 hodin dne [datum], po chvilce tam přijel obviněný [jméno] [příjmení] a následně i s oběma zmíněnými obviněnými domluvený obviněný [příjmení] [příjmení], který s ruským přízvukem po poškozeném požadoval peníze, když zjistil, že je nemá u sebe, poslal poškozeného domů, aby je ihned dovezl, poškozený odjel do místa bydliště pro 200 000 Kč a když se s vozidlem vracel s penězi zpět, viděl obviněného [příjmení] [příjmení], jak mu signalizoval, aby za ním přijel na parkoviště prodejny [příjmení], které je nedaleko od předmětné čerpací stanice a kam mezitím přejel, kde ihned poté, co poškozený vylezl z auta, současně s dotazem, zda-li má peníze, vytáhl zpoza kalhot pistoli, kterou poškozenému přiložil k pravému boku a následně ke spánku hlavy se slovy, že bude platit, poté poškozeného vyzval, aby za ním jel na předmětnou čerpací stanici, kde mu poškozený na jeho výzvu již ve společnosti obviněných [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] předal finanční hotovost ve výši 200 000 Kč, obviněný [příjmení] napsal potvrzení o předání peněz, obviněný [příjmení] [příjmení] poškozenému zdůraznil, že bude platit, jak mu on bude říkat, a to dokud neřekne, že to stačí, přičemž obvinění [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli s výše popsaným jednáním obviněného [příjmení] [příjmení] včetně hrozby střelnou zbraní minimálně smířeni, neboť zapadalo do rámce jejich výše popsané dohody a všichni z něho měli mít určitý přesně nezjištěný finanční profit, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který jsou obžalovaní stíháni. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2022, č. j. 11 To 284/2022 – 623 bylo odvolání státního zástupce a poškozených do rozsudku soudu prvního stupně zamítnuto.

12. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, odvolací soud má tak za prokázané, že žalobce jako zapůjčitel uzavřel se žalovanými jako vydlužiteli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které téhož dne předal vydlužitelům v hotovosti částku 250 000 Kč, splatnou dne [datum]. Dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o zápůjčce, na základě které téhož dne žalobce předal vydlužitelům v hotovosti částku 50 000 Kč, splatnou dne [datum]. Obě smlouvy obsahovaly ujednání, že pokud budou vydlužitelé v prodlení s vrácením zápůjčky, jsou povinni zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení až do úplného splacení zápůjčky včetně úroků. Obě zápůjčky byly sjednány jako úročené s úrokem ve výši 5% ročně. Žalovaní sjednané zápůjčky splatili dne [datum] částkou 200 000 Kč, dne [datum] částkou 50 000 Kč, dne [datum] částkou 50 000 Kč a dne [datum] částkou 15 000 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 16. 6. 2022 č. j. 14 T 111/2021 – 583 byl žalobce zproštěn obžaloby pro zločin vydírání ve spolupachatelství. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2022, č. j. 11 To 284/2022 – 623 bylo odvolání státního zástupce a poškozených do zprošťujícího rozsudku zamítnuto.

13. Pokud soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem žalované 2., nepochybil, neboť její výslech byl navrhován žalovanými k jejich skutkovému tvrzení, zda byli připraveni splnit dluh vůči žalobci již dne [datum], neboť byť by toto skutkové tvrzení bylo prokázáno, není to pro posouzení věci rozhodné. Rozhodující je, kdy žalovaní žalobci dluh ve skutečnosti splnili. A k tomu došlo až v listopadu 2020. Z tohoto důvodu proto ani odvolací soud k provedení tohoto důkazu nepřistoupil.

14. Dle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

16. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Podle ustanovení § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

18. Smluvní pokuta plní do okamžiku splnění utvrzeného dluhu zajišťovací, sankční a kompenzační funkci, zakládá dílčí povinnost dlužníka pro případ, že řádně a včas nesplní smluvně stanovenou povinnost. Dohoda o smluvní pokutě je existenčně závislá na existenci utvrzeného dluhu, plní funkci paušalizované náhrady škody. Za právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.), nelze považovat ujednání o smluvní pokutě pouze z důvodu nepřiměřenosti její výše; takovou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím ke kriteriím stanoveným v § 2051 o. z. Jinak řečeno, nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní jednání podle § 588 o. z.; v takovém případě však nepřichází v úvahu její moderace (srov. [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014 s. [číslo]).

19. Odvolací soud má ve shodě se soudem prvního stupně za to, že mezi účastníky došlo k uzavření dvou smluv o zápůjčce, na jejichž základě byla žalovaným jako solidárním dlužníkům poskytnuta celkem částka 300 000 Kč. Při hodnocení otázky splatnosti zápůjček odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, vychází z toho, že mezi účastníky byla doba vrácení zápůjček výslovně dohodnuta. V případě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] byla splatnost stanovena na [datum] a v případě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] na [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaní zápůjčky zaplatili částečnými platbami dne [datum] ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 50 000 Kč, dne [datum] ve výši 50 000 Kč, dostali se dnem následujícím po datu splatnosti obou zápůjček do prodlení. Žalobce má proto na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10% z částky 250 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 041,09 Kč a z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 109,58 Kč a na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10% z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 931,50 Kč. Žalobci přiznaný úrok z prodlení vychází jednak ze skutkových zjištění týkajících se počátku prodlení a jednak ze zákonných ustanovení (§ 1970 o. z.), ustanovení dalších právních předpisů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a aktuální výše reposazby ke dni prodlení (10% ročně).

20. K odvolací námitce žalovaných, že prodlení se splacením bylo zapříčiněno chováním žalobce, odvolací soud uvádí, že byť i nemravné chování žalobce při vymáhání dluhu po žalovaných nemohlo mít vliv na to, že se žalovaní dostali do prodlení se splácením. Zápůjčky byly splatné dne [datum] a [datum]. Žalovaní si tuto splatnost sjednali ve smlouvách s žalobcem, byli si těchto dat splatnosti vědomi a měli žalobci plnit. Pokud se obávali osobního předání žalobci, mohli za tímto účelem zmocnit třetí osobu, případě mohli zápůjčku vrátit bezhotovostně, jak ostatně učinili v případě plateb dne [datum] a [datum]. Tvrzení žalovaného 1., že kdyby chtěl žalobce peníze na den přesně, tak je má, je tak ryze účelové.

21. Obě zápůjčky byly na základě smluvního ujednání úročené úrokem ve výši 5% ročně (§ 2392 odst. 1 věta první o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaní sjednané zápůjčky nevrátili v době splatnosti, nelze platbu ve výši 15 000 Kč dne [datum] považovat za úhradu celé výše sjednaného úroku. Tomu by tak bylo pouze v případě, kdy by žalovaní splatili zápůjčky v den splatnosti. Ti však zápůjčky vrátili postupnými platbami dne [datum] částkou 200 000 Kč, dne [datum] částkou 50 000 Kč, dne [datum] částkou 50 000 Kč a dne [datum] částkou 15 000 Kč. Žalobci je nutné dát zapravdu, pokud v odvolání uvádí, že pokud by účastníci smluvního vztahu měli zájem sjednat úrok konkrétní pevnou částkou, pak by tak jistě učinili přímo v samotné smlouvě. Toto však žádný z účastníků smlouvy neměl v úmyslu, úrok byl sjednán v procentní výši za kalendářní rok. Žalobce má proto nárok na úrok ve výši 5% ročně z částky 250 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 14 589, 04 Kč, dále z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 054,79 Kč, celkem 15 643,83 Kč. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] má nárok na úrok ve výši 5% z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 979,45 Kč Celkem tak má nárok na celkem 19 623,28 Kč. Pokud soud prvního stupně žalobci takto kapitalizovaný úrok nepřiznal, pochybil.

22. K odvolací námitce žalovaných, že žalobce je oprávněn požadovat smluvní úrok ve výši 5% p. a. a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% p. a. ze zápůjček, avšak pouze k datu [datum], neboť tento den byli připraveni žalobci celou jistinu zápůjček doplatit, odvolací soud uvádí, že otázka, zda byli žalovaní připraveni žalobci plnit či nikoliv, není relevantní. Podstatné pro ukončení prodlení žalovaných s plněním jejich dluhu je pouze to, zda tento den plnili či nikoliv. Lze zopakovat, že pokud se obávali osobního předání žalobci, mohli za tímto účelem zmocnit třetí osobu, případě mohli zápůjčku vrátit bezhotovostně, jak ostatně učinili v případě plateb dne [datum] a [datum].

23. U obou smluv o zápůjčce byla sjednána podle § 2048 o. z. smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý den prodlení až do úplného splacení zápůjčky včetně úroků. Smluvní pokuta tak byla sjednána pro případ byť i jen částečného nesplacení zápůjčky včetně sjednaných úroků. Odvolací soud přitom považuje takové ujednání za platné. Ani okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, nenasvědčují tomu, že by ujednání o smluvní pokutě odporovalo dobrým mravům a že by tak ujednání o smluvní pokutě bylo absolutně neplatné.

24. Pokud žalobce v odvolání namítá, že by soud měl zkoumat důvody, které ke sjednání smluvní pokuty vedly, odvolací soud uvádí, že pohnutka, která účastníky vedla ke sjednání smluvní pokuty, není pro právní následky právního jednání právně významná. Rozhodující je, že k ujednání o smluvní pokutě pro případ konkrétního porušení smlouvy nakonec došlo a v jaké výši byla sjednána.

25. K odvolací námitce žalovaných, že smluvní pokuta sjednaná ve smlouvách o zápůjčce by měla být s ohledem na svou výši považována za neplatnou, neboť je v rozporu s dobrými mravy, odvolací soud uvádí, že nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu.

26. Odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně na tom, že výše smluvní pokuty 500 Kč denně je přiměřená v případě, že nebyla splacena ani část smluvní pokutou zajištěné zápůjčky ve výši 250 000 Kč. V tomto případě jde totiž o smluvní pokutu ve výši 0,2% denně, což je ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu přiměřená výše smluvní pokuty (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 14/2021). Žalobci tak přísluší smluvní pokuta z částky 250 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 0,2% denně ve výši 29 500 Kč (59 dnů x 500 Kč). Nicméně pokud je požadována smluvní pokuta ve stejné výši ze zbývající částky 50 000 Kč po částečné úhradě dne [datum] ve výši 200 000 Kč, je již výše smluvní pokuty 500 Kč denně nepřiměřená s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. V této souvislosti je nutné připomenout, že dohoda o smluvní pokutě je existenčně závislá na existenci utvrzeného dluhu, proto nelze vycházet z původní výše dluhu, nýbrž z aktuální faktické výše dlužné částky. Smluvní pokuta po částečné úhradě částky 200 000 Kč tak již činila 1% denně z dlužné částky 50 000 Kč, což je výše smluvní pokuta považovaná soudní praxí za nepřiměřená (rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 438/2005, sp. zn. 26 Odo 371/2006, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007, sp. zn. 33 Cdo 4377/2008, sp. zn. 33 Cdo 4986/2009, sp. zn. 33 Cdo 2248/2009). Závěr soudu prvního stupně, že přiměřenost výše sjednané smluvní pokuty se posuzuje ve vztahu k výši celé pokutou zajišťované pohledávky, nikoli k jejímu zbytku po částečném plnění dlužníka, tak není v daném případě správný.

27. Odvolací soud proto moderoval smluvní pokutu sjednanou stranami podle § 2051 o. z. a přiznal žalobci smluvní pokutu ve výši 100 Kč denně z dlužné částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 42 400 Kč (424 dní x 100 Kč), což odpovídá sazbě ve výši 0,2% denně. Pokud na tuto sazbu moderoval soud prvního stupně sjednanou smluvní pokutu za základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], nepochybil. Odvolací soud takto provedenou moderaci sdílí a nemá důvod se od ní odchylovat. Žalobci proto přísluší smluvní pokuta z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 0,2% denně ve výši 48 200 Kč (482 dní x 100 Kč).

28. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že pokud soud prvního stupně žalobě co do částky 148 805,45 Kč vyhověl, postupoval správně. Žalobci nad rámec takto vyčísleného úroku, úroku z prodlení a smluvní pokuty, nepřísluší ničeho.

29. Protože soud prvního stupně přiznal žalobci výrokem I. částku 242 382, 17 Kč, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že pro částku 93 576, 72 Kč žalobu zamítl. V dalším v tomto výroku a ve výroku II. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

30. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, byl povinen rozhodnout o nákladech řízení u soudu prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

31. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení před soudem prvního stupně převážně úspěšní žalovaní mají právo na náhradu nákladů řízení, které jim za řízení před soudem prvního stupně vznikly z 20% (40% úspěšnost žalobce, 60% úspěšnost žalovaní).

32. Žalovaným přiznaná náhrada nákladů řízení představuje náklady jejich právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 7,5 úkonu právní služby po 9 820 Kč dle § 7 bodu 6. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (příprava a převzetí, odpor ze dne [datum], replika žalovaných ze dne [datum], ústní jednání dne [datum], doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum], ústní jednání dne [datum] (2 úkony), vyhlášení rozsudku (poloviční úkon) při zastupování dvou osob podle § 12 odst. 4 vyhlášky a 8 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění).

33. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když i v odvolacím řízení převážně úspěšní žalovaní mají právo na náhradu nákladů řízení, které jim za odvolacího řízení vznikly z 20%, v nichž jejich úspěch převážil nad úspěchem žalobce.

34. Žalovaným přiznaná náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek z odvolání ve výši 12 120 Kč, náklady jejich právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 9 820 Kč dle § 7 bodu 6. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky (odvolání žalovaných, vyjádření žalovaných k odvolání žalobce a ústní jednání dne [datum]), při zastupování dvou osob podle § 12 odst. 4 vyhlášky a 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění).

35. Celkem přiznanou náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 29 098 Kč a odvolacího řízení v částce 14 049 Kč uložil odvolací soud žalobci zaplatit žalovaným v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalovaných (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).