22 Co 230/2021- 132

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeš a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 28. 7. 2021, č. j. 6 C 203/2020 – 99 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení státu částku 8 228 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Příbrami.

Odůvodnění

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně určil, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], [obec], objekt k bydlení, pozemku parcelní [číslo] zahrada a pozemku parcelní [číslo] ostatní plocha, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami soudní poplatek z žaloby ve výši 5 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. Posledním výrokem (III.) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na účet Okresního soudu v Příbrami plnou náhradu nákladů řízení ve výši určené v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný. V odvolání namítá, že v řízení před soudem prvního stupně bylo nesporně zjištěno, že účastníci tohoto řízení - žalobce jako darující a žalovaný jako obdarovaný uzavřeli dne [datum] darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti doživotního bydlení a užívání, z jejíhož titulu se žalovaný stal vlastníkem předmětných nemovitostí. Darovací smlouvu vyhotovil JUDr. [jméno] [příjmení], advokát v [obec], a současně s touto smlouvou vyhotovil pro žalobce i závěť, kterou žalobce odkázal žalovanému svůj majetek, jenž nebyl předmětem darovací smlouvy samé. Podpisy účastníků na darovací smlouvě JUDr. [jméno] [příjmení] ověřil v den, kdy jeho v advokátní kanceláři účastníci darovací smlouvu podepsali a současně také svým podpisem spolu s Mgr. [jméno] [příjmení], jako svědci, stvrdili na závěti žalobce, rovněž datované dnem [datum], že ji žalobce vlastní rukou podepsal. JUDr. [jméno] [příjmení] byl v rámci poskytované právní služby pověřen podáním uvedené darovací smlouvy na katastrální úřad a učinil tak po více než 14 dnech od uzavření darovací smlouvy dne [datum]. Následně bylo žalobci katastrálním úřadem zasláno oznámení o tom, že je zahájeno vkladové řízení. Dne [datum] bylo žalobci doručeno vyrozumění katastrálního úřadu o provedeném vkladu vlastnického práva a služebnosti užívání dle uzavřené darovací smlouvy do katastru nemovitostí. K okolnostem podpisu předmětné darovací smlouvy žalobce uvedl, že v den podpisu dokumentů v advokátní kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] převzal složku dokumentů, které ale více nečetl, uschoval je doma u sebe do krabice a teprve když později, za několik let, šel hledat do této krabice, nalezl v jedné složce od JUDr. [jméno] [příjmení] i předmětnou darovací smlouvu ze dne [datum]. Z takto popsaného stavu se podává, že celé jednání účastníků, spočívající v darování nemovitého majetku žalobce žalovanému, proběhlo zcela standardně a byly zachovány veškeré postupy, jejichž účelem je jednak ochránit práva účastníků řízení vedeného u katastrálního úřadu, takto zejména zajistit, aby nemohlo dojít k převodu nemovitého majetku bez vědomí souhlasného jednání převodce. Oproti těmto objektivním zjištěním, žalobce toliko subjektivně popsal ve své žalobě okolnosti, za kterých měla být uzavřena dne [datum] předmětná darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti doživotního bydlení a užívání a žalobce tvrdí, že nevěděl, jaký dokument podepisuje, že se domníval, že podepisuje vlastní závěť. Žalobce nepředložil soudu prvního stupně žádný relevantní důkaz, který by mohl nasvědčovat tomu, že tvrzení žalobce o neznalosti obsahu dokumentů, jež podepsal, může být pravdivé. Přesto soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba důvodná je, odůvodnění takovéhoto závěru ulpělo na hodnocení nikoliv těch okolností, které jsou zásadní pro posouzení existence vůle žalobce uzavřít dne [datum] darovací smlouvu. Namísto toho soud prvního stupně důvodnost žaloby shledává v hodnocení druhořadých skutečností, jako je záležitost pojištění darovaných nemovitostí žalovaným v době, kdy již byl vlastníkem darovaných nemovitostí a související ukončení pojistky sjednané ještě matkou žalobce a uzavření kupní smlouvy dne [datum] s žalobcem jako kupujícím s prodávající obcí [obec], díky které žalobce za pomoci žalovaného nabyl do svého vlastnictví pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Tato jednání až excesivně soud prvního stupně označuje za další podvodná jednání, jichž se měl dopustit žalovaný ku škodě žalobce. Stejně tendenčně soud prvního stupně nehodnotí skutečnost žalobcem uvedenou, a to, že převzal v advokátní kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] složku s dokumenty a doma si jí uložil, aniž by se s obsahem této složky seznámil a nepodivoval se nad tím, že obsahuje více listů, byť se měl žalobce domnívat, že svým podpisem stvrdil pouze závěť. Tyto zásadní skutečnosti vyvracejí tvrzení žalobce o absenci jeho vůle při podpisu darovací smlouvy ze dne [datum], nejsou ale soudem prvního stupně vzaty na zřetel. Žalovaný od počátku řízení považoval za stěžejní provedení výslechů svědků, kteří byli přítomni podpisu darovací smlouvy dne [datum], JUDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] s odstupem čtyř let popsal okolnost, kterak byl a kým byl požádán o poskytnutí právních služeb, potvrdil, že u něho v kanceláři byli žalobce se žalovaným v záležitosti vztahující se k nemovitostem, tehdy ještě vlastněných žalobcem, nejprve na úvodním jednání, na kterém bylo přijato rozhodnutí připravit darovací smlouvu a závěť, a tyto dokumenty pak byly až na následujícím jednání, s odstupem delším jednoho týdne, v kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] podepsány. Účastníci byli s jejich obsahem seznámeni, advokát jim jejich obsah předestřel a následně si žalobce se žalovaným dokumenty přečetli a až poté podepsali. Z této svědecké výpovědi se jednoznačně podává, že žalobce ve své žalobě neuvádí pravdu. Soud prvního stupně se ovšem neztotožnil s výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že svědek uvedl, že si myslel, že ho kontaktoval žalovaný za účelem sepisu darovací smlouvy, naproti tomu oba účastníci řízení shodně tvrdili, že původně byl svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] osloven za účelem sepsání závěti žalobce. Důvodem pro soud prvního stupně, z jakého se neztotožnil se svědectvím JUDr. [jméno] [příjmení], pak je i to, že svědek popsal tři společné schůzky s oběma účastníky řízení za situace, kdy byl prokazatelně kontaktován žalovaným za účelem sepisu poměrně jednoduché závěti a tudíž dle názoru soudu prvního stupně přípravná schůzka k sepisu takové závěti není logická. Zcela kuriózní pak je postup soudu prvního stupně, jenž namísto toho aby, jak mu přísluší, hodnotil rozpor výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] s tvrzením žalobce, který měl dle své verze svědka upozornit na to, že nemá k podpisu dokumentů správné brýle, posouvá takovýto rozpor přímo mezi důvody, pro které se s výpovědí svědka neztotožňuje. Zde dlužno dodat vysvětlení, podané svědkem [příjmení] [jméno] [příjmení], který uvedl, že jeho manželka je oční lékařka, svědek má takto ve své advokátní kanceláři k dispozici škálu dioptrických brýlí, a pokud by žalobce skutečně namítal takovouto nedostatečnost na své straně, byly by žalobci za účelem prostudování a podpisu předložených dokumentů odpovídající brýle zapůjčeny přímo na místě. [příjmení] postup soud prvního stupně zvolil při hodnocení výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl přítomen podpisu závěti žalobcem a dle soudu prvního stupně tak musel slyšet připomínku žalobce, že nemá brýle na blízko a fakticky se tudíž nemohl seznámit nejen s obsahem závěti, ale i dalších dokumentů, které podepisoval. Soud prvního stupně za skutečný stav považuje ten, který tvrdí žalobce a pomíjí povinnost skutečný stav v průběhu řízení zjistit. K návrhu žalobce byl slyšen svědek [jméno] [příjmení], k němuž v žalobě uvádí žalobce, že jej měl v září 2019 navštívit a zeptat se, proč žalobce prodal svůj dům. Oproti tomu svědek [příjmení] před soudem uvedl, že jednou žalobci ukazoval na svém mobilním telefonu v aplikaci z katastru nemovitostí, že je vlastníkem pozemku, který byl zobrazen na mapě a nabídl žalobci, že mu ukáže také jeho dům, kde viděli, že vlastníkem domu žalobce není. Soud prvního stupně se na jedné straně neztotožnil s výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], neb k účelu, za jakým byl žalovaným kontaktován, uvedl tento svědek, že to bylo vyhotovení darovací smlouvy a soud prvního stupně bazíruje na tom, jak detailně si po čtyřech letech svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vzpomněl, co bylo při jeho úvodním telefonátu se žalovaným v roce 2017 označené za předmět právní služby, zda vyhotovení závěti či darovací smlouvy, byť takováto podrobnost je pro posouzení svědectví JUDr. [jméno] [příjmení] nepodstatná, a to i z toho důvodu, že pro účastníky tento svědek ve výsledku vyhotovil listiny obě. Současně je nepravdivé tvrzení žalobce, že se nikdy se žalovaným nestýkali ani nenavštěvovali a nezačali spolu komunikovat ani po smrti matky žalobce v roce 1989 a že žalovaný ani jeho rodina o žalobce nejevili zájem a nikdy mu neposkytli žádnou pomoc. Žalovaný oproti tomu předložil soudu fotografii roku 1983, kdy byl žalobce svědkem žalovanému na jeho svatbě, dále předložil soudu fotografie zachycující žalobce coby hosta na oslavě padesátých narozenin sestry žalovaného v roce 2016 a společně nasbírané hřiby v roce 2013 Ani zjevné lži uváděné žalobcem nejsou pro soud prvního stupně důvodem ke kritickému hodnocení tvrzení žalobcem uváděných v žalobě. Žalovaný tak navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zcela zamítne.

3. Žalobce se k podanému odvolání vyjádřil s tím, že rozsudek považuje za věcně správný. Zcela zásadní je pak v tomto směru především výpověď svědka [jméno] [příjmení], který potvrdil, že to byl on, kdo při náhodném zkoušení mobilní aplikace upozornil žalobce na to, že dům, ve kterém žalobce bydlí, již není v jeho vlastnictví. Také popsal reakci žalobce, když uvedl, že žalobce byl z toho tehdy úplně vyplašený. Svědek jednoznačně potvrdil, že žalobce byl z této informace v šoku, o tom, že není vlastníkem, nevěděl. Svědek tak potvrdil výpověď žalobce a jeho verzi. Výpověď svědka a žalobce se v podstatných bodech neliší, pouze popisují totožnou událost více či méně podrobně, co je však nejpodstatnější z hlediska důvodnosti žaloby, není zásadní, jak se žalobce od svědka o změně vlastnického práva ke svému domu dozvěděl, ale jaká byla jeho reakce, tedy zda tuto informaci měl či nikoliv. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] potvrzuje, že žalobce do září 2019 vůbec nevěděl, že není vlastníkem domu, a že uzavřel nějakou darovací smlouvu. Verzi žalobce pak podporuje celá řada dalších důkazů, které svědčí o tom, že chování žalovaného po sporném podpisu předmětné darovací smlouvy bylo přinejmenším nestandardní a neodpovídalo tomu, že mezi účastníky byla uzavřena darovací smlouva, o níž by obě smluvní strany věděly. Žalovaný sám předložil soudu jako důkaz doručenku k zásilce od katastrálního úřadu, obsahující vyrozumění o provedení vkladu vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí, kterou žalobce podepsal dne [datum], přičemž tím chtěl prokázat, že žalobce o změně vlastnického práva musel vědět. Žalobce popřel, že by takové vyrozumění někdy převzal, nicméně pravost svého podpisu nesporoval, přičemž ve své výpovědi věrohodně vysvětlil, jak mohlo dojít k podpisu, aniž by převzal zásilku, a to s tím, že žalovaný mu v předmětné době občas nosil poštu a pamatuje si, že jednou byl venku na zahradě, když mu žalovaný přinesl něco k podpisu. Ostatně stejná doručenka ke stejné zásilce byla žalovaným podepsána rovněž dne [datum] a podpis doručovatele je totožný. Žalovaný přes výzvu soudu nebyl schopen nijak vysvětlit, jak k doručence podepsané žalobcem přišel, když bylo prokázáno, že do spisu u katastrální úřadu nikdy nenahlížel a žádné kopie si nikdy nedělal. Žalobce poté, co zjistil, že není vlastníkem domu, získal od své pojišťovny listinu ze dne [datum], označenou jako žádost o zrušení pojištění, na jejímž základě byla jeho pojistná smlouva ukončena. Tuto listinu předložil soudu prvního stupně jako důkaz, přičemž popřel, že by podpis na této listině byl jeho pravým podpisem. V rámci svého výslechu pak žalovaný uvedl, že žádost o zrušení pojištění připravil on sám a na pojišťovnu ji doručila jeho manželka. Žádost je přitom sepsána na počítači, pouze nacionále žalobce jsou psány ručně psacím písmem. Poté, co soud prvního stupně vyzval žalovaného k označení důkazů k tvrzenému falzu, žalovaný sdělil, že podpis na žádosti není vlastně popisem, ale pouze označením žalobce. Proč je však jméno žalobce na rozdíl od zbytku žádosti psáno ručně psacím písmem, nebyl schopen žalovaný nijak vysvětlit. Faktem nicméně zůstává, že dotčená pojišťovna považovala označení žalobce za jeho podpis a pojistnou smlouvu na základě předmětné žádosti skutečně zrušila. Proč žalovaný připravenou žádost nedal žalobci k podpisu, když dle tvrzení žalovaného měli v té době s žalobcem ještě normální vztahy a žalovaný s žalobcem běžně komunikoval jako vlastník nemovitostí, nebyl žalovaný rovněž schopen nijak vysvětlit. Žalobce na jaře 2018 podepsal jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek sousedící s jeho pozemky. Žalobce tvrdí, že o tento pozemek žádný zájem neměl, neboť sám měl pozemky dost velké a šlo jen o hromadu kamení, učinil tak na žádost žalovaného, protože šlo o obecní pozemek a žalovaný jako starosta jej koupit nemohl. Žalovaný naopak tvrdí, že tento pozemek chtěl žalobce jako výběh pro slepice a on mu jen pomáhal s jeho nabytím. Mezi účastníky je přitom nesporné, že veškeré formální záležitosti ohledně této koupě zajišťoval žalovaný, ten také hradil veškeré náklady s realizací koupě spojené, zejména náklady na zhotovení geometrického plánu, přípravu listin a návrh na vklad, jakož i samotnou kupní cenu. Z pohledu žalobce by však bylo zcela nelogické, aby se stával vlastníkem dalšího pozemku v situaci, kdy veškeré své nemovitosti již převedl na žalovaného. Výpověď žalovaného pak nepotvrzují ani další provedené důkazy, zejména pak výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaný po celou dobu tvrdí, že kontaktoval JUDr. [anonymizováno] za účelem sepsání závěti, přičemž až při společné přípravné schůzce jim JUDr. [anonymizováno] navrhl, aby uzavřeli raději darovací smlouvu. JUDr. [anonymizováno] však při své svědecké výpovědi zcela jednoznačně uvedl, že jej kontaktoval žalovaný telefonicky, za účelem sepisu darovací smlouvy. Je tedy zjevné, že žalovaný měl od počátku v úmyslu připravit darovací smlouvu, ačkoliv s žalobcem jednal o závěti. Tvrzení žalobce, že o podpisu darovací smlouvy do září 2019 nevěděl, pak na druhou stranu nepřímo potvrzují i další provedené důkazy, zejména prokázané další kroky žalobce a jejich časová návaznost. Poté, co se od pana [příjmení] dozvěděl, že již není vlastníkem nemovitostí, kontaktoval žalovaného a chtěl celou situaci řešit. Za tím účelem také byla sjednána schůzka u JUDr. [anonymizováno]. Jelikož ta k ničemu nevedla, vyzval žalobce žalovaného k vrácení nemovitostí prostřednictvím tehdejšího právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] dopisem ze dne [datum]. Pokud by žalobce celou dobu věděl, že nemovitosti daroval žalovanému, proč by se najednou po dvou letech dožadoval jejich vrácení, a to krátce poté, co jej navštívil pan [příjmení] [jméno] pravdivosti tvrzení žalobce pak svědčí i to, že pořizovat závěť v situaci, kdy současně v podstatě veškerý svůj majetek daruje právě v závěti určenému dědici, postrádá jakýkoliv praktický smysl. Žalobce tak navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou, podanou k soudu prvního stupně dne [datum] proti žalovanému, domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], Katastrální pracoviště Příbram, pro katastrální území a [územní celek]. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným, který je jeho nevlastním synovcem, žili celý život ve stejné obci, ale nikdy se nestýkali, žalovaný ani jeho rodina o žalobce nejevili žádný zájem. Žalobce s ohledem na svůj věk trpí řadou zdravotních problémů, které se zhoršily v dubnu 2017. Žalobci se udělalo velice špatně a dne [datum] mu lékaři důrazně doporučili hospitalizaci, tu odmítl. Po odchodu z nemocnice potkal žalovaného, který mu nabídl odvoz domů, během cesty se žalobce žalovanému se svými zdravotními problémy svěřil. Od té doby začal žalovaný žalobce často navštěvovat, což žalobci připadalo zvláštní, neboť 28 let nebyli v žádném kontaktu. Takto to probíhalo asi měsíc, někdy v květnu 2017 se žalovaný začal žalobce vyptávat, komu odkáže svůj dům. Současně žalovaný podotkl, že by měl žalobce pro případ náhlého úmrtí sepsat u notáře závěť, má známého JUDr. [anonymizováno], u něho by to mohl zařídit. Dne [datum] se žalovaný náhle objevil kolem 15. hodiny u žalobce a sdělil mu, že jej čeká notář kvůli závěti. Žalobci bylo špatně, ležel, ten den panovaly vysoké teploty a nechtěl nikam jet, na což žalovaný namítal, že když nepřijedou, takto bude chtít notář zaplatit. Žalobce nakonec souhlasil, nevěděl, kdy se vrátí, a tak si vzal před odjezdem všechny léky, které obvykle bral až večer. Až po příjezdu do [obec] zjistil, že má omylem s sebou brýle na dálku namísto na blízko, po všech lécích se cítil malátný a jako kdyby pil. Žalovaný zavedl žalobce do kanceláře JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, kde mu byly předloženy nějaké dokumenty k podpisu. Žalobce se omlouval, že bez svých brýlí nemůže nic přečíst, na to mu žalovaný řekl, že se nic neděje, že jde o dokumenty k té závěti a že mu bude ukazovat, kam se má podepisovat. Žalobce se několikrát podepsal, v kanceláři byl asi 5 minut pak ještě 10 minut čekal venku na žalovaného, který mu poté předal desky s listinou nadepsanou velkým písmem jako závěť a odvezl jej domů. Žalobce doma desky uložil do krabice, šel si lehnout a dále se o věc nezajímal. Návštěvy žalovaného po podpisu závěti postupně ustávaly. V září 2019 přišel kamarád žalobce [jméno] [příjmení] a se ptal se žalobce, proč prodal svůj dům. Žalobce mu řekl, že udělal jen závěť, ale tu může kdykoliv zrušit. Na to mu kamarád ukázal na internetu, že jeho dům už vlastní žalovaný. V tu chvíli žalobce pochopil, že mu musela být při podpisu závěti podstrčena nějaká smlouva. Hned tedy volal žalovanému, aby zjistil, co se stalo, žalovaný po telefonu žalobci sdělil, že přece uzavřeli i darovací smlouvu, a že tedy vlastníkem nemovitostí je on. S tím žalobce projevil nesouhlas. Žalovaný na to reagoval tak, že mohou darovací smlouvu zrušit, přislíbil žalobci, že to zařídí a domluví termín. Dne [datum] odjel žalobce s žalovaným k JUDr. [anonymizováno], kde mu žalovaný s JUDr. [anonymizováno] sdělili, že je to jeho chyba, jestli nevěděl, co podepisuje a že žádná darovací smlouva se rušit nebude. Žalobce se obrátil prostřednictvím svého zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] dopisem ze dne [datum] na žalovaného k uzavření nové darovací smlouvy, to žalovaný odmítl. Vzhledem k tomu, že darovací smlouva ze dne [datum] je zdánlivým právním úkonem, tak při existenci naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení, tomu nezbývá, než se svých nároků domoci soudní cestou.

6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že on i celá jeho rodina udržovali až do roku 2019 blízké vzájemné vztahy s žalobcem. Žalovaný žalobce vozil dle potřeby na lékařské prohlídky do [obec], na [obec] na větší nákupy, poskytl mu pomoc při dovozu polykarbonátu na zastřešení skleníku a jeho společnou montáž. Žalovaný žalobce vozil každé Velikonoce na návštěvu k příbuzným. K uzavření darovací smlouvy dne [datum] došlo za situace, kdy to byl právě žalobce, kdo za žalovaným přišel s nápadem, že v jeho prospěch sepíše závěť a žádal jej, aby vše zařídil, neboť si nepřeje, aby jeho majetek po smrti připadl ostatním příbuzným, kteří o něho neprojevují žádný zájem. Podle přání žalobce proto objednal žalovaný sepis závěti u advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], kam se oba v dohodnutý termín dostavili. JUDr. [anonymizováno] oběma poskytl právní poučení ohledně daňové povinnosti i ohledně odměny notáře. Sám nadnesl, zda by nebylo vhodnější nemovitý majetek převést za života za současného zřízení věcného břemene a zřídit závěť pouze ohledně případného dalšího majetku. S tímto návrhem žalobce souhlasil a pověřil JUDr. [anonymizováno] vypracováním potřebných listin. Asi po uplynutí 10 dnů se oba znovu dostavili do advokátní kanceláře JUDr. [anonymizováno], tentokrát již k podpisu jím připravených listin. Žalobce si všechny listiny přečetl, seznámil se s jejich obsahem a bez jakýchkoliv připomínek, dne [datum] je podepsal. Veškeré jednání přitom probíhalo za neustálé přítomnosti žalobce, rozhodně podstatně déle než 5 minut, cca 30 minut. Následně po podání uzavřené smlouvy ke vkladu na katastrální úřad bylo žalobci doručeno jednak oznámení o tom, že je zahájeno vkladové řízení a následně vyrozumění o tom, že vklad vlastnického práva byl do katastru proveden. Žalobce převzetí obou těchto zásilek podepsal. Žalobce po převodu vlastnictví k nemovitostem zrušil dosavadní pojistnou smlouvu, sám žalovaný uzavřel pojistnou smlouvu novou, kterou od té doby platí, stejně jako daň z nemovitostí. Po uzavření darovací smlouvy se žalovaný o žalobce nadále staral, přispíval na opravy domu. V listopadu 2018 mu zakoupil novou televizi. Žalobce v srpnu 2017 požádal obec Nečín o koupi části pozemku parc. [číslo] přiléhajícího bezprostředně k nemovitostem, jež jsou předmětem určovací žaloby. Poté co obec prodej části pozemku schválila, žalovaný za žalobce objednal a zaplatil geometrické zaměření oddělovaného pozemku a současně i jeho kupní cenu 28 900 Kč. Chování žalobce se změnilo na podzim 2019, kdy mu žalobce začal vyčítat, že darovaný dům má hodnotu 8 000 000 Kč. Jako vstřícný krok sjednal žalovaný další schůzku u JUDr. [anonymizováno], nikoliv za účelem sepisu smlouvy ale za účelem právní porady a podání vysvětlení. Žalobce s nelibostí rekapitulaci jednotlivých úkonů vyslechl a nakonec jednostranně kancelář opustil. Žalobce při uzavírání darovací smlouvy rozhodně nejednal v omylu.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též„ předmětné nemovitosti“). Žalovaný tyto nemovitosti nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum].

8. Původním výlučným vlastníkem těchto nemovitostí byl žalobce, ten je převedl na žalovaného darovací smlouvou ze dne [datum], uzavřenou v advokátní kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec].

9. Darovací smlouva ze dne [datum], kterou žalobce jako dárce daroval žalovanému jako obdarovanému předmětné nemovitosti, obsahuje též ujednání o zřízení služebnosti doživotního bydlení tak, že žalobce je oprávněn bydlet a s vlastníkem užívat budovu [adresa], která je součástí pozemku parc. č. st. 105 v katastrálním území Nečín a dále je žalobce oprávněn užívat společně s vlastníkem pozemek parc. [číslo] zahradu, tamtéž. Současně soud prvního stupně zjistil, že s touto darovací smlouvou žalobce a žalovaný podepsali návrh na vklad do katastru nemovitostí.

10. Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí bylo doručováno jak žalobci tak žalovanému, oběma bylo doručeno dne [datum], což stvrdili svými podpisy na doručenkách, jež jsou součástí spisu [stát. instituce], [stát. instituce]. Vklad vlastnického práva byl proveden pod sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo].

11. Dále soud prvního stupně zjistil, že žalobce dne [datum] vlastnoručně podepsal závěť sepsanou strojovým písmem, ve které uvedl, že dědicem veškerého majetku povolává žalovaného. Svědci této závěti byli JUDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], i tato závěť byla sepsána v advokátní kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec].

12. Ze zpráv o zdravotním stavu bylo soudem prvního stupně zjištěno, že žalobce se opakovaně podroboval řadě lékařských vyšetření z důvodu svých zdravotních obtíží, dne [datum] mu byla doporučena hospitalizace k zahájení léčby arytmie, což odmítl.

13. Z dopisu JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, ze dne [datum], adresovaného žalovanému, soud prvního stupně zjistil, že v něm žalobce vyzval žalovaného k uzavření nové písemné smlouvy, podle které by na žalovaného převedené nemovité věci, zapsané na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Nečín, žalobci bezplatně vrátil do jeho výlučného vlastnictví s odůvodněním, že žalobce při uzavírání darovací smlouvy dne [datum] jednal v omylu a z tohoto důvodu je tak darovací smlouva neplatným právním jednáním.

14. Žalobce jako účastník řízení pak vypověděl, že dne [datum] se náhodně setkal s žalovaným, který jej odvezl do bydliště a následně jej v bydlišti začal též často navštěvovat. Při jedné z návštěv na obědě u žalobce v květnu 2017 se žalovaný žalobce ptal, co zamýšlí s domem provést, ten mu sdělil, že by chtěl dům někdy prodat a koupit si byt s pečovatelskou službou, protože nemá nikoho blízkého. Na to mu žalovaný navrhl, aby sepsal závěť pro případ náhlé smrti, že tím nic neriskuje a že závěť může kdykoliv zrušit. Žalobce po nějaké době s tímto řešením souhlasil, stejně jako s tím, že závěť zařídí žalovaný u JUDr. [anonymizováno]. Dne [datum] v odpoledních hodinách zajel žalovaný nečekaně pro žalobce s tím, že jej odveze k podpisu závěti, což žalobce původně odmítal, neboť mu nebylo dobře a venku bylo horko. Nakonec s cestou souhlasil, vzal si všechny léky dříve než měl, přičemž v kanceláři JUDr. [anonymizováno] v [obec] zjistil, že si vzal nesprávné brýle na dálku a že na podpisy nevidí. Žalovaný mu otáčel papíry a žalobce je podepisoval, nečetl je, domníval se, že podepisuje pouze závěti. Slovo závěť s velkými písmeny dokázat přečíst, byla v dokumentech jako první. Tomuto byl přítomen jak JUDr. [jméno] [příjmení], tak jeho syn. Bylo mu divné, proč se [anonymizováno] jako svědci závěti podepisují, když ho v životě neviděli, celé to mohlo trvat několik minut, pak žalobce odešel na chodbu, přičemž žalovaný zhruba ještě 20 minut zůstal v kanceláři. Následně předal žalobci dokumenty na chodbě a odjeli domů. Žalobce dokumenty nepročítal, nebylo mu dobře, ty uložil do krabice a šel si lehnout. Celé 2 roky žil v přesvědčení, že platí ta závěť a ne nějaká darovací smlouva. Celý ten podvod zjistil jeho kamarád ([jméno] [anonymizováno]), který to našel na internetu dne [datum]. V září 2019 šel tedy žalobce do té škatule, v celé složce byly listiny pohromadě, v tu chvíli žalobce myslel, že je po něm. Šel za žalovaným, on mu říkal, že mu to vrátí, a to několikrát. Dne [datum] jeli každý zvlášť k JUDr. [jméno] [příjmení], tam na něj oba ječeli s tím, že darovací smlouvu podepsal. To ještě žalobce nevěděl, že JUDr. [anonymizováno] je skutečně advokát, on vždy chtěl jet k notáři. Pokud pak jde o vzájemné vztahy s žalovaným tak žalobce popřel, že by byly mezi nimi úzké vztahy, že by mu žalovaný cokoliv nezištně dělal, vždy si za všechno nechal zaplatit, s výjimkou toho, že mu daroval televizor. Na schůzce u JUDr. [anonymizováno] byl v době kdy podepisoval závěť poprvé v životě, nikdy předtím u něj nebyl. Pokud měl něco podepsat, tak mu vždy JUDr. [anonymizováno] ukázal prstem, kam se má podepsat. Žalobce se u JUDr. [anonymizováno] zúčastnil dvou schůzek, za svého života nikdy žalovanému nemovitosti darovat nechtěl, o darovací smlouvě se mezi žalobcem a žalovaným nikdy nemluvilo, on také nikdy nevypověděl původní pojistnou smlouvu u [právnická osoba]

15. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že žalobce byl pro něho od mládí mužský vzor, vzájemně si pomáhali, pracovali u stejného zaměstnavatele, měli mezi sebou velmi přátelský vztah. V roce 2017, na jaře, po jeho návratu z nemocnice, žalobce za žalovaným přišel s tím, že by tu nemusel být a že chce na něj převést barák, že by bylo dobré to udělat závětí. Žalovaný a strýc sjednali návštěvu u JUDr. [anonymizováno], chtěli, aby napsal závěť pro žalobce, že vše bude dědit žalovaný. JUDr. [jméno] [příjmení] k tomu oba dva vyzpovídal, zjistil, jaký mezi sebou mají přátelský vztah a navrhl, jestli by nebylo lepší sepsat darovací smlouvu s tím, že notář by stál velké peníze. S tím žalobce souhlasil, JUDr. [jméno] [příjmení] říkal, že vše připraví a že se pak ozve. Dne [datum] oba pozval do kanceláře, a to k podpisu připravených smluv. Žalovaný nemá povědomí, že by žalobci bylo nějak špatně, měl brýle a vše podepsal. Když se spolu bavili, tak měl pocit, že i on ví, že mu vše daroval. Vše bylo až do konce roku 2019 v pořádku. Tehdy jej překvapil jeho slovní útok, že jej o barák připravil. Současně pomáhal žalobci s inkriminovaným pozemkem, který chtěl sám žalobce, protože měl špatné vztahy se sousedem. Žalovaný sám sepsal žádost a za strýce jí podal, zastupitelé ji schválili, asi za půl roku po vyhotovení geometrického plánu se smlouva podepsala, žalovaný za žalobce zaplatil i kupní cenu. V roce 2019 se objednali k JUDr. [anonymizováno], ten žalobci vše vysvětlil. Na první schůzce u JUDr. [jméno] [příjmení] se nemělo nic podepisovat, protože na této první schůzce JUDr. [jméno] [příjmení] sbíral pouze informace, co má udělat. U JUDr. [anonymizováno] byli oba celkem třikrát, dvakrát před podpisem slovy a jednou poté, co žalobce žalovaného napadl. Součástí darovací smlouvy je břemeno doživotního užívání. JUDr. [jméno] [příjmení] též připravil závěť, pokud by bylo potřeba ještě něco jiného dědit, takže by se závěť hodila.

16. Slyšený svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že jej oslovil žalovaný, spolu si řekli, co požadují, a to následně na společné schůzce, pak to svědek připravil, jednalo se o přípravu smluv a na další schůzce to všichni podepsali, bylo to v roce 2017. Pokud se svědek pamatuje, byl kontaktován žalovaným za účelem sepisu darovací smlouvy, nikdo z účastníků, tedy ani žalobce, si na schůzce ze zdravotního hlediska na nic nestěžoval, nikdy nebyl problém s brýlemi. V návrhu na vklad do katastru nemovitostí jsou kolonky pro podpis velmi úzké, pokud by někdo z účastníků špatně viděl, tak by se do té kolonky nemohl trefit. Navíc manželka advokáta je oční lékařkou, takže by nebyl problém brýle obstarat okamžitě. Časový odstup mezi schůzkami byl tak týden až čtrnáct dní, smlouvy připravoval syn JUDr. [jméno] [příjmení]. Kromě darovací smlouvy tam byla taky závěť. Podklady ke smlouvě, tedy nabývací tituly, předložil žalobce, bylo to hned na té první schůzce. Informaci o té smlouvě dostal svědek telefonicky ještě předtím, než se společně setkali. Žádný oficiální záznam z první schůzky neexistuje, možná nějaký neformální o tom, co po něm účastníci požadovali.

17. Slyšený svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že JUDr. [jméno] [příjmení] je jeho otcem, pamatuje si, že mezi účastníky proběhla kupní nebo darovací smlouva, asi byla zřízena i služebnost ve prospěch žalobce. Pokud je advokátní kancelář někdy oslovena s žádostí o vyhotovení smlouvy, obecně se zeptají na detaily, chtějí vědět jaký pozemek, s jakým parcelním číslem se převádí, podrobnosti ke služebností a podobně. Vše se připraví, připravené doklady dají účastníkům nejprve k nahlédnutí s dotazem, zda chtějí něco doplnit, vše se zkontroluje, a vždy se před podpisem dokumentu uvede, že se to podepisuje z vlastní vůle a že toto účastník stvrzuje svým podpisem. K předložené závěti svědek uvedl, že neví, kdo ji připravoval, zda on či jeho otec. Žalobce měl určitě dostatek času k tomu, aby si vše přečetl a podepsal. S žalobcem se setkal minimálně dvakrát nebo třikrát. Žalobce a žalovaný byli v advokátní kanceláři společně, následně s nimi pak otec mluvil o co mají zájem, následně se pak k nim dostavil žalobce, kterému byla předložena závěť, tu si přečetl, podíval se co odkazuje a podepsal ji. Svědek si nevybavuje, co se na poslední schůzce řešilo, vše se odehrálo v roce 2017.

18. Z výpovědí svědka [jméno] [příjmení] soud prvního stupně zjistil, že ten byl za žalobcem u něj doma, chtěl se mu pochlubit, jakou aplikaci má v mobilu. Aplikaci z katastru nemovitostí žalobci ukázal, nabídl mu, že mu ukáže také jeho dům, kde oba viděli, že žalobce vlastníkem domu již není. Z toho byl žalobce tehdy úplně vyplašený, od té doby s ním nic neřešil. To vše se odehrálo rok či dva zpět.

19. Na základě takto provedených důkazů soud prvního stupně dospěl k závěru, že kromě listinných důkazů je zásadní pro zjištění skutkového stavu věci účastnická výpověď žalobce. S výpověďmi svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a výpovědí žalovaného se neztotožnil, pro rozpory v těchto výpovědích, když žalovaný zejména vypověděl, že JUDr. [jméno] [příjmení] kontaktoval za účelem sepisu závěti, ten však soudu vypověděl, že byl kontaktován žalovaným za účelem sepisu darovací smlouvy. Současně soud prvního stupně neuvěřil výpovědím svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a žalovaného v tom směru, že žalovaný si veškeré listiny mohl přečíst, když ten neměl své vlastní bíle na čtení, jak uvedl ve své výpovědi, kterou soud prvního stupně považuje za věrohodnou. S ohledem na další rozpory ve výpovědích žalovaného ohledně ukončení pojistné smlouvy či získání dalšího přilehlého pozemku žalobcem poté, co měla být darovací smlouva uzavřena, věc po právní stránce posoudil dle ustanovení § 551 a 554 o. z. tak, že pokud žalobce nikdy nechtěl se žalovaným uzavřít darovací smlouvu, kterou by na něho převedl předmětné nemovitosti, ale pouze pořídit závěť, chybí zde vůle žalobce k právnímu jednání, sepisu darovací smlouvy, a k takovému právnímu jednání se nepřihlíží. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva žalobce je přitom dán.

20. Jestliže soud prvního stupně žalobě vyhověl, rozhodl správně.

21. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak odvolací soud odkazuje plně na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, popsané a zhodnocené v odůvodnění napadeného rozsudku. Co se týče právního posouzení věci, tak na to má odvolací soud názor odlišný.

22. I odvolací soud má tak za prokázané, že žalobce byl v minulosti výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 105 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] a dále pozemků parc. [číslo] zahrada, a parc. [číslo] ostatní plocha, nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Nečín u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram. V současné době je, jak se podává z výpisu z katastru nemovitostí, výlučným vlastníkem těchto nemovitostí žalovaný, ten tyto nemovitosti nabyl na základě smlouvy darovací ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum].

23. Z této darovací smlouvy má odvolací soud za prokázané, že ta byla uzavřena v advokátní kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec], který též na darovací smlouvě ověřil dne [datum] podpisy jak žalobce v postavení darujícího a oprávněného ze služebnosti, tak žalovaného jako obdarovaného a povinného ze služebnosti. Předmětem této smlouvy jsou výše označené nemovitosti v [katastrální uzemí], darované žalobcem žalovanému. Součástí této smlouvy je služebnost doživotního užívání, zřízená ve prospěch žalobce jako oprávnění bydlet a s vlastníkem užívat budovu [adresa], která je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] společně s příslušenstvím s tím, že žalobce je oprávněn dále užívat společně s vlastníkem též parc. [číslo] zahradu. Náklady spojené s užíváním těchto nemovitostí, zejména spotřebu elektrické energie, vody a otopu ponese dle smluvního ujednání oprávněný ze služebnosti a povinný rovným dílem.

24. Současně má odvolací soud za zjištěné, že žalobce je osobou se zhoršeným zdravotním stavem, medikamentózně léčenou, přičemž dne [datum] se podrobil lékařskému vyšetření v Oblastní nemocnici [právnická osoba], kde mu byla v důsledku jeho zhoršeného zdravotního stavu doporučena hospitalizace k zahájení léčby arytmie, se kterou žalobce nesouhlasil.

25. Stejně tak má odvolací soud z dopisu JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, ze dne [datum] za prokázané, že ten tímto dopisem vyzval žalovaného k uzavření nové písemné smlouvy, dle které by předmětné nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] vrátil bezplatně žalobci zpět do jeho výlučného vlastnictví. Současně je v tomto dopise uvedeno, že žalobce jednal při uzavření darovací smlouvy v omylu, tu [datum] podepsat nechtěl a tato smlouva je neplatným právním jednáním.

26. Ze závěti datované [datum] má odvolací soud za prokázané, že touto závětí žalobce ustanovil dědicem veškerého majetku žalovaného. Tato závěť byla podepsána před dvěma přítomnými svědky, JUDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], dne [datum], obsahuje vlastnoruční podpis žalobce.

27. Ze smlouvy o koupi najaté věci uzavřené dne [datum] má odvolací soud za prokázané, že touto smlouvou nabyl žalobce nově vytvořený pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře [anonymizováno] m v [katastrální uzemí] od prodávající [územní celek], zastoupené starostou - žalovaným za kupní cenu 28 900 Kč, kterou, jak se podává z výpovědí žalovaného, uhradil žalovaný, stejně jako náklady na vyhotovení geometrického plánu.

28. Z žádostí o zrušení pojištění ze dne [datum] má odvolací soud za prokázané, že touto žádostí požádal žalobce k datu [datum] z důvodu převodu pojištěné nemovitosti na nového vlastníka, o zrušení pojistné smlouvy. Tuto žádost, jak se podává z výpovědi žalovaného, však neučinil žalobce, nýbrž za žalobce sám žalovaný.

29. Ze spisu [stát. instituce], [stát. instituce], sp. zn. [spisová značka] – [anonymizováno] má odvolací soud za prokázané, že katastrální úřad rozhodl o vkladu vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí rozhodnutím ze dne [datum]. Součástí tohoto spisu je návrh na vklad do katastru nemovitostí podepsaný jak žalobcem, tak žalovaným. Dále je součástí spisu informace o vyznačení plomby ze dne [datum], zaslaná doporučeně jak žalobci, tak žalovanému a současně doručenky od vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, kterými stvrdili doručení rozhodnutí o povolení vkladu jak žalobce, tak žalovaný dne [datum].

30. Z výpovědí svědka [jméno] [příjmení] má odvolací soud za zjištěné, že ta koresponduje s výpovědí žalobce a prokazuje tu skutečnost, že poté, co se v roce 2019 žalobce od tohoto svědka dozvěděl, že není vlastníkem předmětných nemovitostí, byl překvapen a že tedy do té doby o tom, že své vlastnictví k předmětným nemovitostem pozbyl, nevěděl.

31. Pokud pak jde o další hodnocení skutkového stavu, zejména okolností sepisu a uzavírání darovací smlouvy dne [datum] v advokátní kanceláří JUDr. [jméno] [příjmení], tak zde odvolací soud po zhodnocení výpovědí žalobce, žalovaného a slyšených svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] musí jednoznačně konstatovat, stejně jako soud prvního stupně, že věrohodná je nepochybně výpověď žalobce, zatímco výpovědi žalovaného a slyšených svědků, koncipienta Mgr. [jméno] [příjmení] a advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] se odvolacímu soudu jako věrohodné nejeví, jak popsáno níže.

32. Dle ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

33. Dle ustanovení § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

34. Dle ustanovení § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmů určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

35. Za situace, kdy žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí v katastru nemovitostí, má žalobce naléhavý právní zájem na určení svého výlučného vlastnického práva, neboť takové rozhodnutí soudu může být podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí.

36. Pokud pak jde o posouzení omylu, tak obecně omyl je založen na nesprávné představě jednajícího o určité skutečnosti, týkající se jeho právního jednání a jeho důsledkem je rozdíl mezi právními následky, které účastník svým jednáním zamýšlel vyvolat a právními následky, které jeho jednání ve skutečnosti působí. Omyl ve smyslu ustanovení § 583 o. z. je přitom podstatný, pokud se týká kterékoliv skutečnosti rozhodné pro provedení právního jednání. O takovou situaci jde tehdy, pokud by znalost skutečného stavu věci vedla účastníka k tomu, že by dané právní jednání neprovedl vůbec, anebo by je provedl za podstatně odlišných podmínek.

37. Odvolací soud má ze shora provedeného dokazování za prokázané, že v projednávané věci žalobce jako dárce nikdy darovací smlouvu, kterou by předmětné nemovitosti převedl na žalovaného jako obdarovaného, uzavřít nechtěl, jeho jediným zájmem bylo pořídit závěť, což dne [datum] učinil, přičemž dědicem veškerého majetku povolal žalovaného.

38. Je pravdou, že žalovaný je vzdáleným příbuzným žalobce, synem jeho nevlastní sestry a je pravdou, že mezi nimi v minulosti probíhaly kontakty, a to ať již na bázi pracovní, tak na bázi volnočasové. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že žalobce se v minulosti účastnil rodinných oslav, na nichž byl přítomen též žalovaný. Tyto kontakty rozhodně nebyly nijak intenzivní, naopak byly zcela běžné, a to až do dubna roku 2017. Takovéto kontakty v podstatě nikdy neodůvodňovaly jakoukoliv vděčnost žalobce vůči žalovanému, která by snad mohla být pohnutkou toho, že by mu svůj nemovitý majetek za života daroval.

39. Odvolací soud se tak ztotožňuje s popisem jednání vedoucím k pořízení závěti a fakticky též k podpisu kupní smlouvy žalobcem dne [datum] tak, jak byly žalobcem popsány s tím, že žalobce nechtěl darovací smlouvu, kterou by převedl veškeré své nemovitosti na žalovaného, uzavřít, v tomto směru byl uveden žalovaným v omyl, vlastnoručně podepsat chtěl pouze závěť.

40. Za tím účelem, pouze v jediném případě, navštívil žalobce se žalovaným právě dne [datum] advokátní kancelář JUDr. [jméno] [příjmení], kde jednak pořídil závěť ve prospěch žalovaného, jejíž podpis stvrdili svědci [příjmení] [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] a současně téhož dne podepsal darovací smlouvu, u níž ověřil podpisy JUDr. [jméno] [příjmení], kterou na žalovaného předmětné nemovitosti převedl (a současně mu byla zřízena služebnost doživotního bydlení a užívání), aniž by o tom, že takovéto právní jednání tohoto dne podstupuje věděl, a aniž by takové právní jednání vůbec provést chtěl.

41. Pokud žalobce ve své účastnické výpovědi popisoval, že před rokem 2019, a tedy před podpisem obou výše popsaných listin, byl v advokátní kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] pouze jednou, a to právě dne [datum], tak odvolací soud toto tvrzení považuje za pravdivé.

42. Slyšený svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], stejně jako Mgr. [jméno] [příjmení] vypověděli, že žalobce a žalovaný advokátní kancelář JUDr. [jméno] [příjmení] navštívili před uzavřením kupní smlouvy minimálně dvakrát. Sám JUDr. [jméno] [příjmení] ovšem nebyl schopen existenci první schůzky, konané údajně týden až čtrnáct dní před podpisem závětí a darovací smlouvy, nijak doložit. Uvedl, že žádný oficiální záznam z této první schůzky neexistuje, možná pouze nějaký neformální.

43. V tomto směru se jeví výpověď JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, jako nevěrohodná, neboť by to musela být právě první schůzka, na které by on získal naprosto jednoznačné a relevantní údaje o tom, jak má vypadat text darovací smlouvy, která jím bude následně vyhotovována, včetně toho jak a k jakým pozemkům bude zřízena ve prospěch žalobce služebnost doživotního užívání, zvláště když k jednomu z žalobcem vlastněných pozemků (p. [číslo]) služebnost doživotního užívání zřizována nebyla. Je přitom nepochybné, že právě tato první schůzka, která měla být uskutečněna v advokátní kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] 7 až 14 dní přede dnem [datum], musela být naprosto zásadní. Na této schůzce nepochybně musela být pořízena informace o tom, co žalovaný jako klient advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], u kterého si právní službu objednal, po tomto advokátu přesně chce, jaké právní jednání má tento advokát pro svého klienta, žalovaného, zpracovat do listinné podoby. Slyšený svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] přitom vypověděl, že žalovaný se k němu objednal za účelem sepisu darovací smlouvy, to však nekoresponduje s výpovědí žalovaného, který výslovně uvedl, že JUDr. [jméno] [příjmení] měli s žalobcem navštívit za účelem sepisu závěti a následně jim bylo vysvětleno, že bude vhodnější řešit celou otázku nabytí předmětných nemovitostí žalovaným formou smlouvy darovací. K otázce, kolik schůzek se uskutečnilo, se další slyšený svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vyjádřil pouze obecně, stejně jako k okolnostem, za nichž obvykle v advokátní kanceláři provádějí sepis požadovaných právních jednání pro své klienty.

44. Nezbývá tak než uzavřít, že pokud se žalobce dostavil do advokátní kanceláře JUDr. [jméno] [příjmení] k sepisu závěti, přičemž neměl k dispozici ani své brýle, ani tady není důvod mu nevěřit, nikdy nechtěl uzavřít darovací smlouvu s žalovaným. Tato darovací smlouva, předem dle pokynu žalovaného jeho advokátem vyhotovená, mu byla dne [datum] k podpisu za přítomnosti žalovaného podvržena. Hypotéza ustanovení § 583 o. z. tak byla nepochybně naplněna.

45. Přitom nelze přehlédnout ani nepříznivý zdravotní stav žalobce, který dne [datum], vytržen z běžného chodu svých činností, byl žalovaným dopraven do advokátní kanceláře JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec] v době, kdy požil celou řadu léků, což nepochybně mohlo jeho důvěru v žalovaného, jako svého vzdáleného příbuzného, pouze posílit.

46. Jednání žalovaného v advokátní kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení], kde byla žalobci podstrčena k podpisu kromě závěti též darovací smlouva, tak žalobce nepochybně považoval za poctivé právní jednání, které občanský zákoník předpokládá (§ 6 o. z.), v tu dobu neměl jakýkoliv důvod žalovanému nevěřit to, že podepisuje pouze závěť.

47. Žalobce po podpisu závěti a darovací smlouvy obdržel svazek listin, kterým logicky i v důsledku svého nepříznivého zdravotního stavu dále nevěnoval pozornost, neboť byl přesvědčen pouze o tom, že pořídil závěť ve prospěch žalovaného.

48. To, že není vlastníkem předmětných nemovitostí a že ty byly jím darovány žalovanému, se žalobce dozvěděl až v roce 2019, což potvrdil slyšený svědek [jméno] [příjmení], který popsal překvapení žalobce nad touto informací.

49. Pokud se pak žalovaný bránil tím, že žalobce si musel být vědom svého právního jednání, tedy uzavření darovací smlouvy dne [datum] s žalovaným a odkazoval na žalobci zaslanou informaci o vyznačení plomby dne [datum] a na žalobcem podepsané doručení rozhodnutí o provedení vkladu do katastru nemovitostí dne [datum], tak i zde odvolací soud poukazuje na okolnosti případu, které v řízení před soudem prvního stupně vyšly najevo.

50. Pokud jde o informaci o vyznačení plomby, tak ta byla doručována pouze doporučeně bez doručenky a žalobce o tom prokazatelně nemá povědomí, a pokud jde o doručení vyrozumění o provedeném vkladu dne [datum], tak žalobce popřel, že by takovouto listinu obdržel. Situaci popsal tak, že mu žalovaný, který je starostou obce, dal podepsat jakousi doručenku a že to mohla být klidně ta od zásilky, jejímž předmětem bylo vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí, které nikdy neobdržel.

51. Pravdivost této verze žalobce potvrzuje též kopie doručenky na č. l. 64, právě od zásilky, jejímž předmětem bylo vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, žalobcem dne [datum] podepsaná, kterou v průběhu řízení před soudem prvního stupně tomuto soudu předložil sám žalovaný, aniž by věrohodným způsobem vysvětlil, jakým způsobem se mu tuto kopii doručenky podařilo získat. Je tedy reálné, že tuto kopii si z doručenky opatřil on sám, a to poté, co mu tuto doručenku podepsal žalobce a předtím, než jí předal pracovníku pošty ke zpětnému doručení katastrálnímu úřadu. Tato skutková verze má nepochybně svou logiku.

52. To, že žalobce jednal v omylu, pak dokreslují i další skutečnosti soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku popsané. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že to byl sám žalobce, kdo zrušil svou dosavadní pojistnou smlouvu na předmětné nemovitosti, načež novou uzavřel právě žalovaný.

53. V průběhu řízení před soudem prvního stupně však vyšlo najevo, že žádost o zrušení pojištění ze dne [datum] žalobce nevyhotovil, ani nepodepsal, podpis na této žádosti učinil sám žalovaný, čímž popřel své předchozí tvrzení.

54. Dalším momentem podporujícím nevědomost žalobce o uskutečnění právního jednání, uzavření darovací smlouvy dne [datum] je smlouva o koupi nemovité věci ze dne [datum] uzavřená mezi obcí [obec], zastoupenou žalovaným jako starostou v postavení prodávající a žalobcem jako kupujícím. Dle této smlouvy o koupi nemovité věci měl žalobce jako kupující od prodávající zakoupit pozemek č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí] za kupní cenu 28 900 Kč. Tato kupní smlouva byla uzavřena na základě žádosti o odprodej pozemku ze dne [datum], kterou nesepsal žalobce, ale pouze ji podepsal. Za situace, kdy vyhotovený geometrický plán na rozdělení pozemku, stejně jako kupní cenu, hradil ze svých prostředků žalovaný, těžko lze najít jakýkoliv rozumný logický důvod, proč by tento, k předmětným pozemkům přiléhající pozemek, měl připadnout do výlučného vlastnictví žalobce, současně za situace, kdy ten by již nemovitosti, jež jsou předmětem kupní smlouvy ze dne [datum], nevlastnil, resp. by věděl o tom, že již není jejich vlastníkem, ale vlastníkem je právě žalovaný.

55. V tomto směru se jeví jako pravdivá verze ta, která byla sdělena žalobcem, tedy že fakticky měl o koupi pozemku zájem žalobce a že žalovaný mu v podstatě svou aktivitou a podpisem této kupní smlouvy pouze pomohl, když získání tohoto pozemku žalovaným jako starostou [územní celek] bylo procedurálně právně složité.

56. Závěrem pak musí odvolací soud poukázat i na tu skutečnost, že pokud dle tvrzení žalovaného měl on s žalobcem jet k advokátu JUDr. [jméno] [příjmení] za účelem pořízení závěti ve prospěch žalovaného ohledně předmětného nemovitého majetku, kde údajně po intervenci tohoto advokáta mělo dojít ke změně stanoviska žalobce a současně též žalovaného tak, že dne [datum] měla být uzavřena vedle darovací smlouvy též závěť, je takovéto jednání těžko vysvětlitelné, neboť pokud žalobce na žalovaného převáděl fakticky jediný majetek větší hodnoty, který vlastnil, nebyl důvod, aby vedle toho podepisoval též závěť, kterou dědicem veškerého svého majetku povolal právě žalovaného.

57. Existence těchto dvou listin vedle sebe, datovaných týmž dnem, opět svědčí pro verzi žalobce, že ten měl v úmyslu podepsat před svědky pouze závěť, kterou by odkázal svůj nemovitý majetek, jež se následně stal předmětem darovací smlouvy žalovanému a nikdy nechtěl učinit takové právní jednání, kterým by ze svého života tento předmětný nemovitý majetek žalovanému daroval předem připravenou darovací smlouvou.

58. Nezbývá než uzavřít, že pokud by žalobce věděl, že vedle závěti též podepisuje dne [datum] darovací smlouvu ve prospěch žalovaného, tak by takovéto právní jednání nikdy neučinil, právně by tímto způsobem nejednal. Žalobce tak jednal pouze z toho důvodu, že byl žalovaným uveden v omyl, o tom, že podepisuje pouze svou závěť, přičemž z tohoto důvodu jsou podmínky ustanovení § 583 o. z. jednoznačně naplněny.

59. Za situace, kdy se pak žalobce dopisem JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] dovolal neplatnosti předmětné darovací smlouvy, mezi účastníky dne [datum] uzavřené, vůči žalovanému, přičemž žalovaný sám ve svém vyjádření potvrdil, že tento dopis převzal, nezbývá než konstatovat, že žalobce zcela naplnil též dikci ustanovení § 586 odst. 1 o. z.

60. Ze všech těchto důvodů tak odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věcně správném výroku I. dle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, byť právní posouzení odvolacího soudu je odlišné od právního posouzení soudem prvního stupně učiněného.

61. Zde odvolací soud odkazuje na rozsudky NS ČR sp. zn. 21 Cdo 826/2005 a 21 Cdo 582/2018, které ač vycházejí z předchozí právní úpravy dle obč. zák., jsou i v poměrech o z. použitelné.

62. Nepochybil-li soud prvního stupně ani ve výroku II., kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami soudní poplatek z podané žaloby s ohledem na skutečnost, že žalobce byl v řízení před soudem prvního stupně zcela osvobozen od placení soudních poplatků, ani ve výroku III. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, kdy o konkrétní výši této náhrady, kterou bude povinen zaplatit žalovaný žalobci, bude rozhodnuto samostatným usnesením, tak odvolací soud přistoupil též k potvrzení těchto závislých výroků II. a III. rozsudku soudu prvního stupně (§ 219 o. s. ř.), přičemž zcela odkazuje na odůvodnění těchto výroků, v napadeném rozsudku soudu prvního stupně popsané.

63. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když i v odvolacím řízení úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení v této fázi řízení mu vzniklých.

64. Žalobci přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení představuje náklady jeho právního zastoupení sestávající ze dvou úkonů právní služby (sepis vyjádření k odvolání žalovaného, účast na jednání u odvolacího soudu) po 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. g) a k ), § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177 1996 Sb., v platném znění a dvou režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu, a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění).

65. Celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 8 228 Kč uložil odvolací soud žalovanému zaplatit žalobci v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), s ohledem na skutečnost, že advokát byl žalobci ustanoven soudem státu, na účet Okresního soudu v Příbrami (§ 149 odst. 2 o. s. ř.).

Poučení