22 Co 256/2021- 125

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeš a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem Národní [číslo], [PSČ] [obec a číslo] o užívání společných nemovitostí o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 22. 7. 2021, č. j. 5 C 322/2020 – 89 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 4 356 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

Odůvodnění

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu, že žalovaná je povinna umožnit žalobkyni užívat obytnou místnost, nacházející se v suterénu domu [adresa], který je součástí pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec], vše zapsáno na LV č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce], která je přístupna hlavními dveřmi z ulice, umístěna vlevo za přední obytnou místností s oknem (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18 829 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. V odůvodnění odvolání namítá, že soud prvního stupně provedené důkazy nesprávně hodnotil a z toho důvodu ve věci nesprávně rozhodl. Soud prvního stupně zaměřil své dokazování na zjištění toho, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda o užívání společné věci, přičemž dospěl k závěru, že tato dohoda uzavřena byla, a to mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy jejím otcem, a žalovanou, v souvislosti s prováděním rekonstrukce suterénu. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že dohoda je zřejmá nejen z čestného prohlášení otce žalobkyně, jímž vyslovil souhlas s rekonstrukcí suterénu, na níž se nijak nepodílel, ale i z výpovědí svědkyň, které dokresluje výpověď žalované, jež uvedla, že původně otci žalobkyně navrhla půdní vestavbu, se kterou on nesouhlasil a žalované navrhl možnost užívání suterénu, resp. místností v suterénu. V žádném případě otec žalobkyně toto čestné prohlášení nepodepsal jako dohodu o užívání nemovitostí pro žalovanou, aby tím znemožnil užívání jedné poloviny nemovitostí pro svou dceru ve prospěch žalované, kterou by byla žalobkyně vázána po celou dobu jako vlastnice jedné poloviny nemovitostí. Důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně existenci dohody neprokazují, z obsahu čestného prohlášení vyplývá, že otec žalobkyně souhlasí s tím, aby žalovaná, pokud chce provést opravu místnosti suterénu, ji provedla vlastním nákladem, aby tak předešel případné možnosti požadavku žalované, aby se na platbě podílel. V žádném případě se nejednalo o rekonstrukci suterénu, dle důkazů v řízení provedených, se jednalo o opravu omítky do výše oken po záplavě a vniknutí vody do místností v suterénu. Z výpovědí svědkyň vyplynulo, že ty žádnou dohodu neviděly, pouze se domnívaly o její existenci. Z čestného prohlášení o financování stavebních úprav v jedné místnosti v suterénu žalovanou, aby jí mohla užívat, nevyplývá, že se jednalo o konkludentní dohodu o užívání rekonstruovaného suterénu domu. Žalobkyně nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, že po nabytí svého spoluvlastnického podílu po otci, v roce 2011, respektovala neexistující dohodu. Z výpovědi žalobkyně pak nevyplývá, že by uzavření konkludentní dohody potvrdila a respektovala ji. Žaloba byla podána důvodně, když žalovaná užívá nemovitosti v rozsahu převyšujícím její spoluvlastnický podíl, žalobkyně přitom požaduje uvolnění pouze jedné místnosti v suterénu, a tak bude mít každá ze spoluvlastnic k užívání jednu místnost navíc. Žalovaná má obě místnosti zaplněny nepotřebnými věcmi, neužívá je, místnosti nejsou větrány ani udržovány. Náklady vynaložené na opravu omítky si žalovaná již odbydlela. Žalobkyně tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě zcela vyhověl.

3. Žalovaná se k podanému odvolání vyjádřila s tím, že o vědomosti žalobkyně o dohodě o užívání svědčí i to, že žalobkyně po dobu více jak deseti let neučinila ničeho, čím by zpochybnila její existenci či platnost, až do [datum] nevznesla žádných nároků, kterými by dohodu o užívání jakkoliv zpochybnila. Žalobkyně se dle dohody o užívání víc jak deset let chovala, tj. jednala v úmyslu dohodu o užívání s právními následky realizovat, její existence a platnost i tímto jejím jednáním je prokázána. Pokud žalovaná tvrdila, a před soudem prvního stupně řádně prokázala, souhlas právního předchůdce žalobkyně s rekonstrukcí sporných prostor suterénu předmětných nemovitostí, pak ani žádný jiný výklad z logiky věci není možný, jak ostatně soud prvního stupně uzavřel. Žalobkyně zcela opomíjí, že v řízení před soudem prvního stupně bylo bez jakýchkoliv pochyb prokázáno, že nejen že rekonstrukce suterénu proběhla v mnohem větším rozsahu, než žalobkyně tvrdí, ale také to, že se na ní žalobkyně nijak finančně ani jinak nepodílela. Samotná změna v osobě spoluvlastníka není podstatnou změnou poměrů, jak dovozuje stávající judikatura. Žalovaná tak navrhla, by odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobkyně se žalobou, podanou k soudu prvního stupně dne [datum] proti žalované, domáhala, aby jí žalovaná umožnila užívat obytnou místnost nacházející se v suterénu domu [adresa] v [obec], nacházejícím se na st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví č. [rok] pro [územní celek], [katastrální uzemí], a která je přístupná hlavními dveřmi z ulice, poté vpravo po schodech do suterénu a poté z chodby doleva a je opatřena oknem do zahrady, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je společně s žalovanou podílovou spoluvlastnicí st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] v [obec] a p. [parcelní číslo] zahrada v [katastrální uzemí]. Jak žalobkyně, tak žalovaná, vlastní jednu polovinu těchto nemovitostí. Zatímco žalobkyně svůj podíl na nemovitostech nabyla v roce 2010 a 2011, tak žalovaná v roce 1984 a 2008. Žalobkyně se žalovanou v domě [adresa] bydlí, každá z nich má samostatně přístupný byt z chodby. Zatímco byt žalobkyně, který má okna do zahrady, má celkovou výměru 50,83 m2, tak byt žalované, který má okna do ulice, má výměru 42,5 m2. V domě se nachází též suterén, kde jsou, mimo jiné, dvě obytné místnosti, ve kterých má žalovaná uloženy své věci ale neužívá je. Vzhledem k tomu, že žalobkyně užívá menší prostor suterénu, má zájem užívat jednu obytnou místnost v suterénu a proto se rozhodla žalovanou požádat, zda by v zájmu smírného vyřešení věci umožnila žalobkyni užívání této jedné obytné místnosti v suterénu. To žalovaná odmítla, žalobkyni navrhla nové ujednání o způsobu užívání půdy domu. Vzhledem k tomu, že takovéto řešení pro žalobkyni není přijatelné, té nezbývá, než se svých nároků domoci soudní cestou.

6. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že v době nabytí nemovitostí, kdy jedné z nich je součástí stavba domu [adresa], objekt bydlení, byl spoluvlastníkem těchto nemovitostí ve výši podílu jedné ideální poloviny právní předchůdce žalobkyně, její otec [jméno] [příjmení], strýc žalované. S ním ústně v roce 2008 žalovaná uzavřela dohodu o užívání domu, jejíž předmětem bylo mimo jiné to, že žalovaná bude výlučně užívat dvě místnosti v suterénu domu. Tato dohoda byla stranami uzavřena zejména s ohledem na skutečnost, že výměra a situovanost bytu je výrazně rozdílná, kdy byt žalované je svojí výměrou menší o 10 m2 i hůře situovaný. Ke stvrzení této dohody žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně [jméno] [příjmení] ujednali, že si žalovaná předmětnou část suterénu domu svým nákladem zrekonstruuje, k čemuž následně v roce 2009 došlo a to nákladem přes 500 000 Kč. Žalovaná obě suterénní místnosti užívá k obytným účelům. Poprvé se žalobkyně na žalovanou obrátila prostřednictvím svého právního zástupce až dne [datum] s tím, aby jí bylo žalovanou umožněno užívat jednu z obytných místností v suterénu domu, na to reagovala žalovaná protinávrhem, ve kterém nabídla žalobkyni užívání půdy. To žalobkyně odmítla s odůvodněním na svůj zdravotní stav. Pokud pak žalovaná žalobkyni navrhla, že přenechá do výlučného vlastnictví žalobkyni i zbylou část suterénu, tak i to žalobkyně odmítla. Existence dohody o užívání uzavřené v roce 2008 s právním předchůdcem žalobkyně brání vyhovění žalobě.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalobkyně i žalovaná jsou každá v podílu jedné ideální poloviny spoluvlastníky st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], bydlení a p. [parcelní číslo], nemovitostí zapsaných na LV č. [rok] pro [územní celek], [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně nabyla svůj podíl k předmětným nemovitostem jednak na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o projednání dědictví po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém dne [datum] (podíl ve výši jedné ideální čtvrtiny) a jednak na základě darovací smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení] ml. v roce 2011 s právními účinky vkladu ke dni [datum] (opět podíl ve výši jedné ideální čtvrtiny). Žalovaná pak nabyla své spoluvlastnictví k těmto nemovitostem na základě uzavřené darovací smlouvy s právními účinky vkladu ke dni [datum] (podíl ve výši jedné ideální čtvrtiny) a na základě darovací smlouvy z roku 1984 (opět ve výši jedné ideální čtvrtiny).

8. Z polohopisného plánku domu [adresa] soud prvního stupně zjistil, že tento dům tvoří suterén, přízemí a půda, v přízemí se nachází dva byty, vlevo za vstupními dveřmi se nachází byt žalované o výměře cca 42 m2, jehož okna jsou situována do ulice, vzadu na konci chodby se nachází byt žalobkyně o výměře cca 51 m2 s okny situovanými do zahrady. Napravo od bytu žalobkyně se nachází schody na půdu, kterou užívají obě účastnice řízení napůl, suterén domu je z pohledu od ulice pod úrovní terénu, z pohledu do zahrady se nachází v přízemí. Žalovaná v suterénu užívá kumbál, dvě průchozí obytné místnosti, které jsou o stejné velikosti jako byt žalobkyně a stejné dispozice s oknem do zahrady. Jde o obývací kuchyň a pokoj ve stavu po částečné rekonstrukci (podlahy, opravená okna, okopané obvodové zdi opatřené sanačním štukem a vymalované, nové kovové zárubně dveří, nové rozvody topení, vody a elektřiny). Pod bytem žalované se v suterénu nachází sklepní místnost se dvěma suterénními okny situovanými do ulice, přední část této sklepní místnosti užívá žalobkyně, zadní pak žalovaná. Dále je v suterénu prádelna, v níž je umístěn elektrokotel, pračka a bojler, prádelnu užívá žalovaná. [příjmení] pak účastníce řízení užívají napůl.

9. Z dopisu advokátky žalobkyně ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že tímto dopisem žalobkyně požádala žalovanou o umožnění užívání jedné obytné místnosti v suterénu domu [adresa] v [obec]. Na to odpověděla žalovaná dopisem advokáta ze dne [datum] tak, že žádost odmítla. Poukázala na konkludentně uzavřenou dohodu o správě nemovité věci s [jméno] [příjmení], otcem žalobkyně, konstatovala zájem na smírném řešení a nabídla žalobkyni uzavření nové dohody o užívání půdy domu. To žalobkyně dopisem advokátky ze dne [datum] odmítla s poukazem na svůj zdravotní stav s tím, že současně trvá na umožnění užívání jedné sporné místnosti v suterénu. Dopisem advokáta ze dne [datum] žalovaná opět požadavek žalobkyně odmítla s tím, že je ochotna jí uvolnit část jí užívaných sklepních prostor.

10. Z čestného prohlášení datovaného dnem [datum], podepsaného [jméno] [příjmení], [datum narození], soud prvního stupně zjistil, že jmenovaný prohlásil a potvrdil, že se nepodílí finančně ani jinou formou na opravách a modernizaci domu [adresa] v [obec], veškeré stavební úpravy a jiné odborné práce spojené s opravami a modernizací domu jsou zajišťovány a hrazeny výlučně z finančních prostředků manželů [jméno] a [jméno] [příjmení].

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud prvního stupně zjistil, že žalovaná před důchodem svého manžela začala byt do ulice a dům rekonstruovat, v té době bydlel v nynějším bytě žalobkyně [jméno] [příjmení]. Ještě před rekonstrukcí byl dům zaplaven povodní a v suterénu domu byla voda po pás. Žalovaná poté s manželem zrekonstruovala svůj byt a suterén, kde bylo nutné okopat zdi, vyměnit podlahy, udělat nově elektřinu. Dále byly obroušeny a natřeny okna, předěláno WC a na schodiště dáno zábradlí. To vše dělala žalovaná s manželem na vlastní náklady. [jméno] [příjmení] měl s [anonymizováno] dobré vztahy, v době jejich nepřítomnosti používal jejich koupelnu.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalovaná s manželem zrekonstruovali dům v roce 2008 a 2009, sama svědkyně s manželem jim jezdila pomáhat, v suterénu byly udělány nové podlahy, rozvody vody, topení, nové zárubně, brousila se okna. [jméno] [příjmení] se na rekonstrukci nepodílel, neměl prostředky. Na svědkyni vše působilo tak, že [jméno] [příjmení] byl rád, že se zbaví starostí a v domě není sám, večer po práci se všemi sedával.

13. Žalobkyně jako účastnice řízení vypověděla, že si není vědoma žádné dohody o užívání sporných místností či o způsobu investic, které by měla být ujednány mezi žalovanou a jejím otcem, sama žalobkyně takovou dohodu nikdy neuzavřela. Ví, že žalovaná s manželem při rekonstrukci suterénu něco vyměnili, natřeli, možná opravili zdi ale dveře a okna jsou stejné. O investicích žalobkyni nic řečeno nebylo, o úhradu požádána nebyla. S ohledem na svůj zdravotní problém, kdy je žalobkyně v částečném invalidním důchodu pro onemocnění páteře a artrózu kolena, by chtěla užívat jednu ze suterénních místností, aby tam mohla umístit kamna a rozvody do bytu a dále za účelem sušení prádla, které nyní suší v bytě či na půdě, která je však pro ní pohybově obtížně dostupná, aby měla prostor pro přespání vnuček při návštěvě a za účelem umístění dvou cvičících strojů, které se jí do bytu nevejdou, umístění pokojových rostlin a domácích mazlíčků. V roce 2013 se chtěla se žalovanou dohodnout o užívání sporného suterénu, na to jí žalovaná oznámila, že jí otec žalobkyně suterén daroval, poté jí nabídla zadní místnost, která je bez vody. Suterén by bylo možné upravit tak, aby místnosti byly samostatně přístupné a účastnice řízení si nepřekážely.

14. Žalovaná pak vypověděla, že v roce 2008 uzavřela se svým strýcem a současně otcem žalobkyně dohodu o způsobu užívání domu, [jméno] [příjmení] neměl žádné finanční prostředky a nechtěl se podílet na rekonstrukci, která byla nutná, neboť dům byl v původním stavu od roku 1932. Vzhledem k tomu, že má žalovaná malý byt, vybudovala si v suterénu druhou domácnost. [jméno] původně chtěla udělat půdní vestavbu, s čímž otec žalobkyně nesouhlasil a naopak žalované navrhl, aby si opravila místnosti v suterénu, čímž dojde k zateplení i jeho bytu. Se žalobkyní se žalovaná chtěla dohodnout a ukázat jí účty z rekonstrukce, žalobkyně žalované oznámila, že se na rekonstrukci finančně podílet nebude a nebude nic užívat. Suterénní místnosti byly vyřazeny z bytového fondu, stavební zásah žalobkyní navržený by nemovitosti znehodnotil.

15. Z fotodokumentace na CD, předložené žalovanou, soud prvního stupně zjistil stav suterénu domu [adresa] v [obec] před rekonstrukcí a rozsah žalovanou realizovaných prací. Současný stav domu, zahrady a suterénu byl soudem prvního stupně zjištěn při místním šetření. Z těchto důkazů vyplývá, že v suterénu domu [adresa] v [obec] se nachází kromě sklepů a dalších technických místností, z chodby vedoucí na zahradu přístupné, též dvě obytné místnosti označené jako kuchyň a pokoj, kdy kuchyň jako taková je průchozí, obě místnosti mají okna do zahrady, která se nachází v terénu podstatně níže, než vstup do domu. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá užívání pokoje, tedy zadní obytné místnosti v suterénu.

16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu, kdy soud odmítl doplnit dokazování výslechem manželů účastnic řízení, dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaná prokázala uzavření konkludentní dohody s právním předchůdcem žalobkyně [jméno] [příjmení] ohledně užívání dvou suterénních obytných místností, kdy tato dohoda byla uzavřena před rekonstrukcí těchto obytných místností žalovanou a jejím manželem.

17. Po právní stránce pak věc posoudil dle ustanovení § 1126 a násl. o. z., s přihlédnutím ke stávající konstantní judikatuře, se závěrem, že pokud nelze rozhodnout o běžné správě společné věci většinou hlasů, s ohledem na stejné podíly žalobkyně i žalované na stavební parcele, jejíž součástí je dům [adresa] v [obec], je třeba respektovat předchozí dohodu uzavřenou mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně [jméno] [příjmení], která při nezměněných poměrech zavazuje též žalobkyni. Z tohoto důvodu žalobu žalobkyně zcela zamítl.

18. Jestliže soud prvního stupně žalobu zamítl, rozhodl správně.

19. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak odvolací soud zcela odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, popsané v odůvodnění napadeného rozsudku.

20. I odvolací soud má tak za prokázané, že žalobkyně i žalovaná jsou rovnodílnými spoluvlastníky, každá v podílu jedné ideální poloviny st. [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba [adresa], bydlení a p. [parcelní číslo], nemovitostí zapsaných na LV č. [rok] pro [územní celek], [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Stejně tak má odvolací soud za prokázané, že dům [adresa] užívají společně jak žalobkyně, tak žalovaná, zatímco žalobkyně bydlí společně se svým manželem v přízemním bytě o velikosti cca 51 m2 s okny situovanými do zahrady, který se z pohledu ze zahrady fakticky nachází s ohledem na terénní poměry v prvním patře domu [adresa] v [obec], tak žalovaná se svým manželem bydlí v přízemním bytě o velikosti cca 42 m2 s okny do ulice. V suterénu domu [adresa] se kromě sklepů nachází i další místnosti, včetně sporného pokoje, nacházejícího se za kuchyní, který je přístupný právě přes tuto kuchyň, do které se vstupuje chodbou ústící na zahradu účastnic, jimi společně dle dohody užívanou. [obec] těchto dvou obytných místností, z nichž žalobkyně si v tomto řízení právě nárokuje užívání zadního pokoje, se nachází nad úrovní terénu zahrady a přímo pod bytem žalobkyně. Sklepy, které se nachází pod úrovní terénu směrem k ulici, jsou situovány pod bytem žalované, obě obytné místnosti v suterénu domu [adresa] v současné době užívá žalovaná.

21. Zatímco žalobkyně nabyla svůj současný podíl ve výši jedné ideální poloviny jednak na základě dědického rozhodnutí v roce 2010 a darovací smlouvy uzavřené v roce 2011 (vždy nabyla jednu ideální čtvrtinu popsaných nemovitostí), tak žalovaná nabyla své podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem v důsledku dvou darovacích smluv uzavřených vždy na jednu ideální čtvrtinu nemovitostí v roce 1984 a 2008.

22. Jak z výpovědi žalobkyně, tak z výpovědi žalované, má odvolací soud za zjištěné, že v minulosti v bytě, ve kterém nyní bydlí žalobkyně, bydlel otec žalobkyně a současně strýc žalované, [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], který zemřel dne [datum].

23. Z výpovědi žalované, fotodokumentace zachycené na CD jí předložené, stejně jako z fotodokumentace založené na CD pořízené při místním šetření, má odvolací soud za prokázané, že v suterénu domu provedla žalovaná společně se svým manželem zcela zásadní rekonstrukci, a to v roce 2008 a násl., kdy došlo k vykopání dřevěných podlah, byly vybudovány nové podlahy opatřené betonem a následně dlažbou, byla okopána omítka a sanováno zdivo zasažené plísní, obytné místnosti v suterénu byly opatřeny novými zárubněmi, došlo zde k obroušení a novému nátěru oken, stejně jako k vybudování nových rozvodů vody a elektřiny apod.

24. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] datovaného dnem [datum] má pak odvolací soud za prokázané, že na těchto stavebních úpravách se jmenovaný nepodílel, a to ani finančně, veškeré stavební práce byly hrazeny výlučně z finančních prostředků žalované a jejího manžela.

25. Žalovaná jako účastnice řízení současně vypověděla, že obě suterénní místnosti užívá na základě dohody uzavřené právě v souvislosti s prováděnou rekonstrukcí suterénu s [jméno] [příjmení], právním předchůdcem žalobkyně, takovouto dohodu žalobkyně ve své výpovědi popřela. Slyšené svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] potvrdily svou vědomost o průběhu rekonstrukčních prací i v suterénu domu [adresa] v [obec] i skutečnost, že tuto rekonstrukci prováděli za pomoci dalších řemeslníků žalovaná a její manžel, kteří též takovouto rekonstrukci financovali. Svědkyně [jméno] [příjmení] navíc uvedla, že pokud po večerech po práci seděla s [jméno] [příjmení] a [anonymizováno], tak ten potvrdil, že je rád, že se zbaví starostí, že bude mít teplo ve svém bytě zespoda.

26. Ze vzájemné korespondence advokátů žalobkyně a žalované pak má odvolací soud za zjištěné, že žalobkyně se na žalovanou obrátila s požadavkem na užívání obytné místnosti v suterénu domu [adresa] v [obec], poprvé dopisem ze dne [datum], žalovaná tento požadavek odmítla s poukazem na uzavřenou dohodu o užívání obytných místností s právním předchůdcem žalobkyně [jméno] [příjmení], přičemž žalobkyni nabídla užívání půdy, to žalobkyně odmítla, stejně jako další nabídku učiněnou žalovanou na užívání sklepních prostor žalobkyní.

27. Dle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále „o. z.“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

28. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

29. Jelikož k uzavření dohody spoluvlastníků o užívání společné věci, v tomto případě původně domu [adresa] v [obec], mělo dojít před [datum], jak tvrdila žalovaná, řídí se otázka vzniku předmětné dohody podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále„ obč. zák.“). Účinky této dohody, stejně jako její případný zánik pro podstatnou změnu okolností, se pak řeší dle právní úpravy platné k okamžiku, kdy odvolací soud o věci rozhoduje, resp. platné k okamžiku, kdy k případnému zániku předmětné dohody mělo dojít.

30. Dle ustanovení § 137 odst. 1 obč. zák. podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.

31. Dle ustanovení § 139 odst. 2 obč. zák. o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.

32. Dle ustanovení § 1126 odst. 1 o. z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci.

33. Dle ustanovení § 1126 odst. 2 o. z. při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

34. Dle ustanovení § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

35. Pojem„ hospodaření se společnou věcí“ ve smyslu § 139 odst. 2 věta prvá obč. zák. zahrnuje i užívání společné věci jejími spoluvlastníky (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2528/98). Z povahy podílového spoluvlastnictví vyplývá, že dohoda spoluvlastníků je primárním způsobem řešení záležitostí spoluvlastníků. Takováto dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí je bezformálním právním úkonem a nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4347/2007). Takováto dohoda může být uzavřena ústně nebo konkludentně, podíloví spoluvlastníci ji mohou uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž jsou svými smluvními projevy vázány, nedojde-li ke změně poměrů či není-li dohoda nahrazena novou dohodou spoluvlastníků. Podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možné důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4347/2007). Tyto závěry se přitom uplatní i v poměrech o. z. (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4201/2017).

36. Odvolací soud, s ohledem na obranu žalované, v prvé řadě shodně jako soud prvního stupně, posuzoval, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně, [jméno] [příjmení] a žalovanou, byla uzavřena dohoda o hospodaření se společnou věcí v tehdejších poměrech obč. zák., řešící režim užívání domu [adresa] v [obec], pokud jde o užívání obytných suterénních místností, z nichž na užívání jedné z nich, označené jako pokoj, si činí nárok žalobkyně. 37. [příjmení] žalované v tomto směru je konzistentní, žalovaná již ve svém prvním dopise svého advokáta ze dne [datum], ve kterém reagovala na požadavky žalobkyně, uplatněné v jejím dopise ze dne [datum], na existenci takovéto dohody, v minulosti s [jméno] [příjmení] uzavřené, odkázala, současně uvedla, že její hmotný základ spočíval i v tom, že byla kompenzována menší rozloha žalovanou užívaného bytu, cca o 10 m2, jeho horší situovanost, pohled do ulice. K tomu směřovala právě dohoda výhradního užívání obou obytných místností v suterénu, přičemž na základě této dohody to byla právě žalovaná, která tyto suterénní obytné místnosti nemalým nákladem zrekonstruovala a to právě s písemným souhlasem [jméno] [příjmení].

38. Tento písemný souhlas je pak součástí čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kde je výslovně uvedeno, že jmenovaný prohlašuje a svým vlastnoručním podpisem potvrzuje, že veškeré stavební úpravy a jiné odborné práce spojené s opravami a modernizací domu jsou zajišťovány a hrazeny výlučně z finančních prostředků žalované a jejího manžela.

39. To, že rozsah rekonstrukce domu [adresa] v [obec] nebyl nijak malý a v tomto směru se odehrála též zásadní rekonstrukce obou obytných místností v suterénu umístněných, prokazuje fotodokumentace předložená na CD žalovanou a její porovnání s fotodokumentací zachycenou na CD při provedeném místním šetření soudem prvního stupně. Rozsah těchto prací je skutečně podstatný tak, jak tyto práce jsou popsány výše. Rozsah prací pak ve své účastnické výpovědi potvrdila nejen žalovaná ale i slyšené svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Druhá označená pak ve své výpovědi uvedla, že pokud večer po práci seděla za přítomnosti [jméno] [příjmení] a žalované, tak ten výslovně řekl, že je rád, že se zbaví starostí a že bude mít teplo v bytě zespoda.

40. Čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ve spojení s výpovědí žalované i ve spojení s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] umožňuje i odvolacímu soudu učinit jednoznačný závěr, že v minulosti před rekonstrukcí obytných suterénních místností v domě [adresa] v [obec] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena dohoda o tom, že po proběhlé rekonstrukci bude právě tyto dvě obytné místnosti užívat jako spoluvlastnice tehdejšího domu [adresa] v [obec] právě žalovaná. Takováto dohoda má svůj logický smysl, [jméno] [příjmení] měl svůj byt v předmětném domě v [obec]. V Bytě, který nyní užívá žalobkyně, byl sám, užívání tohoto bytu mu k uspokojování jeho bytové potřeby nepochybně postačovalo a nepochybně byl srozuměn i s tím, že pokud žalovaná společně se svým manželem a ve vlastní režii, za vynaložení nemalých finančních prostředků, což je možné konstatovat při posouzení rozsahu prací provedených při rekonstrukci a modernizaci obytných suterénních místností, tyto nemovitosti zrekonstruovaly, nepochybně je bude žalovaná užívat. To pak bylo současně právním předchůdcem žalobkyně až do jeho smrti, do dne [datum], respektováno a uznáváno.

41. Ačkoliv se žalobkyně snaží existenci takovéto dohody zpochybnit, tak v řízení před soudem prvního stupně k jejímu zpochybnění nepředložila jediný důkaz, takový důkaz ani nenavrhla. Navrhovaný výslech jejího manžela, který měl potvrdit, že se žalobkyní a jejím manželem, dle výpovědi žalobkyně, žalovaná jednala o tom, že právě místnost, která je předmětem sporu, jí bude uvolněna a to za úplatu, přičemž k takovémuto jednání, žalovanou popřenému, mělo dojít v roce 2013, nemůže závěry výše uvedené existující dohody jakkoliv zpochybnit. Pokud z tohoto pohledu soud prvního stupně dokazování výslechem manžela žalobkyně jako svědka nedoplnil pro nadbytečnost, tak s tímto názorem soudu prvního stupně se i odvolací soud ztotožňuje. Ostatně sama žalobkyně ve své účastnické výpovědi přímo vypověděla, že pokud se chtěla v roce 2013 se žalovanou dohodnout o užívání sporného suterénu, tak jí žalovaná oznámila, že jí otec žalobkyně suterén daroval.

42. O vědomosti žalobkyně o uzavření konkludentní dohody mezi jejím právním předchůdcem, jejím otcem [jméno] [příjmení] a žalovanou pak ostatně svědčí i ta skutečnost, že od doby, kdy žalovaná nabyla svůj podíl na nemovitostech ve výši jedné ideální poloviny, tedy od roku 2011, sama žalobkyně se podle takovéto dohody chovala, netvrdila, že žalovaná obytné suterénní místnosti užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu. K tomu žalobkyně přistoupila až dopisem advokátky ze dne [datum], tedy devět let poté, co podíl ve výši jedné ideální poloviny na domě [adresa] v [obec] nabyla.

43. Stav věci je tedy takový, že původně prokazatelně uzavřená dohoda o užívání společné věci, uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou v roce 2008, žalobkyni ve světle výše popsaných judikatorních závěrů zavazuje, neboť tato dohoda novou dohodou spoluvlastníků změněna nebyla a s ohledem na skutečnost, že každá z účastnic tohoto řízení je v současné době vlastníkem jedné ideální poloviny stavební parcely, jejíž součástí je dům [adresa] v [obec], ani být změněna nemůže.

44. Judikatura přitom setrvává na stanovisku, že změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě není bez dalšího podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci (rozsudky NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4455/2008, 22 Cdo 4201/2017).

45. V minulosti uzavřená dohoda mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně [jméno] [příjmení] o užívání obytných suterénních místností pak nemůže být ani v rozporu s dobrými mravy, když [jméno] [příjmení] konkludentním uzavřením této dohody respektoval tu skutečnost, že žalovaná společně se svým manželem suterénní obytné místnosti, stejně jako přilehlé schodiště, zrekonstruovali a modernizovali, čímž současně došlo i ke zvýšení hodnoty jeho podílu na nemovitostech.

46. Současně musí odvolací soud konstatovat, že v průběhu řízení před soudem prvního stupně nevyšly najevo žádné skutečnosti, pro které by bylo namístě uvažovat o změně poměrů. V poměrech souzené věci by se ze strany žalobkyně muselo jednat o takovou argumentaci, že původní dohoda o užívání společné věci právě pro existenci těchto nových, v době uzavírání dohody neexistujících skutečností, v současné době nemůže obstát. Takovouto objektivní skutečností není žalobkyní naznačený její změněný zdravotní stav, stejně jako přeplnění jejího bytu pěstovanými rostlinami, jak se podává z fotodokumentace na CD pořízené při místním šetření, konaném soudem prvního stupně, či chování domácích mazlíčků.

47. Pokud žalobkyně ohledně svého zdravotního stavu uvedla, že se špatně pohybuje a nemůže tak užívat plnohodnotně půdní prostory, kam musí chodit po schodech, tak v tomto případě by užívala suterénní prostory, do kterých by musela chodit také po schodech.

48. Pouze na okraj je pak třeba zmínit i skutečnost, že žalobkyní k užívání požadovaná zadní obytná suterénní místnost označená jako pokoj je přístupná pouze přes pokoj, který by užívala i nadále žalovaná a případné stavební úpravy, kterými by si zjednala žalobkyně přístup do nově užívaného pokoje, by nechybně vyústily k další neshodě mezi účastnicemi tohoto sporu.

49. Ze všech těchto důvodů tak odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, dospěl k závěru, že při existenci v minulosti uzavřené dohody mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, kterou je v současné době i žalobkyně vázána, má žalovaná právo na užívání obou suterénních obytných místností a proto žaloba žalobkyně není důvodná.

50. Ze všech výše uvedených důvodů tak odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věcně správném výroku I. potvrdil (§ 219 o. s. ř.), stejně jako věcně správný výrok o náhradě nákladů řízení vzniklých před soudem prvního stupně mezi účastníky, když zde odvolací soud odkazuje na podrobné a vyčerpávající odůvodnění tohoto výroku II. v napadeném rozsudku.

51. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když i v odvolacím řízení úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů v této fázi řízení jí vzniklých.

52. Žalované přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení představuje náklady jejího právního zastoupení, sestávající z odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při jednání u odvolacího soudu) po 1 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. k ) a g), § 9 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a dvou režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění).

53. Žalované celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 4 356 Kč uložil odvolací soud zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).