5 C 322/2020- 89

Rubrum

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalované a žalobkyně] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované a žalobkyně] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] o užívání společných nemovitostí takto:

Výrok

I. Žaloba, že je žalovaná povinna umožnit žalobkyni užívat obytnou místnost, nacházející se v suterénu domu [adresa], který je součástí pozemku st. [parcelní číslo], v k.ú. a obci [obec], vše zapsáno na LV č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce], která je přístupna hlavními dveřmi z ulice, umístěná vlevo za přední obytnou místností, s oknem, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost umožnit žalobkyni užívat obytnou místnost, nacházející se v suterénu domu [adresa] v [obec], který je součástí pozemku st. [parcelní číslo], v katastrálním území a obci [obec], vše zapsáno na LV č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce], která je přístupna hlavními dveřmi z ulice, umístěná vlevo za přední obytnou místností, s oknem (dále jen„ sporná obytná místnost“). Žalobu odůvodnila tím, že je spolu se žalovanou podílovou spoluvlastnicí (každá vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. ) pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku [parcelní číslo], vše v katastrálním území Benešov (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl na základě dědického usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], a darovací smlouvy s právními účinky vkladu práva k předmětným nemovitostem ke dni [datum]. Žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem na základě darovací smlouvy s právními účinky vkladu práva k předmětným nemovitostem ke dni [datum]. Obě účastnice řízení v předmětných nemovitostech bydlí, každá má samostatně přístupný byt z chodby, do které vchází z ulice. Byt žalované má okna na ulici, výměru 42,5 m2 a skládá se z kuchyně, pokoje a příslušenství, které tvoři koupelna a WC. Byt žalobkyně se nachází na konci chodby, má okna do zahrady, výměru 50,83 m2 a skládá se rovněž ze dvou místností a příslušenství. V domě se nachází suterén, v němž je umístěna prádelna, sklípek, dva sklepy a dvě obytné místnosti, v nichž má žalovaná uloženy své věci, ale neužívá je. Žalovaná v suterénu užívá dva sklepy, prádelnu, spíž a WC, žalobkyně užívá pouze jeden sklep. Žalobkyně tedy žije v bytě s větší podlahovou plochou, ale užívá menší prostor v suterénu a má zájem užívat jednu obytnou místnost, kterou nyní užívá žalovaná. Tento způsob užívání navrhla žalobkyně žalované, ta s ním však nesouhlasí s odůvodněním, že sporné dvě obytné místnosti na své náklady zrekonstruovala a tím dům zhodnotila i ve prospěch žalobkyně. Žalovaná naopak navrhla, aby žalobkyně rozšířila své užívání půdy, která se v domě nachází, a to tak, že bude žalobkyně užívat výhradně 90 m2 půdní plochy a žalovaná zbývajících 30 m2 (nyní půdu z větší části užívá žalovaná). Žalobkyně však s návrhem na rozšíření užívání půdy nesouhlasí, neboť ze zdravotních důvodů pro ni není půda dostupná. Žalobkyně by spornou obytnou místnost využila k vedení své domácnosti, a to např. k sušení prádla, jež suší ve svém bytě (naopak žalovaná má sušárnu v suterénu). Přístupová chodba k bytům je zabydlena nábytkem žalované a žalovaná má k dispozici i většinu prostorů v suterénu. Mezi žalobkyní a žalovanou tak nedošlo k dohodě ohledně užívání sporné obytné místnosti.

2. K námitce žalované o uzavření dohody o užívání předmětných nemovitostí s právním předchůdcem žalobkyně (otcem žalobkyně) žalobkyně uvedla, že žádná taková dohoda uzavřena nebyla, právní předchůdce jí o žádné dohodě nic nesdělil. Způsob užívání předmětných nemovitostí vyplynul historicky z toho, jak je užívali právní předchůdci účastnic řízení. Žalobkyně zpochybnila i částku, kterou měla žalovaná vynaložit na rekonstrukci suterénu. Žalovaná pouze vyměnila skla v původních rámech, natřela původní dřevo, provedla opravu podlah a jejich údržbu. Čestné prohlášení svého právního předchůdce žalobkyně nepovažuje za dohodu o užívání domu, ale za pouhý souhlas se stavebními úpravami sporné obytné místnosti. V roce 2013 žalobkyně těžce onemocněla, podrobila se náročné operaci, po níž požádala žalovanou o umožnění užívání jedné místnosti v suterénu domu s okny na zahradu a žalovaná připustila, že jí umožní užívání tzv. zadní místnosti bez vody, k předání však nedošlo. Žalobu podala proto, že vzhledem k postupujícímu věku již není schopna ustupovat žalované v užívání společných nemovitostí a má za to, že je oprávněna tyto nemovitosti užívat v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Suterénní prostory, které nabízí žalovaná, jsou sklepní prostory, kde se skladovalo uhlí, mají dvě okna přímo na úroveň ulice, jsou to vlhké podzemní místnosti.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že je spoluvlastnicí předmětných nemovitostí jednak na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kterou nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. na předmětných nemovitostech od své matky, a jednak na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kterou nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. na předmětných nemovitostech od svého bratra. V době nabytí spoluvlastnického podílu žalovanou byl spoluvlastníkem předmětných nemovitostí právní předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] (strýc žalované). S panem [příjmení] uzavřela žalovaná v roce 2008 ústní dohodu o užívání domu, jejímž obsahem bylo ujednání, že žalovaná bude výlučně užívat dvě místnosti v suterénu domu (v části s okny do zahrady). Dohoda byla uzavřena s ohledem na rozdílnost bytů, neboť byt žalované je svou výměrou o 10 m2 menší a hůře situovaný (směrem do ulice), než byt pana [příjmení] a nyní žalobkyně. Ke stvrzení této dohody si žalovaná s panem [příjmení] ujednali, že žalovaná suterén domu na své náklady zrekonstruuje (k čemuž došlo v roce 2009 s nákladem ve výši [částka]) a následně jej bude užívat a pan [příjmení] se na těchto nákladech nebude nijak finančně podílet. Žalovaná obě suterénní obytné místnosti používá k obytným účelům. Následně nabyla spoluvlastnický podíl pana [příjmení] žalobkyně a dne [datum] se na žalovanou poprvé obrátila s žádostí o umožnění užívání jedné z obytných místností v suterénu, žalovaná nato navrhla rozšíření užívání půdy žalobkyní, což žalobkyně kvůli zdravotnímu stavu nepřijala. Dne [datum] navrhla žalovaná žalobkyni novou dohodu o užívání domu, na jejímž základě by žalobkyni přenechala do výlučného užívání zbylou (žalovanou neužívanou) část suterénu, čímž by žalobkyně a žalovaná užívaly výměrou i situovaností zcela totožné prostory domu (zrcadlově otočené podle pater). Žalobkyně se k tomuto návrhu nevyjádřila. Žalovaná tedy s právním předchůdcem uzavřela v roce 2008 dohodu, která žalobkyni zavazuje a žalobkyně tuto dohodu po dobu více než 10 let respektovala a tedy uznávala. Změna této dohody je možná pouze novou dohodou o užívání společné věci, která nebyla uzavřena. Shodný právní názor plyne i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Pokud by soud dospěl k závěru, že dohoda o užívání s právním předchůdcem uzavřena nebyla, namítla vydržení služebnosti užívacího práva žalované. Nabývacím titulem je pro případ vydržení dohoda o užívání uzavřená s právním předchůdcem žalobkyně. Žalobkyně je v dobré víře minimálně od roku 2009 do [datum], navíc její právní předchůdce užíval nemovitost ve stejném rozsahu již před rokem 2009. Žalovaná popřela, že by se žalobkyní vedla jednání o užívání předmětných nemovitostí dříve než v roce 2020.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, darovací smlouvy a usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vzal soud za prokázané, že účastnice řízení jsou evidovány jako spoluvlastnice předmětných nemovitostí, každá se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. . Žalobkyně nabyla vlastnické právo ke svému spoluvlastnickému podílu na základě darovací smlouvy uzavřené s bratrem [jméno] [příjmení], [datum narození], kterou nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. na předmětných nemovitostech, s právními účinky vkladu práva ke dni [datum], a na základě shora uvedeného dědického usnesení, které nabylo právní moci dne [datum], a jímž nabyla rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti id. na předmětných nemovitostech jako dědictví po svém otci [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě dvou darovacích smluv z roku 1984 a 2008.

6. Z polohopisu sporné nemovitosti, nákresu domu, místního šetření (protokolu včetně fotodokumentace na CD) soud zjistil, že předmětný dům tvoří suterén, přízemí a půda. V přízemí se nachází dva byty, vlevo za vstupními dveřmi se nachází byt žalované, čelně byt žalobkyně. Byt žalované má výměru kolem 42 m2 a skládá se z malé předsíně, koupelny s WC, malé spíže, kuchyně a obývacího pokoje, jehož část je přepažena a tvoří ložnici. Okna bytu žalované jsou situována do ulice. Byt žalobkyně má výměru kolem 51 m2 a skládá se z malé chodbičky, obývací kuchyně, obýváku a koupelny. Okna bytu žalobkyně jsou situována do zahrady. Žalobkyně byt vytápí krbovými kamny, umístěnými v obývacím pokoji, z nichž vede ústřední topení po celém bytě. Napravo od bytu žalobkyně se nachází schody na půdu, která je prostorná, světlá, s jedním střešním oknem směřovaným do zahrady a dvěma malými okny u komínů. Podlaha půdy je původní, na půdě jsou problémy se statikou. Půdu užívají obě účastnice řízení napůl tak, že je prostor pomyslně rozdělen komíny, levou stranu užívá žalobkyně a pravou stranu žalovaná. Žalobkyně suší na půdě prádlo. Suterén domu je z pohledu od ulice pod úrovní terénu, z pohledu do zahrady se nachází v přízemí. Žalovaná sdělila, že dlažba v suterénu, zábradlí, schodiště a stříška nad vstupem do zahrady jsou její investicí. Žalovaná dále pořídila do suterénu celkem 6 nových dveří a zrekonstruovala toaletu. Žalovaná v suterénu užívá kumbál, dvě průchozí obytné místnosti, které jsou stejné velikosti jako byt žalobkyně a stejné dispozice s oknem do zahrady. Jde o obývací kuchyň a pokoj ve stavu po částečné rekonstrukci (podlahy, opravená okna, okopané obvodové zdi, opatřené sanačním štukem a vymalované, nové kovové zárubně dveří, nové rozvody topení, vody a elektřiny). Dle sdělení žalované tyto místnosti užívá za účelem své rehabilitace a má zde počítač. Přední místnost používá pro domácí práce, jako je žehlení a podobně. Pod bytem žalované se v suterénu nachází sklepní místnost se dvěma suterénními okny situovanými do ulice. [ulice] část této sklepní místnosti užívá žalobkyně, zadní část užívá žalovaná. Dále je v suterénu prádelna, v níž je umístěn elektrokotel, pračka a bojler. V prádelně jsou nově zbudované podlahy, přívody vody a kanalizace. Za prádelnou se nachází velmi úzký prostor, místnost o šířce asi jeden metr pod schody. Prádelnu užívá rovněž žalovaná. Zahradu účastnice řízení užívají napůl tak, že levou část užívá žalobkyně a pravou část žalovaná. Dům má novou střechu, kterou realizovaly účastnice řízení společně.

7. Ze vzájemné korespondence účastnic řízení soud zjistil, že žalobkyně požádala dopisem ze dne [datum] prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanou o umožnění užívání jedné obytné místnosti v suterénu. Dopisem ze dne [datum] žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce žádost žalobkyně odmítla, poukázala na konkludentně uzavřenou dohodu o správě nemovité věci s [jméno] [příjmení] a provedené rekonstrukce a v rámci smírného řešení navrhla žalobkyni rozšíření užívání půdního prostoru tak, že by žalobkyně výhradně užívala 90 m2 a žalovaná 30 m2 plochy. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalované sdělila, že o rozšíření užívání půdy nemá vzhledem ke svému zdravotnímu stavu (artróza, plánovaná operace páteře) zájem, popřela žalovanou tvrzené rekonstrukce a setrvala na žádosti o umožnění užívání jedné obytné místnosti v suterénu. Dopisem ze dne [datum] žalovaná setrvala na svém stanovisku a navrhla žalobkyni užívání zbývajících suterénních místností (dosud užívaných jako sklepní prostor), čímž by žalobkyně užívala identické prostory, které žalovaná užívá v 1. nadzemním podlaží.

8. Z čestného prohlášení podepsaného [jméno] [příjmení] dne [datum] vzal soud za prokázané, že jmenovaný prohlásil, že se finančně ani jinou formou nepodílel na opravách a modernizaci předmětných nemovitostí s tím, že veškeré stavební úpravy a jiné odborné práce spojené s opravami a modernizací předmětného domu jsou zajišťovány a hrazeny výlučně z finančních prostředků žalované a jejího manžela.

9. Z prohlášení revizního technika ze dne [datum] soud zjistil, že dle názoru revizního technika [jméno] [příjmení] lze zadní místnost v suterénu předmětného domu samostatně připojit na elektroinstalaci bytové jednotky v 1. nadzemním podlaží. Dle čestného prohlášení zedníka [jméno] [příjmení] lze v suterénu předmětného domu ze sklepa probourat dveře do zadní místnosti a totéž lze provést i ze zahrady (okno předělat na dveře).

10. Proti pravosti ani obsahu provedených listinných důkazů nevznesly účastnice řízení žádné námitky.

11. Ke skutečnosti, kdo provedl rekonstrukci suterénu, byly vyslechnuty dvě svědkyně a proveden důkaz fotodokumentací na CD předloženém žalovanou, přičemž soud dospěl ke zjištění, že žalovaná suterénní prostory skutečně zrekonstruovala, a to v rozsahu uvedeném níže. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že obě účastnice řízení zná dlouhou dobu, neboť žije 53 let v přiléhajícím domě napravo při pohledu z ulice. Do tohoto domu se přivdala v roce 1968, kdy v předmětném domě bydleli prarodiče účastnic, manželé [příjmení], a to v bytě do ulice (nyní byt žalované). V nynějším bytě žalobkyně bydleli rodiče žalobkyně se žalobkyní a jejím bratrem. Ve sporné místnosti v suterénu žily jiné osoby. Předmětný dům byl postaven asi v roce 1932 a byl neudržovaný, místnosti byly tmavé, nevymalované, v původním stavu. V bytě od ulice nebyla koupelna, pouze WC. Po smrti prarodičů jezdili do bytu od ulice nejdříve žalovaná s manželem a rodiči žalované, poté sama žalovaná s manželem na rekreaci. Před důchodem manžela žalované začali byt do ulice a dům rekonstruovat. V té době bydlel v nynějším bytě žalobkyně sám pan [příjmení]. Ještě před rekonstrukcí byla [ulice] ulice zaplavená povodní a v suterénu všech domů byla voda po pás. Žalovaná poté s manželem zrekonstruovala svůj byt a suterén, kde bylo nutné okopat zdi, vyměnit podlahy, udělat nově elektřinu. [příjmení] dále obrušovali a natírali okna, předělali WC, na schodiště dali zábradlí. Všechno dělala žalovaná s manželem sami, na vlastní náklady. Pan [obec] měl s [anonymizováno] dobré vztahy, protože v době jejich nepřítomnosti používal jejich koupelnu. Po odstěhování paní [příjmení] žalobkyně do domu za panem [příjmení] nejezdila. Po smrti pana [příjmení] zůstal byt prázdný, poté jej začali předělávat žalobkyně s manželem. Zděné kolničky na zahradě stavěly účastnice řízení společně, zahradu mají rozdělenou na dvě poloviny. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je dlouholetou přítelkyní žalované, kterou průběžně navštěvovala. Svědkyně [příjmení] vypověděla ve shodě se svědkyní [jméno] [příjmení], potvrdila, že žalovaná s manželem nejdříve byt užívala k rekreaci, byt a celý dům byl ve špatném stavu, plesnivý, opadávala omítka, špatné podlahy, bylo vidět, že je suterén po vytopení. Žalovaná s manželem rekonstruovali v roce 2008 a 2009, svědkyně jim s manželem jezdila pomáhat. Kompletně předělali elektřinu, topení, vodu, vykopali podlahy, vyměnili dveře a zárubně, v bytě postavili koupelnu, schodiště okopali na cihlu. V suterénu udělali rovněž nové podlahy, rozvody, topení, nové zárubně, brousila se okna a podobně. Zhruba ve stejné době žalobkyně rekonstruovala svůj byt. Svědkyně je přesvědčená, že se pan [příjmení] na rekonstrukci nepodílel, neměl prostředky. Shodně jako svědkyně [jméno] [příjmení] i svědkyně [příjmení] vypověděla, že to na ni působilo tak, že pan [příjmení] byl rád, že se zbaví starostí a v domě není sám, večer po práci s nimi sedával. Provedení rekonstrukce žalovanou ve shora uvedeném rozsahu je dále doloženo fotodokumentací na CD, které předložila.

12. Se souhlasem obou účastnic řízení soud provedl jejich výslech, přičemž z výslechu žalobkyně zjistil, že žalobkyně užívá jeden byt, půdu užívají se žalovanou společně a v suterénu užívá žalobkyně jeden sklep a žalovaná zbytek suterénu (tj. prádelnu, dvě obytné místnosti a sklep). Dle žalobkyně její otec se žalovanou v domě souběžně nebydlel, žalobkyně si není vědoma žádné dohody o užívání sporných místností nebo o způsobu investic, která by měla být ujednána mezi žalovanou a jejím otcem, ani žalobkyně žádnou takovou dohodu neuzavřela. Žalobkyně ví, že žalovaná s manželem při rekonstrukci suterénu něco vyměnili, natřeli, možná opravili zdi, ale dveře a okna jsou stále stejné. O investicích žalobkyni nebylo nic řečeno, o úhradu nebyla požádána. Po nastěhování do bytu žalobkyně s manželem víc místnosti nepotřebovali, chodili do práce, nyní má žalobkyně zdravotní problém, byla i v částečném invalidním důchodu pro onemocnění páteře a artrózu kolena. Jednu ze suterénních místností by chtěla, aby tam mohla umístit kamna a rozvody do bytu (nyní má v bytě kamna na tuhá paliva), dále za účelem sušení prádla (nyní jej suší v bytě, nebo na půdě, která je pro ni pohybově obtížně dostupná), aby měla prostor pro přespání vnuček při návštěvě a za účelem umístění dvou cvičících stojů, které se jí do bytu nevejdou a potřebuje je z důvodu svých zdravotních problémů, pokojových rostlin a domácích mazlíčků. V roce 2013 se chtěla se žalovanou dohodnout o užívání sporného suterénu, žalovaná jí oznámila, že jí otec žalobkyně suterén daroval, poté jí nabídla zadní místnost, která je bez vody. Suterén by bylo možné upravit tak, aby místnosti byly samostatně přístupné a účastnice řízení si nepřekážely.

13. Žalovaná naopak uvedla, že v roce 2008 uzavřela se strýcem (otcem žalobkyně) dohodu o způsobu užívání společné nemovitosti. Spoluvlastnický podíl nabyla jako dědictví po matce a darováním od bratra. Otec žalobkyně neměl žádné finanční prostředky a nechtěl se podílet na rekonstrukci, která byla nutná, neboť dům byl v původním stavu od roku 1932. Vzhledem k tomu, že má žalovaná malý byt, vybudovala si v suterénu druhou domácnost, kterou užívala ipro práci z domova. Žalovaná chtěla původně udělat půdní vestavbu, s čímž otec žalobkyně nesouhlasil a naopak navrhl, aby si opravila místnosti v suterénu, čímž dojde k zateplení i jeho bytu. Žalovaná má v suterénu počítač, žehlí tam, má tam zavedenou přípojku televize. Skutečnost, že se s otcem žalobkyně dohodla, prokazuje i to, že na ni přepsal vodoměr a elektroměr. Se žalobkyní se chtěla dohodnout a ukázat jí účty z rekonstrukce, ta však oznámila, že se na rekonstrukci finančně podílet nebudou a nebudou nic užívat. Žalovaná vedle bytu a dvou suterénních místností užívá i technickou místnost, která měří 9 m2 a je v ní umístěn elektrokotel, vodoměr a pračka, dále užívá část sklepa a půdu. Suterénní místnosti byly vyřazeny z bytového fondu v roce 1982 jako nevyhovující, neboť ze stráně do nich v minulosti dvakrát vtekla voda. [ulice] zásah navržený žalobkyní by znehodnotil nemovitost, protože jde o nosné zdi, a to obvodovou a komínovou, ve které vede topení v mědi.

14. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování svědeckou výpovědí manželů účastnic řízení a oceněním stavebních úprav provedených žalovanou. Soud má za to, že tyto důkazy jsou v daném řízení nadbytečné, neboť lze očekávat, že manželé účastnic řízení budou vypovídat shodně jako žalobkyně a žalovaná a ocenění stavebních úprav provedených žalovanou není pro otázku užívání suterénu předmětného domu rozhodující.

15. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalobkyně a žalovaná jsou zapsány v katastru nemovitostí jako podílové spoluvlastnice předmětných nemovitostí, každá vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ideální předmětných nemovitostí. Žalobkyně nabyla vlastnické právo ke svému spoluvlastnickému podílu v roce 2011 na základě darovací smlouvy uzavřené s bratrem [jméno] [příjmení], kterou nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. na předmětných nemovitostech, a v roce 2010 na základě dědického usnesení, jímž nabyla rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti id. na předmětných nemovitostech jako dědictví po svém otci [jméno] [příjmení]. Žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě dvou darovacích smluv z roku 1984 a 2008 od své matky a bratra. Předmětné nemovitosti tvoří dům a zahrada. Dům se skládá ze suterénu, přízemí a půdy. [příjmení] a zahradu užívají účastnice řízení napůl, v přízemí má každá z účastnic řízení svůj byt (žalobkyně směrem do zahrady s výměrou kolem 51 m2 a žalovaná směrem do ulice s výměrou kolem 42 m2). Žalobkyně svůj byt vytápí krbovými kamny umístěnými v daném bytě, žalovaná má v suterénu elektrokotel. V suterénu se nachází dvě průchozí obytné místnosti, dispozičně umístěné pod bytem žalobkyně, kumbál, sklepní místnost, prádelna a úzký prostor o šířce asi jeden metr, který je pod schody. Žalovaná užívá veškeré prostory suterénu s výjimkou přední části sklepní místnosti, kterou užívá žalobkyně. Žalovaná sklepní prostory částečně zrekonstruovala (vyměnila podlahy, opravila zdi, okna a dveře, udělala nové rozvody energií). Žalobkyně požádala dopisem ze dne [datum] žalovanou o umožnění užívání jedné obytné místnosti v suterénu, žalobkyně to však s poukazem na konkludentně uzavřenou dohodu o správě nemovité věci s [jméno] [příjmení] a provedené rekonstrukce odmítla a navrhla žalobkyni rozšíření užívání půdy žalobkyní, což žalobkyně vzhledem ke zdravotnímu stavu odmítla. [jméno] [příjmení] čestně prohlásil, že se žádným způsobem (ani finančně) nepodílel na rekonstrukci provedené žalovanou. Dle vyjádření technika a zedníka lze z jedné obytné suterénní místnosti vytvořit samostatně přístupnou místnost. Žalovaná obytné místnosti užívá k domácím pracím, má tam počítač a další domácnost. Žalobkyně by obytnou místnost užívala k přespání vnuček v případě jejich návštěvy, umístění kamen a nových rozvodů energií, k sušení, umístění cvičebních strojů, domácích mazlíčků a pokojových květin.

16. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

17. Podle § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

18. Podle § 1117 o. z. má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

19. Podle § 1122 odst. 1 o. z. vyjadřuje podíl míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

20. Podle § 1126 odst. 1 o. z. je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci. Podle odst. 2 téhož ustanovení se při rozhodování o společné věci hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

21. Podle § 1128 odst. 1 o. z. rozhodují o běžné správě společné věci spoluvlastníci většinou hlasů.

22. Podle § 1139 odst. 1 o. z. navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.

23. Podle § 1139 odst. 2 o. z. způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny.

24. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud rozhodl o způsobu užívání jedné z obytných suterénních místností s odůvodněním, že se žalovanou jako druhou podílovou spoluvlastnicí, jež vlastní shodný spoluvlastnický podíl o velikosti id. , nedosáhla dohody o této záležitosti. Ze shora citovaných zákonných ustanovení přitom vyplývá, že podíloví spoluvlastníci rozhodují o běžné správě společné věci (kam lze zařadit způsob užívání společné věci) většinou hlasů, přičemž jejich hlasy se počítají podle velikosti spoluvlastnických podílů. Soud může v souladu s § 1139 o. z. rozhodnout o správě společné věci na návrh některého ze spoluvlastníků podle slušného uvážení. Takové soudní rozhodnutí je rozhodnutím konstitutivním, kterým lze řešit toliko jednorázovou neshodu při hospodaření se společnou věcí mezi spoluvlastníky. Soud přitom není vázán konkrétním řešením navrženým žalující stranou, ale je vázán v žalobě vylíčenými rozhodujícími skutečnostmi, které obsah neshody vymezují, a snaží se nalézt řešení, které odstraní pouze danou konkrétní neshodu. Soud nemůže rozhodnutím fakticky přebírat správu společné věci. Při posuzování konkrétní neshody pak soud zjišťuje, zda mezi spoluvlastníky o hospodaření se společnou věcí existuje dohoda. Dohoda o užívání společné věci nevyžaduje žádnou zvláštní formu, nemusí být písemná a lze ji uzavřít i jen konkludentně, na dobu určitou i neurčitou, přičemž spoluvlastníci jsou svými smluvními projevy vázáni, a to až do okamžiku nahrazení dohody novou dohodou spoluvlastníků, nebo nastalou podstatnou změnou poměrů. Podstatnou změnou poměrů je existence takových subjektivních a objektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že by při jejich existenci došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí. Podstatnou změnou poměrů přitom není pouhá změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

25. S ohledem na uvedený právní výklad proto soud zaměřil své dokazování na zjištění toho, zda mezi účastnicemi řízení byla uzavřena dohoda o užívání společné věci, přičemž dospěl k závěru, že tato dohoda uzavřena byla, a to mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou v souvislosti s prováděním rekonstrukce suterénu. Dohoda je zřejmá nejen z čestného prohlášení právního předchůdce žalobkyně, jímž vyslovil souhlas s rekonstrukcí suterénu, na níž se nijak nepodílel, ale i z výpovědí svědkyň, které dokresluje výpověď žalované, jež uvedla, že původně právnímu předchůdci navrhla půdní vestavbu, se kterou právní předchůdce žalobkyně nesouhlasil a navrhl jí možnost užívání suterénu. Žalobkyně nepopírala, že by právní předchůdce žalované souhlas s rekonstrukcí udělil a že se na ní nijak nepodílel, logickým závěrem tak je vysvětlení žalované, že suterén rekonstruovala, aby jej mohla užívat. Zároveň žalobkyně uvedla, že způsob užívání nemovitosti vyplynul historicky z toho, jak ji užívali právní předchůdci, čímž potvrdila konkludentní uzavření dohody, kterou sama po nabytí svého spoluvlastnického podílu v roce 2011 respektovala, přičemž ani samotná změna v osobě spoluvlastníka není podstatnou změnou poměrů, která by mohla účinnost dohody narušit. Vzhledem k tomu, že byla prokázána existence konkludentně uzavřené dohody o užívání suterénu, zjišťoval soud, zda došlo k uzavření nové dohody, či podstatné změně poměrů, a v tomto směru žalobkyni poskytl poučení podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně však ani v návaznosti na poskytnuté poučení novou dohodu ani žádné skutečnosti, které by znamenaly podstatnou změnu poměrů, netvrdila, a proto soud žalobu zamítl.

26. Nad rámec uvedeného soud dodává, že vzhledem k vázanosti konkrétní neshodou mezi účastnicemi řízení, se zabýval pouze uspořádáním sporných suterénních místností, neboť s ohledem na shora uvedené má za to, že uspořádáním užívání celé společné věci by překročil svoji působnost. Současně soud neshledal, že by současné užívání předmětných nemovitostí žalobkyní a žalovanou bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná předmětné nemovitosti v rozsáhlé míře zrekonstruovala, čímž je zhodnotila i ve prospěch žalobkyně.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], sestávající z odměny advokáta za 7 úkonů právní služby podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4. a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum] a ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], účast na místním šetření dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum] v rozsahu přesahujícím dvě hodiny) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) ve výši [částka] za jeden úkon, sedminásobku paušální náhrady hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náhrady cestovních výdajů ve výši [částka] za jednu cestu k jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum] (osobní automobil BMW 330i xDrive, palivo: benzin, průměrná spotřeba paliva na 100 km: 6,6, cena pohonných hmot: [částka], sazba základní náhrady: [částka], celkem: 94 km), celkem za 3 dny jednání [částka], náhrady za promeškaný čas za 12 půl hodin po [částka] a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokát žalované plátcem. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit do tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení