22 Co 326/2025 - 349

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bořivoje Hájka a soudců JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D. a Mgr. Radka Kopsy ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A], IČO [IČO žalobce A] sídlem [Adresa žalobce A] zastoupený [Jméno žalobce B] sídlem [adresa] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený dne [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A] zastoupený [Jméno žalovaného B] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresní soud ve Svitavách ze dne 25. 6. 2024, č.j. [spisová značka], takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

Odůvodnění

1. Citovaným rozsudkem okresní soud ve výroku I zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, ve výroku II žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet okresního soudu částku [částka] a ve výroku III žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši [částka], a to vždy do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud jako zcela nedůvodnou zamítl žalobu ze dne [datum], kterou se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne [datum] ve znění předloženém žalobcem v kopii, jehož součástí dle žalobce byl jím předložený položkový rozpočet na sjednanou cenu díla [částka], tj. [částka] spolu s 15 % DPH. Podle této smlouvy se žalobce zavázal provést pro žalovaného za sjednanou cenu díla hrubou stavbu bungalovu na pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa], včetně montáže plastových oken, omítek, elektřiny, topení – radiátorů a elektrického kotle, anhydritu, sádrokartonu a plovoucí podlahy. Na sjednanou cena díla žalovaný žalobci uhradil pouze [částka], a žalobce se proto domáhal zaplacení dlužné částky [částka] (spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení) za provedené práce dle faktury č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností dne [datum]. Dle žalobce byla takto žalovanému vyfakturována částka [částka] za dodávku a montáž kanalizace, vodoinstalace a vytápění, dále částka [částka] za teplené izolace a sádrokartonové konstrukce a částka [částka] za anhydritový nátěr na podlahu a práce s ním související. Zároveň se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] jako smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení žalovaného se zaplacením uvedené faktury, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum].

3. Žalovaný potvrdil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, avšak nikoliv ve znění žalobcem předložené kopie a položkového rozpočtu, ale v písemném znění předloženém žalovaným s podpisy obou účastníků, jehož součástí (žádný) položkový rozpočet nebyl. Podle této smlouvy byla sjednána konečná a pevná cena díla [částka], na kterou žalovaný žalobci uhradil celkovou částku [částka]. Předmětem díla bylo sjednáno provedení stavby bungalovu bez fasády na pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa] podle projektové dokumentace a vytýčení stavby, které byly žalobci před podpisem smlouvy dobře známy a podle nichž žalobce práce také skutečně provedl. Dílo však nebylo žalobcem dokončeno, provedeny byly práce pouze v rozsahu 76 %. Proto žalovaný uzavřel, že na sjednanou konečnou cenu díla přeplatil, do prodlení se zaplacení se tedy nedostal a žalobce tak nevzniklo ani právo na smluvní pokutu. Žalobce však odmítl v provádění díla pokračovat, a proto žalovaný přípisem ze dne [datum] od zbytku smlouvy o dílo platně odstoupil. Žalovaný současně označil fakturu žalobce č. [hodnota] za neoprávněnou, řádně nespecifikovanou a také nedoručenou.

4. Na základě obsáhlého dokazování a jeho zhodnocení dospěl okresní soud k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. o. z., a to v písemném znění s podpisy obou účastníků, které předložil žalovaný a jehož součástí nebyl žádný, tedy ani žalobcem předložený, položkový rozpočet. Podle takto uzavřené smlouvy o dílo se žalobce zavázal pro žalovaného provést kompletní stavbu rodinného domu bez fasády na pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa] za sjednanou pevnou a konečnou cenu díla ve výši [částka], na kterou žalovaný žalobci uhradil celkem [částka] – mezi účastníky nespornou částku [částka] převodem na účet a v hotovosti částku [částka] dle tvrzení žalovaného, které okresní soud shledal prokázané. Sjednané dílo nebylo žalobcem dle shodných tvrzení účastníků dokončeno. Rozsah jeho provedení (tzv. rozestavěnost) okresní soud shledal ze 76 %. Uzavřel, že od zbytku smlouvy o dílo žalovaný přípisem ze dne [datum] platně odstoupil v souladu s § 2004 odst. 2, § 2005 o. z. a citovaných závěrů judikatury Nejvyššího soudu, když výslovně odstoupil pouze od neprovedené části díla, u něhož byl rozsah provedených prací oddělitelný. Protože žalovaný žalobci zaplatil 85,5 % ze sjednané konečné ceny díla, uhradil více, než odpovídalo hodnotě provedených prací, tedy sjednanou konečnou cenu díla žalovaný přeplatil a neocitl se tak v prodlení. Proto žalobce nemá nárok na další žalované plnění, a to ani z titulu smluvní pokuty či bezdůvodného obohacení.

5. Okresní soud se dále podrobně vyjádřil k dalším mezi účastníky sporným otázkám. K faktuře žalobce č. [hodnota] na žalovanou částku [částka] uvedl, že neobstojí, neboť nebyla dostatečně specifikovaná, neobsahovala rozpis prací a nebylo prokázáno její doručení žalovanému. Současně uzavřel, že mezi účastníky zjevně nebyly dodrženy sjednané platební podmínky dle uzavřené smlouvy o dílo, podle níž vykazuje fakturace ze strany žalobce nedostatky. Mezi účastníky však byla zavedena praxe, při níž byly finanční prostředky žalovaným žalobci zasílány nahodile podle potřeby, když žalovaný ani přes nedostatky fakturace žalobce na sjednaných podmínkách netrval a uhradil žalobci celkovou prokázanou částku [částka], tedy větší část - 85,5 % - sjednané konečné ceny díla. K žalobcem tvrzenému a předloženému položkovému rozpočtu s celkovou cenou díla [částka], tj. [částka] navýšené o 15 % DPH, okresní soud shledal, že žalobce neunesl důkazní břemeno, že byl součásti uzavřené smlouvy o dílo a že tak musel být žalovanému znám, včetně jím uvedené celkové ceny díla. Dále okresní soud uzavřel, že žalobci musely být známy změny v projektové dokumentaci, k nimž došlo oproti jejímu původnímu stavu z r. 2015 již před uzavřením prokázané smlouvy o dílo mezi účastníky, neboť žalobce tyto změny reflektoval a stavbu podle nich prováděl (zejména dle e zmenšení půdorysu domu či jeho vytápění). Sám žalobce uvedl, že předložený položkový rozpočet byl vytvořen podle původní projektové dokumentace z r. 2015 a že ho žalobce již nepřizpůsobil změnám, které mu byly při uzavření smlouvy o dílo ze dne [datum] známy a podle nichž proto také dílo skutečně prováděl. Žalobce takto uvedl, že tyto změny se do ceny díla nepromítly, neboť se žalobce domníval, že se se žalovaným následně nějak domluví. Okresní soud proto dospěl k závěru, že i kdyby žalobcem namítaný položkový rozpočet v době uzavření smlouvy o dílo existoval, neodpovídal by uzavřené smlouvě, a proto by nemohl být závazný.

6. Při závěrech o rozsahu provedených prací, tzv. rozestavěnosti díla, okresní soud vycházel z obsahu protokolů [právnická osoba]. o průběhu výstavby, zejména z protokolu č. [hodnota] ze dne [datum], podle něhož činila rozestavěnost díla 76 % a který byl posledním protokolem o provádění díla žalobcem, neboť dle obsahu žalobcem předložených stavebních deníků byl poslední záznam o provádění díla ze dne [datum]. Okresní soud přitom dospěl k závěru, že takto zjištěný rozsah rozestavěnosti díla odpovídá i odbornému posouzení [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], které závěry banky nerozporuje a které stanoví procentuální rozestavěnost jednotlivých stavebně–technických prací bez celkového shrnujícího procentního vyjádření stavby, byť některé položky hodnotí jinak než banka. Současně okresní soud vycházel z vyjádření jím ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který sice nepodal zadaný znalecký posudek s tím, že z poskytnutých faktur žalobce nelze určit rozestavěnost rodinného domu s vazbou na položkový rozpočet, ale uvedl, že v předložených fakturách žalobce jsou uvedeny částky bez DPH a s DPH, a to celkem ve výši [částka] bez DPH. Z ceny podle položkového rozpočtu, která je [částka] bez DPH, tak jednoduchým propočtem vychází rozestavěnost bez DPH 74,47 %, která odpovídá závěru banky ke dni [datum].

7. Na základě svých závěrů okresní soud neshledal důvody pro provedení žalobcem navrženého nového znaleckého posudku a současně zdůvodnil, že pro nadbytečnost neprovedl ani další žalobcem navržené důkazy. Ze všech uvedených důvodů okresní soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl.

8. Na základě výsledku řízení okresní soud rozhodl o náhradě nákladů státu a ve vztahu mezi účastníky. Neúspěšnému žalobci proto uložil povinnost k náhradě nákladů řízení, které v dané věci platil stát v souvislosti s ustanovením znalce [tituly před jménem] [jméno FO] dle pravomocného usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve výši [částka]. Povinnost k zaplacení této náhrady pak okresní soud uložil žalobci na účet okresního soudu v zákonné lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Současně žalobci uložil dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb. povinnost k náhradě nákladů řízení účelně vynaložených plně úspěšným žalovaným. Žalovanému takto okresní přiznal náhradu nákladů za zastoupení advokátem, a to odměnu advokáta za 10 úkonů právní služby po [částka] (za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum] a účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) spolu s paušální náhradou hotových výdajů po [částka] s odkazem na § 7 bodu 6, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a§ 13 odst. 4 citované vyhlášky a dále náhradu 21% DPH, tj. celkem [částka]. Povinnost k zaplacení této náhrady okresní soud žalobci uložil k rukám advokáta žalovaného v zákonné lhůtě dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

9. Proti citovanému rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítl, že okresní soud nesprávně přihlédl pouze ke smlouvě o dílo předložené žalovaným, aniž by obsah této smlouvy kriticky hodnotil ve světle ostatních provedených důkazů. Přitom sám okresní soud několikrát konstatoval, že mezi účastníky není shoda o platné verzi smlouvy o dílo, o rozsahu provedených prací, ani o výši plnění, které bylo žalovaným žalobci uhrazeno. Zároveň z řízení vyplynulo, že existuje více verzí smluv o dílo, a okresní soud připustil, že nelze jednoznačně vycházet z žádné z těchto verzí. Okresní soud nesprávně posoudil také žalobcem předložený položkový rozpočet a nesprávně uzavřel, že jej nelze zohlednit pro formální nedostatek podpisu žalovaného a proto, že nebylo prokázáno, že jej žalovaný znal či odsouhlasil. Při tom však okresní soud v rámci hodnocení důkazů správně nezohlednil další okolnosti a důkazy o tom, že rozpočet byl fakticky použit jako podklad pro realizaci díla. Správně okresní soud uzavřel, že žalobce pro žalovaného prováděl práce na stavbě, kterou opustil v určitém stupni rozestavěnosti, který dokládá provedené dokazování. Proto je třeba zkoumat, jaké práce žalobce provedl a v jaké hodnotě a v jaké hodnotě byly provedené práce žalobci žalovaným uhrazeny tak, aby nevzniklo bezdůvodné obohacení. Okresní soud proto ke stanovení výše rozpracovanosti stavby zadal znalecký posudek, ale ustanovený znalec vzbuzoval pochybnosti o své vůli a možnosti znalecký posudek zpracovat a následně byl této povinnosti zproštěn. Žalobce proto kontaktoval jiného znalce – [tituly před jménem] [adresa], který měl ve spolupráci s autorizovaným technikem [jméno FO] vypracovat znalecký posudek. Okresní soud však nesprávně tento návrh na doplnění dokazování zamítl a nesprávně vycházel z pouhých vyjádření [právnická osoba]., [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], která však nejsou relevantní, neboť se jedná o nezávazné odhady činěné pro vlastní potřeby, nikoliv pro potřeby tohoto soudního řízení, resp. jde jen o prosté sdělení znalce, které je pouze hrubým a ničím nepodloženým odhadem. Žalobce proto trval na provedení navrženého znaleckého posudku ohledně rozsahu rozestavěnosti a výše bezdůvodného obohacení a současně také na výslechu navržených svědků. Proto navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

10. Žalovaný odvolací námitky žalobce odmítl jako zcela nedůvodné a navrhl potvrzení napadeného rozsudku okresního soudu, s jehož závěry se ztotožnil.

11. Krajský soud přezkoumal citovaný rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to jak z pohledu odvolacích námitek, tak z důvodů v odvolání neuvedených v souladu s § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

12. Okresní soud řádně provedeným dokazováním správně a přiléhavě zjistil konkrétní rozhodné skutečnosti, z nichž proto krajský soud vycházel. Okresní soud dále úplně, srozumitelně a logicky zhodnotil provedené důkazy jak samostatně, tak ve vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo a co uvedli účastníci, a na základě toho vzal přiléhavě a správně za prokázané, že mezi účastníky byla ve smyslu § 2586 a násl. o. z. uzavřena smlouva o dílo ze dne [datum] v písemném znění předloženém žalovaným s podpisy obou účastníků. Krajský soud proto z skutkového závěru okresního soudu vycházel, neboť oproti odvolacím námitkám žalobce neshledal v provedeném dokazování a jeho zhodnocení (zejména dle bodu 98 odůvodnění napadeného rozsudku) žádná pochybení ani opomenutí. V souladu se zásadou volného hodnocení důkazů dle § 132 o.s.ř. proto krajský soud neshledal žádné důvody pro zásah do uvedených skutkových závěrů okresního soudu. Stejné závěry platí také pro skutkové závěry okresního soudu o tom, že žalovaný na cenu díla dle uzavřené smlouvy o dílo žalobci zaplatil celkovou částku [částka], neboť ani v této části nelze provedenému dokazování a jeho zhodnocení ze strany okresního soud (zejména dle bodu 100 odůvodnění napadeného rozsudku) ničeho vytknout. K odvolacím námitkám krajský soud dodává, že na uvedených závěrech ničeho nemění, že v řízení vyšlo najevo, že mezi účastníky byly dříve vyhotoveny, případně i oběma účastníky podepsány jiné písemné verze smlouvy o dílo s různým či obdobným obsahem ohledně konkrétního předmětu díla a jeho ceny. Je zřejmé, že okresní soud si tohoto byl vědom, neboť to zjistil ve shodě s tím, jak tato skutečnost přestala být mezi účastníky v průběhu řízení sporná a jak ji účastníci sami potvrdili a k důkazu předložili předchozí různé písemné verze smlouvy o dílo, které okresní soud správně zjistil. Okresní soud tedy ani tyto konkrétní skutečnosti při hodnocení důkazů neopomněl, jím přijatý skutkový závěr i z tohoto vychází, a proto plně obstojí. Jen pro úplnost krajský soud uvádí, že je zřejmé, že okresní soud neopomněl ani to, že dle výsledků dokazování a konkrétního vyjádření účastníků byl žalovaným až dodatečně do prokázané uzavřené smlouvy o dílo rukou dopsán konkrétní čas plnění, který proto dle správných závěrů okresního soudu součástí uzavřené smlouvy o dílo nebyl.

13. Krajský soud současně plně přisvědčil závěru okresního soudu, že prokázaná smlouva o dílo byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena platně se všemi podstatnými náležitostmi a přisvědčil i tomu, že v uzavřené smlouvě o dílo byla mezi účastníky platně sjednána pevná a konečná cena díla ve výši [částka] a že platně, určitě, srozumitelně a nezaměnitelně byl sjednán rovněž předmět díla, kterým bylo provedení stavby bungalovu na uvedeném pozemku, a to kompletní stavby rodinného domu bez fasády. Bylo prokázáno, a oba účastníci v průběhu řízení shodně potvrdili, že v uzavřené smlouvě o dílo bylo provedení díla – stavby sjednáno podle změny projektové dokumentace, která byla původně z r. 2015 a která byla v r. 2017 před uzavřením prokázané smlouvy o dílo změněna. Žalobce výslovně potvrdil, že mu byla tato změna projektové dokumentace pro provedení sjednaného díla známa podle žalovaným předloženého nákresu, podle něhož proto žalobce stavbu také skutečně prováděl (viz bod 13 odůvodnění rozsudku okresního soudu na str. 8). Bylo prokázáno (viz bod 93 odůvodnění rozsudku okresního soudu, první tři odstavce na str. 20), že takto bylo dílo mezi účastníky sjednáno a žalobcem skutečně prováděno podle změny projektu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] ze dne [datum] (předcházejícího uzavření prokázané smlouvy o dílo), že tím došlo zejména k zúžení stavby a ke snížení původní zastavěné plochy [hodnota] m2 nově na [hodnota] m2 a že žalobce takto sjednané dílo skutečně prováděl na základě vytyčení stavby (jejího prvního nadzemního podlaží) dle geodetické dokumentace ze dne [datum] (rovněž předcházejícího uzavření prokázané smlouvy o dílo). Protože mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o dílo, je vyloučeno dovodit žalovaný nárok z práva na vydání bezdůvodného obohacení, jak žalobce zjevně mylně a nesprávně namítá a jak k tomu směřuje své. nadbytečné návrhy na provedení dokazování znaleckým posudkem a výslechy svědků. K těmto námitkám krajský soud zdůrazňuje, že z titulu bezdůvodného obohacení by bylo možné nárok dle podané žaloby a závazně vymezeného skutkového stavu (§ 153 o.s.ř.) dovodit jen v případě, že by prokázaná smlouva o dílo uzavřená mezi účastníky byla neplatná. Prokázaná smlouva o dílo však byla uzavřena platně se všemi podstatnými náležitostmi a její neplatnost nelze dovodit ani z tvrzení či odvolacích námitek žalobce. Proto není rozhodné, jaké byly skutečné či obvyklé náklady na provedení sjednaného díla žalobcem, když pro rozhodnutí této věci je rozhodný a pro oba účastníky závazný obsah jejich platného smluvního ujednání.

14. Na základě uvedených závěrů krajský soud zároveň shledal, že okresní soud správně a přiléhavě uzavřel, že součástí prokázané smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky nebyl položkový rozpočet tvrzený a předložený žalobcem. Tento závěr je plně odůvodněn již tím, že i z tvrzení samotného žalobce vyplynulo, že jim předložený položkový rozpočet se týkal provedení stavby podle její původní projektové dokumentace z roku 2015, tedy nikoliv předmětu díla, který byl následně mezi účastníky platně sjednán v prokázané smlouvě o dílo ze dne [datum] a který byl žalobcem pro žalovaného také skutečně prováděn dle změny projektové dokumentace stavby ze dne [datum] a vytyčení stavby ze dne [datum].

15. Okresní soud správně vycházel z obsahu prokázané smlouvy o dílo ze dne [datum], podle níž se žalobce zavázal provést pro žalovaného konkrétně vymezenou kompletní stavbu rodinného domu bez fasády za sjednanou pevnou a konečnou cenu díla ve výši [částka], na kterou žalovaný žalobci zaplatil prokázanou celkovou částku [částka], která tedy představuje 85,5 % sjednané konečné ceny díla. Současně okresní soud správně uzavřel, že dílo nebylo dokončeno a že žalovaný od zbývající části uzavřené smlouvy o dílo platně odstoupil dle přípisu ze dne [datum], který byl žalobci jako druhé smluvní straně řádně doručen. Krajský soud shledal, že v této části okresní soud učinil úplné a správné skutkové i právní závěry v souladu s přiléhavě citovanou zákonnou úpravou a soudní judikaturou. Proto v této části lze pro stručnost na odůvodnění okresního soudu odkázat s tím, že tímto částečným odstoupením od zbývající části uzavřené smlouvy o dílo došlo k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky tzv. ex nunc, které se tak nedotklo ze smlouvy již vzniklých vzájemných práv a povinností účastníků.

16. Okresní soud se proto správně zabýval tzv. rozestavěností sjednaného díla, tj. tím, jaké práce žalobce pro žalovaného dle uzavřené smlouvy o dílo provedl a v jakém rozsahu žalovanému dle uzavřené smlouvy vznikla povinnost zaplatit žalobci za provedené práce zaplatit sjednanou cenu díla. K tomu bylo prokázáno a mezi účastníky i nesporné, že dílo nebylo dokončeno. Na základě provedeného dokazování a jeho zhodnocení vzal okresní soud za prokázané, že úhradou částky [částka], tj. 85,5 % sjednané konečné ceny díla ve výši [částka], žalovaný žalobci uhradil, resp. přeplatil provedenou část díla. Proto uzavřel, že žalovaný se neocitl se zaplacením v prodlení a že žalobci proto nesvědčí žalovaný nárok ani z titulu zaplacení sjednané ceny za povedené sjednané práce, ani z titulu zaplacení sjednané smluvní pokuty. Podle krajské soudu, že tyto závěry obstojí, neboť je na místě vycházet z toho, že rozsah žalobcem provedených prací byl prokázán dle protokolů [právnická osoba]. o průběhu výstavby, zejména protokolem č. [hodnota] ze dne [datum] ohledně stavu v době bezprostředně před ukončením prací ze strany žalobce, k němuž došlo ke dni [datum], jak okresní soud správně zjistil a uzavřel ve shodě se žalobcem předloženými stavebními deníky. Současně je tento rozsah žalobcem provedených prací (podle jednotlivých stavebnětechnických prací) potvrzen i odborným posouzením [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], když nebylo již v provádění prací pokračováno. K tomu krajský soud uvádí, že z obsahu spisu je zřejmé, že oba účastníci shodně potvrdili, že banka v uvedených protokolech pravidelně a průběžně zachycovala konkrétní stav provedených prací, který nebyl sporný a který odpovídá také jednotlivým položkám dle odborného posouzení [tituly před jménem] [jméno FO], a to bez ohledu na to, že se odlišuje souhrnně či jednotlivě vyjádřené procento rozestavěnosti. Ostatně sám žalobce se právě těchto konkrétních podkladů dovolával s tím, že je jimi zachycen a podložen rozsah jím provedených prací, když nesouhlasil právě a jen s tím, jak je v nich konkrétním procentem vyjádřen rozsah jím provedených prací, a proto nesouhlasil s tím, že by takto vyjádřená procenta měla mít vliv na důvodnost žalovaného nároku. Krajský soud však shledal, že tyto námitky žalobce nejsou způsobilé zpochybnit závěr okresního soudu o tom, že žalobcem provedené práce byly v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo plně pokryty zaplacením prokázané částky [částka] ze strany žalovaného, který byl v případě úplného a řádného provedení díla povinen žalobci zaplatit (jen) platně sjednanou konečnou cenu díla ve výši [částka]. Je tomu tak proto, že ze shora uvedeného rozsahu prací, který byl prokázán a žalobcem i tvrzen jako provedený dle uzavřené smlouvy o dílo, nelze dovodit vyšší rozestavěnost sjednaného díla, než jaká odpovídá již splněné povinnosti žalovaného k zaplacení částky [částka], tj. 85,5 % sjednané konečné ceny v případě úplně a řádně dokončeného díla. Tento závěr ostatně potvrzuje svým postupem i sám žalobce v této věci, když dle podané žaloby dovozuje své právo na zaplacení provedených prací jen v rozsahu cca 89 % (nesprávně tvrzené) celkové ceny díla [částka], když má (nesprávně) za to, že žalovaný je povinen, k již zaplacené (nesprávné) částce [částka] zaplatit další žalovanou částku [částka]. Současně sám žalobce potvrzuje rozsah neprovedených sjednaných prací, na což nemá žádný vliv, že u nich žalobce (rovněž nesprávně) dovozuje cenu [částka]. Krajský soud proto shledal, že v této souvislosti okresní soud přiléhavě a správně poukázal na to, že dle sdělení ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] žalobce vystavenými fakturami (byť nesprávně a bez rozlišení konkrétně provedených prací) vyfakturoval žalovanému jako cenu provedené části díla celkem [částka] bez DPH, která tak představuje jen 74,47 % z částky [částka] bez DPH vycházející ze žalobcem (nesprávně) namítaného položkového rozpočtu, podle něhož navíc žalobce zjevně fakturoval žalovanému i práce, které nebyly sjednány a žalobcem nebyly ani provedeny, neboť jen vycházely z původní projektové dokumentace z r. 2015.

17. Na základě všech uvedených závěrů shledal krajský soud napadený rozsudek okresního soudu věcně správný, a proto jej dle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně rozhodnutí o náhradě nákladů ve vztahu ke státu i mezi účastníky, neboť v této části okresní soud vycházel z úplných a správných skutkových i právních závěrů, včetně správného konkrétní vyčíslení.

18. Na základě výsledku odvolacího řízení krajský soud přiznal plně úspěšnému žalovanému proti žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení dle § 224 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum], kdy byl učiněn úkon právní služby advokáta žalovaného v tomto odvolacím řízení spočívající v účasti na jednání krajského soudu. (viz přechodné ustanovení dle čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Krajský soud proto žalovanému přiznal náhradu nákladů ve výši odměny advokáta, která ve shodě se závěry okresního soudu činí [částka], dále paušální náhradu hotových výdajů [částka] a náhradu zmeškaného času na cestě advokáta žalovaného z jeho sídla k jednání krajského soudu ze [adresa] a zpět za celkem [hodnota] započatých půlhodin po [částka] (§ 8 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1, písm. g), § 13 odst. 4 a § 14 odst. 3 citované vyhlášky). Dále krajský soud žalovanému přiznal náhradu 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem náhradu nákladů odvolacího řízení ve shodě s vyúčtováním žalovaného výši [částka]. Povinnost k zaplacení této náhrady byla žalobci uložena k rukám advokáta žalovaného v zákonného lhůtě dle § 149 odst.1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. a výše náhrady

Poučení