22 Co 44/2022- 97

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeš a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] 2. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o rušené držbě a návrhu na zakázání provádění stavby o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu Praha – východ ze dne 24. 11. 2021, č. j. 6 C 219/2021 – 62 takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že žalovaní jsou povinni zdržet se provádění stavby rodinného domu včetně domovních částí přípojek el. energie, vodovodní, splaškové kanalizace, dešťové kanalizace s nádrží na dešťovou vodu o objemu 6 m3, tepelného čerpadla voda-vzduch, stavby oplocení, zpevněné plochy pro parkování 1 osobního automobilu a zpevněné přístupové plochy, na pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 13 712 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9 356 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta.

Odůvodnění

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. zamítl žalobu o uložení zákazu provádět stavbu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a ve výroku II. rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 13 068 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaných.

2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání. Bylo prokázáno, že žalovaní na svém pozemku, který sousedí s pozemkem žalobkyně, začali dne [datum] realizovat stavbu rodinného domu, aniž by k tomu měli pravomocné rozhodnutí stavebního úřadu. Námitky žalobkyně, které vznesla vůči stavbě v řízení o povolení stavby, tak dosud nebyly vypořádány. S ohledem na umístění stavby při společné hranici a způsob jejího provádění bez povolení, má žalobkyně obavu z toho, že stavba nebude odpovídat obecným požadavkům pro výstavbu (statika, minimální odstupové vzdálenosti, překročení limitů zastavěnosti pro dané území a změna odtokových poměrů) a z toho plynoucím možným nepřiměřeným imisím např. pohledem, stíněním, kouřem aj.). Žalobkyně má za to, že podmínky upravené v § 1004 o. z. tak byly naplněny. Žalobkyně nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že je vyloučena ochrana žalobkyně před nepovolenou stavbou prostřednictvím žaloby z rušené držby, pokud probíhá stavební řízení a v rámci něj byla k řešení nepovolené stavby vydána stavebním úřadem výzva k zastavení provádění stavebních prací. V řízení nebylo prokázáno, že by taková výzva byla vydána, a pokud ano, že by byla respektována. Soud prvního stupně zaměňuje rozhodnutí ve stavebním řízení dle § 109 a násl. zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ stavební zákon“) stavebního zákona s vydáním výzvy k zastavení prací a s řízením o odstranění nepovolené stavby. Výzva vydaná dle § 134 odst. 4 stavebního zákona není rozhodnutím o zákazu provádění stavby. Řízení o vydání společného povolení na stavbu rodinného domu vč. domovních přípojek el. energie, vodovodní, splaškové kanalizace, dešťové kanalizace s nádrží na dešťovou vodu o objemu 6m3, tepelného čerpadla voda-vzduch, oplocení, zpěvněné plochy pro parkování 1 osobního automobilu a zpevněné přístupové plochy, zahájené dne [datum] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] nebylo dosud skončeno, přičemž sama soudem prvního stupně citovaná judikatura uvádí, že dle § 1004 o. z. může být rozhodnuto jen, dokud o věci nebylo rozhodnuto v řízení podle stavebního zákona. Dále žalobkyně poukázala na to, že zahájení řízení o stavebním povolení je zcela na iniciativě žalovaných jako stavebníků a žalobkyně tak nemá žádný vliv na to, zda budou její námitky vůči stavbě projednány a dále že žalobkyně má k využití ochrany prostřednictvím posesorní žaloby zákonem vymezenou lhůtu dle § 1008 o. z., jejíž počátek není odvislý od činnosti či nečinnosti stavebního úřadu. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a žalovaným zakázal na jejich pozemku provádět stavbu.

3. Žalovaní navrhli potvrzení napadeného usnesení. Odmítají, že by jejich stavba rodinného domu o jednom nadzemním podlaží, maximální výšce 4,37 m, o dispozici 5 + KK, plus technická místnost, technologická místnost a garáž, o celkové hrubé podlažní ploše cca 208 m2, mohla způsobovat imise nepřiměřené místním poměrům, které by podstatně omezovaly obvyklé užívání pozemku žalobkyně ve smyslu § 1013 a 1019 o. z. Vydání výzvy dne [datum] stavebním úřadem měli za nespornou skutečnost. Byla jim doručena [datum]. Po seznámení se s ní již k žádné další činnosti ve smyslu rozvoje stavby nedocházelo. Docházelo jen k zabezpečovacím pracím na základové desce, která byla vybudována ještě před seznámení se s výzvou. O tom, že je výzva respektována svědčí i to, že stavební úřad dále nevydal rozhodnutí, kterým se nařizuje zastavení prací na stavbě podle § 134 odst. 4 stavebního řádu. Smyslem dané výzvy je poskytnutí rychlé ochrany všem veřejným zájmům včetně zájmů účastníků případného řízení podle stavebního zákona. [ulice] úřad pak může vydat rozhodnutí o zastavení prací na stavbě a zahájit tak řízení až v případě, že výzva není respektována. Odvolání proti takovému rozhodnutí pak nemá odkladný účinek. Pokud by žalovaní výzvu nerespektovali, vystavovali by se nebezpečí uložení pokuty v přestupkovém řízení až do výše 200 000 Kč, a to i opakovaně. Posouzení umístění stavby a její parametry jsou pak předmětem řízení o dodatečném povolení stavby, jak vyplývá z § 129 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Vydáním výzvy je tak žalobkyni poskytnuta dostatečná ochrana a je proti logice, aby zákonodárce ustanovením § 1004 o. z. zamýšlel, aby zákaz činnost byl vyslovován dvakrát, pokaždé jiným orgánem veřejné moci. Výzva má materiálně stejné účinky jako rozhodnutí a je ji proto třeba považovat za rozhodnutí ve smyslu § 1004 o. z. Proto i běh lhůty podle § 1008 o. z. musí být vykládán tak, že tato začne běžet až okamžikem, kdy je prokazatelné, že příslušný stavební úřad nekoná.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že je zde důvod pro jeho změnu.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně podala žalobu z rušené držby podle § 177 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že žalovaní na svém pozemku, který sousedí s pozemky v jejím vlastnictví realizují nepovolenou stavbu rodinného domu a žádala, aby soud provádění této stavby zakázal.

6. Při přezkumu napadeného usnesení vycházel odvolací soud ze skutkových zjištění učiněných na základě dokazování provedeného jak před soudem prvního stupně, tak před soudem odvolacím.

7. Všechny následně uvedené nemovité věci se nachází v k. ú. [obec] u [obec].

8. Žalobkyně je vlastnicí pozemků parc. [číslo] st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (LV č. [rok] pro k. ú. [obec] u [obec]). Žalovaní jsou vlastníky sousedního pozemku parc. [číslo] ([list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec]).

9. Mezi účastníky bylo nesporné a vyplývá to i z oznámení o zahájení společného řízení ze dne [datum], že dne [datum] žalovaní požádali [stát. instituce], stavební úřad (dále jen„ stavební úřad“) o vydání společného povolení na stavbu rodinného domu včetně domovních částí přípojek el. energie, vodovodní, splaškové kanalizace, dešťové kanalizace s nádrží na dešťovou vodu o objemu 6m3, tepelného čerpadla voda-vzduch, stavby oplocení, zpevněné plochy pro parkování 1 OA a zpevněné přístupové plochy (dále též jen„ stavba rodinného domu s příslušenstvím“) na pozemku parc. [číslo]. Společné územní a stavební řízení podle § 94j a násl. stavebního zákona je vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka]. V rámci tohoto řízení žalobkyně vznesla námitky podáním ze dne [datum]. V nich uvedla, že ve spise je založena rozdílná dokumentace pro provedení stavby s rozdílnými odstupovými vzdálenostmi od hranic pozemků a stanoviska dotčených orgánů byla rovněž získána k rozdílným dokumentacím. Nesouhlasila s odstupem stavby menším než 3,5 m od hranice pozemků i s ohledem na probíhající řízení o povolení přístavby k jejímu domu. Nebylo zakresleno a není tak patrné umístění tepelného čerpadla, plánované domovní čerpací stanice, klimatizační jednotky (chybí posouzení hluku a vlivu na životní prostředí). Nesouhlasila s umístněním jímky/akumulační nádrže plánovaným v bezprostřední blízkosti jejího pozemku parc. [číslo]. Stavebníkům byla povolena výjimka z obecných požadavků na výstavbu na základě rozhodnutí o povolení výjimky vydaného v řízení, jehož nebyla účastníkem. Dále žádala objasnit způsob příjezdu k rodinnému domu stavebníků a s ohledem na plánované stavebně technické provedení příjezdové komunikace o stanovisko k posouzení splnění hygienických limitů hlukové zátěže příslušným orgánem státní správy. Chybí požárně bezpečnostní řešení stavby, žádala o stanovisko k vyústění komínu vzhledem k sousední vyšší budově a umístění střešních oken. V neposlední řadě vznesla námitku podjatosti pracovnice stavebního úřadu paní [příjmení].

10. Krajský úřad Středočeského kraje v opatření ze dne 23. 6. 2021, [číslo jednací], přikázal stavebnímu úřadu, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení vyzval žalované jako stavebníky rodinného domu k účasti na kontrolní prohlídce ve věci provádění elektropřípojek a přístupové cesty na pozemcích parc. [číslo] bez povolení stavebního úřadu za účelem prověření podnětu žalobkyně, která upozorňovala na odlišné vedení přístupové komunikace ke stavbě a také provádění elektropřípojek, přestože stavba elektropřípojky ke stavbě měla být předmětem společného územního a stavebního řízení. O nečinnosti stavebního úřadu však lze hovořit až od [datum], kdy nabylo právní moci usnesení, kterým byla zamítnuta námitka podjatosti vznesená žalobkyní proti oprávněné úřední osobě, a to po skončení odvolacího řízení. Zároveň stavební úřad vyzval, aby splnění uložené povinnosti krajskému úřadu sdělil. Zjištění provádění stavby, byť její části v podobě elektropřípojky, je totiž důvodem k vedení řízení o odstranění stavby ve smyslu § 129 stavebního zákona. Z urgence opatření proti nečinnosti správního orgánu ze dne 12. 10. 2021, [číslo jednací] bylo zjištěno, že i přes výzvu stavebnímu úřadu dne [datum] krajský úřad neobdržel informace o tom, zda stavební úřad splnil pokyn krajského úřadu daný opatřením proti nečinnosti ze dne [datum]. Navíc krajský úřad dne [datum] obdržel podání žalobkyně, že se stavební úřad nevyjádřil ve věci šetření jejího podnětu.

11. Dne [datum] provedl stavební úřad místní šetření k prošetření provádění elektropřípojek a přístupové cesty na pozemcích parc. [číslo].

12. Dále bylo nesporné, že probíhá řízení o schválení stavebního záměru na prodloužení vodovodního řadu včetně přípojek a na prodloužení kanalizační stoky včetně přípojek na označených pozemcích, mimo jiné na pozemku žalovaných parc. [číslo]. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne 11. 3. 2021, [číslo jednací] bylo zrušeno rozhodnutí [stát. instituce] – [příjmení] [jméno] [číslo jednací] – [anonymizováno] – [číslo] – [anonymizováno] ze dne [datum], kterým byl daný záměr schválen a věc byla vrácena k novému projednání. Důvodem zrušení bylo, že žalobkyně nebyla ve stavebním řízení považována za účastníka řízení, ač jím být měla a současně že ve spise založená závazná stanoviska orgánu územního plánování neumožňovala schválení stavebního záměru na vybudování vodovodní a kanalizační přípojky pro stavební pozemek [číslo] na pozemcích parc. [číslo]. Řízení je aktuálně přerušeno za účelem doložení potřebných dokumentů.

13. Rozhodnutím [stát. instituce], stavebního úřadu, ze dne 30. 7. 2021, [číslo jednací] [anonymizováno] byl žalobkyni schválen stavební záměr zimní zahrady a oplocení na pozemcích žalobkyně parc. [číslo]. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne 4. 10. 2021, [číslo jednací] bylo odvolání žalovaného 1. proti tomuto rozhodnutí zamítnuto pro opožděnost.

14. Z e-mailu zaslaného žalobkyní několika pracovnicím [stát. instituce] dne [datum] vyplývá, že žalobkyně tyto pracovnice informovala, že na pozemku žalovaných byla zahájena stavba, jsou prováděny stavební práce (návoz materiálu, vyměření stavby, hloubení základů), aniž by stavba byla povolena, přičemž jde o několikátou černou stavbu v dané lokalitě. K e-mailu byly přiloženy fotografie zachycující daný stav. Podáním ze dne [datum] žalobkyně oznámila písemně stavebnímu úřadu, že práce (betonáž základů) na předmětném pozemku stále probíhají, a žádala o okamžité nařízení zastavení stavby a dále, aby byla informována o jednotlivých krocích učiněných ze strany stavebního úřadu. Z e-mailu zaslaného žalobkyní několika pracovnicím [stát. instituce] dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně tyto pracovnice informovala, že stavba stále probíhá, a vyzvala je, aby další stavbu zakázaly a předešly tak vzniku dalších škod. Z odpovědi [jméno] [příjmení], pracovnice stavebního úřadu, žalobkyni dne [datum] soud zjistil, že tato pracovnice žalobkyni sdělila, že o nečinnost stavebního úřadu v daném případě nejde; po přidělení věci příslušné referentce a konzultaci s vedoucí stavebního úřadu byla vydána dne [datum] výzva k bezodkladnému zastavení prací nepovolené stavby na předmětném pozemku a dne [datum] bylo vydáno oznámení o zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby s termínem místního šetření; toto bylo dáno k rozeslání poštou.

15. Dne [datum] stavební úřad vydal podle § 134 odst. 4 stavebního zákona výzvu žalovaným jako stavebníkům k bezodkladnému zastavení prací na stavbě rodinného domu včetně příslušenství na pozemku v jejich vlastnictví, která je prováděna bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu nebo v rozporu s ním. Výzva byla vydána na základě podnětu žalobkyně ze dne [datum] a jí doložené fotodokumentace. Neuposlechnutím výzvy by se stavebníci dopouštěli přestupku, za který lze uložit pokutu. Dle doručenek byla výzva uložena žalovaným na poště dne [datum] a jelikož nebyla žalovanými vyzvednuta, byla jim vhozena do schránky dne [datum].

16. Dne [datum] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] [ulice] úřad [stát. instituce] učinil oznámení o zahájení řízení podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona o odstranění stavby rodinného domu včetně příslušenství realizované na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných bez povolení nebo vydaného rozhodnutí stavebního úřadu. [ulice] úřad provedl místní šetření, na němž provedl zaměření provedené části stavby – základů a základové desky o zaznamenaných rozměrech.

17. E-mailem ze dne [datum] žalobkyně oznámila [jméno] [příjmení] ze stavebního úřadu, že stavební práce stále pokračují bez ohledu na výzvu a zaslala fotodokumentaci dokládající provádění prací z daného dne, z níž je patrné, že byly prováděny dokončovací práce na základové desce. Z e-mailu adresovaného téže pracovnici stavebního úřadu dne [datum] vyplývá, že žalobkyně sdělila, že stavba stále probíhá a k tomu byly přiloženy další fotografie.

18. Žalobkyně nezjistila, že by se od té doby stav stavby na pozemku žalovaných změnil, že by stavba pokračovala výstavbou obvodových zdí apod.

19. Z fotodokumentace předložené jak žalobkyní, tak žalovanými (č. l. 87 a přílohy) vyplývá poloha pozemků ve vlastnictví účastníků, poloha rodinného domu ve vlastnictví žalobkyně a dále že v blízkosti společné hranice byla na pozemku žalovaných postavena základová deska ke stavbě.

20. Povolení pro realizaci stavby nebylo vydáno ani v době rozhodování odvolacího soudu.

21. Soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 177 odst. 2, § 178 o. s. ř. a § 1004 odst. 1 o. z. a za stěžejní považoval vyřešení otázky, zda může být žalobě vyhověno za stavu, kdy proti prováděné stavbě je činný též stavební úřad v rámci stavebního řízení. Zákonná úprava tuto otázku neřeší, pouze uvádí, že žalobě nemůže být vyhověno, pokud se stavebník zajistil cestou práva nebo pokud sám držitel byl nečinný v rámci stavebního řízení, jehož byl účastníkem. Soud prvního stupně odkázal na označenou komentářovou literaturu i publikované články k otázce ochrany držby před prováděním stavby a shledal, že držitel, který nesouhlasí s prováděnou stavbou, jíž je nebo má být ohrožen, musí nejdříve a primárně své námitky uplatňovat v řízení stavebním, které je zejména k řešení otázek provádění stavby určeno. Řízení o žalobě z rušené družby pak má nastoupit až v případě, že z důvodu pochybení stavebního úřadu nebyl držitel se svými námitkami úspěšný (byly nesprávně vyhodnoceny jako nedůvodné) a odvolací řízení dosud nebylo skončeno, nebo držitel z jakéhokoliv důvodu námitky uplatnit nemohl (stavební řízení vůbec neproběhlo, držitel nebyl účastníkem řízení, ač jim být měl či ač se ho daná stavba dotýká, apod.). O přednosti stavebního řízení před řízením občanskoprávním pak svědčí i to, že žalobu z rušené držby lze sice podat i v případě, že dosud probíhá odvolací správní řízení, avšak v případě, že držiteli hrozí bezprostřední újma a je třeba zasáhnout rychle, čehož se od správních úřadů v daném případě domoci nelze. Soud prvního stupně tak shledal, že podmínky pro vyhovění žalobě dány nejsou, když stavební řízení o povolení stavby stále probíhá, žalobkyně je jeho účastnicí a postup stavebního úřadu nelze navíc seznat liknavým. Nadřízený správní orgán sice v červnu 2021 vydal opatření proti nečinnosti, ale z jeho odůvodnění vyplynulo, že z velké části byla nečinnost stavebního úřadu způsobena vyřizováním námitky podjatosti podané samotnou žalobkyní. [ulice] úřad následně poskytl žalobkyni rychlou ochranu práv, když stavbu, s níž bylo započato dne [datum], zakázal dne [datum], tedy po 11 dnech. Práva žalobkyně jsou tak již dostatečně chráněna a není důvodu jí poskytovat ochranu též skrze řízení o ochraně držby prováděním stavby. Pokud žalobkyně tvrdila, že rozhodnutí stavebního úřadu není respektováno, soud ke dni rozhodnutí nedisponoval poznatky o tom, že by stavební úřad při vědomosti, že jeho výzva není respektována, zůstal nečinným. Pokud by v tomto směru zůstal stavební úřad nečinným, není do budoucna vyloučena ochrana práv žalobkyně právě prostřednictvím žaloby z rušené držby za situace, kdy ochrana by nebyla poskytnuta ve stavebním řízení.

22. Podle ustanovení § 176 o. s. ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.

23. Podle ustanovení § 177 odst. 2 o. s. ř. domáhá-li se žalobce zákazu provádění nebo odstraňování stavby z důvodu, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení.

24. Podle ustanovení § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

25. Podle ustanovení § 1004 odst. 1 o. z. je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se proto důvodně obávat následků uvedených v § [číslo] a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.

26. V ustanovení § 1004 odst. 1 o. z. je upravena zvláštní posesorní žaloba na ochranu držitele nemovité věci před nepovolenou stavební činností (činností vyvíjenou na jedné nemovitosti, jejíž účinky se projevují nepříznivě na nemovitostech sousedících). Má preventivní charakter, neboť ji lze uplatnit již tehdy, je-li v důsledku provádění stavby držba ohrožena, nebo může-li se držitel důvodně obávat následků uvedených v ustanovení § 1013 o. z., tedy imisí, které s prováděním stavby vznikají a běžně ji doprovázejí. Z povahy věci pak vyplývá, že jde o ochranu provizorní, poskytovanou jen do doby, dokud nebude stavba dokončena. Jakmile bude stavba dokončena, bude se ohrožená osoba, případně soused postižený imisemi, moci domáhat již jen ochrany v petitorním řízení (podle § 1013 o. z. nebo podle § 2903 odst. 2 o. z.).

27. Podle ustanovení § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

28. Pro vyhovění žalobě musí žalobce tvrdit a prokázat, že je držitelem nemovité věci a že jeho držba je prováděním stavby (nikoli tedy pozdější existencí stavby) ohrožena (zejména že hrozí vznik škody na držené věci), případně že je tu při provádění stavby vysoká pravděpodobnost následků uvedených v § 1013 o. z. (imisí).

29. Povolování staveb je věcí stavebního úřadu, který řeší technické i právní otázky, které v řízení vyvstanou, včetně otázek občanskoprávních, které řeší jako předběžné na základě námitek účastníků takového řízení. S ohledem na charakter stavby tak bylo na žalovaných, aby se proti žalobkyni zajistili cestou práva tím, že veškeré její námitky budou vyřešeny v rámci společného řízení vedeného podle stavebního zákona. Úkolem soudu v řízení o posesorní žalobě je posoudit naplnění podmínek ustanovení § 1004 odst. 1 o. z. a nikoli to, aby u předmětného typu staveb nahrazoval činnost stavebního úřadu a řešil s konečnou platností důvodnost jednotlivých námitek žalobkyně.

30. Oproti soudu prvního stupně má odvolací soud za to, že hmotněprávní podmínky pro vyhovění žalobě podle ustanovení § 1004 odst. 1 o. z. jsou naplněny. V řízení bylo zjištěno, že žalovaní na svém pozemku sousedícím s pozemky a rodinným domem žalobkyně zahájili realizaci stavby rodinného domu, aniž by k tomu měli stavební povolení, ač takový stavební záměr schválení stavebního úřadu podléhá. Společné územní a stavební řízení o vydání územního rozhodnutí a povolení ke stavbě sice probíhá a žalobkyně v něm uplatnila své námitky (veřejnoprávní i soukromoprávní), ale toto řízení nebylo dosud skončeno a její námitky tak nebyly vypořádány. Za takové situace je nepochybně naplněna podmínka důvodné obavy z možné škody na držených nemovitých věcech v důsledku provádění stavby, případně důvodné obavy, že žalobkyně bude v budoucnu ohrožena imisemi, ať již jde o imise způsobené samotnou stavbou, respektive jejími parametry a umístěním (např. jde o zastínění, podmáčení v důsledku změny odtokových poměrů, obtěžování pohledem) nebo ty způsobené provozem (užíváním) stavby (hluk, prach, zápach, kouř aj.), pokud nebylo dosud posouzeno, zda projektová dokumentace pro realizaci stavby je souladná jak s veřejným zájmem - s územním plánem, s požadavky dotčených správních orgánů vyjádřených v závazných stanoviscích, s obecnými požadavky na využití území a technickými požadavky na stavby uvedenými v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu atd., tak se soukromým zájmem žalobkyně jakožto držitelky sousedního pozemku a stavby rodinného domu.

31. Odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně, že by soukromoprávní ochrana držby byla toliko ochranou doplňkovou ve vztahu k ochraně poskytované v řízení vedeném podle stavebního zákona a že by ochrana před prováděním stavby podle veřejného práva bránila poskytnutí ochrany podle práva soukromého, případně naopak.

32. Odvolací soud k tomuto závěru vede jednak zásada vyjádřená v ustanovení § 1 odst. 1 věta druhá o. z., že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného (ve smyslu jeho interpretace a aplikace), ale i samotná úprava ochrany držby před prováděním stavby. Je nepochybné, že institut ochrany držby prostřednictvím posesorní žaloby je provázán s úpravou obsaženou ve stavebním zákoně, zejména u těch staveb, které podléhají režimu ohlašování či povolování dle stavebního zákona, na druhou stranu ochrana podle ustanovení § 1004 o. z. je ochranou rychlou, jejíž využití je limitováno uplynutím propadné lhůty zakotvené v ustanovení § 1008 o. z.

33. Podle tohoto ustanovení soud musí žalobu zamítnout, pokud by byla podána po uplynutí subjektivní lhůty šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o rušení držby prováděním stavby (po jejím dokončení již tato možnost odpadá a nárok je nutno uplatnit v řízení petitorním) a o osobě, která je za rušení odpovědná. Uplatnění takové žaloby je tak vázáno na samotný rušební čin, nikoli na postup orgánu veřejné správy podle stavebního zákona, byť i ten u staveb, které podléhají ohlašovacímu či povolovacímu režimu, má v rámci stavebního dozoru (§ 134 odst. 4 stavebního zákona) upraven institut zastavení (zákazu) provádění stavebních prací (ať již ve formě výzvy či rozhodnutí). Je totiž zcela běžné, že se stejným skutkovým stavem budou spojovat určité následky obě oblasti právního řádu, zejména právě v těch případech, kdy má být dotčen jak zájem veřejný, tak i zájem soukromé povahy. Při opačném výkladu by se postavení žalobkyně a ochrana jejího práva zhoršila, stala by se závislou na postupu orgánu veřejné správy (ve smyslu vyčkávání, zda jeho postup bude aktivní či liknavý), což by bylo právě v rozporu se zásadou zakotvenou v ustanovení § 1 odst. 1 věta druhá o. z. Pokud by uplatnění soukromoprávní ochrany mělo být omezeno určitým veřejnoprávním prvkem, nepochybně by to bylo v soukromoprávní normě podchyceno. Tak je tomu i v případě samotného ustanovení § 1004 odst. 1 o. z., které zakazuje držiteli domáhat se ochrany prostřednictvím zákazu provádění stavby, pokud ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky proti stavbě, ač tak učinit mohl. Pokud by tedy měla žalobkyně s ochranou svého práva vyčkávat na postup stavebního úřadu, nepochybně by se tento veřejnoprávní prvek v ustanovení § 1008 o. z. rovněž projevil. Z uvedené zásady o nezávislosti uplatňování soukromého a veřejného práva proto nelze než učinit závěr, že pro posesorní ochranu je zásadně bez významu, jaké právní následky s týmiž právními skutečnostmi spojuje právo veřejné.

34. Pro úplnost odvolací soud konstatuje, že žalobkyně uplatnila žalobu včas ([datum]), pokud se o rušebním činu žalovaných spočívajícím v zahájení stavby rodinného domu budováním základů a základové desky dozvěděla dne [datum], který je třeba považovat za počátek běhu subjektivní 6 týdenní lhůty pro podání žaloby dle § 1008 o. z. a že žaloba byla podána po právu, pokud nelze uzavřít, že by stavba rodinného domu na sousedním pozemku byla ukončena. Naopak z okolností daného případu plyne, že jde toliko o přerušení stavebních prací dočasné. V podstatě do doby, dokud si žalovaní proti žalobkyni nezajistí provádění stavby cestou práva, zde v řízení správním (stavebním).

35. Ze shora vyložených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. napadené usnesní změnil tak, že žalovaným uložil zdržet se provádění stavby rodinného domu na jejich pozemku.

36. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 2 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 5 000 Kč a náklady za zastoupení advokátem sestávající z odměny za čtyři úkony právní služby po 1 500 Kč podle ustanovení § 7 bod 4., § 9 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání delším než dvě hodiny), z náhrady hotových výdajů 300 Kč ke každému úkonu právní služby podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu – 1 200 Kč a z náhrady za 21 % DHP ve výši 1 512 Kč.

37. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla s ohledem na shora uvedené v odvolacím řízení úspěšná. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 5 000 Kč a náklady za zastoupení advokátem sestávající z odměny za dva úkony právní služby (sepis odvolání, účast u odvolacího jednání) po 1 500 Kč podle ustanovení § 7 bod 4., § 9 odst. 1 advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů 300 Kč ke každému úkonu právní služby podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu – 600 Kč a z náhrady za 21 % DPH ve výši 756 Kč.

38. Žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v obecné pariční lhůtě tří dnů podle ustanovení § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení