22 Co 83/2025 - 123

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Boudníkové a soudkyň JUDr. Terezy Dobešové a JUDr. Blanky Rejškové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o zaplacení 33 795 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 4. 2. 2025, č. j. 46 C 207/2024 – 95 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 33 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 20. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 33 795 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33 795 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 090,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce se domáhal zaplacení částky uvedené v bodě 1. rozsudku s tvrzením, že v roce 2020 reagovala jeho právní předchůdkyně [jméno FO] na nabídku společné plavby katamaránem [Anonymizováno] organizovanou žalovaným, zveřejněnou na sociálních sítích, které se nakonec za ni jako náhradník zúčastnil žalobce. Žalovaný komunikoval s žalobcem i dalšími účastníky plavby prostřednictvím svého předsedy [adresa]. Účastníci plavby byli ubezpečeni, že akce je nezisková a rozpočet je vyrovnaný, podle sdělení žalovaného náklady na plavbu tvoří pronájem a pojištění lodi, úklid, handling, připojištění kauce za loď, pohonné hmoty a kotvící poplatky za loď. Právní předchůdkyně žalobce zaplatila žalovanému za svou účast na plavbě částku 65 000 Kč. Plavba se uskutečnila v termínu od 20. 3. 2022 do 2. 4. 2022 a namísto [adresa] se jí účastnil jiný kapitán, který v průběhu plavby zemřel. Po skončení plavby žalobce zjistil, že jediným nákladem plavby byla částka za pronájem katamaránu CATANA 55 ve výši 12 544,75 euro. Vzhledem k tomu, že plavby se zúčastnilo nejméně 10 členů posádky, podíl na nákladech žalobce činil 1 255 euro, tedy v přepočtu 31 250 Kč. Rozdíl částek 65 000 Kč a 31 250 Kč představuje zisk žalovaného. Žalobce a další účastníci plavby žalovaného konfrontovali se zjištěnými náklady i s tím, že v důsledku smrti kapitána museli vynaložit další finanční prostředky na zabezpečení nového kapitána a úhradu pohonných hmot, k mimosoudní dohodě účastníků zohledňující tyto skutečnosti však nedošlo. Žalobce byl žalovaným uveden v omyl o ceně plavby a způsobu určení její výše, tedy že cena zahrnuje pouze náklady na plavbu. Dopisem ze dne 5. 3. 2024 se proto dovolal relativní neplatnosti smlouvy pro omyl, v důsledku čehož došlo k jejímu zrušení ex tunc. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení představujícího rozdíl zaplacené ceny plavby a jejích skutečných nákladů v poměru připadajícím na žalobce. Žalovaný přes výzvu žalobce dlužnou částku nezaplatil ani nepředložil vyúčtování svědčící o vyšších než zjištěných nákladech.

3. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Uvedl, že obsahem nepojmenované smlouvy uzavřené s žalobcem a dalšími účastníky plavby byla pomoc při organizaci plavby katamaránem po [Anonymizováno]. Podmínky byly dohodnuty předem, platba za zajištění pomoci byla sjednána jako paušální, konečná a nezúčtovatelná. Mezi účastníky nebylo sjednáno vrácení přeplatku ani doplacení nedoplatku, žalovaný neměl povinnost náklady plavby vyúčtovat. Žalovaný informoval všechny účastníky plavby, že společné náklady tvoří pronájem lodi, pojištění, úklid, handling, připojištění, kauce za loď, pohonné hmoty, kotvící poplatky, turistické taxy, místní doprava či příspěvek do lodní pokladny. Zároveň je upozornil, že [Anonymizováno] je drahá, cena za pronájem lodi se pohybuje mezi 20 000 a 25 000 euro. Úhradou částky 65 000 Kč byly podmínky účasti na plavbě včetně paušální ceny odsouhlaseny, jinak by žalovaný smlouvu neuzavřel. Žalovaný je zapsaným spolkem, jeho činnost spočívá i v organizaci doprovodních sportovních a kulturně poznávacích aktivit, nevykonává ji za účelem zisku, ale případný zisk by mohl být použit pro spolkovou činnost, včetně správy spolku. Žalovaný na základě dlouhodobé spolupráce umožňuje realizaci plavby s použitím slev a bonusů. Samotná plavba byla ztrátová, s ohledem na komplikace spojené s omezeními v důsledku pandemie Covid-19 došlo k posunutí termínu platby, navýšení ceny pronájmu a dalších služeb. Žalobce v rámci žaloby nezohlednil zálohu na pronájem lodí, uvedl pouze náklady na doplatek pronájmu.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaný je zapsaný spolek, podle stanov vykonává činnost v oblasti sportu, rekreologie, pohybové prevence a well-beingu, i organizaci doprovodných, např. sportovních či kulturně poznávacích aktivit. Statutárním orgánem žalovaného je jeho předseda, kterým je [adresa], který za spolek jedná navenek ve všech věcech. Právní předchůdkyně žalobce [jméno FO] reagovala v roce 2020 na nabídku účasti na společné plavbě ve [Anonymizováno], zveřejněnou na sociálních sítích [adresa] (pod jménem [jméno FO]). Jmenovaný ji poté zaslal informace o organizaci plavby, stejné informace byly zaslány i ostatním účastníkům plavby. Ke své osobě uvedl, že se na moři pohybuje od roku 2000, od roku 2002 je kapitánem na lodi, pořádá také kurzy jachtingu. Pořádání společných plaveb ho neživí, ale baví. K ceně uvedl, že společné náklady tvoří pronájem a pojištění lodi, úklid, handling, připojištění za kauci, pohonné hmoty a kotvící poplatky. Náklady se sdílí a nikdo nikomu nic neplatí. Při délce 14 dnů měly činit při pobytu na katamaránu částku 60–70 000 Kč, přičemž dopředu se měla platit záloha ve výši jedné třetiny ceny 20–25 000 Kč. Další náklady, hrazené účastníky nad rámec uvedené platby, byly náklady na letenky, víza, turistické taxy, vstupy, osobní útrata, doprava z letiště a na letiště a příspěvek do lodní pokladny na jídlo. V této souvislosti upozornil, že [Anonymizováno] je drahá a lze nabídnout i levnější plavby v Karibiku nebo v Chorvatsku. Záloha za loď se platí ve výši 1/3, cca 20 – 25 tisíc, následně doplatek 50 dní předem. Nejdřív se dá dohromady posádka, následně se koupí letenky a platí záloha. V případě zájmu se má ozvat jmenovanému na e-mail, kde na sebe uvede kontakt a zvolenou destinaci. Dalším emailem byly dány konkrétní instrukce ke koupi letenek, byla sdělena celková výše platby 65 000 Kč, z které se platila nejdřív záloha 30 000 Kč na účet žalovaného, který se prezentoval jako „neziskovka“. Úhradou zálohy se zájemce zavázal i k úhradě doplatku 35 000 Kč do 31. 3. 2021. Ohledně plateb bylo uvedeno, že je nelze vrátit, ale bylo možné za sebe poslat jinou osobu. [jméno FO] zaplatila žalovanému v souvislosti s plavbou částku 65 000 Kč (dne 23. 6. 2020 částku 30 000 Kč a dne 9. 4. 2021 částku 35 000 Kč). Z důvodu pandemie Covid 19 byla plavba přesunuta z termínu 8. 5. – 22. 5. 2021 na termín 19. 3. 2022 – 2. 4. 2022, ve kterém také proběhla a žalobce nastoupil jako náhradník za [jméno FO]. [adresa] se plavby neúčastnil, náhradní kapitán na lodi v průběhu plavby zemřel. Fakturou ze dne 3. 5. 2022 vystavenou Dream Yacht byla žalovanému vyúčtovaná (po slevě) cena 12 544,75 euro za pronájem lodi CATANA 55 v termínu 20. 3. 2022 – 2. 4. 2022 podle objednávky č. [hodnota]. Emailem ze dne 23. 5. 2023 potvrdila společnost [Anonymizováno] [jméno FO], že se jedná o konečnou fakturu v částce 12 676,39 euro. Dopisem ze dne 5. 3. 2024 se žalobce vůči žalovanému dovolal neplatnosti smlouvy o plavbě [Anonymizováno] v termínu 19. 3. 2022 až 2. 4. 2022 z důvodu uvedení v omyl, když tvrdil, že akce je nezisková, přičemž následně bylo zjištěno, že z akce měl žalovaný zisk, neboť cena pronájmu katamaránu byla nižší a vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, což žalovaný v reakci dopisem ze dne 19. 3. 2024 odmítl. Z cen plaveb zveřejněných na webových stránkách společnosti [Anonymizováno] bylo zjištěno, že loď typu [adresa].1 – 4+2 v destinaci [Anonymizováno] byla nabízena v roce 2022 podle jednotlivých období v rozmezí 4 615 euro do 8 435 euro, loď typu Catana 55 v lokalitě Tahiti byla v termínu od 17. 3. 2025 do 30. 3. 2025 nabízena za 13 889,53 euro. Účastníci spolu jednali o narovnání, k dohodě nakonec nedošlo.

5. Soud prvního stupně zjištěné skutečnosti posoudil podle § 1746 odst. 2, § 1728 odst. 2, § 583, § 586, § 513, § 1968, § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobce Ivetou Drahošovou a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva, na základě které se žalovaný zavázal pro Ivetu Drahošovou a další zájemce zařídit plavbu katamaránem Francouzskou Polynésii. V souladu s § 1895 odst. 1 o. z. [jméno FO] postoupila práva a povinnosti ze smlouvy na žalobce, který tak nastoupil na její místo. Soud prvního stupně shledal uzavřenou smlouvu neplatnou pro omyl žalobce, neboť žalobce s ohledem na žalovaným poskytnuté informace smlouvu uzavíral v mylném přesvědčení, že z ní žalovanému neplyne žádný finanční prospěch. Společné náklady účastníků plavby měly představovat odhadované náklady čtrnáctidenní plavby katamaránem ve [Anonymizováno], přičemž akce měla být nezisková. Tomu však neodpovídaly doložené náklady za pronájem lodi v částce 12 544,75 euro, případně 12 676,39 euro. Žalovaný přitom neprokázal svá tvrzení, že faktura vystavená charterovou společností znějící na částku 12 544,75 euro se týkala pouze doplatku pronájmu katamaránu, přičemž se k jednání bez včasné omluvy nedostavil a nemohl proto být soudem poučen podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů a prokázání svých tvrzení. Žalovaný při uzavření smlouvy nejednal poctivě, nesplnil svou informační povinnost podle § 1728 odst. 2 o. z., čímž žalobce uvedl v omyl. Žalobce se tak oprávněně dovolal relativní neplatnosti smlouvy pro omyl a žalovaný je tak povinen vydat mu to, oč se obohatil. Výši bezdůvodného obohacení soud prvního stupně určil jako rozdíl zaplacené částky 65 000 Kč a doložené vyúčtované ceny pronájmu lodi CATANA 55 ve výši 12 544,75 euro, připadající v poměru na jednoho účastníka plavby. Žalovaný byl vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení, které ve lhůtě splatnosti nezaplatil, dostal se proto do prodlení a je povinen hradit také úrok z prodlení v zákonné výši. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. V něm namítá, že soud prvního stupně nepřihlédl k tvrzením žalovaného, že částka 65 000 Kč byla dohodnuta jako paušální a nepodléhala vyúčtování. Soud prvního stupně rozhodl bez přítomnosti žalovaného, přestože mu byla doručena omluva z jednání z důvodu jeho akutního nepříznivého zdravotního stavu, který současně doložil. Tím zasáhl do práva žalovaného na spravedlivý proces. Soud prvního stupně neprovedl navržené důkazy (zejména účastnický výslech předsedy žalovaného), které by prokázaly nekomerční charakter dohody, sjednání paušální ceny plavby a existenci dalších nákladů. Nesprávně tak zohlednil v nákladech pouze fakturu za pronájem katamaránu, přičemž ignoroval dlouhodobou spolupráci žalovaného s pronajímatelem lodě, v důsledku které obdržel slevy a bonusy, žalovaným dříve zaplacenou zálohu a další náklady spojené s přípravou a realizací plavby. Soud prvního stupně také věc nesprávně právně posoudil jako bezdůvodné obohacení, ač šlo ve skutečnosti o plnění z inominátní smlouvy s paušálně sjednanou cenou, které bylo realizováno a zkonzumováno účastníky. Poukázal na soudní řízení ve věcech dalších účastníků plavby, vedených pod sp. zn. 24 C 203/2024 (žalobce Ing. [jméno FO]) a 18 C 91/2024 (žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO]), ve kterých byly obdobné žaloby zamítnuty. Postupem soudu prvního stupně tak došlo k porušení rovnosti účastníků řízení a narušení jejich právní jistoty.

7. Žalobce se ve vyjádření k odvolání ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Opětovně shrnul žalobní tvrzení, zejména zdůraznil, že zaplacená cena za plavbu měla odpovídat jejím nákladům, akce neměla být pro žalovaného výdělečná, přesto jediným doloženým nákladem byla cena za pronájem lodi ve výši 12 544,75 euro. Vzhledem k tomu, že se plavby zúčastnilo nejméně 10 platících účastníků, náklady spojené s pronájmem lodi připadají na žalobce v částce 1 255 euro. Žalobce, respektive jeho právní předchůdkyně, měli za to, že zaplacením účastnického poplatku budou do něho zahrnuty veškeré společné náklady a tato částka bude rozvržena rovnoměrně mezi účastníky. Účastníci plavby po jejím skončení konfrontovali žalovaného se skutečnostmi zjištěnými ohledně nákladů na plavbu a požadovali sjednání nápravy. Žalovaný připravil dohodu o narovnání, kterou však účastníci plavby odmítli uzavřít. Žalobce tak byl žalovaným uveden v omyl a tohoto omylu se dovolal a v současném řízení se domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný zcela rezignoval na svou obranu a nedoložil žádné další náklady. Z předložených důkazů přitom není zřejmé, že by žalovaný zkonzumoval celou uhrazenou částku. Žalobce pak nesouhlasí ani s tvrzeními žalovaného ohledně cen pronájmu katamaránu. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích § 212 o. s. ř. podle § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

9. Soud prvního stupně nepochybil, pokud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostavil-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V rozhodovací činnosti soudů byl přijat právní názor, že omluva nepřítomnosti účastníka u jednání není bez dalšího žádostí o odročení jednání ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.5.1996, sp. zn. 2 Cdon 369/96, které bylo uveřejněno pod č. 25 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998) a že tedy účastník, který chce zabránit tomu, aby soud věc projednal a rozhodl bez jeho účasti, musí nejen svou nepřítomnost při jednání spočívající v důležitém důvodu omluvit, ale také požádat o odročení jednání. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný omluvil svou nepřítomnost u jednání (a to podáním doručeným soudu osobně téhož dne) z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu až dodatečně po skončení jednání, přičemž o odročení jednání vůbec nežádal. Soud prvního stupně tak neměl důvod jednání z důvodu (v té době neomluvené) nepřítomnosti žalovaného odročovat a byl oprávněn vycházet z obsahu spisu včetně do té doby navržených důkazů.

10. Soud prvního stupně dospěl ke správným skutkovým zjištěním, pokud jde o obsah žalovaným sdělených informací k ceně společné plavby, které byly právní předchůdkyni žalobce před uzavřením smlouvy sděleny, i že žalovaný se plavby zúčastnil jako náhradník za původní účastnici plavby [jméno FO], která s žalovaným původně smlouvu uzavřela a cenu plavby zaplatila, odvolací soud na ně odkazuje. Z tohoto důvodu bylo nadbytečné provádět další důkazy (zejména výslechy účastníků plavby nebo [jméno FO] k převodu práv). Odvolací soud zopakoval důkaz informacemi o plavbě, které žalovaný zasílal [jméno FO] v reakci na projevený zájem o účast na plavbě, jejímž obsahem byly informace k osobě předsedy žalovaného [adresa] (jenž měl zastávat na plavbě pozici kapitána) a obecné informace o plavbě. K osobě [adresa] bylo uvedeno, že se na moři pohybuje od roku 2000, od roku 2002 je kapitánem na lodi, pořádá také kurzy jachtingu. Pořádání společných plaveb ho neživí, ale baví. K ceně uvedl, že společné náklady tvoří pronájem a pojištění lodi, úklid, handling, připojištění za kauci, pohonné hmoty a kotvící poplatky. Náklady se „sharují“ a nikdo nikomu nic neplatí, dělí se. Další náklady, hrazené účastníky nad rámec uvedené platby, byly náklady na letenky, víza, turistické taxy, vstupy, osobní útratu, dopravu z letiště a na letiště a příspěvek do lodní pokladny na jídlo. V této souvislosti upozornil, že [Anonymizováno] je drahá a lze nabídnout i levnější plavby v Karibiku nebo v Chorvatsku. Záloha za loď se platí ve výši 1/3, cca 20 – 25 tisíc, následně doplatek 50 dní předem. Nejdřív se dá dohromady posádka, následně se koupí letenky a platí záloha. V případě zájmu se má ozvat jmenovanému na e-mail, kde na sebe uvede kontakt a zvolenou destinaci. Dalšími informacemi určenými „posádce“ pak informoval o ceně za účast na společné plavbě ve výši 65 000 Kč, která měla být hrazena na účet žalovaného s tím, že 30 000 Kč mělo být zaplaceno žalovanému (který byl označen jako „neziskovka“) zálohově (po koupi letenky) a jejím zaplacením se zájemce zavázal k doplacení zbylé částky 35 000 Kč do 31. 3. 2021. Z částky 65 000 Kč měly být hrazeny náklady na pronájem a pojištění lodi, úklid, handling, připojištění za kauci, pohonné hmoty a kotvící poplatky. Zaplacenou platbu nelze vrátit ani pojistit, je možné za sebe poslat náhradu.

11. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

12. Podle § 1746 odst. 2 o. z. platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

13. Podle § 583 o. z. platí, že jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

14. Žalobce svůj nárok na zaplacení částky 33 795 Kč odůvodňoval tím, že žalovaný žalobce (jeho právní předchůdkyni) uvedl při uzavření smlouvy v omyl o povaze platby 65 000 Kč, která měla zcela odpovídat vynaloženým nákladům na plavbu a neměla být pro žalovaného zisková.

15. Úsudek soudu o subjektivním výkladu právního jednání, jenž odpovídá vůli (úmyslu) jednajícího, která byla druhé straně známa, nebo o ní musela vědět, nutně předpokládá zjištění těch vnějších skutkových okolností právního jednání, z nichž lze na tuto stranám známou vůli usuzovat. Není-li v řízení takovýto (společný) úmysl jednajících (jež může být i odlišný od jeho jazykového vyjádření), tvrzen či prokázán, pak je namístě dle § 556 odst. 1 věty druhé o. z. přisoudit právnímu jednání takový význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (objektivní metoda výkladu) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1213/2023). Z písemných informací poskytnutých žalovaným [jméno FO] (kterých se dovolává také žalobce) je zřejmé, že cena účasti na plavbě činila 65 000 Kč, byla hrazena formou zálohy 30 000 Kč, přičemž jejím zaplacením se zájemce o plavbu zavázal k doplacení zbylé částky 35 000 Kč. Výše požadované částky byla sice určena podle žalovaným odhadovaných nákladů plavby, současně však byla koncipována jako nevratná, nepodléhala vyúčtování a nebylo dohodnuto, že v případě, že skutečné náklady nedosáhnou výše této částky, bude rozdíl účastníkům plavby vrácen. V informacích poskytnutých žalovaným před uzavřením smlouvy bylo uvedeno, co konkrétně je v ceně zahrnuto (pronájem a pojištění lodi, úklid, handling, připojištění za kauci, pohonné hmoty a kotvící poplatky) a co naopak v ceně zahrnuto není (letenky, víza, turistické taxy, vstupy, osobní útrata, doprava z letiště a na letiště a příspěvek do lodní pokladny na jídlo). Odvolací soud je tak na rozdíl od soudu prvního stupně přesvědčený, že žalobce (jeho právní předchůdkyně) dostal zcela zřejmou informaci, za jakých (cenových) podmínek se může plavby organizované žalovaným zúčastnit, co je v této ceně zahrnuto i že se jedná o částku nevratnou.

16. Neplatnost právního jednání podle § 583 o. z. je právním následkem jednání v omylu, který je podstatný, druhá strana je na tomto omylu účastna a omyl mýlící se osoby je omluvitelný. Pouze za splnění těchto podmínek se může mýlící se osoba neplatnosti takového právního jednání dovolat (§ 586 o. z.). § 583 o. z. předpokládá omyl o rozhodující okolnosti, tedy o hlavní okolnosti nebo o okolnosti sice vedlejší, kterou však strany prohlásily za rozhodující. Výše ceny účasti na společné plavbě, co je v ní zahrnuto, případně náklady, které účastníci hradí nad rámec této předem určené paušální platby, byla nepochybně rozhodující okolností smlouvy, neboť přímo ovlivňovala rozhodování právní předchůdkyně žalobce potažmo žalobce, zda se žalovaným smlouvu uzavře či nikoliv. Skutečnost, zda paušálem stanovená cena přesně odpovídá výši nákladů (zda bude beze zbytku spotřebována), pak v poměrech projednávané věci sama o sobě takovou okolností není a v řízení ani nebylo zjištěno, že by úmyslem smluvních stran při uzavření smlouvy (nejpozději k datu zaplacení zálohy 30 000 Kč) bylo ji takovou rozhodující okolností učinit. Žalobce v řízení netvrdil, že by jeho právní předchůdkyně dala při uzavření smlouvy najevo, že by skutečnost, zda zahrnuté náklady budou beze zbytku odpovídat požadované ceně plavby, byla pro ni pro uzavření smlouvy rozhodující, tomu odpovídá i její chování, neboť nepožadovala specifikaci výše jednotlivých nákladů plavby zahrnutých v ceně, vyúčtování ceny nebo alespoň ujištění od žalovaného, že cena nákladům plavby skutečně odpovídá. Přitom právě takovým chováním by dala žalovanému nepochybně najevo relevanci této okolnosti pro sebe. Prohlásit okolnost za rozhodující pak nelze po učinění právního jednání (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024). Ani žalovaný nikdy žalobci nebo jeho právní předchůdkyni nesdělil, že cena plavby beze zbytku odpovídá vynaloženým nákladům. To ani nebylo možné, neboť se jednalo pouze o odhadované náklady. Uvedený závěr není popřen ani sdělením žalovaného, že organizace a realizace společné plavby není činěna za účelem dosažení zisku („neživí ho to“), neboť je zřejmé, že se nejedná (z hlediska výše ceny nebo frekvence organizace plaveb) o žádnou významnou činnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobce se tak na základě žalovaným poskytnutých informací (celková výše odhadovaných nákladů bez jejich bližší specifikace, absence vyúčtování) a bez jejího požadavku na další jejich vyjasnění, nemohla domnívat (ani žalobce), že cena plavby bude přesně odpovídat sděleným nákladům. Omluvitelným je přitom pouze takový omyl, k němuž došlo přesto, že (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul. Nelze totiž akceptovat, že by bylo možné účinně se dovolat neplatnosti za situace, kdy by omylu dovolávající se osoba zanedbala pro ni ve věci objektivně existující možnost přesvědčit se o pravém stavu věci, a bez příčiny se ve svém úsudku nechala mylně ovlivnit případnými dojmy, náznaky řešení, resp. hypotézami o následcích zamýšleného právního úkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1830/2007, uveřejněný pod číslem 55/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1251/2002, ze dne 20. 11. 2008, sp. zn. 33 Odo 1472/2006, ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 33 Odo 1560/2006, či ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 33 Cdo 942/2017 či usnesení ze dne 24. 4. 2024, sp. zn. 33 Cdo 581/2024).

17. Pro úplnost pak odvolací soud uvádí, že v zaplacené částce 65 000 Kč měly být zahrnuty i další náklady nad rámec pronájmu lodi, a to minimálně žalovaným výslovně sdělené náklady plavby, např. na pohonné hmoty případně další náklady (zřejmě i náklady nového kapitána lodi), které byli účastníci plavby nuceni vynaložit z vlastních prostředků v důsledku náhlého úmrtí náhradního kapitána vyslaného žalovaným namísto svého předsedy [adresa]. Tyto náklady (které by mohly přiblížit výši nákladů zaplacené ceně) žalobce nebyl povinen hradit (měly být zahrnuty v ceně) a pokud tak učinil, mohl uplatnit s ohledem na dohodu účastníků nárok na jejich refundaci. Nelze proto souhlasit ani s argumentací žalobce, že jediným nákladem plavby, který měl být z paušálně stanovené výše platby hrazen, byla cena pronájmu katamaránu.

18. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Po změně rozsudku rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Žalovaný byl v řízení před soudem prvního stupně procesně úspěšný, má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, žalovaný se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, měl by tak právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, žalovaný se však i této náhrady vzdal.

Poučení