22 Co 85/2022- 502

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeš a a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 119 423 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. 10. 2021, č. j. 7 C 122/2018 - 459 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku V. mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 55 159 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta; ve výrocích I., II., III., IV. se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 11 551 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

Odůvodnění

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobci částku 31 172 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 550 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 790 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 870 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 030 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 190 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 270 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 28 946 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29 419 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29 892 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 365 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 838 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 31 311 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 31 784 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 257 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 040 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 823 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 606 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 389 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 172 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. zamítl žalobu o zaplacení částky 88 251 Kč včetně rozdílu mezi požadovaným zákonným úrokem z prodlení a jeho přiznanou výší dle výroku I. rozsudku. Výrokem III. uložil žalobci povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Příbrami náhradu nákladů státu ve výši 21 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV. uložil žalované povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Příbrami náhradu nákladů státu ve výši 7 379 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem V. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 62 841 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, jímž napadl výrok II. a závislé výroky III. a V. rozsudku. V něm uvedl, že soud prvního stupně dospěl ke správným závěrům ohledně celoročního užívání pozemků žalovanou. Správně ve svém odůvodnění uvedl, že obranu žalované spočívající v tvrzení, že areál nebyl uzavřen a byl tak přístupný pro kohokoliv, považuje za účelovou, vedenou snahou vyhnout se platební povinnosti vůči žalobci. Zcela odlišně žalobce hodnotí situaci ohledně závěrů soudu prvního stupně o výši bezdůvodného obohacení. Soud prvního stupně se zcela nekriticky přiklonil k závěrům znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a v rozsudku se nijak nevypořádal s rozpory, na které žalobce v řízení poukazoval. Žalobce prokázal, že existují pozemky pod výkupovou čarou, které jsou v odlišném vlastnictví než ve vlastnictví státu, není tedy pravdivé tvrzení znalkyně o„ neobchodovatelnosti pozemků pod výkupovou čarou“. Žalobce v řízení prokázal, že neexistuje monopol vlastnictví státu k pozemkům pod výkupovou čarou a neexistuje žádné omezení, které by státu zakazovalo s těmito pozemky obchodovat. Znalci [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] v rámci svého znaleckého posouzení stanovili porovnávací metodou obvyklou cenu pozemků a z nich poté odvodili výši obvyklého nájemného v hodnotách 6% a 5% z ceny obvyklé a dospěli k obdobným závěrům o obvyklé ceně nájemného, v obou případech převyšujících žalovanou částku. Žalobce se plně ztotožňuje se závěry znaleckého posudku JUDr. [jméno] [příjmení], včetně jeho hodnocení znaleckého posudku ing. [jméno] [příjmení], kdy znalec uvedl, že podle § 2 odst. 1 zákona o oceňování majetku musí znalec stanovit obvyklou cenu. Znalkyně stanovila obvyklou cenu, ale poté bezdůvodně vycházela z ceny zjištěné. Znalecký posudek ing. [jméno] [příjmení] proto žalobce považuje za neakceptovatelný. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu.

3. Rozsudek napadla svým včasným odvoláním i žalovaná, která brojila proti výrokům I., IV. a V. V něm uvedla, že způsob ocenění nájmu předmětných pozemků byl dle žalované ze strany soudu prvního stupně posouzen zcela správně, jelikož se soud při hodnocení dvou pořízených znaleckých posudků, oceňujících zcela specifické a reálně neobchodovatelné pozemky žalobce, přiklonil k závěrům znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], jejíž způsob a struktura ocenění lépe odpovídala skutkovému stavu v řešeném sporu. Při vymezení rozsahu a doby užívání pozemku parc. [číslo] však soud prvního stupně postupoval chybně. Uvedla, že není jasné, o jaké důkazy, či tvrzení soud prvního stupně opírá úvahu, že v užívání celého rozsahu pozemku parc. [číslo] žalovaná bezpochyby pokračovala i po ukončení nájemní smlouvy. Podle žalované se jedná o nepodloženou, spekulativní, navíc nelogickou úvahu soudu. [ulice] nájemní smlouva zanikla totiž právě z důvodu, že žalovaná nebyla spokojena s podmínkami užívání pozemků. Předchozí smluvené, vypovězené a zaniklé podmínky užívání tak nelze automaticky přenášet i do následného bezesmluvního užívání. Zde je opodstatněné vycházet z faktického stavu užívání pozemků, čerpání jejich užitných vlastností, kdy je doloženo, že k celoročnímu užívání pozemku parc. [číslo] nedocházelo. Podstatou užívání v rozhodované věci je čerpání užitných vlastností předmětného pozemku p. [číslo] nikoli jeho pouhá detence. Jak lze shledat v nájemní smlouvě [číslo] 2014, žalobce přenechal žalované pozemky jednak za účelem provozování hotelu, jednak pro rekreační účely, jednak k umístění stávajících staveb. Zbývající část pozemku parc. [číslo] na které nejsou umístěny žádné stavby, žalovaná užívala po dobu tří letních měsíců pro rekreační účely hotelových hostů. Po zbytek roku jej žalovaná k tomuto účelu neužívala, resp. jej nijak neužívala (s ohledem na to, že původní nájemní smlouva zanikla), tj. nečerpala užitné vlastnosti pozemku. Pokud žalobce chtěl unést důkazní břemeno o tom, že žalovaná užívala předmětný pozemek v letech 2017 2019 celý rok, musel doložit, že byl tento pozemek užíván pro rekreační účely, nebo jakékoli jiné účely, po celý rok. Rozhodnutí soudu prvního stupně o rozsahu bezesmluvního užívání pozemku parc. [číslo] tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V řízení to neměla být žalovaná, kdo bude prokazovat, že užívá předmětný pozemek celoročně v celém rozsahu, nýbrž to měl prokázat žalobce. Navrhla proto, aby žaloba žalobce na úhradu 119 423 Kč byla zamítnuta.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že ani odvolání žalobce, ani odvolání žalované důvodná nejsou.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 42 843 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že má právo hospodařit s majetkem státu, a to s pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsanými na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále také jen„ předmětné pozemky“). Žalovaná je vlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] a dále vlastníkem staveb bez č.p./č.ev. umístěných na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaná byla na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemcem pozemků žalobce parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] a části pozemku parc. [číslo] přičemž nájemní smlouvu vypověděla dopisem ze dne [datum]. Nájem tak skončil po uplynutí výpovědí doby ke dni [datum]. Žalovaná však i nadále užívala předmětné pozemky, které jsou pod budovou [adresa] ve vlastnictví žalované, pozemek parc. č. st. [anonymizováno], na kterém je umístěna terasa žalované, parc. č. st. [anonymizováno], na kterém je umístěn okrasný bazének žalované a pozemek parc. [číslo] který je oplocen plotem žalované a je na něm umístěno tenisové hřiště žalované, kiosek, čistička odpadních vod, sklad popelnic, kanalizace, dětské prolézačky a dětský přístřešek a oplocení zčásti z tvárnic a zčásti dřevěné. Žalovaná tak užívá od [datum] předmětné pozemky bez právního důvodu. [příjmení] nájemní smlouvu je ochotna uzavřít pouze za předpokladu, že cena nájmu bude ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalobce vystavil žalované dne [datum] fakturu za užívání pozemků od [datum] do [datum] na částku 18 083 Kč a dne [datum] za období od [datum] do [datum] na částku 40 760 Kč, přičemž žalobce požadoval bezdůvodné obohacení ve výši nájmu z nájemní smlouvy ze dne [datum], upravené o míru inflace, kdy tato výše je obvyklou výší nájemného, za kterou žalobce pronajímá pozemky jiným nájemcům. Žalovaná za užívání pozemků platila žalobci dle svého uvážení, a to [datum] částku 8 000 Kč, dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] vždy po 2 000 Kč. Platby žalované v celkové výši 16 000 Kč tak byly započítány na úhradu faktury ze dne [datum] a z fakturované částky tak zbývá uhradit 2 083 Kč Celkem tak žalovaná dluží žalobci 42 843 Kč.

6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že pozemky parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] leží pod komplexem staveb hotelu [anonymizována dvě slova], přičemž opakovaně žádala o odprodej těchto pozemků s ohledem na jejich absolutní nevyužitelnost pro žalobce. Ten však jejich prodej odmítá s odkazem na interní směrnice a na to, že pozemky jsou součástí vodního díla. Žalovaná stanovisko žalobce respektuje, vyklizení pozemků však není technicky možné, stavby na nich jsou legální, proto přichází v úvahu pouze nájem, avšak nájem přiměřený, odpovídající využití pozemků, jejich stavu, lokalitě apod. Tedy nikoli takový, jaký účtuje žalobce jiným nájemcům v dané oblasti. Pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] jsou zastavěny hotelem žalované, tedy jejich užívání žalovanou je nesporné. Pozemek parc. č. st. [anonymizováno] žalovaná neužívá a ani užívat nemůže, neboť pozemek je zastavěn stavbou, kterou žalobce označuje jako okrasný bazének, ve skutečnosti se však jedná o neestetickou kamennou plastiku, která není ve vlastnictví žalované, a pozemek parc. č. st. [anonymizováno] je zastavěn betonovým platem, který též není ve vlastnictví žalované, jedná se o pozůstatek dřívějšího vlastníka. Pozemek parc. [číslo] užívá žalovaná sezónně zhruba od poloviny června do poloviny září a pouze částečně v dosahu hotelu. Ve zbývajícím ročním období tento pozemek neužívá a užívat nechce. [příjmení] prolézačky se nacházejí pouze na malé části tohoto pozemku, ČOV a tenisový kurt žalovaná užívá, neboť jde o trvalé stavby. Žalovaná však žádný plot nevybudovala, jde o stavbu dřívějších vlastníků, která není vlastnictvím žalované, neužívá jej jako vlastní a nebrání třetím osobám v užívání pozemku, přičemž nechává všechny branky a brány vedoucí na pozemek otevřené. Žalovaná proto navrhla žalobci, že mu bude za užívání pozemků platit částku 2 000 Kč měsíčně, kterou řádně zasílá žalobci na jeho účet. Zároveň žalovaná namítla stav pozemků, které užívá, kdy každoročně musí opakovaně odstraňovat zanesené koryto vodního toku v blízkosti hotelu naplaveninami, které přináší voda, jako jsou odpadky, uhynulé ryby, vysoká tráva, oblečení, PET lahve a jiné nečistoty. Žalovaná navrhla, aby výše nájemného byla stanovena znaleckým posudkem.

7. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil žalobu na částku 82 548 Kč s příslušenstvím. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil žalobu na konečnou částku 119 423 Kč s příslušenstvím. Rozšíření žaloby odůvodnil tím, že fakturou ze dne [datum] vyúčtoval žalované užívání pozemků i za rok 2018, a to částkou 55 705 Kč, přičemž po podání žaloby uhradila žalovaná žalobci dne [datum] částku 12 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč, celkem 16 000 Kč, a dále vystavil žalobce žalované fakturu za užívání pozemků i za rok 2019, fakturou ze dne [datum] na částku 56 875 Kč. Žalovaná však i nadále hradila za užívání pozemků 2 000 Kč měsíčně a na uvedenou fakturu bylo celkem uhrazeno 20 000 Kč platbami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (platby uskutečněné v lednu a únoru 2019 byly započítány na úhradu bezdůvodného obohacení za rok 2018) a dlužná částka za rok 2019 činí 36 875 Kč. Celková dlužná částka za období od [datum] do [datum] tak činí 119 423 Kč, kterou žalovaná žalobci ani přes předžalobní výzvy neuhradila. Usnesením ze dne 18. 3. 2019 č. j. 7 C 122/2018 - 79 soud prvního stupně změnu žaloby učiněnou podáním ze dne [datum] připustil. Usnesením ze dne 25. 5. 2020 č. j. 7 C 122/2018 - 145 soud prvního stupně změnu žaloby učiněnou podáním ze dne [datum] připustil.

8. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalobce má právo hospodařit s majetkem státu, mj. s pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], zapsanými na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaná je vlastníkem stavby [adresa] umístěné na pozemku parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], dále stavby bez č.p./č.ev. umístěné na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a stavby bez č.p./č.ev. umístěné na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] Smlouvou o nájmu pozemků [číslo] 2014 ze dne [datum] žalobce jako pronajímatel pronajal žalované jako nájemci k dočasnému užívání část pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2 a pozemky parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], o celkové výměře 3 300 m2, za účelem provozování hotelu [anonymizována dvě slova], pro rekreační účely a k umístění a užívání na předmětu nájmu již umístěných staveb, a to tenisového hřiště, kiosku, terasy, částí budov na parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], ČOV a skladu popelnic, kanalizace, revizní šachty, betonové skruže, kovového oplocení, oplocení z části dřevěného a z části z tvárnic, dětských prolézaček a dětského přístřešku a okrasného bazénku. Nájemné bylo sjednáno ve výši 50 Kč/m2/rok, tj. 14 450 Kč ročně za zastavěné pozemky, a 13 Kč/m2/rok, tj. 39 143 Kč ročně za nezastavěné pozemky. Celkové roční nájemné tak činilo 53 593 Kč. Výpovědí ze dne [datum] žalovaná vypověděla uvedenou nájemní smlouvu s počátkem výpovědní doby [datum]. Fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] a přehledem plateb žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu od [datum] do [datum] částkou 18 083 Kč, kdy na uvedenou fakturu bylo zaplaceno celkem 16 000 Kč, a to dne [datum] částka 8 000 Kč a následně dne [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy po 2 000 Kč a k doplacení tak zbývá 2 083 Kč. Fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu od [datum] do [datum] částkou 40 760 Kč. Výzvou k úhradě ze dne [datum] doručenou žalobci dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě za užívání předmětných pozemků za období duben až prosinec 2017 ve výši 40 760 Kč a zároveň byla žalovaná urgována o úhradu zbytku dlužné částky na fakturu za období prosinec 2016 až březen 2017 ve výši 2 083 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k zaplacení částky 42 843 Kč za bezdůvodné obohacení spočívající v užívání předmětných pozemků za období od [datum] do [datum]. Dne [datum] zaslala žalovaná žalobci částku 12 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč. Fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu od [datum] do [datum] částkou 55 705 Kč. Fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu za období [datum] do [datum] částkou 56 875 Kč. Výzvou k úhradě za užívání pozemků ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 55 705 Kč za období od [datum] do [datum], přičemž uvedenou výzvu jednatel žalované převzal osobně dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k uhrazení částky 36 875 Kč za užívání pozemků bez právního důvodu za rok 2019. Ze smlouvy o nájmu pozemků č. [anonymizováno] – [číslo] 2019 ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že žalobce a žalovaná obnovili nájemní vztah k předmětným pozemkům, přičemž ohledně pozemku parc. [číslo] v období měsíců leden až červen a září až prosinec pouze o výměře 702 m2. Roční nájemné bylo sjednáno ve výši 33 647 Kč. Z protokolu o kontrole odstranění oplocení a zpřístupnění části areálu volnému průchodu ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že žalovaná předala žalobci nevyužívanou část pozemku parc. [číslo] původně vymezenou oplocením dle účelu nájmu. Toto oplocení bylo při kontrolním šetření odstraněné, přičemž podezdívky jsou ze strany žalované jako nájemce akceptovány na pozemku celoročně. Pozemek parc. [číslo] je tedy reálně užíván pouze v rozsahu předmětu nájmu dle nájemní smlouvy [číslo] 2019 dle bodu 1b) čl. II. Zbývající výměra pozemku do rozsahu předmětu nájmu je tímto volně přístupná. Z prohlášení Prof. MUDr. [jméno] [příjmení], DrSc., ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že je vlastníkem rekreační chaty vzdálené cca 300 m od hotelu žalované. Přístupová cesta je shodná, v zimních měsících je neudržovaná. Pokud je nasněženo, není možné se k hotelu dostat, v případě námrazy je cesta obtížně sjízdná. Areál hotelu je zčásti oplocen, jinak je volně přístupný.

9. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že obvyklé nájemné části pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2, parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], zapsanými na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] by za prosinec 2016 činilo 2 310 Kč, tedy 27 724 Kč ročně (8,40 Kč za m2), za rok 2017 činilo 2 080 Kč měsíčně, tedy 24 964 Kč ročně (7,56 Kč za m2), za rok 2018 až červenec 2019 činilo 2 473 Kč měsíčně, tedy 29 680 Kč ročně (9 Kč za m2) a od srpna do prosince 2019 činilo 1 783 Kč měsíčně, tedy 21 398 Kč ročně (6,48 Kč za m2). Za posuzované období prosinec 2016 až prosinec 2019 tak znalkyně stanovila výši obvyklého nájemného z předmětných pozemků celkovou částkou 83 176 Kč. Znalkyně vyšla ze zjištěné (administrativní) ceny nemovitých věcí, když dospěla k závěru, že po nemovitých věcech typu pozemky s využitím pro rekreaci v žádané rekreační lokalitě v blízkosti vodní nádrže [anonymizováno] a řeky [anonymizováno] je poptávka výrazně vyšší než nabídka, avšak nabídky pozemků daného typu – pozemky zastavěné a ve funkčním celku s objektem občanské vybavenosti – využití k rekreaci (neshodné vlastnictví pozemků a staveb) – jsou na trhu s nemovitými věcmi obchodovány spíše sporadicky a v daném období (ne starší než jeden rok) nebyly nalezeny. Nabídky prodejů a zrealizované prodeje pozemků se týkají především volných nezastavěných pozemků určených převážně k výstavbě pro rekreaci. Oceňované nemovité věci jsou zajímavé a mají význam především pro jednoho zájemce – pro vlastníka staveb na pozemcích, avšak samostatně by byly obtížně obchodovatelné. Současně lze ale předpokládat, že se oba dva vlastníci (pozemků i staveb) budou pohybovat v rámci tržní cenové hladiny dosahované na trhu s nemovitými věcmi tohoto druhu, avšak daný právní stav (neshodné vlastnictví pozemků a staveb) směřuje odhad obvyklé ceny oceňovaných nemovitých věcí k uzavření na spodní úrovni této cenové hladiny. Po zjištění reálné situace na trhu s nemovitými věcmi (v daném specifickém případě se jedná o pozemky, které není možné na trhu s nemovitými věcmi zobchodovat), s ohledem na nabídkové a zrealizované prodeje pozemků, na skutečnost, že nabídky vyjadřují představu jedné strany zpravidla prodejce, s ohledem na veškeré faktory, kdy kladnými jsou výhodná poloha pozemků s ohledem na účel využití, vyhledávaná lokalita, přístup po zpevněné komunikaci, naopak zápornými jsou umístění pozemků pod výkupovou čarou vodního díla [anonymizováno], neshodné vlastnictví pozemků a staveb, přístup po úzké neveřejné účelové komunikaci ve vlastnictví jiného vlastníka, vybavenost veřejnými inženýrskými sítěmi (pouze elektro) a částečně pouze sezónní užívání pozemků, a především také s ohledem na skutečnost, že dle vyjádření žalobce jsou všechny předmětné pozemky pod výkupovou čarou a jsou považovány za součást vodního díla a jako takové nelze tyto pozemky prodat, neboť jsou potřebné pro zabezpečení výkonu působnosti a předmětu činnosti žalobce, byl ze všech těchto důvodů v daném případě zvolen postup stanovení odhadu obvyklé ceny pozemků tak, že bylo použito kombinace zjištěné (administrativní) ceny a metody srovnávací (tržní, statistické). [jméno] kapitalizace byla stanovena ve výši 6 % především s ohledem na vyhledávanou lokalitu a komerční účel užití pozemků a současně částečně pouze sezónní užívání pozemků. Ze znaleckého posudku JUDr. [jméno] [příjmení] č. 2067 [číslo] ze dne [datum] ve znění jeho dodatku [číslo] ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že obvyklé nájemné za rozhodné období prosinec 2016 až prosinec 2019 činí celkem 322 699 Kč. Znalec ve svém posudku uvedl, že vzhledem k tomu, že pro odhad obvyklého nájemného části pozemku nebyly k dispozici žádné relevantní vzorky pro použití porovnávacího přístupu, bylo obvyklé nájemné pozemků odvozeno z jejich obvyklé ceny s přihlédnutím k předpokládané míře výnosnosti, která se v segmentu rekreačních a ubytovacích zařízení v letech 2016 až 2019 pohybovala v rozmezí od 6 do 10 % podle atraktivity polohy a délky rekreační sezóny. V daném případě byla míra výnosnosti zvolena ve výši 5 % s ohledem na skutečnost, že předmětem ocenění není rekreační objekt jako celek, ale pouze pozemky, na kterých je část rekreačního objektu postavena, a jednak s ohledem na sezónnost provozu tohoto rekreačního zařízení s ohledem na jeho polohu. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o stavební pozemky, které jsou ke dni ocenění užívány k rekreačním účelům, byly pro jejich ocenění použity vzorky pozemků určených dle územních plánů obcí především k rekreaci, v jednom případě k bydlení a ve třech případech vzorky pozemků v plochách zeleně navazující na plochy rekreace v katastrálních územích [anonymizováno], [příjmení] [jméno], [část obce], [obec] u [anonymizováno] a [anonymizováno], jejichž prodej byl realizován v letech 2016 až 2019, s využitím koeficientů polohy, napojení na inženýrské sítě a intenzity využití.

10. S ohledem na odlišné závěry obou znaleckých posudků přistoupil soud prvního stupně ke konfrontaci znalců. Ing. [jméno] [příjmení] uvedla, že znalecký posudek JUDr. [jméno] [příjmení] byl zpracován tím způsobem, že byly oceňované pozemky porovnávány s volnými pozemky určenými k zástavbě, ať již rekreačními objekty nebo občanskou vybaveností, např. hotely. Tudíž byly porovnávány s pozemky, které nejsou ve vodní ploše, a je na nich možná zástavba, a zároveň jsou běžně nebo volně obchodovatelné. Shodně s JUDr. [jméno] [příjmení] použila znalkyně ve svém znaleckém posudku zrealizované prodeje, na základě kterých došlo pouze k přeindexování třemi koeficienty, a to polohy, napojení na inženýrské sítě a intenzity využití. Nebylo však vůbec bráno v potaz, jakými oceňované pozemky ve skutečnosti jsou, když byly srovnávány s neporovnatelnými pozemky co jejich obchodovatelnosti. Naopak JUDr. [jméno] [příjmení] ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] uvedl, že v části znaleckého posudku s obvyklou cenou se oba posudky shodují, kdy následně však Ing. [příjmení] v okamžiku, kdy se začala zabývat obvyklým nájemným, tak místo toho, aby vycházela z ceny obvyklé těchto pozemků, vycházela z ceny zjištěné, což je zásadní rozdíl mezi oběma znaleckými posudky. Oba znalci shodně potvrdili, že charakter pozemků jako stavebních odpovídá § 9 odst. 2 písm. a) bodu 3. zákona č. 151/1997 Sb. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] tak ocenila pozemky jako stavební, ať již zastavěné stavbami nebo ve funkčním celku, kdy okolní plocha je stále vedena jako vodní plocha a je částečně oplocena. V této části se v žádném případě nedá nic postavit a je třeba dodržovat režim daný vlastníkem vodní plochy. Dále znalkyně uvedla, že při zpracování znaleckého posudku je vždy na prvním místě cena obvyklá, z toho důvodu ve svém posudku uvedla rozbor nabízených a prodaných nemovitých věcí obdobného charakteru, ale pouze tím svým účelem, pro který je užíván. V závěru obvyklé ceny však ve vyhodnocení vysvětlila, z jakého důvodu se po průzkumu trhu přiklonila k postupu stanovení odhadu obvyklé ceny pozemků podle zjištěné ceny. Navíc pokud by pozemky byly oceněny jako vodní plocha, byla by cena, ať již úřední nebo obvyklá, diametrálně odlišná, tzn. nižší. Zároveň potvrdila, že pokud by se pozemky nacházely v blízkosti vodních nádrží mimo výkupovou čáru a nezasahovaly by do vodní plochy, jejich obvyklá cena by byla samozřejmě odlišná, tedy podstatně vyšší, avšak v daném případě se jedná dle znalkyně o specifický typ celého areálu. JUDr. [jméno] [příjmení] naopak uvedl, že při oceňování je třeba stanovit tržní cenu, tzn. cenu dosahovanou na trhu s nemovitostmi, nikoliv cenu fiktivní. Cena zjištěná je stanovena především pro účely fiskální, např. pro daň z převodu nemovitostí. Odkázal na ustanovení § 2 odst. 1 zákona o oceňování majetku, dle kterého musí znalec jednoznačně stanovit obvyklou cenu. Ing. [jméno] [příjmení] však uvedla, že pokud neexistují porovnatelné pozemky, tak samozřejmě nelze říci, že jejich hodnota je nulová, ale v takovém případě se vychází z ceny zjištěné. Za situace, kdy by se daný areál nacházel mimo výkupovou čáru, vycházela by znalkyně z výše zrealizovaných prodejů. Opětovně poukázala na skutečnost, že např. při ocenění pozemku v kempu [anonymizována dvě slova] je situace odlišná, neboť se jedná o běžně obchodovatelný pozemek, se kterým může jeho vlastník bez problémů volně obchodovat, oproti pozemkům v tomto případě, jež jsou ve vlastnictví státu a nejsou volně obchodovatelné.

11. Svědek [jméno] [příjmení] v řízení před soudem prvního stupně uvedl, že pracuje jako říční dozor a koordinátor prací na přehradě [anonymizováno]. Kontroly se provádí jednou měsíčně, ale i častěji. Svědek uvedl, že hotel [anonymizována dvě slova] je, respektive býval oplocen. [příjmení] u hotelu bývá v létě otevřená, mimo sezónu je zavřená. Narazil při kontrole i na psa pobíhajícího uvnitř areálu. I přes zimu jsou u hotelu lavice, stoly, sezení, malá chatka, kiosek, ohniště, dětské prolézačky a lodě. [příjmení] jsou stále umístěné v horní části pozemku. Podrobně popsal a zakreslil průběh oplocení, které se na pozemku nacházelo.

12. Svědek [jméno] [příjmení], syn jednatele žalované, při svém výslechu před soudem prvního stupně uvedl, že hotel je přístupný v průběhu hotelové sezóny od května do září, část roku od října do dubna je pak hotel zavřený, bez provozu. V letních měsících je tam posezení, nic se tam ale nekoná, mohou ho využít hoteloví hosté. [příjmení] sezónu se tam nic neděje. Areál není celý oplocený, je přístupný dlouhodobě již několik desítek let. Ze strany od lesa nebyl nikdy plot, je tam chodník, po kterém se lze dostat až do areálu. [příjmení] u příjezdové cesty je otevřená, ale nefunguje, nejde uzamknout, vrata jsou zkřížená. Dále svědek uvedl, že pracuje jako zedník, v areálu otci pomáhá již 13 let, jezdí tam tak maximálně 20 dnů v roce, spíše v létě, v zimě tam není co dělat. Pomáhá s přípravou na sezónu a následně s úklidem po sezóně. [příjmení] jsou pod střechou hlavní budovy.

13. Svědek [jméno] [příjmení], strážný a hlídač areálu žalované, při svém výslechu před soudem prvního stupně uvedl, že v hotelu pracuje celý rok, ale nebydlí tam. Naplno je hotel v provozu od června asi do půlky září, po zbytek roku je areál prázdný, na zimu se uklidí a zazimuje. Na části pozemku je u kiosku sezení, děti se tam učí. Areál je od lesa otevřený, je průchozí z obou stran, po cestě i z lesa. Je tak možné se dostat dovnitř. Otevřený je přibližně 10 let. U příjezdové cesty je brána, která je v letních měsících otevřená, zbytek roku je také otevřená, ale je tam přenosná bariéra - zákaz vstupu, která jde obejít. Je to zavřené spíše formálně, křídla brány nejsou uzamykatelná. V letních měsících je tam postavený zahradní nábytek, který se na zimu uklízí ven pod terasu. Konají se tam většinou celý červen školy v přírodě.

14. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle § 2991 o. z. tak, že žalovaná se na úkor žalobce užíváním jeho pozemků bez platné nájemní smlouvy bezdůvodně obohatila. Co se týká pozemků parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], které jsou zastavěné stavbami ve vlastnictví žalované, je nepochybné celoroční užívání žalovanou. Ohledně pozemku parc. [číslo] soud prvního stupně taktéž dospěl k závěru, že byl žalovanou užíván v rozhodném období celoročně a ve výměře 2 790 m2, tedy shodně jako dle nájemní smlouvy ze dne [datum], kterou byly předmětné pozemky žalované přenechány do užívání za účelem provozování hotelu pro rekreační účely a k užívání a umístění staveb včetně kovového a dřevěného oplocení. Oplocení bylo odstraněno až na konci roku 2020, do té doby tak byl areál oplocen a žalovanou užíván v rozsahu pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2. Obranu žalované spočívající v tvrzení, že areál nebyl uzavřen a byl tak přístupný pro kohokoli, považoval soud prvního stupně za účelovou, vedenou snahou vyhnout se své platební povinnosti vůči žalobci. Vůlí obou stran při uzavírání předchozí nájemní smlouvy bylo stanovení zcela konkrétního rozsahu užívání části pozemku parc. [číslo] kdy v tomto žalovaná bezpochyby pokračovala i po uplynutí výpovědní doby, kdy s žalobcem začala vyjednávat podmínky uzavření nové nájemní smlouvy. Užívání hotelového areálu určeného k rekreaci, není svou podstatou vázáno na faktické jednotlivé konkrétní užití tohoto areálu, ale je spjato s možností tento areál k danému účelu užívat a využívat. Ač žalovaná po poučení soudu prvního stupně nakonec vymezila zcela konkrétní období každého roku od 15. 6. do 15. 9., kdy uznala, že daný pozemek užívala dle předchozí nájemní smlouvy v rozsahu 2 790 m2 a po zbytek roku jej vlastně nepotřebovala, proto uznala užívání pouze v rozsahu 702 m2, má soud prvního stupně za to, že toto tvrzení se žádným z provedených důkazů žalované nepodařilo prokázat. V řízení byli k rozsahu užívání slyšeni celkem tři svědci, přičemž svědek [příjmení] (syn jednatele) a svědek [příjmení] pouze obecně uváděli, že mimo sezónu je areál nevyužívaný a zazimovaný. Navíc každý z nich vymezil sezónu jiným způsobem, svědek [příjmení] uvedl, že hotel je zavřený od října do dubna, svědek [příjmení] pak uvedl, že hotel funguje od června (celý červen jsou v areálu školy v přírodě) do poloviny září. Oba se pak vyjadřovali k „ formálnímu“ uzavření areálu mimo sezónu nefungující bránou. Naopak svědek [příjmení] podrobně popsal průběh oplocení, uvedl, že areál je mimo sezónu uzavřen bránou, kdy při kontrole narazil i na psa pobíhajícího uvnitř areálu. Je tak zřejmé, že pokud byl areál po celou rozhodnou dobu prosinec 2016 až prosinec 2019 oplocen, mohl sloužit pouze žalované k užívání a provozování hotelu, a to ve stejném rozsahu, jak bylo ujednáno v předchozí nájemní smlouvě, až do [datum], kdy došlo k odstranění oplocení. Proto soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná užívala předmětné pozemky v rozsahu 3 300 m2 po dobu celého roku jako dříve. Pokud jde o konkrétní výši náhrady za užívání pozemků, přiklonil se nakonec soud k závěrům znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která jak v písemném posudku, tak v rámci svého výslechu zcela jasně a srozumitelně odůvodnila, proč při stanovení výše nájemného vycházela z administrativní ceny a nikoli ceny obvyklé. Srovnávací metodu, kdy se vychází z cen nedávno prodaných porovnatelných nemovitých věcí, nebylo v daném případě dle znalkyně možné použít, neboť na trhu s nemovitostmi nebyly nalezeny obdobné pozemky. Příklady nabídek pronájmů uvedených v posudku a zrealizované nájemné se týkalo zcela odlišných nemovitých věcí, běžně obchodovatelných, nacházejících se nikoli pod výkupovou čarou. Oproti tomu znalec [příjmení] [příjmení] použil k porovnání pozemky zcela odlišné od pozemků žalobce, nezohlednil jejich neobchodovatelnost, ani umístění pod výkupovou čarou. Je však třeba vycházet z faktického stavu, kdy uvedené pozemky nelze prodat a jejich srovnání s pozemky nad výkupovou čarou, které jsou běžně předmětem koupě, prodeje či nájmu, by neodráželo jejich charakter a faktickou neobchodovatelnost, která se následně promítá i do stanovení jejich ceny a z ní odvozeného nájmu. Zároveň znalkyně přesvědčivým způsobem odůvodnila, jak se do výše náhrady za užívání pozemků promítly i jednotlivé faktory, především záporné, zejména neshoda vlastnictví pozemků a staveb, zhoršený přístup přes účelovou komunikaci ve vlastnictví třetí osoby, která je v zimních měsících obtížně sjízdná a neudržovaná, což potvrdil ve svém prohlášení i vlastník chaty sousedící s hotelem. Soud prvního stupně proto vyšel z ceny stanovené za jednotlivá období znalkyní [příjmení] [příjmení] a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 31 172 Kč jako rozdíl mezi výslednou výší obvyklého nájemného určenou znaleckým posudkem 83 176 Kč a částečnou úhradou žalované ve výši 52 000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení vypočítaného dle jednotlivých částečných plateb žalované v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba co do částky 88 247 Kč včetně rozdílu mezi požadovaným zákonným úrokem z prodlení a jeho přiznanou výší zamítnuta. Výrokem III. a IV. pak soud prvního stupně rozhodl o nákladech státu, kdy podle ustanovení § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo na znalečném vyplaceno celkem 28 378,60 Kč, které soud prvního stupně rozdělil mezi účastníky dle poměru úspěchu každého z nich (žalobce byl úspěšný do výše 26% a žalovaná do výše 74%). Žalobci tak uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Příbrami na náhradu nákladů státu 21 000 Kč a žalované pak 7 379 Kč O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení § 142 odstavec 2 o. s. ř. Žalobci, který byl ve věci převážně neúspěšný, uložil povinnost zaplatit žalované částku 62 841 Kč, což představuje 47,8 % z celkových nákladů řízení ve výši 131 466,50 Kč, které sestávají z 17,5 úkonů právní služby po 5 900 Kč.

15. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, i odvolací soud má tak za prokázané, že žalobce má právo hospodařit s majetkem státu, mj. s pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], zapsanými na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaná je vlastníkem stavby [adresa] umístěné na pozemku parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], dále stavby bez č.p./č.ev. umístěné na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a stavby bez č.p./č.ev. umístěné na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] Smlouvou o nájmu pozemků [číslo] 2014 ze dne [datum] žalobce jako pronajímatel pronajal žalované jako nájemci k dočasnému užívání část pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2 a pozemky parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], o celkové výměře 3 300 m2, za účelem provozování hotelu [anonymizována dvě slova], pro rekreační účely a k umístění a užívání na předmětu nájmu již umístěných staveb, a to tenisového hřiště, kiosku, terasy, částí budov na parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], ČOV a skladu popelnic, kanalizace, revizní šachty, betonové skruže, kovového oplocení, oplocení z části dřevěného a z části z tvárnic, dětských prolézaček a dětského přístřešku a okrasného bazénku. Nájemné bylo sjednáno ve výši 50 Kč/m2/rok, tj. 14 450 Kč ročně za zastavěné pozemky, a 13 Kč/m2/rok, tj. 39 143 Kč ročně za nezastavěné pozemky. Celkové roční nájemné tak činilo 53 593 Kč. Výpovědí ze dne [datum] žalovaná vypověděla uvedenou nájemní smlouvu s počátkem výpovědní doby [datum]. Od [datum] do [datum] žalovaná pokračovala v užívání předmětných pozemků. Fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] a přehledem plateb žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu od [datum] do [datum] částkou 18 083 Kč, kdy na uvedenou fakturu bylo zaplaceno celkem 16 000 Kč, a to dne [datum] částka 8 000 Kč a následně dne [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy po 2 000 Kč a k doplacení tak zbývá 2 083 Kč. Fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu od [datum] do [datum] částkou 40 760 Kč. Výzvou k úhradě ze dne [datum] doručenou žalobci dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě za užívání předmětných pozemků za období duben až prosinec 2017 ve výši 40 760 Kč a zároveň byla žalovaná urgována o úhradu zbytku dlužné částky na fakturu za období prosinec 2016 až březen 2017 ve výši 2 083 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k zaplacení částky 42 843 Kč za bezdůvodné obohacení spočívající v užívání předmětných pozemků za období od [datum] do [datum]. Dne [datum] zaslala žalovaná žalobci částku 12 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč. Fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu od [datum] do [datum] částkou 55 705 Kč. Fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu za období [datum] do [datum] částkou 56 875 Kč. Výzvou k úhradě za užívání pozemků ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 55 705 Kč za období od [datum] do [datum], přičemž uvedenou výzvu jednatel žalované převzal osobně dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k uhrazení částky 36 875 Kč za užívání pozemků bez právního důvodu za rok 2019. V období od [datum] do [datum] zaslala žalovaná žalobci celkem částku 20 000 Kč. Jednalo se platby dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy po 2 000 Kč. Na základě protokolu o kontrole odstranění oplocení a zpřístupnění části areálu volnému průchodu ze dne [datum] žalovaná předala žalobci nevyužívanou část pozemku parc. [číslo] původně vymezenou oplocením dle účelu nájmu. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] dospěla k závěru, že obvyklé nájemné oceňovaných nemovitých věcí by za prosinec 2016 činilo 2 310 Kč, tedy 27 724 Kč ročně (8,40 Kč za m2), za rok 2017 činilo 2 080 Kč měsíčně, tedy 24 964 Kč ročně (7,56 Kč za m2), za rok 2018 až červenec 2019 činilo 2 473 Kč měsíčně, tedy 29 680 Kč ročně (9 Kč za m2) a od srpna do prosince 2019 činilo 1 783 Kč měsíčně, tedy 21 398 Kč ročně (6,48 Kč za m2). Za posuzované období prosinec 2016 až prosinec 2019 tak znalkyně stanovila výši obvyklého nájemného z předmětných pozemků celkovou částkou 83 176 Kč. Znalkyně vyšla ze zjištěné (administrativní) ceny nemovitých věcí, když dospěla k závěru, že po nemovitých věcech typu pozemky s využitím pro rekreaci v žádané rekreační lokalitě v blízkosti vodní nádrže [anonymizováno] a řeky [anonymizováno] je poptávka výrazně vyšší než nabídka, avšak nabídky pozemků daného typu - pozemky zastavěné a ve funkčním celku s objektem občanské vybavenosti - využití k rekreaci (neshodné vlastnictví pozemků a staveb) - jsou na trhu s nemovitými věcmi obchodovány spíše sporadicky a v daném období (ne starší než jeden rok) nebyly nalezeny. Nabídky prodejů a zrealizované prodeje pozemků se týkají především volných nezastavěných pozemků určených převážně k výstavbě pro rekreaci. Oceňované nemovité věci jsou zajímavé a mají význam především pro jednoho zájemce - pro vlastníka staveb na pozemcích, avšak samostatně by byly obtížně obchodovatelné. Současně lze ale předpokládat, že se oba dva vlastníci (pozemků i staveb) budou pohybovat v rámci tržní cenové hladiny dosahované na trhu s nemovitými věcmi tohoto druhu, avšak daný právní stav (neshodné vlastnictví pozemků a staveb) směřuje odhad obvyklé ceny oceňovaných nemovitých věcí k uzavření na spodní úrovni této cenové hladiny. Po zjištění reálné situace na trhu s nemovitými věcmi (v daném specifickém případě se jedná o pozemky, které není možné na trhu s nemovitými věcmi zobchodovat), s ohledem na nabídkové a zrealizované prodeje pozemků, na skutečnost, že nabídky vyjadřují představu jedné strany zpravidla prodejce, s ohledem na veškeré faktory, kdy kladnými jsou výhodná poloha pozemků s ohledem na účel využití, vyhledávaná lokalita, přístup po zpevněné komunikaci, naopak zápornými jsou umístění pozemků pod výkupovou čarou vodního díla [anonymizováno], neshodné vlastnictví pozemků a staveb, přístup po úzké neveřejné účelové komunikaci ve vlastnictví jiného vlastníka, vybavenost veřejnými inženýrskými sítěmi (pouze elektro) a částečně pouze sezónní užívání pozemků, a především také s ohledem na skutečnost, že dle vyjádření žalobce jsou všechny předmětné pozemky pod výkupovou čarou a jsou považovány za součást vodního díla a jako takové nelze tyto pozemky prodat, neboť jsou potřebné pro zabezpečení výkonu působnosti a předmětu činnosti žalobce, byl ze všech těchto důvodů v daném případě zvolen postup stanovení odhadu obvyklé ceny pozemků tak, že bylo použito kombinace zjištěné (administrativní) ceny a metody srovnávací (tržní, statistické). [jméno] kapitalizace byla stanovena ve výši 6 % především s ohledem na vyhledávanou lokalitu a komerční účel užití pozemků a současně částečně pouze sezónní užívání pozemků. Žalovaná umořila dluh vůči žalobci za užívání předmětných pozemků částečnou úhradou ve výši 52 000 Kč.

16. Pokud soud prvního stupně pro nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování místním šetřením, nepochybil, neboť za situace, kdy je žalována náhrada za bezesmluvní užívání předmětných pozemků za období od [datum] do [datum] a dne [datum] žalovaná předala žalobci nevyužívanou část pozemku parc. [číslo] odstranila oplocení a zpřístupnila část areálu hotelu [anonymizována dvě slova] volnému průchodu, je místní šetření ke zkoumání rozsahu užívání části pozemku parc. [číslo] za žalované období od [datum] do [datum] bezpředmětné.

17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

19. Bezdůvodné obohacení je institutem, který odráží právní princip, že nikdo se nesmí bez spravedlivého důvodu obohacovat na úkor jiné osoby bez spravedlivého titulu. Dle občanského zákoníku je tak závazkem, jehož obsahem je povinnost obohaceného vydat majetkový prospěch, jenž získal na úkor ochuzeného. Nárok z bezdůvodného obohacení pak předpokládá existenci bezdůvodnosti, obohacení, ochuzení a nexus mezi nimi (viz Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), Komentář, 1. vydání, 2014, s. [číslo]).

20. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně posoudil nárok uplatněný žalobcem jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v bezesmluvním užívání části pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2 a pozemků parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], o celkové výměře 3 300 m2, ve vlastnictví žalobce po zániku nájemního vztahu na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] výpovědí ze dne [datum] ke dni [datum]. Žalovaná pokračovala v užívání předmětných pozemků od [datum] až do [datum]. Protože žalovaná užívala pozemky ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, aniž by za to poskytovala žalobci odpovídající náhradu, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení, neboť se jedná o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 varianta první o. z.). Protože se žalovaná na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila, má žalobce právo na vydání prospěchu, jež žalovaná na jeho úkor nabyla.

21. K odvolací námitce žalované, že soud prvního stupně při vymezení rozsahu a doby užívání předmětných pozemků pochybil, odvolací soud uvádí, že pozemky parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] jsou zastavěné stavbami ve vlastnictví žalované, proto je jejich celoroční užívání žalovanou v plném rozsahu nepochybné, jak správně konstatoval soud prvního stupně. Část užívaného pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2 byla v rozhodném období od [datum] do [datum] oplocená kovovým oplocením a oplocením zčásti dřevěným a zčásti z tvárnic, když toto oplocení bylo odstraněno až [datum]. Za situace, kdy jak kovové oplocení, tak oplocení zčásti dřevěné a zčásti z tvárnic bylo ve vlastnictví žalované, jak plyne z článku III. nájemní smlouvy, je zřejmé, že v rozsahu oplocení byla část pozemku parc. [číslo] žalované v předmětném období k dispozici, aby jí byla výlučně užívána. Na bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. lze totiž usuzovat i u osoby, jež si bez náležitého právního důvodu uzurpuje postavení detentora nemovitosti tím, že ji učiní přístupnou jen pro sebe, bez ohledu na to, jak intenzivně ji skutečně využívá (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 651/2017). Existencí oplocení v jejím vlastnictví okolo části pozemku parc. [číslo] v rozhodném období od [datum] do [datum] totiž zcela nepochybně žalovaná bránila v užívání této části pozemku ostatním osobám a činila ji přístupnou pouze pro sebe. To ostatně potvrdil ve svém výslechu i svědek [jméno] [příjmení], když podrobně popsal průběh oplocení, uvedl, že areál byl v předmětném období mimo sezónu uzavřen bránou, kdy při kontrole narazil i na psa pobíhajícího uvnitř areálu. Je tak zřejmé, že pokud byl areál po celé rozhodné období od [datum] až [datum] oplocen, mohl sloužit pouze žalované k užívání a provozování hotelu a jeho příslušenství. Na předmětné části pozemku se ostatně nacházely i některé stavby ve vlastnictví žalované, a to čistička odpadních vod, sklad popelnic, dětské prolézačky, tenisové hriště, kiosek a další stavby uvedené v čl. III. nájemní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná ostatně již ve vyjádření k žalobě připustila, že čističku odpadních vod a tenisový kurt žalovaná užívá, neboť jde o trvalé stavby. Na rozsah užívání pozemků přitom nemá vliv ani případně to, že žalovaná každoročně musí opakovaně odstraňovat zanesené koryto vodního toku v blízkosti hotelu naplaveninami, které přináší voda, jako jsou odpadky, uhynulé ryby, vysoká tráva, oblečení, PET lahve a jiné nečistoty.

22. K odvolací námitce žalované, že podstatou užívání je čerpání užitných vlastností předmětného pozemku parc. [číslo] nikoli jeho pouhá detence, odvolací soud uvádí, že pro nárok na zaplacení nájemného a potažmo i nároku na vydání majetkového prospěchu, jímž se užíváním předmětných pozemků žalovaná obohatila, není významné, zda žalovaná skutečně pozemky užívala, tedy zda a jakým způsobem užívání pozemků konzumovala a zda jí toto užívání přineslo zisk (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2578/98). Tyto skutečnosti jsou totiž pro posouzení nároku na zaplacení dlužného nájemného a na vydání bezdůvodného obohacení zcela irelevantní. Podstatné je, že žalovaná měla možnost po celou rozhodnou dobu prosinec 2016 až prosinec 2019 užívat část pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2, tedy v rozsahu, ve kterém byl oplocen. Oplocení předurčovalo užívání předmětného pozemku pouze a jenom žalovanou k provozování hotelu, a to ve stejném rozsahu, jak bylo ujednáno v předchozí nájemní smlouvě, až do [datum], kdy došlo k odstranění oplocení. Jiný uživatel předmětné části pozemku parc. [číslo] ostatně v této době ani neexistoval.

23. Plněním bez právního důvodu, tedy jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., je stav, kdy je cizí věc užívána subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Nejvyšší soud ve své soudní praxi dospěl k závěru, že k obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 33 Odo 1405/2005, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. 28 Cdo 672/2012). Protože žalovaná jako obohacená pak není schopna spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit, je povinna nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1608/2006). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu neoprávněného užívání pozemků je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných pozemků, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98). Rozhodovací praxe dovolacího soudu se ustálila i v názoru, že jde-li o pozemky funkčně související s určitou stavbou, je obohacujícím se subjektem ve smyslu shora uvedeném právě její vlastník (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013, nebo jeho usnesení ze dne 7. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4558/2014, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3348/2015, či ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2113/2016).

24. Otázka způsobu určení výše peněžité náhrady za bezesmluvní užívání zastavěného pozemku byla soudní praxí vyřešena tak, že při stanovení výše bezdůvodného obohacení nelze odhlédnout od skutečnosti, že pozemky jsou zastavěny stavbou jiného vlastníka. Jinak by se navozoval stav, který neodpovídá skutečnosti, a nemohla by být naplněna podmínka judikatury, podle níž v daném případě výše peněžité náhrady musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který účastníku užíváním cizí věci vznikl a jehož majetkovým vyjádřením je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání takové věci, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98 publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] aj.). Při stanovení obvyklého nájemného nelze srovnávat pozemky svým charakterem odlišné, naopak je třeba vycházet z pozemků obdobných posuzovanému a z toho pak plyne, že by se mělo jednat o pozemky zastavěné stavbou jiného vlastníka (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2013, sp. zn. 28 Cdo 900/2012).

25. Výše bezdůvodného obohacení byla soudem prvního stupně stanovena na základě znaleckého posudku vypracovaného znalkyní ing. [jméno] [příjmení]. Znalkyně v písemném vyhotovení znaleckého posudku jasně uvedla, a stvrdila to také ústně před soudem prvního stupně, že v daném místě a čase činilo obvyklé nájemné předmětných pozemků by za prosinec 2016 činilo 2 310 Kč, tedy 27 724 Kč ročně (8,40 Kč za m2), za rok 2017 činilo 2 080 Kč měsíčně, tedy 24 964 Kč ročně (7,56 Kč za m2), za rok 2018 až červenec 2019 činilo 2 473 Kč měsíčně, tedy 29 680 Kč ročně (9 Kč za m2) a od srpna do prosince 2019 činilo 1 783 Kč měsíčně, tedy 21 398 Kč ročně (6,48 Kč za m2). Znalkyně vyšla ze zjištěné (administrativní) ceny nemovitých věcí, když dospěla k závěru, že po nemovitých věcech typu pozemky s využitím pro rekreaci v žádané rekreační lokalitě v blízkosti vodní nádrže [anonymizováno] a řeky [anonymizováno] je poptávka výrazně vyšší než nabídka, avšak nabídky pozemků daného typu - pozemky zastavěné a ve funkčním celku s objektem občanské vybavenosti - využití k rekreaci (neshodné vlastnictví pozemků a staveb) – jsou na trhu s nemovitými věcmi obchodovány spíše sporadicky a v daném období (ne starší než jeden rok) nebyly nalezeny. Nabídky prodejů a zrealizované prodeje pozemků se týkají především volných nezastavěných pozemků určených převážně k výstavbě pro rekreaci. Oceňované nemovité věci jsou zajímavé a mají význam především pro jednoho zájemce - pro vlastníka staveb na pozemcích, avšak samostatně by byly obtížně obchodovatelné.

26. V projednávané věci je žalobcem požadováno vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho pozemků žalovanou, která vlastní a užívá stavby postavené na jeho pozemcích. Otázka vydání bezdůvodného obohacení v obdobných případech byla již několikrát řešena judikaturou Nejvyššího soudu. Výše plnění za užívání cizí věci (pozemku) bez právního důvodu se odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal. Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4874/2014 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1069/2015). Při stanovení výše bezdůvodného obohacení nelze odhlédnout od skutečnosti, že pozemky jsou zastavěny stavbou jiného vlastníka. Jinak by se navozoval stav, který neodpovídá skutečnosti, a nemohla by být naplněna podmínka judikatury, podle níž v daném případě výše peněžité náhrady musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který účastníku užíváním cizí věci vznikl a jehož majetkovým vyjádřením je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání takové věci, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy. Důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2578/98, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 394/2004, či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 412/2005). Je tedy třeba při stanovení výše obvyklého nájemného vycházet z pozemků obdobných, z čehož plyne i to, že by se mělo jednat o pozemky zastavěné stavbou jiného vlastníka (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4930/2009). V případech, kdy reálně není možné v daném případě zajistit dostatečný vzorek obdobných pozemků, klade na znalce požadavek se s takovou situací po odborné stránce vypořádat, respektive ukládá soudu, aby zmíněné faktory zohlednil ve svých úvahách (rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1568/2010, sp. zn. 28 Cdo 900/2012 nebo sp. zn. 28 Cdo 1466/2013). Výše peněžité náhrady musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který účastníku užíváním cizí věci vznikl a jehož majetkovým vyjádřením je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání takové věci, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy.

27. S ohledem na výše uvedené shledal odvolací soud námitky žalobce směřující proti závěrům znaleckého posudku ing. [jméno] [příjmení], na jehož základě určil soud prvního stupně výši náhrady za bezdůvodné obohacení, námitkami nedůvodnými. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] pro určení výše obvyklého nájemného, které je základem pro určení výše bezdůvodného obohacení, zvolil porovnávací metodu, která je metodou přípustnou a znalci nejčastěji používanou. Použití této metody však předpokládá dostatečné množství srovnávacího materiálu, z něhož objektivně vyplývá výše obvyklého nájemného za nájem srovnatelných pozemků v rozhodné době. Nicméně z jeho znaleckého posudku není možné zjistit, zda se v případě jím porovnávaných pozemků jedná o pozemky zastavěné stavbami jiného vlastníka či nikoliv a nejsou uvedeny ani žádné jiné konkrétní údaje týkající se porovnávaných pozemků. Navíc sám znalec ve znaleckém posudku upozorňoval na to, že pro odhad obvyklého nájemného nebyly k dispozici žádné vzorky obdobných nájmů pro použití porovnávací metody na bázi přímého porovnání. Žádný z porovnávaných pozemků není zastavěn stavbou ve vlastnictví jiné osoby. Nemůže se tak jednat o řádný srovnatelný materiál. Znalecký posudek JUDr. [jméno] [příjmení] tak je nepřezkoumatelný a neurčitý a jeho závěry nelze pro rozhodnutí ve věci použít.

28. Odvolací soud má za to, že znalecký posudek vypracovaný znalkyní ing. [jméno] [příjmení] je určitý, srozumitelný a podrobně vysvětluje, jak znalkyně dospěla ke svému závěru, nemá proto důvod pochybovat o jeho správnosti. Navíc znalkyně při svém výslechu a v rámci konfrontace s JUDr. [jméno] [příjmení] obhájila závěry tohoto znaleckého posudku, vysvětlila, proč postupovala právě v něm uvedeným způsobem a s jakými materiály pracovala a proč použila ty které výpočty a hodnoty. Odvolací soud nespatřuje pochybení v tom, že znalkyně vzhledem k neexistenci srovnatelných pozemků vycházela při vypracování znaleckého posudku z administrativní ceny. Důvodem je to, jak vysvětlila ve znaleckém posudku, že nabídky pozemků zastavěných a ve funkčním celku s objektem občanské vybavenosti - využití k rekreaci (neshodné vlastnictví pozemků a staveb) - jsou na trhu s nemovitými věcmi obchodovány spíše sporadicky a v daném období (ne starší než jeden rok) nebyly nalezeny. Odvolací soud rovněž přihlédl k tomu, že znalkyně je členkou [příjmení] soudních znalců [příjmení] a znaleckou činnost vykonává již téměř 20 let (od [datum]), má proto nashromážděnu řadu poznatků, včetně různých metodických postupů a bulletinů vydávaných komorou i odborných skript. Tyto také uvedla ve zdrojích pro vypracování znaleckého posudku pod souhrnným pojmem„ literatura“. Ze všech těchto důvodů vycházel odvolací soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení ze závěrů tohoto znaleckého posudku.

29. Za použití obvyklého nájemného stanoveného znaleckým posudkem znalkyně ing. [jméno] [příjmení] dospěl odvolací soud k závěru, že bezdůvodné obohacení za užívání části pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2 a pozemků parc. č. st. 200, parc. č. st. 201, parc. č. st. 205, parc. č. st. 206, o celkové výměře 3 300 m2 v daném místě a čase činilo za prosinec 2016 činilo 2 310 Kč, tedy 27 724 Kč ročně (8,40 Kč za m2), za rok 2017 činilo 2 080 Kč měsíčně, tedy 24 964 Kč ročně (7,56 Kč za m2), za rok 2018 až červenec 2019 činilo 2 473 Kč měsíčně, tedy 29 680 Kč ročně (9 Kč za m2) a od srpna do prosince 2019 činilo 1 783 Kč měsíčně, tedy 21 398 Kč ročně (6,48 Kč za m2). Za posuzované období prosinec 2016 až prosinec 2019 tak činilo obvyklé nájemné z předmětných pozemků celkovou částkou 83 176 Kč. Vzhledem k částečné platbě 52 000 Kč provedené žalovanou žalobci tak za období od [datum] do [datum] náleží bezdůvodné obohacení ve výši 31 172 Kč.

30. Žalobci přiznaný úrok z prodlení vychází jednak ze skutkových zjištění týkajících se počátku prodlení a jednak ze zákonných ustanovení (§ 1970 o. z.), ustanovení dalších právních předpisů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a aktuální výše reposazby ke dni prodlení.

31. Nepochybil-li soud prvního stupně ve výrocích o náhradě nákladů řízení státu (zde odvolací soud odkazuje na odůvodnění nákladových výroků III. a IV. v napadeném rozsudku), tak odvolací soud s poukazem na výše uvedené, rozsudek soudu prvního stupně v jeho věcně správných výrocích I., II., III. a IV potvrdil (§ 219 o. s. ř.) tak, jak uvedeno ve výroku I. větě za středníkem tohoto rozsudku.

32. Soud prvního stupně však pochybil při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. V dané věci je sice namístě o náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodnout podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení před soudem prvního stupně převážně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, které jí za řízení před soudem prvního stupně vznikly z 48%, nicméně s ohledem na to, že se předmět řízení v průběhu řízení před soudem prvního stupně v důsledku dvou změn žaloby měnil, je nutné vyjít v případě 6 úkonů právní služby z jiné tarifní hodnoty, než jak učinil soud prvního stupně.

33. Žalované vznikly za řízení před soudem prvního stupně náklady jejího právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 2 820 Kč (za přípravu a převzetí věci, odpor včetně odůvodnění, sdělení žalované k důkazům ze dne [datum]), dále za 3 úkony právní služby po 4 420 Kč (za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], otázky na znalce ze dne [datum], návrh na upřesnění otázek ze dne [datum]) a konečně za 11,5 úkonu právní služby po 5 900 Kč za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], návrh důkazů ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], závěrečný návrh a účast při jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] ( úkon) dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 18 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to ve výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění). Celkem tak činí náhrada nákladů řízení částku 55 159 Kč, kterou uložil odvolací soud žalobci zaplatit žalované v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

34. S poukazem na výše uvedené, odvolací soud v souladu s ustanovením § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky tak, jak uvedeno ve výroku I. větě před středníkem tohoto rozsudku.

35. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když i v odvolacím řízení převážně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, které jí za odvolacího řízení vznikly z 48%.

36. Žalované přiznaná náhrada nákladů řízení představuje náklady jejího právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 5 900 Kč za podání odvolání, vyjádření k odvolání žalobce a účast u odvolacího jednání dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky a zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 1 559 Kč. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění).

37. Celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 11 551 Kč uložil odvolací soud žalobci zaplatit žalované v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení