7 C 122/2018-459

Rubrum

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Konšelovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 119 423 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 31 172 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 550 Kč od 4. 5. 2017 do 5. 6. 2017 s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 790 Kč od 6. 6. 2017 do 24. 7. 2017 s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 870 Kč od 25. 7. 2017 do 5. 9. 2017 s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 030 Kč od 6. 9. 2017 do 1. 11. 2017 s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 190 Kč od 2. 11. 2017 do 30. 11. 2017 s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 270 Kč od 1. 12. 2017 do 27. 12. 2018 s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 28 946 Kč od 28. 12. 2018 do 7. 1. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29 419 Kč od 8. 1. 2019 do 5. 2. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29 892 Kč od 6. 2. 2019 do 5. 3. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 365 Kč od 6. 3. 2019 do 5. 4. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 838 Kč od 6. 4. 2019 do 6. 5. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 31 311 Kč od 7. 5. 2019 do 5. 6. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 31 784 Kč od 6. 6. 2019 do 8. 7. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 257 Kč od 9. 7. 2019 do 5. 8. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 040 Kč od 6. 8. 2019 do 5. 9. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 823 Kč od 6. 9. 2019 do 5. 10. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 606 Kč od 6. 10. 2019 do 5. 11. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 389 Kč od 6. 11. 2019 do 5. 12. 2019 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 172 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 88 251 Kč včetně rozdílu mezi požadovaným zákonným úrokem z prodlení a jeho přiznanou výší dle výroku I. tohoto rozsudku se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami náhradu nákladů státu ve výši 21 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami náhradu nákladů státu ve výši 7 379 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 62 841 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 6. 2018 domáhal po žalované zaplacení částky 42 843 Kč s příslušenstvím, přičemž podáními ze dne 28. 2. 2019 a ze dne 29. 4. 2019 rozšířil žalobu na celkovou částku 119 423 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce má právo hospodařit s majetkem státu, a to s pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], zapsanými na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram. Žalovaná je vlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] a dále vlastníkem staveb bez č.p./č.ev. umístěných na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram. Žalovaná byla na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 10. 2014 nájemcem shora označených pozemků žalobce parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] a části pozemku parc. [číslo] přičemž nájemní smlouvu vypověděla dopisem ze dne 11. 2. 2016, a nájem tak skončil po uplynutí výpovědí doby ke dni 30. 11. 2016. Žalovaná však i nadále užívala předmětné pozemky, které jsou pod budovou [adresa] ve vlastnictví žalované, pozemek parc. č. st. [anonymizováno], na kterém je umístěna terasa žalované, parc. č. st. [anonymizováno], na kterém je umístěn okrasný bazének žalované a pozemek parc. [číslo] který je oplocen plotem žalované a je na něm umístěno tenisové hřiště žalované, kiosek, čistička odpadních vod, sklad popelnic, kanalizace, dětské prolézačky a dětský přístřešek a oplocení zčásti z tvárnic a zčásti dřevěné. Žalovaná tak užívá od 1. 12. 2016 předmětné pozemky bez právního důvodu. Novou nájemní smlouvu je ochotna uzavřít pouze za předpokladu, že cena nájmu bude ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalobce vystavil žalované dne 12. 4. 2017 fakturu k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání pozemků od 1. 12. 2016 do 31. 3. 2017 na částku 18 083 Kč, dne 9. 1. 2018 za období od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2018 na částku 40 760 Kč, přičemž žalobce požadoval bezdůvodné obohacení ve výši nájmu z nájemní smlouvy ze dne 15. 10. 2014, upraveného o míru inflace, kdy tato výše je obvyklou výší nájemného, za kterou žalobce pronajímá pozemky jiným nájemcům. Žalovaná za užívání pozemků platila žalobci dle svého uvážení, a to 13. 3. 2017 částku 8 000 Kč, dne 5. 6. 2017, dne 24. 7. 2017, dne 5. 9. 2017 a dne 1. 11. 2017 vždy po 2 000 Kč. Platby žalované v celkové výši 16 000 Kč tak byly započítány na úhradu faktury ze dne 12. 4. 2017 a z fakturované částky tak zbývá uhradit 2 083 Kč Celkem tak žalovaná dluží žalobci 42 843 Kč. Následně fakturou ze dne 9. 1. 2019 vyúčtoval žalobce žalované užívání pozemků i za rok 2018, a to částkou 55 705 Kč, přičemž po podání žaloby uhradila žalovaná žalobci dne 27. 12. 2018 částku 12 000 Kč, dne 7. 1. 2019 částku 2 000 Kč a dne 5. 2. 2019 částku 2 000 Kč, celkem 16 000 Kč, a dále vystavil žalobce žalované fakturu za užívání pozemků i za rok 2019, fakturou ze dne 6. 2. 2020 na částku 56 875 Kč. Žalovaná však i nadále hradila za užívání pozemků 2 000 Kč měsíčně a na uvedenou fakturu bylo celkem uhrazeno 20 000 Kč platbami ze dne 5. 3. 2019, 5. 4. 2019, 6. 5. 2019, 5. 6. 2019, 8. 7. 2019, 5. 8. 2019, 5. 9. 2019, 5. 10. 2019, 5. 11. 2019 a 5. 12. 2019 (platby uskutečněné v lednu a únoru 2019 byly započítány na úhradu bezdůvodného obohacení za rok 2018) a dlužná částka za rok 2019 činí 36 875 Kč. Celková dlužná částka za období od 1. 12. 2016 do 31. 12. 2019 tak činí 119 423 Kč, kterou žalovaná žalobci ani přes předžalobní výzvy neuhradila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a ve svém vyjádření ze dne 7. 9. 2018 uvedla, že pozemky parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] leží pod komplexem staveb [anonymizována tři slova], přičemž žalovaná opakovaně žádala o odprodej těchto pozemků s ohledem na jejich absolutní nevyužitelnost pro žalobce. Ten však jejich prodej odmítá s odkazem na interní směrnice a na to, že pozemky jsou součástí vodního díla. Žalovaná stanovisko žalobce respektuje, vyklizení pozemků však není technicky možné, stavby na nich jsou legální, proto přichází v úvahu pouze nájem, avšak nájem přiměřený, odpovídající využití pozemků, jejich stavu, lokalitě apod. Tedy nikoli takový, jaký účtuje žalobce jiným nájemcům v dané oblasti. Pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] jsou zastavěny [anonymizováno] žalované, tedy jejich užívání žalovanou je nesporné. Pozemek parc. č. st. [anonymizováno] žalovaná neužívá a ani užívat nemůže, neboť pozemek je zastavěn stavbou, kterou žalobce označuje jako okrasný bazének, ve skutečnosti se však jedná o neestetickou kamennou plastiku, která není ve vlastnictví žalované, a pozemek parc. č. st. [anonymizováno] je zastavěn betonovým platem, který též není ve vlastnictví žalované, jedná se o pozůstatek dřívějšího vlastníka. Pozemek parc. [číslo] užívá žalovaná sezónně zhruba od poloviny června do poloviny září a pouze částečně v dosahu [anonymizováno]. Ve zbývajícím ročním období o nájem zájem nemá, a ani tento pozemek neužívá a užívat nechce. Dětské prolézačky se nacházejí pouze na malé části tohoto pozemku, ČOV a tenisový kurt žalovaná užívá, neboť jde o trvalé stavby. Žalovaná však žádný plot nevybudovala, jde o stavbu dřívějších vlastníků, která není vlastnictvím žalované, neužívá jej jako vlastní a nebrání třetím osobám v užívání pozemku, přičemž nechává všechny branky a brány vedoucí na pozemek otevřené. Žalovaná proto navrhla žalobci za užívání pozemků bez smluvního základu částku 2 000 Kč měsíčně, kterou řádně zasílá žalobci na jeho účet. Zároveň žalovaná namítla stav pozemků, které užívá, kdy každoročně musí opakovaně odstraňovat zanesené koryto vodního toku v blízkosti [anonymizováno] naplaveninami, které přináší voda, jako jsou odpadky, uhynulé ryby, vysoká tráva, oblečení, PET lahve a jiné nečistoty. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby výše nájemného byla stanovena znaleckým posudkem.

3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 30. 10. 2018 uvedl, že stavby na pozemcích par. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] jsou ve vlastnictví žalované, což vyplývá i z katastru nemovitostí. Z toho důvodu všechny pozemky pod stavbami parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] jsou tak zastavěny stavbami ve vlastnictví žalované a žalovanou jsou užívány celoročně. Ohledně pozemku parc. [číslo] žalobce uvedl, že v části, která je zastavěna, je nepochybně žalovanou užíván celoročně. Nezastavěná část je pak oplocená, přičemž i oplocení části pozemku je ve vlastnictví žalované, neboť je součástí areálu [anonymizována tři slova]. Tento areál získala žalovaná kupní smlouvou ze dne 16. 6. 2008, přičemž vlastnictví plotu žalované vyplývá i z dosud dvou uzavřených nájemních smluv s žalovanou, ve kterých jsou v článku III. o účelu nájmu vymezeny stavby, které jsou na pozemcích umístěny, mmj. i kovové oplocení. Žalovaná si sama určila, že bude za užívání pozemků platit 2 000 Kč měsíčně, avšak žalobce považuje cenu za pozemky zastavěné ve výši 50 Kč/m2/rok a za pozemky nezastavěné ve výši 13 Kč/m2/rok za nejnižší možnou cenu, za kterou lze pozemky pronajmout. Zároveň nemůže přistoupit na návrh žalované o pronájmu pouze části pozemku [číslo] to pouze v letním období, neboť areál je celoročně oplocen plotem žalované a v oploceném prostoru jsou umístěny stavby žalované.

4. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci:

5. Z [list vlastnictví] a [číslo] pro k. ú. [obec] bylo zjištěno, že žalobce má právo hospodařit s majetkem státu, mmj. s pozemky označenými v žalobě, a žalovaná je vlastníkem stavby [adresa] umístěné na pozemku parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], dále stavby bez č.p./č.ev. umístěné na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a stavby bez č.p./č.ev. umístěné na pozemku parc. č. st. [anonymizováno].

6. Ze smlouvy o nájmu pozemků [číslo] [rok] ze dne 15. 10. 2014 bylo zjištěno, že žalobce jako pronajímatel pronajal žalované jako nájemci k dočasnému užívání část pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2 a pozemky parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], o celkové výměře 3 300 m2, za účelem provozování [anonymizována tři slova], pro rekreační účely a k umístění a užívání na předmětu nájmu již umístěných staveb, a to tenisového hřiště, kiosku, terasy, částí budov na parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], ČOV a skladu popelnic, kanalizace, revizní šachty, betonové skruže, kovového oplocení, oplocení z části dřevěného a z části z tvárnic, dětských prolézaček a dětského přístřešku a okrasného bazénku. Nájemné bylo sjednáno ve výši 50 Kč/m2/rok, tj. 14 450 Kč ročně za zastavěné pozemky, a 13 Kč/m2/rok, tj. 39 143 Kč ročně za nezastavěné pozemky. Celkové roční nájemné tak činilo 53 593 Kč.

7. Z výpovědi ze dne 11. 2. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná vypověděla uvedenou nájemní smlouvu s počátkem výpovědní doby 1. 3. 2016.

8. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 12. 4. 2017 a přehledu plateb bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu od 1. 12. 2016 do 31. 3. 2017 částkou 18 083 Kč, kdy na uvedenou fakturu bylo zaplaceno celkem 16 000 Kč, a to dne 13. 3. 2017 částka 8 000 Kč a následně dne 5. 6. 2017, 24. 7. 2017, 5. 9. 2017 a 1. 11. 2017 vždy po 2 000 Kč a k doplacení tak zbývá 2 083 Kč.

9. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 9. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2017 částkou 40 760 Kč.

10. Z výzvy k úhradě ze dne 8. 1. 2018, která byla žalované doručena dne 12. 1. 2018, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě za užívání předmětných pozemků za období duben až prosinec 2017 ve výši 40 760 Kč a zároveň byla žalovaná urgována o úhradu zbytku dlužné částky na fakturu za období prosinec 2016 až březen 2017 ve výši 2 083 Kč.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 3. 2018, žalované zaslané dne 29. 3. 2018, bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení částky 42 843 Kč za bezdůvodné obohacení spočívající v užívání předmětných pozemků za období od 1. 12. 2016 do 31. 12. 2017.

12. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že dne 27. 12. 2018 zaslala žalovaná 12 000 Kč, dne 7. 1. 2019 částku 2 000 Kč a dne 5. 2. 2019 částku 2 000 Kč.

13. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 9. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 částkou 55 705 Kč.

14. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 6. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované náhradu za užívání pozemků bez právního důvodu za období 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 částkou 56 875 Kč.

15. Z výzvy k úhradě za užívání pozemků ze dne 7. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 55 705 Kč za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, přičemž uvedenou výzvu jednatel žalované převzal osobně dne 11. 1. 2019.

16. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 3. 2020, žalované zaslané dne 7. 3. 2020, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k uhrazení částky 36 875 Kč za užívání pozemků bez právního důvodu za rok 2019.

17. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] ze dne 17. 3. 2020 bylo zjištěno, že obvyklé nájemné oceňovaných nemovitých věcí by za prosinec 2016 činilo 2 310 Kč měsíčně, tedy 27 724 Kč ročně (8,40 Kč za m2), za rok 2017 činilo 2 080 Kč měsíčně, tedy 24 964 Kč ročně (7,56 Kč za m2), za rok 2018 až červenec 2019 činilo 2 473 Kč měsíčně, tedy 29 680 Kč ročně (9 Kč za m2) a od srpna do prosince 2019 činilo 1 783 Kč měsíčně, tedy 21 398 Kč ročně (6,48 Kč za m2. Za posuzované období prosinec 2016 až prosinec 2019 tak znalkyně stanovila výši obvyklého nájemného z předmětných pozemků celkovou částkou 83 176 Kč. Znalkyně vyšla ze zjištěné (administrativní) ceny nemovitých věcí, když dospěla k závěru, že po nemovitých věcech typu pozemky s využitím pro rekreaci v žádané rekreační lokalitě v blízkosti vodní nádrže [anonymizováno] a řeky [anonymizováno] je poptávka výrazně vyšší než nabídka, avšak nabídky pozemků daného typu – pozemky zastavěné a ve funkčním celku s objektem občanské vybavenosti – využití k rekreaci (neshodné vlastnictví pozemků a staveb) – jsou na trhu s nemovitými věcmi obchodovány spíše sporadicky a v daném období (ne starší než jeden rok) nebyly nalezeny. Nabídky prodejů a zrealizované prodeje pozemků se týkají především volných nezastavěných pozemků určených převážně k výstavbě pro rekreaci. Oceňované nemovité věci jsou zajímavé a mají význam především pro jednoho zájemce – pro vlastníka staveb na pozemcích, avšak samostatně by byly obtížně obchodovatelné. Současně lze ale předpokládat, že se oba dva vlastníci (pozemků i staveb) budou pohybovat v rámci tržní cenové hladiny dosahované na trhu s nemovitými věcmi tohoto druhu, avšak daný právní stav (neshodné vlastnictví pozemků a staveb) směřuje odhad obvyklé ceny oceňovaných nemovitých věcí k uzavření na spodní úrovni této cenové hladiny. Po zjištění reálné situace na trhu s nemovitými věcmi (v daném specifickém případě se jedná o pozemky, které není možné na trhu s nemovitými věcmi zobchodovat), s ohledem na nabídkové a zrealizované prodeje pozemků, na skutečnost, že nabídky vyjadřují představu jedné strany zpravidla prodejce, s ohledem na veškeré faktory, kdy kladnými jsou výhodná poloha pozemků s ohledem na účel využití, vyhledávaná lokalita, přístup po zpevněné komunikaci, naopak zápornými jsou umístění pozemků pod výkupovou čarou vodního díla [anonymizováno], neshodné vlastnictví pozemků a staveb, přístup po úzké neveřejné účelové komunikaci ve vlastnictví jiného vlastníka, vybavenost veřejnými inženýrskými sítěmi (pouze elektro) a částečně pouze sezónní užívání pozemků, a především také s ohledem na skutečnost, že dle vyjádření žalobce jsou všechny předmětné pozemky pod výkupovou čarou a jsou považovány za součást vodního díla a jako takové nelze tyto pozemky prodat, neboť jsou potřebné pro zabezpečení výkonu působnosti a předmětu činnosti žalobce, byl ze všech těchto důvodů v daném případě zvolen postup stanovení odhadu obvyklé ceny pozemků tak, že bylo použito kombinace zjištěné (administrativní) ceny a metody srovnávací (tržní, statistické). Míra kapitalizace byla stanovena ve výši 6 % především s ohledem na vyhledávanou lokalitu a komerční účel užití pozemků a současně částečně pouze sezónní užívání pozemků.

18. Žalobce ke znaleckému posudku [celé jméno znalkyně] ve svém podání ze dne 23. 11. 2020 namítl, že považuje použité metody a postupy při určování obvyklého nájemného za zcela nevhodně zvolené a závěry za zcela zavádějící, s postupem znalkyně nesouhlasí, neboť znalkyně měla určit obvyklé nájemné a výpočet jeho výše měl vycházet především z výše realizovaného, tedy obvyklého nájemného, kdy výpočet nájemného vycházející z ceny obvyklé je vhodné využít jako pomocný nástroj v případě, že není dostatečné množství hodnot pro srovnání obvyklého nájemného. Znalkyně však postupovala jiným způsobem, když měla k dispozici ceny realizovaných nájmů (16,24 Kč - 282 Kč), ceny regulovaných nájmů (20 Kč – 22 Kč) a cenu stanovenou na základě odhadnuté ceny pozemků (6,48 Kč – 9 Kč) a bez jakéhokoli dalšího vysvětlení nepřihlédla k cenám realizovaného nájemného a odhadla cenu v nejnižší možné výši. Dále poukázal na to, že jejím úkolem bylo stanovit obvyklé nájemné, nikoli obvyklou cenu pozemků, proto faktory označované znalkyní jako záporné nemohou mít vliv na cenu nájemného, ale pouze na cenu nemovitosti. Žalobce je přesvědčen, že pro výpočet nájemného vycházejícího z ceny obvyklé, kdy nájemce není nijak obchodovatelností pozemku omezován, je pro porovnání vhodnější použít obdobné pozemky běžně obchodovatelné, obzvlášť za situace, kdy se jedná o komerční využití pozemků ve vyhledávané lokalitě. Zároveň žalobce předložil soudu šest nájemních smluv uzavřených od roku 2014 na pozemky srovnatelné umístěním i účelem užívání s předmětnými pozemky, ze kterých vyplynulo, že na straně pronajímatele je vždy žalobce, přičemž nájemné bylo sjednáno v rozmezí od 16,45 Kč/m2/rok za nezastavěné pozemky až po 56,30 Kč/m2/rok za pozemky pod budovami a zastavěné stavbami.

19. Znalkyně ve svém vyjádření ze dne 12. 4. 2021 k námitkám žalobce uvedla, že dle jejího názoru byl posudek zpracován řádně a výše stanoveného nájemného odpovídá skutečnosti. Posudek je rozsáhlejší právě z toho důvodu, aby bylo ukázáno, že na trhu s nemovitými věcmi neexistují nabídky nebo zrealizované prodeje oceňovaných nemovitých věcí (pozemků), a tudíž není ani obchodováno s nájemným z těchto pozemků (pozemky nelze prodat a jedná se o neshodné vlastnictví pozemků a staveb). Pokud žalobce míní dostatečným množstvím hodnot pro srovnání předložené nájemní smlouvy, tak u všech těchto smluv je pronajímatelem vždy strana žalobce, která je jediným vlastníkem veškerých pronajímaných pozemků a prakticky vychází stále ze stejných cen pronájmů pozemků bez rozdílu lokality, jejího vybavení apod. V daném případě se však nejedná o nájemné, které prošlo realitním trhem, a nejedná se tak o obvyklé nájemné. Porovnatelné smlouvy tedy dle znalkyně neexistují. Ve znaleckém posudku jsou uvedeny čtyři nabídky pronájmů pozemků v rozmezí 26 až 38 Kč/m2/rok, kdy se však jednalo o nabídky, které jsou většinou inzerovány již delší dobu. Dále bylo uvedeno zrealizované nájemné v rekreačním areálu [příjmení] [jméno] v k. ú. [příjmení] [jméno] ve výši 30 Kč/m2/rok za rok 2014 a 50 Kč/m2/rok za roky 2015 a 2016, kdy tento areál však není pod výkupovou čarou a nájemné bylo placeno podle odhadu vlastního znaleckého posudku s následným prodejem pozemků v areálu v roce 2018 a 2019, tedy s uvedenými pozemky bylo možné běžně obchodovat. Dalším příkladem byl pronájem celosezónního rekreačního místa v kempu, tedy pozemku, který není po výkupovou čarou a je možné s ním běžně obchodovat. Dle znalkyně stanovení obvyklého nájemného úzce souvisí s obvyklou cenou pozemků, neboť nájemné se odvíjí od hodnoty pronajaté věci. Vzhledem k nemožnosti určení obvyklé ceny oceňovaných pozemků, které se všechny nachází pod výkupovou čarou vodního díla [anonymizováno] a jsou považovány za součást vodního díla a jako takové nelze tyto pozemky prodat, neboť jsou potřebné pro zabezpečení výkonu působnosti a předmětu činnosti žalobce, porovnáním zrealizovaných, popřípadě nabízených prodejů pozemků, byl z tohoto důvodu v daném případě zvolen postup stanovení odhadu obvyklé ceny pozemků dle ceny zjištěné (administrativní).

20. Při svém výslechu pak znalkyně doplnila, že nejprve je třeba určit obvyklou cenu pozemků a za ní stanovit simulovaný nájem určitým procentem. V daném případě však bylo obtížné stanovit obvyklé nájemné, neboť není na trhu dostatek uzavřených nájemních smluv, když se nejedná o běžný, ale svým způsobem zvláštní rekreační areál. Vzhledem k tomu, že nebyl dostatek porovnatelných pozemků, byl nájem nakonec vypočten z administrativní ceny, neboť se nejedná o běžně obchodovatelný areál. Žalobcem předložené nájemní smlouvy neprošly trhem, jedná se o jednostranné uplatnění nájemného žalobcem v dané lokalitě pro všechny jeho pozemky. Nabídky realitních kanceláří uvedené ve znaleckém posudku dokládají, s jakými nemovitostmi se na trhu obchoduje, avšak žádná nabídka se netýkala takového areálu s vodní plochou, jako je tomu v daném případě. Určení tržní ceny je proto složité, neboť takové pozemky nelze běžně zobchodovat a znalkyně žádné obdobné případy nenalezla. Zároveň zohlednila i velikost daného areálu o výměře 3 300 m2, kdy při nájmu tak velké plochy nelze dosahovat tak vysokého nájmu jako v případě menších pozemků. Pokud by v daném případě bylo shodné vlastnictví, tak by bylo možné dosáhnout jak jiné ceny, tak jiného nájmu. Neshodné vlastnictví pozemků a staveb přináší vždy problémy. Při stanovení úřední ceny znalkyně přihlédla jak ke kladným, tak i k záporným faktorům (mmj. nedostatek přístupové cesty), jejichž posouzení je i při stanovení úřední ceny třeba. Srovnávací metodu tak znalkyně nakonec nepoužila, neboť neměla dostatek podkladů pro aplikaci této metody, kdy použité nabídky znalkyni neumožnily stanovit obvyklou cenu, ale pouze cenu úřední.

21. Ze znaleckého posudku JUDr. [jméno] [příjmení] č. [rok] [číslo] ze dne 18. 5. 2021 ve znění jeho dodatku [číslo] ze dne 19. 5. 2021 bylo zjištěno, že obvyklé nájemné za rozhodné období prosinec 2016 až prosinec 2019 činí celkem 322 699 Kč. Znalec ve svém posudku uvedl, že vzhledem k tomu, že pro odhad obvyklého nájemného části pozemku nebyly k dispozici žádné relevantní vzorky pro použití porovnávacího přístupu, bylo obvyklé nájemné pozemků odvozeno z jejich obvyklé ceny s přihlédnutím k předpokládané míře výnosnosti, která se v segmentu rekreačních a ubytovacích zařízení v letech 2016 až 2019 pohybovala v rozmezí od 6 do 10 % podle atraktivity polohy a délky rekreační sezóny. V daném případě byla míra výnosnosti zvolena ve výši 5 % s ohledem na skutečnost, že předmětem ocenění není rekreační objekt jako celek, ale pouze pozemky, na kterých je část rekreačního objektu postavena, a jednak s ohledem na sezónnost provozu tohoto rekreačního zařízení s ohledem na jeho polohu. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o stavební pozemky, které jsou ke dni ocenění užívány k rekreačním účelům, byly pro jejich ocenění použity vzorky pozemků určených dle územních plánů obcí především k rekreaci, v jednom případě k bydlení a ve třech případech vzorky pozemků v plochách zeleně navazující na plochy rekreace v katastrálních územích [ulice], [příjmení] [jméno], [část obce], [obec] u [anonymizováno] a [anonymizováno], jejichž prodej byl realizován v letech 2016 až 2019, s využitím koeficientů polohy, napojení na inženýrské sítě a intenzity využití.

22. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 1. 6. 2021 ke znaleckému posudku JUDr. [jméno] [příjmení] uvedla, že jeho závěry považuje za účelově zkreslené a neodpovídající faktické situaci na daných pozemcích, které měly být předmětem ocenění. Metoda, kterou znalec použil, se v daném případě použít nedá a znalec postupoval chybně. Vzhledem k tomu, že na pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2 žalobce nikomu nepovolí jakékoli stavby, je z tohoto pohledu nepodstatné, zda jsou v dosahu inženýrské sítě či nikoli. Zároveň znalec nepřihlédl ke komplikaci spočívající v nutnosti použít pro přístup k pozemku účelovou komunikaci ve vlastnictví jiného vlastníka, což zhoršuje užívání předmětných pozemků. Taktéž se znalec nevyrovnal se situací, že předmětné pozemky nejsou a nikdy nebudou na prodej a použitá metoda ocenění tak obsahuje zásadní chybu v úsudku. Pozemky, které znalec použil k porovnání, neobsahují pozemek – vodní plochu, která je zde předmětem nájmu, a to v nezanedbatelném rozsahu, jsou zcela odlišné od pozemků v nájmu žalované, kdy znalec užil zejména pozemky - ostatní plocha, zahrada a trvalý travní porost. Pozemky, které však žalovaná užívá, jsou zcela odlišné, kdy největší plochu zaujímá pozemek – vodní plocha. Obvyklé nájemné pak znalec v uvedeném období stanovil jak pro zastavěné pozemky, tak i pro vodní plochu částkou 29,25 Kč/m2, přičemž se nevyjádřil, jak mohl tuto cenu určit shodnou pro zcela odlišné druhy pozemků. Pozemky, které žalovaná užívá, se nikde neprodávají, pronájmů je velmi málo, proto neexistují srovnatelné nájmy.

23. S ohledem na diametrálně odlišné závěry obou znaleckých posudků přistoupil soud ke konfrontaci znalců. [celé jméno znalkyně] uvedla, že znalecký posudek JUDr. [jméno] [příjmení] byl zpracován tím způsobem, že byly oceňované pozemky porovnávány s volnými pozemky určenými k zástavbě, ať již rekreačními objekty nebo občanskou vybaveností, např. hotely. Tudíž byly porovnávány s pozemky, které nejsou ve vodní ploše, a je na nich možná zástavba, a zároveň jsou běžně nebo volně obchodovatelné. Shodně s JUDr. [jméno] [příjmení] použila znalkyně ve svém znaleckém posudku zrealizované prodeje, na základě kterých došlo pouze k přeindexování třemi koeficienty, a to polohy, napojení na inženýrské sítě a intenzity využití. Nebylo však vůbec bráno v potaz, jakými oceňované pozemky ve skutečnosti jsou, když byly srovnávány s neporovnatelnými pozemky co jejich obchodovatelnosti. Naopak JUDr. [jméno] [příjmení] ke znaleckému posudku [celé jméno znalkyně] uvedl, že v části znaleckého posudku s obvyklou cenou se oba posudky shodují, kdy následně však Ing. [celé jméno znalkyně] v okamžiku, kdy se začala zabývat obvyklým nájemným, tak místo toho, aby vycházela z ceny obvyklé těchto pozemků, vycházela z ceny zjištěné, což je zásadní rozdíl mezi oběma znaleckými posudky. Oba znalci shodně potvrdili, že charakter pozemků jako stavebních odpovídá § 9 odst. 2 písm. a) bodu 3. zákona č. 151/1997 Sb. Znalkyně [celé jméno znalkyně] tak ocenila pozemky jako stavební, ať již zastavěné stavbami nebo ve funkčním celku, kdy okolní plocha je stále vedena jako vodní plocha a je částečně oplocena. V této části se v žádném případě nedá nic postavit a je třeba dodržovat režim daný vlastníkem vodní plochy. Dále znalkyně uvedla, že při zpracování znaleckého posudku je vždy na prvním místě cena obvyklá, z toho důvodu ve svém posudku uvedla rozbor nabízených a prodaných nemovitých věcí obdobného charakteru, ale pouze tím svým účelem, pro který je užíván. V závěru obvyklé ceny však ve vyhodnocení vysvětlila, z jakého důvodu se po průzkumu trhu přiklonila k postupu stanovení odhadu obvyklé ceny pozemků podle zjištěné ceny. Navíc pokud by pozemky byly oceněny jako vodní plocha, byla by cena, ať již úřední nebo obvyklá, diametrálně odlišná, tzn. nižší. Zároveň potvrdila, že pokud by se pozemky nacházely v blízkosti vodních nádrží mimo výkupovou čáru a nezasahovaly by do vodní plochy, jejich obvyklá cena by byla samozřejmě odlišná, tedy podstatně vyšší, avšak v daném případě se jedná dle znalkyně o specifický typ celého areálu. JUDr. [jméno] [příjmení] naopak uvedl, že při oceňování je třeba stanovit tržní cenu, tzn. cenu dosahovanou na trhu s nemovitostmi, nikoliv cenu fiktivní. Cena zjištěná je stanovena především pro účely fiskální, např. pro daň z převodu nemovitostí. Odkázal na ustanovení § 2 odst. 1 zákona o oceňování majetku, dle kterého musí znalec jednoznačně stanovit obvyklou cenu. [celé jméno znalkyně] však uvedla, že pokud neexistují porovnatelné pozemky, tak samozřejmě nelze říci, že jejich hodnota je nulová, ale v takovém případě se vychází z ceny zjištěné. Za situace, kdy by se daný areál nacházel mimo výkupovou čáru, vycházela by znalkyně z výše zrealizovaných prodejů. Opětovně poukázala na skutečnost, že např. při ocenění pozemku v kempu [anonymizována dvě slova] je situace odlišná, neboť se jedná o běžně obchodovatelný pozemek, se kterým může jeho vlastník bez problémů volně obchodovat, oproti pozemkům v tomto případě, jež jsou ve vlastnictví státu a nejsou volně obchodovatelné.

24. Žalovaná dále rozporovala celoroční užívání předmětných nemovitých věcí, kdy uznala užívání části pozemku parc. [číslo] v rozhodném období prosinec 2016 až prosinec 2019 vždy pouze po dobu třech letních měsíců od 15. 6. do 15. 9., a to ve výměře 2 772 m2 s tím, že po zbývající měsíce v roce byl tento pozemek užíván pouze v rozsahu 702 m2, což koresponduje s novou nájemní smlouvou.

25. Z protokolu o kontrole odstranění oplocení a zpřístupnění části areálu volnému průchodu ze dne 14. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná předala žalobci nevyužívanou část pozemku parc. [číslo] původně vymezenou oplocením dle účelu nájmu. Toto oplocení bylo při kontrolním šetření odstraněné, přičemž podezdívky jsou ze strany žalované jako nájemce akceptovány na pozemku celoročně. Pozemek parc. [číslo] je tedy reálně užíván pouze v rozsahu předmětu nájmu dle nájemní smlouvy [číslo] [rok] dle bodu 1b) čl. II. Zbývající výměra pozemku do rozsahu předmětu nájmu je tímto volně přístupná.

26. Ze smlouvy o nájmu pozemků č. [anonymizováno] – [číslo] [rok] ze dne 19. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná obnovili nájemní vztah k předmětným nemovitým věcem, přičemž ohledně pozemku parc. [číslo] v období měsíců leden až červen a září až prosinec pouze o výměře 702 m2. Roční nájemné bylo sjednáno ve výši 33 647 Kč.

27. Z prohlášení Prof. MUDr. [jméno] [příjmení], DrSc., ze dne [datum] bylo zjištěno, že je vlastníkem rekreační chaty vzdálené cca 300 m od hotelu žalované. Přístupová cesta je shodná, v zimních měsících je neudržovaná. Pokud je nasněženo, není možné se k hotelu dostat, v případě námrazy je cesta obtížně sjízdná. Areál hotelu je zčásti oplocen, jinak je volně přístupný.

28. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje jako říční dozor a koordinátor prací na přehradě [anonymizováno]. Kontroly se provádí jednou měsíčně, ale i častěji. Svědek uvedl, že hotel [anonymizována dvě slova] je, respektive býval oplocen. Brána u hotelu bývá v létě otevřená, mimo sezónu je zavřená. Narazil při kontrole i na psa pobíhajícího uvnitř areálu. I přes zimu jsou u hotelu lavice, stoly, sezení, malá chatka, kiosek, ohniště, dětské prolézačky a lodě. Stoly jsou stále umístěné v horní části pozemku. Podrobně popsal a zakreslil průběh oplocení, které se na pozemku nacházelo.

29. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], syna jednatele žalované, bylo zjištěno, že hotel je přístupný v průběhu hotelové sezóny od května do září, část roku od října do dubna je pak hotel zavřený, bez provozu. V letních měsících je tam posezení, nic se tam ale nekoná, mohou ho využít hoteloví hosté. Mimo sezónu se tam nic neděje. Areál není celý oplocený, je přístupný dlouhodobě již několik desítek let. Ze strany od lesa nebyl nikdy plot, je tam chodník, po kterém se lze dostat až do areálu. Brána u příjezdové cesty je otevřená, ale nefunguje, nejde uzamknout, vrata jsou zkřížená. Dále svědek uvedl, že pracuje jako zedník, v areálu otci pomáhá již 13 let, jezdí tam tak maximálně 20 dnů v roce, spíše v létě, v zimě tam není co dělat. Pomáhá s přípravou na sezónu a následně s úklidem po sezóně. Lavice jsou pod střechou hlavní budovy.

30. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], strážného a hlídače areálu žalované, bylo zjištěno, že v hotelu pracuje celý rok, ale nebydlí tam. Naplno je hotel v provozu od června asi do půlky září, po zbytek roku je areál prázdný, na zimu se uklidí a zazimuje. Na části pozemku je u kiosku sezení, děti se tam učí. Areál je od lesa otevřený, je průchozí z obou stran, po cestě i z lesa. Je tak možné se dostat dovnitř. Otevřený je přibližně 10 let. U příjezdové cesty je brána, která je v letních měsících otevřená, zbytek roku je také otevřená, ale je tam přenosná bariéra - zákaz vstupu, která jde obejít. Je to zavřené spíše formálně, křídla brány nejsou uzamykatelná. V letních měsících je tam postavený zahradní nábytek, který se na zimu uklízí ven pod terasu. Konají se tam většinou celý červen školy v přírodě.

31. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Náhrada za bezesmluvní užívání pozemků je z právního pohledu nárokem na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu plnění bez právního důvodu, kdy uživatel pozemků získává užíváním pozemků od jeho vlastníka plnění, k němuž nemá žádný právní důvod, jelikož nemá platně uzavřenou nájemní smlouvu.

33. V daném případě má soud za prokázané, že žalovaná užívala v rozhodném období prosinec 2016 až prosinec 2019 pozemky ve vlastnictví žalobce bez platné nájemní smlouvy, když nájemní smlouva ze dne 15. 10. 2014 byla dne 11. 2. 2016 vypovězena a nová nájemní smlouva je mezi účastníky řízení účinná až ode dne 1. 1. 2020. Žalobce tak vystavil žalované faktury za užívání pozemků v rozhodném období na celkovou částku 171 423 Kč, přičemž žalovaná uhradila částečnými platbami do současné doby celkem 52 000 Kč. Dle shora citovaného ustanovení § 2991 občanského zákoníku se tak žalovaná na úkor žalobce užíváním pozemků bez platné nájemní smlouvy bezdůvodně obohatila, kdy mezi účastníky byla sporná konkrétní výše tohoto obohacení, když žalovaná hradila 2 000 Kč měsíčně, žalobce však požadoval náhradu vyšší, odpovídající původně uzavřené nájemní smlouvě ze dne 15. 10. 2014. Zároveň žalovaná odmítala platit za užívání pozemků žalobce po dobu celého roku v rozsahu pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2, když tvrdila, že pozemek užívala pouze v letní sezóně od 15. 6. do 15. 9., a mimo sezónu jen jeho část o výměře 702 m2.

34. Co se týká pozemků parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], které jsou zastavěné stavbami ve vlastnictví žalované (což vyplynulo i z výpisů z katastru nemovitostí, kdy stavba bez č.p./č.ev. umístěná na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a stavba bez č.p./č.ev. umístěná na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] jsou ve vlastnictví žalované), je nepochybné celoroční užívání žalovanou. Ohledně pozemku parc. [číslo] nakonec soud taktéž dospěl k závěru, že byl žalovanou užíván v rozhodném období celoročně a ve výměře 2 790 m2, tedy shodně jako dle nájemní smlouvy ze dne 15. 10. 2014, kterou byly předmětné pozemky žalované přenechány do užívání za účelem provozování hotelu pro rekreační účely a k užívání a umístění staveb včetně kovového a dřevěného oplocení. Z protokolu o odstranění oplocení vyplynulo, že oplocení bylo odstraněno až na konci roku 2020, do té doby tak byl areál oplocen a žalovanou užíván v rozsahu pozemku parc. [číslo] o výměře 2 790 m2. Obranu žalované spočívající v tvrzení, že areál nebyl uzavřen a byl tak přístupný pro kohokoli, považoval soud za účelovou, vedenou snahou vyhnout se své platební povinnosti vůči žalobci. Vůlí obou stran při uzavírání předchozí nájemní smlouvy bylo stanovení zcela konkrétního rozsahu užívání části pozemku parc. [číslo] kdy v tomto žalovaná bezpochyby pokračovala i po uplynutí výpovědní doby, kdy s žalobcem začala vyjednávat podmínky uzavření nové nájemní smlouvy. Je třeba podotknout, že užívání nemovitostí, v daném případě hotelového areálu určeného k rekreaci, není svou podstatou vázáno na faktické jednotlivé konkrétní užití tohoto areálu, ale je spjato s možností tento areál k danému účelu užívat a využívat. Ač žalovaná po poučení soudu nakonec vymezila zcela konkrétní období každého roku od 15. 6. do 15. 9., kdy uznala, že daný pozemek užívala dle předchozí nájemní smlouvy v rozsahu 2 790 m2 a po zbytek roku jej vlastně nepotřebovala, proto uznala užívání pouze v rozsahu 702 m2, má soud za to, že toto tvrzení se žádným z provedených důkazů žalované nepodařilo prokázat. V řízení byli k rozsahu užívání slyšeni celkem tři svědci, přičemž svědek [příjmení] (syn jednatele) a svědek [příjmení] pouze obecně uváděli, že mimo sezónu je areál nevyužívaný a zazimovaný. Navíc každý z nich vymezil sezónu jiným způsobem, svědek [příjmení] uvedl, že hotel je zavřený od října do dubna, svědek [příjmení] pak uvedl, že hotel funguje od června (celý červen jsou v areálu školy v přírodě) do poloviny září. Oba se pak vyjadřovali k „ formálnímu“ uzavření areálu mimo sezónu nefungující bránou. Naopak svědek [příjmení] podrobně popsal průběh oplocení, uvedl, že areál je mimo sezónu uzavřen bránou, kdy při kontrole narazil i na psa pobíhajícího uvnitř areálu. Je tak zřejmé, že pokud byl areál po celou rozhodnou dobu prosinec 2016 až prosinec 2019 oplocen, mohl sloužit pouze žalované k užívání a provozování hotelu, a to ve stejném rozsahu, jak bylo ujednáno v předchozí nájemní smlouvě, až do 14. 12. 2020, kdy došlo k odstranění oplocení. Proto soud uzavřel, že žalovaná užívala předmětné pozemky v rozsahu 3 300 m2 po dobu celého roku jako doposud.

35. Pokud jde o konkrétní výši náhrady za užívání pozemků, přiklonil se nakonec soud k závěrům znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně], která jak v písemném posudku, tak v rámci svého výslechu zcela jasně a srozumitelně odůvodnila, proč při stanovení výše nájemného vycházela z administrativní ceny a nikoli ceny obvyklé. Srovnávací metodu, kdy se vychází z cen nedávno prodaných porovnatelných nemovitých věcí, nebylo v daném případě dle znalkyně možné použít, neboť na trhu s nemovitostmi nebyly nalezeny obdobné pozemky. Příklady nabídek pronájmů uvedených v posudku a zrealizované nájemné se týkalo zcela odlišných nemovitých věcí, běžně obchodovatelných, nacházejících se nikoli pod výkupovou čarou. Oproti tomu znalec [příjmení] [příjmení] použil k porovnání pozemky zcela odlišné od pozemků žalobce, nezohlednil jejich neobchodovatelnost, ani umístění pod výkupovou čarou. Je však třeba vycházet z faktického stavu, kdy uvedené pozemky nelze prodat a jejich srovnání s pozemky nad výkupovou čarou, které jsou běžně předmětem koupě, prodeje či nájmu, by neodráželo jejich charakter a faktickou neobchodovatelnost, která se následně promítá i do stanovení jejich ceny a z ní odvozeného nájmu. Zároveň znalkyně přesvědčivým způsobem odůvodnila, jak se do výše náhrady za užívání pozemků promítly i jednotlivé faktory, především záporné, zejména neshoda vlastnictví pozemků a staveb, zhoršený přístup přes účelovou komunikaci ve vlastnictví třetí osoby, která je v zimních měsících obtížně sjízdná a neudržovaná, což potvrdil ve svém prohlášení i vlastník chaty sousedící s hotelem. Soud proto vyšel z ceny stanovené za jednotlivá období znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně] a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 31 172 Kč jako rozdíl mezi výslednou výší obvyklého nájemného určenou znaleckým posudkem 83 176 Kč a částečnou úhradou žalované ve výši 52 000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení vypočítaného dle jednotlivých částečných plateb žalované v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

36. Soud při vyhlašování rozsudku opomněl rozhodnout o pariční lhůtě ve výroku I., proto ji podle § 164 o. s. ř. doplnil do písemného vyhotovení rozsudku.

37. Ve zbytku pak byla žaloba co do částky 88 247 Kč včetně rozdílu mezi požadovaným zákonným úrokem z prodlení a jeho přiznanou výší zamítnuta.

38. Zároveň soud zamítl návrh na doplnění dokazování o místní šetření, a to pro nadbytečnost, neboť považuje skutkový stav provedenými důkazy za dostatečně prokázaný.

39. Výrokem III. a IV. pak soud rozhodl o nákladech státu, kdy podle ustanovení § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo na znalečném vyplaceno celkem 28 378,60 Kč, které soud rozdělil mezi účastníky dle poměru úspěchu každého z nich (žalobce byl úspěšný do výše 26% a žalovaná do výše 74%). Žalobci tak uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami na náhradu nákladů státu 21 000 Kč a žalované pak 7 379 Kč.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odstavec 2 o. s. ř. Soud žalobci, který byl ve věci převážně neúspěšný, uložil povinnost zaplatit žalované k rukám jejího zástupce částku 62 841 Kč, což představuje 47,8 % z celkových nákladů řízení ve výši 131 466,50 Kč, které sestávají z 17,5 úkonů právní služby po 5 900 Kč (příprava a převzetí věci, odpor včetně odůvodnění, sdělení žalované k důkazům ze dne 14. 1. 2019, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 27. 5. 2019, otázky na znalce ze dne 26. 7. 2019, návrh na upřesnění otázek ze dne 27. 1. 2020, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 1. 6. 2020, návrh důkazů ze dne 6. 9. 2021, vyjádření ze dne 1. 10. 2021 a ze dne 14. 10. 2021, závěrečný návrh a účast při jednání soudu dne 14. 2. 2019, dne 13. 4. 2021, dne 20. 5. 2021, dne 22. 6. 2021, dne 16. 9. 2021, dne 14. 10. 2021 a dne 26. 10. 2021 – úkonu) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dalších 5 400 Kč představující paušální částky po 300 Kč za 18 úkonů poskytnuté právní služby dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, odpor včetně odůvodnění, sdělení žalované k důkazům ze dne 14. 1. 2019, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 27. 5. 2019, otázky na znalce ze dne 26. 7. 2019, návrh na upřesnění otázek ze dne 27. 1. 2020, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 1. 6. 2020, návrh důkazů ze dne 6. 9. 2021, vyjádření ze dne 1. 10. 2021 a ze dne 14. 10. 2021, závěrečný návrh a účast při jednání soudu dne 14. 2. 2019, dne 13. 4. 2021, dne 20. 5. 2021, dne 22. 6. 2021, dne 16. 9. 2021, dne 14. 10. 2021 a dne 26. 10. 2021 – úkonu) a 21 % DPH. Oproti vyúčtování žalované soud nepřiznal odměnu za 4 úkony poskytnuté právní služby včetně 4 paušálních částek za žádost o odročení jednání, jednání s protistranou o uzavření smíru, sdělení ke smíru a návrh na předvolání svědků, neboť tyto považoval za neúčelně vynaložené, případně nekorespondující s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Poučení