22 CO 93/2022 - 157

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeš a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa], [obec a číslo] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO] sídlem [adresa] o náhradě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení ve výši 562 500 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 26. 1. 2022, č. j. 10 C 135/2021 - 127 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že pro částku 24 435 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 53 122,50 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 435 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá; v dalším se v tomto výroku a ve výroku II. potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 42 553,43 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobci do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 53 122,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.). Výrokem II. zamítl žalobu co do částky 509 377,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Výrokem III. uložil žalované povinnost nahradit žalobci do patnácti dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 46 667,43 Kč k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

2. Proti výrokům II. a III. rozsudku podal žalobce včasné odvolání s odůvodněním, že prokázal dostatečným a věrohodným způsobem skutečnost, že o řízení o zastavení exekuce věděl od samotného počátku a po celou dobu s matkou komunikoval a této udílel pokyny. Připustil, že aktuální výši svého dluhu ve výši cca. 4 miliony Kč se skutečně dozvěděl po svém návratu, když do té doby vyčkával rozhodnutí soudu ve věci zastavení exekuce tak, jak navrhla jeho matka po poučení soudem. Rovněž uvedl, že s matkou skutečně komunikoval příležitostně, že nebyli v každodenním kontaktu, ale toto přece nemůže být skutečností, která by zcela negovala účastnickou výpověď žalobce. Navrhl, aby odvolací soud výrok II. napadeného rozsudku změnil tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobci do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 509 377,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

3. Proti rozsudku podal odvolání i žalovaný, a to do výroku I. a závislého výroku III. V něm uvedl, že poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 11 Nc 3980/2005 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a tím k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě, je naprosto dostačující. Soudem prvního stupně přiznané zadostiučinění ve výši 53 122,50 Kč je naprosto neadekvátní, částka 25 000 Kč za jeden rok řízení rozhodně není přiměřená. Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil k tomu, že poskytnuté zadostiučinění v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za jeden rok je stále aktuální, přičemž částka 20 000 Kč se běžně přiznává v případech, kdy namítané průtahy v řízení trvají více než 15 let. Odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.11.2021 sp. zn. 30 Cdo 2084/2021, kde se soud vyjádřil k nemožnosti překonání závěrů přijatých ve stanovisku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010, a to s ohledem na ekonomický růst v České republice. Navýšení základní částky na 25 000 Kč je tak v rozporu s aktuální judikaturou dovolacího soudu. Navýšení této již zvýšené základní částky o dalších 35 % za šok, který utrpěla matka žalobce poté, co zjistila, že dluh žalobce vyčíslený soudní exekutorkou přesáhl 4 miliony korun českých, je též v rozporu s ustálenou judikaturou, protože nijak nesouvisí s nemajetkovou újmou vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu. Žalovaný dále namítl nesprávné přiznání úroků z prodlení již od [datum], tedy ode dne následujícího po sdělení žalovaného, že žalobci neposkytne odškodnění ve formě peněz. Takto stanovené datum je v rozporu se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého úroky z prodlení náleží poškozenému (žalobci) až po uplynutí doby, kterou má žalovaný k vyplacení náhrady, tedy po šesti měsících od uplatnění nároku u žalovaného, přičemž nárok byl žalobcem uplatněn dne [datum]. Žalovaný se dostává do prodlení teprve marným uplynutím této lhůty, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty mu vzniká povinnost zaplatit žalobci též úrok z prodlení (tedy od [datum]). Žalovaný též namítl, že soud prvního stupně nesprávně stanovil výši náhrady nákladů řízení žalobci, když mu přiznal odměnu za 8 úkonů právní služby včetně odměny za úkon„ výzva k plnění“. Podle ustanovení § 31 odst. 4) zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemá poškozený (žalobce) právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu (žalovaného). Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. změnil tak, že žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 53 122,50 Kč s příslušenstvím, zamítne.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že zatímco odvolání žalovaného zčásti důvodné je, odvolání žalobce důvodné není.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne [datum] žalobce podal proti žalovanému žalobu na zaplacení částky 562 500 Kč s příslušenstvím představující nemajetkovou újmu vzniklou průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 11 Nc 3980/2005, v němž je vedena exekuce, v níž je žalobce povinným a oprávněným je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] se sídlem ve [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země]. Exekuci vede soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], exekutorský úřad [část obce]. Matka žalobce [jméno] [příjmení] jako jeho opatrovnice, navrhla podáním ze dne [datum] doručeným soudu dne [datum], částečné zastavení exekuce co do již uhrazené částky 337 956,81 Kč a nákladů nalézacího řízení 19 656 Kč. Dne [datum] byl soudní exekutorce doručen další návrh na zastavení exekuce podaný žalobcem, který soud posoudil jako doplnění původního návrhu. Teprve usnesením ze dne 17. 4. 2020 sp. zn. 11 Nc 3980/2005 soud exekuci zcela zastavil. K odvolání oprávněného rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. 8. 2020 sp. zn. 11 Nc 3980/2005. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Dále uvedl, že v uvedeném exekučním řízení byla značně překročena rozumná délka řízení, neboť řízení o návrhu na zastavení exekuce probíhalo více než 12,5 roku. Žalobce proto požadoval za období od [datum] do [datum] částku 15 000 Kč, za dobu od [datum] do [datum] částku 150 000 Kč a od [datum] do [datum] částku 7 500 Kč, tedy celkem 172 500 Kč. Žalobce dále požadoval náhradu nemateriální újmy ve výši 30 000 Kč za každý započatý rok řízení, tedy celkem 390 000 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že po celou dobu, kdy soud nerozhodl, byl v nejistotě o výsledku řízení, neboť byl o řízení informován svojí matkou, které udělil plnou moc k řešení pohledávky. Poslední zprávu měl v tom smyslu, že soud by měl zaslat rozhodnutí počátkem roku 2009. Situace byla pro žalobce značně traumatizující, protože po jeho návratu ze zahraničí mu bylo doručeno vyčíslení pohledávky na cca. 4 000 000 Kč, a to přesto, že po celou dobu pobytu mimo Českou republiku zasílal peněžní prostředky na úhradu dluhu podle dohody s původním věřitelem z [datum]. Ve věci byla rovněž nařízena dražba nemovitosti, ke které má žalobce dlouhodobý citový vztah. Žalobce měl i osobní a zdravotní problémy. Věc měla negativní vliv na jeho rodinný život a neblaze působila na jeho psychiku, i psychiku jeho matky. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované, která pouze konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Žalobce však toto odškodnění nepovažuje za dostačující.

6. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Poukázal na to, že žalobce požaduje zadostiučinění ve formě dvou nároků. Jednak se jedná o částku z titulu nesprávného úředního postupu a jednak o částku z odpovědnostního titulu, který však žalobce blíže neodůvodnil. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu újmy. Konstatoval, že v řízení vedeném u soudu prvního stupně o návrhu na zastavení exekuce došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Tím došlo k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. V předmětném exekučním řízení zahájeném dne [datum] byla žalobci ustanovena jako opatrovník jeho matka, která za něj vyřizovala veškeré záležitosti. Matka žalobce podala u soudu dne [datum] návrh na částečné zastavení exekuce. Žalobce se o tomto řízení dozvěděl až v březnu 2018 po jeho návratu ze zahraničí. Teprve od této doby mohla žalobci začít vznikat nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení. Průtahy, které v řízení do té doby nastaly, nemohly žalobci způsobit žádnou nemajetkovou újmu. Protože žalovaný zjistil prodlevu ve smyslu neodůvodněné nečinnosti soudu od července 2019 do března 2020, považoval zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva žalobce za dostatečné. Po aktivním vstupu žalobce do řízení bylo o návrhu na částečné zastavení exekuce rozhodnuto po dvou letech a sedmi měsících. V mezidobí při tom bylo rozhodováno o návrhu žalobce na odklad výkonu rozhodnutí a o jeho žádosti o ustanovení právního zástupce. Skutkově byla věc poměrně složitá a nepřehledná, soud si musel vyžádat řadu podkladů od opatrovnice, žalobce a původního věřitele. K nepřehlednosti přispěly i rozpory v údajích poskytnutých původním věřitelem. Rozhodováno bylo ve dvou stupních. Ohledně nároku na zaplacení úroku z prodlení žalovaný odkázal na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpj 206 [číslo] a namítl, že žalobci náleží úrok z prodlení až od [datum].

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo mezi účastníky nesporné, že u soudu prvního stupně bylo vedeno řízení pod sp. zn. 11 Nc 3980/2005, v němž byla nařízena exekuce, v níž byl žalobce povinným a oprávněnou byla [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [číslo] sídlem [adresa], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země]. Žalobce v řízení původně zastupovala jeho matka [jméno] [příjmení] jako opatrovník, která podala dne [datum] návrh na částečné zastavení exekuce. Opatrovnice žalobce pak podáním z [datum] odvolala své opatrovnictví. Následně bylo zjištěno, že žalobce má adresu v České republice, a z tohoto důvodu soudní exekutorka netrvala na ustanovení opatrovníka žalobci. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce podal u soudní exekutorky návrh na zastavení exekuce dne [datum] Okresní soud v Berouně rozhodl o návrhu na zastavení exekuce usnesením ze dne 17. 4. 2020 sp. zn. 11 Nc 3980/2005 O odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhodoval Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. 8. 2020 sp. zn. 11 Nc 3980/2005, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně částečně změněno. Mezi účastníky nebylo také sporu o tom, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 562 500 Kč dopisem z [datum], který byl téhož dne žalovanému doručen.

8. Z podstatného obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Berouně pod sp.zn. 11 Nc 3980/2005 soud prvního stupně zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [číslo] sídlem [adresa], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země] jako oprávněná podala u zdejšího soudu dne [datum] návrh na nařízení exekuce. Exekučním titulem byl platební rozkaz vydaný Krajským obchodním soudem v [obec] dne 29. 4. 1996, č.j. 69 Ro 1350/95-12, ve prospěch [právnická osoba] proti žalobci jako povinnému ve výši 491 345 Kč s úroky z prodlení a náklady řízení ve výši 19 656 Kč. [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalobcem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. s tím, že ke dni [datum] tato pohledávka představovala pouze jistinu 288 651,84 Kč. Příslušenství bylo ve smlouvě vyčísleno ve výši 0,00 Kč a dále nebylo nijak blíže konkretizováno. [právnická osoba] pak postoupila na oprávněnou společnost pohledávku vyplývající z výše uvedeného platebního rozkazu ve výši 491 345 Kč s příslušenstvím Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 18. 5. 2005 sp. zn. 11 Nc 3980/2005 nařídil exekuci vůči žalobci jako povinnému pro pohledávku ve výši 491 345 Kč s úrokem z prodlení e výši 25 % od [datum] do zaplacení a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 19 656 Kč. Usnesení nabylo právní moci až [datum]. S ohledem na to, že soudu nebyl znám pobyt žalobce, sdělila matka žalobce [jméno] [příjmení] dne [datum], že souhlasí s ustanovením opatrovníkem, a že má od žalobce plnou moc k veškerému úřednímu jednání a podepisování. Usnesením ze dne 27. 9. 2007 sp. zn. 11 Nc 3980/2005 proto byla [jméno] [příjmení] ustanovena opatrovníkem žalobce. V rámci dožádaného výslechu u Okresního soudu ve [obec] dne [datum] [jméno] [příjmení] sdělila, že se žalobce zdržuje více jak 10 let v zahraničí a občas se jí ozve. Dále uvedla, že žalobce již není povinen hradit částku dle platebního rozkazu s ohledem na uznání dluhu z [datum] vůči [právnická osoba], podle něhož k tomuto dni činil dluh 480 141,84 Kč, který se žalobce zavázal splácet po 3 000 Kč měsíčně. Matka žalobce současně toto uznání soudu předložila. Dále poukázala na potvrzení [právnická osoba], podle něhož bylo k [datum] na dluh zaplaceno 337 956,81 Kč. [jméno] [příjmení] rovněž předložila doklad o tom, že [datum] uhradila za žalobce náklady řízení ve výši 19 656 Kč. [jméno] [příjmení] pak podáním doručeným soudu dne [datum] navrhla částečné zastavení exekuce co do částky 337 956,81 Kč a nákladů řízení s odkazem na svůj výslech dne [datum]. Oprávněná podáním doručeným soudu [datum] sdělila, že mělo být na dluh zaplaceno 236 500 Kč, a že požádala [právnická osoba] o vysvětlení. Oprávněná pak podáním doručeným soudu [datum] rovněž navrhla částečné zastavení exekuce co do částky 281 500 Kč jako úroků ve výši 25 % ročně z částky 491 345 Kč od [datum] do [datum]. Matka žalobce v podání doručeném soudu [datum] namítla, že žalobci nebylo oznámeno postoupení pohledávky, a že řádně splácel dluh podle dohody [právnická osoba] S ohledem na to, že na dluh již bylo uhrazeno 416 499 Kč, namítala neplatnost smluv o postoupení a neplatnost úroku. Dále uvedla, že se nikoliv jako opatrovník, ale jako matka cítí morálně povinna dluh zaplatit. Podle potvrzení [právnická osoba] bylo ke dni [datum] zaplaceno na dluh celkem 384 157,37 Kč. Při ústním jednání konaném dne [datum] matka žalobce sdělila, že stále platí [právnická osoba] 3 000 Kč měsíčně. Souhlasila s tím, že opětovně doloží dohodu s [právnická osoba] z [datum]. Podáním ze dne [datum] matka žalobce navrhla zastavení exekuce co do částky 425 500 Kč. Přípisem ze dne [datum] pak sdělila, že s [právnická osoba] neúspěšně telefonicky řešila nesrovnalosti. Oznámili jí, že jí mělo být dne [datum] sděleno, že dluh byl v roce 2003 prodán, a [právnická osoba] jí proto navrhuje vrátit 186 000 Kč, s čímž nesouhlasila, neboť celý dluh již téměř zaplatila. Ze sdělení banky z [datum] soud prvního stupně zjistil, že za žalobce hradila splátky jeho matka. Soud dle pokynu z [datum] vyzval [právnická osoba], aby sdělila, na základě čeho přijímala platby od matky žalobce. Tento pokyn byl vypraven [datum]. [příjmení] přípisem z [datum] potvrdila, že pohledávku za žalobcem postoupila, a přesto eviduje platby od matky žalobce ve výši 141 000 Kč. Matka žalobce podáním doručeným soudu [datum] opětovně vznesla námitky ohledně postoupení pohledávky, a nařízení výkonu rozhodnutí. Současně navrhla zastavení exekuce v celém rozsahu. V podání doručeném soudu dne [datum] sdělila, že si nevyzvedla z banky částku 186 000 Kč, protože ji uhradila na dluh a nesouhlasila s jejím vrácením. Ve věci psala podání za pomoci advokáta, přičemž [právnická osoba] na její žádosti nereagovala. Dále uvedla, že žalobce dluh poctivě splácel a ona jej chtěla doplatit podle splátkového kalendáře. Proto vše prodala a zbyl jí jen důchod 10 703 Kč. Dále sdělila, že její zdravotní stav jí nedovoluje se věcí dále zabývat. Věc byla přidělena [datum] novému soudci. Soud poté řešil, zda matka žalobce odvolala svůj souhlas být opatrovníkem. Přípisem doručeným soudu [datum] matka žalobce sdělila, že i nadále bude opatrovníkem žalobce. Dne [datum] pak žádala telefonicky o prodloužení lhůty k vyjádření s ohledem na její dovolenou. Podáním doručeným soudu [datum] matka žalobce namítla, že žalobci nebylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky, protože byl v té době již dlouhodobě v cizině. Matka žalobce opětovně předložila soudu uznání dluhu z [datum]. Dne [datum] byla věc přidělena nové soudkyni. Přípisem z [datum] soud vyzval oprávněnou, aby předložila smlouvu o postoupení pohledávek, a vysvětlila rozpory v postoupení. Současně učinil dotaz na [právnická osoba], zda eviduje platby od matky žalobce, a požádal o jejich vyčíslení ke dni převodu včetně příslušenství. [příjmení] přípisem z [datum] sdělila, že postoupena byla pouze jistina úvěru ve výši 288 641,84 Kč, a že po postoupení pohledávky matka žalobce hradila bez právního titulu pravidelně 3 000 Kč měsíčně, a uhradila celkem 186 000 Kč. Z této částky banka zaslala [právnická osoba] s.r.o. v listopadu 2008 částku 45 000 Kč, a zbytek 141 000 Kč byl převeden do mimořádných výnosů banky. Věc poté převzala nová soudkyně. Přípisem doručeným soudu dne [datum] a dne [datum] vznesla soudní exekutorka dotaz, zda může pokračovat v exekuci prodejem nemovitých věcí žalobce. Věc byla [datum] přidělena nové soudkyni. S ohledem na dotaz soudu, sdělila matka žalobce telefonicky dne [datum], že i nadále bude opatrovníkem. Dne [datum] pak telefonicky sdělila, že již nebude opatrovníkem žalobce, protože žalobce s ní nekomunikuje a nic o něm neví. Podáním doručeným soudu [datum] matka žalobce odvolala své opatrovnictví s odkazem na svůj zdravotní stav. Soudní exekutorka sdělila dne [datum] soudu, že žalobce má adresu v České republice, a proto netrvá na ustanovení opatrovníka. Žalobce podáním ze dne [datum] a doručeným soudu [datum] požádal o ustanovení právního zástupce s ohledem na jeho zdravotní stav, kdy trpí poškozením sítnice, nemá finanční prostředky a je bez práce. Soud následně řešil žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků, jak vyplývá z pokynu z [datum]. Žalobci byly na žádost jeho právního zástupce z [datum] zaslány dne [datum] listiny, které byly přiloženy k návrhu na zahájení exekuce. Soudní exekutorka přípisem z [datum] předložila soudu návrh žalobce na zastavení exekuce, který u ní podal [datum]. Věc pak byla opět předána dne [datum] nové soudkyni. Soud poté dne [datum] vyzval žalobce ke sdělení, zda trvá na ustanovení zástupce. K žádosti soudu oprávněná poskytla oznámení o postoupení pohledávky od původního věřitele ([právnická osoba]). Soud pak usnesením ze dne [datum] zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce. Žalobce podáním doručeným soudu [datum] doplnil svůj návrh na zastavení exekuce. Současně namítl, že oprávněná nemá nárok na zaplacení úroků a předložil přehled měsíčních splátek. Ústní jednání nařízené na [datum] bylo odročeno z důvodu nemoci soudkyně. Podáním doručeným soudu [datum] soudní exekutorka předložila soudu návrh žalobce na odklad exekuce spolu s vyčíslením dluhu, který podle soudní exekutorky činil 4 102 719,39 Kč. Z usnesení soudní exekutorky z [datum] je zřejmé, že [datum] nařídila dražební jednání na dražbu nemovitostí žalobce, proti kterému podal žalobce odvolání dne [datum] Soudní exekutorka proto dražbu odložila na neurčito. Soud dle pokynu ze dne [datum] požádal [právnická osoba] o sdělení, kolik bylo uhrazeno na dluh žalobce do postoupení pohledávky na [právnická osoba], kolik po tomto postoupení a jaká částka byla z této částky zaslána uvedené společnosti, a zda byl dluh úročen. Podáním doručeným soudu dne [datum] [právnická osoba] sdělila, že doklady byly s ohledem na desetiletou skartační lhůtu skartovány, případně předány [právnická osoba], s.r.o. a odkázala na své vyjádření z [datum]. Dále uvedla, že náklady řízení byly uhrazeny v prosinci 1998. Soud usnesením ze dne [datum] odložil předmětnou exekuci do pravomocného skončení řízení o návrzích povinného a oprávněné na zastavení exekuce. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Při ústním jednání konaném dne [datum] žalobce dodatečně schválil plnění poskytnutá jeho matkou bance. Žalobce uvedl, že v [země] byl od roku 1998 do [datum] a s matkou komunikoval pouze příležitostně. Při svém výslechu žalobce uvedl, že se vrátil do České republiky, protože jeho matka utrpěla mozkovou mrtvici. Tehdy u ní našel dopis z listopadu nebo prosince 2017 a teprve z této listiny se dozvěděl o vedené exekuci a dovodil, že celá situace vznikla kvůli problému s [právnická osoba] Žalobce pak začal zjišťovat, o co se jedná. Soud dle pokynu soudkyně z [datum] vyzval soudní exekutorku k vyčíslení nákladů exekuce a usnesením ze dne [datum] zastavil exekuci v celém rozsahu. Oprávněná se proti tomuto usnesení odvolala podáním doručeným soudu [datum]. Spis byl dne [datum] předložen odvolacímu soudu. Jednání nařízené původně na [datum] bylo na žádost žalobce odročeno na [datum]. Žalobce podáním doručeným soudu [datum] předložil soudu doklady o dalších třech platbách, a proto bylo nařízeno další jednání na [datum] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31.8.2020 sp. zn. 11 Nc 3980/2005 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že exekuci zastavil co do částky 436 703,16 Kč a 25 % úroků a nákladů řízení. Současně zamítl návrh žalobce na zastavení exekuce co do částky 54 641,84 Kč, neboť ten nedoložil, že by tuto částku uhradil. Toto usnesení nabylo právní moci [datum].

9. V řízení před soudem prvního stupně bylo dále zjištěno, že výzvou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 562 500 Kč představující náhradu nemajetkové újmy. Žalovaný ve stanovisku ze dne [datum] konstatoval, že v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 11 Nc 3980/2005 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Podle žalovaného je konstatování nesprávného úředního postupu v tomto případě odpovídající formou odškodnění, a proto odmítl nahradit žalobci škodu v penězích. [jméno] [příjmení] ve svých písemných prohlášeních ze dne [datum] a [datum] zaslaných soudu prvního stupně uvedla, že se žalobcem byla pořád v kontaktu, často jí volal a dlouze si povídali. Vždy se ptal na splácení úvěru, resp. na půjčku řešenou u Okresního soudu v Berouně. Žalobce jí posílal dolary na účet, které proměnila na české koruny a platila úvěr v [právnická osoba] Najednou jí přišla pozvánka od soudu z [obec], a při jednání pak vysvětlovala, že žalobce splácí dluh [právnická osoba] Soudkyně od ní vyžadovala doklady, a pak se dlouho nic nedělo. Poté byla opět pozvána na jednání do [obec]. Celou dobu byla v kontaktu se žalobcem pouze telefonicky. Mladý soudce jí pak řekl, že vše potřebné zařídí, a že má čekat na další pozvání. [jméno] [příjmení] pak žalobci řekla, že bude čekat, žalobce ale po ní žádal, aby nečekala a na soud zavolala. Žalobce ve svém písemném prohlášení uvedl, že mu jeho matka nechtěla sdělit obsah dopisu z roku 2017. Důvodem byl šok, který rovněž zažil, když se s jeho obsahem seznámil. Tento šok plynul ze zjištění, že jeho veškerá snaha vyřešit nedorozumění týkající se údajného neplacení splátek byla marná. Protože se pravidelně platil úvěr, společně s matkou předpokládali, že návrh na zastavení exekuce bude kladně vyřízen. Z tohoto důvodu bylo šokující sdělení soudu, že pohledávka oprávněné činí 4 mil. Kč, bylo to neuvěřitelné a jako zlý sen. Tato informace jeho matku zdeptala, hluboce zasáhla a ve finále zlomila, což se projevilo zhoršením jejího zdravotního stavu. Matka proto utrpěla během dvou měsíců mozkovou mrtvici s trvalými následky a 4. stupněm závislosti na péči.

10. Žalobce ve své výpovědi před soudem prvního stupně uvedl, že dlouhodobě pobýval v [země]. Odcestoval tam, aby vydělal peníze a splatil dluh. Nikdo jej nenutil vypovídat tak, jak vypovídal u soudu dne [datum]. Námitky proti protokolaci nevznesl. Žalobce k obsahu daného protokolu uvedl, že to bylo špatně pochopeno, protože svoji výpověď myslel tak, že o celé záležitosti věděl po celou dobu, kdy byl v zahraničí. Matka jej informovala vždy, když jí zavolal. Dával jí instrukce, co má činit, a předpokládal, že tak činí. Ptal se jí, jak proběhlo jednání, a říkal jí, aby na druhé jednání vzala doklady o zaplacení, které schovávala. Také říkal, že je nesmysl, aby platil nějaké firmě, když vše splácí [právnická osoba] Matka na jeho pokyn vezla k soudu dohodu s [právnická osoba] Matka mu poté říkala, že proběhlo jednání, na které se protistrana nedostavila, že soud přijal doklady a že bude vyrozuměna o dalším postupu. To se mu však nezdálo, a proto ji nutil, aby zavolala na soud, kdy bude další jednání. Žalobce zasílal matce finanční prostředky na úhradu dluhu, a to i přes souseda. Matka za ním byla v [země] na návštěvě. Žalobce spoléhal na to, že když vše platí, je dluh vyřešen. Peníze posílal jen do roku 2002 Nicméně posléze zjistil, že dluh zaplacen není a že narostl do obrovské částky. Je pravdou, že jeho matka prodala nějakou nemovitost a možná z těchto prostředků něco vyplatila, žalobce ale o tom nic blíže nevěděl. Nemohl věc řešit osobně, protože nemohl odcestovat z [země] kvůli práci, která trvala až do roku 2016. Nakonec se vrátil domů, neboť jeho matka prodělala [datum] mozkovou mrtvici. Žalobce se domníval, že to bylo v důsledku zprávy, že soudní řízení není ukončeno. Situace byla pro žalobce ponižující, a takto ji vnímala i jeho matka. Někdy v listopadu nebo prosinci 2017 došel matce dopis, ohledně něhož mu naznačovala, že jí něco přišlo, ale nechtěla nic konkrétního říkat, a chtěla vše vyřídit sama. Nechtěla do toho žalobce zasvěcovat, protože jí to bylo trapné. Poté, co se žalobce vrátil [datum] ze zahraničí, zjistil, že přišel dopis ohledně nařízení exekuce na rodinnou chatu se zahradou, kterou vybudovali, a že dluží 4 000 000 Kč. Tato skutečnost žalobce šokovala. Když mu pak byl následně doručen dne [datum] dopis ohledně prodeje nemovitosti, myslel si, že dostane infarkt. Pokud jeho matka v roce 2018 uváděla, že s ním není v kontaktu, bylo to možná proto, že pro ni bylo vše šokující a myslela si, že to zvládne sama vyřešit. Žalobce s matkou předpokládali, že proběhne nějaké další jednání, ale nečekali, že částka bude činit přes 4 000 000 Kč. Žalobce se v současné době o matku stará a její stav vyžaduje 24hodinovou péči, protože má 4. stupeň závislosti. Žalobce má invalidní důchod 4 200 Kč, a z tohoto důvodu i žádal o ustanovení advokáta.

11. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] v řízení před soudem prvního stupně vypověděl, že je kamarádem žalobce ze školy a jsou velice blízcí přátelé. Žalobci bylo ukřivděno, protože zakoupil veterinární ordinaci v [obec], kterou mu pak ale v restituci vzali. Protože měl kvůli tomu půjčku v bance, musel ji zaplatit. Snažil se najít si práci. [příjmení] mohl bance splácet, odjel někdy v roce 1998 do [země] jako pomocná síla na stavbu. Tehdy chodil s nějakou dívkou a plánovali svatbu. Protože ale odjel do Ameriky, ze svatby sešlo. Jeho matka za ním jezdila, a když se s ní svědek potkal, bavili se, jak se žalobce má. Svědek byl s matkou žalobce v telefonickém kontaktu a nepravidelně se potkávali. Bavili se o tom, jak se žalobci daří a dále probírali zdraví. Svědek byl rovněž v nepravidelném telefonickém kontaktu se žalobcem. Svědek se jej ptal, jak to vypadá s placením jeho dluhu. Žalobce mu říkal, že posílá matce peníze a že jí dal hotovost, když u něj byla. Jinak se o dluhu nebavili. Matka žalobce pak svědkovi potvrdila, že dostala peníze na splácení dluhu, který splácí. Dluh platila do nějakého roku, ale potom přestala, protože byla v [obec] nebo v [obec] na soudě kvůli neplacení dluhu. Říkala svědkovi, že údajně [právnická osoba] dluh někomu prodala, takže se divili, že to pořád platí. Bylo jí řečeno, že bude další jednání, ale pořád čekala, že jí někdo něco pošle. Jednou se o věci bavil se žalobcem, který říkal, že neví, kam posílají peníze, že je posílali bance, ale ta jejich dluh prodala někomu jinému. Proto říkal matce, aby přestala platit. Blíže se o tom s matkou žalobce svědek nebavil. Svědek věděl, že byla nějaká exekuce, ale nevěděl, zda byla proti paní [příjmení]. Dále uvedl, že to pak podala anglická společnost na ni, ale svědek nevěděl, na koho vlastně byl dluh. Minulý rok mu žalobce říkal, že má exekuci a pak dluh zaplatil. Svědek mu na to půjčil peníze, jednalo se o 50 000 nebo 60 000 Kč. Před tím se svědek bavil se žalobcem o exekuci v době, když byl soud a dluh měl činit 4 000 000 Kč. V roce 2017 dostala matka žalobce cévní mozkovou příhodu. Přiznala se, že tajila, že dluh žalobce vyskočil na 4 000 000 Kč. Proto se na začátku roku 2018 zhoršil její zdravotní stav. Na základě toho se potom žalobce vrátil domů. Zdravotní stav matky žalobce je v současné době vážný a není schopna se o sebe postarat. Žalobce ji krmí, musí s ní chodit na záchod, sprchovat ji a vařit jí. Když byl svědek u ní na návštěvě, chvíli jej poznávala, chvíli ne. Pokud jde o exekuci, žalobce byl naštvaný, do jaké situace se dostal.

12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle § 13 odst. 1, 2 a § 31a odst. 1 až 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů tak, že v projednávané věci se žalobce domáhal po žalovaném nahrazení nemajetkové újmy, která mu vznikla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v průtazích v řízení o návrhu na (částečné) zastavení exekuce. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného podáním ze dne [datum] a do doby vyhlášení rozsudku jeho nárok nebyl žalovaným uspokojen. Matka žalobce, která mu byla ustanovena jako jeho opatrovník, navrhla podáním doručeným soudu [datum] částečné zastavení exekuce. Tento návrh posléze doplnila podáním doručeným soudu [datum] a navrhla zastavení exekuce v celém rozsahu. K tomuto návrhu se připojil sám žalobce podáním doručeným soudní exekutorce dne [datum] O návrhu na zastavení exekuce bylo pravomocně rozhodnuto až po dvanácti letech a šesti měsících, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci [datum]. Důvodem byly průtahy na straně Okresního soudu v Berouně, které byly způsobeny jednak rozdílnými údaji, sdělovanými k věci původním věřitelem žalobce, a dále výměnou soudců, kteří měli daný spis na starosti. V době, kdy opatrovnice žalobce podala návrh na částečné zastavení exekuce, neplatila žádná lhůta, do kdy by měl soud o návrhu na zastavení exekuce rozhodnout, a tato lhůta nebyla do zákona zakotvena ani následně. Soud měl proto povinnost rozhodnout o návrhu v přiměřené lhůtě ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Jestliže opatrovnice žalobce podala u soudu dne [datum] návrh na částečné zastavení exekuce co do částky 337 956,81 Kč a nákladů řízení 19 656 Kč, a k tomuto návrhu se připojila oprávněná, která podáním doručeným soudu [datum] navrhla částečné zastavení exekuce co do částky 281 500 Kč jako úroků z prodlení, bylo možné předpokládat, že s ohledem na důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1, písm. g) a h) o.s.ř. bude ve věci nařízeno jednání ve smyslu § 269 odst. 2 o.s.ř. Toto jednání se mohlo konat s ohledem na obvyklou obsazenost jednacích síní a vytížení příslušného soudce za cca. 2 měsíce poté, co návrh došel soudu, tedy do [datum], resp. do [datum]. S ohledem na pochybnosti ohledně výše zaplacených splátek žalobcem a matkou žalobce na dluh a ohledně toho, zda je úvěr úročen, jakož i ohledně skutečnosti, zda postoupení pohledávky bylo žalobci řádně oznámeno, měl soud současně s nařízením jednání učinit dotaz na [právnická osoba] jako původního věřitele, kterému bylo i po postoupení pohledávky placeno, kolik bylo celkově na dluh zaplaceno, a kdy byly uhrazeny jednotlivé splátky. Takto to i ostatně učinil soud dle pokynu z [datum], na který [právnická osoba] reagovala přípisem doručeným soudu dne [datum] [právnická osoba] v tomto přípise sděluje, že dokumenty již byly skartovány, nicméně pokud by soud vyzval banku dříve, doklady by byly soudu k dispozici před termínem jednání, neboť [právnická osoba] odpověděla na výzvu soudu během jednoho týdne. Současně měl soud ještě před konáním jednání vyzvat opatrovnici žalobce, aby doložila jednotlivé platby, tak jak je následně předložil sám žalobce poté, co vstoupil do řízení. Soud pak měl již od počátku zahájení exekučního řízení k dispozici Smlouvu o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], s.r.o., ze které vyplývá, že předmětem postoupení byla pouze pohledávka za žalobcem ve výši jistiny 288 641,84 Kč, tedy bez jakýchkoliv úroků a nákladů řízení. Proto by bylo možné při ústním jednání o návrhu na částečné zastavení exekuce bez dalšího rozhodnout. S ohledem na 30denní lhůtu pro odeslání písemného vyhotovení rozhodnutí ve smyslu § 158 odst. 4 o.s.ř., mělo být toto rozhodnutí doručeno účastníkům nejpozději do [datum]. Účastníci by pak měli 15denní lhůtu podle § 204 odst. 1 o.s.ř. pro podání odvolání, tedy by jej mohli podat nejpozději do [datum]. Následně by bylo odvolání zasláno protistraně k případnému vyjádření, a po 15 dnech by spis mohl být předložen k rozhodnutí odvolacímu soudu Odvolací soud by obdobně jako soud prvního stupně nařídil jednání opět do cca. dvou měsíců, tj. do [datum], a do 30 dnů by pak vyhotovil rozhodnutí, které by bylo nejpozději do [datum] doručeno účastníkům. Nejpozději do tohoto termínu by tedy bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu opatrovnice žalobce. Na základě provedeného dokazování dospěl soud prvního stupně k tomu, že žalobce se dozvěděl o návrhu na zastavení exekuce v průběhu května 2018. S ohledem na to, že o návrhu mělo být rozhodnuto do [datum] a řízení pravomocně skončilo až [datum], dospěl soud prvního stupně k závěru, že celá doba dvou let a pěti měsíců než bylo soudem rozhodnuto (tj. od [datum] do [datum]) je průtahem v řízení, za který žalobci náleží náhrada nemajetkové újmy ve smyslu § 31a zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Vzhledem k tomu, že soudu trvalo vydání rozhodnutí o (částečném) zastavení exekuce přes dvanáct let, což je doba mnohonásobně překračující dobu, kdy mělo být rozhodnuto, je třeba vycházet z nejvyšší hranice základní sazby, tedy z částky 20 000 Kč. Se zohledněním inflace tato částka činí 25 000 Kč. S ohledem na výše uvedené je tedy v posuzovaném případě nutno vycházet při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění z částky 25 000 Kč za rok průtahů, tedy 2 083 Kč za jeden měsíc průtahů. Za první dva roky je pak s ohledem na závěry obsažené ve stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 třeba celkovou částku 50 000 Kč snížit o polovinu. Z tohoto důvodu žalobci náleží za první dva roky, tj. od [datum] do [datum] částka 25 000 Kč, a za zbývajících pět měsíců, tj. za [datum] až [datum] částka 10 415 Kč (tj. 5 x 2 083 Kč). Základní částka, která by náležela žalobci za průtahy v řízení tak činí 35 415 Kč. Soud prvního stupně při své úvaze ohledně nároku žalobce současně přihlédl k tomu, že žalobce pobýval od roku 1998 v zahraničí, a za žalobce řešila dluh jeho matka, které posílal peníze pouze do roku 2002. Exekuci a její zastavení pak sám začal řešit až po svém návratu v roce 2018. V případě, že by žalobce poukazoval své matce finanční prostředky za účelem splacení dluhu, nesplácela by [jméno] [příjmení] pouze částku 3 000 Kč měsíčně, ale mohla ji uhradit v několika větší úhradách nedlouho poté, co žalobce odjel do zahraničí. Soud z tohoto důvodu snížil základní částku o 10 %. Soud prvního stupně dále přihlédl ke skutkové složitosti věci, kdy bylo třeba zjistit, zda je dluh úročen, zda došlo k řádnému oznámení o postoupení pohledávky a dále spočítat jednotlivé platby na dluh žalobce. Vyjádření banky ohledně částečných plateb pak nebylo vždy jasné. Soud prvního stupně z tohoto důvodu ponížil základní částku o dalších 10 %. Soud prvního stupně však rovněž přihlédl ke skutečnosti, že soudní exekutorka z důvodu nepřiměřeně dlouhé doby, než soud ve věci rozhodl, vyčíslila (nesprávně) pohledávku oprávněné na částku přes 4 mil. Kč. Žalobce z tohoto důvodu utrpěl šok a musel se aktivně bránit dalším krokům soudní exekutorky, která nařídila exekuci prodejem nemovitých věcí žalobce. Soudní exekutorka se již od května 2017 dotazovala, zda může pokračovat v exekuci tímto způsobem, a za další dva roky vydala dne [datum] dražební vyhlášku. Žalobce pak z tohoto důvodu musel podat proti usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání odvolání a návrh na odklad exekuce. Soudní exekutorka poté jeho návrhu vyhověla. V případě že by o návrhu na částečné zastavení exekuce bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě, tato situace by vůbec nenastala. Soud proto zvýšil základní částku o 35 %. Soud prvního stupně dále navýšil základní částku o dalších 35 %, a to proto, že z provedených důkazů je zřejmé, že matka žalobce rovněž utrpěla šok poté, co zjistila, že soudní exekutorka vyčíslila dluh žalobce na částku přes 4 mil. Kč. Protože chtěla situaci vyřešit sama, nesdělila ji žalobci, nicméně tím došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu a posléze utrpěla mozkovou příhodu. Tato skutečnost vyplývá jednak z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení], a jednak z výpovědi žalobce. Matka žalobce má nyní 4. stupeň závislosti, a je tedy na žalobci plně závislá, a ten jí poskytuje 24hodinovou péči. Naproti tomu soud prvního stupně nepřihlédl k tomu, že žalobce před tím, než odjel do USA za prací, měl před svatbou, ze které se sešlo. Soud má za to, že svatba se nekonala z důvodu pobytu žalobce v zahraničí, která však nesouvisela s délkou rozhodování soudu o návrhu na zastavení exekuce, ale s tím, že se žalobce snažil zajistit si peníze na splacení samotného dluhu u [právnická osoba] Ze stejného důvodu soud prvního stupně nezohlednil zdravotní problémy žalobce, které nemají příčinu v délce trvání řízení o zastavení exekuce. V řízení nebylo prokázáno, že by se zdravotní stav žalobce zhoršil až po návratu do České republiky, tedy poté, co se dozvěděl o probíhajícím řízení o návrhu na zastavení exekuce. Celkem proto soud prvního stupně navýšil základní částku 35 415 Kč o 50 % (tj. - 10 %, - 10 %, + 35 %, + 35 %), tedy o částku 17 707,50 Kč. Za celé období nesprávného úředního postupu tak žalobci vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši celkem 53 122,50 Kč (35 415 Kč + 17 707,50 Kč). Soud prvního stupně proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku) a ve zbývajícím rozsahu nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy zamítl (výrok II. rozsudku). Soud prvního stupně přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení ve výši podle § 1970 o. z. ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., protože žalovaný je v prodlení se splněním peněžitého závazku. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení nemajetkové újmy výzvou ze dne [datum]. Žalovaný stanoviskem ze dne [datum] odmítl poskytnout žalobci odškodnění ve formě peněz, a pouze konstatoval nesprávný úřední postup soudu. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že se žalovaný v okamžiku, kdy sdělil žalobci, že mu neposkytne peněžité plnění, dostal následujícího dne do prodlení, a proto mu vznikla povinnost od [datum] zaplatit žalobci i úrok z prodlení v zákonné výši. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť neúspěch žalobce závisel na úvaze soudu a přísluší mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Žalobci vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a dále za náklady právního zastoupení, jež představují mimosmluvní odměnu za 8 úkonů právní služby po 3 100 Kč z hodnoty sporu 50 000 Kč (dle § 9 odst. 4, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za 1 x převzetí a přípravu zastoupení, 1 x výzvu k plnění, 1 x sepis žaloby, 2 x účast na ústním jednání [datum], které přesáhlo dvě hodiny, 1 x vyjádření z [datum], 1 x účast při dožádaném výslechu a 1 x účast na jednání dne [datum] dále náhradu hotových výdajů za 8 úkonů právní služby po 300 Kč (dle § 13 odst. 4 vyhlášky), a dále náhradu cestovních výdajů a náhradu za ztrátu času včetně 21% DPH.

13. Odvolací soud doplnil dokazování protokolem o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum] v řízení vedeném pod sp. zn. 11 Nc 3980/2005, z něhož zjistil, že žalobce jako povinný při svém výslechu před exekučním soudem uvedl, že„ se z [země] vrátil hlavně proto, že v březnu 2018 jeho matka utrpěla mozkovou mrtvici. Vrátil se tedy do domu, kde bydlela. Po svém návratu u ní našel dopis z listopadu nebo prosince 2017, jednalo se o obálku se zeleným pruhem. Teprve z této listiny se dozvěděl o vedené exekuci, z čehož dovodil, že celá situace vznikla původně z problému s [právnická osoba], neboť není do dnešního dne vyřešena. V souvislosti s tím začal následně zjišťovat, o co se konkrétně jednalo a dohledal k tomu listiny, které předal svému právním zástupci.“ Odvolací soud dále z podání opatrovnice žalobce ze dne [datum] zaslaného do spisu sp. zn. 11 Nc 3980/2005 vedeného u soudu prvního stupně zjistil, že„ povinný si závazek plnil u banky, o čemž ani povinný nevěděl, neboť banka plnění přijímala ve smyslu dohody o splátkách.“ 14. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, i odvolací soud má tak za prokázané, že Krajský obchodní soud v [obec] vydal dne [datum] platební rozkaz, kterým bylo žalobci uloženo zaplatit [právnická osoba] částku 491 345 Kč s úroky z prodlení a náklady řízení ve výši 19 656 Kč. Žalobce čerpal úvěr u [právnická osoba] v souvislosti s pořízením nemovitosti. Tato nemovitost však byla vrácena v restituci, a žalobce proto přestal úvěr hradit. Žalobce svůj dluh vůči [právnická osoba] písemně uznal dne [datum], kdy k tomuto dni činila výše jeho dluhu 480 141,84 Kč. Žalobce se současně zavázal dluh splácet po 3 000 Kč měsíčně a banka mu odpustila úroky. Matka žalobce pak za žalobce uhradila dne [datum] náklady řízení dle platebního rozkazu ve výši 19 656 Kč. Protože si žalobce chtěl vydělat finanční prostředky na úhradu dluhu, odjel v roce 1998 do [země]. Ve splácení dluhu [právnická osoba] pak pokračovala matka žalobce [jméno] [příjmení]. Žalobce zasílal matce finanční prostředky v dolarové měně, naposledy dne [datum]. Matka navštívila žalobce v [země] třikrát, a to v letech 1999, 2003 a 2004 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] postoupila část své pohledávky, a to ve výši jistiny 288 651,84 Kč na [právnická osoba], s.r.o.. Tato společnost postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku podle výše uvedeného platebního rozkazu ve výši celkem 491 345 Kč, a to i s úrokem z prodlení a náklady řízení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalobce se v dané době již zdržoval v zahraničí, a proto mu nebylo ani jedno oznámení o postoupení pohledávky doručeno. Okresní soud v Berouně nařídil exekuci vůči žalobci usnesením ze dne 18. 5. 2005 sp. zn. 11 Nc 3980/2005 pro celou pohledávku ve výši 491 345 Kč s příslušenstvím ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako oprávněné. S ohledem na to, že soudu nebyl znám pobyt žalobce, byla mu usnesením ze dne 27. 9. 2007 sp. zn. 11 Nc 3980/2005 ustanovena opatrovníkem jeho matka. Žalobce o vedené exekuci nevěděl. [jméno] [příjmení] podáním doručeným soudu dne [datum] navrhla částečné zastavení exekuce co do částky 337 956,81 Kč a nákladů řízení, a to s ohledem na její splácení předmětného dluhu [právnická osoba] Oprávněná společnost z téhož důvodu navrhla podáním doručeným soudu [datum] částečné zastavení exekuce co do částky 281 500 Kč jako úroků ve výši 25 % ročně z částky 491 345 Kč od [datum] do [datum]. V průběhu roku 2017 se soudní exekutorka rozhodla realizovat exekuci prodejem nemovitostí žalobce. Koncem roku 2017 byl matce žalobce doručen dopis, že dluh žalobce činí 4 mil. Kč. Matka žalobce odvolala svůj souhlas být nadále opatrovníkem žalobce a v březnu 2018 ji postihla mozková mrtvice. Žalobce se z tohoto důvodu vrátil [datum] do České republiky. Někdy po návratu se dozvěděl o probíhajícím exekučním řízení a o tom, že je vůči němu uplatňována pohledávka ve výši 4 mil. Kč. Dne [datum] žalobce požádal o ustanovení zástupce. Žalobce podal dne [datum] návrh na zastavení celé exekuce. Soudní exekutorka vydala dne [datum] dražební vyhlášku na dražbu nemovitostí žalobce, proti které podal žalobce odvolání dne [datum]. Z tohoto důvodu byla dražba odročena na neurčito. Žalobce doplnil svůj návrh na zastavení exekuce a navrhl odklad exekuce. Soud proto usnesením ze dne 29. 5. 2019 sp. zn. 11 Nc 3980/2005 předmětnou exekuci odložil a usnesením ze dne 17.4.2020 sp. zn. 11 Nc 3980/2005 zastavil exekuci v celém rozsahu. K odvolání oprávněné odvolací soud usnesením ze dne 31. 8. 2020 sp. zn. 11 Nc 3980/2005 toto usnesení změnil a exekuci zastavil pouze částečně, přičemž žalobci zbývalo k zaplacení 54 641,84 Kč. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného dne [datum]. Žalovaný stanoviskem ze dne [datum] konstatoval nesprávný úřední postup soudu spočívající v nepřiměřené délce řízení, a porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, nicméně finanční kompenzaci žalobci odmítl poskytnout.

15. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v platném znění (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

17. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odstavce 2 téhož ustanovení domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Dle odst. 4 téhož ustanovení Listiny základních práv a svobod upravuje podmínky a podrobnosti zákon. Tímto zákonem je zákon č. 82/1998 Sb., který ve svém § 1 odst. 1 obecně činí stát odpovědným za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Odpovědnost státu je stanovena § 1 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Pro odpovědnost státu podle zákona musí být vždy splněny tři předpoklady: 1. deliktní jednání státu, 2. škoda jako újma na jmění nebo nemajetková újma a 3. příčinná souvislost mezi deliktem a škodou. Již z toho je zřejmé, že odpovědnost státu ve smyslu jeho konkrétní povinnosti k náhradě škody je objektivní, bez ohledu na zavinění. Zákon [číslo] 1998 Sb. zakládá odpovědnost za dvě formy deliktního jednání státu. Vedle odpovědnosti plynoucí z vydání nezákonného rozhodnutí v příslušném řízení stát odpovídá za škodu též tehdy, vznikla-li škoda v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem.

21. Vedle toho zákon zakládá v § 31a nárok na tzv. přiměřené zadostiučinění, způsobilé kompenzovat vznik nemajetkové újmy, a to bez ohledu na to, zda zároveň vznikla škoda (skutečná škoda, ušlý zisk či odškodnitelná újma na zdraví). Nemajetková újma představuje zásah do jiné než majetkové sféry poškozeného (není spojena se snížením majetkového stavu či jeho nezvýšením, ač bylo předpokládáno) a nárok na její odškodnění je zcela nezávislý na tom, zda vznikne škoda, tj. újma. Jak forma, tak případný rozsah náhrady jsou upraveny v odstavci 2. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno vzniklou nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva.

22. V daném případě se žalobce domáhá přiznání peněžitého zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou porušením povinnosti Okresního soudu v Berouně vydat rozhodnutí v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. sp. zn. 11 Nc 3980/2005 v přiměřené lhůtě.

23. Účelem zadostiučinění poskytovaného dle ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb., je odškodnit nemajetkovou újmu, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřeně dlouho trvající nejistoty v jeho právním postavení, tedy v tom, s jakým výsledkem řízení skončí. [příjmení] výsledek řízení, ve kterém došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, většinou pro stanovení případného odškodnění nemá význam. V případě § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Na prvním místě přichází v úvahu poskytnutí zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce. Pokud konstatování porušení práva nepředstavuje samo o sobě postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu, je na zvážení soudu, zda nemajetkovou újmu není možné nahradit jinak, či zda je na místě poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích. Soud je při úvaze o přiměřenosti formy či výše finančního odškodnění povinen vycházet z úplně zjištěného skutkového stavu a opírat se o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska, kterými jsou především závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 1. 2013 sp. zn. 30 Cdo 2174/2012).

24. Odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně, pokud uvedl, že délka soudního řízení vedeného před Okresním soudem v Berouně pod sp. zn. 11 Nc 3980/2005 byla nepřiměřená, neboť řízení trvalo více než 15 let. Nicméně žalobce se o probíhajícím exekučním řízení dozvěděl až po svém návratu z USA v roce 2018 a zároveň se dozvěděl o tom, že je vůči němu v předmětném exekučním řízení uplatňována pohledávka ve výši 4 mil. Kč. Dne [datum] požádal o ustanovení zástupce v exekučním řízení. Odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně i v tom, že konstatování porušení práva v daném případě nepředstavuje samo o sobě postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu a je na místě mu přiznat finanční kompenzaci za vzniklou nemateriální újmu, jejíž vznik se dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2865/2015 presumuje. Vzniklou nemajetkovou újmu totiž není možno nahradit jinak a pouhé konstatování porušení práva se nejeví jak dostačující prostředek nápravy. Na základě stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 činí základní částka 21 250 Kč, kdy za jeden rok řízení náleží žalobci částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (1 x 15 000 Kč za první 2 roky řízení + 6 250 Kč za 5 měsíců 3. roku). Tato základní částka pak byla navýšena podle § 31a odst. 3 písm. e) zákona č. 82/1998 Sb. o 35% pro šok, který žalobce po svém návrhu z [země] dne [datum] utrpěl, když zjistil, že exekuční řízení je vedeno pro částku cca. 4 000 000 Kč a je nařízeno dražební jednání na jeho nemovitost. Celkem tak nárok žalobce na nemajetkovou újmu činí 28 687,50 Kč. Co do této částky je nárok žalobce na nemajetkovou újmu důvodný. Ve zbylé částce 533 812,50 Kč nebyl nárok žalobce uplatněn po právu.

25. Pokud soud prvního stupně vycházel při zohlednění inflace ze základní částky 25 000 Kč za jeden rok řízení, není jeho postup správný, neboť na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1548/19). Kromě toho z části VI. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2084/2021).

26. Ani postup soudu prvního stupně při stanovení výše peněžité formy přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, kdy došlo k navýšení základní částky o dalších 35 % za šok, který utrpěla matka žalobce poté, co zjistila, že dluh žalobce vyčíslený soudní exekutorkou přesáhl 4 miliony korun českých, není správný, neboť šok matky žalobce nijak nesouvisí s nemajetkovou újmou vzniklou žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu v exekučním řízení.

27. Žalovanému je třeba dát za pravdu i v tom, že podle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Z přiznané částky 28 687,50 Kč tak žalobci přísluší zákonný úrok z prodlení až ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců od uplatnění nároku dne [datum], tj. od [datum] (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

28. K odvolací námitce žalobce, že prokázal dostatečným a věrohodným způsobem skutečnost, že o řízení o zastavení exekuce věděl od samotného počátku a po celou dobu s matkou komunikoval a této udílel pokyny, odvolací soud uvádí, že tato námitka je účelová za situace, kdy při svém výslechu v rámci exekučního řízení uvedl, že„ se z [země] vrátil hlavně proto, že v březnu 2018 jeho matka utrpěla mozkovou mrtvici. Vrátil se tedy do domu, kde bydlela. Po svém návratu u ní našel dopis z listopadu nebo prosince 2017, jednalo se o obálku se zeleným pruhem. Teprve z této listiny se dozvěděl o vedené exekuci, z čehož dovodil, že celá situace vznikla původně z problému s [právnická osoba], neboť není do dnešního dne vyřešena. V souvislosti s tím začal následně zjišťovat, o co se konkrétně jednalo a dohledal k tomu listiny, které předal svému právním zástupci. To potvrzuje i to, že po svém návratu utrpěl šok, když se dozvěděl aktuální výši svého dluhu ve výši cca 4 miliony Kč.

29. Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován; odškodňována je tedy újma způsobená nejistotou ohledně výsledku řízení a s ním souvisejícím právním postavením poškozeného (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010). Tato nejistota je nutně spojena s okamžikem, kdy se poškozený o zahájení řízení nebo o tom, že řízení probíhá, dozví. Bez vědomosti o probíhajícím řízení, které je způsobilé do jeho právního postavení zasáhnout, nemůže být poškozený ve stavu nejistoty ohledně jeho výsledku a nemůže mu tedy v jejím důsledku vznikat ani nemajetková újma. Pokud se žalobce dozvěděl o probíhajícím exekučním řízení až v květnu 2018, nelze do té doby uvažovat o tom, že by mu vznikala nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení, a to ani tehdy, bylo-li dané řízení zahájeno již [datum]. Teprve od [datum] mohla žalobci začít vznikat nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení. Průtahy, které v řízení do té doby nastaly, nemohly žalobci způsobit žádnou nemajetkovou újmu. Na základě toho odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci přísluší pouze náhrada nemajetkové újmy za období od června 2018 do října 2020 ve výši 28 687,50 Kč. Nad rámec této částky již žalobci nepřísluší ničeho.

30. Žalobci přiznaný úrok z prodlení vychází jednak z výše popsaných skutkových zjištění, dále ze zákonných ustanovení (§ 1970 o. z.), ustanovení dalších právních předpisů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a aktuální výše reposazby ke dni prodlení, tedy k datu [datum], ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění žalobce uplatnil, tedy [datum].

31. Na základě shora uvedeného, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že pro částku 24 435 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 53 122,50 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 435 Kč od [datum] do zaplacení, žalobu zamítl; v dalším v tomto výroku a ve výroku II. napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

32. Protože odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, byl povinen rozhodnout o nákladech řízení u soudu prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodoval odvolací soud v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle § 142 odst. 3 alternativa třetí o. s. ř.

33. Žalobci přiznaná náhrada nákladů řízení představuje náklady jeho právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 7 úkonů právní služby po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, 2 x účast na ústním jednání dne [datum] trvajícím déle než dvě hodiny, vyjádření ze dne [datum], účast při dožádaném výslechu dne [datum] a účast na jednání dne [datum]), 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky, z cestovného osobním automobilem Renault Megane dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ve výši celkem 2 995,31 Kč, dále cestovného k dožádanému výslechu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ve výši celkem 875,74 Kč a cestovného k jednání soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ve výši celkem 3 444,18 Kč podle § 13 odst. 1, 5 vyhlášky a náhrady za ztrátu času advokáta za 24 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), 3 vyhlášky a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění).

34. Celkem přiznanou náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 42 553,43 Kč uložil odvolací soud žalovanému zaplatit žalobci v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám advokáta žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

35. Odvolací soud nepřiznal žalobci odměnu za výzvu k plnění, neboť podle ustanovení § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. nemá poškozený (žalobce) právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu (žalovaného).

36. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 3 alternativa první o. s. ř., když v odvolacím řízení byl žalovaný neúspěšný v poměrně nepatrné části co do žalobci přiznané částky 28 687,50 Kč. Žalovanému přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení představuje náhradu hotových výdajů v paušální výši dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 300 Kč za každý ze třech úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) uvedené vyhlášky za odvolání, přípravu účasti na jednání a účast na jednání dne [datum].

37. Celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč uložil odvolací soud žalobci zaplatit žalovanému v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení