221 C 52/2024 - 50

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] trvale bytem [Adresa žalobce] zastoupený [Anonymizováno] [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] trvale bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení částky 109 600 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 30 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 79 600 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 109 600 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o finanční zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí finanční zápůjčky ve výši 610 000 Kč a dále zajištění všech pohledávek vyplývajících ze zástavní smlouvy. Žalobce dále dne [datum] s [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] [datum], a s [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] [datum], jakožto zástavci uzavřel smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti. Do veškerých práv a povinností zástavní smlouvy coby nový podílový nabyvatel předmětu zajištění vstoupil žalovaný společně a nerozdílně s [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] [datum], a to okamžikem, kdy nastaly účinky vkladu změny vlastnického práva k předmětu zajištění, tedy dnem [datum]. V čl. V. odst. 4 smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal, že po dobu trvání zápůjčky předmět zajištění nezatíží nebo nezcizí žádným způsobem, avšak v rozporu s tímto ustanovením byl předmět zástavy zatížen exekucí. Tím žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč v souladu s čl. V odst. 4 smlouvy. V zástavní smlouvě dále žalovaný prohlásil v čl. VI. odst. 1 písm. c), že jeho majetek není předmětem exekučního řízení a ani není důvod k jeho zahájení, avšak dne [datum] byl do katastru nemovitostí zapsán údaj o zahájení exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka], tudíž se toto prohlášení ukázalo jako nepravdivé. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč v souladu s čl. VI. odst. 2 zástavní smlouvy. V čl. VII odst. 2 písm. a) zástavní smlouvy se žalovaný dále zavázal, že nejpozději do 15 dnů po podpisu zástavní smlouvy pojistí předmět zástavy, dále se pod bodem b) zavázal udržovat takto sjednanou pojistnou smlouvu v platnosti a účinnosti po dobu existence zástavního práva a pod bodem c) se zavázal zaslat žalobci kopii pojistné smlouvy včetně dokladu o úhradě prvního pojistného, a to nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy. Žalovaný však žalobci až se zpožděním zaslal návrh pojistné smlouvy, přičemž nabídka byla vytvořena dne 21. 9. 2023. V době od 10. 8. 2023 do 21. 9. 2023 tak žalovaný předmět zajištění nepojistil, porušil tím smluvní ustanovení pod bodem a) a žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč a dále na smluvní pokutu ve výši 200 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním této povinnosti, tj. ve výši 8 600 Kč. Dále žalovaný porušil rovněž povinnost dle bodu b), když neudržoval v době od 10. 8. 2023 do 21. 9. 2023 pojistnou smlouvu v platnosti a žalobci tak vznikl nárok na další smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč a dále na smluvní pokutu ve výši 200 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním této povinnosti, tj. ve výši 8 600 Kč. Žalovaný rovněž nezaslal žalobci kopii pojistné smlouvy včas, čímž porušil smluvní ujednání pod bodem c), a žalobci tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč a dále na smluvní pokutu ve výši 200 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním této povinnosti v době od 10. 9. 2023 do 21. 9. 2023, tj. ve výši 2 400 Kč. Dne 14. 9. 2023 zaslal žalobce žalovanému výzvu k úhradě smluvních pokut a obnovení vzájemné komunikace, na tuto výzvu však žalovaný nereagoval. Další výzvu k plnění zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím svého zástupce dne 13. 11. 2023, přesto žalovaný ničeho neuhradil.

1. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil, neomluvil se. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).

2. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti.

3. Žalobce na straně jedné jako zapůjčitel a žalovaný na straně druhé jako vydlužitel podepsali dne[Anonymizováno][datum] smlouvu o finanční zápůjčce, jejímž předmětem byla zápůjčka ve výši 610 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobci vrátit spolu s úrokem ve výši 2 % p.m. do [datum]. Účastníci se dohodli, že zápůjčka bude zajištěna zástavním právem smluvním ve prospěch žalobce k pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], to vše v katastrálním území a obci [adresa] (společně dále jen „nemovitost“), přičemž podílovými vlastníky nemovitosti jsou [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] [datum], a [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] [datum]. V čl. V. odst. 4 se žalovaný zavázal k tomu, že nemovitost žádným způsobem nezatíží a/nebo nezcizí. V případě porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20 000 Kč. V čl. VI. odst. 4 bylo dále ujednáno, že smluvní pokuta se stává automaticky splatnou okamžikem jejího vzniku (důkaz: smlouva o finanční zápůjčce ze dne [datum]).

4. Žalobce na straně jedné jako zástavní věřitel a [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] [datum], a [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] [datum], na straně druhé společně jako zástavce dále podepsali dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti, jejímž předmětem je zřízení zástavního práva k nemovitosti za účelem zajištění dluhů včetně příslušenství a smluvních pokut ze smlouvy o finanční zápůjčce a dále k zajištění dluhů z titulu této zástavní smlouvy. V čl. VI. odst. 1 písm. c) zástavce mimo jiné prohlašuje, že vůči němu nebylo zahájeno řízení podle insolvenčního zákona, že není v úpadku, že jeho majetek není předmětem exekučního řízení ani není důvod k jeho zahájení, že neexistuje žádné pravomocné soudní rozhodnutí, ze kterých by mohl být veden výkon rozhodnutí na majetek zástavce. Podle odst. 2 ukáže-li se prohlášení nepravdivým, zavazuje se zástavce zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. V čl. VII. odst. 2 se dále zástavce zavazuje nejpozději do 15 dnů od podpisu této smlouvy pojistit nemovitost proti škodám a jiným nebezpečím v rozsahu hodnoty nemovitosti, udržovat pojistnou smlouvu v platnosti a účinnosti po dobu existence zástavního práva a nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy zaslat žalobci kopii pojistné smlouvy včetně dokladu o úhradě prvního pojistného. V odst. 4 byla pro případ porušení kterékoliv z těchto povinností sjednána povinnost zástavce zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení smluvené povinnosti a dále smluvní pokutu ve výši 200 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním nebo plněním takové povinnosti. V rámci závěrečných ustanovení zástavní smlouvy v čl. X odst. 7 žalovaný a [Anonymizováno] [jméno FO], coby budoucí nabyvatelé nemovitosti, prohlašují, že se seznámili se zněním této smlouvy a zavazují se, že počínaje dnem, kdy nastanou účinky vkladu změny vlastnického práva k nemovitosti v katastru nemovitostí, budou řádně plnit všechny povinnosti zástavce společně a nerozdílně a k této smlouvě v plném rozsahu přistupují a stávají se její smluvní stranou a zároveň zavázanými ze smluvních povinností. Zástavní smlouva je podepsána jak samotnými smluvními stranami, tak žalovaným a [Anonymizováno] [jméno FO] (důkaz: smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne [datum]).

5. Vlastnické právo žalovaného a [Anonymizováno] [jméno FO] k nemovitosti z titulu kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zapsáno do katastru nemovitostí s účinky ke dni [datum]. S právními účinky ke dni [datum] byla na list vlastnictví nemovitosti zapsána poznámka o zahájení exekuce na základě vyrozumění soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] o zahájení exekuce, č. j. [spisová značka], ze dne [datum], vedené proti [Anonymizováno] (důkaz: výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum]).

6. Žalovaný žalobci předložil nabídku pojistné smlouvy pro pojištění majetku a odpovědnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]+ č. [hodnota] ze dne [datum] od [právnická osoba]. Pojistníkem je dle pojistné smlouvy žalovaný, předmětem pojištění je stavba č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa] (důkaz: nabídka pojistné smlouvy ze dne [datum]).

7. Žalobce dne 14. 9. 2024 žalovaného vyzval k úhradě smluvních pokut v celkové výši 105 200 Kč a k obnovení vzájemné komunikace (důkaz: výzva včetně podacího lístku ze dne 14. 9. 2023). Výzvou ze dne 9. 11. 2023, odeslanou na adresu žalovaného dne 13. 11. 2023, žalobce před podáním žaloby opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky (důkaz: předžalobní výzva ze dne 9. 11. 2023, potvrzení o podání ze dne 13. 11. 2023).

8. Podle ustanovení § 132 o. s. ř. soud důkazy hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

9. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a přihlédl ke všemu, co účastníci uvedli a co v řízení vyšlo najevo. Žádný z účastníků nepopřel správnost či pravost provedených listin. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

10. Žalobce a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o finanční zápůjčce, jejímž předmětem byla zápůjčka ve výši 610 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobci vrátit spolu s úrokem ve výši 2 % p.m. do [datum]. Účastníci se dohodli, že zápůjčka bude zajištěna zástavním právem k nemovitosti. Žalovaný se dále zavázal k tomu, že nemovitost žádným způsobem nezatíží a/nebo nezcizí, a pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20 000 Kč. Žalobce dále dne [datum] uzavřel s [Anonymizováno] [jméno FO] a [Anonymizováno] [jméno FO], jimž svědčilo vlastnické právo k nemovitosti, smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti. V čl. VI. odst. 1 písm. c) mimo jiné prohlašují, že vůči nim nebylo zahájeno řízení podle insolvenčního zákona, že nejsou v úpadku, že jejich majetek není předmětem exekučního řízení ani není důvod k jeho zahájení, že neexistuje žádné pravomocné soudní rozhodnutí, ze kterých by mohl být veden výkon rozhodnutí na jejich majetek. Podle odst. 2 ukáže-li se prohlášení nepravdivým, vzniká žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. V čl. VII. odst. 2 se dále zavazují nejpozději do 15 dnů od podpisu této smlouvy pojistit nemovitost proti škodám a jiným nebezpečím v rozsahu hodnoty nemovitosti, udržovat pojistnou smlouvu v platnosti a účinnosti po dobu existence zástavního práva a nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy zaslat žalobci kopii pojistné smlouvy včetně dokladu o úhradě prvního pojistného. V odst. 4 byla pro případ porušení kterékoliv z těchto povinností sjednána povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení smluvené povinnosti a dále smluvní pokutu ve výši 200 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním nebo plněním takové povinnosti. V rámci závěrečných ustanovení zástavní smlouvy v čl. X odst. 7 žalovaný a [Anonymizováno] [jméno FO], coby budoucí nabyvatelé nemovitosti, prohlašují, že se seznámili se zněním této smlouvy a zavazují se, že počínaje dnem, kdy nastanou účinky vkladu změny vlastnického práva k nemovitosti v katastru nemovitostí, budou řádně plnit všechny povinnosti zástavce společně a nerozdílně a k této smlouvě v plném rozsahu přistupují a stávají se její smluvní stranou a zároveň zavázanými ze smluvních povinností. Žalovaný s [Anonymizováno] [jméno FO] nabyli nemovitost do podílového spoluvlastnictví z titulu kupní smlouvy ze dne [datum] s účinky ke dni [datum]. S právními účinky ke dni [datum] byla na list vlastnictví nemovitosti zapsána poznámka o zahájení exekuce na základě vyrozumění soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] o zahájení exekuce, č. j. [spisová značka], ze dne [datum], vedené proti žalovanému. Žalovaný žalobci předložil nabídku pojistné smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] na nemovitost od [právnická osoba]. Žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k úhradě smluvních pokut, žalovaný však neuhradil ničeho.

11. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“).

12. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 1761 o. z. zákaz zatížení nebo zcizení věci působí jen mezi stranami, pokud nebyl zřízen jako věcné právo. Takový zákaz je platný, pokud byl zřízen na dobu trvání svěřenského fondu, svěřenského nástupnictví, zastoupení nebo na jinou určitou a přiměřenou dobu v takovém zájmu strany, který je hodný právní ochrany.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Smluvní pokuta představuje nástroj k utvrzení dluhu a prostředek posílení postavení věřitele, kdy je dlužník pod hrozbou další povinnosti motivován ke splnění povinnosti primární. Smyslem smluvní pokuty je v některých případech též reparovat na straně věřitele újmu, která mu v důsledku porušení utvrzované povinnosti vznikla. Smluvní pokuta má rovněž funkci sankční, neboť účastníka, který poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti zaplatit peněžitou částku ve sjednané výši. Sjednání pokuty a její výše je zásadně věcí vzájemné dohody stran. Neznamená to však, že by v každém jednotlivém případě mohla být pokuta sjednána v neomezené výši. Při posuzování platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska souladu s dobrými mravy je výše smluvní pokuty jedním z rozhodujících hledisek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Není-li ve smlouvě primární povinnost platně sjednána, nelze platně sjednat ani smluvní pokutu utvrzující splnění takové povinnosti.

16. V daném případě žalobce po žalovaném požadoval zaplacení smluvních pokut z titulu smlouvy o finanční zápůjčce ze dne [datum] a z titulu smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne [datum]. Zástavní smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a původními spoluvlastníky nemovitosti, přičemž dle závěrečných ustanovení zástavní smlouvy v čl. X odst. 7 žalovaný a [Anonymizováno] [jméno FO], coby budoucí nabyvatelé nemovitosti, prohlašují, že se seznámili se zněním této smlouvy a zavazují se, že počínaje dnem, kdy nastanou účinky vkladu změny vlastnického práva k nemovitosti v katastru nemovitostí, budou řádně plnit všechny povinnosti zástavce společně a nerozdílně a k této smlouvě v plném rozsahu přistupují a stávají se její smluvní stranou a zároveň zavázanými ze smluvních povinností. Ke dni 1. 8. 2023 tak žalovaný vstoupil jako dlužník do smluvních povinností vyplývajících ze zástavní smlouvy.

17. Stran jednotlivých nároků žalobce na smluvní pokuty soud následně dospěl k níže uvedeným závěrům.

18. Nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč žalobce opírá o porušení povinnosti žalovaného dle čl. V. odst. 4 smlouvy o zápůjčce, a to povinnosti nezatížit nebo nezcizit nemovitost po dobu trvání zápůjčky žádným způsobem. Tuto povinnost měl dle tvrzení žalobce žalovaný porušit tím, že nemovitost zatížil exekucí, neboť ke dni [datum] byl k nemovitosti do katastru nemovitostí zapsán údaj o zahájení exekuce, konkrétně vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Byť soud shledal ujednání o smluvní pokutě jako platné, samotné tvrzení žalobce o porušení povinnosti nezatížit nebo nezcizit nemovitost shledal nedůvodným.

19. Konkrétní charakter právního jednání se posuzuje podle jeho obsahu; posouzení tohoto obsahu není věcí volné dispozice právně jednajících osob, ale náleží právnímu zhodnocení. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle § 556 o. z. platí, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání; podstatný je jeho obsah, nikoliv např. jeho označení či pojmenování. Skutečnost, že osoba činící právní jednání jej nesprávně (např. v důsledku svého mylného právního názoru) označí, nemá při výkladu právního jednání zásadně žádný význam (srov. důvodovou zprávu a v právní teorii např. Melzer, F. in Melzer, F., Tégl, P. a kol., op. cit. výše, s. 578). Ochrana dobré víry adresáta právního jednání pak vyžaduje (a § 556 odst. 1 věta první o. z. tak normuje výslovně), aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího tudíž soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

20. Veden shora uvedenými pravidly výkladu soud dospěl k závěru, že nelze akceptovat žalobcův extenzivní výklad rozšiřující zákaz zatížení nemovitosti rovněž na existenci zahájené exekuce. Zatížením je ve smyslu § 1761 o. z. třeba rozumět právní jednání vlastníka, v jehož důsledku vzniká k předmětu plnění věcné právo, které vlastníka omezuje ve prospěch třetí osoby. Zákaz zatížení se vztahuje toliko na zatížení vzniklá na základě právního jednání dlužníka či v jeho důsledku, jeho účelem je posílení právního postavení věřitele (§ 1761 [Zákaz zatížení nebo zcizení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2024, marg. č. [hodnota].). Obvyklý význam ustáleného spojení „zákaz zatížení a zcizení“ nemovitosti směřuje toliko na konkrétní právní jednání, jímž je k nemovitosti zřízeno věcné právo. Zápis poznámky o zahájené exekuci do katastru nemovitostí kvalitu takového právního jednání nemá. Soud proto uzavřel, že k porušení povinnosti dle čl. V. odst. 4 smlouvy o zápůjčce ze strany žalovaného nedošlo.

21. Žalobce dále uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč za nepravdivé prohlášení žalovaného v čl. VI. odst. 1 písm. c) zástavní smlouvy, že jeho majetek není předmětem exekučního řízení a ani není důvod k jeho zahájení, že neexistuje žádné pravomocné soudní či obdobné rozhodnutí, ze kterých by mohl být veden výkon rozhodnutí. Toto prohlášení žalovaného se podle žalobce ukázalo nepravdivým, když byl ke dni [datum] do katastru nemovitostí zapsán údaj o zahájení exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že skutečně byla ke dni [datum] na základě vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce č. j. [spisová značka] ze dne [datum] k předmětné nemovitosti zapsána poznámka o zahájené exekuci. S ohledem na to, že zástavní smlouva byla uzavřena dne [datum] (tedy pouhé dva dny přede dnem uvedeného vyrozumění o zahájení exekuce), přičemž žalovaný ke dni nabytí vlastnického práva k nemovitosti dne [datum] vstoupil v celém rozsahu do smluvních povinností ze zástavní smlouvy plynoucích, je zcela zjevné, že exekuční titul k vedené exekuci v době uzavření zástavní smlouvy již existoval, tj. existoval důvod k vedení exekučního řízení, čímž se prohlášení žalovaného v čl. VI. odst. 1 písm. c) zástavní smlouvy ukázalo jako nepravdivé. Soud proto nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč posoudil jako důvodný.

22. Dále žalobce uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti žalovaného pojistit nemovitost nejpozději do 15 dnů od podpisu zástavní smlouvy, neboť žalobci zaslal návrh pojistné smlouvy až ze dne [datum]. Žalobce tak po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 200 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním této povinnosti, tj. ve výši 8 600 Kč. Tento nárok soud shledal jen částečně důvodným, a to z následujících důvodů. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 20 000 Kč posoudil soud jako platné a výši smluvní pokuty ve vztahu k utvrzované povinnosti jako přiměřenou. Soud přihlédl zejména ke skutečnosti, že nemovitost tvoří předmět zajištění k pohledávkám žalobce ze smlouvy o zápůjčce a ze zástavní smlouvy a z tohoto důvodu má žalobce zvláštní zájem na tom, aby nemovitost byla řádně pojištěna. Nicméně soud má za to, že tímto byl účel smluvní pokuty naplněn a sjednání další smluvní pokuty vázané na délku prodlení žalovaného se splněním (shodné) utvrzované povinnosti je zjevným zneužitím ustanovení o smluvní pokutě za účelem neopodstatněného obohacení věřitele s cílem navýšit závazky žalovaného na nepřiměřenou výši. Evidentní kumulace dvou smluvních pokut za porušení téže povinnosti je zcela zjevným signálem pro úsudek o rozporu předmětné smlouvy v daném ujednání s dobrými mravy (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [incidenční spisová značka]). Kumulace smluvních pokut je sjednána výrazně v neprospěch žalovaného a byť výše každé z takto sjednaných smluvních pokut sama o sobě není nepřiměřená, pak skutečnost, že porušení druhově stejné smluvní povinnosti je sankcionováno jak pokutou jednorázovou, tak i pokutou denní závislou na délce prodlení již za souladné s dobrými mravy považovat nelze (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [incidenční spisová značka], [spisová značka]). Ujednání o smluvní pokutě ve výši 200 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním utvrzované povinnosti tak bylo soudem posouzeno jako rozporné s dobrými mravy, neboť se dobrým mravům příčily samotné okolnosti sjednání smluvní pokuty především v situaci, kdy již k utvrzení shodné povinnosti byla sjednána smluvní pokuta jednorázová, která svou výší zcela naplnila svůj účel.

23. Právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti. Dobré mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní judikatura 8/97 pod č. [hodnota], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční) a přiměřenost sjednané výše smluvní pokuty je třeba posuzovat s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. Soud přihlédl zejména k funkci a k okolnostem sjednání smluvní pokuty, jak bylo popsáno shora, a dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 200 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním utvrzované povinnosti je podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné. V souladu s § 576 o. z. soud neplatnou shledal pouze tu část zástavní smlouvy týkající se sjednání smluvní pokuty závislé na délce prodlení žalovaného, neboť lze od ostatního obsahu smlouvy oddělit a s ohledem na obsah zástavní smlouvy lze předpokládat, že by k uzavření zástavní smlouvy došlo i bez tohoto neplatného ujednání.

24. Nad rámec uvedeného, ani pokud by soud k závěru o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě nedospěl, nemohl by soud žalobci nárok na smluvní pokutu v jím požadované výši přiznat. Při uvážení funkce smluvní pokuty (a v tomto případě převažuje funkce preventivní, motivující žalovaného ke splnění povinnosti) a při přihlédnutí k tomu, že povinnost pojistit nemovitost utvrzuje jak jednorázová pokuta ve výši 20 000 Kč, tak pokuta ve výši 200 Kč za každý i jen započatý den prodlení, že žalovaný byl v prodlení v období od 10. 8. 2023 do 21. 9. 2023, je nutné výši smluvních pokut posuzovat v souhrnu. S ohledem na již shora uvedené závěry soud shledává jako přiměřenou smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč, nicméně další 1 % z této výše (tj. 200 Kč) denně za každý den prodlení, již dle názoru soudu přiměřené není. V takovém případě by soud při využití svého práva moderace dle § 2051 o. z. smluvní pokutu závislou na délce prodlení žalovaného snížil na 0 Kč.

25. Co se týče dalších nároků žalobce na smluvní pokutu za porušení povinnosti žalovaného udržovat pojistnou smlouvu v platnosti a účinnosti po dobu existence zástavního práva ve výši 20 000 Kč a dále ve výši 200 Kč denně za každý i jen započatý den prodlení se splněním této povinnosti (od 10. 8. 2023 do 21. 9. 2023) a na smluvní pokutu za porušení povinnosti žalovaného zaslat nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření zástavní smlouvy žalobci kopii uzavřené pojistné smlouvy včetně dokladu o úhradě prvního pojistného a dále ve výši 200 Kč denně za každý i jen započatý den prodlení se splněním této povinnosti (od 10. 9. 2023 do 21. 9. 2023), soud tyto nároky jako důvodné neshledal. Jedná se o situaci, kdy by porušením jedné povinnosti současně došlo k naplnění podmínek pro uplatnění hned několika smluvních pokut, což je v daném případě nepřípustné. Žalobce se v podstatě z titulu porušení povinnosti žalovaného pojistit nemovitost domáhá zaplacení smluvní pokuty jak za porušení této povinnost, tak rovněž za porušení povinnosti udržovat (neexistující) pojistnou smlouvu v platnosti a povinnosti zaslat ve stanovené lhůtu kopii (neexistující) pojistné smlouvy žalobci. Fakticky by tak docházelo ke znásobení (až 3x) smluvní pokuty porušením jedné povinnosti, neboť pokud není pojistná smlouva na nemovitost uzavřena, nemůže být splněna ani povinnost udržovat takovou pojistnou smlouvu v platnosti a zaslat její kopii žalobci. Na takovéto řetězení smluvních pokut je nutné dle názoru soudu nahlížet s ohledem na jejich časovou souvztažnost, kdy cílem a účelem pokut zjevně nebylo postihovat jedno porušení utvrzované povinnosti kumulativně, ale každé jednotlivé porušení zvlášť v odpovídajícím časovém sledu. Proto platí, že nebyla-li pojistná smlouva dosud uzavřena (k čemuž, jak vyplývá z provedeného dokazování, došlo nejdříve dne 21. 9. 2023), nemohla být ani udržována v platnosti, ani její kopie nemohla být zaslána žalobci. K porušení těchto povinností proto vůbec nedošlo a nárok na zaplacení smluvní pokuty žalobci v těchto případech nevznikl.

26. Jde-li pak o smluvní pokuty za porušení povinnosti žalovaného udržovat pojistnou smlouvu v platnosti a účinnosti po dobu existence zástavního práva a za porušení povinnosti žalovaného zaslat nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření zástavní smlouvy žalobci kopii uzavřené pojistné smlouvy včetně dokladu o úhradě prvního pojistného závislé na délce prodlení žalovaného se splněním té které povinnosti, pak tyto soud v souladu se závěry uvedenými v odst. 23 a 24 odůvodnění tohoto rozsudku považuje nadto v rozporu s dobrými mravy, neboť za situace, kdy již k utvrzení shodné povinnosti byla sjednána smluvní pokuta jednorázová, je takováto kumulace smluvních pokut nepřípustná.

27. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal zaplacení částky 30 000 Kč. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení