229 C 14/2022 - 94

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované:[Název žalované], IČO: [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 23 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 399 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokátky], advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 23 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 9. 4. 2022 do zaplacení. Uvedla, že zaplatila žalované v období [datum] - [datum] částku 23 000 Kč, a to v souvislosti s tím, že žalovaná poskytla zdravotní péčí synovi žalobkyně, nezletilému [jméno FO], narozenému [datum], a to bezhotovostně po 500 Kč měsíčně, kromě měsíce [měsíc] [rok], [měsíc] [rok], [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok]. Je pravdou, jak tvrdí žalovaná, že žalovaná poskytla při narození a po narození zdravotní péči, a to neodkladnou, tj. nezbytnou k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví, nezl. synovi a dceři žalobkyně, tj. dvojčatům, nezletilému [jméno FO] a [jméno FO], narozeným [datum]. Žalobkyně byla v té době státní příslušnosti [Anonymizováno] a měla povolen trvalý pobyt na území [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nezletilí pak byli ve smyslu zákona cizinci. Žalované však nevzniklo právo za zaplacení ceny za tuto péči vůči žalobkyni a žalobkyni tedy tomu odpovídající povinnost. Mezi žalobkyní a žalovanou totiž již proběhlo jiné související řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], kde se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení částky 612 906 Kč s příslušenstvím, neboť poskytla zdravotní péči synovi žalobkyně, nezletilému [jméno FO], narozenému [datum], a žalobkyně nezaplatila cenu. Řízení probíhalo ve dvou stupních, kdy soud I. stupně rozhodl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že mimo jiné žalobkyně je povinna zaplatit žalované. Odvolací soud usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozhodl, že rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a řízení se zastavuje (dále jen „jiné řízení ve věci zdravotní péče o nezl. [jméno FO]“). Je pravdou, že mezi žalobkyní a žalovanou proběhlo také řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], jak tvrdí žalovaná, kde se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení částky 538 528,37 Kč s příslušenstvím, neboť poskytla zdravotní péči dceři žalobkyně, nezletilé [jméno FO], narozené [datum], tj. sestře nezl. [jméno FO], tedy druhému z dvojčat, a žalobkyně nezaplatila cenu (dále jen „jiné řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO]“). I toto řízení proběhlo ve dvou stupních, kdy soudem I. stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že žalobkyně je povinna zaplatit žalované. Odvolací soud rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum]. č. j. [spisová značka], rozhodl, že rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá. Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl. Toto jiné řízení nijak nesouvisí s výše uvedeným jiným řízením ve věci zaplacení péče o nezl. [jméno FO], když se týkalo zaplacení péče o nezl. [jméno FO], každé z těch řízení bylo samostatné. Toto jiné řízení tak ani nesouvisí s tímto řízením. Z výše uvedeného jiného řízení se tak podává, že pokud žalobkyně zaplatila žalované výše uvedených 23 000 Kč, tak bez právního důvodu, tedy aniž by pro to existovala právní povinnost, respektive zákon takovou povinnost nezakládá, z toho vyplývá, že se tím žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalobkyně proto vyzvala písemně výzvou ze dne [datum], která došla žalované dne [datum], žalovanou k vydání výše uvedeného bezdůvodného obohacení. Žalovaná jej však nevydala. Dále žalobkyně uvedla, že právo na vydání výše uvedených 23 000 Kč dle žaloby se nepromlčelo, neboť není pravdou, že se žalobkyně dozvěděla o tom, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení a že je povinna jej vydat žalovaná, dne [datum], tj. ve chvíli, kdy v jiném řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] odvolací soud rozhodl, že rozsudek I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, a odůvodnil své rozhodnutí a byl u toho zástupce žalobkyně, tedy ten stejný jako je v tomto řízení, jak tvrdí žalovaná. Toto jiné řízení totiž nijak nesouvisí s tímto řízením, a navíc toto jiné řízení, tedy rozhodnutí odvolacího soudu v něm, bylo novátorské, když bylo v rozporu s praxí rozhodování obecných soudů, neuvedla jakou, a s nálezem Ústavního soudu z 3. 5. 2017, sp. zn. PL. ÚS 2/15. Vysvětlila, že je sice pravdou, že mezi žalobkyní a žalovanou probíhala dvě řízení, a to řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] a řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO], obě řízení ale byla samostatná, a jen to druhé řízení souvisí s tímto řízením. Pak když v tom prvním, tj. v řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] soudem I. stupně bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že žalovaná poskytla nezl. dceři žalobkyně jako cizinci neodkladnou zdravotní péči, žalovaná jako zákonný zástupce nezletilé dcery byla povinna za to zaplatit cenu, a když odvolacím soudem bylo rozhodnuto, že rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, kdy své rozhodnutí odůvodnil, že pokud žalovaná poskytla dceři žalobkyně neodkladnou zdravotní péči, žalobkyně, ani jako zákonný zástupce, nezletilé dcery, nebyla povinna za to zaplatit cenu, neboť nevzniklo právo žalované na zaplacení ceny za to vůči žalobkyni a tomu dovídající povinnost žalobkyně, zákon ji totiž nezakládá, blíže uvedla v žalobě, co z odůvodnění dle jejího názoru vyplynulo, tak žalobkyně, a kdy to rozhodnutí dle názoru žalobkyně bylo novátorské, v rozporu s praxí rozhodování obecných soudů, neuvedla jakou, a s nálezem Ústavního soudu z 3. 5. 2017, sp. zn. PL. ÚS 2/15, bylo na místě, že čekala, kdy v tom druhém, tj. v řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] bylo v té době rozhodnuto teprve soudem I. stupně, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že žalovaná poskytla nezl. synovi žalobkyně jako cizinci neodkladnou zdravotní péči, žalobkyně jako zákonný zástupce nezl. syna byla povinna za to zaplatit cenu, až jak bude rozhodnuto také odvolacím soudem, respektive jak v tom prvním řízení rozhodne Nejvyšší soud, když žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolacího soudu v tom prvním řízení dovolání. Žalobkyně se tedy dozvěděla o tom, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení a že je povinna jej vydat žalovaná, až dne [datum], tj. ve chvíli, kdy v tom druhém, tj. v řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] odvolací soud rozhodl, že rozhodnutí soudu I. stupně se zrušuje a řízení se zastavuje, a odůvodnil ho, že žalovaná vzala žalobu zpět, neboť bylo v tom prvním řízení dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soud odmítnuto, respektive v [měsíc] [rok], tj. ve chvíli, kdy v tom prvním řízení, tj. ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu odmítl a odůvodnil, že pokud žalovaná poskytla nezl. [jméno FO] jako cizinci neodkladnou zdravotní péči, žalobkyně ani jako zákonný zástupce nezl. [jméno FO] nebyla povinna za to zaplatit cenu, k zaplacení žalobkyní nebyl právní důvod. Žalobkyně má za to, že když počala běžet dne [datum], resp. v [měsíc] [rok], a do doby podání žaloby v této věci dne [datum] neuplynula, právo není promlčeno a lze jej v tomto řízení přiznat. Dále uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že právo dle žaloby je promlčeno, tak tvrzení žalované, že právo dle žaloby je promlčeno, je zjevným zneužitím práva, když žalobkyně má za to, že případné uplynutí promlčecí doby nezavinila a případné nepřiznání práva v řízení pro uplynutí promlčecí doby by bylo nepřiměřeným tvrdým postihem vůči žalobkyni ve srovnání s rozsahem a charakterem práva dle žaloby a s důvody, pro které své právo dříve neuplatnila, kdy je nutno vzít v potaz jistou nepřehlednost a nejistotu ohledně vzniku práva ve výše uvedených jiných řízeních, kdy z obou řízení je zjevné, že ani právní odborníci neměli jasno ohledně vzniku tohoto práva žalované vůči žalobkyni a tomu odpovídající povinnosti žalobkyně, tedy matky, tedy zákonného zástupce nezl. [jméno FO] a [jméno FO], zaplatit za jim žalovanou poskytnutou neodkladnou zdravotní péči cenu.

2. Žalovaná žalobu navrhla zamítnout. Uvedla, že s tím, že žalobkyně zaplatila žalované ve výše uvedeném období částku 23 000 Kč, a to v souvislosti s tím, že žalovaná poskytla zdravotní péčí synovi žalobkyně, nezletilému [jméno FO], narozenému [datum], jak tvrdí žalobkyně, souhlasí. Dále uvedla, že žalovaná poskytla při narození a po narození zdravotní péči, a to neodkladnou, tj. nezbytnou k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví, nezl. synovi a dceři žalobkyně, tj. dvojčatům, nezletilému [jméno FO] a [jméno FO], narozeným [datum]. Žalobkyně byla v té době státní příslušnosti [Anonymizováno] a měla povolen trvalý pobyt na území [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nezletilí pak byli ve smyslu zákona cizinci. Uvedla, že žalované nevzniklo právo na zaplacení ceny za tuto péči vůči žalobkyni a žalobkyni tedy tomu odpovídající povinnosti, když o tom bylo rozhodnuto již v jiných řízeních, s těmito ale nesouhlasí. Mezi žalobkyní a žalovanou sice proběhlo řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], kde se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení částky 538 528,37 Kč s příslušenstvím, neboť poskytla zdravotní péči nezl. dceři žalobkyně, nezl. [jméno FO], narozené [datum], a žalobkyně nezaplatila cenu (dále stále jen „jiné řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO]“). Toto řízení proběhlo ve dvou stupních, kdy soudem I. stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že žalobkyně je povinna zaplatit žalované. Odvolací soud rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum]. č. j. [spisová značka], rozhodl, že rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá. S tím žalovaná stále nesouhlasí. Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalovaného se odmítá. S tím žalovaná také stále nesouhlasí. Dále mezi žalobkyní a žalovanou již proběhlo jiné řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], kde se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení částky 612 906 Kč s příslušenstvím, neboť poskytla zdravotní péči nezl. synovi žalobkyně, nezl. [jméno FO], narozenému [datum], a žalobkyně za tuto péči nezaplatila cenu. Šlo o bratra nezl. [jméno FO], tito se totiž narodili jako dvojčata. Řízení proběhlo také ve dvou stupních, kdy soud I. stupně rozhodl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že žalobkyně je povinna zaplatit žalované. Odvolací soud usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozhodl, že rozsudek soudu I. stupně se zrušuje a řízení se zastavuje (dále stále jen „jiné řízení ve věci zdravotní péče o nezl. [jméno FO]“). Obě tato jiná řízení, a i toto řízení je třeba vykládat v kontextu, obě tato jiná řízení spolu úzce souvisí a souvisí i s tímto řízením. Žalobkyně pomíjí, že šlo o dvojčata, skutečnosti poskytnutí zdravotní péče a komu vznikly práva a povinnosti co se týká placení ceny za tuto péči, jsou tak stejné. Navíc již mezi žalobkyní a žalovanou proběhlo také jiné řízení, a to u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky s příslušenstvím, neboť plnila ve stejné předmětné době peněžní prostředky žalované v souvislosti s péčí poskytnutou ze strany žalované nezl. dceři žalobkyně, nezl. [jméno FO], tedy druhému z dvojčat. V tomto řízení již bylo soudem I. stupně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že žaloba se zamítá. Odvolacím soudem bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. Věc je tak pravomocně skončena. Je pravdou, že ze všech výše uvedených jiných řízení se tak podává, že pokud žalobkyně zaplatila žalované výše uvedenou částku 23 000 Kč dle žaloby, tak bez právního důvodu, tedy aniž by pro to existovala právní povinnost, respektive zákon takovou povinnost nezakládá, a z toho vyplývá, že žalovaná se tím na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Přesto s tímto žalovaná nesouhlasí. Má tak za to, že žalobkyně plnila žalované částku 23 000 Kč dle žaloby z právního důvodu, bylo tu totiž právo žalované na zaplacení ceny za tuto péči vůči žalobkyni a tomu odpovídající povinnost žalobkyně, nebo šlo o nepřikázané jednatelství, z toho vyplývá, že tím nedošlo k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně. Nevznikla jí tak povinnost toto bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. K tomu, zda žalobkyně proto vyzvala písemně výzvou, která došla žalované, žalovanou k vydání výše uvedeného bezdůvodného obohacení, se nevyjádřila. Žalovaná jej nevydala. Pokud by však soud dospěl k závěru, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně, tak právo dle žaloby se promlčelo a nelze jej tak v tomto řízení přiznat. Z výše uvedených jiných řízení se totiž podává, tedy vyplynulo, že žalobkyně se dozvěděla o tom, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení a že je povinna jej vydat žalovaná, dne [datum], tj. ve chvíli, kdy v jiném řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] odvolací soud rozhodl, že rozsudek I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, a odůvodnil ho, kdy při odůvodnění byl přítomen zástupce žalobkyně, tedy tentýž zástupce jako v tomto řízení. Toto jiné řízení a další jiná řízení je totiž třeba vykládat v kontextu a toto řízení tak úzce souvisí i s tímto řízením. Mezi žalobkyní a žalovanou probíhala dvě řízení, a to řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] a řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO], obě řízení je třeba vykládat v kontextu a obě řízení souvisí i s tímto řízením. Když v tom prvním, tj. v řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] soudem I. stupně bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že žalovaná poskytla nezl. dceři žalobkyně jako cizinci neodkladnou zdravotní péči, žalovaná jako zákonný zástupce nezletilé dcery byla povinna za to zaplatit cenu, a když odvolacím soudem bylo rozhodnuto, že rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, kdy své rozhodnutí odůvodnil, že pokud žalovaná poskytla dceři žalobkyně neodkladnou zdravotní péči, žalobkyně, ani jako zákonný zástupce nezl. dcery, nebyla povinna za to zaplatit cenu, neboť nevzniklo právo žalované na zaplacení ceny za to vůči žalobkyni a tomu dovídající povinnost žalobkyně, zákon ji totiž nezakládá, kdy blíže uvedla ve svém vyjádření, co z odůvodnění dle jejího názoru vyplynulo, tak žalobkyně, nebylo na místě, že čekala, i když v tom druhém, tj. v řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] bylo v té době rozhodnuto teprve soudem I. stupně, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že žalovaná poskytla nezl. synovi žalobkyně jako cizinci neodkladnou zdravotní péči, žalobkyně jako zákonný zástupce nezl. syna byla povinna za to zaplatit cenu, až jak v tom druhém řízení rozhodne odvolací soud, respektive až jak v tom prvním řízení rozhodne Nejvyšší soud, když žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolacího soudu v tom prvním řízení dovolání. Pokud v tom prvním řízení odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí při jeho vyhlášení, kdy byl přítomen zástupce žalobkyně, který je jejím zástupcem i v tomto řízení, jasně uvedl, že, pokud žalovaná poskytla při porodu a po porodu nezl. dceři žalobkyně, tj. sestře nezl. syna žalobkyně, tj. jednomu z dvojčat, neodkladnou zdravotní péči, a žalobkyně, ani jako zákonný zástupce nezl. dcery, nebyla povinna za to zaplatit cenu, neboť nevzniklo právo žalované na zaplacení ceny za to vůči žalobkyni a tomu dovídající povinnost žalobkyně, zákon ji totiž nezakládá, tak z toho se zástupce žalobkyně rozhodně dozvěděl, že pokud žalobkyně něco plnila žalované v souvislosti s touto péčí o nezl., došlo tím k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně. Nebylo pak na místě čekat ještě, jak rozhodne odvolací soud v tom druhém řízení, respektive jak rozhodne Nejvyšší soud v tom prvním řízení o dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu v tom prvním řízení, mohla podat žalobu v této věci. Nic nebránilo tomu, aby soud poté v řízení např. řízení přerušil a vyčkal i na rozhodnutí odvolacího soudu v tom druhém řízení nebo Nejvyššího soudu v tom prvním řízení. Žalobkyně se tedy dozvěděla o tom, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení a že je povinna jej vydat žalovaná, dne [datum], tj. ve chvíli, kdy v tom jiném řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] odvolací soud rozhodl, že rozhodnutí soudu prvního stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, vyhlásil rozhodnutí a odůvodnil ho. Žalovaná má za to, že když počala běžet dne [datum], tak do doby podání žaloby v této věci dne [datum] uplynula, právo je promlčeno a nelze jej v tomto řízení přiznat. Dále uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že právo dle žaloby je promlčeno, tak tvrzení žalované, že právo dle žaloby je promlčeno, není zjevným zneužitím práva, jak tvrdí žalobkyně. Žalovaná má za to, že tu nejsou žádné, natož výjimečné, skutečnosti, které by to odůvodňovaly. Žalovaná dále zdůraznila, že již také proběhlo jiné řízení u soudu, a to u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], které uvedla již výše, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky s příslušenstvím, neboť plnila ve stejné předmětné době peněžní prostředky žalované v souvislosti s péčí poskytnutou ze strany žalované pro změnu dceři žalobkyně nezl. [jméno FO], tedy druhému z dvojčat. V tomto řízení již bylo soudem I. stupně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že žaloba se zamítá. Odvolacím soudem bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. Věc je tak pravomocně skončena. Soudy uvedly, že pokud žalobkyně uhradila žalované v předmětném období peněžní prostředky v souvislosti s péčí poskytnutou ze strany žalované nezl. dceři žalobkyně, tj. z druhému z dvojčat, nebylo to ze spravedlivého důvodu, tímto plněním se žalovaná bezdůvodně obohatila, právo dle žaloby však se promlčelo a nebylo možno ji tak v řízení přiznat, a již jen z toho důvodu soudy žalobu zamítly. Je tak zřejmé, že ten jiný právní případ se s tímto shoduje v podstatných znacích, a žalovaná očekává, že soud v tomto řízení rozhodne obdobně.

3. Ze shodných tvrzení účastníků, že, na co, kdy a v jaké výši žalobkyně zaplatila žalované bezhotovostně, kdy s tímto nebyl v rozporu ani úplný výpis z účtu a výpisy z účtu [právnická osoba]. vedené na jméno žalobkyně a sestava ke dni [datum], ze kterých se podávalo to stejné, soud měl za prokázáno, že žalobkyně zaplatila žalované v období [datum] - [datum] částku 23 000 Kč bezhotovostně, a to v souvislosti s tím, že žalovaná poskytla zdravotní péčí synovi žalobkyně, nezletilému [jméno FO], narozenému [datum], a to tak, že platila 500 Kč měsíčně, kromě měsíce [měsíc] [rok], [měsíc] [rok], [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok].

4. Ze shodných tvrzení účastníků, že a jakou žalovaná v minulosti poskytla při a po narození zdravotní péči, že neodkladnou, nezl. [jméno FO] a [jméno FO], narozeným [datum] z žalobkyně, a že šlo o cizince, neboť žalobkyně byla v té době státní příslušnosti [Anonymizováno] a měla povolen trvalý pobyt na území [Anonymizováno] [Anonymizováno], soud měl za prokázáno, že žalovaná poskytla při a po narození zdravotní péčí, a to neodkladnou, dvojčatům, nezl. [jméno FO] a [jméno FO], narozeným [datum] z žalobkyně. Žalobkyně byla v té době státní příslušnosti [Anonymizováno] a měla povolen trvalý pobyt na území [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] tedy byli v té době ve smyslu zákona cizinci.

5. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy z jejich výroků a odůvodnění vyplynulo, že proběhlo řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], kde se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení částky 538 528,37 Kč s příslušenstvím, neboť poskytla zdravotní péči nezl. dceři žalobkyně, nezl. [jméno FO], narozené [datum], a žalobkyně nezaplatila cenu, toto řízení proběhlo ve dvou stupních, kdy soudem I. stupně bylo rozhodnuto výše uvedeným rozsudkem dne [datum], že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že žalovaná poskytla nezl. dceři žalobkyně jako ve smyslu zákona cizinci neodkladnou zdravotní péči, a žalobkyně jako zákonný zástupce nezletilé dcery byla povinna za tuto péči zaplatit cenu, a to za dobu péče do [datum] dle § 30 odst. 1 zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve spojení s § 36 zák. č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, a za dobu péče od [datum] dle § 41 odst. 2 zák. č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, ve spojení s § 36 zák. č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, odvolacím soudem výše uvedeným rozsudkem dne [datum], že rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, a ze shodných tvrzení účastníků, že byl při něm přítomen zástupce žalobkyně, tedy ten stejný zástupce, jaký zastupuje žalobkyni v tomto řízení, že i když žalovaná sice poskytla neodkladnou zdravotní péči nezl. dceři žalobkyně jako ve smyslu zákona cizinci, tak k tomuto jí neexistovala povinnost, neboť jí ji zákon nezakládal, tedy v době péče do [datum] ji žalobkyni neupravovalo, nezakládalo žádné zákonné ustanovení, tedy ani zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (tedy ani § 23 ve spojení s § 30 odst. 1, který se týká přímo práva a povinnosti zaplatit cenu za neodkladnou zdravotní péči poskytovateli zdravotní péče, dle výkladu), ani dle analogie zák. č. 94/1963 Sb., zákon o rodině (tedy § 3 odst. 1 písm. a), který se týká práva a povinnosti rodičů ohledně péče o jejich děti, dle výkladu) a ani dle analogie zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (tedy § 742, který se týká práva a povinnosti při jednatelství bez příkazu, dle výkladu), a v době péče od [datum] ji také žalobkyni neupravovalo, nezakládalo žádné zákonné ustanovení, tedy ani zák. č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách (tedy § 38 odst. 4 písm. b) ve spojení § 41, který se týká přímo práva a povinnosti zaplatit cenu za neodkladnou zdravotní péči poskytovateli zdravotní péče, dle výkladu) a ani dle analogie zák. č. 82/2012 Sb., občanský zákoník (tedy § 865, který se týká práva a povinnosti rodičů ohledně péče o jejich děti, a ani § 3006, který se týká práv a povinnosti nepřikázaného jednatelství, dle výkladu), dále z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a z unesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy z jejich výroků a odůvodnění vyplynulo, že proběhlo řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], kde se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení částky 612 906 Kč s příslušenstvím, neboť poskytla zdravotní péči nezl. synovi žalobkyně, nezl. [jméno FO], narozenému [datum], tj. bratrovi výše uvedené nezl. [jméno FO], šlo o dvojčata, a žalobkyně nezaplatila cenu, toto řízení proběhlo ve dvou stupních, kdy soudem I. stupně bylo rozhodnuto výše uvedeným rozsudkem dne [datum], že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že žalovaná poskytla nezl. synovi žalobkyně jako ve smyslu zákona cizinci neodkladnou zdravotní péči, a žalobkyně jako zákonný zástupce nezl. syna byla povinna za tuto péči zaplatit cenu, a to za dobu péče do [datum] dle § 30 odst.1 zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve spojení s § 36 zák. č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, a za dobu péče od [datum] dle § 41 odst. 2 zák. č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, ve spojení s § 36 zák. č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, odvolacím soudem výše uvedeným usnesením dne [datum], že rozsudek soudu I. stupně se zrušuje a řízení se zastavuje, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, a ze shodných tvrzení účastníků, že zatupoval v řízení zástupce žalobkyně, tedy ten stejný zástupce, jaký zastupuje žalobkyni v tomto řízení, že žalovaná vzala žalobu zpět s tím, že v jiném řízení, tj. ve výše uvedeném řízení ve věci zaplacení za neodkladnou zdravotní péči o nezl. [jméno FO], bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto tak, že dovolání žalované proti rozhodnutí odvolacího soudu se odmítá, kdy i Nejvyšší soud, z jeho odůvodnění rozhodnutí vyplynulo, že k zaplacení neodkladné zdravotní péče o nezl. [jméno FO] žalobkyní nebyl právní důvod, tak z těchto důkazů, kdy navíc ještě z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyplynulo, že proběhlo již mezi žalobkyní a žalovanou i další jiné řízení ve věci vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně zaplatila žalované částku 20 000 Kč a žalovaná ji nevydala, tedy jde o právní případ, který se s tímto shoduje v podstatných znacích, a bylo již pravomocně rozhodnuto, že žaloba se zamítá, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení, ale právo dle žaloby se promlčelo a nebylo možno tak v řízení právo přiznat, tak z těchto soud měl za prokázáno, že vzhledem k tomu, že tvrzení, zda žalovaná poskytla nezl. synovi žalobkyně jako ve smyslu zákona cizinci neodkladnou zdravotní péči a vzniklo právo žalované na zaplacení ceny za ni vůči žalobkyni a tomu odpovídající povinnost žalobkyně, byla v tomto řízení předběžnou otázkou, a o tomto již soudy v jiných řízeních pravomocně rozhodly, kdy z jejich odůvodnění vyplývá, že žalovaná sice poskytla nezl. synovi žalobkyně jako ve smyslu zákona cizinci neodkladnou zdravotní péči, ale žalované nevzniklo právo na zaplacení ceny za ni vůči žalobkyni a tomu odpovídající povinnost žalobkyně, tedy žalobkyni povinnost nesvědčila, když jí ji zákon nezakládal, tak z těchto rozhodnutí dle zákona soud v tomto řízení vycházel, nebyl s nimi v rozporu, ztotožnil se nimi. Z toho vyplývá, že pokud žalobkyně žalované plnila 23 000 Kč dle žaloby, došlo tím k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně. Soud dodává, že pokud žalobkyně tvrdila v době krátce před rozhodnutím soudu v této věci, že také podala ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu v tom jiném výše uvedeném řízení, soud jí to neměl důvodu nevěřit, ale na jeho závěru výše to nic nezměnilo, o této stížnosti do doby rozhodnutí soudu nebylo rozhodnuto.

6. Z již výše uvedeného rozhodnutí soudů v jiných řízeních, tj. rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a z unesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze kterých vyplynulo, jak v těch řízeních soudy rozhodovaly a jak svá rozhodnutí a kdy odůvodnily, tak z těchto soud měl za prokázáno, že z výše uvedených jiných řízení vyplynulo, že pokud žalobkyně zaplatila žalované v předmětné době částku 23 000 Kč dle žaloby, žalobkyně se dozvěděla o tom, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení a že je povinna jej vydat žalovaná, dne [datum], tj. ve chvíli, kdy v jiném řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] odvolací soud rozhodl, že rozsudek I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, a odůvodnil ho, kdy při odůvodnění byl přítomen zástupce žalobkyně, tedy tentýž zástupce jako v tomto řízení. Mezi žalobkyní a žalovanou probíhala dvě řízení, a to řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] a řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO], obě řízení je třeba vykládat v kontextu a obě řízení souvisí i s tímto řízením. Když v tom prvním, tj. v řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] soudem I. stupně bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že žalovaná poskytla nezl. dceři žalobkyně jako cizinci neodkladnou zdravotní péči, žalovaná jako zákonný zástupce nezl. dcery byla povinna za to zaplatit cenu, a když odvolacím soudem bylo rozhodnuto, že rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, kdy své rozhodnutí odůvodnil, že pokud žalovaná poskytla při porodu a po porodu nezl. dceři žalobkyně neodkladnou zdravotní péči, žalobkyně, ani jako zákonný zástupce nezl. dcery, nebyla povinna za to zaplatit cenu, neboť nevzniklo právo žalované na zaplacení ceny za to vůči žalobkyni a tomu odpovídající povinnost žalobkyně, zákon jí ji totiž nezakládal, tak nebylo na místě, že žalobkyně čekala, i když v tom druhém, tj. v řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] bylo v té době rozhodnuto teprve soudem I. stupně, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že žalovaná poskytla nezl. synovi žalobkyně jako cizinci neodkladnou zdravotní péči, a žalobkyně jako zákonný zástupce nezl. syna byla povinna za to zaplatit cenu, až jak v tom druhém řízení rozhodne odvolací soud, respektive až jak v tom prvním řízení rozhodne Nejvyšší soud, když žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolacího soudu v tom prvním řízení dovolání. Pokud v tom prvním řízení odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí při jeho vyhlášení, kdy byl přítomen zástupce žalobkyně, který je jejím zástupcem i v tomto řízení, uvedl a zástupce žalobkyně tak s tím byl konfrontován nebo musel být, že, pokud žalovaná poskytla nezl. dceři žalobkyně, tj. sestře nezl. syna žalobkyně, když šlo o dvojčata, při porodu a po porodu neodkladnou zdravotní péči, a žalobkyně, ani jako zákonný zástupce nezl. dcery, nebyla povinna za to zaplatit cenu, neboť nevzniklo právo žalované na zaplacení ceny za to vůči žalobkyni a tomu odpovídající povinnost žalobkyně, zákon ji totiž nezakládá, tak z toho se zástupce žalobkyně rozhodně dozvěděl, že pokud žalobkyně něco plnila žalované v souvislosti s touto péčí o nezl., došlo tím k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně. Nebylo pak na místě čekat ještě, jak rozhodne odvolací soud v tom druhém řízení, respektive jak rozhodne Nejvyšší soud v tom prvním řízení o dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu v tom prvním řízení, mohla podat žalobu v této věci. Nic nebránilo tomu, aby soud poté v řízení např. řízení přerušil a vyčkal i na rozhodnutí odvolacího soudu v tom druhém řízení nebo Nejvyššího soudu v tom prvním řízení. Žalobkyně se tedy dozvěděla o tom, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení a že je povinna jej vydat žalovaná, dne [datum], tj. ve chvíli, kdy v tom jiném řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] odvolací soud rozhodl, že rozhodnutí soudu prvního stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, vyhlásil rozhodnutí a odůvodnil ho. Když počala běžet dne [datum], tak do doby podání žaloby v této věci dne [datum] uplynula, právo je promlčeno a nelze jej v tomto řízení přiznat. Soud se tedy dále neměl důvod zabývat blíže tím, jaká byla výše bezdůvodného obohacení, zda žalobkyně žalovanou k jeho vydání vyzvala, zda ho žalovaná žalobkyni vydala a zda je ho tedy povinna vydat.

7. Z již výše uvedených důkazů, tj. z již výše uvedených rozhodnutí soudů v jiných řízeních, ze kterých se podává, že přestože je pravdou, že mezi žalobkyní a žalovanou proběhla již výše uvedená jiná řízení před soudem, tj. řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] a řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO], ale šlo o dvojčata, skutečnosti v době jejich porodu a po porodu poskytnutí neodkladné zdravotní péče a práva a povinnosti zaplacení ceny za ni nutně byly stejné, tedy tato obě řízení bylo třeba vnímat v kontextu, a vnímat i úzkou souvislost s tímto řízením, kdy navíc v průběhu tohoto řízení bylo již pravomocně rozhodnuto v jiném právním případě, který se s tímto shodoval v podstatných znacích a bylo tak na místě očekávat, že soud rozhodně v tomto řízení obdobně, tak ve chvíli, kdy se v tom prvním jiném řízení žalobkyně dozvěděla od soudu, a to od odvolacího soudu při vydání jeho rozhodnutí, tedy vyhlášení a odůvodnění, že pokud žalobkyně platila žalované v nějakém období peněžní prostředky v souvislosti právě s touto zdravotní péčí poskytnutou ze strany žalované nezl. dvojčatům žalobkyně, tak došlo k bezdůvodnému obohacení, a tím, kdo je povinen ho vydat, je žalovaná, a to prostřednictvím svého právního zástupce, který byl při vyhlášení rozhodnutí přítomen, a měla pak zákonem stanovenou lhůtu 3 let, aby uplatnila své právo na vydání tohoto bezdůvodného obohacení u soudu. Nebylo na místě vyčkávat na rozhodnutí odvolacího soudu v tom druhém jiném řízení, resp. Nejvyššího soudu v tom první řízení. Rozhodnutí soudu I. stupně v obou těch řízeních sice byla taková, že žalobkyni vyhověla, rozhodnutí odvolacího soudu v tom jednom řízení však bylo takové, že rozsudek rozhodnutí soudu I. stupně změnil a žalované nevyhověl, a toto rozhodnutí odůvodnil, kdy z toho, co zaznělo, vyplynulo, že pokud žalobkyně něco plnila žalované dle žaloby, tak tím došlo k bezdůvodnému obohacení. Navíc nevyplynulo, co tvrdila žalovaná, že na rozdíl od rozhodnutí toho odvolacího soudu rozhodovací praxe obecných soudů v těchto věcech je jiná, a že v jí citovaném judikátu Ústavního soudu se uvádí něco jiného, když žalobkyně ani netvrdila, o jakou praxi jde, a citovaný judikát Ústavního soudu na danou věc nebyl přiléhavý. Tomu, aby žalobkyně uplatnila své právo na vydání bezdůvodného obohacení u soudu objektivně nic nebránilo. Pokud by i chtěla vyčkat na rozhodnutí odvolacího soudu v tom druhém jiném řízení nebo dovolacího soudu v tom prvním, nic jí nebránilo navrhnout přerušení řízení do té doby. Navíc u žalované ani dle obsahu spisu nebylo zjištěno, že by s tvrzením, že právo dle žaloby je promlčeno, prodlévala nebo jinak jej zneužila. Také je zřejmé, že promlčení práva, a tedy jeho nepřiznání v řízení, nebude mít nepřijatelný dopad na žalobkyni. Žalovaná, které v jiných řízeních o zaplacení ceny za neodkladnou zdravotní péči o nezl. dvojčata žalobkyně nebylo vyhověno, v nich „přišla“ o částku v řádu milionů, naopak žalobkyně v tomto a druhém dalším řízení o vydání bezdůvodného obohacení, neboť plnila žalované v souvislosti s žalovanou poskytnutou neodkladnou zdravotní péčí o nezl. dvojčata bez právního důvodu, žalobkyně „přišla“ o zanedbatelnou částku, tj. v řádu jednotek tisíc. Soud si dovolí spíše „údiv“ nad tím, že žalovaná poskytla při porodu a po něm nezl. dvojčatům žalobkyně jako ve smyslu zákona cizincům, zdravotní péči, a to dokonce neodkladnou, tj. péči nutnou k záchraně jejich života či zdraví, v hodnotě milionů, a když je rozhodnuto soudem a žalobkyně se tak dozví, že v podstatě žalovaná žalovala jen „špatnou“ osobu, a jde tak jí tato částky v řádu milionů na vrub, tak žalobkyně, která plnila žalované zanedbatelnou částku v souvislosti žalovanou poskytnutou touto péčí, na vydání této částky trvá a dovolává se toho, že tvrzení žalované, že její právo je promlčeno, je zjevným zneužitím práva. Soud tak neshledal skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že tím, že žalovaná namítla promlčení práva dle žaloby, došlo k zjevnému zneužití práva. Soud tak nemá za prokázáno, naopak má to za vyvráceno, že by tím došlo ke zneužití práva.

8. Dle § 30 odst. 1 zák. č. 20/1966 Sb., zákon o péči o zdraví lidu, v posledním znění, cizincům pobývajícím na území [Anonymizováno] [Anonymizováno] se poskytuje zdravotní péče a) bezplatně na základě mezinárodních smluv, jimiž je [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vázána, b) bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního nebo smluvního zdravotního pojištění anebo, c) za přímou úhradu. Dle § 23 odst. 4 písm. c) bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony, a je-li to podle povahy onemocnění třeba, převzít nemocného i do ústavní péče není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví.

9. Dle § 38 odst. 4 písm. b) zák. č. 372/2011 b., zákona o zdravotních službách, nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností lze bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči, jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví. Dle § 41 odst. 1 psím. c) pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

10. Dle § 865 odst. 1 o. z. rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům.

11. Dle § 31 odst. 1 písm. a) zák. č. 94/1963, zákon o rodině, rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.

12. Dle § 742 obč. zák. v posledním znění, obstará-li někdo, aniž je k tomu oprávněn, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, je ten, jehož záležitost byla obstarána, povinen nahradit jednateli bez příkazu nutný náklad, i když se výsledek bez zavinění jednajícího nedostavil.

13. Dle § 3006 o. z. vmísí-li se někdo do záležitostí jiné osoby, ač k tomu není oprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé.

14. Dle § 451 odst. 1 obč. zák., v posledním znění, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 107 odst. 1 obč. zák., v posledním znění, právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle § 100 odst. 1 právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

17. Dle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Dle § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky. Dle § 609 věta první nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

18. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

19. Soud právně posoudil, že žalobkyně zaplatila žalované v předmětném období [datum] - [datum] částku 23 000 Kč, a to v souvislosti s tím, že žalovaná poskytla neodkladnou zdravotní péčí synovi žalobkyně, nezletilému [jméno FO], narozenému [datum], a to tak, že platila 500 Kč měsíčně, kromě měsíce [měsíc] [rok], [měsíc] [rok], [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok]. Žalovaná poskytla při a po narození zdravotní péči, a to neodkladnou, tj. nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví, dvojčatům, nezletilému [jméno FO] a [jméno FO], narozeným [datum] z žalobkyně. Žalobkyně byla v té době státní příslušnosti [Anonymizováno] a měla povolen trvalý pobyt na území [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nezletilí [jméno FO] a [jméno FO] tedy byly v té době ve smyslu zákona cizinci. Žalovaná tvrdila, že když žalobkyně zaplatila žalované ve výše uvedeném předmětném období částku 23 000 Kč, bylo to z právní důvodu, tedy, že žalobkyně měla povinnost ze zákona zaplatit žalované za to cenu, nebo šlo o nepřikázané jednatelství. Vzhledem k tomu, že tvrzení, zda žalovaná poskytla neodkladnou zdravotní péči nezl. synovi žalobkyně jako ve smyslu zákona cizinci a vzniklo právo žalované na zaplacení ceny za ni vůči žalobkyni a tomu odpovídající povinnost žalobkyně, byla v tomto řízení předběžnou otázkou. O tomto vška již soudy v jiných řízeních pravomocně rozhodly, kdy z jejich odůvodnění vyplývá, že žalovaná sice poskytla neodkladnou zdravotní péči nezl. synovi žalobkyně jako ve smyslu zákona cizinci, ale nevzniklo právo žalované na zaplacení ceny za ni vůči žalobkyni a tomu odpovídající povinnost žalobkyně, tedy jí povinnost nesvědčila, když jí ji zákon nezakládal, tak z těchto rozhodnutí dle zákona soud v tomto řízení a vycházel, nebyl s tím v rozporu, ztotožnil se nimi (§ 135 odst 2 o. s. ř.). To, jak soudy v jiných řízeních rozhodly a jak to odůvodnily nebo z nich vyplynulo, je uvedeno ve zjištění výše. I tento soud v této věci tak dospěl k závěru, že i když žalovaná sice poskytla neodkladnou zdravotní péči nezl. synovi žalobkyně jako ve smyslu zákona cizinci, tak k zaplacení ceny za ni žalobkyni nevznikla povinnost, neexistovala, neboť jí ji zákon nezakládal, tedy v době poskytnutí zdravotní péče do [datum] takovou povinnost žalobkyni neupravovalo, nezakládalo žádné zákonné ustanovení, tedy ani zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (tedy § 23 ve spojení s § 30 odst. 1, který se týká přímo práva a povinnosti zaplatit cenu za neodkladnou zdravotní péči poskytovateli zdravotní péče, dle výkladu), ani dle analogie zák. č. 94/1963 Sb., zákon o rodině (tedy § 3 odst. 1 písm. a), který se týká práva a povinnosti rodičů ohledně péče o jejich děti, dle výkladu) a ani dle analogie zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (tedy § 742, který se týká práva a povinnosti při jednatelství bez příkazu, dle výkladu), a v době poskytnutí zdravotní péče od [datum] ji také žalobkyni neupravovalo, nezakládalo žádné zákonné ustanovení, tedy ani zák. č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách (tedy § 38 odst. 4 písm. b) ve spojení § 41, který se týká přímo práva a povinnosti zaplatit cenu za neodkladnou zdravotní péči poskytovateli zdravotní péče, dle výkladu) a ani dle analogie zák. č. 82/2012 Sb., občanský zákoník (tedy§ 865, který se týká práva a povinnosti rodičů ohledně péče o jejich děti, ani § 3006, který se týká práva a povinnosti nepřikázaného jednatelství, dle výkladu). Z toho nutně vyplynulo, že pokud žalobkyně žalované plnila 23 000 Kč dle žaloby v souvislosti s při porodu a po porodu poskytnutou neodkladnou zdravotní péčí žalované o nezl. [jméno FO], došlo tím k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně (pro plnění žalobkyní v období do [datum] v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák., v posledním znění, pro plnění žalobkyní v období od [datum] dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z.). Soud dodává, že pokud žalobkyně tvrdila v době krátce před rozhodnutím soudu v této věci, že také podala ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu v tom jednom jiném výše uvedeném řízení, soud jí to neměl důvodu nevěřit, ale na jeho závěru výše to nic nezměnilo, o této stížnosti navíc do doby rozhodnutí soudu nebylo rozhodnuto. Pokud žalovaná tvrdila, že právo dle žaloby je promlčeno, soud tomuto přisvědčil. Z již výše uvedených jiných řízení vyplynulo, že pokud žalobkyně zaplatila žalované v předmětné době částku 23 000 Kč dle žaloby v souvislostí s při porodu a po porodu poskytnutou neodkladnou zdravotní péčí žalované o nezl. syna, tj. nezl. [jméno FO], žalobkyně se dozvěděla o tom, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení a že je povinna jej vydat žalovaná, dne [datum], tj. ve chvíli, kdy v jiném řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] odvolací soud rozhodl, že rozsudek I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, a odůvodnil ho, kdy při odůvodnění byl přítomen zástupce žalobkyně, tedy tentýž zástupce jako v tomto řízení. Mezi žalobkyní a žalovanou probíhala dvě řízení, a to řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] a řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO], obě řízení je třeba vykládat v kontextu a obě řízení úzce souvisí i s tímto řízením. Když v tom prvním, tj. v řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] soudem I. stupně bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že žalovaná poskytla nezl. dceři žalobkyně jako cizinci neodkladnou zdravotní péči, žalovaná jako zákonný zástupce nezl. dcery byla povinna za to zaplatit cenu, a když odvolacím soudem bylo rozhodnuto, že rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, kdy své rozhodnutí odůvodnil, že pokud žalovaná poskytla při porodu a po porodu nezl. dceři žalobkyně neodkladnou zdravotní péči, žalobkyně, ani jako zákonný zástupce nezl. dcery, nebyla povinna za to zaplatit cenu, neboť nevzniklo právo žalované na zaplacení ceny za to vůči žalobkyni a tomu odpovídající povinnost žalobkyně, zákon jí ji totiž nezakládal, tak nebylo na místě, že žalobkyně čekala, i když v tom druhém, tj. v řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] bylo v té době rozhodnuto teprve soudem I. stupně, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, kdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že žalovaná poskytla nezl. synovi žalobkyně jako cizinci neodkladnou zdravotní péči, a žalobkyně jako zákonný zástupce nezl. syna byla povinna za to zaplatit cenu, až jak v tom druhém řízení rozhodne odvolací soud, respektive až jak v tom prvním řízení rozhodne Nejvyšší soud, kdy žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolacího soudu v tom prvním řízení dovolání. Pokud v tom prvním řízení odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí při jeho vyhlášení, kdy byl přítomen zástupce žalobkyně, který je jejím zástupcem i v tomto řízení, uvedl a zástupce žalobkyně tak s tím byl konfrontován nebo musel být, že, pokud žalovaná poskytla nezl. dceři žalobkyně, tj. sestře nezl. syna žalobkyně, kdy šlo o dvojčata, při porodu a po porodu neodkladnou zdravotní péči, a žalobkyně, ani jako zákonný zástupce nezl. dcery, nebyla povinna za to zaplatit cenu, neboť nevzniklo právo žalované na zaplacení ceny za to vůči žalobkyni a tomu odpovídající povinnost žalobkyně, zákon jí ji totiž nezakládal, tak z toho se zástupce žalobkyně rozhodně dozvěděl, že pokud žalobkyně něco plnila žalované v souvislosti s neodkladnou zdravotní péčí žalované o nezl. syna, došlo tím k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně. Nebylo pak na místě čekat ještě, jak rozhodne odvolací soud v tom druhém řízení, respektive jak rozhodne Nejvyšší soud v tom prvním řízení o dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu v tom prvním řízení, mohla podat žalobu v této věci. Nic nebránilo tomu, aby soud poté v řízení např. řízení přerušil a vyčkal i na rozhodnutí odvolacího soudu v tom druhém řízení nebo Nejvyššího soudu v tom prvním řízení. Žalobkyně se tedy dozvěděla o tom, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení a že je povinna jej vydat žalovaná, dne [datum], tj. ve chvíli, kdy v tom jiném řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] odvolací soud rozhodl, že rozhodnutí soudu prvního stupně se mění tak, že žaloba se zamítá, vyhlásil rozhodnutí a odůvodnil ho. Když počala běžet dne [datum], tak do doby podání žaloby v této věci dne [datum] uplynula, právo je promlčeno a nelze jej v tomto řízení přiznat (pro plnění žalobkyní v období do [datum] v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 107 odst. 1 ve spojení s § 100 odst. 1 obč. zák., v posledním znění, pro plnění žalobkyní v období od [datum] dle § 621 o. z. ve spojení s § 629 odst. 1 a § 609 věta první o. z.). Pokud žalobkyně tvrdila, že tvrzení žalované, že právo dle žaloby je promlčeno, že jde o zjevné zneužití práva, tomuto soud nepřisvědčil. Přestože je pravdou, že mezi žalobkyní a žalovanou proběhla již výše uvedená jiná řízení před soudem, tj. řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO] a řízení ve věci zaplacení zdravotní péče o nezl. [jméno FO], šlo o dvojčata, skutečnosti v době jejich porodu a po porodu poskytnutí neodkladné zdravotní péče žalovanou a práva a povinnosti ohledně zaplacení ceny za ni nutně byly stejné, tedy tato obě řízení bylo třeba vnímat v kontextu, a vnímat i úzkou souvislost s tímto řízením, kdy navíc v průběhu tohoto řízení bylo již pravomocně rozhodnuto v jiném právním případě, který se s tímto shodoval v podstatných znacích, a bylo tak na místě očekávat, že soud rozhodně i v tomto řízení obdobně, tak ve chvíli, kdy se v tom prvním jiném řízení žalobkyně dozvěděla od soudu, a to od odvolacího soudu při vydání jeho rozhodnutí, tedy vyhlášení a odůvodnění, že pokud žalobkyně platila žalované v nějakém období peněžní prostředky v souvislosti právě s touto zdravotní péčí poskytnutou ze strany žalované nezl. dvojčatům žalobkyně, tak došlo k bezdůvodnému obohacení a tím, kdo je povinen ho vydat, je žalovaná, a to prostřednictvím svého právního zástupce, který byl při vyhlášení rozhodnutí přítomen, měla zákonem stanovenou lhůtu 3 let, aby uplatnila své právo na vydání tohoto bezdůvodného obohacení u soudu. Nebylo na místě vyčkávat na rozhodnutí odvolacího soudu v tom druhém jiném řízení, resp. Nejvyššího soudu v tom první řízení. Rozhodnutí soudu I. stupně v obou těch řízeních sice byla taková, že žalobkyni vyhověla, rozhodnutí odvolacího soudu v tom jednom řízení však bylo takové, že rozsudek rozhodnutí soudu I. stupně změnil a žalované nevyhověl, a toto rozhodnutí odůvodnil, kdy z toho, co zaznělo, vyplynulo, že tím došlo k bezdůvodnému obohacení. Navíc nevyplynulo, co tvrdila žalovaná, že na rozdíl od rozhodnutí toho odvolacího soudu rozhodovací praxe obecných soudů v těchto věcech je jiná, a že v jí citovaném judikátu Ústavního soudu se uvádí něco jiného, když žalobkyně ani netvrdila, o jakou praxi jde, a citovaný judikát Ústavního soudu na danou věc nebyl přiléhavý. Tomu, aby žalobkyně uplatnila své právo na vydání bezdůvodného obohacení u soudu objektivně tedy nic nebránilo. Pokud by i žalobkyně chtěla vyčkat na rozhodnutí odvolacího soudu v tom druhém jiném řízení nebo dovolacího soudu v tom prvním, žalobkyni nic nebránilo navrhnout přerušení řízení do té doby. Navíc u žalované ani dle obsahu spisu nebylo zjištěno, že by s tvrzením, že právo dle žaloby je promlčeno, prodlévala, nebo jinak jej zneužila. Také je zřejmé, že promlčení práva, a tedy jeho nepřiznání v řízení, nebude mít nepřijatelný dopad na žalobkyni. Žalovaná, které v jiných řízeních o zaplacení ceny za neodkladnou zdravotní péči o nezl. dvojčata žalobkyně nebylo vyhověno, v nich „přišla“ o částku v řádu milionů, žalobkyně v tomto a druhém dalším řízení o vydání bezdůvodného obohacení, neboť plnila žalované na ceny za tuto neodkladnou zdravotní péči o nezl. dvojčata bez právního důvodu, „přišla“ oproti tomu o zanedbatelnou částku, tj. v řádu jednotek tisíc. Naopak soud si dovolí „údiv“ nad tím, že žalovaná poskytla při porodu a po něm nezl. dvojčatům žalobkyně jako ve smyslu zákona cizincům neodkladnou zdravotní péči, tj. péči nutnou k záchraně jejich života či zdraví, v hodnotě milionů, a když je rozhodnuto soudem a žalobkyně se tak dozví, že v podstatě žalovaná žalovala jen „špatnou“ osobu, a jde tak jí tak tato hodnota v řádu milionů na vrub, tak žalobkyně, která plnila žalované v souvislosti s tím zanedbatelnou částku, na vydání této částky trvá a dovolává se toho, že tvrzení žalované, že její právo je promlčeno, je zjevným zneužitím práva. Soud tak neshledal skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že tím, že žalovaná namítla promlčení práva dle žaloby, došlo k zjevnému zneužití práva. K žádnému zjevnému zneužití práva nedošlo (§ 8 a contrario o. z.). Soud se tedy dále neměl důvod zabývat blíže tím, jaká byla výše bezdůvodného obohacení, zda žalobkyně žalovanou k jeho vydání vyzvala, zda ho žalovaná žalobkyni vydala a zda je ho tedy povinna vydat. Soud proto rozhodl, že žaloba se zamítá (výrok I.)

20. Žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalované tak ze zákona vzniklo také právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobkyni (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: odměnu za zastupování advokátem 10 100 Kč za 6 úkonů právní služby, z toho 4 po 2 020 Kč, 2 po 1 010 Kč, dále hotové výdaje 1 800 Kč za 6 úkonů po 300 Kč a DPH ve výši 21 %. Proto soud rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 399 Kč (výrok II.).

Poučení