23 C 133/2021-60

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro: náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31 648 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba ve výši 4 894 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 27.195 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal toho, aby soud uložil povinnost žalované uhradit jí částku 36 542 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % jako náhradu nemajetkové újmy (zadostiučinění) dle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen ODPŠK) způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeným před [anonymizováno] arbitrem pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] (dále jen řízení před [anonymizováno] arbitrem). Žalobu odůvodnil tím, že řízení před [anonymizováno] arbitrem trvalo od [datum] do [datum], tedy [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů. Dne [datum] bylo zahájeno řízení před finančním arbitrem vedeném pod sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], prvoinstanční řízení před finančním arbitrem bylo ukončeno nálezem finančního arbitra dne [datum], kdy finanční arbitr určil, že pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum] je od počátku neplatná a dále uložil [obec] pojišťovně žalobci uhradit částku 53 000 Kč a ve zbytku návrh žalobce zamítl. Navrhovatel podal proti nálezu námitky, o nichž finanční arbitr rozhodl dne [datum], kdy tímto částečně změnil nález ze dne [datum]. Rozhodnutí o námitkách bylo doručeno žalobci dne [datum]. Tímto rozhodnutím bylo řízení pravomocně skončeno. Žalobce s rozhodnutím finančního arbitra nesouhlasil a podal žalobu na přezkum rozhodnutí finančního arbitra podle § 244 a následující o.s.ř. Předmětem řízení bylo určení neplatnosti pojistné smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení. [anonymizováno] arbitr se dopouštěl průtahů, když nevydal nález ani rozhodnutí o námitkách v zákonné lhůtě, čímž žalobce po extrémně dlouhou dobu udržoval v nejistotě ohledně výsledku sporu i v existenční nejistotě. Řízení žalobce zatěžovalo nejen psychicky, ale i časově, když musel aktivně čelit dlouhodobé nečinnosti [anonymizováno] arbitra. Celková doba řízení trvala [anonymizováno] měsíců, [anonymizováno] dnů, z průběhu řízení před [anonymizováno] arbitrem je zřejmé, že k průtahům docházelo. Po téměř roce od zahájení řízení vyzval [anonymizováno] arbitr dne [datum] žalobce k vyjádření k právnímu závěru [anonymizováno] arbitra, které ve věci činil a k tomu, aby zvážil zpětvzetí návrhu, což žalobce neučinil a vyzval [anonymizováno] arbitra k rozhodnutí ve věci. Rozhodnutí následně [anonymizováno] arbitr oddaloval irelevantními výzvami k doložení dalších plateb na pojistnou smlouvu místo toho, aby rozhodl v zákonných lhůtách. V zákonné lhůtě pak [anonymizováno] arbitr nerozhodl, ani v řízení o námitkách a ani neprodloužil zákonnou lhůtu k vydání rozhodnutí. Žalobce požadoval, aby výše základní kompenzace byla navýšena o 20 % z důvodu nevydání nálezu ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách a nevydání rozhodnutí o prodloužení lhůty.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že s žalobním požadavkem nesouhlasí, ke své obraně namítla, že v předmětném řízení sice došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, věta třetí ZOŠ, z jehož titulu byl nárok uplatněn, avšak žalobci bylo již přiznáno odškodnění ve výši 12.181 Kč, které mu uhradil žalovaný na účet právního zástupce. Žalovaná v žalobě neshledala žádné okolnosti a skutečnosti, které by vedly ke změně jejích závěrů z předběžného projednání. Žalovaná konstatovala, že namítaná délka řízení v trvání 43 měsíců a 17 dnů lze považovat za nepřiměřenou. Žalovaný namítal, že doba pro shromáždění podkladů [anonymizováno] arbitrem není zákonem nějak upravena, řízení bylo zahájeno [datum], dne [datum] předložila instituce podklady, na základě čehož arbitr jednal s oběma účastníky za účelem smírného řešení věci, a to vzhledem k promlčení. Dne [datum] byli navrhovatel i instituce vyzváni k seznámení se s podklady pro vydání nálezu. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018 je rozhodné datum, ke kterému se váže počátek běhu lhůt, den, kdy finanční arbitr shromáždil veškeré podklady pro vydání nálezu, tedy den skutečného obdržení posledního relevantního podkladu. Dle žalované k zahájení řízení dne [datum] do shromáždění podkladů rozhodných pro vydání nálezu uběhlo skoro 24 měsíců. Řízení před finančním arbitrem splňuje kritéria čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Jedná se o řízení soukromoprávní povahy, které má bezprostřední dopad do majetkové sféry a má základ ve vnitrostátním právu a jedná se o závazek vážný a opravdový.

3. Žalovaná dále namítala, že celková délka řízení s ohledem na to, že arbitr usilovně s účastníky po dobu [anonymizováno] měsíců před vydáním nálezu komunikoval, není nepřiměřeně dlouhá. Řízení bylo složité a z tohoto důvodu se základní částka snižuje o 20 %, co se týče jednání poškozeného, namítala, že žalobce předložil nedostatečně doložený návrh, musela vyzývat k doplnění. Dále argumentovala tím, že žalobce proti průtahům nijak nebrojil. Co se týče postupu orgánů veřejné moci poukázala na to, že nejdelší řízení bez aktivity [anonymizováno] arbitra bylo 10 měsíců mezi [datum] a [datum] tj. mezi dnem kdy navrhovatel doložil další podklady a dnem, kdy byl vydán nález. K tíži by mohlo jít i neprodloužení lhůty k rozhodnutí o námitkách, ale jde o administrativní úkon, který nemá vliv na možnou maximální lhůtu. Co se týče významu předmětu řízení pro poškozeného, dle názoru žalované k řízení by vůbec nedošlo, kdyby žadatel neodmítl nabídku smírného řešení sporu, která v té době byla pro navrhovatele výhodná. Žalovaný při výpočtu náhrady postupoval tak, že za první 2 roky 2× 7 500 Kč činí náhrada 15 000 Kč, za třetí rok 15 000 Kč, za 8 měsíců a 17 dní, tj. celkem 258 dní (15 [číslo] × 258 = 10 602,74 Kč, tj. celkem 40 602,74 Kč, přičemž je tato částka po zohlednění kritérií snížená o 70 % na částku 12 181 Kč a tuto částku považuje žalovaný za dostatečnou v souladu se stanoviskem Cpjn 206/2010.

4. K jednání nařízeném na [datum] s se dostavil jako vedlejší účastník zástupce [anonymizováno] [ulice] pojišťovna a oznámil vstup do řízení a předem zaslal vyjádření ze dne [datum]. Ke vstupu vedlejšího účastníka právní zástupce žalobce namítal, že není zřejmé, jaký právní zájem má vedlejší účastník na rozhodnutí ve věci a navrhl soudu, aby vyzval vedlejšího účastníka k prokázání právního zájmu na věci. Vedlejší účastník odkázal na § 93 odst. 1 o.s.ř. s tím, že má právní zájem na výsledku řízení a splňuje všechny zákonem stanovené podmínky pro vstup do řízení podle § 93 odst. 2 o.s.ř. Právní zástupce žalobce výslovně nesouhlasil s připuštěním vedlejšího účastníka, svůj nesouhlas zaslal podáním ze dne [datum], kde odkázal na komentář k ustanovení § 93 o.s.ř. kde se stanoví, že postačuje pouze nesouhlas žalobce, aby na jeho straně vystupoval vedlejší účastník. Předložil rozhodnutí Městského soudu [spisová značka], kde Městský soud výslovně uvedl, že pokud nesouhlasí účastník s přípustností vedlejšího účastenství na svojí straně, nemusí o tom soud prvního stupně ani rozhodovat. Na základě výše uvedeného soud pokračoval v řízení a dále nerozhodoval již o přípustnosti či nepřípustnosti vedlejšího účastníka s odůvodněním, že postačuje nesouhlas účastníka s přistoupením.

5. Mezi účastníky řízení není sporné, že řízení před finančním arbitrem, které bylo zahájeno [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] trvalo do [datum], kdy bylo vydáno rozhodnutí o námitkách řízeníl trvalo [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů. Účastníci učinili nesporným průběh správnílho řízení tak, jak jej vylíčil žalobce v žalobě a zároveň tak, jak jej podrobně vylíčil žalovaný ve svém vyjádření k žalobě. Zástupci účastníků učinili nesporným, že řízení trvalo [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dní. Dne [datum] bylo zahájeno řízení doručením návrhu navrhovatele, ve kterém se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 59 000 Kč s příslušenstvím ve výši zákonného úroku z prodlení 8,05 % p.a. od [datum] do zaplacení. [anonymizováno] arbitr vyzval navrhovatele, aby sdělil, zda obdržel provizi za sjednání vlastní pojistné smlouvy a aby se vyjádřil k návrhu smírného řešení sporu, které mu instituce nabídla [datum], tedy před podáním návrhu na zahájení řízení. Právní zástupce žalobce vedl před [anonymizováno] arbitrem více než 30 sporů ze životního pojištění, přesto návrh na zahájení řízení neobsahoval podklady, které [anonymizováno] arbitr vždy požadoval. Dne [datum] navrhovatel [anonymizováno] arbitrovi sdělil, že žádné jiné podklady nemá k dispozici, rozšířil předmět řízení, když nadále požadoval vydání bezdůvodného obohacení ve výši 64 000 Kč s příslušenstvím ve výši zákonného úroku z prodlení 8,05 % p.a. od [datum] do zaplacení. Dne [datum] oznámil [anonymizováno] arbitr zahájení řízení instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu a poskytnutí vysvětlení. Dne [datum] instituce požádala o prodloužení lhůty k vyjádření. Dne [anonymizováno] [číslo] instituce požádala opakovaně o prodloužení lhůty k předložení vyjádření a [anonymizováno] arbitr jí vyhověl. Dne [datum] a dne [datum] instituce předložila vyjádření a podklady. Dne [datum] finanční arbitr poučil navrhovatele o řízení před [anonymizováno] arbitrem. Dne [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] arbitr předběžně posoudil shromážděné podklady a vyzval navrhovatele, aby zvážil další procesní postup v řízení zejména s ohledem na námitku promlčení, kterou instituce v řízení vznesla. [anonymizováno] arbitr navrhovateli vysvětlil, že platby pojistného, které navrhovatel zaplatil na životní pojištění do [datum], tj. období tří let před zahájením řízení před [anonymizováno] arbitrem, jsou promlčené, a to ve výši 29 000 Kč s tím, že právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčelo marným uplynutím tříleté objektivní promlčecí lhůty, neboť bylo zaplaceno déle než 3 roky před zahájením řízení před [anonymizováno] arbitrem. [anonymizováno] arbitr současně navrhovatele informoval, že pokud by rozhodoval o vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy, mohl by navrhovateli přiznat pouze nárok na nepromlčené platby pojistného ve výši 35 000 Kč. [anonymizováno] arbitr znovu navrhovatele odkázal, že mu instituce nabídla smírné, ještě před podáním návrhu na zahájení řízení, řešení sporu, kdy nabídla vyplatit částku 54 138 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 8 712 Kč, tedy celkem částku 63 050 Kč. Rozhodnutí [anonymizováno] arbitra by tak navrhovatele znevýhodnilo. Dne [datum] se navrhovatel vyjádřil k předběžnému posouzení [anonymizováno] arbitra s tím, že s ním nesouhlasí, předkládá novou argumentaci a trvá na rozhodnutí ve věci. Současně sdělil [anonymizováno] arbitrovi, že je ochoten přistoupit na smírné řešení sporu, pokud částka vyplacená institucí bude odpovídat zaplacenému pojistnému po odečtení rizikového pojistného, popřípadě mimořádných výběrů, včetně úroku z prodlení a náhrady nákladů na právní zastoupení za 4 úkony právní služby. Dne [datum] [anonymizováno] arbitr vyzval instituci, aby se vyjádřila k možnosti smírného řešení sporu. Dne [datum] instituce [anonymizováno] arbitrovi sdělila, že nesouhlasí. Dne [datum] instituce zaslala vyjádření k předběžnému právnímu posouzení [anonymizováno] arbitra a namítla, že na promlčení nároku navrhovatele je zapotřebí použít dvouletou promlčecí lhůtu. Dne [datum] [anonymizováno] arbitr vyzval navrhovatele a instituci, aby se [datum] seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí a současně vyzval instituci k předložení aktuálních podkladů důležitých pro rozhodnutí. Dne [datum] předložila instituce podklady, doložila zaplacené pojistné. Dne [datum] požádal navrhovatel o zaslání spisové dokumentace. Dne [datum] [anonymizováno] arbitr zaslal tuto dokumentaci. Dne [datum] předložil navrhovatel [anonymizováno] arbitrovi vyjádření ke shromážděným podkladům, doplnil svá tvrzení a argumentaci, navrhl další dokazování a nově disponoval předmětem řízení, když nadále namísto vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy nově požadoval určení neplatnosti. Určení neplatnosti pojistné smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení ve výši veškerého zaplaceného pojistného a úroku z prodlení z částky 59 000 Kč od [datum] do zaplacení. Dne [datum] [anonymizováno] arbitr seznámil instituci s vyjádřením navrhovatele, současně účastníky řízení informoval o prodloužení lhůty pro vydání nálezu do [datum]. Dne [datum] instituce předložila vyjádření a podklady. Dne [datum] navrhovatel předložil vyjádření a podklady. Dne [datum] vydal [anonymizováno] arbitr nález. Dne [datum] instituce podala proti nálezu námitky. Dne [datum] [anonymizováno] arbitr vyzval navrhovatele k vyjádření se k námitkám instituce. Dne [datum] navrhovatel proti nálezu podal námitky. [anonymizováno] arbitr vyzval dne [datum] instituci k vyjádření se k námitkám navrhovatele. Dne [datum] se instituce vyjádřila k námitkám navrhovatele. Dne [datum] vyzval [anonymizováno] arbitr navrhovatele a instituci k předložení aktuálních podkladů pro rozhodnutí. Dne [datum] instituce poslala podklady a [anonymizováno] arbitr s nimi dne [datum] seznámil navrhovatele a poskytl mu lhůtu k vyjádření.Dne [datum] vydal [anonymizováno] arbitr rozhodnutí o námitkách, které nabylo právní moci dne [datum].

6. Soud v řízení provedl důkaz následujícími listinnými důkazy: Spisem [anonymizováno] arbitra č. j. [spisová značka] [číslo] [rok]. Návrhem na zahájení řízení před [anonymizováno] arbitrem ze dne [datum] se domáhal navrhovatel neplatnosti smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení. Dále byla provedena k důkazu smlouva o životním pojištění [anonymizována dvě slova], výpis z obchodního rejstříku, Všeobecné pojistné podmínky, doplňkové pojistné podmínky. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalobce vyzván [anonymizováno] arbitrem, aby doložil listiny, které dosud nedoložil a aby se vyjádřil ke smírnému návrhu ze strany [anonymizováno] arbitra. K tomu bylo podáno vyjádření navrhovatelem. Na výzvu [anonymizováno] arbitra ze dne [datum] sdělil navrhovatel, že nemá další podklady. Dále bylo čteno k důkazu oznámení [anonymizováno] arbitra ze dne [datum], kdy oznámil finanční arbitr zahájení řízení instituci a vyzval ji k vyjádření. Podáním z [datum] instituce požádala o prodloužení lhůty k vyjádření. Podáním z [datum] instituce požádala opakovaně o prodloužení lhůty. Vyjádření a podklady instituce jsou ze dne [datum] a [datum]. Následovalo poučení [anonymizováno] arbitra z [datum] o řízení před [anonymizováno] arbitrem. Dále posouzení shromážděných podkladů z [datum]. Podání navrhovatele z [datum], kde se vyjádřil k předběžnému posouzení [anonymizováno] arbitra. Podáním z [datum] vyzval [anonymizováno] arbitr instituci k vyjádření možnosti smírného řešení. Instituce sdělila podáním z [datum], že s návrhem smíru nesouhlasí. Zaslala vyjádření k předběžnému právnímu posouzení. [anonymizováno] arbitr vyzval navrhovatele – instituci, aby se dne [datum] seznámila s podklady. Dne [datum] [anonymizováno] arbitr vyzval navrhovatele a instituci, aby se dne [datum] seznámili s podklady. Dne [datum] předložila instituce podklady a zaplacené pojistné. Žalobce nedoložil podklady, a proto je instituce doložila sama. Dne [datum] požadoval navrhovatel o zaslání spisové dokumentace v elektronické podobě. Dne [datum] [anonymizováno] arbitr zaslal tuto dokumentaci navrhovateli. Dne [datum] předložil navrhovatel [anonymizováno] arbitrovi vyjádření k shromážděným podkladům. Dne [datum] se arbitr dotazoval a vyzval navrhovatele, aby doložil další platby pojistného od [datum] a informoval o prodloužení lhůty pro vydání nálezu do [datum]. Dne [datum] instituce předložila vyjádření a podklady. Dne [datum] byly předloženy podklady a vyjádření. Nález [anonymizováno] arbitra byl vydán [datum]. Instituce podala námitky podáním dne [datum] a [anonymizováno] arbitr vyzval navrhovatele k vyjádření. Dne [datum] navrhovatel proti nálezu podal námitky a [datum] vydal finanční arbitr rozhodnutí o námitkách.

7. Z nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav: U [anonymizováno] arbitra bylo zahájeno řízení na základě podaného návrhu žalobce dne [datum]. Prvoinstanční řízení bylo ukončeno nálezem [anonymizováno] arbitra dne [datum], kdy [anonymizováno] arbitr stanovil, že pojistná smlouva ze dne [datum] je od počátku neplatná a uložil [obec] pojišťovně žalobci uhradit částku 50 000 Kč a ve zbytku návrh zamítl. Navrhovatel podal proti nálezu námitky, o nichž [anonymizováno] arbitr rozhodl dne [datum], kdy tímto částečně změnil nález ze dne [datum]. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobci doručeno dne [datum]. Řízení bylo rozhodnutím o námitkách pravomocně skončeno, řízení trvalo 44 měsíců a 17 dnů. Rozhodnutí arbitra nebylo vydáno v zákonné lhůtě a rovněž ani rozhodnutí o námitkách a dále ani rozhodnutí o prodloužení lhůty nebylo vydáno v zákonné lhůtě.

8. Po právní stránce soud zhodnotil nárok žalobkyně dle zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle § 1 odst. 1 OdpŠk.:„ Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.“ Podle § 13 odst. 1 a 2 OdpŠk.:„ (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“ Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk.:„ (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.“ (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.:„ každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.“ Podle ust. § 1 odst. písm. e) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“):„ k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen„ arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.“ Podle ust. § 8 zákona o [anonymizováno] arbitrovi:„ řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. Podání návrhu má na promlčení a prekluzi tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.“ Podle ust. § 15 odst. 1 zákona o [anonymizováno] arbitrovi:„ arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.“ Podle ust. § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“ K institutu finančního arbitra soud uvádí, že jde o orgán, který byl zřízen za účelem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu. Primárním cílem [anonymizováno] arbitra je tam, kde je spotřebitel v právu, přivést strany sporu ke smírnému řešení sporu tak, aby se spotřebitel nemusel obracet na soud a nemusel hradit náklady soudního řízení, protože řízení před [anonymizováno] arbitrem je bezplatné. Při rozhodování aplikuje [anonymizováno] arbitr rozhodné psané právo, posuzuje všechny shromážděné podklady samostatně i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k předmětu projednávaného sporu. [anonymizováno] arbitr se tam, kde je to možné, opírá a odvolává na relevantní ustálenou judikaturu obecných soudů, Ústavního soudu nebo Soudního dvora Evropské unie. V daném případě však řízení před [anonymizováno] arbitrem svůj účel nesplnilo. Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je zakotveno v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Zákonná úprava zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudních řízení se po novele zákonem č. 160/2006 Sb. nachází v zákoně č. 82/1998 Sb., zejména v jeho ustanoveních § 13 OdpŠk (shodně v § 22 OdpŠk) a v § 31a OdpŠk. Na tuto zákonnou úpravu pak navazuje Stanovisko, které se podrobněji zabývá mimo jiné posouzením celkové délky řízení, v němž mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí či § 22 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk v případě nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a výkladem ustanovení § 31a OdpŠk. Stanovisko je však možné aplikovat pouze na řízení, která spadají pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Čl. 6 odst. 1 Úmluvy hovoří o„ projednání záležitosti v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem.“ Předmětem posuzovaného řízení před [anonymizováno] arbitrem bylo určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění a vydání bezdůvodného obohacení. Je nepochybné, že se jednání o právo opravdové a vážné, mající přímý vliv na způsob výkonu práva. Toto právo má svůj základ ve vnitrostátním právu, a to v zákoně o [anonymizováno] arbitrovi. To, že zákon o finančním arbitrovi má svůj původ v unijním právu, není podstatné, neboť se nejedná o přímý výkon práv podle unijních předpisů. Poslední otázku, tedy zda má právo civilní povahu, je třeba zodpovědět také kladně, neboť řízení před [anonymizováno] arbitrem je plnohodnotnou alternativou k soudnímu řízení, do jisté míry jej má nahrazovat. Pro úspěšnost žalob o náhradu škody nebo nemajetkové újmy proti státu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek, a to existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí a vznikem škody nebo nemajetkové újmy na straně žalobce. Soud se zabýval v prvé řadě otázkou, zda v průběhu řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k nepřiměřené délce celého řízení, tedy porušení práva na projednání věci v přiměřené době. Ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva je nutné hodnotit jako nepřiměřenou délku řízení, takovou délku, která neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávaného případu a zároveň spočívá v příčinách vzniklých z působení samotného státu, v tomto případě správního orgánu, nikoliv účastníků řízení. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Z tohoto důvodu nelze vycházet z abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě z čl. 6 Úmluvy, mohla být pokládána za přiměřenou, je tedy nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Celková délka řízení byla [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů kdy řízení bylo zahájeno podaným návrhem na zahájení řízení před [anonymizováno] arbitrem dne [číslo] [rok] a konečné rozhodnutí vydáno dne [anonymizováno] [rok]. S ohledem na celkovou délku řízení v předmětné věci i přes složitost případu z hlediska shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí, soud zhodnotil, že řízení trvalo podstatně déle, než by mělo. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že se v řízeních spadajících pod čl. 6 Evropské úmluvy vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu z nejistoty ohledně výsledku řízení a žádné důkazy se v tomto ohledu zásadně nevyžadují, jelikož újma vzniká samotným porušením práva. Článek 6 Evropské úmluvy se na správní řízení před finančním arbitrem vztahuje a vznik újmy na straně žalobkyně je tak presumován. Soud se dále zabýval tím, zda je dána příčinná souvislost mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem nemajetkové újmy na straně žalobkyně. V projednávané věci se vychází z vyvratitelné domněnky vzniku újmy na straně žalobkyně, jak bylo popsáno výše, pak současně je dána i příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a újmou žalobkyně, když tato újma je tvrzena a presumována právě ze správního řízení v žalobě uvedeného. Všechny tři kumulativní podmínky pro úspěšnost žaloby o náhradu újmy tak jsou splněny. Pokud jde o postup [anonymizováno] arbitra, soud dospěl k závěru, že tento nedodržel lhůtu pro úkony stanovené zákonem, když měl rozhodnout do 90 dnů od shromáždění podkladů pro rozhodnutí. Ve složitých případech lze lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů, o čemž arbitr musí účastníky bezodkladně vyrozumět, což finanční arbitr v dané věci neučinil. Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud dospěl k závěru, že žaloba je co do základu důvodná, neboť délkou řízení v trvání [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Nesprávný úřední postup je dán, rovněž újma je dána na straně žalobkyně,. I snížený (nikoliv nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k přiznání zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit. V řízení před finančním arbitrem žalobkyně uplatňovala částku 59 000Kč, dle názoru soudu jde o nikoliv zanedbatelný předmět řízení, a z tohoto důvodu by žalobkyni mělo náležet odškodnění peněžité. Význam předmětu řízení nelze vzhledem k výši částky hodnotit jako nepatrný. V daném případě tak nepostačuje nepeněžité odškodnění. Shodně bylo judikováno Nejvyšším soudem i pod sp. zn. 30 Cdo 1907/2018:„ Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného, přičemž i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému.“ Zbývalo tak posoudit, jaké přiměřené odškodnění, a to peněžité, žalobkyni náleží. Při stanovení výše odškodnění soud vycházel ze Stanoviska, dle kterého je možné za každý rok řízení přiznat částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč. Je zároveň nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Nejvyšší soud proto pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady, za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč. Soud při svém výpočtu odškodnění vycházel ze Stanoviska a za první dva roky řízení přiznal částku 15 000 Kč, za dalších 20 měsíců (15.000 Kč: 12 = 1.250 Kč x 20 měsíců = 25 000 Kč) celkem 40 000. Za 17 dní to je (41,09x17dní =698,6) tj. celkem [číslo]. Tuto částku soud ponížil o již vyplacenou částku 12 181 Kč. Základní částku soud modifikoval tam, kde měl za to, že to okolnosti případu odůvodňují. Posuzoval tak a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného, kdy pouze u některých kritérií přistoupil k provedení modifikace. Základní částku navýšil o 20% z důvodu nevydání nálezu ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách a nevydání rozhodnutí o prodloužení lhůty (40 000 x 0,20= 8 000 Kč) součet (25 000 + 15 000 + [číslo] 48 000 Kč) K této částce připočetl za 17 dní (41,09 x 17 dní,= 698 Kč, celkem 48.698,6 Kč. Tuto částku o 10 % ponížil z důvodu složitosti věci [číslo] x [číslo] [číslo]. Po odečtení již vyplacené částky ([číslo] - 12.181Kč) dospěl k částce [číslo] a tuto částku odečetl od částky vyčíslené v žalobě [číslo] - 31.648 Kč = 4.894 Kč. V tomto rozsahu žalobu částečně zamítl a přiznal žalobci částku 31 648 Kč.

9. Zároveň přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího dni, kdy uplynula 6 měsíční lhůta pro projednání žádosti žalobkyně před [stát. instituce] ohledně přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu.Co do zbytku žalované částky soud žalobu zamítl (výrok II.), když pro přiznání vyššího zadostiučinění neshledal důvody.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. S ohledem na shora uvedené, kdy žalobní nárok, co do základu byl po právu a výše plnění závisela na úvaze soudu, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení jako při plném úspěchu ve věci. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2000 Kč a nákladů právního zastoupení za 5 úkonů právní služby (dle § 9 odst. 4 pís. a) AT 50.000 Kč, tedy 3.100 Kč za jeden úkon: 1x převzetí věci, 1x písemné podání ve věci samé – žaloba ze dne [číslo] 2021, 1x úkon při jednání soudu ve věci – jednání [číslo] 2022, podání ve věci samé 9.2 2022, 1x úkon při jednání soudu tj. 15.500 Kč, 5x režijní paušál po 300 Kč tj. 1.500 Kč, cestovné dne [číslo] [rok] a [číslo] [rok] os. Vozem [anonymizována čtyři slova], reg. Zn. [anonymizováno] [číslo], [obec] – [obec] a zpět 4x 95 km, celkem 380 km, celkem prům. spotřeba – 6, 1/100 km dle VTP vozidla, (1 l nafty – 36,10 Kč dle vyhl. MPSV pro rok 2022), prům. cena za 1 km 2,20 Kč, náhrada za 1 km jízdy 4,70 Kč, 2,20 +4,70´=6,90 za 1 km, za 380 km to je 2.622 Kč. Ztráta času na cestě dne [číslo] 2022 – 2 x 1 hod. 10 min., ztráta času na cestě dne [číslo] 2022 – 2x 1 hod. 10 minut, tedy za celkem 12 započatých půlhodin a 100 Kč tj. 1.200 Kč. Odpovídající DPH ve výši 21% z částky 20.822 Kč činí 4.373 Kč Celkem soud přiznal žalobci částku 27.195 Kč.

Poučení