23 C 159/2015-87

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Novotné a přísedících Zuzany Haringové a Zdeňky Vranovské v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti žalované [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci], o určení neplatnosti okamžitého rozvázání pracovního poměru, takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď daná žalobci dopisem žalovaného ze dne [datum], je neplatná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 32.492 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce ve své žalobě uvedl, že pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] od [datum] na pozici [anonymizováno] a [anonymizována tři slova]. V květnu [rok] došlo dohodou obou smluvních stran ke změně pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Mezi běžnou činnost a úkoly žalobce patřilo sledování a kontrola v souladu žalovaného s legislativou a obecně platnými normami bank v oblasti prevence praní špinavých peněz a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Dne [datum] uzavřel žalobce u žalované dohodu o ukončení pracovního poměru, podle které mělo dojít k ukončení pracovního poměru k [datum] a k vyplacení 4,5 násobku průměrného výdělku žalobce. Dne [datum] obdržel žalobce dokument označený jako okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem, ve kterém byl uveden jako důvod výpovědi údajné zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Žalobci bylo v tomto dokumentu kladeno za vinu, že měl údajně provést nedůvodný přesun 2.2 GB dat ve vlastnictví žalovaného z počítače, který byl žalobci přidělen výlučně k výkonu pracovní činnosti na externí jednotku. Žalovaný disponuje dokladem o tomto jednání a konkrétním výčtem přesunutých souborů. Tím mělo dojít k hrubému porušení povinností v oblasti přístupu k výpočetní technice žalovaného. V okamžitém zrušení žalovaný zmínil ustanovení pracovního řádu, které zapovídají užití interních informací pro jiné, než pracovní účely. Dále se v okamžitém zrušení pracovního poměru žalovaný vyjadřuje ke skutečnosti, že se orgány činné v trestním řízení zabývají vyšetřováním skutečností, které mají původ v jednání žalobce při výkonu své pracovní činnosti a má tak docházet k poškozování dobrého jména zaměstnavatele. Žalobce je přesvědčen o tom, že nedošlo na jeho straně k jednání takové intenzity, které by umožňovalo žalovanému postupovat podle ustanovení Zákoníku práce o okamžitém zrušení pracovního poměru. Do podání žaloby nebyl seznámen se skutečnostmi, které jsou uváděny ve výpovědi jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru a ani si není tvrzeného pochybení vědom. Není mu známo, že by mělo dojít k neoprávněnému nakládání s daty, jak je tvrzeno v okamžitém zrušení pracovního poměru. Z titulu své funkce byl oprávněn s daty nakládat tak, že mohlo docházet při dodržení formálně bezpečnostních postupů k manipulaci s daty. Např. při součinnosti s ostatními zaměstnanci. Žalobce je přesvědčen, že uvedené důvody v okamžitém zrušení pracovního poměru jsou zástupným, resp. účelově zkresleným tvrzením mající za cíl žalobce poškodit, případně i zastrašit. Žalobce poukazuje na to, že by zde měl být při posuzování relevantnosti podání předmětné žaloby, kromě jiného, brán zřetel na skutečnost, že dojde-li v rámci důkazního řízení zdejší soud k závěru, že žalobce porušil své povinnosti, jak je tvrzeno v okamžitém zrušení pracovního poměru, měl by být brán současně zřetel na to, že žalobcem sledovaný cíl, tedy odhalení páchání trestné činnosti v rámci organizace žalovaného, je chráněný zájem, který má požívat společností vyšší ochrany než obecný zájem na dodržování formálních pravidel zakotvených v pracovněprávních předpisech. I přes sdělení žalobce ze dne [datum], ve kterém sděluje, že považuje rozvázání pracovního poměru za neplatné z důvodů uvedených v žalobě a že trvá na pokračování pracovního poměru, neumožnil žalovaný žalobci pokračovat v práci. Z tohoto důvodu navrhuje, aby žalobě bylo vyhověno. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] na [číslo listu] spisu učinil nesporným, že žalobce byl zaměstnancem na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], mezi stranami došlo k uzavření dohody o ukončení pracovního poměru dne [datum], dne [datum] doručil žalovaný žalobci oznámení o okamžitém zrušení pracovního poměru. Žalovaný poukazuje na to, že žaloba, jak byla podána, je zmatečná, když žalobce zaměňuje výpověď za okamžité zrušení. Dále má žalovaný zato, že byla podána žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru učiněného žalovaným dne [datum] po uplynutí prekluzivní lhůty v rozsahu dvou měsíců stanovené v ust. § 72 zák.č. 262/2006 Sb. Dále žalovaná poukazuje na to, že došlo k uzavření dohody, kterou by byl pracovní poměr žalobce v každém případě ukončen nejpozději ke dni [datum] s nejpozdějším datem k uplatnění námitek proti okamžitému zrušení žalobce tak bylo [datum]. Pracovní poměr žalobce zanikl ke dni [datum] a podaná žaloba je proto bezdůvodná. Dále poukazuje žalovaná na pracovní řád, kde v odstavci [číslo] je výslovně založena povinnost žalobce dodržovat zásady bezpečnosti [anonymizováno] popsané v dalších vnitřních normách žalovaného a dále v odst. [číslo], písm.d/ a e/ se stanoví, že žalobce byl povinen chránit před zneužitím všechny pracovní materiály, písemnosti, technickou a ekonomickou dokumentaci atd., střežit a ochraňovat obchodní a bankovní tajemství a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích žalovaného. Obecné zásady jsou dále v odst. [anonymizováno] a [anonymizováno], kde se jednoznačně stanoví, že použití interních informací žalovaného získaných z elektronických zařízení pro jiné, než pracovní účely, je žalovaným chápáno jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Požadavky uživatelů na připojování externích přenosových zařízení a médií např. USB, flash disky apod. za účelem přenáší klasifikovaných informací [anonymizováno] banky musí obsahovat souhlasná stanoviska garanta ICT bezpečnosti a ředitele příslušného odboru. Ke každému kopírování byl vyžadován souhlas výše uvedených osob, o který žalobce nepožádal. Předpis„ bankovní tajemství“ v odstavci [číslo] stanoví, že dokumenty klasifikované jako diskrétní nemohou zaměstnanci vynášet z prostor žalovaného. Žalovaný poukazuje na to, že dříve, než došlo ke kopírování dat žalobcem, žalobci oznámil, že mu počínaje dnem [datum] nebude nadále přidělovat práci, a to konkrétně dopisem ze dne [datum]. Je zřejmé, že kopírování celého obsahu e-mailové stránky žalobce jeden den poté, co se s žalovaným dohodl na tom, že práci bude vykonávat již necelé tři dny, nemůže mít žádnou souvislost s plněním pracovních povinností. Ze všech okolností lze dovodit, že činnost žalobce nesledovala zájmy zaměstnavatele. Žalovaný poukazoval na to, že žalobce porušil pracovní řád žalovaného, obecné zásady s prostředky výpočetní a komunikační techniky, bankovní tajemství. Žalobce ve své replice k vyjádření žalovaného uvádí, že dodržel zákonem předepsanou lhůtu pro podání žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením a z tohoto důvodu je tvrzení žalovaného irelevantní. Co se týče intenzity porušení pracovních povinností, poukazuje na souhrn obecných pravidel, kterými se soud při posuzování konkrétního případu má řídit. Vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní povinnosti zaměstnance k jeho osobě, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení uvedených povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu. K samotné otázce konání žalobce (tj. kopírování dat na flash disk) žalobce zejména uvádí, že k zabezpečení interní datové sítě žalovaného nebylo technicky možné používat neautorizované (vlastní) externí datové disky. Pokud došlo k použití disku, muselo se jednat o autorizovaný datový disk. K tomuto žalobce uvedl, že na podkladě uzavřené dohody ze dne [datum] pouze požádal žalobce neformálně dva pracovníky IT oddělení o prodloužení lhůty pro archivaci jeho e-mailové schránky. To mu bylo i povoleno. Dále žalobce uvedl, že dne [datum] s ostatními svěřenými věcmi odevzdal i předmětný externí disk (flash disk). Tento flash disk nikdy neopustil budovu žalovaného, tj. místo výkonu práce žalobce a navíc byl celou dobu deponován u žalovaného. Dále je podstatná skutečnost, že žalobce neměl nikdy v úmyslu informace získané při výkonu práce užít pro svůj osobní prospěch, např. podklady a informace zpeněžovat. Pokud došlo ke kopírování souborů z datového disku pevného počítače, pak pouze z obavy žalobce ze ztráty těchto dat, které považoval za důležité pro prokázání podezření, které vůči aktivitám v rámci organizace žalovaného pojal. Žalobce se ztotožnil se žalovaným v tom smyslu, že je zapotřebí vnímat časovou posloupnost událostí v celém rozsahu. Žalobce poměrně dlouhou dobu usiloval o prošetření interních postupů v rámci organizace žalovaného (řádově mnoho měsíců) při schvalování a poskytování úvěrů jednotlivým klientům žalovaného. Žalobce tížilo, že se nakládá s veřejnými prostředky a že jsou u žalované daná porušení tolerována. Na podkladě těchto událostí a i z důvodu změny postoje žalovaného jako zaměstnavatele žalobce inicioval trestní řízení, když podal trestní oznámení, jehož stěžejním obsahem bylo upozornění na nestandardní postupy při poskytování úvěrů klientům a porušování zákonných povinností osob zaměstnaných u žalovaného (řízení je vedeno pod [číslo jednací]). Není nepodstatné, že proti mnoha zaměstnancům byla a jsou vedena i další trestná řízení, některá i s pravomocným rozhodnutí o vině a trestu. Není možné, aby zaměstnanec byl sankcionován za plnění jeho obecné a občanské povinnosti oznámit podezření ze spáchání trestného činu, o kterém se dozví a toto oznámení doložit relevantními důkazy. Takové jednání zaměstnavatelé by se podle názoru žalobce příčilo dobrým mravům. Dne [datum] asi v [anonymizováno] se žalobce po předchozí dohodě s nadřízenými a na podkladě účinné dohody dostavil znovu na pracoviště, aby informoval a zaučil nového kolegu. Asi v [anonymizováno] se dostavili pracovníci Policie ČR, aby žalobce zajistili, nasadili mu pouta. Asi v [anonymizováno] se na místo dostavily osoby z vedení včetně právního oddělení žalovaného (za právní oddělení pan [jméno] [příjmení], za oddělení [anonymizováno] paní [celé jméno svědkyně]) a žalobci bylo předáno okamžité zrušení. I z tohoto průběhu věcí lze s velkou mírou pravděpodobnosti vyvodit závěr, že důvody uvedené v okamžitém zrušení jsou zástupné, když skutečným důvodem byla pouze výjimečná situace a pracovišti a zřejmě unáhlený závěr vedoucích osob žalovaného o vině žalobce v trestní věci, o které však, jak žalobce předpokládá, nemělo vedení žalované do té chvíle žádné informace. Při jednání dne [datum] na čl. 41 žalobce doplnil, že po zásahu Policie ČR mu bylo předáno okamžité zrušení pracovního poměru za účasti paní [celé jméno svědkyně], jeho přímé nadřízené a pana [příjmení], šéfa právního oddělení. Žalobce doplnil, že na flash disk stahoval veškerou e-mailovou korespondenci, která se týkala práce žalobce v [anonymizováno] bance. Stáhl veškerou historii z pošty, chtěl poštu zálohovat. Pro případné další použití a pro PČR, neboť se v poště nacházela komunikace týkající se budoucího trestního oznámení a procesům, které byly nezákonné a děly se u žalovaného. Disk byl majetkem zaměstnavatele, zůstal v bance, nic žalobce nevynášel, nic neměl v úmyslu zpeněžit. Žalobce má zato, že se stal nepohodlným pro žalovaného a to je hlavní důvod okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalobce se dohodl se žalovaným na tom, že uzavře dohodu, že je to z jeho iniciativy. Navrhl, že jeho další setrvání u zaměstnavatele není možné, pokud nechce zaměstnavatel řešit problémy, na které upozorňuje. Dostal by tak odstupné 4,5 násobek platu a tím by byla věc uzavřena. Žalobce navrhl výslech Ing. [jméno] [příjmení], žalovaná navrhla k obsahu stažených dat výslech [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce navrhl ještě výslech výpověď paní [celé jméno svědkyně]. Právní zástupce žalovaného navrhl přerušení řízení podle § 109 odst.2 o.s.ř. do pravomocného skončení trestního řízení ve věci [spisová značka], která probíhá u zdejšího soudu. Žalobce ve svém vyjádření uvedl, že i kdyby byl žalobce v budoucnu pravomocně uznán některým ze soudů vinným ze spáchání trestného činu (přečinu), nemůže to mít vliv na posouzení věci, která je předmětem řízení u zdejšího soudu. Nemůže mít vliv na řízení, kde se řeší neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalobce dále nesouhlasí s tvrzením, že k nevynesení flash disku s informace mimo pracoviště došlo pouze proto, že byl žalobce na pracovišti zatčen. Je potřeba zdůraznit, že žalobce odevzdal předměty flash disk již dříve (asi týden předtím) do rukou pracovníků [anonymizováno] (viz rovněž obsah protokolu z jednání OS Praha 1 ve věci [spisová značka]). Z listinných důkazů z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou vyplývá, že byla uzavřena dne [datum] na pozici analytik senior, byla podepsána oběma stranami. Součástí je popis pracovní náplně. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že byla změněna na dobu neurčitou. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] vyplývá, že pracovní poměr skončí dohodou k [datum]. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum], které bylo žalobci dáno pro hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících k vykonávané práci vyplývá, že provedl neoprávněný přesun dat ve vlastnictví zaměstnavatele z počítače na externí datovou jednotku, tím porušil body [anonymizováno] a [anonymizováno] vnitřního předpisu obecné zásady práce s prostředky výpočetní techniky a že výslovně tento předpis zapovídá použití interních informací zaměstnavatele získaných z prostředků výpočetní techniky pro jiné, než pracovní účely s tím, že to je zaměstnavatelem chápáno jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. (K tomuto právní zástupce žalované doplnil, že je potřeba vycházet z toho, že k [datum] došlo k uzavření dohody o ukončení pracovního poměru a dne [datum] žalobce stáhl na flash disk data z e-mailové schránky, která jsou zálohovaná bankou, takže nebyl důvod pro zálohování ještě na zvláštním disku. Dle tvrzení žalované neexistuje důvod, pro který by žalobce stahoval data na flash disk v souvislosti s plněním pracovních úkolů, protože už neměl žádné pracovní úkoly, měl pouze předat agendu. Porušil tím pracovní řád, dále bod [číslo] vnitřního předpisu bankovní tajemství, kde se uvádí, že je výslovně zapovězeno vynášení dokumentů zaměstnavatele klasifikovaných jako diskrétní z prostor zaměstnavatele a dále, že porušil bod [číslo] pracovního řádu, neboť byl povinen dodržet pravidla, která formují etické zásady chování jednání zaměstnanců v etickém kodexu. Z pracovního řádu vyplývá z bodu [číslo], že byl jako zaměstnanec povinen se seznámit se zásadami bezpečnosti informačních a komunikačních technologií popsanými v příslušných vnitřních normách a tyto povinnosti dodržovat. V bodu [anonymizováno] a [anonymizováno] vnitřního předpisu nazvaného obecné zásady práce s prostředky výpočetní a komunikační techniky vyplývá, že výslovně zapovídají použití interních informací zaměstnavatele získaných z prostředků výpočetní techniky pro jiné, než pracovní účely s tím, že toto je zaměstnavatele chápáno jako zvlášť hrubé porušení povinností. Z vnitřního předpisu bankovní tajemství bod [číslo] vyplývá, že se zapovídá vynášení dokumentů zaměstnavatele klasifikovaných jako diskrétní z prostor zaměstnavatele. Výjimka je možná pouze na základě písemného povolení vydaného nadřízeným zaměstnancem. Toto povolení může mít jednorázový nebo stálý charakter. (Dále byl čten k důkazu přehled dat, které zálohoval žalobce na flash disku bez bližší možnosti identifikace.) Z usnesení ze dne [datum] – usnesení PČR o obvinění ze spáchání neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst.2, písm.a/ trestního zákoníku vyplývá, že bylo vzneseno obvinění. Z protokolu o hlavním líčení [spisová značka] u Obvodního soudu pro Prahu 1 v trestní věci [celé jméno žalobce] vyplývá, že nadřízená paní [celé jméno svědkyně] nedokázala vysvětlit, jakým právním předpisem je zakázáno stahování informací na flash disk. Z protokolu vyplynulo, že není nikde v předpisech přímo napsané, zda potřebuje žalobce souhlas k přenosu dat na firemní flash disk nebo nepotřebuje. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že byla nadřízená žalobce. Že s žalobcem byla uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru a následně bylo zjištěno, že zkopíroval data z firemního počítače na USB disk, který dostal od zaměstnavatele a v počítačích banky nelze použít jiné typy USB. Žalovaný provedl kontrolu, zda nedošlo k masivnímu kopírování dat. Zjistili, že ano. Dne [číslo] byla uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru, dne [datum] došlo ke zkopírování dat na flash disk, [číslo] policie sdělila informaci, kdy zjistili, že došlo ke zkopírování dat na disk. Dne [číslo] se dostavila policie a odvedla žalobce z pracoviště. Poté mu bylo dáno okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobce šetřil podněty kolegy, které se týkaly nezákonného postupu, porušování předpisů bankou. Dále svědkyně uvedla, že pokud je někomu zadán konkrétní pracovní úkol, je nesmysl, aby žádal o stahování dat a flash disk. Dále svědkyně uvedla, že neměl žádný úkol, pro který by musel stahovat data na disk a dále uvedla, že data se zálohují automaticky, nepotřeboval učinit úkon k zálohování dat. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že pracuje v bance jako systémový administrátor. Když někdo zkopíruje citlivá data, lze zjistit, o jaká data se jednalo a kdo je kopíroval. Existují obecné zásady, že pokud si někdo zkopíruje databanku, potřebuje k tomu souhlas nadřízených. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], inspektora [anonymizováno] bezpečnosti, soud zjistil, že byl požádán náměstkem [příjmení] z úseku [číslo], aby zkontroloval, zda žalobce nezvyklým způsobem nenakládal s daty, zda neodeslal nějaká data e-mailem. Z výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že pracuje na pozici systémový administrátor u žalovaného. Komunikoval s panem [celé jméno žalobce] ohledně řešení pracovních úkolů. Celá diskuse se vedla o zálohování na počítači, nikoli na flash disku. Žalobce věděl, že tyto flash disky jsou majetkem zaměstnavatele. Zálohování dat na flash disku je nespolehlivé, flash disk slouží jen pro přenášení dat mezi notebooky, není důvod pro zálohování pro trvalou zálohu. Flash disk je majetkem žalovaného. Po ukončení pracovního poměru se odevzdá zaměstnavateli a je zajištěn heslem. Po předání flash disku jinému zaměstnanci se neuchovávají původní data. Došlo by ke zničení obsahu dat, které tam uložil pan [celé jméno žalobce] (žalobce). Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že do [anonymizováno] banky nastoupil v říjnu [rok] a jeho pracovní náplň bylo posuzovat a zpracovávat velké úvěrové případy. Po půl roce podal několik interních oznámení na oddělení interního auditu a poté mu bylo naznačováno, aby ukončil to, co dělá. Bylo mu vyhrožováno přímým nadřízeným. Tyto věci sepsal a zpracoval v rámci interních postupů. Poté byl přesunut na překážky v práci do okamžiku, než uplynula termínovaná roční smlouva. Nemohl chodit do zaměstnání a byla mu vyplácena mzda až do ukončení pracovní smlouvy. Svědek dále uvedl, že upozorňoval na rozsáhlou hospodářskou kriminalitu spočívající v úvěrových podvodech, podal trestní oznámení. Pracoval jako úvěrový manažer a upozorňoval na to, že dochází k páchání trestné činnosti při poskytování úvěru. Svědek uvedl, že opakovaně upozorňoval vedení na nesrovnalosti. Oddělení komplaens bylo malé, bylo tam asi 5 lidí. Panu [celé jméno žalobce] předkládal informace a zjištění a pan [celé jméno žalobce] je zdatně prošetřoval. Dále předkládal podněty paní ředitelce [celé jméno svědkyně] a tam začaly věci váznout. Svědek i pan [celé jméno žalobce] se stali žalovanému nepohodlnými z toho titulu, že byli nositeli informací, které svědek zjistil a popsal. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že se ztotožňuje s výpovědí svědka [celé jméno svědka], jeho oznámení bral velice vážně, analyzoval je, dělal intervium s jednotlivými kolegy v bance a na základě toho dával konkrétní podněty svým nadřízeným, kteří měli konat a dostatečně nekonali. Co se týče zálohování dat, tuto zálohu provedl z obavy, že pokud budou informace na jednom místě, mohlo by se s tím něco stát. Informace zkopíroval na firemní disk, která zůstala ve firmě a odevzdal je na [anonymizováno] oddělení. Jsou to data banky, která v bance taktéž zůstala. Chtěl je nechat v bance jako zálohu. Když podal trestní oznámení, vyžadovali i flash disk a veškerá data na tomto flash disku. Dle názoru žalobce nebyla splněna podmínka pro okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobce dále uvedl, že tento disk byl pořízen za účelem prevence, žádal [anonymizováno] oddělení o další zálohování dat, které stáhnul na flash disk. Žádal i pana [celé jméno svědka] a měl v úmyslu vše oznámit na policii. Poukázal na výslech pana [celé jméno svědka], správce sítě, který řekl, že celá diskuse se žalobcem se vedla o zálohování na počítači, nikoli na flash disku. Žalobce věděl, že flash disky jsou majetkem zaměstnavatele a vrací se. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Žalovaný okamžitě zrušil se žalobcem pracovní poměr dne [datum]. Žaloba na určení neplatnosti tohoto okamžitého zrušení byla podána ve dvouměsíční prekluzivní lhůtě v souladu s ust. § 72 Zákoníku práce. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobce porušil své pracovní povinnosti zvlášť závažným způsobem. Žalobce pracoval v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy od [datum] na pozici analytik senior, následně byla pracovní smlouva prodloužena na dobu neurčitou. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná se žalobcem ukončila pracovní poměr k [datum]. Okamžité zrušení bylo žalobci dáno dne [datum] za to, že provedl nedůvodný a neoprávněný přesun 2,2 GB dat ve vlastnictví zaměstnavatele z počítače na externí datovou jednotku a tím, že se dopustil hrubého porušení svých povinností. Měl porušit bod [číslo] pracovního řádu a bod [anonymizováno] a [anonymizováno] vnitřního předpisu obecné zásady práce s prostředky výpočetní a komunikační techniky, které výslovně zapovídají použití interních informací zaměstnavatele získaných z prostředků výpočetní techniky pro jiné, než pracovní účely, s tím, že toto je zaměstnavatelem chápáno jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Z bodu [číslo] vnitřního předpisu bankovní tajemství, který měl rovněž porušit a tu skutečnost, že je výslovně zapovězeno vynášení dokumentů zaměstnavatele klasifikovaných jako diskrétní z prostor zaměstnavatele, a to v písemné i datové podobě. Toto je možné pouze na základě písemného povolení, které žalobce neměl. Dále bylo vytčeno, že žalobce porušil bod [číslo] pracovního řádu, podle kterého byl povinen dodržovat pravidla, která formulují etické zásady chování a jednání zaměstnanců obsažené v etickém kodexu zaměstnance. Z pracovního řádu článek [anonymizováno] vyplývá, že„ použití interních informací [anonymizováno] banky získaných z objektu [anonymizováno] pro jiné, než pracovní účely je zaměstnavatelem chápáno jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k uživatelem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. V článku [anonymizováno] vnitřního předpisu se uvádí: Použití objektu [anonymizováno] pro jiné, než pracovní účely např. provádění nepovolených operací a činností na objektech [anonymizováno] uživatelem, stejně jakékoli pokusy uživatele o zneužití přístupu nebo neoprávněné užití, pokusy o neoprávněný přístup, anebo pokusy o využití slabin systému řízení přístupu k prostředkům [anonymizováno] jsou s výjimkou garanta [anonymizováno] bezpečnosti, ředitelem odboru provoz bankovních informací z informačních systémů (dále jen odbor [číslo]) nebo uživatele jimi oběma shodně písemně určeného, zakázány a jsou [anonymizováno] bankou pokládány v případě zaměstnance za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a v případě externího subjektu, který je s [anonymizováno] bankou ve smluvním vztahu, za závažné porušení smluvních závazků. Z článku [anonymizováno] vyplývá:„ Požadavky uživatelů na připojování externích přenosových zařízení a médií, např. USB, flash disky apod. za účelem přednášení kvalifikovaných informací [anonymizováno] banky musí obsahovat souhlasná stanoviska garanta [anonymizováno] bezpečnosti a ředitele odboru [číslo]“ Z článku [číslo] pokynu vyplývá:„ Výjimkou z předchozího ustanovení představují zaměstnanci, kterým byl k pracovním účelům přidělen přenosný počítač.“ Tito zaměstnanci společně s přenosným počítačem obdrží USB flash disk, který mohou využívat k přenosu bankovních dat mezi stolním a přenosným počítačem. Takto přenesená data musí být vždy uložena na šifrované části příslušného USB flash disku. Soud dovozuje, že nelze činit rovnítko mezi použitím interních informací a přenosem bankovních dat. Z výše uvedeného článku [číslo] lze dovodit, že ti zaměstnanci, kteří dostali od zaměstnavatele přenosný počítač a firemní flash disk, mohou data přenášet bez souhlasu zaměstnavatele. Ti, kteří nedostali osobní přenosný počítač, ani nemohli dostat firemní disk, pokud chtějí do [anonymizováno] objektu zapojit externí flash disk, musí mít souhlas garant [anonymizováno] bezpečnosti a ředitele odboru [číslo]. Bylo prokázáno, že žalobce provedl přenos dat, k čemuž byl oprávněn a nemusel žádat o souhlas zaměstnavatele, neboť z článku [číslo] vyplývá, že zaměstnanci, kterým byl k pracovním účelům přidělen přenosný počítač a USB flash disk, mohou ho využívat k přenosu bankovních dat mezi stolním a přenosným počítačem. Žalobce k této kategorii zaměstnanců patřil. Takto přenesená data musí být vždy uložena na šifrované části příslušného USB flash disku. Žalobce učinil pouze přenos dat, nepoužil informace ve svůj prospěch a disk zůstal v bance. Žalovaný mu vytýká, že tohoto jednání se dopustil nikoli za účelem výkonu práce z pracovních důvodů. Že se dopustil přenosu dat pro jiné, než pracovní účely. Žalovaný neprokázal, pro jaké, než pracovní účely by žalobce přenos dat provedl. Ze všech ostatních důkazů vyplývá, že žalobce se snažil upozornit na trestnou činnost, která probíhala u žalovaného a dlouhodobě nebyla řešena a i z tohoto důvodu žalobce uzavřel dohodu o ukončení pracovního poměru neboť vedení nereagovalo na jeho upozorňování na trestnou činnost. Pokud snad činnost žalobce měla být v rozporu a přímo nesouvisela s pracovními úkoly, nelze z tohoto dovozovat porušení takové intenzity, které by dávalo zaměstnavateli oprávnění zrušit pracovní poměr žalobce okamžitě. Žalobce pouze učinil kopírování dat z pracovního počítače na pracovní flash disk a jeho následné odevzdání pověřeným pracovníkům žalovaného což bylo prokázáno. Nedošlo k vynesení dat z prostor zaměstnavatele a nebyl prokázán ani úmysl žalobce využít či zpeněžit tato data. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] má soud za prokázané, že nebylo zcela neobvyklé, aby žalovaný vystupoval vůči zaměstnancům nestandardně. Svědku [celé jméno svědka] byla v rámci jeho 12 měsíčního pracovního poměru 6 měsíců přidělována práce z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Svědek [celé jméno svědka] rovněž upozorňoval na podezřelé aktivity v rámci organizace žalovaného, tyto informace předkládal žalobci, který z pozice svojí pracovní náplně tyto informace prověřoval. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel nijak nereagoval na podezřelá zjištění, žalobce se rozhodl uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru. Následně s ním byl okamžitě zrušen pracovní poměr s tím, že dochází k přenosu dat z firemního počítače na USB disk, aniž by zaměstnavatel prokázal, že došlo ke hrubému zneužití informací na straně žalobce nebo k použití interních informací na straně žalobce k jiným, než pracovním účelům. Soud dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal, že by žalobce hrubě porušil vnitřní předpis, že by byly dány důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru tak jak se uvádí v ust. § 55 okamžitého zrušení pracovního poměru odst.1, podle kterého zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Z výše provedeného dokazování vyplynulo, že nedošlo k hrubému porušení pracovní kázně na straně žalobce a z tohoto důvodu žalobě v celém rozsahu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy plně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000 Kč a dále přiznal náklady řízení v souladu s ust. § 9 odst.3, písm.a/ ve spojení s ust. § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, náhradu za 9 úkonů právní služby, a to za 1/ převzetí věci, 2/ sepis a podání žaloby, 3/ další jedno písemné podání, 4/ 5x účast na soudních jednáních, z toho jednání konané dne [datum] přesáhlo 2 hodiny a náleží žalobci odměna advokáta v rozsahu 2 úkonů, vše po 2.500 Kč, podle § 9 odst.3, písm.a/ advokátního tarifu, celkem 22.500 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu hotových výdajů za 9 úkonů v paušální výši podle § 13 odst.3 advokátního tarifu, tj. 2.700 Kč, obojí navýšeno o DPH ve výši 5.292 Kč náklady řízení činí 32.492 Kč.

Poučení