23 C 170/2019 - 723

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení částky [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud jde o zaplacení částky [částka], úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů státu zaplatit ČR – Okresnímu soudu [Anonymizováno] částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem v [adresa].

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta A], advokáta se sídlem v [Anonymizováno].

Odůvodnění

1. Žalující strana se původně domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to na základě tvrzení, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem je výstavba [Anonymizováno] ks rodinných domů (dále jen „smlouva o dílo č. [hodnota]“) na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], v obci [adresa], jak je zapsáno na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „dílo“). Žalobkyně byla subdodavatelem výstavby první etapy projektu [Anonymizováno] ks rodinných domů dle projektové dokumentace zpracované spol. [právnická osoba]., se sídlem [adresa] na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], v obci [adresa], jak je zapsáno na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a obch. spol. [právnická osoba], IČ [IČO], se sídlem [adresa], která byla zhotovitelem první etapy projektu žalované z titulu smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanou a obch. spol. [právnická osoba]

2. Dle smlouvy o dílo měla žalobkyně započít s realizací díla dle čl. II smlouvy o dílo č. [hodnota] „ve lhůtě 30 dnů od objednatelem prokazatelně přijaté písemné výzvy k zahájení prací. Výzva bude odeslána objednatelem e-mailem na adresy [e-mail] a [e-mail] a zároveň do datové schránky zhotovitele [Anonymizováno]. S odesláním výzvy je objednatel povinen odeslat zhotoviteli prokazatelný důkaz o tom, že disponuje dostatečnými finančními prostředky na financování celého díla ať už formou podepsané smlouvy o úvěru, využití jiných finančních produktů, použitím vlastních zdrojů a podobně“. Ve smlouvě o dílo č. [hodnota] uzavřené mezi žalobcem, bylo za účelem rezervace lidských, finančních a časových zdrojů žalobce smluveno, že v případě, že žalovaná uzavře smlouvu o dílo či jakoukoliv jinou smlouvu na realizaci díla s třetí osobou či realizaci díla svěří třetí osobě, jedná o hrubé porušení smlouvy ze strany objednatele, zde žalované a tato je povinna uhradit zhotoviteli, zde žalobkyni, smluvní pokutu ve výši [částka]. Smluvní pokuta je splatná ve lhůtě tří dnů od doručení druhé smluvní straně.

3. Žalobkyni je známo, že žalovaná, jakožto objednatel, pověřila realizací díla, tj. výstavby [Anonymizováno] ks rodinných domů, bez vědomí žalobce třetí osobu a tato již s výstavbou rodinných domů započala. Žalovaná tímto hrubě porušila ujednání smlouvy o dílo č. [hodnota], uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Vzhledem k tomu, že žalovaná pověřila realizací díla třetí osobu, nikoliv žalobkyni, vznikl jí nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] dle čl. V. odst. 7 smlouvy o dílo.

4. Žalobkyně uvádí, že pro ni byla zakázka z titulu smlouvy o dílo č. [hodnota] uzavřené s žalovanou zásadní a důležitá, kvůli této odmítal zakázky jiných zájemců a byl plně připraven uvedené dílo pro žalovanou realizovat, dále též vynaložil finanční prostředky na přípravu realizace. Žalovaná smluvní pokuta je pro ni kompenzací nákladů, které již na realizaci vynaložila a její úhrada, resp. vymahatelnost je pro ni nezbytná stran možnosti pokračování v její podnikatelské činnosti. Smluvní pokuta tak naplňuje funkcí sankční a kompenzační.

5. Mezi stranami byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo (dále jen „smlouva o dílo č. [hodnota]“), jejímž předmětem byla kompletní dodávka [Anonymizováno] kus rodinného domu na parcele číslo [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], a to dle projektové dokumentace zpracované společností [právnická osoba]., [adresa] – projektant [právnická osoba] – obj. RD typ [Anonymizováno], a to v rozsahu dle položkového rozpočtu, který je jako příloha č. [hodnota] nedílnou součástí smlouvy. Realizace díla měla být na základě smlouvy zahájena dne [datum], a dílo mělo být dokončeno do dne [datum], s tím, že staveniště mělo být žalobcem vyklizeno do dne [datum].

6. Cena díla byla smluvními stranami sjednána v čl. III. odst. 1 SoD č. [hodnota] ve výši [částka] bez DPH, přičemž v této ceně byl na základě čl. III. odst. 2 SoD č. [hodnota] zahrnut veškerý materiál, doprava a všechna související plnění v rozsahu plnění předmětu díla, jak je stanoveno v čl. I. SoD č. [hodnota].

7. Splatnost ceny díla byla smluvními stranami sjednána dle čl. III. odst. 3 SoD č. [hodnota] na základě řádně vystavených faktur, s tím, že žalobce byl oprávněn vystavovat žalované faktury měsíčně na základě soupisu prací žalobce, a to v plné výši hodnoty provedených prací dle položkového rozpočtu žalobce. Splatnost takto vystavených faktur byla v souladu s tímto ujednáním stanovena ve lhůtě maximálně 15 dnů dle každé jednotlivé faktury. Vznik nároku na zaplacení je tudíž navázán na uběhnutí patnáctidenní lhůty po doručení a potvrzení faktury, jedná se tedy o okamžik vyúčtování, resp. uběhnutí právě uvedené lhůty od okamžiku řádného vyúčtování odvedené části díla dle položkového rozpočtu.

8. Na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] (dále jen „smlouva o dílo č. [hodnota]) provedla žalobkyně stavební práce na par. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], v obci [adresa], jak je zapsáno na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to zemní práce, zakládání stavby, svislé a kompletní konstrukce, vodorovné konstrukce, částečné úpravy povrchu, podlahy, ostatní konstrukce a práce, přesuny hmot, izolace, kanalizace, vnitřní vodovod, tesařské konstrukce, klempířské konstrukce, truhlářské konstrukce, elektroinstalace, geodetické a projektové práce, zařízení staveniště.

9. Realizace díla byla žalobkyní přerušena z důvodu porušení smlouvy žalovanou, která neuhradila žalobkyní vystavenou fakturu za shora uvedené provedené stavební práce ze dne [datum], s tím, že předmětná faktura byla žalovanou stejného dne potvrzena, čímž její splatnost nastala dne [datum]. Tato faktura ovšem nebyla žalovanou k dnešnímu dni uhrazena.

10. Žalobkyně se proto dále žalobou domáhá zaplacení částky [částka] jakožto úhrady za provedené stavební práce.

11. Žalobkyně na základě potvrzení fakturace ze dne [datum] vystavila na provedené stavební práce fakturu. Tato fakturu nebyla k dnešnímu dni uhrazena. Termín splatnosti byl v souladu se smlouvou o dílo č. [hodnota] stanoven na patnáct (15) dnů, tj [datum]. Žalovaná je ke dni podání žaloby 116 dnů v prodlení a dle Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí zákonný úrok z prodlení ke shodnému dni částku [částka]. Žalobkyně uplatňuje v řízení rovněž zaplacení zákonných úroku z prodlení.

12. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Námitky žalované spočívaly v: 1. smlouvy o dílo nebyly platně uzavřeny pro nedostatek zmocnění, resp. překročení zástupčího oprávnění zmocněnce, 2. zástupce žalované, který podepsal smlouvy za žalovanou, byl a je osobou jednající ve shodě se žalobkyní, tedy druhou smluvní stranou, 3. žalovaná o existenci smluv o dílo nevěděla; s jejich textem se mohl jednatel seznámit až při na-hlédnutí do spisu vedeného Krajským soudem v [adresa], pobočka v [Anonymizováno], pod spisovou značkou [Anonymizováno] [spisová značka] dne [datum], 4. žalobkyně se oběma předmětnými smlouvami o dílo zavazuje zhotovit pro žalovanou dílo v podobě kompletní dodávky rodinných domů, přestože v obchodním rejstříku nemá jako předmět podnikání uvedeno provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Žalovaná si proto klade otázku, zda se smlouvami nezavazuje k plnění, které je od počátku nemožné.

13. Mezi stranami je nesporné, že: - Byla vystavena plná moc pro [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. O této plné moci [tituly před jménem] [právnická osoba] jakožto bývalý jednatel žalované od počátku věděl. Z toho se podává, že spor je tudíž o to, v jakém rozsahu byla plná moc udělena a kdy / zda se o jednání zástupcem žalovaná dozvěděla. - K provedením výstavby [Anonymizováno] ks rodinných domů dle smlouvy o dílo č. [hodnota] na pozemcích [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], v obci [adresa], jak je zapsáno na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], nebyla vyzvána žalobkyně a dílo provedl jiný subjekt. - Práce, které byly provedeny na základě smlouvy o dílo č. [hodnota], byly provedeny na pozemku žalované. Spor je o to, zda je provedla žalobkyně a náleží jí za to úplata, ať už na základě smlouvy, byla-li uzavřena oprávněným zástupcem, nebo na základě jiného právního důvodu (srov. § 1084 o.z.). - Smlouva o dílo č. [hodnota] i smlouva o dílo č. [hodnota] byly uzavřeny na základě stejné plné moci vystavené dne [datum].

14. V dané věci šlo primárně o posouzení listiny – plné moci udělené [tituly před jménem] [jméno FO], jednatelem společnosti [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] k jednání ve věcech technických, vyřizování přípojek, vlastní stavby, kromě možnosti převodu majetku, ze dne [datum] na dobu do [datum].

15. Z výslechu [jméno FO] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že [Anonymizováno].[jméno FO] uděloval plnou moc za společnost [právnická osoba] a jednatelské oprávnění se mělo týkalo faktického jednání technické povahy v souvislosti s prováděním stavby, nikoliv právních jednání, z nichž by měly žalované vznikat nové závazky.

16. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] (čl. 50) soud zjistil, že obsahuje v článku V.7.b) ujednání o smluvní pokutě pro případ tvrzený v žalobě.

17. Z prohlášení žalované má soud za zjištěné, že žalovaná o udělení plné moci věděla od počátku, neboť [právnická osoba] byl jejím jednatelem od [datum] do [datum]. Jednatelské oprávnění [Anonymizováno].[jméno FO] bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku pro žalovanou.

18. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] a příloh (čl. 54) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala k provedení díla dle smlouvy a byly sjednány platební podmínky dle článku III.

19. Z listiny soupis provedených prací (čl. 62) soud zjistil, že zmocněnec [Anonymizováno]. [jméno FO] potvrdil za objednatele [právnická osoba] provedené práce v rozsahu [částka] na p.č. [Anonymizováno] [adresa] dle smlouvy o dílo ze dne [datum].

20. Z listiny potvrzení fakturace (čl. 192) bylo zjištěno, že zmocněnec [Anonymizováno]. [jméno FO] potvrdil za objednatele [právnická osoba] vystavení faktury za provedené práce v rozsahu [částka] v souladu s rozpočtem tvořící přílohu smlouvy o dílo.

21. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaná byla na oba dluhy upomenuta. Z výpisu „detailní informace k zásilkám“ bylo zjištěno, že zásilka byla dodána dne [datum].

22. Ze zálohové faktury č. [hodnota] (čl. 193) bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila dne [datum] žalované fakturu na částku [částka]. Faktura splňuje náležitosti dle smlouvy. Splatnost faktury byla [datum].

23. Žalobkyně tvrdí, že fakturu převzal [Anonymizováno]. [jméno FO]. Žalovaná toto potvrzuje a namítá, že sama ji neobdržela. Zálohová faktura obsahuje připojený podpis [Anonymizováno]. [Anonymizováno].

24. Ohledně tvrzenému střetu zájmů mezi zastoupeným a [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně měla zájem nabýt obchodní podíl v žalované společnosti a za tím účelem uzavřela i smlouvu o převodu obchodního podílu. Tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné a byly shodně zjištěny i z výpovědi [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa]. Z výslechu [Anonymizováno].[jméno FO] a [Anonymizováno].[adresa] bylo zjištěno, že [Anonymizováno]. [jméno FO] se žalobkyní spolupracovat v rámci řízení jejích stavebních a developerských projektů a vzhledem k záměru ovládnout žalovanou, měl se stát jednatelem žalované a do doby, než se tak stane, mu byla vystavena plná moc tak, aby mohl stavební projekt mezi žalovanou a žalobkyní řídit. Záměr prodat obchodní podíl žalobkyni a souvislost vystavení plné moci s tím potvrdil ve své výpovědi i [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [právnická osoba] převádí 100 % obchodní podíl ve společnosti [Jméno žalované]., jejímž je jediným společníkem, na společnost [právnická osoba] Dle článku 8.1.2. smlouvy se druhým jednatelem měl stát [tituly před jménem] [jméno FO]. Předmětná plná moc byla vystavena dne [datum]. Z žádosti o přidání disponenta pak bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] udělil dne [datum] dispoziční oprávnění k účtu žalované [Anonymizováno]. [jméno FO].

25. Z příkazní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a [Anonymizováno] bylo zjištěno, že [Anonymizováno]. [jméno FO] se zavazuje jako příkazník pro [právnická osoba] činit úkony pro žalobkyni v souvislosti se záměrem nabytí obchodního podílu v žalované a provádět činnosti projektového řízení při výstavbě rodinných domů v lokalitě v [adresa]. Tato smlouva potvrzuje skutečnosti zjištěné z výslechů a přednesu žalobkyně.

26. Žalovaná (jednatel žalované, který udělil jejím jménem plnou moc zmocněnci) tedy věděla o poměrech osoby, které hodlala plnou moc udělit a jejím vztahu k žalobkyni i důvodu tohoto vztahu a důvodu udělení plné moci.

27. Pokud jde o hodnocení jednotlivých výpovědí, jsou všechny slyšené osoby nějakým způsobem na celé věci zúčastněny. Pouze [tituly před jménem] [jméno FO] byl vyslýchán v procesním postavení svědka. Ostatní osoby byly v rozhodné době nebo nyní jsou orgány společností, které jsou účastníky řízení. Přesto mezi výpověďmi nejsou žádné rozpory, které by způsobily jejich nepoužitelnost. Naopak, byť slyšené strany líčí události z jejich pohledu (a v jejich prospěch), jsou vzájemně kompatibilní a v souhrnu s ostatními provedenými důkazy umožňují učinit závěr o skutkovém stavu.

28. Z insolvenčního spisu [Anonymizováno] [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobkyně podala na žalovanou insolvenční návrh s tím, že má pohledávku ze smlouvy o dílo ze dne [datum] spočívající ve smluvní pokutě [částka] a ze smlouvy o dílo ze dne [datum] spočívající v ceně neuhrazených stavebních prací. Z doručenky ze spisu bylo zjištěno, že insolvenční návrh byl žalované doručen dne [datum]. Z vyjádření žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uplatnila vůči uzavřeným smlouvám stejné námitky, jako uplatňuje v tomto řízení. Ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu KS v [adresa] bylo zjištěno, že vyjádření žalované soud obdržel dne [datum]. Ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu KS v [adresa] bylo zjištěno, že vyjádření insolvenční navrhovatelky (žalobkyně) ze dne [datum] soud obdržel dne [datum]. Z vyjádření insolvenční navrhovatelky (žalobkyně) ze dne [datum] lze dovodit, že se s námitkami žalované seznámila. Z prohlášení žalované bylo zjištěno, že žalovaná přímo žalobkyni námitky proti jednání zmocněnce nevznesla. Z protokolu o jednání před insolvenčním soudem bylo zjištěno, že u jednání dne [datum] žalovaná vznesla stejné námitky. Žalobkyně byla jednání přítomna.

29. Z nalézacího spisu bylo zjištěno, že žaloba byla žalované doručena dne [datum]. Vyjádření k žalobě od žalované, jež obsahovalo námitku překročení jednatelského oprávnění zmocněncem, bylo žalobkyni v řízení doručeno dne [datum].

30. Na tomto základě došel původně nalézací soud k závěru, že žalovaná se nezpochybnitelně prvně o učiněných jednáních na základě plné moci dozvěděla z žaloby, která jí byla doručena dne [datum]. Protože jednání zástupce spočívající v uzavření dvou smluv o dílo a převzetí faktury nelze podřadit pod vymezení rozsahu zmocnění „ve všech věcech technických, vyřizování přípojek, vlastní stavby, kromě možnosti převodu majetku“, pokud zmocněnec a žalobkyně nesprávně dovodili, že „vlastní stavbou“ má být i takové jednání, kterým dojde k uzavření smlouvy o stavbě a převzetí faktury za provedené stavební práce, překročil zmocněnec zástupčí oprávnění. Z § 446 o.z. se podává, že pokud zmocnitel (žalovaná) nechtěla být takovým jednáním zmocněnce vázána, měla „bez zbytečného odkladu“ oznámit nesouhlas s jednáním žalobkyni. Žalovaná bezprostředně přímo vůči žalobkyni žádný nesouhlas neprojevila. Vyjádřila se vůči insolvečnímu soudu dne [datum]. Žalobkyně se tak o námitkách žalované dozvěděla z obsahu jejího vyjádření až, když jí prokazatelně došlo (§ 41 odst. 3 o.s.ř.). Kdy se žalobkyně o tomto podání žalované přesně dozvěděla, není známo. Prokazatelně o něm žalobkyně věděla, až když podávala své vyjádření k němu ze dne [datum], které soudu došlo dne [datum]. Žalovaná se současně dozvěděla jak o uzavřených smlouvách o dílo, tak potvrzeném soupisu provedených prací a vystavené faktuře. Mezi doručením žaloby a vznesením námitek nedostatku zástupčího oprávnění je však prodleva, kterou nelze hodnotit jako „bez zbytečného odkladu.“ Nelze ani odhlédnout od faktu, že z fotografické dokumentace bylo zjištěno, že na pozemku žalované byl postupně budován dům. Je vyloučené, aby žalovaná vůbec o této skutečnosti nevěděla. Tím spíše lze proto hledět na žalovanou vznesené námitky, které měly být učiněny „bez zbytečného odkladu“, jako na opožděné. S ohledem na celkový záměr udělení plné moc se z výslechů [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno].[jméno FO] a [Anonymizováno].[adresa] a obsahu smlouvy o převodu obchodního podílu podává, že nebylo u žalované, aby bez pochybností poznala, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. Navíc žalovaná ani přímo podání neadresovala žalobkyni. Žalovaná tak je vázána uzavřenými smlouvami o dílo.

31. Pokud žalobkyně namítala, že na základě předmětné plné moci bylo jednáno a bylo postaveno [Anonymizováno] domů, je třeba k tomu konstatovat, že z výslechu všech osob ([Anonymizováno]. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]) vyplynulo, že žalobkyně zaměňuje „jednání“ tak, jak je toto slovo obecně chápáno veřejností, s „právním jednáním“, což je termín obsahově užší. Ne každé jednání je právním jednáním a vyvolává právní následky. Z výslechů vyplynulo, že vyjma předmětných sporných smluv o dílo zmocněnec [Anonymizováno]. [jméno FO] jednal především fakticky (vedl pracovní a organizační jednání ve věcech stavebního developmentu, projektové řízení – viz příkazní smlouva). Pokud mělo být „jednáno“ například s bankou, vyžadovala banka podpis přímo samotného jednatele [jméno FO]. V řízení tak nevyšlo najevo, že by žalovaná o jakémkoliv právním jednání na základě předmětné plné moci věděla dříve, než jak sama žalovaná tvrdí. Stejně pokud žalobkyně předkládala listinu oznámení o zahájení prací na stavbě, jíž dokládala, že [Anonymizováno]. [jméno FO] jednal za žalovanou, jednalo se o procesní jednání ve věci správního řízení, nikoliv o hmotněprávní civilní jednání. Stejné závěry se týkají i předložené mailové komunikace (čl. 225 – 233), z níž bylo zjištěno, že [Anonymizováno]. [jméno FO] fungoval jako projektový manažer. V emailech zachycené jednání ale nelze hodnotit jako právní jednání. Současně se z emailové komunikace podává širší kontext výše popsaného developerského záměru.

32. Soud proto uložil žalované zaplatit cenu za provedené dílo (§ 2586, § 2610 o.z.) ze smlouvy o dílo ze dne [datum]. Protože dílo nebylo zaplaceno včas, náleží žalobkyni i zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 o.z.) od [datum] do zaplacení.

33. Soud se zabýval i zaplacením smluvní pokuty ze smlouvy o dílo ze dne [datum]. Smluvní pokutu neshledal jako nepřiměřenou, neboť smluvní pokuta byla ve stejné výši sjednána pro případ porušení smluvních povinností každé ze strany smlouvy a zajišťovala exkluzivitu žalobkyni pro realizaci stavebního projektu, za který by jí náležela cena [částka] bez DPH.

34. Jak vyplývá z výše uvedeného výkladu (srov. NS 21 Cdo 2494/2016), je třeba rozlišovat překročení jednatelského oprávnění z plné moci a jednání, jež jde zcela mimo rámec zmocnění a u kterého není žádná souvislost mezi učiněnými úkony a původním zmocněním. Ujednání o smluvní pokutě není nezbytnou náležitostí (essentialia negotii) smlouvy o dílo (srov. § 2586 o.z.), ale jedná se o tzv. vedlejší ujednání (accidentalia negotii). Ujednání o smluvní pokutě je samostatný utvrzovací závazek. Je zcela na stranách smlouvy, zda toto ujednání učiní, či nikoliv (§ 2010 odst. 1 in fine, § 2048 o.z.). Oprávnění zástupce sjednat smluvní pokutu nelze z obsahu plné moci vymezené jednatelským oprávněním spočívajícím v oprávnění zástupce „k jednání ve věcech technických, vyřizování přípojek, vlastní stavby, kromě možnosti převodu majetku“ dovodit, a to ani jako případné překročení plné moci. Ujednání o smluvní pokutě nemá s původním zmocněním, ve kterém byl zmocněnec oprávněn v zásadě k technickým jednáním za zmocnitele ohledně (již) probíhající stavby, žádnou souvislost. Jedná se tak o nepřikázané jednatelství (§ 3006 o.z.). Takové jednání ale vůči žalované straně nepůsobí.

35. Žaloba byla proto v rozsahu smluvní pokuty [částka] zamítnuta.

36. Odvolání žalobkyně do výroku o zmítnutí nároku na zaplacení smluvní pokuty bylo pro opožděnost odmítnuto a soud se tímto nárokem (vyjma promítnutí výsledku do rozhodnutí o nákladech řízení) dále nezabýval.

37. Proti výroku o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni cenu za provedené dílo se žalovaná odvolala a odvolací soud shledal odvolání důvodným. Odvolací soud dospěl k závěru, že: „Z podání účastníků i vyslechnutých svědků bylo zjištěno, že žalobkyně započala s výstavbou uvedeného domu za situace, že s tehdejším jednatelem žalované byla předběžně dohodnuta na převodu obchodního podílu této společnosti na žalobkyni, která měla převzít celou zakázku celkem [hodnota] domů v dané lokalitě poté, co jednatel žalované dospěl podle svého vlastního vyjádření k závěru, že by tuto zakázku nezvládl. Prvním krokem k převodu obchodního podílu mělo být jmenování [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednatelem žalované společnosti. Účastníci tedy neuzavírali smlouvu o dílo s předpokladem, že by žalobkyně skutečně prováděla výstavbu jako dodavatel stavby pro žalovanou. Vše nasvědčuje tomu, že smlouvy o dílo uzavřené za žalovanou [tituly před jménem] [Anonymizováno], který byl s žalobkyní propojen příbuzenskými i profesionálními vztahy, byly podepsány teprve potom, co nedošlo k plánovanému převodu obchodního podílu a žalobkyně měla problém, jak vyúčtovat žalované náklady vzniklé na výstavbu části rodinného domu. Žalobkyně tedy zřejmě věděla, že [tituly před jménem] [jméno FO] má zmocnění pouze pro vyřizování technických záležitostí spojených se započetím stavby, s nímž byl jednatel žalované patrně srozuměn, ale nikoliv pro uzavření smlouvy o dílo za jednatele žalované v situaci, kdy zmocněnec ještě jednatelem společnosti nebyl. Těmito okolnostmi případu se okresní soud dostatečně nezabýval. Nicméně již ze samotného znění plné moci je podle názoru odvolacího soudu zcela zřejmé, a muselo to být zřejmé komukoliv včetně žalobkyně, že plná moc pro zařizování technických záležitostí nemůže zahrnovat oprávnění zmocněnce pro uzavření samotné smlouvy o dílo, která měla teprve založit oprávnění zmocněnce zařizovat technické, případně jiné dílčí záležitosti provádění stavby.“ 38. Odvolací soud pak měl i za to, že se žalovaná dovolala překročení jednatelského oprávnění včas.

39. Odvolací soud má za to, že „žalobkyně zřejmě započala se stavbou domu na základě ústní dohody s jednatelem žalované, což však nepostačuje pro závěr, že zde byla v celém rozsahu uzavřena ústně smlouva o dílo se všemi jejími náležitostmi. Nezbytnou součástí smlouvy o dílo je i dohoda o ceně nebo způsobu jejího určení, k níž by nemuselo dojít pouze za předpokladu, že obě strany měly v úmyslu smlouvu o dílo uzavřít i bez dohody o ceně. Takové závěry zde však nelze dovodit a nutno proto uzavřít, že ani ústně nebyla uzavřena mezi účastníky řádná a platná smlouva o dílo. V takovém případě má žalobkyně pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to zřejmě v penězích, neboť žalovaná zřejmě stavbu dokončila a plnění tedy již z tohoto důvodu nelze vrátit (§ 2993 obč. zákoníku). Podle ustálené judikatury vyšších soudů však bezdůvodné obohacení nespočívá v nákladech vynaložených ochuzeným, ale v obohacení, které vzniklo obohacenému zhodnocením nebo rozšířením jeho majetku. V daném případě tedy bude třeba zjistit, jakou část stavby žalobkyně průkazně provedla a jakou cenu v té době rozestavěná stavba měla. Tato její cena bude představovat obohacení žalované, které bude povinna vydat žalobkyni. Je tedy bez přímého významu otázka, jaké práce žalobkyně žalované vyúčtovala na základě odsouhlasení [tituly před jménem] [Anonymizováno], tedy i rozsah zmocnění [tituly za jménem] [Anonymizováno] v tomto směru, neboť i odsouhlasení těchto prací zmocněncem mělo návaznost na ujednání o ceně ve smlouvě o dílo, k němuž však platně nedošlo. Podklady vystavené [tituly před jménem] [Anonymizováno] a jeho svědecká výpověď mohou být pouze podpůrným východiskem pro zjištění stavu rozestavěnosti objektu žalobkyní.“ 40. Na základě odvolacího rozhodnutí tak došlo ke změně právní kvalifikace žaloby. Vzhledem k tomu, že pro další řízení jsou důležité i zjištění z řízení, které předcházelo rozhodnutí odvolacího soudu, zrekapituloval soud průběh řízení od jeho počátku.

41. Žalobkyně i žalovaná byly poučeny o změně právní kvalifikace při jednání [datum] (čl. 507). Žalobkyně i přes změnu právního posouzení setrvala na tvrzení, že požaduje zaplatit tytéž provedené stavební práce, jako jsou uvedeny v soupisu provedených prací na čl. 62-90 spisu pod poř. č. [hodnota] až 209 za částku [částka] a které byly uplatněny v původní žalobě. Při jednání dne [datum] pak upřesnila, že od položky č. [hodnota] až do položky 204, vyjma pol. č. [hodnota], v soupisu provedených prací nic nepožaduje, neboť v soupisu provedených prací je uvedena 0, a tedy nebyly provedeny a nejsou tak ani účtovány v původně žalované částce.

42. Na základě výsledků znaleckého zkoumání změnila žalobkyně žalobu u jednání dne [datum] tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

43. Žalovaná uvedla, že na pozemku parcelní č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] zajišťovala práce společnost [právnická osoba] Ze žalobkyní uvedeného seznamu provedených stavebních prací žalovaná není schopna identifikovat, jaké práce žalobkyně měla provést. Žalovaná shledává popis moc obecný. Žalovaná uvedla, že na uvedené parcela prováděla práce: - společnost [právnická osoba] – montáž tepelné izolace, parotěsné fólie, sádrokartonové konstrukce, bourání nesprávně provedeného schodiště. Žalovaná k těmto pracím uvádí, že se vlastně jednalo o provádění náprav nesprávně provedených prací, které dle svých slov provedla žalobkyně. - [Anonymizováno].- úprava stavebního otvoru pro dveře, vyzdění příčky, jednovrstevné omítky, stěrkování schodiště, betonování šlicu na podlaze, montáž sádrokartonů, oprava prasklin a nerovností omítek. I v tomto případě žalovaná uvádí, že se mělo jednat o nápravu vad, a tedy pokud nějaké práce provedla žalobkyně, byly provedeny vadně. - [jméno FO] – klempířské práce 44. S ohledem na názor odvolacího soudu bylo třeba se nejprve zabývat tím, jak věc právně posoudit. Od toho se totiž budou odvíjet rozhodné skutečnosti a nezbytné dokazování. Odvolací soud vyjádřil právní názor, že žalobce má nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to zřejmě v penězích, neboť žalovaná zřejmě stavbu dokončila a plnění tedy již z tohoto důvodu nelze vrátit (§ 2993 o.z.).

45. Podávalo se již se žaloby, shodných tvrzení účastníků a skutečností, které vyšly najevo před vydáním rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž na základě provedeného dokazování v části řízení po rozhodnutí odvolacího soudu nebyl tento skutkový závěr nijak zpochybněn, že na pozemku žalované byla provedena stavbu domu v rozsahu „od základů přes obvodové zdivo až po střechu“. Žalovaná nikdy nepopírala, že na jejím pozemku „stojí dům“. Z pohledu námitek žalované byl jen sporný rozsah prací připadajících na žalobkyni (viz závěrečná řeč žalované dne [datum]). Takovýto výsledek stavební činnosti je v judikatuře Nejvyššího soudu i za účinnosti „nového“ občanského zákoníku konstantně hodnocen jako „stavba“ (srov. NS 22 Cdo 52/2002, 22 Cdo 1487/2015, 22 Cdo 217/2019).

46. Podle § 1084 o.z.: (1) Stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. (2) Vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Osoba, která v dobré víře nebyla, má táž práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel. Podle § 3009 o.z.: (1) Ujme-li se někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitku. Zda byla záležitost provedena k užitku jiného, se neposoudí podle obecných hledisek, ale se zřetelem k jeho pochopitelným zájmům a záměrům. (2) Není-li užitek převážný, nemá nepřikázaný jednatel právo na náhradu nákladů. Osoba, jejíž záležitost na sebe vzal, může po nepřikázaném jednateli požadovat, aby vše uvedl do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, aby nahradil škodu.

47. Podle § 2991 o.z.: (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

48. Za situace, kdy žalobkyně dle svého tvrzení postavila na pozemku, který v rozhodné době patřil žalované, dům, vzniká otázka, zda se na věc uplatní úprava bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.), jak tenduje odvolací soud, nebo dle hypotézy právní normy lépe přiléhající ustanovení o neoprávněné stavbě v § 1084 o.z. Odvolací soud se ke konkurenci těchto ustanovení nijak nevyjádřil, ani neuvedl, proč by se ustanovení o neoprávněné stavbě na věc nemohlo (nemělo) vztahovat.

49. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. NS 28 Cdo 3481/2012, 22 Cdo 2068/2019) a rozhodnutí NS 28 Cdo 5705/2015 plyne, že „dovolací soud konstantně judikuje, že plněním bez právního důvodu mohou být i investice vynaložené na nemovitou věc náležející jinému, neexistoval-li pro ně od počátku žádný titul (např. smluvní ujednání). Vlastníku v tom případě vzniká prospěch ve výši rozdílu mezi hodnotou (tržní cenou) objektu před adaptací a po ní, nikoli v rozsahu prostředků vynaložených tím, kdo sporné úpravy uskutečnil (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 223/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 32 Cdo 1164/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 1803/2014). Jiný přístup, než při zhodnocení věci plněním bez právního důvodu volí judikatura v situacích, v nichž jsou práce na cizí nemovitosti realizovány na základě neplatné či zrušené smlouvy o dílo. Jelikož zde dominuje zájem na zachování rovnovážného postavení smluvních stran, stojí oproti právu objednatele na vrácení uhrazené ceny díla (respektive záloh na ni) právo zhotovitele na vydání majetkového prospěchu rovnajícího se obnosu, jejž by objednatel jinak musel v daném místě a čase vynaložit na opatření obdobného plnění, neboť tato částka lépe než objektivní změna v tržní ceně nemovitosti odráží hodnotovou ekvivalenci mezi navracenými plněními z neplatné, potažmo zrušené smlouvy (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 4137/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 3369/2013, popřípadě usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 3569/2014). Sluší se zdůraznit, že obě naznačené varianty důsledně respektují tezi, že rozsah bezdůvodného obohacení má odpovídat míře majetkového prospěchu obohaceného, nikoli újmě, již utrpěl ochuzený. Ani při vypořádávání plnění z neplatné či zrušené smlouvy o dílo totiž zhotoviteli není přiznáváno právo na kompenzaci fakticky vynaložených nákladů, nýbrž pouze na vydání částky, o niž se nesnížil majetkový stav příjemce plnění, ač by se tak muselo stát, pokud by si měl za běžných tržních podmínek opatřit srovnatelné výkony.“ 50. Výše uvedené závěry ovšem v zásadě platí za předpokladu, kdy ochuzený nevytváří zcela novou věc na pozemku obohaceného, ale svojí činností zhodnocuje již existující nemovitou věc, resp. stavbu. To ale není projednávaný případ, když stavba byla zřízena na pozemku, kde předtím žádná stavební konstrukce, kterou by žalobkyně svou činností zhodnotila, nebyla.

51. Za situace, kdy žalobkyně orginárně vytvořila na pozemku žalované stavbu domu, přičemž se uplatnila superficiální zásada (§ 1084 odst. 1, § 506 odst. 1 o.z.), má nalézací soud za to, že je na místě použít zvláštní skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení spočívající ve zřízení stavby na cizím pozemku bez právního titulu dle § 1084 odst. 2 o.z. To platí tím spíše, kdy sám odvolací soud došel k závěru (a tyto závěry nalézací soud zcela přebírá), že: „Účastníci tedy neuzavírali smlouvu o dílo s předpokladem, že by žalobkyně skutečně prováděla výstavbu jako dodavatel stavby pro žalovanou. Vše nasvědčuje tomu, že smlouvy o dílo uzavřené za žalovanou [tituly před jménem] [Anonymizováno], který byl s žalobkyní propojen příbuzenskými i profesionálními vztahy, byly podepsány teprve potom, co nedošlo k plánovanému převodu obchodního podílu a žalobkyně měla problém, jak vyúčtovat žalované náklady vzniklé na výstavbu části rodinného domu. Žalobkyně tedy zřejmě věděla, že [tituly před jménem] [jméno FO] má zmocnění pouze pro vyřizování technických záležitostí spojených se započetím stavby, s nímž byl jednatel žalované patrně srozuměn, ale nikoliv pro uzavření smlouvy o dílo za jednatele žalované v situaci, kdy zmocněnec ještě jednatelem společnosti nebyl.“ (bod 10 rozhodnutí odvolacího soudu).“ Rovněž to odpovídá tomu, že žalovaná opakovaně uváděla, že o stavbě nevěděla a dozvěděla se o ní až při náhodné kontrole. Na pozemku tak bylo stavěno bez vědomí vlastníka a bez titulu. Tyto závěry plynou i z odpovědí žalobkyně na dotazy soudu u jednání dne [datum], jak se žalobkyně dostala k předmětnému pozemku, na což žalobkyně odpovídala, že přístup zajistil pan [jméno FO]. Takto zajištěný přístup ale ve světle závěrů odvolacího soudu neobstojí a je třeba na věc nahlížet tak, že žalobkyně stavěla bez svolení žalované.

52. Komentářová literatura [tituly před jménem] [jméno FO], Ph.D v Systému ASPI - stav k [datum], Komentář k KO89_c2012CZ : text paragrafu [adresa], Michal. § 1084 [Stavba zřízená na cizím pozemku]. In: [Anonymizováno] Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2021, s. 316, marg. č. [hodnota] v systému beck-online /„Jestliže totiž ke zřízení stavby neexistoval platný právní titul, jde bez pochybností o stavbu neoprávněnou, kterou stavebník postavil buď v dobré víře, nebo nikoli v dobré víře. Právě na tyto případy pak přímo dopadá způsob vypořádání podle § 1084 odst.

2. Pokud by totiž zřizovatel stavby stavbu zřídil bez jakéhokoli právního titulu, tj. zjevně by v dobré víře nebyl, také by se vypořádání mezi vlastníkem pozemku a zřizovatelem stavby neprovádělo podle ustanovení o bezdůvodném obohacení získaném majetkovým prospěchem plněním bez právního důvodu, ale přímo podle § 1084 odst. 2, který by měl mít vůči ustanovením o bezdůvodném obohacení speciální povahu.“/ se shodují, že na věc dopadá úprava v § 1084 odst. 2 o.z. K tomu srov. přiměřeně i NS 22 Cdo 828/2017.

53. Pro případ, že by odvolací soud trval na posouzení věci dle bezdůvodného obohacení, uložil soud znalci vyčíslit i zhodnocení pozemku stavbou, aby se soud vyhnul vracení spisu k doplnění znaleckého posudku. Z výše uvedených důvodů ale nalézací soud dále vychází z toho, že na věc má být použit § 1084 odst. 2 o.z., když vychází i z premisy, že se odvolací soud primárně zabýval tím, zda nárok žalobkyně lze posoudit jako nárok ze smlouvy o dílo, a nikoliv jak konkrétně má být vypořádán vztah v případě, kdy shledal, že ke smlouvě o dílo přihlížet nelze.

54. Z § 1084 odst. 2 o.z. se podává rozvržení důkazního břemene mezi žalobkyni a žalovanou. Žalobkyně tak musí prokázat rozsah prací, které provedla. Je přitom zjevné, že s ohledem na dobu, která od dokončení stavby uplynula, skutečnosti, že již ani žalovaná není vlastníkem předmětného pozemku a stavby na něm, neboť dům s pozemkem prodala, jakož i s přihlédnutím k tomu, že nelze průběh stavby prokázat do „posledního hřebíku a cihly“, je při hodnocení důkazů třeba vycházet z jisté pravděpodobnosti, že tvrzené práce byly provedeny (srov. NS 22 Cdo 3033/2010, 28 Cdo 3549/2013). Zejména jsou-li některé provedené práce předpokladem pro další navazující práce. Tak například bylo-li prokázáno provedení střechy, pak je spolehlivě zjištěno (§ 6 o.s.ř.), že žalobkyně provedla i obvodové zdivo a krov apod. Při hodnocení důkazů je pak třeba přihlédnout i k tomu (§ 132 o.s.ř.), že ani sama žalovaná není schopna uvést kdo a kdy stavbu postavil. A rovněž je třeba vzít v potaz, že mezi stranami není sporu, že žalobkyně prováděla jako subdodavatel žalované pro společnost [právnická osoba] výstavbu jiných rodinných domů v dané lokalitě a daný projekt výstavby měla na základě jednání o převodu obchodního podílu v žalované nabýt.

55. Žalovaná se však mýlí v tom, že by břemeno důkazní tížilo jen žalobkyni. Pokud žalovaná tvrdí, že žalobkyně tvrzené práce neprovedla (stavbu nepostavila nebo ji postavila v jiném rozsahu) nebo byly některé práce provedeny vadně, pak i ji tíží břemeno důkazní ohledně těchto skutečností. Nejedná se totiž o prokazování tzv. negativní skutečnosti, ale o prokazování skutečností, z nichž pro sebe dovozuje příznivé následky spočívající v tom, že je vyvrácena její náhradová povinnost (k tomu srov. NS 22 Cdo 3108/2010). Platí přitom, že pokud by bylo skutečně prokázáno, že na předmětu obohacení byly vady, je třeba k této skutečnosti za určitých podmínek (pokud by snižovaly užitek žalovaného) při stanovení výše zhodnocení přihlédnout (srov. NS 28 Cdo 1060/2017).

56. Pokud jde o rozsah provedených prací a jejich případné vady, byla žalovaná poučena o svém důkazním břemenu a následcích jeho nesplnění při jednání dne [datum] (čl. 507) a opakovaně i při jednání dne [datum] (čl. 551a) a [datum] (čl. 555 p.v.). Z důkazů, které k tomu předložila s prohlášením, že jinými nedisponuje, bylo zjištěno následující:

57. Z faktury daňového dokladu [Anonymizováno] od [právnická osoba] (čl. 491) vystaveného společnosti [právnická osoba] a předávacího protokolu (čl. 491 p.v.) bylo zjištěno, že zdanitelné plnění bylo uskutečněno [datum] a jednalo se o „kompletní práce se stropama“ [Anonymizováno]. za cenu [částka]. Dle předávacího protokolu se jednalo mimo jiné o montáž izolace a sádrokartonové desky. Z listiny nelze dovodit, že by se jednalo o práce, které místo žalobkyně provedl někdo jiný, a přesto za ně požadovala náhradu, ani že by se jednalo o opravu vadně provedených prací žalobkyně. Práce navíc byly provedeny dávno po ukončení činnosti žalobkyně na místě. Je proto možné, že se jednalo o buď další navazující stavební práce nebo se mohlo jednat i o změny již provedených prací, přičemž tyto změny ani nemusely být zapříčiněny vadností dřívějšího provedení. Žalobkyně dům úplně nedokončila, domáhá se však zaplacení jen v té části rozestavěnosti, v jaké stavbu opustila. Skutečnost, že byly dodělávány sádrokartonové desky je ve shodně s tím, že položky č. [hodnota] a [Anonymizováno] SDK podhledové desky v soupisu provedených prací vykazují „0“, takže žalobkyně je neprovedla a nejsou požadovány.

58. Z výkazu pracovní doby (čl. 492-496) soud zjistil, že obsahuje záznam o stavebních pracích i v předmětném domě, ale kromě toho, že zahrnuje práce i na dalších domech, které žalobkyně nestavěla, nelze z něj dovodit, že by se jednalo o práce, o kterých tvrdí i žalobkyně, že je provedla, nebo že by tyto práce žalobkyně provedla vadně a jiná osoba je musela provést znovu. Pokud jde o bourání schodů, které bylo provedeno kromě předmětného domu i v jiných domech, lze konstatovat, že tato činnost byla provedena, není ale zřejmý důvod a z výkazu nelze dovodit, že schody byly zbourány z důvodu jejich vadného provedení žalobkyní.

59. Z faktury daňového dokladu [Anonymizováno] od [právnická osoba] (čl. 497) vystaveného společnosti [právnická osoba] a předávacího protokolu (čl. 497 p.v.) bylo zjištěno, že se jedná o stavební práce, které ale byly provedeny na jiných domech.

60. Z výkazu pracovní doby (čl. 498-501) bylo zjištěno, že se týká jiných staveb.

61. Z faktury [Anonymizováno] č. [hodnota] (čl. 502) bylo zjištěno, že se jedná o stavební práce na předmětném domě, které dle předávacího protokolu (čl. 502 p.v.-503) byly provedeny [datum]. Z předávacího protokolu je zřejmé, že se jednalo o úpravy, které proběhly dávno poté, co žalobkyně místo opustila. Pokud se mělo jednat o odstraňovaní vad, což nelze dovozovat z popisu „oprava omítek, prasklin“, pak žalovaná přes výzvu nijak nedoložila, že stavba trpěla vadami, které způsobila žalobkyně a bylo nezbytné je opravit. Je rovněž na místě poukázat na to, že vyfakturované práce dle čl. 502, o kterých byl pořízen předávací protokol (čl. 561), se shodují s některými položkami (např. položka 57) v soupisu provedených prací, které jsou uvedeny jako žalobkyní neprovedené. Pokud si je žalovaná nechala dodatečně provést, nesvědčí to o tom, že by provedená stavba trpěla vadami, které by měly mít vliv na výši náhrady nákladů. A vzhledem k tomu, že při stanovení účelně vynaložených nákladů se k těm položkám, jejíž provedení žalobkyně neprokázala (nebo ani sama netvrdila, že je provedla), nepřihlíží, neměly ani vliv na znalcem stanovenou hodnotu nákladů.

62. Z faktury č. [hodnota] vystavené [jméno FO] [datum] (čl. 504) bylo zjištěno, že byla vyúčtována cena za opravu klempířských prací na předmětném domě. K hodnocení faktury lze uvést, že faktura uvádí, že se jednalo o opravu klempířských prací. Z toho plyne, že nějaké klempířské práce předtím již musely být na domě provedeny. Z faktury ani nelze dovodit, že vady způsobila žalobkyně a že se jednalo o vady, které snižovaly užitnou hodnotu stavby provedené žalobkyní. Mohlo se jednat např. o opravy estetické. Navíc je i ze soupisu provedených prací na čl. 65 p.v. zřejmé, že klempířské práce nebyly v plném rozsahu provedeny, takže pokud žalovaná zajistila jejich dokončení, neznamená to, že by žalobkyně na díle zanechala vady. Neprovedené práce předmětem ocenění znalcem nebyly.

63. Na základě zhodnocení těchto důkazů soud došel k závěru, že jednak se jedná z hlediska celkové stavby domu o marginální práce, tudíž nijak nevyvrací tvrzení žalobkyně o stavbě domu. Dále zapadají do kontextu toho, že žalobkyně neprovedla veškeré práce na domě. Lze snad i připustit, že žalovaná nechala některé práce předělat (schodiště bylo bouráno na více domech), avšak nebylo prokázáno, že by žalobkyně nějaké práce provedla tak vadně, že by to snižovalo užitek z nich pro žalovanou a musely být předělány.

64. K žalovanou tvrzeným vadám se sluší dále poznamenat, že u neoprávněné stavby náleží vlastníku pozemku náhrada ve výši účelně vynaložených nákladů. Účelně vynaložené náklady jsou náklady, které bylo třeba vynaložit na vytvoření neoprávněné stavby ve stavu, v jakém byla postavena. Není tudíž rozhodné, zda stavba provedená žalobkyní odpovídá například původnímu projektu, zda na ní byly oproti projektu provedeny nějaké změny apod., zda byl dodržen původní rozpočet, ani zda účelně vynaložené náklady odpovídají ceně díla dle původního rozpočtu. Rozhodující pro posouzení náhradové povinnosti žalované je zjištění, zda náklady byly vynaloženy účelně (přičemž účelnost je třeba posuzovat s ohledem na to, zda zřizovatel stavby byl či nebyl v dobré víře o právu zřídit na cizím pozemku stavbu). Dále že dům byl na konec dokončen a prodán. Stavba tudíž byla „ku prospěchu“ žalované, resp. žalovaná měla od počátku záměr na pozemku dům postavit. A že žalovaná žádné vady stavby postavené žalovanou, které by snižovaly užitnou hodnotu (a tedy účelnost vynaložených nákladů), neprokázala.

65. K samotným důkazům žalobkyně o provedení stavby:

66. Předně sama žalovaná nesporuje položky č. [hodnota],[Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na čl. [Anonymizováno] a násl. „soupisu provedených prací“ (viz čl. 539).

67. Soud má provedení stavby v rozsahu uvedeném v „soupisu provedených prací“ na čl. 62 – 67 prokázanou z fotodokumentace pořízené žalobkyní a provedené v rámci dokazování. Na fotkách je zachycen průběh výstavby od vytyčení základů, po zhotovení hrubé stavby včetně výplní, střechy, omítek (avšak bez vnitřní výmalby a dokončené fasády). Z povahy věci plyne, že obtížně by kdokoliv jiný než samotný stavebník disponoval tak podrobnou fotodokumentací jednotlivých stavebních prací, které na stavbě probíhaly.

68. Z objednávky učiněné u [Anonymizováno]čl. 510) bylo zjištěno, že na základě cenové nabídky ze dne [datum] byly objednány žalobkyní instalatérské práce na několika domech, mimo jiné i na pozemku č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Z předávacího protokolu (čl. 545) bylo zjištěno, že dodávka na 3 domech byla předána [datum]. K uvedeným listinám soud dodává, že ve spojení s výslechem [Anonymizováno] který si v rámci výslechu nebyl jistý termínem provádění prací (uváděl [Anonymizováno]), lze učinit závěr o tom, že stavba byla provedena ke dni [datum]. Tomuto závěru svědčí to, že jednak objednávka prací je z [datum], takže lze předpokládat, že některé práce byla započaty již v tomto termínu. Dále byly objednány instalatérské práce na [Anonymizováno] rodinných domech, takže v závislosti na postupu výstavby lze předpokládat, že instalatérské práce, která nastupují po té, co je provedena hrubá stavby, byly dokončovány ještě v [Anonymizováno]. Z objednávky ve spojení s výslechem [Anonymizováno] (uváděl, že v době, kdy pracoval na stavbě, byla hotová hrubá stavba a probíhaly zednické, obkladačské a malířské práce) má soud rovněž za prokázané, že žalobkyně provedla všechny stavební práce předcházející objednaným instalatérským pracím, neboť postrádalo by jakéhokoliv smyslu, aby žalobkyně objednávala sama svým jménem provedení těchto prací na cizím pozemku v rozestavěné budově, která jí nepatří.

69. Z objednávky u [právnická osoba] (čl. 511-514) bylo zjištěno, že žalobkyně na základě objednávky ze dne [datum] objednala montáž a instalaci elektrického podlahového topení na několika domech, mimo jiné i na pozemku č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Rovněž tato listina svědčí závěru o tom, že žalobkyně provedla všechny tvrzené práce, které v technologickém postupu výstavby rodinného domu předchází montáži elektrického podlahového topení tak, jak tvrdí v žalobě a že byly provedeny k tvrzenému datu [datum].

70. Ze závazné objednávky u [právnická osoba] ze dne [datum] (čl. 515) bylo zjištěno, že žalobkyně objednala dodávku vazníků na montáž na [Anonymizováno] rodinných domech.

71. Ze zápisu o předání a převzetí staveniště z [datum] (čl. 545 p.v.) bylo zjištěno, že žalobkyně u [právnická osoba]. objednala zhotovení vnitřních stříkaných jednovrstevných sádrových omítek na [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno].

72. Z objednávky ze dne [datum] u [Anonymizováno] (čl. 546) bylo zjištěno, že žalobkyně objednala tesařské práce – šalování schodů, montáž armatury na [Anonymizováno] rodinných domech. Ve spojení s výslechem [Anonymizováno] jako svědka má soud za prokázané provedení hrubé stavby dle výkazu, na který odkazuje žalobkyně.

73. Z objednávky u [Anonymizováno] a potvrzení o dokončení kabelových rozvodů silnoproudé a slaboproudé elektroinstalace ze dne [datum] (čl. 546 p.v.-547) bylo zjištěno, že uvedená elektroinstalace byla provedena.

74. Z nepodepsané objednávky ze dne [datum] u [právnická osoba]. na dodávku oken sice provedení oken dovodit nelze, avšak z faktury dodavatele oken (čl. 551) ve spojení s provedenou fotodokumentací má soud za prokázané i provedení oken v domě v rozsahu výkazu. V soupisu provedených prací jsou okna uvedena jako plastová. V průběhu řízení se jejich materiál zjistit nepodařil. Z fotodokumentace není patrné, o jaký materiál se jednalo. Soud vycházel z toho, že se jednalo o okna plastová.

75. Z faktury [Anonymizováno] geodetické kanceláře z [datum] (čl. 550) bylo zjištěno, že žalobkyně objednala vytyčení základové desky pro [Anonymizováno] rodinných domů, včetně domu na předmětném pozemku. Z toho má soud za zjištěné, že to byla žalobkyně, kdo stavbu od počátku realizoval.

76. Soud vyslechl osoby, které na stavbě pracovaly:

77. Z výslechu [Anonymizováno] soud zjistil, že prováděl topenářské a instalatérské práce pro žalobkyni. Stavba byla ve fázi hrubé stavby, bez střechy, fasády a „betonů“. Další společnosti tam prováděly zednické práce. Ke konci už byly dodělány i vnitřní omítky, hrubá podlaha, protože se šlo tzv. do finiše.

78. Z výslechu [Anonymizováno] soud zjistil, že původně pracovali na třech domech, pak byli zástupci žalobkyně požádáni o práci na dalších, co se tam stavěly. Dělali tak 70 % stavební práce, tj. základy, obvodové zdi, příčky, stropy, sádrové omítky, tepelnou izolaci pod sádrokartonem. Byla tam rovná střecha. Tesařské práce ale oni nedělali. Určitě všechny tyto práce udělali na [Anonymizováno] domech. Rozsah prací na ostatních domech si už přesně nevzpomněl, určitě ale všude provedli hrubou stavbu. Svědek si spíš nebyl jist rozsahem vnitřních prací a provedením vnitřních omítek. [právnická osoba] pracovali asi půl roku. Když začínali, nic tam nebylo, jednalo se o prázdné pole. Pokud jde o [právnická osoba], svědek uvedl, že se mělo stavět z Porothermu (výrobce [Anonymizováno]). Fasády dělal někdo jiný. Výpověď [Anonymizováno]. [Anonymizováno] je podporována výpovědí [Anonymizováno].[jméno FO].

79. Z výslech [Anonymizováno] soud zjistil, že na [Anonymizováno] domech dělal bednění pro schodiště na základě objednávky pana [jméno FO]. Na místě pracoval, když tam byla hrubá stavba.

80. V rámci dokazování se strany shodly na tom, že v rozpočtu je sice schodiště označeno jako „[Anonymizováno]“, avšak rozhodné je, že schodiště bylo postaveno, bez ohledu na stavební technologii jejího provedení.

81. Z výslechu [Anonymizováno] soud zjistil, že na stavbě domu prováděli pro žalobkyni zateplení a fasády. Práce trvaly 1-2 měsíce a jednalo se o práce na 1 až 2 domech. Svědkyně sama práce neprováděla, prováděl je její přítel. Na ní však byla vedena živnost.

82. Z výslechu svědka[Anonymizováno][Anonymizováno].[jméno FO] soud zjistil, že na stavbě působil jako koordinátor i na ní prováděl sám nějaké práce. Pracoval pro společnost žalobkyně. Stavělo se [Anonymizováno] rodinných domů. Jeden dům byl dokončen do fasáda a zateplení polystyrenem, včetně oken. Ostatní domy byly postaveny do fáze hrubé stavby, nejspíš také včetně stavebních výplní. Když byl naposled na stavbě, tak všechny domy měly střechu dokončenou. Kromě výkopových prací se podílel na stavbě základové desky, izolace základů, penetrace, kanalizace, propojení do šachet, položení lepenky, a to na všech domech. Sám pak kompletně dělal klempířské prvky, oplechování střechy, okapy, parapety, izolační fólie na střechu, montáž vazníků, prkenný záklop. [právnická osoba] se provedly na všech domech. Svědek sice nejdřív uváděl, že na všech domech proved též klempířské práce, později ale upřesnil, že na domech, kde nebyla fasáda hotová se klempířské práce mimo střešního oplechování ještě neprovedly. Pokud jde o to, že svědek [Anonymizováno].[jméno FO] uváděl, že dělal schody, což uváděl rovněž svědek [Anonymizováno], rozumí tomu soud tak, že svědek [Anonymizováno] dělal tzv. šalování (bednění) schodiště, zatímco [Anonymizováno].[jméno FO] dělal armaturu, která se vkládá do bednění a následně zalívá betnonem. Jak již ale bylo uvedeno, je ve výsledku jedno, jaká technologie zhotovení schodiště byla použita, neboť v konečném důsledku se i z námitek žalované podává, že schodiště bylo zbudováno. Pokud bylo vadné a z toho důvodu nepoužitelné, bylo třeba tuto skutečnost prokázat, což přes opakované poučení žalovaná neučinila. Pokud jde o technologii výstavby střechy, žalovaná se dovolávala toho, že svědek sám uvedl, že se na střechách „nelaťovalo“, ačkoliv je v soupisu provedených prací uvedeno „montáž laťování na střechách“. K tomu je třeba uvést, že přímo na fotografiích je patrné provedení laťování. Svědek měl zřejmě na mysli laťování (položení latí a kontralatí) na sedlových střechách, což v tomto případě nebylo (nejde o sedlovou střechu). Latě ale použity byly, jednak na utvoření spádu rovné střechy a dále jako podklad pro položení bednění, jak je patrné z fotodokumetnace. Jedná se tak o nedorozumění v tom, co žalovaná a svědek považovali za laťování. 83. [Anonymizováno].[jméno FO] je otec [jméno FO], bývalého jednatele žalobkyně a zná se i s [jméno FO], též jednatelem žalobkyně. Soud však neshledal ničeho, co by jeho výpověď znevěrohodňovalo, jelikož to, co vypověděl, je v souladu s provedenými listinami, fotodokumentací a výslechy. Výpověď [Anonymizováno].[jméno FO] je ve shodě s tím, co uvedl [Anonymizováno]. [Anonymizováno].

84. Někteří svědci si již přesně nepamatovali, kdy na místě prováděli práce, ani nebyli vzhledem k tomu, že prováděli práce na více budovách s to přesně označit, zda se jednalo o stavbu domu na pozemku č. [Anonymizováno]. To lze přičítat jednak delší době, která uplynula od provedení stavby ke dni provedení jejich výslechu. Dále svědci, jak vyplývá i z provedených listin (čl. 510, 545 p.v., 546) pracovali na více domech v rámci výstavby, která probíhala v různých časových etapách dle fáze rozestavěnosti. V kontextu všech provedených důkazů, zejména žalobkyní předložených listin (objednávek, faktur a předávacích protokolů), provedené podrobné fotodokumentace jednotlivých etap výstavby na pozemku č. [Anonymizováno] však lze výslechy svědků hodnotit jako přesvědčivé a dostatečně průkazné ohledně rozsahu provedených prací. Z provedených listin jednoznačně plyne, že se práce vztahují k pozemku č[Anonymizováno]. Lze proto dovodit, že svědci popisovali i práce, které viděli nebo sami provedli na tomto pozemku, byť sami při výslechu označit pozemek nebyli schopni.

85. Pokud jde o další důkazy, které soud zvažoval z vlastní iniciativy (výslech [Anonymizováno].[jméno FO], zpráva čl. 558), vzhledem k tomu, že ostatní provedené důkazy poskytly spolehlivý závěr o skutkovém stavu, je soud neprováděl. Pokud jde o provedení výslechu zaměstnanců společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] (návrh na čl. 542), společnost [právnická osoba] sdělila, že již s odstupem času není schopna uvést jména pracovníků (čl. 559). Společnost [právnická osoba] je od [datum] zrušena a je v likvidaci. Na výzvu soudu nereagovala. Společnost [právnická osoba] soudu sdělila, že na akci „[adresa]“ nepracovala. Z těchto důvodů proto tyto důkazní návrhy nebyly realizovány.

86. Žalobkyně sice původně ohledně provedených prací odkazovala na celý soupis provedených prací na čl. 62 – 67, avšak když v rámci dokazování při jednání dne [datum] (čl. 554) byla poučena, že provedení některých položek (např. vnitřní výmalba, kompletní vnější omítka, dveře, zárubně, podlahy, dlažba, plynový kotel) dosud nebylo prokázáno, vyšlo najevo, že žalobkyně ani tyto položky nenárokuje, neboť v soupisu provedených prací není uvedena jejich „cena celkem“, nýbrž jsou vykazovány jako „zůstatek“, tedy jako práce, které provedeny nebyly. Na základě tohoto prohlášení pak soud měl zjištěný skutkový stav za úplný a mohl zadat znalci ke zpracování znalecký posudek v rozsahu soupisu provedených prací, neboť s ohledem na vše výše uvedené a po zhodnocení všech provedených důkazů dospěl k závěru, že v rozsahu vykázaných hodnot prací žalobkyně stavbu provedla.

87. Mezi stranami je nesporné a z výpisu z katastru nemovitostí [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] (čl. 94, provedeno viz čl. 196) bylo navíc zjištěno, že žalovaná byla v rozhodné době vlastníkem předmětného pozemku.

88. K okamžiku provedení stavby: Žalobkyně setrvala na tvrzení, že stavba byla „provedena“ k datu [datum]. O povinnosti prokázat tuto skutečnost byla žalobkyně opakovaně poučena. Naposled při jednání dne [datum]. Uvedený termín má soud za prokázaný kromě výše uvedených důkazů v souvislosti s provedenými stavebními pracemi i z výslechu [tituly před jménem] [Anonymizováno] a prohlášení samotné žalované. Tvrdí-li opakovaně sama žalovaná, že se o stavbě dozvěděla někdy v [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno] [Anonymizováno] (čl. 555), pak žalobkyní tvrzený termín zapadá do pravděpodobného děje, že nejdříve byla stavba zbudována a následně žalovaná zjistila, že na jejím pozemku tato stavba stojí.

89. K dobré víře žalobkyně: Žalobkyně byla opakovaně poučena, že je třeba, aby prokázala, že stavbu zřídila v dobré víře o tom, že na pozemku může stavět. Je sice pravda, že dle § 7 o.z. se dobrá víra předpokládá a žalovanou stíhá povinnost tvrzení a důkazní ohledně opaku, avšak ze skutkových okolností daného případu je zřejmé, že se domněnka dobré víry neuplatní a dobrou víru je třeba prokázat. Žalobkyně byla opakovaně poučena o nutnosti prokázání dobrověrnosti i následků nesplnění této povinnosti (viz jednání dne [datum], čl. 507, jednání dne [datum]). Žalobkyně dovozuje svoji dobrou víru od [tituly před jménem] [Anonymizováno] a skutečnosti, že stavba domu byla součástí větší developerského záměru výstavby, o čemž žalovaná věděla. Žalobkyně měla nabýt obchodní podíl v žalované. K tomu ale nedošlo. Ve světle závěrů odvolacího soudu však nelze dobrou víru dovozovat z plné moci, kterou žalovaná vystavila [tituly před jménem] [jméno FO]. Naopak, žalobkyně i podle obsahu vystavěné plné moci (zmocnění „k jednání ve věcech technických, vyřizování přípojek, vlastní stavby, kromě možnosti převodu majetku“) si musela být vědoma, že zmocněnec, který není vlastníkem pozemku, ani z plné moci nevyplývá oprávnění disponovat s pozemkem, nemohl u ní založit dobrou víru ohledně oprávněnosti stavby na pozemku žalované. A to i přesto, že mezi žalobkyní i žalovanou byla dohoda o tom, že žalobkyně nabude obchodní podíl v žalované. Shoda mezi stranami o realizaci tohoto záměru totiž sama o sobě bez dalšího věcněprávní oprávnění ke stavbě na cizím pozemku nezakládá. Smlouva o převodu obchodního podílu měla jen obligačně právní účinky. Zavázala strany k tomu, že žalovaná odevzdá podíl žalobkyni po splnění odkládací podmínky a žalovaná za něj zaplatí. Věcně právní účinky v podobě nabytí obchodního podílu by nastaly až tehdy, kdy by smlouva o převodu obchodního podílu nabyla účinnosti, avšak s ohledem na výhradu v čl. 7.1. smlouvy k tomu nedošlo a žalobkyně tak neměla z čeho nabýt přesvědčení o tom, že na pozemku může stavět. Žalobkyně naopak si musela být vědoma, že jí právo stavět na pozemku nesvědčí, když nebyla ani vlastníkem pozemku, ani neuzavřela (se světle závěrů odvolacího soudu) se žalovanou smlouvu o dílo či jinou smlouvu, ze které by toto právo vyplývalo. Žalobkyně se tak při zahájení a pokračování ve stavbě nedůvodně spoléhala na to, že se stane (zprostředkovaně) nabytím podílu vlastníkem pozemku, na kterém stavěla. To se ale nestalo.

90. Důsledky nedobré víry žalobkyně a k účelnosti vynaložených nákladů: Z ustanovení § 1084 odst. 2 a § 3009 odst. 1 o.z. plyne, že v obou případech se zřizovateli stavby hradí účelně vynaložené náklady. Liší se jen kritérium posuzování rozsahu účelnosti. Dobrověrnému zřizovateli se hradí objektivně účelně vynaložené náklady, zatímco zřizovateli stavby, který nebyl v dobré víře, se hradí účelně vynaložené náklady, byla-li ingerence zřizovatele k převážnému užitku vlastníka pozemku, přičemž se při hodnocení užitku přihlíží k pochopitelným zájmům a záměrům vlastníka pozemku.

91. Z výslechů [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že na pozemku měla být provedena výstavba domů. Rovněž žalovaná potvrdila na jednání dne [datum], že pokud by na pozemku nepostavila dům žalobkyně, postavila by ho tam jiná společnost. Jednalo se o stavbu typových rodinných domů a předmětný pozemek byl jedním z několika pozemků, kde výstavba probíhala. Žalobkyně byla subdodavatelkou první etapy výstavby pro společnost [právnická osoba] Žalobkyně měla realizovat další etapu výstavby, ale k tomu nedošlo. Provedla pouze výstavbu předmětného domu. Další výstavbu pak provedla jiná společnost objednaná žalovanou. Tyto skutečnosti jsou v zásadě mezi stranami nesporné.

92. V daném případě žalovaná jednala ku prospěchu žalované, neboť realizovala developerský záměr žalované. Zřízení stavby bylo nepochybně k převážnému užitku žalované, jelikož bylo i zájmem žalované, aby se dům postavil, když realizovala developerský projekt, který spočíval ve výstavbě typových rodinných domů. Žalobkyně jeden z takových domů sama na pozemku žalované postavila. Samotná žalovaná potvrdila, že dům nakonec dostavěla jiná společnost a žalovaná jej prodala. Záležitost tak byla ku prospěchu žalované. Účelně vynaložené náklady proto odpovídají nákladům vynaloženým žalobkyní na provedení stavby.

93. Z výše uvedeného současně plyne, že v podmínkách daného případu by žalobkyni náležela stejná náhrada účelně vynaložených nákladů, i kdyby v konečném důsledku v dobré víře byla.

94. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se zvláštní specializací pro oceňování stavebních prací a rozpočtování staveb [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že hodnota nákladů (materiálu, práce, úsilí) na stavbu činí ke dni [datum] částku [částka].

95. K hodnocení znaleckého posudku. Náhrada náleží ve výši účelně vynaložených nákladů. Žalovaná se dovolává, že znalec měl ocenit náklady na materiál dle v místě a čase obvyklé ceny. Na rozdíl např. od ceny (srov. § 492 o.z.) občanský zákoník nestanoví, jak se určí náhrada účelně vynaložených nákladů. Ze skutečnosti, že se jednání o „náhradu“ plyne, že je zde větší míra uvážení o výši účelně vynaložených nákladů, než kdyby se měla hradit skutečná cena použitého materiálu a práce. Znalec vyšel z ceníku ÚRS [adresa] a.s., což je společnost pokračující v tradici Ústavu pro racionalizaci ve stavebnictví, která vytváří katalogy popisů a směrných cen stavebních prací. Na základě těchto údajů pak jsou prováděny nacenění stavebních prací, kalkulace rozpočtů staveb apod. Systém je široce používán ve stavebnictví. Znalec proto při určení výše účelně vynaložených nákladů vyšel správně z ceníku ÚSR. Znalec rovněž správně vyšel z toho, že vzal střední hodnotu použitých materiálů bez ohledu na konkrétního výrobce materiálu. Soud se v rámci dokazování žalobkyní provedených prací zabýval i podle fotodokumentace a soupisu provedených prací, jaký materiál a od jakého výrobce ([Anonymizováno], [Anonymizováno]) byl při stavbě použit. Nepodařilo se však spolehlivě zjistit, od jakého dodavatele byl použit materiál na jednotlivé zdivo a příčky při stavbě domu. Z posloupnosti stavebních prací lze pouze dovodit, že předmětný [právnická osoba] (ať už byl od jakéhokoliv výrobce) byl na stavbě použit. Z výslechu znalce bylo zjištěno, že výrobci materiálů drží přibližně stejné ceny a cenové rozdíly jsou nepatrné. Proto je i správný postup znalce, pokud pracoval se střední hodnotou typových materiálů a neprováděl nacenění na konkrétní materiál, když použití konkrétního materiálu nebylo v řízení spolehlivě prokázáno. Žalobkyně ani použití konkrétního materiálu netvrdila. Domáhala se náhrady za výsledný stav. Ostatně mají-li být hrazeny účelně vynaložené náklady, tak účelný je takový materiál, jehož poměr funkčnosti a ceny je nejpříznivější nezávisle na konkrétním výrobci. Pokud v zadání posudku znalci bylo uvedeno, že hodnota má být stanovena jako v „daném místě a čase obvyklá“, podává se ze znaleckého posudku a výslechu znalce, že časově byla cena vztažena k [datum] a místně se s ohledem na ceník ÚRS vychází z území ČR jako jednotného trhu, když specifické místní rozdíly nebyly zjištěny.

96. Žalobkyni tak náleží za zřízenou stavbu náhrada nákladů ve výši stanovené znaleckým posudkem [částka]. Tuto částku soud přiznal. Pokud žalobkyně požadovala částku hodnoty bezdůvodného obohacení ve výši [částka], jak bylo vyloženo výše, soud vyšel při určení náhrady z jiného právního posouzení, a proto v rozsahu rozdílu mezi těmito částkami žalobu zamítl.

97. Z předžalobní výzvy (čl. 83) spolu s listinou detailní informace k zásilkám (čl. 212) bylo zjištěno, že žalovaná byla upomenuta o částku [částka] dopisem z [datum], který jí byl dne [datum] odeslán a dne [datum] doručen. Částka měla být dle výzvy uhrazena do tří dnů od doručení. Žalovaná tak byla v prodlení se zaplacením částky [částka] od dne [datum]. Pokud jde o částku, o kterou byla žaloba při jednání dne [datum] rozšířena, dozvěděla se žalovaná o výši této částky při jednání, neboť mu byla přítomna (§ 41 odst. 3 o.s.ř., § 1958 odst. 2, § 1723 odst. 2 o.z.) a měla plnit bez zbytečného odkladu. V podmínkách dané věci lze za takové plnění považovat dobu do tří dnů, a proto se dostala žalovaná do prodlení s touto částkou dne [datum]. Proto byl úrok z prodlení přiznán až od [datum], resp. [datum]. Úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení každé z částek, přičemž však je soud vázán petitem žalobkyně, který nemůže překročit, a proto pro obě částky náleží stejná sazba úroku z prodlení. V rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala úroku dříve nebo z vyšší částky, soud žalobu zamítl.

98. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

99. O nákladech řízení bylo rozhodnuto následovně:

100. Žalobkyně v řízení uplatnila objektivní kumulaci nároků. Ohledně úspěchu a neúspěchu tak je třeba rozhodnout ve vztahu ke každému z uplatněných nároků samostatně (NS 33 Cdo 498/2014).

101. Platí též, že rozhodnutí o úspěchu žalobkyně v řízení o náhradě za provedení stavby se posoudí dle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť výše náhrady je odvislá od znaleckého posudku a v návaznosti na něj úvahy soudu (NS 23 Cdo 3306/2015).

102. Rovněž je třeba přihlédnout k tomu, že řízení o smluvní pokutě se vedlo pouze do rozhodnutí odvolacího soudu a v další fázi již bylo vedeno toliko řízení o náhradě za provedení stavby. Je proto třeba zvlášť rozhodnout o nákladech řízení po dobu, kdy se jednalo o obou uplatněných nárocích a zvlášť o následující fázi řízení, kdy zůstala předmětem řízení toliko žaloba na náhradu za provedenou stavbu.

103. Pro účely stanovení tarifní hodnoty (§ 8 odst. 1 AT) je třeba vycházet z toho, že v řízení byla původně uplatněna smluvní pokuta [částka] a částka za provedení stavby ve výši [částka]. Částka za provedení stavby byla na jednání dne [datum] rozšířena na částku [částka].

104. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 7, § 12 odst. 3 AT [částka] za každý úkon do rozhodnutí odvolacího soudu. Sazba za úkony učiněné následně do doby [datum] činí [částka] a od jednání dne [datum] činí [částka] (§ 8 dost. 1 AT).

105. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý činí dle § 13 odst. 4 AT [částka].

106. Při rozhodování o náhradě nákladů právního zastoupení do rozhodnutí odvolacího soudu soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 1435/2015. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. byla v první části řízení převážně úspěšná žalovaná (nárok na smluvní pokutu byl zamítnut). Soud stanovil tarifní hodnotu z částek, ve kterých žalovaná strana byla úspěšná, a v tomto rozsahu je sečetl (A) /tarifní hodnota z [částka] činí [částka]/. Od této částky odečetl částku v rozsahu, ve kterém strana úspěšná nebyla (B) /tarifní hodnota z [částka] činí [částka]/. Tento výsledek vydělil součtem tarifních hodnot, pokud by strana byla zcela úspěšná (A) /tarifní hodnota z [částka] činí [částka]/. Konečný výsledek pak vynásobil 100 a získal procentuální vyčíslení poměru náhrady nákladů řízení, který má být straně přiznán 67,4 %.

107. Zástupce žalované poskytl: - Převzetí a příprava zastoupení - Vyjádření dne [datum] - Účast na jednání dne [datum] 8.40-11.50 hod. – 2 úkony - Účast na jednání dne [datum] 9.10-13.04 hod. – 2 úkony - Účast na jednání dne [datum] 9.15-11 hod. - Účast na jednání dne [datum] 9.20-10.23 hod. Pokud jde o doplnění [datum] a [datum], stačilo jejich obsah přednést při dalším jednání a nemusela být tato podání činěna samostatně. Proto soud tento náklad nevyhodnotil jako účelně vynaložený.

108. Vzhledem k tomu, že zástupci v souvislosti s poskytnutím právní služby vznikly cestovní výdeje, náleží mu podle § 13 odst. 5 AT jejich náhrada a podle § 14 odst. 1 písm. a) AT náhrada za promeškaný čas cestou ze sídla zástupce do místa poskytování právní služby. Ujetá vzdálenost: 179 km (ověřeno dle www.mapy.cz). Náhrada cestovních výdajů se skládá ze základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce. Tato náhrada za 1 km činí podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb. [částka] na 1 km. A dále se skládá z náhrady za pohonné hmoty podle § 158 odst. 2, odst. 3 zákoníku práce určené násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Výše ceny za 1 litr pohonné hmoty činí podle vyhlášky č. 589/[částka] pro palivo benzín 95. Spotřeba vozidla dle technického průkazu činí 6,3 l/100 km.

109. Náhrada za promeškaný čas činí podle § 14 odst. 3 AT [částka] za každou započatou půlhodinu. Počet započatých půlhodin 6. Obvyklý čas na trase činí 1 hod. 8 min. jedním směrem.

110. Zástupce vykonal 4 cesty.

111. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty.

112. Celkem tedy žalované náleží náhrada nákladů ve výši [částka] (67,4 % z [částka]). Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

113. V řízení o zaplacení náhrady za provedenou stavbu byla úspěšná co do základu nároku žalobkyně (§ 142 odst. 3 o.s.ř.). Nepatrně neúspěšná byla co do počátku prodlení žalované (§ 142 odst. 3 o.s.ř.). Řízení o náhradě za provedenou stavbu se vedlo od vrácení věci odvolacím soudem, přičemž už se o žádném jiném nároku nejednalo. Předmětem výroku o náhradě nákladů řízení žalobkyně tak je pouze řízení po vrácení věci odvolacím soudem. Zástupce žalobkyně poskytl následující úkony: - Účast na jednání dne [datum] 8.45-10.15 hod. Tarifní hodnota: [částka] - Doplnění ze dne [datum] - Účast na jednání dne [datum] 8.40-14.59 hod. – 4 úkony - Účast na jednání dne [datum] 8.41-12.00 – 2 úkony - Vyjádření ze dne [datum] - Vyjádření ze dne [datum] - Vyjádření ze dne [datum] - Účast na jednání dne [datum] 9.05-10.16 hod. Tarifní hodnota [částka] - Vyjádření ze dne [datum]

114. Vzhledem k tomu, že zástupci v souvislosti s poskytnutím právní služby vznikly cestovní výdeje, náleží mu podle § 13 odst. 5 AT jejich náhrada a podle § 14 odst. 1 písm. a) AT náhrada za promeškaný čas cestou ze sídla zástupce do místa poskytování právní služby. Ujetá vzdálenost: 216 km (ověřeno dle www.mapy.cz). Spotřeba vozidla dle technického průkazu činí 7,3 l/100 km.

115. Zástupce vykonal 3 cesty v roce [Anonymizováno]:

116. Pro cestu [datum] platí: Náhrada cestovních výdajů se skládá ze základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce. Tato náhrada za 1 km činí podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. [částka] na 1 km. A dále se skládá z náhrady za pohonné hmoty podle § 158 odst. 2, odst. 3 zákoníku práce určené násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Výše ceny za 1 litr pohonné hmoty činí podle vyhlášky č. 467/[částka] pro palivo motorová nafta. Pro cesty po [datum] platí: Náhrada cestovních výdajů se skládá ze základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce. Tato náhrada za 1 km činí podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. [částka] na 1 km. A dále se skládá z náhrady za pohonné hmoty podle § 158 odst. 2, odst. 3 zákoníku práce určené násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Výše ceny za 1 litr pohonné hmoty činí podle vyhlášky č. 467/[částka] pro palivo motorová nafta.

117. Zástupce vykonal jednu cestu v roce [Anonymizováno]. Náhrada cestovních výdajů se skládá ze základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce. Tato náhrada za 1 km činí podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb. [částka] na 1 km. A dále se skládá z náhrady za pohonné hmoty podle § 158 odst. 2, odst. 3 zákoníku práce určené násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Výše ceny za 1 litr pohonné hmoty činí podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. [částka] pro palivo motorová nafta.

118. Náhrada za promeškaný čas činí podle § 14 odst. 3 AT [částka] za každou započatou půlhodinu. Počet započatých půlhodin 6. Obvyklý čas na trase činí 1 hod. 5 min. jedním směrem.

119. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty.

120. Celkem tedy žalované náleží náhrada právního zastoupení ve výši [částka].

121. V řízení o zaplacení náhrady za provedenou stavbu žalobkyně složila zálohu na náklady znaleckého posudku [částka] (čl. 486). V tomto řízení byla žalobkyně úspěšná a má právo na náhradu těchto nákladů vůči žalované.

122. Vypořádání soudního poplatku. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z žaloby [částka] (čl. 177 ve spojení s čl. 159) a doplatek [částka] z rozšíření žaloby. Poměr soudního poplatku z žaloby na smluvní pokutu k žalobě na náhradu za provedenou stavbu je 80 :

20. Žalobkyni proto náleží náhrada soudního poplatku od žalované ve výši 20 % jeho zaplacené výše, tj. [částka].

123. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

124. V řízení ohledně náhrady za provedenou stavbu stát vynaložil náklady: Na svědečné ve výši [částka] (čl. 571) a na znalečné ve výši [částka] (čl. 678, 692). Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát právo na jejich náhradu vůči žalované, která byla v řízení o náhradě za provedenou stavbu neúspěšná. Po zohlednění zaplacené zálohy (čl. 486, 487) jde o částku [částka].

Poučení