29 Co 477/2024-774

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Petry Kořínkové a soudkyň JUDr. Petry Hankové a Mgr. Heleny Bláhové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 2 510 515 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 23. května 2024, č. j. 23 C 170/2019-723,

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I ukládající žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% ročně od , datum, do zaplacení potvrzuje. Ve zbývající části výroku I se rozsudek okresního soudu mění tak, že se žaloba na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% ročně od , datum, do zaplacení zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno advokáta B, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno advokáta A, .

IV. Účastnice jsou povinny do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to žalobkyně ve výši , částka, a žalovaná ve výši , částka, .

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci část soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem bylo výrokem I rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II byla žaloba ve zbylém rozsahu, tj. co do částky , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 9,75 % ročně z této částky od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítnuta. Výrokem III byla žalované uložena povinnost zaplatit na náhradě státu České republice – Okresnímu soudu v Liberci částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta se sídlem v , adresa, . Konečně výrokem V bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem v Praze.

2. Rozsudek byl odůvodněn tím, že žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., IČO , IČO, původně zvaná , právnická osoba, se prvotně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že dne , datum, se žalovanou uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba 10 rodinných domů v k. ú , adresa, , obec , adresa, (dále jen SoD č. , hodnota, ). Pro případ, že žalovaná uzavře jakoukoli smlouvu na realizaci tohoto díla se třetí osobou byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, . Žalovaná bez vědomí žalobkyně pověřila realizací díla třetí osobu, která s výstavbou již začala. Dále uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla kompletní dodávka 1 rodinného domu na parcele č. , hodnota, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen SoD č. , hodnota, ) za smluvenou cenu , částka, , která měla být splatná postupně na základě žalobkyní měsíčně vystavovaných faktur ve výši hodnoty provedených prací. Realizace díla byla žalobkyní přerušena, neboť žalovaná neuhradila fakturu na stavební práce ze dne , datum, . Dosud provedené práce mají hodnotu , částka, . Obrana žalované spočívala v námitce, že obě smlouvy nebyly platně uzavřeny pro nedostatek zmocnění, že zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , který obě smlouvy podepsal, byl a je osobou jednající ve shodě se žalobkyní, že žalovaná o existenci smluv vůbec nevěděla a že se žalobkyně ve smlouvách zavázala k činnosti, která není předmětem jejího podnikání, tj. k plnění od počátku nemožnému.

3. Ve věci bylo původně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 1 11. 2021, č. j. , spisová značka, tak, že výrokem I byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, výrokem II byla ve zbytku, tj. co do částky , částka, s příslušenstvím, zamítnuta, přičemž výrokem III byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . K odvolání žalované byl uvedený rozsudek usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , co do výroku I a III zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení, přičemž odvolání žalobkyně co do výroku II bylo odvolacím soudem jako opožděné odmítnuto. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka , částka, s příslušenstvím s tím, že s ohledem na to, že odvolací soud dospěl k závěru, že SoD č. , hodnota, nebyla platně uzavřena pro překročení zástupčího oprávnění ze strany , tituly před jménem, Kotrče, bylo okresnímu soudu uloženo zabývat se výší bezdůvodného obohacení v souvislosti se stavbou provedenou žalobkyní na pozemku žalované parc. č. , hodnota, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, ., právnická osoba, průběhu dalšího řízení s ohledem na závěry znaleckého posudku žalobkyně u jednání dne , datum, rozšířila žalobu tak, že nadále se domáhá zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení.

5. Okresní soud po provedeném dokazování shledal, že na pozemku žalované byla provedena stavba domu v rozsahu od základů přes obvodové zdivo až po střechu. Z pohledu námitek žalované byl jen sporný rozsah prací připadajících na žalobkyni. Po právní stránce okresní soud na věc aplikoval § 1084 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle jehož odst. 2 platí, že vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Osoba, která v dobré víře nebyla, má táž práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel. Okresní soud se tak odchýlil dle závazného názoru odvolacího soudu o tom, že je na věc třeba aplikovat úpravu bezdůvodného obohacení, neboť za situace, kdy žalobkyně originárně vytvořila na pozemku žalované stavbu domu, přičemž se uplatnila superficiální zásada, má okresní soud za to, že je na místě použít zvláštní skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení spočívající ve zřízení stavby na cizím pozemku bez právního důvodu dle § 1084 odst. 2 o. z., kdy na pozemku žalované bylo stavěno bez jejího vědomí a právního titulu. S ohledem na to tak žalobkyně musela prokázat rozsah prací, které provedla, přičemž vzhledem k době, která od dokončení uplynula, skutečnosti, že žalovaná již není vlastníkem pozemku a předmětné stavby, jakož i s přihlédnutím k tomu, že nelze zcela přesně prokázat průběh stavby, je třeba vycházet z jisté pravděpodobnosti, že tvrzené práce byly provedeny. Současně okresní soud připustil, že žalovaná nechala některé práce dříve učiněné žalobkyní předělat, avšak nebylo prokázáno, že by žalobkyně tyto práce provedla tak vadně, že by to snižovalo užitek z nich pro žalovanou a musely by být předělány. Pokud se týká jednotlivých prací, ohledně nichž žalobkyně tvrdila jejich provedení, sama žalovaná nesporovala položky pod č. 1, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalobkyně setrvala na tom, že stavba byla provedena ke dni , datum, , což mimo jiné plyne i z výslechu , tituly před jménem, Kotrče a prohlášení samotné žalované, která opakovaně tvrdí, že se o stavbě dozvěděla někdy v únoru nebo březnu 2019, což zapadá do pravděpodobného děje, že nejdříve byla stavba zbudována a až následně žalovaná zjistila, že na jejím pozemku tato stavba stojí. Pokud se týká dobré víry žalobkyně v tom smyslu, že je oprávněna na pozemku žalované stavět, ve smyslu závěrů odvolacího soudu nelze dobrou víru žalobkyně dovozovat z plné moci, kterou žalovaná vystavila , tituly před jménem, , jméno FO, . Naopak si žalobkyně musela být vědoma toho, že zmocněnec, který není vlastníkem pozemku za situace, kdy z plné moci nevyplývá oprávnění disponovat s tímto pozemkem, nemohl založit u žalobkyně dobrou víru ohledně oprávněnosti stavby na pozemku žalované, a to i přesto, že mezi účastnicemi byla dohoda o tom, že žalobkyně nabude obchodní podíl v žalované. Shoda mezi stranami o realizaci tohoto záměru totiž sama o sobě oprávnění ke stavbě nezakládá. Věcněprávní účinky v podobě nabytí obchodního podílu by nastaly až tehdy, kdy by smlouva o převodu obchodního podílu nabyla účinnosti, k čemuž však nedošlo, a žalobkyně tak neměla z čeho nabýt přesvědčení, že na pozemku může stavět. Žalobkyně si naopak musela být vědoma toho, že jí právo stavět na pozemku nesvědčí, když nebyla ani vlastníkem pozemku, ani neuzavřela se žalovanou smlouvu o dílo či jinou smlouvu, ze které by toto právo vyplývalo. Při realizaci stavby tak žalobkyně nedůvodně spoléhala na to, že se stane prostřednictvím nabytí podílu v žalované vlastníkem pozemku, na kterém stavěla, což se však nestalo. Důsledky nedobré víry žalobkyně tak spočívají ve smyslu § 1084 odst. 2 o. z. ve spojení s § 3009 odst. 1 o. z. v tom, že zřizovateli stavby, který nebyl v dobré víře, se hradí účelně vynaložené náklady, byla-li ingerence zřizovatele stavby k převážnému vlastníku pozemku, přičemž při hodnocení užitku se přihlíží k pochopitelným zájmům a záměrům vlastníka pozemku. Okresní soud v daném případě dospěl k závěru, že žalobkyně jednala ku prospěchu žalované, neboť realizovala developerský projekt žalované, přičemž v zájmu žalované nepochybně bylo, aby se dům postavil. Samotná žalovaná potvrdila, že dům nakonec dostavěla jiná společnost a žalovaná jej prodala. Z výše uvedeného proto plyne, že v daném případě by žalobkyni náležela stejná náhrada účelně vynaložených nákladů, i kdyby v konečném důsledku v dobré víře byla. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, přitom bylo zjištěno, že hodnota nákladů na stavbu činila ke dni , datum, částku , částka, . S ohledem na to, že se ve smyslu § 3009 odst. 1 o. z. jedná o náhradu, je zde větší míra uvážení o výši účelně vynaložených nákladů, než kdyby se měla hradit skutečná cena použitého materiálu a práce. Znalec proto při určení výše vynaložených nákladů správně vyšel z ceníku ÚRS , adresa, a.s., kdy vzal střední hodnotu použitých materiálů bez ohledu na konkrétního výrobce. Z výslechu znalce přitom bylo zjištěno, že výrobci materiálů nabízí podobné ceny, a cenové rozdíly jsou proto nepatrné. Žalobkyně nadto ani použití konkrétních materiálů netvrdila, ale domáhala se náhrady za výsledný stav. Ostatně mají-li být hrazeny účelně vynaložené náklady, tak účelný je takový materiál, jehož poměr funkčnosti a ceny je nejpříznivější nezávisle na konkrétním výrobci. Žalobkyni tak náleží za zřízenou stavbu náhrada nákladů ve výši stanovené znaleckým posudkem, tj. ve výši , částka, . Do prodlení se pak žalovaná dostala ode dne , datum, , a to v návaznosti na upomínku žalobkyně odeslanou dne , datum, , dle které byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů ode dne doručení upomínky. Pokud se týká částky, o kterou byla žaloby rozšířena, žalovaná se o rozšíření dozvěděla na jednání soudu dne , datum, , přičemž tak byla povinna plnit bez zbytečného odkladu, kdy za takovou dobu lze považovat dobu tří dnů. Proto se žalovaná dostala do prodlení s touto částkou až dne , datum, . Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ohledně náhrady nákladů řízení vyšel okresní soud z toho, že žalobkyně v řízení uplatnila objektivní kumulaci nároků, a proto je třeba ohledně úspěchu a neúspěchu rozhodnout ve vztahu ke každému z uplatněných nároků samostatně. Rovněž okresní soud přihlížel k tomu, že řízení o smluvní pokutě se vedlo pouze do rozhodnutí odvolacího soudu a v další fázi již bylo vedeno toliko pouze řízení o náhradě za provedení stavby. S ohledem na to proto okresní soud ve fázi do rozhodnutí odvolacího soudu vyčíslil náklady řízení žalované podle § 142 odst. 2 o. s. ř. na částku , částka, , a to při procentuálním vyčíslení poměru náhrady nákladů řízení ve výši 67,, právnická osoba, řízení o zaplacení náhrady za provedenou stavbu byla úspěšná co do základu nároku žalobkyně, a proto okresní soud stanovil náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. na částku , částka, . Konečně pokud se týká nákladů státu na svědečné ve výši , částka, a znalečné ve výši , částka, , má stát podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu vůči žalované která byla v řízení o náhradě za provedenou stavbu neúspěšná, přičemž po zohlednění zálohy jde o částku , částka, .

6. Rozsudek okresního soudu napadla v rozsahu výroků I, III a v souvisejících nákladových výrocích IV a V včas podaným odvoláním žalovaná. Odvolacím důvodem jsou především důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř., přičemž okresní soud se dle žalované nedostatečně vypořádal zejména s těmito otázkami: 1. unesení důkazního břemene žalobkyně ve vztahu k rozsahu provedených prací, jakož i konkrétnímu typu použitých materiálů, 2. reálného prospěchu vzniklého na straně žalované v situaci, kdy stavba vykazovala odchylky od projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení, 3. promlčení dodatečně uplatněného nároku a 4. rozsahu přiznané částky ve vztahu k částce původně žalobkyní požadované. Pokud jde o otázku unesení důkazního břemene žalobkyně, dle žalované okresní soud nesprávně dovodil, že žalobkyně prokázala rozsah prací, které na stavbě provedla. Současně žalovaná setrvala na svém názoru, že nelze po účastníku legitimně požadovat, aby prokazoval negativní skutečnosti. Žalobkyně se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, a je tedy na ní, aby prokázala, v jakém rozsahu a v jaké kvalitě dílo provedla. Okresní soud současně z provedených svědeckých výpovědí dovozuje skutečnosti, které těmito výpověďmi nebyly prokázány. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní o tom, že tvrzené práce a tvrzené materiály byly skutečně na stavbě provedeny. Dále dle žalované okresní soud pochybil, když se nezabýval otázkou rozporu tvrzeného rozsahu provedené stavby se stavebním povolením, resp. s projektovou dokumentací, k níž bylo povolení vydáno. V případě provedení stavby v rozporu se stavebním povolením je sice možno dosáhnout prostřednictvím povolení změn stavby před jejím dokončením souladu mezi stavem faktickým a úředně povoleným, leč tato dodatečná administrativa má negativní vliv na hodnotu plnění, která se obohacenému dostává. Žalovaná dále uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně je podnikatel, který má z pojmového vymezení dosahovat zisku, lze tedy předpokládat, že fakturovaná částka neobsahuje toliko pouze náklady na stavební práce a materiál, nýbrž i přiměřený zisk, přičemž bezdůvodné obohacení musí být v takovém případě nižší než fakturovaná částka. Je tak zcela nepřípadné, že žalobkyni byla přiznána částka ještě o , částka, vyšší. Krom toho se žalobkyně domáhala rozšíření žaloby až podáním v roce 2024, tedy téměř šest let po tvrzeném provedení stavby, nárok žalobkyně je tak dle názoru žalované promlčen. S ohledem na shora uvedené proto žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu v napadených výrocích I, III a V zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení.

7. V průběhu odvolacího řízení podáním ze dne , datum, žalobkyně navrhla, aby na její místo vstoupila společnost , Jméno žalobkyně, a.s., IČO , IČO žalobkyně, , která nabyla smlouvou o postoupení ze dne , datum, (smlouva č.l. 743) pohledávku , částka, s příslušenstvím v souvislosti s realizovanými stavebními činnostmi na parcele č. parcele č. 190/112 v k. ú. , adresa, a pohledávku na zaplacení smluvní pokuty , částka, , které jdou předmětem žaloby v daném řízení. O vstupu nové žalobkyně na místo dosavadní rozhodl okresní soud usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci , datum, . Dne , datum, byl podán insolvenční návrh vůči původní žalobkyni , Anonymizováno, ., IČO , IČO, a , datum, bylo vydáno usnesení o jejím úpadku.

8. Žalovaná podáním z , datum, navrhovala odročení jednání s tím, že má za to, že by smlouva o postoupení pohledávky mohla být právně neúčinným jednáním a mělo by být vyčkáno, zda dojde k prohlášení neúčinnosti v rámci insolvenčního řízení.

9. Podle § 235 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) dále jen „InsZ,“ podle kterého neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Podle § 236 odst. 1 InsZ neúčinností právního úkonu není dotčena jeho platnost; v insolvenčním řízení však dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty. Podle § 237 odst. 1 InsZ povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch.

10. Odvolací soud žádosti o odročení nevyhověl, neboť nemá za to, že by případná neúčinnost smlouvy o postoupení měla nějaký vliv na dané řízení, neboť ve smyslu shora uvedených ustanovení InsZ neúčinnost nemá vliv na platnost smlouvy o postoupení a jejím důsledkem je to, že postupník , Jméno žalobkyně, a.s., IČO , IČO žalobkyně, bude případně muset vydat přijaté plnění do majetkové podstaty postupitele. Skutečnost, že k postoupení pohledávky došlo před vydáním rozsudku okresního soudu, není též v rozsahu napadeném odvoláním nijak významná, když pro posouzení aktivní legitimace je rozhodující stav v době rozhodování odvolacího soudu.

11. Krajský soud poté přezkoumal rozsudek okresního soudu (§ 212, § 212a o. s. ř.) včetně jemu předcházejícího řízení, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je částečně důvodné.

12. Po skutkové stránce odvolací soud vychází ze skutkových zjištění okresního soudu. Bylo prokázáno, že v roce 2018 žalobkyně provedla stavební práce na zhotovení stavby rodinného domu na parcele číslo , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , která byla ve vlastnictví žalované. Kompletní realizace byla žalobkyní přerušena po neuhrazení faktury ze dne , datum, znějící na původně žalovanou částku , částka, . Žalovaná si následně zajistila dokončení stavby a nemovitost prodala. Žalobkyně uváděla, že stavbu prováděla na základě smlouvy o dílo - SoD č. , hodnota, . Tato smlouva dle jejího písemného znění zavazovala žalobkyni zhotovit rodinný dům dle projektové dokumentace zpracované společností , právnická osoba, ., , adresa, – projektant , právnická osoba, – obj. RD typ 1, a to v rozsahu dle položkového rozpočtu, který byl jako příloha č. , hodnota, nedílnou součástí smlouvy. Realizace díla měla být na základě smlouvy zahájena dne , datum, , a dílo mělo být dokončeno do dne , datum, . SoD č. , hodnota, byla za předchůdkyni žalobkyně podepsána jednateli , jméno FO, a , jméno FO, a za žalovanou , tituly před jménem, , jméno FO, Kotrčem na základě plné moci. Plná moc byla udělena , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, . V této plné moci však pověřil jednatel žalované , tituly před jménem, , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, Kotrče pouze k zastoupení ve věcech technických, vyřizování přípojek, vlastní stavby, kromě možnosti převodu majetku. Plná moc neopravňovala , tituly před jménem, Kotrče k uzavření smlouvy o dílo. Směřovala k tomu, aby mohl stavební projekt řídit. Později , datum, byla dána , tituly před jménem, , jméno FO, i dispoziční oprávnění k účtu žalované. V této době již byla dne , datum, mezi stranami uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu v žalované společnosti na žalobkyni s odkládací podmínkou účinnosti s tím, že budoucím jednatelem bude , tituly před jménem, , jméno FO, , ten také byl příkazní smlouvou z , datum, předchůdkyní žalobkyně pověřen k činit pro ni úkony v souvislosti se záměrem nabytí obchodního podílu v žalované a provádět činnosti projektového řízení při výstavbě rodinných domů v lokalitě v , adresa, , neboť uvedené souviselo s tím, že předchůdkyně žalobkyně měla převzít výstavbu zakázky na 10 domů uvedených v SoD č. , hodnota, jako developerský projekt, který žalovaná a generální dodavatel Bydlení , právnická osoba, . (zhotovitel první etapy) jednající , adresa, nezvládali a byli ochotni převést na předchůdkyni žalované (viz výpověď , adresa, ). Bylo nesporným, že k účinnému převodu obchodního podílu následně nedošlo, od smlouvy bylo odstoupeno a , tituly před jménem, , jméno FO, se jednatelem žalované nestal.

13. Pokud jde o uzavření SoD č., hodnota, bylo prokázáno, že se žalovaná s uzavřením a obsahem písemné smlouvy o dílo seznámila až v průběhu insolvenčního řízení, v němž svým podáním z , datum, namítala nesouhlas s SoD č., hodnota, a překročení plné moci , tituly před jménem, Kotrče na základě doručeného insolvenčního návrhu , datum, . Její nesouhlas jednáním , tituly před jménem, Kotrče tak lze považovat za bezprostřední.

14. Výstavba domů však byla předmětem jednání mezi stranami a jejich stavba byla ze strany žalované odsouhlasena, když uvedené vyplývá z okolností a obsahu udělení plné moci směřujícího k realizaci stavebních prací, časových a věcných souvislostí s převodem podílu. Odvolací soud na rozdíl od okresního soudu má za to, že lze dovodit, že žalovaná o realizaci stavby věděla, minimálně již z toho, že o ní věděl jí zmocněný zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož zmocnění v rozsahu realizace stavebních prací bylo dáno, s čímž souviselo i zajištění přístupu na pozemky žalované i činnosti související s realizací stavby. Ostatně žalovaná sama ani takto na počátku na žalobní tvrzení vlastním tvrzením o nevědomosti o výstavbě nereagovala (viz vyjádření z , datum, , protokol z jednání z , datum, ), pouze namítala, že jí nebyla známo uzavření a znění SoD č. , hodnota, . Žalovaná skrze svého jednatele , tituly před jménem, , jméno FO, jednala s žalobkyní o realizaci staveb z její strany, bylo jí známo postavení , tituly před jménem, , jméno FO, Kotrče a jeho propojení s předchůdkyní žalobkyně, když , tituly před jménem, , jméno FO, vyjednával převod obchodního podílu, který předcházel udělení plné moci a měl se stát po nabytí podílu budoucím jednatelem společnosti (vyplývá ze smlouvy o převodu podílu z , datum, č.l. 213, i ze shodného rozsahu obsahu výpovědí jednatelů , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, i , adresa, ), jak ostatně dovodil i okresní soud. Jednatel žalované provedení díla – výstavby zahrnující daný rodinný dům sjednal ústní dohodou s předchůdkyní žalobkyně. S ohledem na očekávané nabytí podílu tu však nemusela být potřeba řešit věc písemnou smlouvou o dílo, včetně dohody o ceně, když žalovaná očekávala nabytí obchodního podílu. Pokud odvolací soud vyjádřil ve zrušujícím usnesení, že v kontextu očekávání nabytí obchodního podílu účastníci neuzavírali smlouvu o dílo s předpokladem, že by žalobkyně skutečně prováděla výstavbu jako dodavatel stavby pro žalovanou, pak tím chtěl vyjádřit, že tu k datu , datum, byl předpoklad budoucího nabytí a ve zjištěných souvislostech tak nebyla přímá motivace žalobkyně k uzavírání předložené písemné smlouvy o dílo, nikoliv to, že by předchůdkyně žalobkyně stavěla bez svolení žalované výlučně pro sebe. Ostatně právě již z toho, že , tituly před jménem, , jméno FO, měl zmocnění od žalované, pro pokrytí doby a zajištění výstavby před převodem obchodního podílu, je zřejmé, že dílo bylo v prováděno pro žalovanou, na jejím pozemku, skrze její účet, tedy z její vůle, pouze s předpokladem budoucího nabytí žalobkyní. Zároveň tato situace měla důsledek v tom, že žalovaná a její tehdejší jednatel , tituly před jménem, , jméno FO, neměli již příliš důvod se výstavbou zabývat a ponechali předchůdkyni žalobkyně volnou ruku, když staví s ohledem na své budoucí nabytí žalované, chyběla tak dohoda na dalších konkrétních podmínkách smlouvy, především o ceně. Odvolací soud tak setrvává, jak již ostatně vyjádřil ve zrušujícím usnesení na tom, že mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně došlo ke konsensu o zhotovení stavby pro žalovanou, který však nenabyl podoby platné smlouvy o dílo.

15. Odvolací soud tak uzavírá, že písemná smlouva SoD č. , hodnota, žalovanou neváže s ohledem na ustanovení § 446 o.z., podle kterého překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Přičemž následky spočívající v tom, že je smlouvou zavázána osoba, která právně jednala za jiného jsou stanoveny v § 440 odst.

2. Oznámení nesouhlasu žalovanou bylo vyhodnoceno jako včasné již odůvodněním zrušujícího usnesení. Odvolací soud podotýká, že neshledal, že by na daný případ dopadalo speciální ustanovení § 431 o.z., které se vztahuje na zástupčí oprávnění při provozu závodu či jednání osoby v provozovně podnikatele, navíc žalovaná byla s plnou mocí a jejím rozsahem seznámena (viz výpověď jednatele , jméno FO, ). Následkem vyslovení nesouhlasu žalovanou tak je to, že SoD č. , hodnota, žalovanou neváže, není tak povinna hradit sjednanou kupní cenu. Ústní ujednání stran o stavbě nelze pro nedostatek podstatných náležitostí stanovených v § 2586 o.z., tj. ujednání o ceně, považovat za platné ujednání smlouvy o dílo, jak bylo též rozvedeno v předchozím zrušujícím usnesení odvolacího soudu. Na straně žalované však zhotovením stavby žalobkyní na pozemku žalované vznikl majetkový prospěch.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

17. Odvolací soud má za to, že v daném případě není prostor pro aplikaci § 2999 odst. 2 o.z., neboť právě nedostatek ujednání o ceně, případně dalších podmínek smlouvy o dílo, neumožnuje se při stanovení výše bezdůvodného obohacení SoD č. , hodnota, ani obsahem ústních ujednání řídit.

18. Podle § 1084 odst. 1 o.z. stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Podle odst. 2 vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Osoba, která v dobré víře nebyla, má táž práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel. Nepřikázané jednatelství pak upravuje § 3009 odst. 1 o.z., podle kterého ujme-li se někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitku. Zda byla záležitost provedena k užitku jiného, se neposoudí podle obecných hledisek, ale se zřetelem k jeho pochopitelným zájmům a záměrům. Podle odst. 2 není-li užitek převážný, nemá nepřikázaný jednatel právo na náhradu nákladů. Osoba, jejíž záležitost na sebe vzal, může po nepřikázaném jednateli požadovat, aby vše uvedl do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, aby nahradil škodu.

19. Vzhledem k tomu, že odvolací soud vychází z toho, že žalovaná se s předchůdkyní žalobkyně dohodla na provedení stavby žalované na pozemku, který byl v té době vlastnictvím žalované a předchůdkyně žalobkyně pouze očekávala její nabytí spolu s obchodním podílem žalované, nenastal tu tak režim stavby na cizím pozemku vypořádávaný podle § 1084 odst. 2 o.z., jak dovodil okresní soud, neboť zřizovatelem stavby byla žalovaná. Ostatně jak okresní soud sám uvádí při citaci judikatury, je-li podkladem smluvní ujednání, byť zatížené vadou neplatnosti (viz okresním soudem citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, vydané na podkladě předchozí právní úpravy obč. zák.), je třeba, aby i vypořádání obohacení odpovídalo rovnovážnému postavení smluvních stran. Takovému vypořádání odpovídá nárok na nahrazení obvyklé ceny předmětu plnění dle § 2999 odst. 1 o.z. nikoliv pouze náhrada účelně vynaložených nákladů dle ustanovení § 1084 odst. 2 o.z., které nedopadá na stavby vystavené pro vlastníka pozemku, jím určeným zhotovitelem, neboť v takové situaci je vlastník pozemku v postavení zřizovatele stavby na vlastním pozemku.

20. Obvyklou cenou se pro účely zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).

21. Odvolací soud tak má za nedůvodný požadavek na náhradu vynaložených nákladů na zhotovení stavby, v tomto ohledu je judikatura konstantní, když uvádí, že při stanovení výše peněžité náhrady je třeba mít na zřeteli základní zásadu vyplývající z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., dle níž je obohacený povinen vydat ochuzenému, oč se obohatil, tedy oč se rozrostla jeho majetková sféra. Není proto rozhodující majetkový úbytek na straně ochuzeného, ale prostřednictvím obvyklé ceny vyčíslený přírůstek aktiv nebo úbytek pasiv na straně obohaceného (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ). Odvolací soud tedy má za to, že nárok žalobkyně lze podle § 2999 odst. 1 o.z. posoudit jako nárok na náhradu obvyklé ceny daného rozestavěného díla, které ostatně žalobkyně využila, když si zajistila dokončení díla s tím, že následně nemovitost prodala.

22. Odvolací soud má za to, že takovou cenou je v daném případě částka, kterou by žalovaná jako objednatel musela vynaložit na opatření obdobného plnění v daném místě a čase nikoliv rozdíl mezi hodnotou pozemku bez rozestavěné stavby a s rozestavěnou stavbou (viz např. komentář , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2019, str. 3197). Jde tak o ocenění prací a nákladů na stavbu v obvyklé ceně a v rozsahu, který zhotovila žalobkyně, kterou v tomto směru tíží břemeno tvrzení a důkazu, při stanovení této ceny se přihlíží k případným nedostatkům využitelnosti či řádnosti provedení, které tvrdí a prokazuje strana žalovaná. Takovým nedostatkem řádnosti provedení však není nesoulad s projektovou dokumentací, když není dána platná smlouva o dílo, jde tu o obvyklou kvalitativní využitelnost.

23. Žalobkyně uváděla, že na stavbě provedla zemní práce, zakládání stavby, svislé a kompletní konstrukce, vodorovné konstrukce, částečné úpravy povrchu, podlahy, ostatní konstrukce a práce, přesuny hmot, izolace, kanalizace, vnitřní vodovod, tesařské konstrukce, klempířské konstrukce, truhlářské konstrukce elektroinstalace, geodetické a projektové práce, zařízení stanoviště. Uvedené dále specifikovala odkazem na soupis provedených prací, v němž nevynaložené položky byly označeny nulovou jednotkovou cenou. Soupis prací potvrdil svým prohlášením ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, měl od žalované zmocnění ve věcech stavebních (viz plná moc č.l. 53), které, jak vyplývá z prokázaných časových a věcných souvislostí popsaných shora, bylo žalovanou udělené pro výstavbu daného developerského projektu typových staveb. Odvolací soud má při tom z obsahu plné moci za zcela srozumitelné, že byla udělena žalovanou jednající jednatelem , tituly před jménem, , jméno FO, , nikoliv jím samým. Jednání , tituly před jménem, Kotrče, kterým odsouhlasil rozsah provedených prací v tomto směru, nebylo překročením zmocnění. Pokud jde o námitky ve vztahu k jeho propojení s předchůdkyní žalobkyně, pak podle § 437 odst. 1 o.z, platí, že zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. Žalovaná, jak bylo již shora uvedeno z jednání o převodu obchodního podílu, spojení předchůdkyně žalobkyně s osobou , tituly před jménem, Kotrče znala. , tituly před jménem, , jméno FO, tak mohl za žalovanou odsouhlasit rozsah prací. Rozsah rozestavěnosti byl žalobkyní ovšem doložen rovněž podrobnou fotodokumentací. Uvedené bylo podpořeno svědeckými výpověďmi pracovníků stavby (Kaynus, Yovzhiy, Papušík, Becy) a objednávkami prací předchůdkyní žalobkyně i znaleckým posudkem, jak rozebral okresní soud dostatečným způsobem v odůvodnění rozsudku (body 67-86). Lze považovat za přirozené, že svědci s odstupem času mohli mít obtíže s konkretizací stavebních prací k dané stavbě, ale v kontextu s fotodokumentací, výpovědí , Anonymizováno, . , jméno FO, a soupisem prací lze souhlasit s okresním soudem, že žalobkyně své důkazní břemeno o rozsahu prací splnila. Znalci , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, oceňování stavebních prací a rozpočtování staveb, bylo uloženo zhodnotit vynaložené náklady v rozsahu rozestavěnosti dle fotodokumentace a soupisu prací obvyklou cenou v daném místě a čase , datum, , což odpovídá ustanovení § 2999 odst. 1 o.z., nebylo tak třeba určovat či prokazovat výši skutečně vynaložených nákladů. Znalec tuto znaleckým posudkem ze dne , datum, určil částkou , částka, . Znalec ve své výpovědi zároveň vysvětlil, že vyšel z ceníku ÚRS , adresa, a.s. a vzal střední hodnotu typových materiálů a prací, takové hodnocení tedy odpovídá obvyklé ceně odpovídající bezdůvodnému obohacení žalované. Okresní soud správně posoudil, že bylo poté na žalované, aby po poučení soudu konkrétně namítala nedostatky využitelnosti či řádnosti plnění, žalovaná však tyto v řízení před okresním soudem dostatečně nespecifikovala, nebylo tak možno v systému neúplné apelace v odvolacím řízení, již řešit, jaké konkrétní nedostatky mělo schodiště či jiné prvky stavby. Nebylo též možno zabývat se tím, jaké náklady si vyžádalo dodatečné povolení změn stavby s ohledem odchylky od projektu, což žalovaná namítala v odvolání, když takový nárok, který opět zůstal nespecifikován, by bylo nutno považovat za vzájemný nárok z případně vzniklé škody, nepřípustný podle § 216 odst. 1 o.s.ř. v odvolacím řízení.

24. Odvolací soud se dále zabýval námitkou promlčení nároku uplatněného změnou žaloby učiněnou při jednání dne , datum, . V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, (dostupné jako i další na https://www.nsoud.cz/), které uvádí, že o změnu žaloby mj. jde tehdy, změní-li žalobce žalobní návrh tak, že požaduje na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, tj. jde o rozšíření žaloby. Návrh na změnu žaloby je podáním ve věci samé, s nímž jsou proto spojeny hmotněprávní a procesněprávní účinky. V případě nově uplatněné části nároku nastávají hmotněprávní účinky mj. dnem, kdy soudu došla změna žaloby nebo dnem, kdy byl tento úkon učiněn do protokolu. S tímto okamžikem je pak spojen důsledek pro běh promlčecí doby, a to že se tímto dnem běh promlčecí lhůty staví a tento okamžik je též rozhodný pro posuzování, zda promlčecí lhůta marně uplynula. Podle § 629 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 619 odst. 1 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Žalobkyně tak minimálně od ukončení stavebních prací při fakturaci ceny žalované , datum, věděla o tom, že provedením stavby vznikl žalované majetkový prospěch, tedy nárok uplatněný rozšířením žaloby dne , datum, přiznaný výrokem I. ve výši , částka, s úrokem z prodlení z této částky od , datum, je již promlčen, proto odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku I částečně změnil podle § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl a v části ukládající žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% ročně od , datum, do zaplacení jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Ve výroku II zůstal rozsudek nedotčen. O nákladech řízení bylo nutno s ohledem na změnu rozsudku znovu rozhodnout.

25. Pokud jde o náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, odvolací soud se ztotožnil s rozčleněním náhrady podle částí řízení, v níž se projednával nárok na částku , částka, smluvní pokuty, která byla ukončena odmítnutím odvolání do zamítavého výroku rozsudku okresního soudu, neboť v dalším řízení již byl předmětem pouze zbývající nárok na částku , částka, s příslušenstvím následně rozšířený na částku , částka, s příslušenstvím (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). V prvním řízení před okresním soudem však okresní soud nesprávně vycházel z poměru úspěchu podle odměn, nikoliv podle tarifních hodnot, potažmo uplatněných a přiznaných částek, došel tak k mírně odlišnému poměru úspěchu a neúspěchu podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Předmětem této části řízení bylo , částka, tedy 100%, pak přiznaných , částka, činilo 15,67% a zbytek 84,33%, rozdíl pak je 68,66%, které je povinna nahradit žalobkyně žalované. Tato byla v řízení zastoupena advokátem, který vynaložil 8 úkonů právní služby advokáta žalované, jak správně rozepsal a po právní stránce posoudil okresní soud, tj. má právo na odměnu 8x , částka, (, částka, ), k tomu 8 režijních paušálů po , částka, (, částka, ), 4 cesty k soudu a zpět, jak rozvedeno okresním soudem po , částka, (, částka, ) a 4 náhrady za promeškaný čas po , částka, (, částka, ), k tomu 21% DPH ve výši , částka, , tedy celkem , částka, z toho 68,66% činí , částka, , které byly uloženy žalobkyni zaplatit žalované.

26. V dalším řízení před okresním soudem je nutno zohlednit změnu rozhodnutí okresního soudu, přičemž je nutno shledat, že úspěch žalobkyně je představován částkou , částka, (74,04%) a neúspěch částkou , částka, (25,96%) z celkové částky , částka, (100%), rozdíl tak činí 48,08%, které je v této části řízení méně úspěšná žalovaná povinna nahradit žalobkyni. Při tom v této tarifní hodnotě , částka, činila odměna, jak rozvedl okresní soud, , částka, a bylo vynaloženo 11 úkonů právní služby (, částka, ), v tarifní hodnotě , částka, odměna činila , částka, a byly vynaloženy 2 úkony právní služby advokáta žalobkyně (, částka, ) k tomu 13 režijních paušálů po , částka, (, částka, ), 4 cesty k soudu a zpět, jak rozvedeno okresním soudem , částka, ) a 4 náhrady za promeškaný čas po , částka, (, částka, ), k tomu 21% DPH ve výši , částka, , tedy celkem , částka, k tomu záloha na znalečné , částka, , poměrná část 25,96% žalobkyní uhrazeného soudního poplatku připadající na částku , částka, , tj. , částka, , k tomu doplatek připadající na částku , částka, , tj. , částka, (celkem na soudním poplatku , částka, ), dohromady , částka, z toho 48,08% činí , částka, , které byly uloženy žalobkyni zaplatit žalované.

27. Stát vynaložil ze svých prostředků nekrytých zálohami na svědečném , částka, a na znalečném , částka, . Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát právo na náhradu těchto nákladů podle výsledků řízení, a to vůči žalobkyni ve výši , částka, (25,96%) a vůči žalované ve výši , částka, (74,04%).

28. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla usnesením okresního soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, částečně z 80% osvobozena od hrazení soudních poplatků, je žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci žalobkyní neuhrazenou část soudního poplatku ve výši , částka, , když podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Je-li navrhovatel osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část, což je 74,04% z částky , částka, , která představuje 80% poplatku hrazeného státem.

29. Vzhledem k tomu, že v odvolacím řízení převážně úspěšná žalobkyně žádné náklady řízení nevynaložila, nemá žádná z účastnic dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.