23 C 24/2023 - 198

Rubrum

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Džuberovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení vlastnického práva k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem nemovité věci, a to podílu ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vzhledem k celku na pozemku parcelní číslo [hodnota], jehož součástí je stavba, rodinný dům číslo popisné [Anonymizováno], a na pozemku parcelní číslo [hodnota], vše zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právní zástupkyně žalovaného.

III. Česká republika – Okresní soud v [adresa] nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala určení, že je vlastníkem podílu ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]na nemovitých věcech uvedených ve výroku I tohoto rozsudku (dále jen „předmětné nemovité věci“). Uvedla, že v říjnu roku [Anonymizováno] se dozvěděla, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum] se převádí její spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech na žalovaného, jejího synovce. Žalobkyně byla žalovaným uvedena v omyl, nevěděla o tom, že by kdy darovací smlouvu ze dne [datum] podepsala. Žalovaný jí pouze nabídl, že jí pomůže s oddlužením, neboť žalobkyně měla velké množství dluhů a hrozila jí dražba předmětných nemovitých věcí, ve kterých bydlela. Žalovaný v souladu se svým příslibem zajistil, že na žalovanou byla vyhlášena insolvence. V rámci insolvence také veškeré dluhy žalované uhradil, o což ale žalobkyně nežádala, chtěla pouze, aby insolvence probíhala běžným způsobem. V této době zřejmě žalobkyně podepsala žalovanému i darovací smlouvu, která jí byla žalovaným podstrčena. Žalovaný tak využil oční vady žalobkyně a jejího vysokého věku. Žalobkyně se domnívala, že podepisuje tzv. „podpisové právo“, nikoliv darovací smlouvu. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný s ní nejednal poctivě. Žalovaný měl již od [datum] k dispozici vyčíslení dluhu soudního exekutora, mohl tak dražbu nemovitých věcí žalobkyně, která byla nařízena pro uspokojení pohledávky společnosti [právnická osoba]., jednoduše odklidit tím, že exekuci zaplatí. Navíc mu byl v lednu 2021 znám i výsledek jednání Okresního soudu v [adresa], v rámci kterého byla tato exekuce zastavena. V probíhajícím insolvenčním řízení ale pohledávku společnosti [právnická osoba]. nepopřel, přičemž tento věřitel měl podíl na celkových dluzích žalobkyně 70 %. Žalovaný tak zneužil práva, jednal vůči žalobkyni nepoctivě a jeho jednání se příčí dobrým mravům. Na závěr žalobkyně namítla, že darovací smlouva ze dne [datum] by měla být posouzena podle svého obsahu nikoliv jako darovací smlouva, ale jako smlouva kupní, neboť chybí podstatný znak darovací smlouvy, a to bezúplatnost. Smlouva totiž obsahuje vzájemný závazek žalovaného zaplatit za žalobkyni veškeré dluhy a poplatky vyplývající z insolvenčního řízení, kdy tento závazek představuje závazek k úhradě kupní ceny. Žalovaný zaplatil insolvenčnímu správci [částka], což je 48,9 % hodnoty podílu žalobkyně na předmětných nemovitých věcech, pokud by vzala žalobkyně do úvahu i částky zaplacené žalovaným přímo žalobkyni, které však žalobkyně popírá, činila by jeho zaplacená část 53,1 % hodnoty podílu žalobkyně, což nese znaky lichevní smlouvy a představuje hrubý nepoměr. Uzavřená smlouva je tak neplatná a vlastníkem předmětných nemovitých věcí je i nadále žalobkyně. Protože je na katastru nemovitostí jako vlastník nemovitých věcí evidovaný žalovaný, neodpovídá stav zapsaný na katastru stavu skutečnému, proto je dán naléhavý právní zájem na určení, že žalovaná je vlastníkem podílu na předmětných nemovitých věcech.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. Uvedl, že jakmile zjistil, že žalobkyně, jeho teta, je ve finančních problémech, které si však převážně nezavinila sama, nabídl jí v létě roku [Anonymizováno] svou pomoc. Bylo to zrovna v době, kdy její podíl na nemovitostech měl byt vydražen soudním exekutorem. Žalovaný na schůzce s žalobkyní navrhl, že jí z problematické situace pomůže, že jí vyřídí insolvenci. S tím žalobkyně souhlasila, stejně tak s tím souhlasil i její syn [jméno FO], který byl schůzky účasten. Na to žalobkyně prohlásila, že pokud žalovaný její problém vyřeší a uhradí za ni dluhy, daruje mu svůj podíl na nemovitostech. S tím žalovaný souhlasil. Žalovaný dle dohody zajistil podání insolvenčního návrhu, zajistil zastavení exekuce, v rámci které mělo dojít k dražbě domu, uhrazoval za žalobkyni splátky z insolvenčního řízení (zpočátku tyto splátky poskytoval žalobkyni, následně tyto splátky hradil přímo insolvenčnímu správci), nakonec také zaplatil veškeré dluhy z insolvence. O oční vadě žalobkyně žalovaný ví, nesouhlasí ale s tím, že by žalobkyně nebyla schopna číst a psát a že by tedy netušila, co na Obecním úřadě v Ratiškovicích podepsala. Pokud by byly úmysly žalovaného nekalé, mohl využít veřejné dražby a podíl své tety na nemovitostech vydražit zřejmě pod cenou, nemusel by ani nechávat svou tetu v nemovitosti dožít a nemusel by ani hradit její dluhy.

3. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl rozsáhlé dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav. Z darovací smlouvy podepsané [datum] soud zjistil, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala převést svůj podíl ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na předmětných nemovitostech na žalovaného a žalovaný se v této darovací smlouvě zavázal zaplatit za žalobkyni veškeré dluhy a poplatky vyplývající z insolvenčního řízení pod sp. zn. KSBR [spisová značka] a potvrdil dále žalobkyni doživotní služebnost bydlení v předmětných nemovitostech za roční nájem [částka]. Podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny, ověření podpisů provedla pracovnice [právnická osoba] v [Anonymizováno] [jméno FO].

4. Podle plné moci ze dne [datum], která je součástí spisu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie [Anonymizováno] [Anonymizováno], Územní odbor [adresa], Obvodní oddělení [adresa] vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno] (dále jen „trestní spis“ nebo „spis PČR“), soud zjistil, že žalobkyně zmocnila žalovaného k zastupování ve všech záležitostech. Podpisy na plné moci byly ověřeny. Ověření provedla dne [datum] pracovnice [právnická osoba] v [Anonymizováno] [jméno FO].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], soud zjistil, že ke dni [datum] byla jako spoluvlastník pozemku p. č. [hodnota], jehož součástí je rodinný dům č. p. 546 a pozemku p. č. [hodnota], evidovaná žalobkyně (podíl ve výši 5/8), žalovaný (podíl ve výši 2/8, přičemž podíl ve výši 1/8 je součástí jeho SJM) a [jméno FO], syn žalobkyně (podíl 1/8). Podíl [jméno FO] Valachoviče byl zatížen exekutorským a zákonným zástavním právem, navíc byl předmětem řady exekucí. I na podíl žalobkyně bylo v tuto dobu vydáno několik exekučních příkazů k prodeji nemovitosti. Ke dni [datum] byl již žalovaný vlastníkem podílu ve výši 7/8 na předmětných nemovitých věcech (z toho vlastnil 1/8 spolu se svou manželkou), vlastníkem poslední 1/8 nemovitostí byl [jméno FO] (výpis z katastru nemovitostí, LV č. [hodnota], ke dni [datum]). Žalovaný získal své podíly na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kupní smlouvy ze dne [datum] a na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

6. Dopisem ze dne [datum] informoval katastrální úřad žalobkyni o tom, že byla vyznačena plomba na předmětných nemovitostech, a to na základě návrhu na vklad darovací smlouvy ze dne [datum]. Dopisem z téhož dne pak katastrální úřad oznamuje žalobkyni zahájení vkladového řízení. Rozhodnutím [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], byl návrh na vklad žalovaného zamítnut, neboť k převáděnému podílu byly vydány exekuční příkazy, přičemž žalobkyně nebyla oprávněna nakládat s předmětnými nemovitostmi. Řízení vedené pod sp. zn. [Anonymizováno]- [Anonymizováno]/[Anonymizováno] tak bylo zahájeno dne [datum] a ukončeno dne [datum] pro zamítnutí návrhu (listina informace o řízení). Druhé vkladové řízení vedené pod sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] pak bylo zahájeno [datum] a bylo ukončeno [datum] provedením vkladu (listina informace o řízení), přitom dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] žalobkyni sdělil informaci o vyznačení plomby na předmětných nemovitostech a dopisem z téhož dne jí oznámil i zahájení vkladového řízení iniciovaného žalovaným, kdy předmětem vkladu mělo být vlastnické právo žalovaného nabyté na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

7. Dopisem ze dne [datum] soudní exekutor k žádosti žalovaného vyčísluje dluh žalobkyně v exekuci vedené ve prospěch oprávněného, společnosti [právnická osoba]. (exekuce vedená Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]) na částku [částka]. Podle usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] – město, ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla v rámci této exekuce nařízena dražba podílu žalobkyně na předmětných nemovitostech na den [datum]. Ze znaleckého posudku o ceně obvyklé vyplývá, že obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalobkyně ve výši [Anonymizováno][Anonymizováno]8 na předmětných nemovitostech dosahuje částky [částka]. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], však byla tato exekuce vedená ve prospěch společnosti [právnická osoba]. zastavena, neboť před poskytnutím úvěru nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalobkyně a dále z důvodu, že rozhodcem přisouzené plnění bylo v rozporu s dobrými mravy. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

8. Z usnesení [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [spisová značka]-[právnická osoba], vyplývá, že bylo schváleno oddlužení žalobkyně plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Součástí majetkové podstaty žalobkyně v insolvenčním řízení byl i ideální podíl ve výši 5/8 na předmětných nemovitých věcech v ceně [částka]. Insolvenční správce však konstatoval, že podíl žalobkyně na předmětných nemovitostech není možno v insolvenčním řízení zpeněžit. Žalobkyní byla vyměřena minimální splátka ve výši [částka], přičemž celková výše nároku představovala [částka] (viz soupis majetkové podstaty, jehož součástí je předpoklad plnění oddlužení, výpočet hodnoty chráněného obydlí, vyrozumění o popření vykonatelné pohledávky, seznam přihlášených pohledávek, zpráva pro oddlužení a přezkumu a znalecký posudek). Jak vyplývá ze seznamu přihlášených pohledávek a přihlášky pohledávky společnosti [právnická osoba]., přihlásila si tato společnost do insolvenčního řízení žalobkyně svůj nárok vyplývající z rozhodčího nálezu ve výši [částka], dále ve výši [částka] na nezaplacenou smluvní pokutu, dále ve výši [částka] jako nedoplatek z dohody o uznání dluhu a konečně částku [částka] jako náklady oprávněného v exekučním řízení, celkem tak tato pohledávka představuje [částka]. Do insolvenčního řízení žalobkyně byly přihlášeny pohledávky o celkové výši [částka]. Z vyrozumění o popření vykonatelné pohledávky, ze zprávy pro oddlužení a o přezkumu a z přezkumného listu nezajištěné pohledávky vyplývá, že pohledávka společnosti [právnická osoba]. byla na přezkumném jednání konaném dne [datum] co do výše [částka] (náklady oprávněného v exekučním řízení) popřena žalobkyní i insolvenčním správcem, neboť exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] byla zastavena. Zjištěná výše pohledávek v insolvenci tak představuje [částka]. Opětovně bylo konstatováno, že dlužník není povinen vydat ke zpeněžení své obydlí.

9. Podle potvrzení o platbě žalovaný v rámci insolvence za žalobkyni zaplatil dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Totéž vyplývá i z výpisu z internetového bankovnictví žalovaného, ze kterého navíc vyplývají i platby žalovaného ve výši [částka] provedené ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum].

10. Z emailové zprávy, kterou insolvenční správce zasílal žalovanému a dále ze zprávy insolvenčního správce o průběhu zpeněžování, vyplývá, že úhrada ve výši [částka] byla insolvenčním správcem přijata a insolvenční správce v reakci na to zahájil kroky k ukončení insolvenčního řízení žalobkyně, když insolvenčnímu soudu navrhl, aby tato částka byla rozdělena na jeho náklady a dále mezi ostatní věřitele.

11. Podle potvrzení o převzetí hotovosti žalobkyně prohlásila, že od žalovaného převzala dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dále dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

12. Podle detailu insolvenčního řízení skončilo insolvenční řízení žalobkyně dne [datum] osvobozením žalobkyně od placení dosud neuspokojených pohledávek.

13. Z detailu insolvenčního řízení týkajícího se [jméno FO] Valachoviče vyplývá, že i na syna žalobkyně bylo zahájeno insolvenční řízení, přičemž mu bylo povoleno oddlužení.

14. Soud provedl i důkaz spisem PČR sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Usnesením [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu podvod, kterého se měl dopustit žalovaný, odloženo. Policejní orgán vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně darovací smlouvu dobrovolně podepsala v kanceláři budovy [právnická osoba] [adresa] za přítomnosti žalovaného a ověřující osoby [jméno FO]. V té době měl spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech žalobkyně ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno] i [jméno FO], který po žalovaném žádal vydání bezdůvodného obohacení, neboť nemovitosti v rozsahu svého podílu neužíval. [jméno FO] žalovanému sdělil, že podá žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž na to žalovaný reagoval tak, že v rámci insolvenčního řízení žalobkyně složil peněžitý dar ve výši [částka]. Předmětné nemovitosti byly v havarijním stavu, došlo k provedení prohlídky nemovitosti za přítomnosti stavebního úřadu. Stavební úřad zjistil špatný technický stav nemovitosti, na což [jméno FO] reagoval nabídkou prodeje svého podílu žalovanému za částku [částka]. Žalovaný tuto nabídku přijal a stal se tak spoluvlastníkem [Anonymizováno]/[Anonymizováno] předmětných nemovitostí. Úmysl podvodu nebyl žalovanému prokázán. Žalovaný měl v době podpisu darovací smlouvy reálnou představu o tom, že dostojí svých závazků a žalobkyně byla srozuměna s tím, že bude zbavena veškerých svých dluhů. Z podaných vysvětlení vyplynulo, že jak [jméno FO], tak žalobkyně, nezastávali odmítavý postoj k opravám domu žalobkyně. Je zřejmé, že veškeré dluhy žalobkyně jsou splaceny, žalobkyně tak nebude krácena na vypláceném důchodu a může pobývat v prostředí, ke kterému má citové a rodinné vazby, k čemuž se žalovaný zavázal. Policejní orgán uzavřel, že nebyla naplněna subjektivní stránka přečinu podvodu podle stanovení § 209 odst. 1 tr. zákoníku či jiného přečinu. Usnesením státní zástupkyně okresního státního zastupitelství ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], byla zamítnuta stížnost žalobkyně do výše uvedeného usnesení policie. Státní zástupkyně uvedla, že z podaných vysvětlení a opatřených listin nelze podezřelému (zde žalovanému) prokázat jakýkoliv podvodný úmysl ve vztahu k poškozené (zde žalobkyni). Žalovaný inicioval insolvenční řízení, zaplatil dluhy za žalobkyni a započal také s opravami domu. Žalovaný nepřekročil zástupčí oprávnění, když za poškozenou jednal a podvodný úmysl žalovaného prokázán nebyl.

15. Na jednání soudu pak byl slyšen svědek [jméno FO], syn žalobkyně, ten vypověděl, že o dluzích své matky se dozvěděl někdy v létě roku [Anonymizováno]. S bratrem [jméno FO] chtěl zařídit matce insolvenci. K tomu však nakonec nedošlo, neboť je s nabídkou pomoci oslovil žalovaný. Někdy v [Anonymizováno] [Anonymizováno] se uskutečnilo jednání u žalobkyně doma, kterému byl přítomen žalovaný, jeho otec a žalobkyně. On sám byl ve vedlejší místnosti, byl po mozkové příhodě, nemluvil a „byl rád že žije“, vnímal však, o čem se účastníci schůzky bavili. Žalovaný žalobkyni slíbil, že jí vyřídí insolvenci, přitom za to nic nepožadoval. Svědek přitom ale nečekal, že by žalovaný svou pomoc poskytl zdarma. Nevěděl, zda si žalobkyně a žalovaný dohodli, jak bude žalovaný za své služby odměněn. Nic dalšího ohledně tohoto setkání si svědek nepamatoval. V [Anonymizováno] [Anonymizováno] se pak svědek díky přípisu z katastrálního úřadu dozvěděl, že jeho matka darovala svůj podíl na nemovitostech žalovanému. Žalovaný chodil do domu žalobkyně na návštěvy, pomáhal opravovat dům, vyměňoval tašky na střeše a dělal další práce, žalobkyni navštěvoval jednou až dvakrát týdně. S opravami domu začal v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Předtím žalovaného prakticky neznali. Na závěr svědek uvedl, že žalobkyně používá na čtení lupu, se kterou dokáže číst, pravidelně však nečte, pouze pokud je to potřeba. 16. [jméno FO] byl slyšen jako svědek i před policejním orgánem (protokol o výslechu svědka ze dne [datum], který je součástí spisu PČR). Vypověděl, že někdy v [Anonymizováno] roku [Anonymizováno], když byl po prodělané mrtvici, přišel na návštěvu k matce žalovaný společně se svým otcem, není si však jistý, o čem se mezi sebou bavili. Poté mu jeho matka zdělila, že jí žalovaný zařídí insolvenci, s tím byl srozuměn. Později jej jeho bratr Ivan informoval, že žalovanému prodal svou [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] podílu na domě. Na to byl svědku doručen přípis z katastru nemovitostí se sdělením, že žalobkyně převedla svůj podíl na nemovitostech na žalovaného. Žádné další podrobnosti k věci neuvedl.

17. Ve věci vypovídal i [jméno FO], otec žalovaného. Ten uvedl, že se schůzky u žalobkyně účastnil také, nikdy ale nevěděl o tom, že by žalobkyně měla jakékoliv dluhy nebo že by se její dům měl prodávat v dražbě. [právnická osoba] se hovořilo o naprosto běžných věcech. Nabídku pomoci žalovaného neslyšel, byl ale u toho, když žalobkyně žalovanému řekla, že mu dům daruje. Časově tuto schůzku zařadil čtyři měsíce před uskutečněným výslechem, tj. někdy do období [Anonymizováno] roku [Anonymizováno]. Potvrdil, že žalovaný prováděl opravy na domě žalobkyně. 18. [jméno FO], druhý syn žalobkyně, ve věci vypověděl, že asi před dvěma lety zjistil, že matka darovala dům jeho bratranci. O tom, že má matka dluhy, věděl. Půjčky si vzala s bratrem a bratr tyto půjčky nesplácel. Bratr našel na internetu paní [jméno FO], která měla matce insolvenci vyřídit. Byli u ní několikrát na schůzce. Nakonec se s ní však nedomluvili, neboť s nabídkou pomoci přišel právě žalovaný. On sám se o to, co bylo domluveno mezi jeho matkou a bratrancem, vůbec nezajímal. Předtím se s bratrancem vůbec nevídali. Žalovaný začal opravovat dům matky, bylo to někdy v [Anonymizováno] [Anonymizováno] - opravil střechu, staré dveře, přidal světla, vyměnil záchod, zčásti tyto opravy platila matka. Vysvětlit, proč to žalovaný dělal, neuměl, měl za to, že žalovaný nepracuje a chce své tetě pomoc, nikdy se nezajímal o to, jestli za to něco chce. O převodu domu na žalovaného se dozvěděl od své matky. Matka byla nešťastná a řekla mu, že si nepamatuje, že by něco podepisovala, že dům darovat nechtěla. Matka se o sebe zvládne postarat, zvládne sebeobsluhu i úklid domácnosti, pokud něco potřebuje přečíst, použije lupu. V současné době žije matka sama v bytě v [adresa].

19. Před policií byla dále slyšena i [jméno FO], pracovnice [právnická osoba] v [Anonymizováno] (úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum], jež je součástí připojeného trestního spisu). Ta uvedla, že je matrikářkou na Obecním úřadě v [Anonymizováno], nicméně ověření podpisu žalovaného a žalobkyně si nepamatuje, ničeho nestandardního si nevšimla.

20. Z knihy pro vidimaci a legalizaci [právnická osoba] [adresa] soud zjistil, že dne [datum] podepsala žalobkyně před úřadem listinu označenou jako darovací smlouva a téhož dne ji podepsal i žalovaný (listina založena v trestním spise).

21. Ve věci byla slyšena i žalobkyně. Ta v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že má dluhy asi 12 let, vzala si půjčky, za které pořizovala nákupy pro domácnost. Zpočátku půjčky zvládala splácet, ale později se dostala do prodlení se splácením, protože peníze na půjčky hradila prostřednictvím svého syna [jméno FO], který zapomněl na úhrady. Její insolvenci zařizoval původně syn [jméno FO]. Poté však onemocněl a zničehonic se objevil žalovaný, se kterým se dříve tolik nestýkali. Slíbil jí, že jí insolvenci zařídí. Bylo to někdy v říjnu roku 2020. V té době měla dost svých starostí. Nevzpomíná si však, zda byla uzavřena nějaká dohoda, co za to žalovaný bude chtít. Žalovaný dostal od žalobkyně vždy zaplaceno za cestu, někdy i něco navíc, sám si o nic neřekl. Na přímý dotaz soudu, zda žalovanému slíbila svůj podíl na domě, žalobkyně uvedla, že si to nepamatuje na 100 %. V té době byla zmatená, protože měla velké starosti. Žalobkyně si ale pamatovala, jak se ověřovaly její podpisy na poště a na Obecním úřadu v [Anonymizováno]. Myslela si, že podepisovala „podpisové právo“. Žalovaný za ní přijel s tím, že potřebuje „podpisové právo“, to bylo někdy v létě, asi v srpnu (rok nespecifikovala). Neptala se, co podepisuje, nevěděla to. Ani úřednice ověřující podpis ji o tom, co podepisuje, neinformovala. Pokud podepisovala listiny na úřadě, nebylo to v žádném spěchu. Potvrdila, že s lupou číst může, ale ne dlouho. Žalovaný ji navštěvoval každý týden, pomáhal jí, opravoval dům, koupil za její peníze ledničku a záchod, pomohl jí s instalací myčky, posekal trávník, zavezl ji k lékaři. Opravy na domě se uskutečnily na přelomu jara a léta, rok nebyla schopna specifikovat. Žalovaný jí žádné peníze nedával, přitom však příjmové poklady podepsala, proč to učinila, neuměla vysvětlit. O tom, že její podíl na nemovitosti byl převeden na žalovaného se dozvěděla od svého souseda v době, kdy on žalovanému prodával svůj podíl na nemovitosti. Žalovaného se na žádné vysvětlení neptala, ten už pak na návštěvu nikdy nedošel. Ani její synové se žalovaného neptali na vysvětlení. Žalobkyně nevěděla o tom, že žalovaný za ni složil do insolvence [částka], nevěděla ani, proč za ni platil jednotlivé splátky. Žalovaný nikdy nechtěl, aby se z domu vystěhovala.

22. Žalobkyně vypovídala jako svědek i před policejním orgánem (viz protokol o výslechu svědka ze dne [datum], který je součástí trestního spisu). Zde uvedla, že v září roku 2020 měl její syn mrtvici a ona se o něj musela starat. V tomto období ji navštívil bratr spolu s žalovaným. Ona po žalovaném žádnou pomoc nevyžadovala, nicméně žalovaný se nabídl, že jí zařídí insolvenci a pomůže jí z dluhů. Oddlužení bylo schváleno a byla srozuměna s tím, že bude platit splátky ve výši [částka] po dobu tří let. Později ji synovec požádal, aby s ním šla na [právnická osoba] v Ratíškovicích, kde potřeboval podepsat tzv. „podpisové právo“. Ona nevěděla, co podepisuje. Žalovanému věřila, že jí chce pomoci. V říjnu 2022 jí pak byla doručena informace o vyznačení plomby na katastrálním úřadu, což sdělila svému synovi, který chtěl věc ihned řešit. Také zjistila, že jí přestaly být strhávány částky na insolvenci z důchodu a že její oddlužení bylo ukončeno. Od syna zjistila, že žalovaný zaplatil dluh v insolvenci jednorázově, o což žalovaného nikdy nežádala.

23. Žalovaný před soudem jako účastník řízení nevypovídal, nicméně z úředního záznamu ze dne [datum], který je součástí připojeného spisu PČR, soud zjistil, že na policii vypověděl, že své tetě nabídl pomoc s insolvencí. Teta s tím souhlasila a sdělila mu, že pokud dluhy za ni uhradí, daruje mu svůj podíl ve výši 5/8 na nemovitostech. Tento podíl chtěla převést hned, žalovanému ale bylo zřejmé, že to kvůli dluhům žalobkyně není možné. Poté žalovaný zahájil opravy předmětných nemovitých věcí, inicioval zahájení insolvenčního řízení. Věděl, že žalobkyně má zdravotní indispozici, že je částečně nevidomá. Pokud žalobkyně podepisovala darovací smlouvu, věděla, co podepisuje, on jí daný dokument přečetl a vysvětlil jí, co nastane.

24. Podle zdravotního záznamu ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] trpí žalobkyně glaukomem úzkého úhlu. Z protokolu o jednání před Okresním soudem v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v rámci kterého byla provedena účastnická výpověď žalobkyně, tato prohlásila, že je nevidomá, nevidí kolem sebe, ale na co se zblízka podívá, to vidí. Podle lékařské zprávy ošetřující lékařky žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která je součástí trestního spisu, trpí žalobkyně pigmentovou formou zeleného zákalu s výrazným postižením zorného pole, není schopna samostatné orientace v cizím prostředí a má značně omezenou schopnost čtení na blízko. Její onemocnění není léčitelné, žalobkyně není schopna číst běžný souvislý text.

25. Soud neprovedl důkaz žalobkyně, a to dopis ze dne [datum], když tímto dopisem žalobkyně prokazovala, že žalovaný věděl o oční vadě žalobkyně, neboť tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná. Soud dále neprovedl důkaz prohlášením žalobkyně ze dne [datum], neboť provedl její účastnický výslech, který má silnější důkazní hodnotu. Soud neprovedl ani výslech [jméno FO], manželky žalovaného, ta měla vypovídat k tomu, jakým způsobem se synové žalobkyně o ni zajímali a jaké měla žalobkyně vztahy s žalovaným. Tyto skutečnosti však nejsou významné pro posouzení věci. Soud dále neprovedl důkazy fotografiemi navrženými žalovaným, neboť z těch nemohl učinit žádná zjištění relevantní pro tuto věc, ze stejného důvodu soud neprovedl ani důkazy daňovými doklady a fakturami, které se měly vztahovat k zakoupenému materiálu použitému na opravu nemovitosti žalobkyně. Nakonec soud neprovedl ani důkaz výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] navržený žalobkyní, neboť tato měla vypovídat ke skutečnostem, které nejsou pro posouzení věci významné.

26. Žalobkyně se svou žalobou domáhala určení vlastnického práva k podílu ve výši 5/8 vzhledem k celku na předmětných nemovitostech. Vzhledem k tomu, že stav zapsaný na katastru neodpovídá tvrzenému stavu, je dán naléhavý právní zájem na tomto určení ve smyslu ustanovení § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně namítala neplatnost sjednané darovací smlouvy pro omyl, který u ní měl vyvolat žalovaný, když využil její zrakové slabosti a podstrčil jí k podpisu darovací smlouvu. Žalobkyní popsaný omyl je omylem o rozhodující okolnosti, neboť když by žalobkyně věděla, že k podpisu je jí předložena darovací smlouva, kterou převede svůj podíl na nemovitostech, pak by dle svého tvrzení k podpisu nepřistoupila.

27. Podle ustanovení § 583 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), platí, že jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

28. Pokud by soud měl uzavřít, že sjednaná darovací smlouva je neplatná, musela by žalobkyně prokázat svá tvrzení, že byla žalovaným uvedena v omyl. Žalobkyně však tato svá tvrzení neprokázala. Sama žalobkyně při svém výslechu uvedla, že si nepamatuje, zda žalovanému za to, že za ni zaplatí dluhy a zařídí jí insolvenci, slíbila podíl na domě. V té době byla dle svých slov zmatená a měla velké starosti. Samotný podpis darovací smlouvy se přitom uskutečnil za přítomnosti třetí osoby na Obecním úřadě v [Anonymizováno], podpis neproběhl v žádném spěchu, na žalovanou nebyl činěn žádný nátlak. Žalobkyně také před soudem uvedla, že je schopná číst, a to za pomocí lupy. Číst však nevydrží dlouho, maximálně 3-5 minut, pak se jí točí hlava. K samotnému podpisu smlouvy žalobkyně uvedla, že nevěděla, co podepisuje, ani se na to nezeptala. Pokud soud provedl další důkazy navržené žalobkyní, ani z těchto jednoznačný závěr o tom, že by žalovaný uvedl žalobkyni v omyl, nebyl prokázán.

29. Výpověď syna žalobkyně, [jméno FO] Valachoviče, působila na soud nevěrohodně, svědek vypovídal nesouvisle, jeho výpověď byla nekonzistentní, často i vnitřně rozporná (vypověděl např., že smlouvy o půjčkách, které matka podepisovala, jí četl, později tuto informaci popřel; jednou řekl, že byl vždy přítomen u jednání, na kterých si matka sjednávala půjčky, podruhé řekl „že u toho neseděl, že byl v prostoru“). Na setkání žalobkyně, žalovaného a jeho otce si moc nepamatoval, dle svých slov „byl rád, že žije“, byl ve špatném zdravotním stavu, avšak údajně vnímal, o čem se jeho matka, žalovaný ve vedlejší místnosti (!) bavili. Naprosto přesně však věděl, že žalovaný za svou pomoc nic nechtěl, na druhou stranu však nečekal, že žalovaný by poskytl svou pomoc zdarma. Svědek také potvrdil, že žalovaný s opravami domu začal hned v říjnu 2020, tj. ještě dávno před podpisem darovací smlouvy a dávno předtím, než sám nabyl jakýkoliv spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech. Proč to žalovaný činil, nikoho v tu dobu nezajímalo. Jeho svědecká výpověď je také v přímém kontrastu s výpovědí učiněnou v trestním řízení, kde vypověděl, že neví, co se na schůzce u žalobkyně řešilo.

30. Ani výpověď druhého syna žalobkyně, [jméno FO] [Anonymizováno], podvodný úmysl žalovaného neprokázala. Ten přítomen žádné schůzky s žalovaným u své matky nebyl, měl pouze informace z doslechu.

31. Stejně tak ani žádné listinné důkazy úmysl žalovaného podvést žalobkyni neprokázaly. Soud proto poučil žalobkyni ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že neunáší své důkazní břemeno a vyzval ji k navržení dalších důkazů. Na to žalobkyně reagovala tak, že navrhla výslech [tituly před jménem] [jméno FO], která jí měla původně zařizovat insolvenci, dále navrhla čtení protokolu o výslechu žalobkyně ze spisu PČR. Důkaz protokolem o výslechu žalobkyně v rámci trestního řízení soud provedl již před poučením žalobkyně, návrh na provedení důkazu výslechem svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] však zamítl, neboť tento důkaz nebyl způsobilý prokázat skutečnost, že žalovaný vyvolal u žalobkyně omyl, když svědkyně měla vypovídat pouze k okolnostem, které předcházely inkriminovanému setkání žalobkyně s žalovaným. Další návrhy na dokazování žalobkyně neměla.

32. Na podvodný úmysl žalovaného neukazují ani další žalobkyní předestřené indicie. Žalobkyně podvodný úmysl žalovaného dovozovala mimo jiné i z toho, že žalovaný postupoval v rozporu se zájmy žalobkyně, když v rámci insolvenčního řízení poskytl jednorázový peněžitý dar, v důsledku čehož insolvenční řízení skončilo. Žalobkyně s takovým darem údajně nesouhlasila, byla srozuměna s tím, že bude splátky insolvence hradit po dobu tří let a že se její věřitelé uspokojí v poměrně nižší výši, než se tomu stalo. K tomu soud pouze doplňuje, že pokud žalovaný poskytl jednorázové plnění v insolvenci (dar), postupoval tak zejména proti svým zájmům, protože sám mohl vyčkat tříleté doby do skončení insolvence s tím, že by se věřitelům dostalo nižší uspokojení a on by dosáhl svého výsledku za vynaložení nižších nákladů. Ani skutečnost, že žalovaný v insolvenčním řízení nepopřel celou pohledávku společnosti [právnická osoba]., na podvodný úmysl žalovaného neukazuje. Je pravdou, že exekuce vedená tímto oprávněným byla zastavena, a to z důvodu, že úvěrová smlouva sjednaná s žalobkyní odporuje dobrým mravům a zároveň nebyla zkoumána úvěruschopnost žalobkyně před sjednáním úvěru. Exekuční soud proto uzavřel, že úvěrová smlouva je neplatná, pročež nebyla dána pravomoc rozhodce vést rozhodčí řízení a vydat rozhodčí nález, který proto nemůže být řádným exekučním titulem. To vše však neznamená, že tímto rozhodnutím oprávněný zcela pozbývá svůj nárok na vrácení minimálně jistiny úvěru jako bezdůvodného obohacení a že by jeho pohledávka v celém rozsahu byla nedůvodná či neoprávněná. Ostatně jak již bylo uvedeno výše, tím, že žalovaný tuto pohledávku zaplatil, poškodil zejména své finanční zájmy, nikoliv finanční zájmy žalobkyně.

33. I když ani žalovaným navržené důkazy neprokázaly, že by žalobkyně darování žalovanému slíbila (výpověď otce žalovaného, [jméno FO] [Anonymizováno], soud také hodnotí jako nevěrohodnou, nekonzistentní a zmatenou – jednak svědek nebyl schopen časově některé události vůbec zařadit, dále si protiřečil; uvedl, že na schůzce s žalobkyní sice byl, nabídku pomoci ze strany žalovaného však neslyšel, přitom ale velmi dobře slyšel, že mu chce žalobkyně darovat dům, na závěr svého výslechu však uvedl, že o domě se na této schůzce nebavili), na to, že úmysl obelstít žalobkyní není u žalovaného dán, ukazuje spíše i samotné jednání žalovaného, kdy tento začal bezprostředně po úvodní schůzce s žalobkyní opravovat předmětnou nemovitost. V té době ještě nebyla podepsána darovací smlouva, ani žalovaný nebyl vlastníkem dalších podílů na nemovitostech a žalovaný to činil zřejmě právě z důvodu, že mu podíl na nemovitostech žalobkyně skutečně přislíbila.

34. Žalobkyně dále namítala, že darovací smlouva by měla být posouzena jako neplatný právní úkon, neboť jde ve své podstatě o kupní smlouvu. Žalobkyně tedy namítá jiné právní hodnocení sjednané smlouvy, nejde o námitku vztahující se k výkladu právního jednání (žalobkyně tvrdí, že smlouvu neuzavřela a tvrdí tak absolutní absenci své vůle smlouvu uzavřít). Soud má za to, že z obsahu smlouvy vyplývá, že mezi stranami byla uzavřena darovací smlouva. Pokud je ve smlouvě sjednán závazek žalovaného zaplatit veškeré dluhy žalobkyně, na právní kvalifikaci smlouvy jako smlouvy darovací, to ničeho nemění. Občanský zákoník zná např. tzv. smíšení darování, kdy si strany ujednávají nižší protiplnění, než je jeho objektivní hodnota, přičemž darování je v tomto případě toliko rozdíl mezi hodnotou plnění a hodnotou protiplnění (případně může jít o vzájemné darovaní, či darování s příkazem). Právě nepoměr vzájemných plnění je tak například pro smíšeného darování naprosto typický. Hrubý nepoměr či lichva v případě darování tak nemůže neplatnost smlouvy vyvolat, neboť nepoměr plnění je pro darovací smlouvu naprosto esenciální, vychází z jeho podstaty. Nelze tak proto ani uzavřít, že by smlouva byla z důvodu tohoto nepoměru plnění (resp. z důvodu absence vzájemného protiplnění) uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

35. Na závěr je nutno také podotknout, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, ač má závažnou oční vadu, je schopna za pomocí lupy číst, nemůže číst dlouho, nicméně předkládaný text je schopna přečíst. Nabízí se proto otázka, zda by i v případě, kdy by omyl žalobkyně prokázán byl, zda by bylo možné takový omyl žalobkyně pokládat za omyl omluvitelný, neboť žalobkyně nepostupovala s obvyklou mírou péče a opatrnosti, kterou lze po ní s ohledem na okolnosti případu požadovat. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], vyplývá, že „ustanovení § 49a obč. zák. není možno vykládat tak, že na jeho základě je osoba, která se omylu dovolává, zbavena povinnosti podle okolností konkrétního případu sama si zajistit odpovídající míru objektivních informací o okolnostech, resp. skutečnostech, které má tato osoba za rozhodující pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu. V případě, že se jednající osoba omylu ve smyslu ustanovení § 49a obč. zák. dovolává podle ustanovení § 40a obč. zák., je třeba uvážit, zda se jedná též o omyl tzv. omluvitelný či naopak o omyl neomluvitelný. O omluvitelný omyl, kterým je pravidelně omyl jednající osoby týkající se skutkových okolností (error facti), pak nepochybně nejde, byl-li omyl jednající osoby zaviněn její nedbalostí při využití možnosti ověřit si skutečnosti rozhodné pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu. Nelze se účinně dovolat neplatnosti pro omyl podle ustanovení § 49a obč. zák. za situace, kdy by omylu se dovolávající osoba zanedbala pro ni ve věci objektivně existující možnost přesvědčit se o pravém stavu věci, a bez příčiny se ve svém úsudku nechala mylně ovlivnit případnými dojmy, náznaky řešení, resp. hypotézami o vlastnostech předmětu zamýšleného právního úkonu.“ 36. Žalobkyně v tomto projednávaném případě měla objektivní možnost se s obsahem právního jednání seznámit. Mohla si smlouvu sama za pomocí lupy přečíst, jak to ostatně obvykle činila, mohla požádat o přečtení smlouvy žalovaného či osobu ověřující její podpis. K tomu však nepřikročila a listinu bez dalšího podepsala, aniž by dle svých slov věděla, co podepisuje. Schopnost seznámit se s obsahem právního jednání předpokládá přitom jen způsobilost, potencionalitu, možnost osoby se s právním jednáním seznámit. Nevyžaduje se, aby se s obsahem právního jednání seznámila reálně (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Soud v této souvislosti poukazuje i na ustanovení § 44 odst. 1 o. z., ve kterém je stanovena domněnka, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

37. Na úplný závěr pak soud poukazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dle kterého „je-li fyzická osoba, která nemůže číst nebo psát, schopna listinu podepsat, k platnosti jejího písemného právního úkonu, který nebyl učiněn ve formě úředního zápisu, se nevyžaduje, aby se s obsahem právního úkonu opravdu seznámila. Okolnost, zda se ten, kdo nemůže číst nebo psát, opravdu s obsahem právního úkonu seznámí, totiž závisí jen na jeho rozhodnutí; podstatné je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah právního úkonu poznat, a to buď prostřednictvím přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí.“ 38. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně v tomto řízení neunesla své důkazní břemeno, když neprokázala nade vší pochybnost, že jí žalovaný svým jednáním uvedl v omyl. Proto soud nemohl uvěřit její skutkové verzi a její žaloba tak musela být zamítnuta.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] (hodnota podílu žalobkyně na předmětných nemovitostech určená znaleckým posudkem, proti kterému žádná ze stran neměla námitky) sestávající z částky [částka] za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu přesahujícího dvě hodiny dne [datum] – 2 úkony, doplnění tvrzení a důkazů, účast na soudním jednání dne [datum], účast na jednání soudu přesahujícího dvě hodiny dne [datum] – 2 úkony) a cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za [Anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 40 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za [Anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání [Anonymizováno] × [Anonymizováno] minut v částce [částka] podle § 14 a. t.

40. Žalobkyně byla pro celé řízení osvobozena od soudního poplatku a byl jí ustanoven zástupce (usnesení zdejšího soudu ze dne 4. dubna. 2023, č. j. [spisová značka]). Protože žalobkyně nebyla úspěšná ve věci, podmínky ustanovení § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích splněny nebyly, soudní poplatek nelze uložit žádnému účastníku k náhradě.

41. Stát vynaložil náklady na odměnu ustanoveného zástupce, kterého byl nucen žalované ustanovit. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci neúspěšná, avšak byla od placení soudních poplatků osvobozena, není povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení, které stát zaplatil ustanovenému zástupci. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Poučení