23 C 258/2021-93

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Fialovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa účastníka] o vyklizení takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit část pozemku parc. [číslo] orná půda, v k. ú. [obec], obec Grygov, vyznačenou na snímku katastrální mapy, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, tzn. odstranit přistávací mola, stůl s lavicemi, ocelové stojany na kánoe, dřevěný totem a případné další věci ve vlastnictví žalovaného, a vyklizenou část pozemku žalobci předat, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 6 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal vyklizení části ve výroku specifikovaného pozemku, jehož je vlastníkem. Žalobce tvrdil, že část dotčeného pozemku o výměře 163 799 m nájemní smlouvou ze dne [datum] pronajal spolku [anonymizována tři slova], z.s., místní organizace [obec] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) za účelem výkonu rybářského práva. Nájemce [anonymizována dvě slova] se zavázal umožnit užívání předmětu nájmu mj. i žalovanému za účelem provozování sportovních činností a za tímto účelem byl nájemce [anonymizována dvě slova] oprávněn s žalovaným uzavřít smlouvu o předmětu nájmu a zavázal se vyhotovit provozní řád předmětu nájmu, který měl být odsouhlasen mj. i žalovaným. Dotčená nájemní smlouva tedy předpokládala, že následně bude uzavřena smlouva o užívání mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným. Ani po opakovaných jednáních však nedošlo k uzavření smlouvy o užívání předmětu nájmu mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným a k odsouhlasení provozního řádu žalovaným, tudíž užívací právo žalovanému od počátku nevzniklo a ten dotčený pozemek užívá bez právního důvodu. Žalobce a [anonymizována dvě slova] uzavřeli dne [datum] dodatek [číslo] k nájemní smlouvě, kterým byla zrušena povinnost [anonymizována dvě slova] umožnit užívání části předmětu nájmu žalovanému. Žalobce výzvou ze dne [datum] vyzval žalovaného k okamžitému vyklizení předmětné části pozemku parc. [číslo] tj. k odstranění přistávacích mol, stolů s lavicemi, ocelových stojanů na kánoe a dřevěného totemu, které si žalovaný na dotčenou část pozemku umístil. Žalovaný dotčenou část pozemku nevyklidil a zaslal žalobci dne [datum] žádost o povolení užívání vodní plochy (nájem pozemku). Dne [datum] proběhlo jednání mezi žalobcem, žalovaným a [anonymizována dvě slova] ohledně užívání části dotčeného pozemku, avšak k vzájemné dohodě o užívání nedošlo. [jméno] města Olomouce následně na svém jednání dne [datum] nevyhověla žádosti žalovaného o nájem části dotčeného pozemku a schválila podání žaloby na vyklizení. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. Místními šetřeními provedenými dne [datum] a dne [datum] bylo zjištěno, že předmětná část dotčeného pozemku nebyla vyklizena.

2. Žalovaný žalobu rozporoval a navrhoval její zamítnutí. Žalovaný tvrdil, že obsahem nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] dne [datum] je vedlejší ujednání obsažené v čl. IV. odst. 3 a 4, které je svou povahou smlouvou ve prospěch třetích osob dle § 1767 a násl. občanského zákoníku, a to žalovaného a [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“). Z textu nájemní smlouvy je beze všech pochyb zřejmé, že plnění ze smlouvy (umožnit užívat daný pozemek) je plněním, které je sjednáno hlavně ve prospěch žalovaného a [anonymizováno], tedy tito jsou osobami, kterým svědčí právo přímo požadovat plnění z nájemní smlouvy. Z textu smlouvy dále plyne, že došlo toliko k uložení povinnosti strpět užívání třetí osobou, nikoliv k povinnosti uzavřít smlouvu o užívání. Užívání dotčených prostor žalovaným nebylo jakkoli podmíněno, žádná podmínka textu nájemní smlouvy nesměřuje k žalovanému. Podmínku nelze dovozovat ani z ujednání nájemní smlouvy, dle kterého je [anonymizována dvě slova] oprávněn zřídit právo užívání pro žalovaného smlouvou bez souhlasu žalobce. Nadto je-li smlouva v této části nejasná, je nutno ji vykládat v neprospěch toho, kdo smlouvu připravil a formuloval. Žalovaný okamžitě po uzavření nájemní smlouvy začal plnění v jeho prospěch na základě nájemní smlouvy přijímat a vykonávat s ním spojená oprávnění. V situaci, kdy třetí osoba nabyla právo na přímé plnění ze smlouvy ve prospěch třetího, nemá již věřitel (žalobce) dispoziční oprávnění v rozsahu, jakým by se dotkl práv třetí osoby. Dodatek k nájemní smlouvě ze dne [datum] je proto neplatný, neboť mění nájemní smlouvu v části, která obsahuje smlouvu ve prospěch třetího, v době, kdy třetímu vzniklo právo na přímé plnění z nájemní smlouvy, a to bez účasti toho, v jehož prospěch bylo takové plnění ujednáno. Nájemní smlouva trvá v původním znění a žalovaný je tak oprávněn užívat daný pozemek na základě nájemní smlouvy. Bylo by v rozporu s dobrými mravy, pokud by soud poskytl ochranu právům žalobce a de facto i [anonymizována dvě slova], když tito se svým společným jednáním snaží zmařit účel smlouvy ve prospěch třetího, který se snažil i za cenu omezení oprávnění plynoucích mu z nájemní smlouvy dohodnout na způsobu spoluužívání. Přijetí provozního řádu a jeho předložení žalobkyni bylo nájemní smlouvou sjednáno jako povinnost uložená toliko [anonymizována dvě slova], nikterak nepodmiňující právo třetího (žalovaného) na přímé plnění ze smlouvy. Žalovaný se původně ucházel o pronájem daného pozemku, ale právě pod příslibem, že mu bude umožněno užívání daného pozemku, upustil od svého původního záměru. Postup žalobce, která nyní pro porušení povinnosti dlužníka ([anonymizována dvě slova]), který ani neměl skutečnou snahu povinnost dodržet, uzavřeným dodatkem odebrala práva třetímu, je zjevně v rozporu s dobrými mravy.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z listu vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], obec Grygov ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce je evidován v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo].

5. Ze snímku katastrální mapy a fotodokumentace bylo zjištěno, že na snímku je zachycena část dotčeného pozemku, na které se nachází přistávací mola, stůl s lavicemi, ocelové stojany na kánoe, dřevěný totem. Uvedené věci jsou zachyceny na fotografiích z [datum], [datum], [datum] a [datum].

6. Z listiny označené jako Nájemní smlouva č. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] soud zjistil, že dne [datum] žalobce zastoupený náměstkem primátora, [celé jméno svědka], a dne [datum] [anonymizována dvě slova], zastoupený předsedou, [celé jméno svědka], a jednatelem, Ing. [jméno] [příjmení], podepsali listinu, kterou žalobce jakožto pronajímatel přenechal [anonymizována dvě slova] jakožto nájemci k užívání část pozemku ve svém vlastnictví, parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Grygov, a to část o výměře 136 799 m dle snímku katastrální mapy, který tvoří přílohu [číslo] této listiny, za účelem výkonu rybářského práva. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum]. V čl. IV. Užívání předmětu nájmu je v odst. 3 a 4 uvedeno:„ Nájemce se zavazuje umožnit užívání předmětu nájmu spolku [název žalované] a spolku [anonymizována dvě slova] [obec], z.s. za účelem provozování sportovních činností, a to za stejných podmínek jako má nájemce za tímto účelem je oprávněn uzavřít se spolkem [název žalované] a spolkem [anonymizována dvě slova] [obec], z.s. smlouvu o užívání předmětu nájmu. Nájemce se dále zavazuje umožnit bezplatné užívání předmětu nájmu ke koupání veřejností. K jiným účelům není nájemce oprávněn zřídit užívací právo k předmětu nájmu bez souhlasu pronajímatele. Nájemce se zavazuje vyhotovit provozní řád předmětu nájmu, který bude odsouhlasen spolky [název žalované] a [anonymizována dvě slova] [obec], z. s. a tento provozní řád předložit ke schválení pronajímateli do 3 měsíců od uzavření smlouvy. Provozní řád předmětu nájmu bude minimálně vymezovat části předmětu nájmu určené k užívání ke sportovním činnostem spolky [název žalované] a [anonymizována dvě slova] [obec], z. s. a stanovovat pravidla a harmonogram užívání předmětu nájmu.“ 7. Z listiny označené jako Zápis o stavu předmětu nájmu dle nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne 13. 12. 2019 soud zjistil, že dne [datum] žalobce zastoupený odborem majetkoprávním jako předávající sepsal tento zápis za účasti přebírajícího, [anonymizována dvě slova], a žalovaného, ve kterém uvedl popis dotčené části pronajatého pozemku, věcí nacházející se na něm (mj. přistávací mola, stůl s lavicemi, ocelové stojany na kánoe, dřevěný totem, a další, vše ve vlastnictví žalovaného). V zápisu je dále uvedeno, že nájemce ([anonymizována dvě slova]) s žalovaným a [anonymizováno] uzavře smlouvu o užívání předmětu nájmu nejpozději do [datum] a provozní řád předloží ke schválení pronajímateli nejpozději do [datum]. Listina je podepsána osobou pověřenou za žalobce, za [anonymizována dvě slova] i za žalovaného. Přílohou zápisu je fotodokumentace předmětu nájmu.

8. Z listiny označené jako Dodatek [číslo] k nájemní smlouvě č. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne 13. 12. 2019 vyplývá, že dne [datum] žalobce, zastoupený náměstkem primátora, [celé jméno svědka], a [anonymizována dvě slova], zastoupený předsedou, [celé jméno svědka], a jednatelem, Ing. [jméno] [příjmení], podepsali listinu, kterou se žalobce jakožto pronajímatel a [anonymizována dvě slova] jakožto nájemce dohodly na změně uvedené nájemní smlouvy, dle které čl. IV odst. 3 a 4 výše uvedené nájemní smlouvy nově zní:„ Nájemce se zavazuje umožnit užívání předmětu nájmu spolku [anonymizována dvě slova] [obec], z.s. za účelem provozování sportovních činností, a to za stejných podmínek jako má nájemce za tímto účelem je oprávněn uzavřít se spolkem [anonymizována dvě slova] [obec], z.s. smlouvu o užívání předmětu nájmu. Nájemce se dále zavazuje umožnit bezplatné užívání předmětu nájmu ke koupání veřejností. K jiným účelům není nájemce oprávněn zřídit užívací právo k předmětu nájmu bez souhlasu pronajímatele. Nájemce se zavazuje vyhotovit provozní řád předmětu nájmu, který bude odsouhlasen spolkem [anonymizováno] klub [obec], z. s. a tento provozní řád předložit ke schválení pronajímateli nejpozději do [datum]. Provozní řád předmětu nájmu bude minimálně vymezovat části předmětu nájmu určené k užívání ke sportovním činnostem spolkem [anonymizováno] klub [obec], z. s. a stanovovat pravidla a harmonogram užívání předmětu nájmu.“ 9. Z přípisů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] včetně dodejek soud zjistil, že žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k vyklizení předmětné části dotčeného pozemku, předžalobní výzva byla žalovanému doručena opakovaně.

10. Z listiny označené jako Žádost o povolení užívání vodní plochy pro„ Areál loděnice [obec]“ bylo zjištěno, že dne [datum] podal žalovaný žalobci žádost o vydání povolení k užívání vodní plochy nalézající se na parcele [číslo] v k. ú. [obec]. Žádost byla podána z důvodu, že stavební úřad [stát. instituce] zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby (areál pro technické zabezpečení a provozování vodních sportů-kanoistiky, který žalovaný vybudoval na pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] bez projednání se stavebním úřadem) a vyzval vyrozuměním ze dne 14. 9. 2020 pod č. j. [spisová značka] [spisová značka] stavebníka, žalovaného, k učinění nápravy. K žádosti žalovaného o dodatečné stavební povolení obdržel žalovaný výzvu k doplnění, ve které mj. stavební úřad žádal po žalovaném prokázat právo užívat vodní plochu k provozu vodních sportů.

11. Z listin označených jako [anonymizováno] z [anonymizována tři slova] [územní celek], konané dne [datum] a Důvodová zpráva pro schůzi [anonymizováno] [územní celek] konanou dne [datum] k bodu programu [číslo] soud zjistil, že [jméno] [územní celek] dne [datum] nevyhověla mj. žádosti žalovaného o nájem, případně výpůjčku části pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 5 581 m v k. ú. [obec], obec Grygov a schválila nájem části pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 163 799 m v k. ú. [obec], obec Grygov spolku [anonymizována dvě slova] se zdůvodněním, že MPK dne [datum] doporučila radě schválit nájem spolku [anonymizována dvě slova], že obec Grygov chce do doby možné realizace veslařského kanálu zachovat v dotčeném prostoru„ klidový provoz“, který by mohl vyhovovat potřebám rybářů k výkonu rybářského práva a částečně též k tréninkovým potřebám sportovců, že žalovaný a [anonymizováno] užívají část dotčeného pozemku za účelem provozování sportovní činnosti mládeže z důvodu realizace výstavby protipovodňových opatření II. B etapy na řece Moravě, že žalovaný užívá část pozemku bez udělení souhlasu žalobce, že zde umístil stojany na lodě a užívá ji jako přístup k vodní ploše, na které provozuje svoji sportovní činnost, že žalovaný by dotčenou část pozemku chtěl užívat natrvalo, že [anonymizována dvě slova] na jednání uvedl, že pokud by byl v příslušných orgánech žalobce schválen nájem části dotčeného pozemku jejich spolku za účelem vyhlášení rybářského revíru, uzavře s žalovaným a [anonymizováno] podnájemní smlouvu za účelem užívání předmětné části pozemku ke sportovním činnostem, užívání předmětné části pozemku výše uvedenými spolky bude vymezeno organizačním řádem, který vypracuje [anonymizována dvě slova]. Následuje uvedení náležitostí nájemní smlouvy, v rámci kterých jsou mj. uvedena totožná ustanovení, jež jsou obsažena v čl. IV odst. 3 a 4 samotné nájemní smlouvy, která jsou citována výše.

12. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], advokáta, soud zjistil, že byl osloven předsedou žalovaného a účastnil se s ním jednání po uzavření dotčené nájemní smlouvy, které proběhlo v sídle [anonymizováno]. V průběhu jednání se diskutovalo nad mapami o možných trasách, které by členové žalovaného mohli užívat, ale na jejich rozsahu strany nedospěly ke shodě. Na tomto jednání byla předložena smlouva o užívání dotčené části pozemku ze strany žalovaného, avšak obsahovala řadu nevýhodných ujednání pro žalovaného. Svědek si následně od žalobce vyžádal dotčenou nájemní smlouvu a poté oslovil pana [celé jméno svědka], pana [celé jméno svědka] a paní [příjmení] z majetkoprávního odboru žalobce a inicioval schůzku u pana primátora s tím, že je požádal, aby se postavili na stranu žalovaného.

13. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], náměstka primátora, bylo zjištěno, že jakožto radní se účastnil jednání rady města, na kterém se rozhodovalo o způsobu užívání dotčeného pozemku s tím, že na stole bylo více žádostí od více žadatelů. [jméno] následně rozhodla, že dotčený pozemek bude dán do užívání [anonymizována dvě slova]. [příjmení] roli při rozhodování rady hrálo stanovisko [územní celek] a majetkoprávní komise, která vzhledem k písemným stanoviskům doporučila nájem dotčeného pozemku [anonymizována dvě slova]. Pokud jde o smysl čl. IV odst. 3 a 4 nájemní smlouvy, žalobce chtěl svěřit dotčený prostor konkrétnímu subjektu a to [anonymizována dvě slova], nicméně měl zájem na tom, aby nějakým regulovaným způsobem mohl pozemek užívat i žalovaný a [anonymizováno]. Žalobce počítal s tím, že nebude uzavíráno vícero nájemních smluv s vícero nájemníky, resp. že bude uzavřena společná nájemní smlouva ve prospěch vícero subjektů, tedy rozhodl o uzavření nájemní smlouvy s [anonymizována dvě slova] a současně předpokládal, že se [anonymizována dvě slova] s žalovaným a [anonymizováno] domluví na režimu užívání z jejich strany, což bude ošetřeno smluvně a současně město vyžadovalo, že [anonymizována dvě slova] z pozice nájemce bude garantem takového užívání ze strany žalovaného a [anonymizováno] a že po vzájemné dohodě zajistí provozní řád. Bylo tedy od počátku předpokládáno uzavření nějaké další smlouvy mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným a [anonymizováno]. V podstatě to bylo zamýšleno jako jakýsi biancošek pro podnájemní či jinou smlouvu o užívání. Svědek se účastnil dvou jednání mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným, která proběhla z důvodu, že se nedařilo dosažení dohody o podmínkách užívání ze strany žalovaného. První proběhlo na žádost [anonymizována dvě slova] u pana primátora, druhé inicioval svědek sám. Prvního jednání u pana primátora se účastnili zástupce [anonymizována dvě slova] i žalovaného a někdo z majetkoprávního odboru, druhé jednání proběhlo až s delším časovým odstupem poté, co rada města vyhodnotila, že shoda na způsobu užívání ze strany žalovaného mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným není možná a obsahem materiálů pro jednání rady již byl bod o vyklizení dotčeného pozemku žalovaným, načež svědek tento bod stáhnul, neboť mu vyústění celé situace přišlo líto, a proto inicioval ještě jedeno jednání u sebe v kanceláři, jemuž byli přítomni zástupce [anonymizována dvě slova] a žalovaného a pan [celé jméno svědka]. V případě prvního jednání byla zřejmá jakási frustrace ze strany [anonymizována dvě slova] z toho, že nejsou schopni se dohodnout, přičemž hlavním sporem byly plány o možných trasách, kde by měl probíhat trénink členů žalovaného. [anonymizována dvě slova] si navíc ztěžovali na porušování interní dohody o nepoužívání motorových člunů. Následně se na radě řešila tato situace, kdy [anonymizována dvě slova] s žalovaným nebyli schopni najít shodu na možnostech užívání s tím, že se situace jevila jako dále neřešitelná, proto na radě zvítězil názor, že se podmínka o umožnění užívání žalovaným z dotčené nájemní smlouvy vypustí. Poté byla ze strany rady schválena žaloba na vyklizení. Pokud žalobce pronajímá majetek, standardně otázku užívání ze strany 3. osob mívají ošetřenou přímo ve smlouvě s tím, že zpravidla je takovéto další užívání bez předchozího souhlasu žalobce zakázáno, takto to bývá zejména u nebytových prostor.

14. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], předsedy [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že dotčená nájemní smlouva, připravena žalobcem, byla uzavřena s tím, že [anonymizována dvě slova] se ještě musí dohodnout s žalovaným a [anonymizováno] na způsobu užívání z jejich strany, za tímto účelem proběhlo několik jednání. Následně proběhla i dvě další jednání, jedno u pana primátora za účasti pověřené osoby z majetkoprávního odboru, druhé jednání proběhlo za účasti svědků pana [celé jméno svědka] a pana [celé jméno svědka]. V souladu s podmínkou dle nájemní smlouvy [anonymizována dvě slova] připravil provozní řád, který podepsal [anonymizováno], žalovaný však nikoli. Proto se obrátili na město s tím, že následně došlo k uzavření dodatku k dotčené nájemní smlouvě, na základě kterého byla vypuštěna povinnost [anonymizována dvě slova] umožnit užívání žalovanému. Jednání mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným proběhla, na prvním jednání [anonymizována dvě slova] oslovilo žalovaného s tím, ať jim dají podmínky, za kterých mohou dotčenou vodní plochu užívat. Ze strany žalovaného byla již v té době vodní plocha užívána v maximálním rozsahu, proto předmětem jednání bylo omezení tohoto rozsahu užívání ze strany žalovaného, bylo nutné domluvit se na omezení, např. provozu plavidel a další. Byly vytvořeny i mapy ohledně způsobu užívání, na druhé jednání se dostavil i PZ žalovaného, na třetí jednání se za žalovaného nikdo nedostavil. Nicméně toto druhé i následná další jednání ztroskotala a výsledek byl takový, že se na způsobu užívání [anonymizována dvě slova] s žalovaným vůbec nedohodnul.

15. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], náměstka primátora, soud neučinil žádná pro posouzení věci relevantní skutková zjištění.

16. Soud nepřihlédl k tvrzením obsaženým ve vyjádření žalobce ze dne [datum] a souvisejícím důkazním návrhům nájemní smlouvou z [datum] a dodatkem [číslo] k této smlouvě ze [datum], neboť se jednalo o tvrzení uvedená a důkazy označené v rozporu s koncentrací řízení dle § 118b o.s.ř., jelikož k jejich uvedení a označení došlo až poté, co řízení bylo u prvního jednání dne [datum] zkoncentrováno a současně v nich soud neshledal žádnou ze zákonem stanovených výjimek z koncentrace.

17. Soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrh Organizační strukturou [stát. instituce] a sdělením o počtu zaměstnanců s právním vzděláním, neboť se jednalo o důkazní návrh, kterým chtěl žalovaný prokazovat, že žalobce má vlastní odborné personální kapacity, a tudíž není důvodný jeho požadavek na přiznání náhrady nákladů řízení včetně odměny za právní zastoupení. Soud má za to, že tuto otázku je schopen posoudit i bez navržených důkazních prostředků, proto tyto důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl.

18. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek]. Žalovaný užívá část uvedeného pozemku, má na něm umístěné věci ve svém vlastnictví - přistávací mola, stůl s lavicemi, ocelové stojany na kánoe, dřevěný totem. Žalovaný část uvedeného pozemku užíval bez souhlasu žalobce již před [číslo]. Dne [datum] žalobce zastoupený náměstkem primátora, [celé jméno svědka], a dne [datum] [anonymizována dvě slova], zastoupený předsedou, [celé jméno svědka], a jednatelem, Ing. [jméno] [příjmení], podepsali listinu, kterou žalobce jakožto pronajímatel přenechal [anonymizována dvě slova] jakožto nájemci k užívání část uvedeného pozemku o výměře 136 799 m dle snímku katastrální mapy, který tvoří přílohu [číslo] této listiny, za účelem výkonu rybářského práva. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum]. V čl. IV. Užívání předmětu nájmu je v odst. 3 a 4 uvedeno:„ Nájemce se zavazuje umožnit užívání předmětu nájmu spolku [název žalované] a spolku [anonymizováno] klub [obec], z.s. za účelem provozování sportovních činností, a to za stejných podmínek jako má nájemce za tímto účelem je oprávněn uzavřít se spolkem [název žalované] a spolkem [anonymizováno] klub [obec], z.s. smlouvu o užívání předmětu nájmu. Nájemce se dále zavazuje umožnit bezplatné užívání předmětu nájmu ke koupání veřejností. K jiným účelům není nájemce oprávněn zřídit užívací právo k předmětu nájmu bez souhlasu pronajímatele. Nájemce se zavazuje vyhotovit provozní řád předmětu nájmu, který bude odsouhlasen spolky [název žalované] a [anonymizováno] klub [obec], z. s. a tento provozní řád předložit ke schválení pronajímateli do 3 měsíců od uzavření smlouvy. Provozní řád předmětu nájmu bude minimálně vymezovat části předmětu nájmu určené k užívání ke sportovním činnostem spolky [název žalované] a [anonymizována dvě slova] [obec], z. s. a stanovovat pravidla a harmonogram užívání předmětu nájmu.“ Při rozhodování rady žalobce o způsobu užívání uvedeného pozemku se rada rozhodla nevyhovět mj. žádosti žalovaného o nájem, případně výpůjčku části dotčeného pozemku a rozhodla o schválení uzavření nájemní smlouvy s [anonymizována dvě slova] na doporučení MPK s tím, že bylo přihlédnuto ke stanovisku obce Grygov a že [anonymizována dvě slova] na jednání uvedl, že pokud by byl v příslušných orgánech žalobce schválen nájem části dotčeného pozemku jejich spolku za účelem vyhlášení rybářského revíru, uzavře s žalovaným a [anonymizováno] podnájemní smlouvu za účelem užívání předmětné části pozemku ke sportovním činnostem, užívání předmětné části pozemku výše uvedenými spolky bude vymezeno organizačním řádem, který vypracuje [anonymizována dvě slova], rada žalobce současně přijala náležitosti nájemní smlouvy mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova], mezi nimi mj. i znění čl. IV odst. 3 a 4 nájemní smlouvy uvedené výše. Žalobce chtěl svěřit dotčený prostor konkrétnímu subjektu a to [anonymizována dvě slova], nicméně z důvodu zájmu na tom, aby nějakým regulovaným způsobem mohl pozemek užívat mj. i žalovaný současně předpokládal, že se [anonymizována dvě slova] s žalovaným domluví na režimu užívání z jeho strany, což bude ošetřeno smluvně a současně žalobce vyžadoval, že [anonymizována dvě slova] z pozice nájemce bude garantem takového užívání ze strany žalovaného a [anonymizováno] a že po vzájemné dohodě zajistí provozní řád. Bylo tedy od počátku předpokládáno uzavření nějaké další smlouvy mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným a [anonymizováno]. Ustanovení čl. IV odst. 3 a 4 dotčené nájemní smlouvy bylo v podstatě zamýšleno jako jakýsi biancošek pro podnájemní či jinou smlouvu o užívání. Pokud žalobce pronajímá majetek, standardně otázku užívání ze strany 3. osob mívá ošetřenou přímo ve smlouvě s tím, že zpravidla je takovéto další užívání bez předchozího souhlasu žalobce zakázáno. Dne [datum] žalobce jako předávající sepsal zápis o stavu předmětu nájmu za účasti přebírajícího, [anonymizována dvě slova], a žalovaného, kteří zápis rovněž podepsali, ve kterém uvedl popis dotčené části pronajatého pozemku, věcí nacházející se na něm (mj. přistávací mola, stůl s lavicemi, ocelové stojany na kánoe, dřevěný totem, a další, vše ve vlastnictví žalovaného). V zápisu je dále uvedeno, že nájemce ([anonymizována dvě slova]) s žalovaným a [anonymizováno] uzavře smlouvu o užívání předmětu nájmu nejpozději do [datum] a provozní řád předloží ke schválení pronajímateli nejpozději do [datum]. Za účelem dosažení dohody o způsobu užívání a uzavření smlouvy o užívání části dotčeného pozemku ze strany žalovaného proběhlo mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným několik setkání, dvě z nich i za účasti představitelů žalobce, na kterých se diskutovaly možnosti užívání pozemku ze strany žalovaného, mj. rozsah tras atd. [anonymizována dvě slova] připravil provozní řád, který podepsal [anonymizováno], žalovaný však nikoli. K dohodě o užívání ani k uzavření smlouvy o užívání mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným ani přes apel zástupců žalobce nedošlo. Dne [datum] žalobce, zastoupený náměstkem primátora, [celé jméno svědka], a [anonymizována dvě slova], zastoupený předsedou, [celé jméno svědka], a jednatelem, Ing. [jméno] [příjmení], podepsali listinu, kterou se žalobce jakožto pronajímatel a [anonymizována dvě slova] jakožto nájemce dohodly na změně uvedené nájemní smlouvy, dle které z čl. IV odst. 3 a 4 výše uvedené nájemní smlouvy byla vypuštěn ve všech částech žalovaný, tedy vypuštěna část o umožnění užívání žalovanému a předložení provozního řádu schváleného žalovaným. Dne [datum] podal žalovaný žalobci žádost o vydání povolení k užívání vodní plochy nalézající se na parcele [číslo] v k. ú. [obec]. Žádost byla podána z důvodu, že stavební úřad [stát. instituce] zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby (areál pro technické zabezpečení a provozování vodních sportů-kanoistiky, který žalovaný vybudoval na pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] bez projednání se stavebním úřadem) a vyzval vyrozuměním ze dne 14. 9. 2020 pod č. j. [spisová značka] [spisová značka] stavebníka, žalovaného, k učinění nápravy. K žádosti žalovaného o dodatečné stavební povolení obdržel žalovaný výzvu k doplnění, ve které mj. stavební úřad žádal po žalovaném prokázat právo užívat vodní plochu k provozu vodních sportů. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k vyklizení předmětné části dotčeného pozemku, předžalobní výzva byla žalovanému doručena opakovaně.

19. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

20. Podle ustanovení § 555 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

21. Podle ustanovení § 556 odst. 1,2 občanského zákoníku co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

22. Podle ustanovení § 1767 odst. 1, 2 občanského zákoníku má-li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil. Podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí.

23. Na výše zjištěný skutkový stav soud v rámci právního posouzení aplikoval citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

24. Žalobce jakožto vlastník dotčeného pozemku se domáhal vyklizení jeho části s tím, že jej žalovaný užívá bez právního důvodu. Žalovaný se tomuto bránil tím, že dotčená nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] obsahuje vedlejší ujednání v čl. IV odst. 3 a 4, které je svou povahou smlouvou ve prospěch třetího a že následně uzavřený dodatek k této nájemní smlouvě je neplatný. Předmětem sporu se tak stala otázka, zda dotčená nájemní smlouva ve svém čl. IV odst. 3 a 4 obsahovala smlouvu ve prospěch třetího či nikoliv, resp. zda dotčená nájemní smlouva založila přímé užívací právo žalovanému či nikoliv. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nikoliv.

25. Žalovaný existenci smlouvy ve prospěch třetího dovozoval z textu dotčené nájemní smlouvy, ze kterého rovněž dovodil, že plnění ze smlouvy v podobě umožnění užívání dotčeného pozemku je plněním, které je sjednáno hlavně ve prospěch žalovaného, kterému tím pádem svědčí právo přímo požadovat plnění z nájemní smlouvy. Jakkoli lze poukázat na nutnost rozlišovat mezi sjednáním smlouvy ve prospěch třetí osoby a zda plnění je ku prospěchu právě třetí osobě, což má význam pouze pro konstrukci domněnky o tom, zda třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění a nikoliv zda došlo ke sjednání smlouvy ve prospěch třetího, je nutno v první řadě zdůraznit, že v souladu s obecnými pravidly výkladu právních jednání dle ustanovení § 555 a násl. občanského zákoníku lze o smlouvě ve prospěch třetího hovořit pouze za situace, kdy vůle dotčených subjektů ke sjednání takové smlouvy směřovala.

26. Přestože v první řadě je nutno vždy použít gramatický výklad, tedy výklad opírající se o textaci dotčeného právního jednání, stále dle judikatury Ústavního soudu platí, že text smlouvy je toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí být v souladu s vůlí jednajících stran. Směřuje-li vůle smluvních stran k jinému významu a podaří-li se vůli účastníků procesem hodnocení skutkových a právních otázek ozřejmit, má shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy. Vůli je nutno dovozovat z vnějších okolností spojených s podpisem a realizací smluvního vztahu, zejména z okolností spojených s podpisem smlouvy a následným jednáním účastníků po podpisu smlouvy (nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/2003). Z uvedeného plyne, že po prvotním posouzení textu smlouvy je nutno zabývat se na základě provedeného dokazování tím, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Jak totiž opakovaně ve svých rozhodnutích zdůrazňuje Nejvyšší soud, výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního jednání, nelze jím však projev vůle nahrazovat, měnit či doplňovat (srov. např. usnesení ze dne 7. října 1998, sp. zn. 1 Odon 110/1998, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1999, pod číslem 30). Nejvyšší soud dále opakovaně připomněl, že výklad projevu vůle (tam, kde není výslovně projevena vůle jiná) se má rovněž řídit logikou věci. Při zkoumání projevené vůle účastníků smlouvy je třeba vycházet z toho, že smluvní strany se při uzavření smlouvy nechovaly nelogicky (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2608/98, a ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 710/2013). Uvedená výkladová pravidla a judikaturní závěry platí i za úpravy výkladu právních jednání dle ustanovení § 555 a násl. občanského zákoníku.

27. V nyní projednávané věci přitom po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že vůle stran smlouvy nesměřovala ke sjednání smlouvy ve prospěch třetí osoby, a tím pádem ani ke sjednání přímého užívacího práva dotčeného pozemku pro žalovaného. Z toho důvodu pak nelze ani uvažovat o neplatnosti dodatku k nájemní smlouvě, který z nájemní smlouvy vyloučil oprávnění [příjmení] [jméno] umožnit žalovanému užívání dotčeného pozemku. Dle názoru soudu je v souladu s předestřenými pravidly výkladu právních jednání nutno nahlížet na předestřenou otázku komplexně, přičemž z celého kontextu je dle názoru soudu zřejmé, že užívání ze strany žalovaného bylo od počátku zamýšleno tak, že bude umožněno až na základě uzavřené podnájemní či jiné smlouvy o užívání s [anonymizována dvě slova]. Předně tak plyne ze samotného textu nájemní smlouvy, ze kterého vyplývá, že si žalobce vymínil odsouhlasení provozního řádu, čili nehodlal umožnit volné užívání pozemku žalovaným, jak potvrdil i svědek [celé jméno svědka]. Stejně tak uvedené plyne ze zápisu o stavu předmětu nájmu z [datum], podepsaného rovněž osobou pověřenou za žalovaného, ve kterém byla uvedena nutnost uzavření smlouvy o užívání včetně časového rámce a předložení provozního řádu ke schválení, rovněž včetně časového rámce. Uvedené je dále podpořeno i samotnou důvodovou zprávou rady žalobce z [datum], ve které je uvedeno, že [anonymizována dvě slova] na jednání uvedl, že v případě schválení nájmu jejich spolku uzavře s žalovaným podnájemní smlouvu za účelem užívání předmětné části pozemku. Rovněž sám svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že nájemní smlouva byla uzavírána s tím, že [anonymizována dvě slova] se musí s žalovaným dohodnout na způsobu užívání z jejich strany. Především však svědek [celé jméno svědka] jednoznačně potvrdil, že vůle žalobce jakožto zhotovitele smlouvy, směřovala k tomu, že dotčený pozemek bude v rámci nájemního vztahu dán do užívání [anonymizována dvě slova] a, neboť chtěl zakotvit i možnost užívání pozemku i žalovaným a [anonymizováno], rovnou zakotvil souhlas k uzavření podnájemní smlouvy či jiné smlouvy o užívání s žalovaným, jelikož jak samotnou nájemní smlouvou, tak dosavadní praxí žalobce bylo jinak zakotveno, že bez souhlasu žalobce nebylo možné dávat předmět nájmu do užívání dalším osobám. Rovněž vůbec ze samotné existence všech jednání a schůzek lze dle soudu dovodit zamýšlenou nezbytnost uzavření smlouvy o užívání za účelem umožnění užívání žalovanému. S tím koresponduje rovněž žalovaným podaná žádost o užívání z [datum], jelikož stavební úřad požadoval po žalovaném prokázání užívacího titulu k dotčenému pozemku.

28. Ze všech uvedených skutečností tak v jejich souhrnu dle názoru soudu plyne vůle založit možnost užívání dotčeného pozemku ze strany žalovaného, avšak nikoliv možnost volného užívání a vůle založit přímé užívací právo, jak dovozoval žalovaný, nýbrž užívání regulované a umožněné až na základě uzavření smlouvy o užívání s [anonymizována dvě slova], jak ostatně vyplynulo přímo z výpovědi svědka [celé jméno svědka]. Tedy, jak uvedl svědek [celé jméno svědka], textací předmětného článku nájemní smlouvy došlo toliko k udělení souhlasu k uzavření podnájemní smlouvy či jiné smlouvy o užívání s žalovaným. Text smlouvy přitom není s takto zjištěnou vůlí stran v rozporu, proto je dle soudu nutno vycházet ze zjištěné vůle dotčených stran. I v souladu s výše uvedeným požadavkem na výklad s přihlédnutím k logice věci dle soudu z výše uvedeného plyne, že mělo-li by se jednat o smlouvu ve prospěch třetího, musela by vůle žalobce směřovat k tomu založit možnost užívat dotčený pozemek žalovaným v každém případě, v tom případě by postrádalo logické opodstatnění zakotvení dalšího smluvního ošetření takového užívání. Jak však bylo již uvedeno, taková vůle u žalobce nebyla, ta naopak směřovala k tomu založit možnost užívat dotčený pozemek žalovaným až v případě takové smluvní úpravy mezi žalovaným a [anonymizována dvě slova].

29. Rozhodnou tak zůstává skutečnost, že k uzavření smlouvy mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným nedošlo, přičemž v důsledku toho, že nešlo o smlouvu ve prospěch třetího, není rozhodné, z jakých důvodů se tak stalo či zda [anonymizována dvě slova] měl či neměl skutečnou vůli se s žalovaným dohodnout. Vzhledem k tomu, že se nejedná o smlouvu ve prospěch třetího a už vůbec nedošlo k založení přímého práva požadovat plnění ze smlouvy ve prospěch žalovaného, nelze dovozovat ani neplatnost následně uzavřeného dodatku, jak činil žalovaný. Po uzavření dodatku k nájemní smlouvě již [anonymizována dvě slova] ani není oprávněn jakékoliv užívání žalovanému umožnit. Vzhledem k tomu, že k uzavření smlouvy ve prospěch třetího, tj. žalovaného nedošlo, a tím pádem ani k nabytí přímého užívacího práva, žalovanému nesvědčí žádný právní titul k užívání dotčeného pozemku, a proto soud rozhodl tak, že je povinen část dotčeného pozemku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku vyklidit, jelikož současně soud neshledal důvodnou ani zbývající obranu žalovaného, která se dále odvíjela od existence smlouvy ve prospěch třetího, tedy jak tvrzený rozpor s dobrými mravy, tak tvrzení o existenci či neexistenci právní podmínky. Lhůta k plnění byla určena jako obecná patnáctidenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci jakožto procesně plně úspěšnému účastníku přiznal náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč a dále paušální náhrady 1 800 Kč za 6 úkonů (předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání soudu dne [datum], dne [datum] v rozsahu dvou úkonů za jednání od 8.30 hod. do 11.40 hod. a dne [datum]) po 300 Kč dle ustanovení § 1, 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř. Soud vycházel z judikatury Ústavního soudu, který ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2396/09 ze dne [datum] uvedl:„ U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.“ Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce disponuje dostatečným odborným aparátem, neboť má právní oddělení obsazené několika právníky a toto právní oddělení zastupuje žalobce v řízení před soudem, žalobce totiž běžně podává žaloby na vyklizení sám a v těchto řízeních i sám jedná. Žaloba na vyklizení opírající se o nájemní smlouvu rovněž samostatně připravenou žalobcem tak dle názoru soudu nepředstavuje právní problematiku, která přímo nesouvisí s problematikou běžně řešenou. I přes žalovaným vznesenou obranu se nejedná o spor mimořádně složitý, který by se zcela vymykal běžnému stavu. Soud proto dospěl k závěru, že okolnosti tohoto konkrétního případu odůvodňují závěr, že objektivně nebyl dán důvod, aby žalobce zastupoval advokát, a nelze tedy náklady vynaložené na právní zastoupení advokáta považovat za účelně vynaložené náklady k bránění práva. Náklady řízení ve výši 6 800 Kč je žalovaný v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce. Lhůta k plnění byla určena jako obecná třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení