23 C 26/2018-204

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti žalované [údaje o účastníkovi], o náhradu újmy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně], narozené 17. 3. 1964, částku 75 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [celé jméno žalobce], narozenému 21. 12. 1982, částku 95 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně], narozené 8. 2. 1943, částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně], narozené 25. 8. 1962, částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [celé jméno žalobce], narozenému 25. 12. 1959, částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Co do částky 2 140 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 2. 2018 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 330 000 Kč od 6. 12. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 177.778,65 Kč, k rukám právního zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady řízení státu ve výši 1.584 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobci se žalobu doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 23.2.2018 domáhali na žalované úhrady celkem částky 2.360.000 Kč. Svůj návrh odůvodnili tím, že dne 7.9.2014 došlo na silnici II. třídy v katastru [územní celek] k dopravní nehodě, když havarovala řidička [jméno] [příjmení], která nebyla držitelkou řidičského oprávnění. V důsledku nehody došlo k těžkému zranění spolucestujícího [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], který následujícího dne zemřel. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla shledána vinnou za trestný čin usmrcení z nedbalosti na základě rozsudku Okresního soudu v Třebíči e spojení s rozhodnutím odvolacího soudu v Brně. Poškození byli odkázáni na uplatnění svého práva na občanskoprávní řízení. Popsaným neoprávněným zásahem do práva poškozeného [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zasaženo právo všech žalobců na rodinný život, jehož kvalita tímto neoprávněným zásahem do jeho práva značně utrpěla. [celé jméno žalobce], žalobce b) žil s žalobkyní a) a jejím manželem, svým otcem, který předčasně zemřel 2 roky po smrti poškozeného [jméno] [celé jméno žalobce] ve společné domácnosti v rodinném domě v obci [obec]. Jedná se o křesťanskou rodinu, která na sebe byla velmi fixována a žila v rodinné pospolitosti. Zároveň s nimi, v rámci širší rodiny, žila i babička [celé jméno žalobce], která má vlastní rodinný domek, který je propojen zahradou mezi rodinnými domy, kde žili poškození žalobce b) a žalobkyně a) s manželem. Žalobce b) se vracel domu na víkend, neboť pracoval mimo domov. Celá rodina se scházela minimálně 1x týdně pravidelně u nedělního oběda, tj. žalobci a), b) c) a d) a poškozený [jméno] [celé jméno žalobce]. Společný oběd se konal pravidelně v neděli po příchodu z kostela. Rodina se o sebe vzájemně starala a podporovala se. Poškozený [jméno] [celé jméno žalobce] pomáhal s chodem domácnosti všem žalobcům. Zároveň se svým otcem, samostatně hospodařícím zemědělcem, hospodařil na 32 ha zemědělské půdy. Žalobkyně a) a její manžel předpokládali, že poškozený [jméno] [celé jméno žalobce] převezme podnikání na rodinném statku po odchodu do důchodu žalobkyně a) a jejího manžela. V jediném okamžiku však bylo této budoucnosti zamezeno. Rodina, žalobci a) a b) musili svoji činnost omezit, což se projevilo i ve finančním zabezpečení rodiny. Žalobci jsou toho názoru, že když se stane smrtelný úraz synovi, bratrovi a vnukovi ve věku 25 let, je silně zasaženo právo žalobců na rodinný život. Nelze opomíjet ani skutečnost, že žalobci byli významně zasaženi po psychické stránce, neboť se jednalo o náhlé úmrtí mladého člověka s životem před sebou. Poškozený [jméno] [celé jméno žalobce] byl jedním ze dvou synů žalobkyně a), který měl převzít rodinnou zemědělskou farmu. Žalobce b) ztratil jediného sourozence, se kterým prožil celé dětství a dospívání. Žalobkyně c) a d) truchlí stále, ač od události uplynuly již skoro 4 roky. S ohledem na druh a rozsah zásahu do práva žalobců, lez mít důvodně za to, že žalobci utrpěli vzhledem k intenzitě a trvání vzniklého nepříznivého následku spočívajícího v obrovské degradaci jejich soukromého života, potažmo rodinného života, jež by byla pociťována každým rodičem, bratrem a prarodičem trvalý a hluboký zásah do svého práva na rodinný život. Žalovaná ve svých vyjádřeních učinila nesporným, že dne 7.9.2014 došlo k předmětné dopravní nehodě. Též učinila nesporným, že poškozené vozidlo [anonymizováno] bylo pojištěno u žalované pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dále žalovaná uvedla, že již poskytla zálohově pojistné plnění na odškodnění nároku za duševní útrapy, a to žalobkyni a) částku 300.000 Kč, žalobci b) částku 240.000 Kč žalobkyni c) částku 120.000 Kč a žalobkyni d) částku 120.000 Kč. Vzhledem k tomu, že požadavek žalobců silně přesahuje doporučené finanční rozpětí, je nutno tento případ srovnat s jiným případy, kdy Nejvyšší soud překročil jím prezentované finanční mantinely. V této souvislosti žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 4 Tdo 1402/2015. Žalobci a) a b) požadují částku, která spolu s obdrženým plněním výrazně přesahuje Nejvyšším soudem doporučenou horní hranici plnění. Požadavek žalobců c) a d) se pak této horní hranici přibližuje. Žalovaná pak s ohledem na judikaturu považovala požadavky žalobců za evidentně nepřiměřené. Dále pak poukázala na to, že je třeba také zvážit míru spoluzavinění poškozeného [jméno] [celé jméno žalobce], který usedl do vozidla s řidičkou, o které věděl, že není držitelem řidičského oprávnění. Též je třeba zvažovat, že poškozené nebyl během jízdy připoután bezpečnostním pásem. Vzhlede k těmto skutečnostem žalovaná stanovila míru spoluzavinění ze strany poškozeného v rozsahu 40%. Shora uvedené částky, které žalovaná vyplatila žalobcům, jsou již po odečtení tohoto spoluzavinění. Závěrem pak žalovaná uvedla, že žalobu uplatněný nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. V průběhu řízení zemřela [celé jméno žalobce], žalobkyně c) a na jejím místo nastoupili žalobci [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] žalobce b). Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ohledně dopravní nehody a toho, kdo jí způsobil, nebyl mezi účastníky spor, stejně tak jako o tom, že vozidlo bylo pojištěno u žalované. Navíc jsou tyto skutečnosti dokládány Protokolem o nehodě v silničním provozu a rozsudkem Okresního soudu v Třebíči, sp.zn. [spisová značka]. Tímto rozsudkem i úmrtním listem poškozeného bylo prokázáno, že v důsledku předmětné dopravní nehody poškozený utrpěl smrtelná zranění. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství bylo prokázáno, že poškozený nebyl v době nehody připoután bezpečnostním pásem, nicméně tato skutečnost neměla vliv na jeho smrtelná poranění. Shora citovaným rozsudkem pak bylo též prokázáno, že viníkem dopravní nehody byla paní [jméno] [příjmení], [datum narození], která byla odsouzena tímto rozsudkem pro přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 3 trestního zákona [obec], č.j. [číslo jednací], ze kterého vyplývá, že pan [jméno] [příjmení] byl odsouzen pro přečin usmrcení z nedbalosti a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Dále mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu čtyř let, a úmrtním listem [jméno] [příjmení]. Mezi účastníky také nebyl spor o tom, že žalovaná dosud na nemajetkovou újmu vyplatila žalobkyni částku 500.000 Kč. Rodným listem [jméno] [příjmení] pak bylo prokázáno, že byla dcerou žalobkyně. Soud ve věci provedl účastnický výslech [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce]. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] vypověděla, že starší syn [celé jméno žalobce] studoval, a tak byl předpoklad, že bude pracovat ve svém oboru. Poškozený [jméno] [celé jméno žalobce] se vyučil instalatérem a byl předpoklad, že bude pracovat cca do třiceti let a poté již bude mít jeho otec důchodový věk a on převezme hospodářství. Ona sama v době nehody pracovala na benzině v [obec]. Ona v době nehody měla zrovna směnu a v půl sedmé večer jí volal manžel, že měl [jméno] nehodu, a že to nevypadá dobře. Přijeli pro ní a jeli domů. [jméno] vezli vrtulníkem do [obec]. Když se do nemocnice dovolali, doktor říkal, že operace již nemá význam a umožnili jim přijít do nemocnici a mohli tak být s [jméno] a rozloučit se s ním. Oba synové manželovi s hospodářstvím pomáhali, střídali se při orbě, smykování, odvozu obilí a [jméno] též otce pomáhal s údržbou a opravou strojů. Dále uvedla, že [jméno] za ní někdy v srpnu přišel, že má kamarádku, která by potřebovala na přechodnou dobu bydlení, ale že to má háček, protože má psa. Šlo o paní [jméno] [příjmení]. Ona k nim přišla bydlet a vše se vyvinulo tak, že [jméno] s ní začal chodit. Paní [příjmení] vždy vystupovala suverénně. Žalobkyně předpokládala, že když člověk řídí, tak je předpoklad, že má řidičák. Když bylo po pohřbu, měli takové posezení a paní [příjmení] se vlastně sháněla po psovi a žalobkyně měla takový pocit, že jí vlastně jde jen o toho psa. Pokud jde o omluvu, věděla, že hned po nehodě se paní [příjmení] omluvila manželovi a řekla, že je jí to líto. [jméno] měl s oběma babičkami hezký vtah, navštěvoval je, vozil je, když někam potřebovali. Babičce [celé jméno žalobce] třeba též pomáhal sekat zahradu, odhazovat sníh, prostě takové drobné výpomoci. Jinak celá rodina se schází u její matky pravidelně, udržují takové rodinné vztahy. Žalobkyně nevěděla, proč tehdy řídila paní [příjmení], ona sama si myslela, že tehdy den před tím, byl [jméno] s kamarády v hospodě, ale to přesně neví. Myslela si, že [jméno] neřídil, protože tam nechtěl jet. Žalobce [celé jméno žalobce] vypověděl, že s bratrem byli od sebe 7 let. [příjmení] byl starší. Navštěvovali stejnou mateřskou školu a chodili spolu i na základní školu v [obec]. Bratr se pak vyučil instalatérem. Vlastně vyrůstali spolu a celá rodina žila spolu. S bratrem vycházel dobře. S [příjmení] babičku bratr vycházel dobře, pomáhal jí, ale stejně tak pomáhal i ostatním. Sekal zahradu, připravoval dřevo na zimu, a to samé dělal i u druhé babičky. Oni oba pomáhali otce s hospodářstvím. [příjmení] v době, kdy bratr přivedl paní [příjmení], doma nebyl, ale od rodičů věděl, že jí bratr přivedl domů a říkal, že ona nemá kde bydlet. Poprvé tam bydlela někdy b březnu až květnu a pak se tam znovu nastěhovala v červenci až srpnu. Na svůj věk mu připadal vyzrálá. Říkala, že je nějaká regionální manažerka a tak předpokládali, že pro takový výkon funkce má auto, že tedy řidičák má. Ona i tak vystupovala. Jednou se ptal nejlepšího bratrova kamaráda, on se snažil z něj něco vytáhnout a on mu při té příležitosti říkal, že řidičák má. Též uvedl, že když policie volala otce, jestli ví, že paní [příjmení] neměla řidičák, uvedl, že o tom neví. S paní [příjmení] se potkal po obřadu s tím, že tehdy chtěla své věci, nicméně rodiče je předali policii, což jí řekl. Rodiče si nechali pouze toho psa, aby neskončil v útulku. Od té doby jsme se již neviděli. Na pohřeb jí přivezl její otec, který dělal někde v Německu. Když on zůstal v [obec], počítalo se s tím, že bratr převezme hospodářství a počítal s tím, i bratr. S [příjmení] babičku se potkávali každý den, scházeli se na narozeniny, na různé oslavy a podobně. Pokud jde o babičku v [anonymizováno], tu potkávali i v týdnu, nebo jí navštívili a hlavně každý týden se k ní v neděli jezdilo, celé příbuzenstvo a jezdí se tam dodnes. Když byla nějaká oslava, narozeniny a podobně, takto byla vlastně celá rodinná sešlost u babičky. Paní [příjmení] žádnou účast neprojevila. Pokud jde o bratrovo povědomí o jejím řidičském oprávnění, měl za to, že na tom byl bratr stejně jako ostatní. On když byl doma, ví, že ona vždy dopoledne trávila na počítači a pak jezdila na nějaké obchůzky, ale neví, jak to bylo. Dále uvedl, že dle jeho názoru její prioritou byl ten pes. Matka šla do práce nejdříve v prosince a možná až v únoru následujícího roku. Otec se po události uzavřel do sebe. Semlelo to též obě babičky. [anonymizováno] babička má diagnostikovanou Parkinsonovu chorobu, a poté co se to stalo, se to u ní rozjelo více a [ulice] babička pak vlastně pořád zůstávala doma a chodila maximálně do obchodu nebo do kostela. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] vypověděla, že byla tetou zemřelého [jméno]. Rodina byla pořád pohromadě, scházela se u [příjmení] babičky, na narozeninách, na pouti o Vánocích. Všichni měli velmi dobrý vztah a oba synové vždy pomáhali v zemědělství. [jméno] byl prostě borec, do všeho se zapojoval a byl společenský. Na všechny ta událost těžce zapůsobila, byl to šok pro oba rodiče a oba nesli smrt [jméno] velmi těžce s tím, že otec na tom byl ještě hůře a jeho nemoc měla určitě souvislost s tou událostí. Žalobce [celé jméno žalobce] uvedl, že [jméno] byl jeho synovec. Vztahy v rodině byly dobré, synové pomáhali s hospodářstvím. Celá rodina se vždy scházela na pouti o Vánocích na narozeninách. [jméno] byl dobrák, pomáhal babičkám. Právě na [příjmení] babičku to působilo špatně a stejně tak i na rodiče. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že [jméno] znala a byli kamarádi. Různě se scházeli, šli do hospody nebo si někam vyjeli. Pokud jde o rodinu, byla to křesťanská rodina. Jeho bratr pracuje v [obec]. Paní [příjmení] znala ještě dříve, než měla s [jméno] vztah, celkem se kamarádili. Jednou za ní paní [příjmení] přijela autem na návštěvu, a tak předpokládala, že má řidičák. To bylo ještě před nehodou. Ví, že ona studovala nějakou soukromou školu v [obec], tu ale nedostudovala a začala podnikat v kosmetice nebo něčem podobném. O co konkrétně šlo, však paní [příjmení] nikdy přesně neřekla. [jméno] měl dvě babičky. Často je vozil do kostela, chodil k nim na oběd a rodina se vždy v neděli scházela. Rodina měla mezi sebou hezký vztah. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že [jméno] znala od dětství a ve dvanácti letech se do něj zamilovala a chodili spolu do svých devatenácti let. Takže 4 až pět let měli partnerský vztah. Její a jeho rodiny jsou obě křesťanské a vzájemně se navštěvovaly. Jeho rodina drží pospolu, měli společné oslavy a společně chodili do kostela. [jméno] byl vždy upřímný a hodný. Jejich rodiny si pomáhaly s hospodářstvím a pomáhal i [jméno] svému otce s hospodářstvím. Paní [příjmení] svědkyně neznala, nikdy jí nepotkala a slyšela o ní jen negativní věci, ale ona sama to nemůže posoudit, jaká byla. [jméno] byl zodpovědný řidič. Ta jeho červena [anonymizováno] byla taková jeho láska, byl na ni velmi háklivý. Když spolu chodili, ona si dělala řidičské oprávnění, ale přesto jí nikdy auto ani na polňačce nepůjčil, a to ani po tom, když již měla řidičák. Ona si půjčovala auto od otce [jméno]. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že [jméno] zemědělčinu miloval, měl velký vztah k tomu gruntu a denně se zapojoval. Vlastně se předpokládalo, že [jméno] bude na tom gruntu nástupcem. Pokud jde o paní [příjmení], tu znal kratší dobu, bylo to někdy od té doby, kdy měla vztah s panem [příjmení]. To se u nich na vesnici objevila poprvé. On s ní nebyl velký kamarád. Pozvala ho na oslavu jejích 18 narozenin, ale ona nebyla jeho krevní skupina. On měl proti ní své námitky a ty také [jméno] sdělil, když s ní začal chodit. On jí nikdy neviděl řídit, ale nikdy jej zároveň nenapadlo, že nemá řidičák. Říkala, že dělá obchodního zástupce, že jezdí po republice. Když se to potom stalo, on s otcem [jméno] odtahoval auto a přitom mu volala policie a on přímo vykřikl:„ Ona neměla řidičák“. To nikdo z nás nevěděl. S [jméno] strávil spoustu kilometrů. Na jeho vkus jezdil až moc svědomitě. Své [anonymizováno] vyloženě miloval. Dle jeho názoru se paní [příjmení] v místní komunitě pohybovala tak dva až tři roky. Podle svědka byl [jméno] s paní [příjmení] tak dva až tři týdny před nehodou. To spolu chodili. Kdy jí pak měl doma, nechtěl ani s ním jít na motorku, byl takový zamilovaný. Jemu [jméno] auto nikdy nepůjčil, to auto nedal z ruky. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že s [jméno] se seznámila někdy v roce 2010 a od roku 2014 byl mezi nimi vztah jako přítel a přítelkyně. K jeho rodičům se nastěhovala 3 týdny před tou nehodou. Před tím tam nebydlela, ale pobývala tam vlastně celé léto a také často z jara. Ona řidičský průkaz neměla. Ten den, kdy se to stalo, řídila ona. Měla nemocné oba psi a tak jsme jeli k veterináři. [jméno] den před tím pil alkohol a necítil se dobře a tak jsme si řekli, že je to dva kilometry a odřídím to já. [příjmení] věděl, že nemám řidičský průkaz. Byli jsme spolu nějaký čas a takto věděl. Ona si tehdy dělala řidičák, měl za sebou tři nebo čtyři jízdy. Před tím žádné vozidlo nevlastnila. Když jezdila k němu, bylo to vždy vlakem a nebo pro ní [jméno] přijel. Po nehodě byla v kontaktu s jeho bratrem, aby se mohla přijít rozloučit na hrb a pak už rodinu nekontaktovala. V té době nikde nepracovala. V létě u [anonymizováno] rodičů byla třeba 4 dny, pak jela domů, nebo tam byla třeba týden. Věděla, že [jméno] měl auto, které měl hrozně rád. Autoškolu dělala u Autoškoly [anonymizováno] v [obec] a nedodělala jí. Začínala někdy na jaře. Pokud jde o pohřeb, když všichni odešli z kostela, bratr [jméno] na ní čekal u hrobu. Ten den mi také dali zpět psa. [jméno] [příjmení] svědkyně zná, tehdy byla [příjmení], byly kamarádky. Když ale zjistila, že si s [jméno] psala nějaké choulostivě SMS, tak pak spolu již nekamarádily. Ona za ní do [obec] nejezdila. Paní [příjmení] svědkyně též znala, byla to sestra [ulice] nejlepšího kamaráda. S ní se nesetkávala. Pana [příjmení] také zná. Schůzku z bratrem [jméno] u hrobu vyvolala ona. Soud na návrh právního zástupce žalobců učinil dotaz na [právnická osoba] Ta uvedla, že paní [jméno] [příjmení] byla přihlášena do kurzu autoškoly [číslo] u jejich partnerské [právnická osoba] [ulice a číslo] s.r.o. Kurz byl zahájen dne 10.4.2013 a ukončen 10.10.2014. Dle záznamů nebyly u paní [příjmení] započaty výcvikové jízdy a kurz byl u ní zrušen bez uvedení důvodu. Při posouzení jednotlivých nároků se soud nejdříve zabýval otázkou možného spoluzavinění [jméno] [celé jméno žalobce]. Pokud jde o námitku žalované, že při nehodě nebyl připoután, tuto námitku soud v potaz nevzal, neboť ze shora citovaného znaleckého posudku vyplynulo, že nepřipoutání [jméno] [celé jméno žalobce] nemělo žádný vliv na jeho smrtelné zranění. Jinak je tomu však ve vztahu k absenci řidičského oprávnění paní [jméno] [příjmení]. Nutno konstatovat, že všichni vyslechnutí svědci a i žalobci ohledně jejího řidičského oprávnění uváděli jen své dojmy, které opírali o chování paní [příjmení] a o to, čím se pracovně zabývala. Logicky však nemohli potvrdit, zda-li [jméno] [celé jméno žalobce] byl skutečně přesvědčen, že paní [příjmení] řidičské oprávnění má. Svědkyně [příjmení], která byla přítelkyní [jméno] [celé jméno žalobce], tato skutečnost byla prokázána jak výpověďmi žalobců tak svědků, vypověděla, že [jméno] [celé jméno žalobce] věděl, že řidičské oprávnění nemá, a že si jej teprve dělá. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že byli partneři a je tedy logické, že mu tuto informaci sdělila. Navíc k samotné nehodě uvedla, že se vlastně s [jméno] [celé jméno žalobce] ten den, kdy k nehodě došlo, domluvili, že řídit bude ona, protože on den před tím pil a necítil se dobře a navíc celá cesta měla být cca dva kilometry. Její výpověď se soudu jeví v tomto bodě jako věrohodná a na věrohodnosti již nemůže ubrat ani skutečnost, že při své výpovědi svědkyně uvedla, že v autoškole absolvovala před nehodou tři nebo čtyři jízdy, ačkoli tomu tak nebylo, jak potvrdila sama autoškola. Lze pochopit, že při výpovědi se v tomto ohledu svědkyně snažila poněkud vyvinit a ulevit svému svědomí. Lze tedy uzavřít, že [jméno] [celé jméno žalobce] věděl o tom, že svědkyně [jméno] [příjmení], jeho přítelkyně nemá řidičské oprávnění a přesto s ní do vozidla usedl. Míru spoluviny tak soud hodnotí 50%. Podle ust. § 2959 zák.č. 89/2012 Sb., při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Pokud jde o výši náhrady, vyšel soud jak z provedeného dokazování, tak i z příslušné aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 4Tdo 1402/2015, sp.zn. 6Tdo 1421/2015 a 25Cdo 894/2018. V těchto rozhodnutích a zejména pak v rozhodnutí 25 Cdo 894/2018 Nejvyšší soud jasně uvedl, že v případě odškodnění duševních útrap, by toto odškodnění nemělo převýšit částku rovnající se dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v případě nejbližších příbuzných a pouze ve výjimečných případech může tuto částku překročit s ohledem na okolnosti případu, kdy vezme v potaz, zda-li poškození byli např. účastni celé události, nebo s ní byli záhy konfrontováni a přihlédne též k tomu, zda-li se škůdce omluvil, či byl za svůj čin odsouzen. V posuzovaném případě byli žalobci ve vztahu matka a syn, bratr a syn a babičky a vnuk. Šlo tedy o nejbližší příbuzné. Navíc z dokazování vyplynulo, že celá rodina velmi držela pospolu, všichni její členové si vzájemně pomáhali a [jméno] [celé jméno žalobce] pomáhal jak svým rodičům, tak i svým babičkám a to velmi intenzivně. Především z dokazování vyplynulo, že vlastně jeho rodiče předpokládali, stejně tak jako on, že jednou převezme celé hospodářství, neboť jeho bratra v té době již žil v [obec] a měl zde své zaměstnání. V důsledku předmětné události se však tato rodinná idea zcela rozpadla a sama událost tak těžce dopadla i v tomto směru do života celé rodiny. Tedy nejenom že matka ztratila svého syna, bratr svého sourozence a babičky vnuka, ale ještě navíc se jim zcela rozpad budoucí život ve vztahu k vedení hospodářství. Celá událost měla samozřejmě tragický dopad i do psychiky žalobců, když např. matka, žalobkyně a) byla schopna nastoupit zpět do zaměstnání až v únoru následujícího roku. Za této situace má soud za to, že odpovídající částkou za odškodnění útrap v případě žalobkyně a), matky [jméno] [celé jméno žalobce] je na místě částka 750.000, když průměrná mzda v době samotné události činila 25.686 Kč a dvacetinásobek tak činí částku 513.720 Kč. Soud má za to, že s ohledem na všechny okolnosti bylo na místě tuto částku navýšit právě na 750.000 Kč. Poté však soud provedl krácení této částky s ohledem na spoluzavinění [jméno] [celé jméno žalobce] ve výši 50%. Proto tedy žalobkyně a) měla obdržet částku 375.000 Kč. Od žalované však již obdržela částku 300.000 Kč, a proto jí soud přiznal částku 75.000 Kč. V případě bratra, žalobce b) soud vzal v potaz, že se jedná opět o nejbližšího příbuzného. Navíc vzal v potaz, že oba bratři spolu vyrůstali a oba společně pomáhali rodičům s hospodářstvím. Soud má tak za to, že v případě bratra je na místě duševní útrapy odškodnit částkou 650.000 Kč. Soud opět tuto částku krátil 50% s ohledem na míru spoluzavinění. Protože však žalovaná již žalobci b) plnila částku 240.000 Kč, přiznal soud tomuto žalobci částku 85.000 Kč. Vzal však ještě v potaz, že žalobce b) byl i právním nástupcem původní žalobkyně paní [celé jméno žalobce] a přiznal tak žalobci b) ještě částku 10.000 Kč jako třetinu nároku původní žalobkyně [celé jméno žalobce]. V případě žalobkyně [celé jméno žalobkyně], babičky [jméno] [celé jméno žalobce], soud vyšel z částky 300.000 Kč, když vzal v potaz zejména to, že [jméno] [celé jméno žalobce] měl s babičkou velmi intenzivní vztah, často jí pomáhal a navíc po jeho úmrtí se dle výpovědi účastníků výrazně zhoršil její zdravotní stav. Žalovaná však již na tento nárok plnila částkou 120.000 Kč. Při krácení nároku o 50% pak soud žalobkyni [celé jméno žalobkyně] přiznal částku 30.000 Kč. V případě žalobců [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] soud vyšel z toho, že jsou právními nástupce zemřelé žalobkyně paní [celé jméno žalobce]. Při úvaze o výši odškodnění se soud řídil stejnými úvahami, jako v případě žalobkyně [celé jméno žalobkyně]. Proto stanovil částku za odškodnění ve výši 300.000 Kč. Opět při 50% krácení tak jde o částku 150.000 Kč, když žalovaná již částku 120.000 Kč hradila. Proto soud [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] přiznal každému částku 10.000 Kč a zbylou částku 10.000 Kč přiznal žalobci b), jak již bylo shora uvedeno. Ve zbylých nárocích pak soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, když dle jeho názoru uplatněné nároky výrazně převyšovaly výši odškodnění stanovenou v souladu s citovanou judikaturou. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. §1970 zák.č. 89/2012 Sb., když dle názoru soudu se žalovaná do prodlení dostala dříve než dne 23.2.2018 (datum podání žaloby), avšak soud je vázán návrhy účastníků a proto tedy úrok prodlení přiznal od data podání žaloby tak, jak žalobci požadovali. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když výše plnění závisela na úvaze soudu. Při stanovení výše odměny za každého zastoupeného soud použil ust. § 12 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., když šlo o zastupování více účastníků. Soud pak za tarifní hodnotu vzal výši přiznaných částek jednotlivým žalobcům. Výše odměn po 20% krácení pak činí částky 3.280 Kč, 3.920 Kč, 1.840 Kč 1.200 Kč a 1.200 Kč, celkem 11.440 Kč Celkem bylo provedeno 10 úkonů právní pomoci a jde tedy o částku 114.400 Kč. K ní je třeba připočítat za každou zastupovanou osobu režijní paušál ve výši 300 Kč, což činí při deseti úkonech a pěti zastupovaných osobách částku 15.000 Kč. Na odměně za právní zastoupení tak soud přiznal celkem částku 129.400 Kč a 21% DPH (27.174 Kč). Celkem tedy 156.574 Kč. Dále soud žalobcům přiznal cestovné právního zástupce za dny, kdy byl účasten u ústních jedná, tj. dne 6.3.2019, 8.8.2019, 28.11.2019, 3.6.2020, 17.2.2021 a 27.5.2021. Cestovné bylo z [obec] do [obec] a zpět tedy 404 km, při ceně benzinu v roce 2019 v částce 33,10 Kč za jeden litr a náhradě ve výši 4,10 Kč za jeden kilometr, celkem 2.538,97 Kč x 3, což činí částku 7.616,91 Kč. Dále pak v roce 2020 při ceně benzinu 32 Kč a náhradě za jeden kilometr v částce 4,2 Kč, tedy 2.550,04 Kč a za rok 2021 při ceně benzinu 27,80 Kč a náhradě za jeden kilometr ve výši 4,40 Kč, tedy 2.518,85 Kč x 2, což činí částku 5.037,70 Kč Celkem tak na jízdném soud přiznal částku 15.204,65 Kč. Též soud přiznal náhradu za promeškaný čas v rozsahu 100 Kč za každou započatou půlhodinu, což na jednu jízdu z [obec] do [obec] a zpět činí 4,40 hod., tedy 1.000 Kč. Ústních jednání bylo celkem 6, a tedy částka činí 6.000 Kč Celkem tak na nákladech řízení soud přiznal částku 177.778,65 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobců soud rozhod podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 a žalované tak uložil povinnost k úhradě těchto nákladů, které jsou tvořeny svědečným v částce 1.584 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení