7 C 81/2016- 323

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Valehrachem v právní věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], narozena [datum] b) [celé jméno žalobce], narozen [datum] oba bytem [adresa žalobce, žalobce a žalobkyně], okr. [obec] oba zastoupeni advokátem: JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa žalované] na ochranu osobnosti s nemajetkovou újmou ve výši po [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Nepřipouští se změna návrhu, dle kterého by žalovaný měl zaplatit žalobcům společně a nerozdílně zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od 26. 2. do [datum] a každému z žalobců zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částek po [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit oběma žalobcům částku [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit oběma žalobcům částky po dalších [částka] se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Původní žalobu podal dne [datum] žalobce [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], který po podání žaloby dne [datum], tedy v průběhu řízení zemřel. Usnesením č. j. [číslo jednací] z 12. 6. 2018 bylo rozhodnuto, že se namísto s dosavadním žalobcem bude pokračovat s jeho nástupci, kteří jsou uvedeni v záhlaví rozsudku. Pokračováno s nynějšímu žalobci bylo na základě dědického rozhodnutí ve věci OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesení Nejvyššího soudu [číslo jednací] z 28. února 2018.

2. Původní žalobce podal žalobu, ve které požadoval přiznat nemajetkovou újmu ve výši [částka] je s odůvodněním, že žalobce jako pojištěný uzavřel s žalovanou prostřednictvím společnosti [právnická osoba], o pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel dne [datum], číslo pojistné smlouvy [číslo]. Dne [datum] kolem 18 hodin na silnici druhé třídy [číslo] na km 28,262 v katastru obce Kuroslepy za pravotočivou zatáčkou ve směru jízdy od [územní celek] došlo k dopravní nehodě pojištěného vozidla, a to tak, že řidička [jméno] [příjmení], která nebyla držitelkou řidičského oprávnění, nepřizpůsobila rychlost jízdy dopravně technickému stavu komunikace a v levotočivé zatáčce dostala smyk, který se jí nepodařilo vyrovnat, a narazila vpravo mimo komunikaci do vzrostlého stromu. Došlo k těžkému zranění spolucestujícího [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], který byl transportován leteckou záchrannou službou do FN v [obec] [obec], kde následujícího dne zemřel. Proti řidičce bylo zahájeno [anonymizováno] stíháni. Zemřelý byl synem žalobce a jeho smrtí bylo protiprávně zasaženo do práva na rodinný život, jehož kvalita tímto neoprávněným zásahem značně utrpěla žalobce byl o svůj rodinný život v důsledku nedbalostního jednání řidičky [příjmení] připraven v jediném okamžiku, jeho právo na rodinný život bylo významně omezeno, v některých aspektech i vyloučeno, proto požaduje přiznání nemajetkové újmy a náhradu duševních útrap v souladu s § 2956 obč. zák. Žalobci jako, otce poškozeného [jméno] [celé jméno žalobce] byly způsobeny duševní útrapy spojené s nekonečnou bolestí ze ztráty vlastního syna. Syn žalobce žil s ním a jeho manželkou ve společné domácnosti v rodinném domě, jednalo se o křesťanskou rodinu, která na sebe byla velmi fixována a žila v rodinné pospolitosti, zároveň v rámci širší rodiny s nimi žila i babička [jméno] [celé jméno žalobkyně], rozená [příjmení], která vlastní rodinný domek, který je umístěné několik málo metrů od rodinného domu, kde žil žalobce s manželkou a synem. Rodina se pravidelně scházela u nedělního oběda, ještě se starším synem žalobce a jeho přítelkyní a babičkou z druhé strany matkou manželky paní [jméno] [příjmení], rozenou [příjmení], oběd se pravidelně konal po příchodu z kostela z nedělní mše svaté. Žalobce pracoval jako samostatně hospodařící zemědělec na 32 hektarech zemědělské půdy. [příjmení] [jméno], ač měl vlastní zaměstnání, svému otci denně po příchodu ze zaměstnání pomáhal, prováděl potřebnou zemědělskou činnost, oral, sel, sekal, věnoval se zemědělské technice, spolupracoval při podnikání svého otce. Bez jeho pomoci, by žalobce nebyl schopen se o spravované pozemky starat. Po smrti syna nebyl žalobce schopen rodinný podnik obhospodařovat, celou práci nezastane a musel činnost omezit, což se projeví ve finančním zabezpečení rodiny. Původní žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného nárok na nemajetkovou újmu v penězích s tím, že došlo k částečnému plnění ve výši [částka] v říjnu 2015, předmět sporu požaduje nad výše uvedené částečné plnění. Žalobce si je vědom, že Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích konstantně judikuje, že pro určení nemajetkové újmy v penězích rozhodne uvážení soudu, je však nutné přihlédnout k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo. Žalobce konstatoval, že újma, která vznikla, je těžko popsatelná, protože prakticky od základu, že změnil i život rodiny, která se musí se vzniklou skutečností naučit žít. Soud musí přihlédnout k intenzitě povaze a způsobu neoprávněného zásahu, k charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti k výši vzniklé škody k trvání šíři vzniklé nemajetkové újmy. V posuzovaném případě v důsledku smrtelné nehody syna došlo k vážnému trvalému zásahu do práva na rodinný život do práva prožít klidný a radostný rodinný život. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce zdůraznil, že za viníka nehody byla označena paní [příjmení], která nedisponovala řidičským průkazem, vypracované znalecké posudky znalců [jméno], [příjmení] a [příjmení] měly uzavřít, že i kdyby poškozený byl připoután, došlo by téměř jistě ke kontaktu pravé části hlavy poškozeného s překážkou – kmenem stromu, navíc by v důsledku zapnutého pásu nedošlo ani k podstatnému snížení intenzity tupého násilí při úderu hlavou do kmene. Pokud řidička [příjmení] nebyla držitelkou řidičského průkazu, žalobce popíral, že by poškozený o tomto faktu věděl s tím, že dle něj nebylo důvodu pochybovat o tom, že je držitelkou řidičského oprávnění, protože jako řidič používala své osobní vozidlo. V průběhu řízení byla [jméno] [příjmení] ve věci [spisová značka] OS [obec] pravomocně odsouzen za [anonymizováno] usmrcení z nedbalosti dle § 43 odst. 1, 2 tr. zák., proti rozsudku soudu prvého stupně se obžalovaná odvolala a Krajský soud v [obec] rozsudkem z 8. 2. 2017 ve věci sp. zn. [spisová značka] rozsudek soudu prvého stupně potvrdil, poškození, včetně žalobce byli odkázáni se svými nároky na náhradu nemajetkové újmy a škody ve věcech občanskoprávních. Pokud žalovaný žádal krácení nemajetkové újmy o 50 % vzhledem k tomu, že řidička neměl řidičský průkaz a poškozený nebyl připoután bezpečnostním pásem žalobce (žalobci) s tímto krácení nesouhlasil s tím, že poškozený neměl povědomí o tom, že řidička není držitelkou řidičského oprávnění, když nepřipoutání v tomto konkrétním případě nemělo mít vliv na následky zranění.

3. Žalovaný činil nesporným, že vozidlo [anonymizováno], se kterým byla způsobena škoda, bylo pojištěno u žalované pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem, taktéž bylo nesporné, že žalovaný uhradil původnímu žalobci částku [částka] jako náhradu za jeho [anonymizováno] útrapy. Pokud jde o požadovanou výši nemajetkové újmy, žalobce odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci [spisová značka], kterým učinil doporučení pro postup při rozhodování o výši imateriální újmy dle § 2959 obč. zák., kde uvedl kritéria, která je třeba zvažovat a doporučil rozpětí výše náhrady 240 až [částka] v typovém případě nejbližších osob (manželé, rodiče a děti), když s ohledem na doporučení Nejvyššího soudu má žalovaný za to, že částka uplatněná žalobou je neadekvátní, a proto navrhuje žalobu zamítnout. S tím, že považuje za adekvátní spoluvinu poškozeného na vzniklé škodě ve výši 50 % s ohledem na porušení povinnosti připoutat se bezpečnostním pásem a řízení vozidla osobou bez řidičského oprávnění.

4. Soud provedl důkaz těmito listinami: -) smlouva o zprostředkování pojištění z [datum], -) výpis z obchodního rejstříku žalovaného, -) usnesení PČR z [datum], -) dopis zástupce původního žalobce z [datum] s podacím lístkem, -) protokol o nehodě v silničního provozu ze [datum], -) sdělení PČR z [datum], -) obžaloba OSZ [obec] [číslo jednací] ze 7. 8. 2015, -) znalecký posudek Ing. [jméno] [jméno], -) předvolání ve věci [spisová značka], -) protokol o předběžném šetření z [datum], -) protokol o veřejném zasedání ve věci [spisová značka] z 8. 2. 2017, -) výstup z centrální evidence obyvatel původního žalobce, -) usnesení OS [obec] ve věci č. j. [číslo jednací] ze 17. 3. 2017, -) rozsudek OS [obec] ve věci [spisová značka] z 28. 2. 2016, -) usnesení KS [obec] č. j. [číslo jednací] z 8. 2. 2017, -) usnesení OS [obec] [číslo jednací] ze 4. 10. 2017, -) výpisy z centrální evidence obyvatel týkající se žalobců, -) dopis OS [obec] z [datum], -) výstup ze stránek Českého statistického úřadu z č. l. 146 spisu -) výstup z centrální evidence obyvatel týkající se [jméno] [příjmení] – [příjmení], -) Všeobecné pojistné podmínky VPPOV [číslo] účinné od 1. 3. 2007, -) výstupy z internetových stránek Ministerstva spravedlnosti týkající se znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] a [celé jméno znalce], -) znalecký posudek [celé jméno znalce] [číslo] -) protokoly o jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] z 28. l1. 2019 a [datum], -) protokol o výslechu obviněné [jméno] [příjmení] z [datum] realizovaný u PČR, -) protokoly o hlavním líčení ve věci OS [obec] sp. zn. [spisová značka], z 20. 7. a [datum]. -) protokolem o výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] ze 17. 2. 2021 ve věci [spisová značka] -) dopisem Ing. [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] [ulice a číslo] s.r.o. a [právnická osoba] ze [datum]

5. Další důkazy navrhovány nebyly přes opakovaná poučení o koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o.s.ř. a § 119a odst. 1 a 3 o.s.ř.

6. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, pokud se týká faktu, že původní žalobce byl vlastníkem vozu, jeho provozovatelem a pojištěným, jednalo se o vůz tov. zn. Audi typ A4 [registrační značka], vozidlo mělo mimo jiné sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalovaného, žalobce původní žalobce vyzval k plnění, došlo k částečnému plnění ve výši [částka], zbytek, který je předmětem sporu však žalovaný odmítl plnit s ohledem na procesní obranu spočívající ve spoluzavinění na škodě ze strany [jméno] [celé jméno žalobce], který nebyl připoután a že umožnil řídit vozidlo osobě bez řidičského průkazu. Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že paní [příjmení] byla přítelkyní poškozeného a následně zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], jednalo se o nejbližší osoby, obžalovaná následně odsouzená [příjmení] opakovaně tvrdila, že poškozený věděl o tom, že není držitelkou řidičského průkazu, bylo to potvrzeno i zprávami autoškoly, kde bylo uváděno, že v autoškole nezačaly ani praktické jízdy, ze spisového materiálu výpovědí svědků soud zjistil, že ostatní nevěděli o tom, že paní [příjmení] nemá řidičský průkaz, soud však uvěřil paní [příjmení], která vypovídala konzistentně ve všech fázích [anonymizováno] řízení i ve věci zdejšího soudu 23 C 26/2018, že poškozený věděl, že nemá řidičský průkaz, že důvodem toho, že jí nechal řídit byl fakt, že měli [anonymizováno] psy a poškozený v době, kdy byla potřeba jet k veterináři pil alkohol a necítil se dobře. Výpověďmi svědků i znaleckými posudky bylo prokázáno, že poškozený nebyl při nehodě připoután. [příjmení] [příjmení] byla odsouzena za skutek, kdy ačkoliv nebyla držitelkou žádné skupiny řidičských oprávnění, řídila osobní automobil vlastníka [celé jméno žalobce] nezvládla řízení, vyjela vpravo mimo komunikaci do silničního příkopu, kde bylo vozidlo vymrštěno do vzduchu a narazilo pravým bokem do stromu, přičemž došlo k těžkému zranění [jméno] [celé jméno žalobce] sedícího vpravo na přední sedačce, který utrpěl rozsáhlá poranění, zejména kraniocerebrální poranění lebky a mozku, zlomeniny klenby a spodiny lební s výraznou pravostrannou převahou, krvácení pod obaly a komor mozkových a zhmoždění a masivní otok mozku provázený krvácením do bazální ganglií a mozkového kmene, následkem čehož [datum] v 1.24 hodin zemřel. Obžalovaná byla uznána vinnou usmrcením z nedbalosti dle § 143 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců podmíněně odložených na dobu 30 měsíců a zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu čtyř roků, všichni poškození byli odkázáni se svými nároky do řízení ve věcech občanskoprávních. Výše uvedený výrok vycházel ze závěru znaleckého posudku znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] soudních znalců z oborou zdravotnictví, odvětví soudní lékařství s tím, že ze znaleckého posudku vycházel výrok trestního rozsudku, když znalci nenalezli žádné známky poranění typických oděrek a hematomů, které by svědčily pro připoutání bezpečnostním pásem s tím, že lze shrnout, že ke smrtelnému zranění lebky a mozku by v daném případě došlo velmi pravděpodobně i v případě upoutání [jméno] [celé jméno žalobce] bezpečnostním pásem, jednoznačně však nelze možnost utrpění méně závažných poraněních dovolujících přežití jmenovaného při použití pásu vyloučit ani po konzultaci s technickým znalcem. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [jméno] znalce z oboru doprava, ekonomika, strojírenství, technické posudky o příčinách silničních nehod bylo zjištěno, že vůz byl bez vážných či nebezpečných závad, neměl závadu, která by se mohla podílet na vzniku dopravní nehody, technickou příčinou dopravní nehody bylo nezvládnutí řízení vozidla, které zapříčinilo sjetí z vozovky do pravého příkopu ve směru jízdy. Řidička byla připoutána, [jméno] [celé jméno žalobce] připoután nebyl. Pokud řidička popisovala nehodový děj, stal se s největší pravděpodobností, tak jak ho popsala řidička, nelze však přesně dovodit co předcházelo sjetí z komunikace do příkopu, protože nebyly zanechány či zdokumentovány žádné použitelné stopy. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] z oboru kriminalistika – forenzní biomechanika bylo zjištěno, že s ohledem na absenci specifických poranění v oblasti břicha a podbřišku má znalec za to, že v průběhu kolize nebyl poškozený [jméno] [celé jméno žalobce] připoután bezpečnostním pásem s tím, že znalec v posuzovaném případě nevnímá použití bezpečnostního pásu jako příliš významné vzhledem k tomu, že došlo k vniknutí kmene stromu do kabiny vozidla ze směru, ve kterém se bezpečností pás může uplatnit jen ve velmi omezené míře, znalec se v zásadě připojil k názoru znalců [příjmení] a [příjmení], pokud se týká mechanismu vzniku poranění pana [celé jméno žalobce], stejně tak je přesvědčen, že průběh nehody, tak jak ho sestavil Ing. [jméno] velmi dobře odpovídá vzniku všech poranění poškozeného [celé jméno žalobce]. Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že rodina [příjmení] byla velmi soudržná, že skutková tvrzení původního žalobce v žalobě jsou pravdivá, tedy že poškozený žalobci velmi pomáhá v hospodářství, plánovalo se, že hospodářství převezme, díky smrti [jméno] [celé jméno žalobce] však došlo k zpřetrhání rodinných vazeb, které se velmi dotkly rodiny žalobce, když kromě původního žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] podali žaloby by ve věci [spisová značka] žalobu [jméno], [jméno], [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] o celkem [částka] s příslušenstvím. Z dědických rozhodnutí v rámci řízení u OS [obec] je pod sp. zn. [spisová značka] vyplynulo, že dědici po [celé jméno žalobce] původním žalobci jsou jeho manželka [celé jméno žalobkyně] a pozůstalý syn [celé jméno žalobce] bratr poškozeného, zemřelého [jméno]. Jejich aktivní legitimace vyplývá z dědického spisu ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ČR ve věci [číslo jednací] na které soud pro zjednodušení odkazuje. Z přílohy k pojistné smlouvě Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla VPPPOV [číslo] vyplývá, že povinností pojistníka je počínat si tak, aby škodní událost nenastala a pokud dojde k této události je pojištěný povinen učinit veškerá možná opatření zabraňující zvyšování škody (čl. 7 odst. 1 písm. e), dle čl. 15 odst. 7 oprávněným uživatelem vozidla se rozumí osoba, která jako vlastník nebo se souhlasem vlastníka pojištěné vozidlo užívá dle odst. 10 porušením základních povinností při provozu vozidel na pozemních komunikacích se rozumí mimo jiné řízení vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla. Z výstupu ze stránek Českého statistického úřadu bylo zjištěno, že průměrná měsíční hrubá mzda zaměstnanců v národním hospodářství v roce 2013 byla [částka], dvacetinásobek [částka].

7. Dle § 13 obč. zák. č. 89/2012 Sb., každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut, jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

8. Dle § 81 odst. 1 a 2 obč. zák. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

9. Dle § 82 odst. 1 a 2 obč. zák. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Po smrti člověka se může ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoli z osob jemu blízkých.

10. Dle § 2951 odst. 2 obč. zák. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučinění. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně neúčinné odčinění způsobené újmy.

11. Dle § 2953 odst. 1 obč. zák., z důvod zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme při tom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. Dle § 2955 obč. zák. nelze-li výše škody určit přesně, určí podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

12. Dle § 2956 obč. zák. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

13. Dle § 2959 obč. zák. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradu vyvažujících plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

14. Soud zhodnotil provedené důkazy každý zvlášť a všechny ve vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že žaloba byla co do základu po právu, protože žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu proti žalovanému jako pojistiteli z titulu zákonného pojištění odpovědnosti dle § 6 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti, dle kterého se pojištění povinnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna uhradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon, jinak má pojištěný právo, aby pojistitel za ni uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou nevzniklo ublížení na zdraví nebo usmrcením. Nárok byl uplatněn dle § 9 odst. 1 z.č. 168/1999 Sb. u žalovaného jako pojistitele vozu. V posuzovaném případě soud vycházel z nyní již ustálené judikatury, která se týká nemajetkové újmy v případě zásahu do osobnostních práv práva na soukromý a rodinný život, za situace, kdy dojde k úmrtí blízké osoby, tak jak vychází z rozsudků nejvyššího soudu ve věci [spisová značka], respektive z novějšího [spisová značka] Sb., když soud vycházel z občanskoprávního judikátu, ze kterého vyplývá, že obvyklá výše nemajetkové újmy v penězích by měla být pro nejbližší příbuzné (rodiče, děti, manžel), dvacetinásobkem průměrné měsíční hrubé mzdy v kalendářním roce předcházejícím škodě, v tomto případě úmrtí [jméno] [příjmení]. Soud shledal, že rodina žalobce, respektive [jméno] [celé jméno žalobce] je, respektive byla normální rodinou, která byla soudržná, držela při sobě, pravidelně se setkávala, vzájemně si pomáhali, jedná se tedy o takovou rodinu, jak by normálně měla vypadat, nevybočuje žádným způsobem z běžně uznávaného pozitivního normálu, soud proto aplikoval v souladu s ustanovením § 13 obč. zák. obvyklou nemajetkovou újmu, tak jak byla judikována v rámci řízení ve věci [spisová značka], tedy dvacetinásobek průměrné hrubé mzdy, která činila, jak již bylo uvedeno výše [částka], kdy když soud zohlednil, že právnímu předchůdci nynějších žalobců již bylo vyplaceno na tento nárok [částka], vzhledem k tomu, že každý z žalobců zdědil a požaduje polovinu původně žalované částky, proto byl žalovaný uznán povinným zaplatit každému z žalobců výše uvedenou částku po odečtení již zaplacené částky [částka], z toho každému polovinu a z poloviny každému polovinu, s ohledem na 50% spoluzavinění poškozeného na vzniku škody. Soud shledal v posuzovaném případě zcela namístě důvod pro krácení nároku poškozených z titulu pojištění, protože poškozený porušil povinnost být připoután při jízdě motorovým vozidlem, když tato povinnost vyplývá z § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, když tato povinnost musela být poškozenému známa, protože sám byl řidičem. Dále soud shledal důvod pro spoluúčast, respektive snížení náhrady s ohledem na fakt, že soud považuje za prokázané, že poškozený, který běžně disponoval sporným vozem, choval se k němu v podstatě jako k vlastnímu, ho svěřil osobě, o kterému mu muselo být vzhledem k velmi úzkým vztahům (přítel – přítelkyně) známo, že paní [příjmení] nevládne řidičským průkazem. Soud proto přiznal žalobcům částku uvedenou ve výroku II. rozsudku a do zbytku žalobu výrokem III, zamítl. Protože nárok na přiznání úroku z prodlení vznesli žalobci až v rámci závěrečného návrhu, nebylo k úroku z prodlení prováděno dokazování, soud proto podle obsahu závěrečný návrh v tomto směru považoval podle obsahu za změnu žaloby, kterou nepřipustil v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 a 2 o.s.ř.. 15. [příjmení], která každému z žalobců byla přiznána, soud považuje za přiměřenou podle zásad slušnosti s ohledem na obvyklou, judikovanou úroveň rozhodování s odkazem na § 13 obč. zák. ve spojení s § 2953 odst. 1 o.s.ř., kdy soud konstatuje, že považuje 50 % snížení plnění za zcela přiměřené s ohledem na fakt, že poškozený, který musel vědět, že paní [příjmení] nemá řidičský průkaz, měl-li o tom jakékoliv pochybnosti, před svěřením řízení vozidla měl tento fakt prověřit, což buď neučinil minimálně z nedbalosti a svěřil osobě řízení, která řidičský průkaz neměla, soud spíše hodnotí, že tak učinil vědomě s ohledem na blízký vztah řidičce, pravděpodobně z obavy o zdraví psů.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud shledal s ohledem na charakter sporu, že nejspravedlivější rozhodnutí, tak jak je uvedeno v bodě IV rozsudku, soud neshledal důvodu pro aplikaci ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., protože v posuzované věci soud nevycházel z úvahy soudu, ale z již ustálené judikatury týkající se nemajetkové újmy, se kterou byli účastníci seznámeni.

17. Splatnost přiznaných nároků je odůvodněno ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.. Soud neshledal důvodu pro změnu třídenní zákonné pariční lhůty.

Poučení