23 C 289/2021 - 263
Citované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 118b § 118b odst. 1 § 142 odst. 1 § 148 odst. 1 § 149 odst. 1 § 150
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 9 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2255 odst. 1 § 2286 § 2288 § 2288 odst. 1 písm. a § 2288 odst. 1 písm. c § 2288 odst. 1 písm. d § 2290 § 2291
Rubrum
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno]. sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro neplatnost výpovědi z nájmu bytu takto:
Výrok
I. Žaloba, aby bylo určeno, že výpověď z nájmu bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], nedatovaná, žalobkyni doručená dne [datum], není oprávněná, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 2 740,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.
III. Stát – Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], ve znění pozdějších vyjádření, se žalobkyně domáhala určení, že výpověď z nájmu bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] [adresa] (dále též jen „byt“), nedatovaná, žalobkyni doručená dne [datum], není oprávněná. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou do [datum] a sjednána výpovědní lhůta 3 měsíců, která začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pokud nebude výpověď z nájemní smlouvy ze strany pronajímatele podána písemně nejpozději tři měsíce před skončením nájemní smlouvy, doba nájmu se automaticky prodlužuje o jeden rok za stejných podmínek. Nájemní smlouva byla automaticky prodlužována vždy o jeden rok. Žalobkyni byla ze strany žalované dne [datum] doručena výpověď z nájmu – nedatovaná, kterou žalovaná odůvodňuje tak, že je údajně třeba využití bytu pro potřebné občany [Anonymizováno] [adresa]. Proti výpovědi podala žalobkyně včas námitky s odůvodněním, že ve výpovědi z nájmu není řádně uveden zákonný výpovědní důvod, uvedený důvod je diskriminační, neurčitý a nesrozumitelný. Tvrzení žalované ohledně výpovědního důvodu je nedostatečné, pokud by mělo naplňovat náležitosti důvodu dle ust. § 2288 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku. Nadto je výpověď účelová, když jiný byt na téže adrese byl pronajat panu [jméno FO], aniž by bylo zkoumáno, zda pan [jméno FO] splňuje nějaké konkrétní podmínky. Předmětná výpověď dále neobsahuje vymezení toho, kdo má být „potřebným občanem“. Žalobkyně odmítá, že by se v posuzovaném případě jednalo pouze o oznámení o neprodloužení nájmu, rovněž není pravdou, že by předmětný byt neužívala a že by byla problémovou nájemnicí. Připouští, že o její nezletilé děti aktuálně pečuje babička a chodí do školy v [adresa], to však nic nemění na skutečnosti, že ona sama předmětný byt užívá a o děti nemůže pečovat z důvodu své tíživé finanční situace.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ve smyslu zákonných norem se v projednávaném případě nejedná o standartní výpověď, ale o smluvně ujednanou možnost stran nájem neprodloužit. Žalovaná tak využila svého práva odmítnout prodloužení nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou. Žalobkyně navíc v bytě dlouhodobě nebydlí, na tento čerpá pouze sociální dávky; její nezletilé děti zde nechodí do školy; žalobkyně užívá byt pouze sporadicky, což odporuje účelu obecního bydlení. Pokud obecní byty, pronajímané za zvýhodněnou cenu, nejsou obydleny, jejich účel zůstává nenaplněn. Byt byl financován z dotačního titulu, poskytnutého Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci podpory výstavby podporovaných bytů pro rok 2011, definice potřebného občana pak plyne přímo z podmínek poskytnuté dotace, stanovených ministerstvem pro místní rozvoj. Byt může být užíván pouze osobou z cílové skupiny potřebných osob, jak je stanovují podmínky dotace. Žalobkyně je navíc dlouhodobě problémovou nájemnicí, která nehradí nájemné řádně a včas, v bytě nebydlí a nezdržuje se zde, což ji zcela vylučuje z cílové skupiny.
3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: - Z Nájemní smlouvy na byt č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] [adresa] a z výpočtového listu, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem. Do bytu se měly nastěhovat dvě osoby. Dle č. III. byla nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou na jeden rok od [datum] do [datum]. Výpovědní lhůta z nájmu byla sjednána na dobu tří měsíců. Výpovědní lhůta začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Během této doby jsou jak pronajímatel, tak nájemce povinni plnit podmínky této smlouvy. Pokud nebude výpověď nájemní smlouvy ze strany pronajímatele podána písemně nejpozději 3 měsíce před skončením nájemní smlouvy, doba nájmu se automaticky prodlužuje o jeden rok za stejných podmínek. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka]/m, celková výše nájemného a záloh na úhrady spojené s užíváním bytu je uvedena ve výpočtovém listu, který je nedílnou součástí nájemní smlouvy. Splatnost nájemného a záloh na úhrady za služby byla ujednána vždy do 25. dne daného měsíce. Dle výpočtového listu, platného od [datum], bylo nájemné sjednáno ve výši [částka] za metr čtvereční, celkem [částka]. Nájemné za zařizovací předměty činí [částka] měsíčně. Platby za služby spojené s užíváním bytu pak činí [částka] měsíčně. Jako spolubydlící osoby jsou uvedeny [jméno FO] a [jméno FO]. - Z výpovědi z nájmu bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] [adresa] – sdělení o neprodloužení nájemní doby včetně dodejky, že tato byla adresovaná žalovanou žalobkyni. Žalovaná vypověděla žalobkyni nájemní smlouvu, uzavřenou dne [datum], kdy žalovaná již nemá zájem na opětovném prodloužení nájemního vztahu a tímto vypověděla žalobkyni nájemní smlouvu s výpovědní dobou tří měsíců, počínající prvním dnem následujícího po měsíci, ve kterém bude tato výpověď doručena. Důvodem výpovědi je potřeba využití tohoto obecního bytu pro potřebné občany obce [adresa]. Jako výlučný vlastník předmětné bytové jednotky má obec [adresa] plné právo tak učinit, a to jak na základě příslušných zákonných ustanovení, tak i dle předmětné nájemní smlouvy. Odevzdáním bytu nájem končí, a to však nejpozději uplynutím výpovědní lhůty v trvání třech měsíců, počínajících prvním dnem následujícího kalendářního měsíce, ve které byla výpověď doručena. Výpověď obsahuje poučení žalobkyně o jejím právu podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne, kdy byla výpověď doručena, a dále o právu vznést proti výpovědi námitky. Výpověď byla žalobkyni doručena [datum]. - Z Námitek proti výpovědi z nájmu bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] [adresa], že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně poslala přípisem ze dne [datum] námitky vůči předmětné výpovědi z nájmu s tím, že k výpovědi žalovaná neměla žádný zákonný podklad, výpovědní důvod není podřaditelný pod ust. § 2288 občanského zákoníku, nadto je diskriminační a jsou přinejmenším pochybná kritéria k tomu, aby nájemce mohl být považován za „potřebného občana“. Žalobkyně je matkou samoživitelkou, pečuje o dvě nezletilé děti, které nemají v rodném listě uvedeného otce. Sama hradí veškeré náklady svých dětí. Žalobkyně i její děti mají v obci [adresa] trvalé bydliště. Žalobkyně nemá žádné příjmy z pracovního poměru či z dohod konaných mimo pracovní poměr. Náklady spojené s bydlením hradí s pomocí rodiny a známých. Z důvodu péče o děti je pro žalobkyni obtížné najít si zaměstnání. Žalobkyně byt řádně užívá, nájemné řádně hradí. Je tedy zřejmé, že žalobkyně je právě tím občanem obce [adresa], který nezbytně nutně potřebuje pomoc obce v podobě bydlení v obecním bytě. Výpověď z nájmu bytu žalobkyně považuje za neplatnou, když se zakládá na nezákonném důvodu. - Z usnesení č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze Zasedání Zastupitelstva obce [adresa], konaného dne [datum], že v bodě [Anonymizováno] vzalo Zastupitelstvo na vědomí podání výpovědi z nájmu bytu č. [hodnota] v domě v [Anonymizováno] č. p. [Anonymizováno] – neprodloužení nájemního vztahu paní [Jméno zainteresované osoby 0/0] s výpovědní dobou 3 měsíců. - Z usnesení č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze Zasedání Zastupitelstva obce [adresa], konaného dne [datum], že v bodě [Anonymizováno] vzalo Zastupitelstvo na vědomí uvolnění bytu č. [hodnota] v [Anonymizováno] na č. p. [Anonymizováno] a zveřejnění informace o možném pronájmu obecního bytu od [datum]. - Z usnesení č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze Zasedání Zastupitelstva obce [adresa], konaného dne [datum], že v bodě [Anonymizováno] Zastupitelstvo schválilo pronájem bytu č. [hodnota] v obecním domě č. p. [Anonymizováno] [adresa] panu [jméno FO]. - Ze zpráv Úřadu práce ČR ze dne [datum], [datum], [datum], že žalobkyně nepobírala dávky hmotné nouze; pobírala dávky státní sociální podpory, a to přídavky na dítě na nezletilou dceru [jméno FO] ve výši 770 Kč měsíčně a na nezletilého syna [jméno FO] ve výši 770 Kč měsíčně. V době od [datum] do [datum] byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, byla sankčně vyřazena pro nedostavení se na Úřad práce ve stanoveném termínu. Podporu v nezaměstnanosti nepobírala. - Ze zprávy [právnická osoba] [adresa] z [datum], že žalobkyně není zapsána v Registru silničních vozidel jako provozovatel či vlastník osobního vozidla. - Ze zprávy okresní správy sociálního zabezpečení [adresa] ze dne [datum], že žalobkyně v tuto dobu nebyla vedena v registru pojištěnců jako zaměstnanec zaměstnavatele ani jako OSVČ. - Z výpisu údajů z Katastru nemovitostí ze dne [datum], že pro žalobkyni nebyla v katastru nemovitostí evidována vlastnická ani jiná věcná práva. - Z protokolu o ústním jednání, že byl sepsán dne [datum] Úřadem práce České republiky, kontaktním pracovištěm [adresa], se žalobkyní, která byla ke dni [datum] zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. - Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum], že žalobkyni byl přiznán příspěvek na bydlení v měsíční výši [částka] v době od [datum] do [datum] a příspěvek na bydlení v měsíční výši [částka] v době od [datum] do [datum], jako společně posuzované osoby jsou uvedeny [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum]. - Z usnesení Úřadu práce ČR, Kontaktního pracoviště [adresa], ze dne [datum], že řízení o dávku státní sociální podpory, příspěvku na bydlení, pro žalobkyni bylo přerušeno do doby rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, nejdéle však do [datum]. Rozhodnuto bylo z podnětu žalobkyně. - Z potvrzení ze dne [datum], že žalovaná potvrdila žalobkyni, že nájemní smlouva na byt č. [hodnota] v domě [adresa], uzavřená dne [datum], je automaticky prodloužena ve smyslu předmětných ustanovení smlouvy do [datum]. Žalobkyně potvrzení osobně převzala dne [datum]. - Z předpisu úhrad průběh hrazení nájemného a služeb spojených s nájmem žalobkyní v období roku 2021. - Z rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne [datum], že Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo o poskytnutí dotace žalované na projekt „[Anonymizováno]“ v počtu tří v hodnotě [částka], přičemž příjemce je mimo jiné povinen dodržovat veškeré podmínky vyplývající ze znění textu podprogramu „Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2011“. - Z textu „Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2011“, že tento stanovuje podmínky pro poskytování státních dotací na výstavbu a pořízení nájemních bytů určených k sociálnímu bydlení. Cílem podpory je vznik podporovaných bytů na území České republiky sloužících k poskytování sociálního bydlení pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace – věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života (dále jen „cílová skupina“). Při nakládání s dotací a s podporovanými byty je příjemce dotace povinen mimo jiné dodržovat veškeré podmínky vyplývající ze znění textu podprogramu. Příjemce dotace neprovede změnu užívání podporovaného bytu k jiným účelům než k bydlení a podporovaný byt bude užíván právem nájmu osobami z cílové skupiny po dobu 20 let ode dne, kdy byla stavba dotovaného bytu dokončena a schopna užívání, nebo v případě pořízení bytu ode dne zápisu vkladu do katastru nemovitostí. Nájemné za 1 m podlahové plochy podporovaného bytu nesmí překročit limit 54,40 Kč. Cílem vzniku vstupního bytu je zajištění sociálního bydlení pro osoby z cílové skupiny tak, aby jim byl umožněn přístup k nájemnímu bydlení. Cílovou skupinou je A) osoba v nepříznivé sociální situaci, která prokáže, že její průměrný čistý měsíční příjem v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 0,6násobek průměrné měsíční mzdy. Pokud budou užívat vstupní byt i další osoby, doloží osoba, s níž má být uzavřena nájemní smlouva, že měsíční průměr součtu čistých příjmů všech členů domácnosti za období 12 kalendářních měsíců před uzavřením smlouvy nepřesáhl v případě domácnosti se 3 členy 0,9 násobek průměrné měsíční mzdy. Cílovou skupinou je pak za B) osoba, která kromě nízkých příjmů podle odstavce A) doloží, že a) doposud žila nebo žije v sociálně vyloučené romské lokalitě, nebo b) její rodině hrozí nebo již bylo provedeno odebrání dítěte do ústavní výchovy z důvodu nevyhovujícího bydlení nebo z důvodu jeho ztráty, nebo c) žije v jiné tíživé sociální situaci (např. ukončuje nebo ukončila výkon trestu, dosáhla plnoletosti a opouští ústavní výchovné zařízení nebo náhradní rodinnou péči, opouští ústav sociální péče v rámci transformace sociálních zařízení, ukončila resocializační program a opouští azylový dům nebo dům na půl cesty, má statut uprchlíka a je účastníkem Státního integračního programu. Příjemce dotace uzavře nájemní smlouvu ke vstupnímu bytu pouze na dobu určitou, nejdéle však na 2 roky, s možností jejího opakovaného prodloužení podle konkrétní situace nájemce, kterou posuzuje příjemce dotace. Nájemní smlouva může být prodloužena pouze v případě, že nájemce splňuje podmínky podle části VIII. Bod 2 odst. A) a části VII písm. n) tohoto podprogramu. - Ze Záměru na pronájem bytu, že žalovaná v souladu s usnesením Zastupitelstva obce [adresa]-[Anonymizováno] ze dne [datum] oznámila záměr na pronájem bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] [adresa]. V oznámení je uvedena specifikace bytu a dále podmínky pronájmu s tím, že se jedná o vstupní byt k zajištění sociálního bydlení pro osoby z cílové skupiny, kterými jsou osoby v nepříznivé sociální situaci, které prokáží výši příjmů v souladu s textem Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2011. Termín pronájmu je uveden od [datum]. - Z vyúčtování záloh za služby při nájemném za rok 2020 a 2021 včetně příloh – daňových dokladů č. [hodnota]-[Anonymizováno] a č. [hodnota]-[Anonymizováno], že žalovaná vyúčtovala žalobkyni dne [datum] zálohy při nájemném za rok 2020, kdy žalobkyně zaplatila zálohy v celkové výši 27 482 Kč a přeplatek v tomto roce činí 13 409 Kč. Konkrétně za stočné byla žalobkyni vyúčtována částka 1 140,70 Kč, za teplo částka 7 373 Kč a za vodné částka 1 067,94 Kč při spotřebě 34 m. Dne [datum] vyúčtovala žalovaná žalobkyni služby při nájemném za rok 2021, kdy celkem žalobkyně zaplatila zálohy ve výši 27 660 Kč, přeplatek činil 16 383 Kč. Konkrétně za stočné byla žalobkyni vyúčtována částka 778,60 Kč, za teplo částka 5 082,86 Kč a za vodné částka 680,40 Kč při spotřebě 34 m. - Ze zprávy [právnická osoba], ze dne [datum], že dcera žalobkyně, [jméno FO], byla v době podání zprávy žákyní 8. ročníku této školy, kterou navštěvuje od [datum]. Se školou v případě potřeby komunikuje matka, absence omlouvá řádně a včas, třídních schůzek se účastní. O dítě pečuje a se školou je v kontaktu žalobkyně. [jméno FO] tuto školu nenavštěvuje. - Z grafu spotřeby vody, že žalobkyně spotřebovala spolu s dalšími dvěma osobami v roce 2017 1 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 80 m vody a 81 m vody), v roce 2018 0 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 82 m vody), v roce 2019 6 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 77 m vody a 60 m vody), v roce 2020 34 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 80 m vody a 38 m vody), v roce 2021 20 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 80 m vody a 37 m vody), v roce 2022 26 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 55 m vody a 76 m vody). - Ze zprávy ZŠ a MŠ [adresa], že [jméno FO] navštěvuje školu od [datum]. Se školou spolupracuje matka, žalobkyně, navštěvuje i akce školy. Trvalé bydliště má [jméno FO] na adrese [adresa], kontaktní adresa a současné bydliště je [adresa]. Na této adrese bydlí s matkou, jejím přítelem, [jméno FO], a sestrou [jméno FO]. O [jméno FO] se stará matka, žalobkyně, v případě její nepřítomnosti její přítel a sestra [jméno FO]. - Ze zprávy Obce [adresa], že žalobkyně fakticky trvale žije v obci [adresa] na adrese [adresa] od roku 2015 nebo 2016. Bydlí zde s panem [jméno FO] a svými dvěma dětmi. - Ze spisu, vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], že žalobkyně podala dne [datum] proti žalované u zdejšího soudu žalobu na přezkoumání výpovědi z nájmu bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] ze dne [datum], která jí byla doručena dne [datum]. Důvodem výpovědi bylo dlouhodobé neužívání bytu. Rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [právnická osoba]. [Anonymizováno], bylo určeno, že uvedená výpověď z nájmu není oprávněná, kdy právní jednání žalované bylo posouzeno jako výpověď z nájmu bytu, tato však splňuje pouze podmínku, že je písemná a doručená nájemci. Ve výpovědi chybí poučení nájemníka o možnosti podat proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem a poučení o lhůtě, ve které může nájemce své právo u soudu uplatnit. Absence této poučovací povinnosti tak má za následek absolutní neplatnost výpovědi. - Z výpovědi svědka, [jméno FO], že žalobkyně je jeho sousedka, nemají spolu bližší vztah. Žalovanou, respektive [Anonymizováno], zná svědek rovněž, rovněž nemají bližší vztah. Žalobkyni svědek vídá v předmětném bytě jednou až dvakrát měsíčně, objevuje se tam vždy pouze krátce, spíše se tam nezdržuje. Děti žalobkyně svědek neviděl již přes rok, nikdo další se v bytě nezdržuje. Žalobkyně jezdí do [Anonymizováno]. Svědek bydlí ve stejném domě po dobu dvou let a po celou tu dobu se tam žalobkyně zdržuje minimálně. O byt, který užívá svědek, tento požádal na obci, poté asi půl roku čekal, než se byt opravil, dokládal nějaké listiny. Nikdy nežil ve vyloučené romské lokalitě, nemá nezletilé děti, nežil v azylovém domě, netrpí žádnou závažnou nemocí, nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody. Žije z invalidního důchodu a příspěvku na bydlení. V domě bydlí další nájemník, pan [jméno FO]. S ním svědek o situaci mluvil, že se tam paní žalobkyně věčně nezdržuje, to ví všichni, není to žádné tajemství. Pokud by žalobkyně byt užívala, museli by se se svědkem v rámci společného schodiště určitě potkávat, věděli by, že tam žalobkyně bydlí, vše se tam rozléhá. - Z výpovědi svědka, [jméno FO], že zná žalobkyni i starostku žalované, nemá k nim bližší vztah. Od žalobkyně věděl, co je předmětem řízení, už se to jednou asi před 4 lety řešilo. S nikým nemluvil o tom, jakým způsobem by měl vypovídat u soudu. Žalobkyně v předmětném bytě nebydlí, zdržuje se tam tak dvakrát až třikrát za měsíc, je různé, na jak dlouho v bytě pobývá. Pokud žalobkyně byt užívá, svědek ji vidí denně. Žalobkyně v bytě nikdy nebyla déle než týden, někdy to byly dva až tři dny, někdy čtyři až pět dnů, někdy na otočku. V zimě to bylo na kratší dobu, v létě na delší. V bytě žalobkyně tráví maximálně sedm až osm dní v měsíci. Takto to nebylo od začátku, když měla malé děti a neměla přítele v [Anonymizováno], byla v bytě pořád. Potom si našla přítele a chtěla se za ním odstěhovat, tato situace trvá asi od minulého soudu. Svědek bydlí hned pod bytem žalobkyně, dveře má ke schodišti, často bývá na dvoře se psem, proto vidí, když žalobkyně přijde, popřípadě slyší kroky z jejího bytu. Nikdo jiný v předmětném bytě nebydlí. Žalobkyně má údajně přítele v [Anonymizováno]. Děti žalobkyně v bytě více jak rok nebydlely a i před tím tam byly třeba týden o Vánocích a o prázdninách. Svědek užívá byt v domě č. p. [Anonymizováno] od roku [Anonymizováno], jeho matka darovala obci polovinu nemovitosti a dostali za to přidělený sociální byt. Příjmy ani zdravotní stav žalované nedokládali. Smlouvu mají na dobu určitou vždy na jeden rok, automaticky se prodlužuje. Od ostatních také obec nechtěla nic dokládat. Svědek je nezaměstnaný, v invalidním důchodu I. stupně, pobírá příspěvek na bydlení a příspěvek v hmotné nouzi. V bytě žije s matkou, děti nemá. V bytě žalobkyně byly problémy ohledně topení, stejně jako v bytě svědka, kde jsou i plísně. Zatím se to nevyřešilo. Svědek nevěděl, zda je na sociální byty v obci nějaký pořadník či zda aktuálně v obci někdo potřebuje sociální byt. O nájemní smlouvě svědka zastupitelstvo nerozhodovalo. - Z výpovědi svědka, [jméno FO], že [Anonymizováno] je jeho matka, žalobkyni zná pouze jako občanku obce [adresa]. Svědek vykonává práci referenta na Obecním úřadě obce [adresa]. Svědek má z okna své kanceláře rozhled do nejbližšího okolí domu č. p. [Anonymizováno]. Letos byla žalobkyně v předmětném bytě cca 2 x za měsíc, v minulých letech ani to ne. Spoluobčané se dotazují, zda tam žalobkyně bydlí a zda je byt volný. Žalobkyně většinou přijede autobusem, druhý den odjíždí. Na autobusovou zastávku má svědek přímý výhled. Děti žalobkyně svědek cca 2 roky neviděl, ačkoliv mají na dané adrese trvalý pobyt. Co se týče spotřeby energií v předmětném bytě, na konci roku 2019, když se zapisovaly stavy, byla spotřeba jenom 1-2 m vody za celý rok, a to přitom měli v bytě bydlet 3 lidé. I v roce 2020 byla spotřeba jenom pár kubíků, nízká byla i spotřeba tepla. V minulosti se snad 1 nebo 2 x stalo, že byla spotřeba nulová. Poté, co se před několika lety řešila první výpověď z nájmu, spotřeba se zvýšila a žalobkyně byla najednou v bytě vidět. Spotřeby energií v roce 2022 byly vyšší než dříve. Za působení svědka na obecním úřadě od září 2019 bylo v jednom případě zjišťováno, zda zájemce o byt splňuje podmínky dotace, jednalo se o pana [jméno FO]. Byl vypsán záměr podle kritérií obce a pan [jméno FO] byl vyzván k doložení příslušných listin. S vyřizováním mu pomáhal jeho bratr [Anonymizováno]. Obec nemá žádnou evidenci potřebných občanů pro využití sociálních bytů. Kdo je v obci potřebný ví svědek tak, že se po obci pohybuje a tuší, kdo by to mohl být. Od roku 2021 je evidována jedna žádost o sociální byt, ten člověk doposud čeká. Na využití bytu se každé zastupitelstvo ptá paní [jméno FO], svědek zasedání vždy zapisuje. Tato paní je invalidní důchodkyně, není to žadatelka o byt. Pracovní doba svědka je v pondělí a ve středu od 6:30 hodin do 16:30 hodin, v úterý a ve čtvrtek od 7:30 hodin do 15 hodin a v pátek od 7:30 hodin do 12 hodin. I po pracovní době se svědek v obci pohybuje, nesedí doma, je aktivní a vidí, co se kde děje. Od předmětného domu bydlí 600 až 700 m. [jméno FO] i pana [jméno FO] vídám několikrát denně. [jméno FO] v rámci žádosti o byt dokládal potřebné listiny, byl tam doklad o výši invalidního důchodu. Evidováno je to u žádosti o byt, v následujícím roce už se to neřešilo prostřednictvím svědka, ale paní starostky. [jméno FO] ani paní žalobkyně nic nedokládali ani nikdo jiný ne. Jiný referent než svědek na obci není, svědek pracuje i na podatelně, sám přebírá listiny, neví o tom, zda někdo dokládal sociální potřebnost. Svědek nevěděl, kde je definice potřebného občana, speciálně potřebnými občany se v obci nikdo nezabývá. Nevěděl o ničem, kdy by se na zastupitelstvu rozhodovalo o potřebných občanech. Svědek nevěděl, zda o panu [jméno FO] rozhodovalo zastupitelstvo nebo starosta obce, rozhodnutí si paní starostka píše sama, on je eviduje. Starostka by rozhodovala i o potřebnosti. Svědek nevěděl, jaké podmínky v rámci dotačního programu byly řešeny ve vztahu k žalobkyni, a to i přes to, že první výpověď z nájmu psal on. Není nikde stanoveno, jakým způsobem má být byt žalobkyně využíván. Výpověď byla dána z toho důvodu, že žalobkyně byt dlouhodobě neužívá. Po první výpovědi, kterou si žalobkyně v [Anonymizováno] ani nevyzvedla, začala žalobkyně jezdit, to trvá dosud, ale není to tak, že by v bytě bydlela. Podmínky pro užívání bytu nejsou, ale snad vyplývá z nějakého zákona, že když se byt využívá, je spotřeba vody zhruba 20 až 30 m za rok za osobu. Obec [adresa] má asi [Anonymizováno] občanů. - Z výpovědi svědkyně, [jméno FO], že žalobkyni zná pouze od vidění, starostku zná bez bližšího vztahu. Žalobkyně předmětný byt moc neužívá, věčně tam není. Byla tam den před výslechem svědkyně, před tím poslední víkend v dubnu. Poslední dva až tři roky je to to samé, žalobkyně přijede, vybere si schránku, děti tam byly snad jeden den na Vánoce. Svědkyně bydlí od narození v protějším domě. [jméno FO], který bydlí ve stejném domě jako žalobkyně, svědkyně vídá několikrát denně, venčí psa. Rovněž v domě bydlí pan [jméno FO], ten je tam kratší dobu, svědkyně ho také vídá pravidelně, někdy každý den, někdy třeba za tři dny. Svědkyně nevěděla o tom, že by nájemníci domu č. p. [Anonymizováno] museli dokládat nějaké zvláštní doklady a že by byty měly zvláštní režim. Svědkyně bývá doma každý den. Žalobkyně jezdívá taxíkem, nechává si vozit jídlo, někdy je to 2 x za měsíc, někdy ne i celý měsíc, už tak často nejezdí. [adresa] až 5 let jezdí málo. Když měl syn žalobkyně asi 3 roky, zvonila na svědkyni Maltézská pomoc, přijeli s oblečením [právnická osoba] žalobkyně a ptali se, zda tam žalobkyně ještě bydlí, že ji nemohou zastihnout. - Z výpovědi svědka, [jméno FO], že v době od prosince 2011 do roku 2018 byl starostou Obce [adresa]. Se žalobkyní jsou kamarádi, znají se asi 20 let. Se současnou starostkou obce má svědek korektní vztahy, po skončení funkce jí předal veškerou agendu, 12 let mu dělala asistentku. Svědek bydlí kousek od bytu žalobkyně, občas žalobkyni vidí v obchodě – v Kauflandu ve Šternberku - nebo na ulici. Někdy po návratu z práce vidí, že se u žalobkyně svítí. Svědek nedokázal říci, jak často žalobkyni vídá. Žalobkyně má dvě děti, kluka a holku. V době uzavírání nájemní smlouvy byl svědek starostou obce. Tehdy zkoumali, zda zájemci splňují podmínky dotace, jednalo se o maximální příjem. Všichni nájemci v době uzavírání smluv podmínky splňovali. Podmínky se zkoumaly pouze při uzavírání smluv, v rámci jejich prodlužování už se nic neověřovalo. Smlouvy byly uzavírány na dobu určitou jednoho roku s automatickým prodlužováním, pokud bylo vše v pořádku. Vedl se pořadník, kde se psali zájemci o bydlení. Ten byl již před vybudováním bytů, a rovněž po tom po celou dobu. Vedla ho asistentka obce, současná starostka. Před výstavbou bytů byli v pořadníku dva lidé, žalobkyně a paní Tiefenbachová. Třetí byt dostali po dohodě [jméno FO], když obec vykoupila jejich domek. Dostali byt jako první, mimo pořadník. Od žalobkyně svědek věděl, že dostala výpověď, divil se proč, když vše řádně platila a podmínky splňovala. Svědek v bytě žalobkyni občas viděl s dětmi, ale je to již delší dobu. Z toho, jak žalobkyni vídá, nedokáže říci, zda předmětný byt užívá a jakým způsobem, zda tam bydlí. Občas ji vidí, jak vychází ze vchodu, občas vidí, jak se tam svítí, občas žalobkyni potká. Jestli ale v bytě žalobkyně bydlí, to těžko říct. Svědek dále vypověděl, že slyšel, že starostka obce potřebuje byt žalobkyně pro svou kamarádku, proto chce žalobkyni vypovědět. V době svědkova výkonu funkce starosty se v bytech řešila plíseň ve sprchových koutech z důvodu špatných odpadů, ale ne v bytě užívaném žalobkyní. Ten byl zbudován v prostorách půdy. Pokud nájemci nahlásili nějaké závady, tehdy bylo ještě vše v záruční době, oznámilo se to firmě a během týdne až dvou se to vyřešilo. Starosta o nájmu sociálních bytů rozhodoval sám, v zastupitelstvu se o tom pouze radili, nicméně svědek se jako starosta výsledkem jednání řídil. Konečné rozhodnutí však bylo na něm. Kdyby svědek jako starosta obce věděl, že nájemce podporovaný byt neužívá, ale platil by řádně platby a měl řádnou nájemní smlouvu, neřešil by to. - Z výpovědi svědka, [jméno FO], že starostku žalované nezná, žalobkyně byla jeho přítelkyně, rozešli se asi před rokem. Vztahy mají momentálně normální, zdraví se, navštěvují se u svědka nebo ve [Anonymizováno]. Se žalobkyní udržoval vztah 5 až 6 let. Když se seznámili, bydlela v [Anonymizováno]. Potom jak kdy, někdy u svědka, když se pohádali, tak třeba v [Anonymizováno]. Tam byla někdy týden, někdy měsíc. Ani v době vztahu u svědka žalobkyně nebydlela trvale. První dva roky dům svědka nebyl obyvatelný, byl tam jen záchod, prováděla se rekonstrukce, zbudovali se ložnice, dětský pokoj a kuchyň s obývákem. Žalobkyně má syna a dceru, většinou byli u svědka. [jméno FO] prvního půl roku chodila do školy ve [Anonymizováno], potom začala chodit ve [Anonymizováno], [jméno FO] chodí do školy ve [Anonymizováno] od 1. třídy. Děti bydlely více méně u svědka, když byla žalobkyně v [Anonymizováno], staral se o ně svědek nebo jeho rodiče. Za babičku označují matku svědka. Děti žalobkyně jsou takto u svědka 4 až 5 let a jsou u něho stále, i když se se žalobkyní rozešli, a to kvůli škole. Otec dětí svědek není. Žalobkyně přijede jednou za týden nebo za dva, pobude od pátku do neděle. Jinak asi bývá v [Anonymizováno], má tam klid od dětí. V říjnu 2021 svědek a žalobkyně ještě možná měli nahodilý bližší vztah. V tu dobu bývala žalobkyně u svědka většinou na víkendy, někdy si vzala děti, odvážela je i na Vánoce. V bytě žalobkyně v [Anonymizováno] byl svědek asi dvakrát stěhovat nějaké nepotřebné věci a pak věci dětí. Žalobkyně má u svědka nějaké oblečení, věci, co se používají. Používali věci společné a něco si žalobkyně vozila. Děti žalobkyně žijí u svědka, protože to tak vyplynulo. Finančně je zajišťuje převážně svědek, žalobkyně někdy něco koupí, někdy doveze jídlo, někdy pošle menší obnos peněz. Do práce žalobkyně nechodila, měla a má zdravotní problémy, do teď má u svědka nějaké léky. O nájemní smlouvě mezi žalobkyní a žalovanou svědek nic nevěděl. Se ZŠ [adresa] spolupracují svědek i žalobkyně, na třídní schůzky chodí většinou žalobkyně, svědek tam byl dvakrát až čtyřikrát, někdy chodí spolu se žalobkyní. Na třídní schůzky svědek chodí, protože se o děti stará, žijí u něho a má je rád. Svědek nevěděl, proč ZŠ [adresa] i starosta obce uvedli, že žalobkyně ve [Anonymizováno] bydlí. Dům ve [Anonymizováno] je ve vlastnictví svědka, pouze on zde má hlášen trvalý pobyt. Pro školní rok 2023/2024 se počítá s tím, že [jméno FO] bude chodit do 4. třídy ve [Anonymizováno] a [jméno FO] do 9. třídy v [adresa]. Situace, kdy žalobkyně jezdí ke svědkovi pouze na víkendy [právnická osoba] si bere na Vánoce, trvá přibližně rok, rok a půl. Někdy s dětmi na víkend i odjede, třeba jednou za měsíc. První dva až tři roky vztahu to bylo jinak, žalobkyně trávila u svědka více času, například tři týdny, pak si na týden odjela něco vyřizovat. Ochlazování vztahu, kdy žalobkyně začala bývat více pryč, mohlo začít přibližně s covidem, lépe to svědek nedokázal časově zařadit. V době covidu se o děti starali podle toho, jak měl svědek směny. Když měly děti distanční výuku, pomáhal jim svědek, jeho matka nebo žalobkyně. [jméno FO] zabezpečuje [jméno FO] v případě, že jsou děti samy doma. - Z výpovědi žalobkyně, že před tím, než se nastěhovala do bytu ve [Anonymizováno], bydlela v azylovém domě. Dozvěděla se, že v [Anonymizováno] se budou budovat sociální byty a sociální pracovnice jí doporučila podat žádost. Žalobkyně dokládala pouze příjmy, tehdy pobírala mateřskou. Asi za jeden a půl měsíce se dozvěděla, že byt získala. Asi před pěti až šesti lety si žalobkyně našla přítele, pana [jméno FO], a jezdila za ním. Prvních čtyři až pět let bývala žalobkyně přibližně tři týdny ve [Anonymizováno] a jeden týden v [Anonymizováno]. V době covidu pobývala v [Anonymizováno] více, protože distanční výuku dětí bylo možné plnit odkudkoliv. V říjnu 2021 ještě trval stav, kdy žalobkyně bývala přibližně tři týdny ve [Anonymizováno] a týden v [Anonymizováno]. Poslední 4 roky jí však Obec znepříjemňuje život. V říjnu 2019 žalobkyně dostala první výpověď, kdyby nebylo těchto věcí, mohla vést dávno normální život s dětmi ve [Anonymizováno]. Nábytek po celou dobu zůstal v [Anonymizováno] oblečení žalobkyně převážela. Na byt v [Anonymizováno] má žalobkyně uzavřeny smlouvy s dodavateli energií. Děti se přestěhovaly do [Anonymizováno] kvůli škole, když i žalobkyně tam takto přejížděla. Žalobkyně přejížděla proto, že ona i děti mají v [Anonymizováno] stále trvalé bydliště a v době, kdy žalobkyně byla ve [Anonymizováno], zajišťovala si úřady, lékaře a podobně. Přejíždění bylo pro žalobkyni dočasné, kdyby nedostala výpověď, už by byla i s dětmi zpět ve [Anonymizováno]. Do [Anonymizováno] se po úspěšném vyřešení soudu ohledně první výpovědi z nájmu nevrátila, protože v květnu 2021 podstoupila [podezřelý výraz], po níž byla pár dní v [Anonymizováno] a poté v rámci rekonvalescence pobývala ve [Anonymizováno]. V říjnu 2021 pak žalobkyně obdržela další výpověď z nájmu. V mezidobí se snažila obvolávat i školy, ale nakonec to již nestihla zařídit [právnická osoba] zůstaly ve škole ve [Anonymizováno] a v [adresa]. Žalobkyně pobírá pouze přídavky na děti ve výši 1 900 Kč měsíčně, s veškerými výdaji jí pomáhá rodina. O invalidní ani částečný invalidní důchod žalobkyně nepožádala. Nepracuje z důvodu zdravotních potíží a kvůli tomu, že chce mít děti u sebe a bylo by to těžké skloubit. Práci se jí nepodařilo najít ani v době, kdy jsou děti ve [Anonymizováno]. Naposledy pracovala před osmi lety brigádně, neví, kdy naposledy pracovala na základě pracovní smlouvy. Děti ve [Anonymizováno] zůstaly a žalobkyně stále přejíždí. Jinak by musela dát děti do Klokánku. Žalobkyně nepobírá žádné jiné dávky, byly jí pozastaveny z důvodu tohoto řízení. Do [Anonymizováno] jezdí tak dvakrát za měsíc a potom cíleně, například na akce školy, rodičovské schůzky a podobně. Pokud starosta [Anonymizováno] a ředitelka Základní školy uvedli, že žalobkyně ve [Anonymizováno] bydlí, asi to bylo proto, že starosta žalobkyni vídá na akcích školy a různě po vesnici. Stejně tak chodí žalobkyně do školy. Trvalý pobyt má žalobkyně i děti v [Anonymizováno], do formuláře pro školu uvedla jako adresu svou i dětí [adresa] z důvodu například jednoduššího doručování korespondence. Z toho důvodu asi usuzují, že žalobkyně ve [Anonymizováno] bydlí. [adresa] jsou malá obec, mají [Anonymizováno] obyvatel. Je tam obchod, žalobkyně tam chodí nakupovat. Po první výpovědi z nájmu se žalobkyně zkoušela se žalovanou domluvit, ale bylo jí řečeno, že se má sbalit a jít. Nájem hradí žalobkyně někdy se zpožděním. Pokud je žalobkyně ve [Anonymizováno], normálně se tam pohybuje a normálně funguje. Většinou chodí nakupovat do [Anonymizováno] z důvodu lepších cen, ale jinak normálně potkává lidi, vídají ji na zastávce a podobně. Za bývalého starosty žalobkyně žádné další doklady nedokládala, ale když končil ve funkci, řekl žalobkyni, že nová starostka se bude snažit dostat ji z bytu. Koluje po obci, že paní starostka potřebuje byt pro svou známou. Žalobkyně nevěděla o tom, zda někde existuje pořadník na byty pro potřebné, na obecní tabuli nic není. Pokud u soudu zaznělo, že děti žalobkyně bývají samy doma i do pozdních nočních hodin, žalobkyně je nonstop na telefonu, ale nemůže z finančních důvodů přejíždět stále sem a tam. Není tam s nimi, protože s panem [jméno FO] už si nerozumí. Děti si k sobě vzít nemůže, s 1 800 Kč měsíčně by nevyžili. Finančně žalobkyni vypomáhají matka a sestra. S panem [jméno FO] si přestali rozumět asi rok a půl zpátky. Žalobkyně nevěděla o tom, že by se vedla veřejná evidence potřebných občanů v obci, o tom, že by byl ve vesnici někdo potřebný, kdo by měl zájem o předmětný byt, ani o tom, jaké jsou podmínky potřebnosti. Důvody potřebnosti nevěděla ani u pánů [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] pije, rozbil vchodové dveře v opilosti. Obec dveře ihned opravila. Žalobkyně sama už 3 roky žádá o opravu bytu, kdy má rozbité topení a před vstupními dveřmi plíseň. Topení není opraveno asi 2,5 roku i přes opakované žádosti. Plíseň je před vchodovými dveřmi. V únoru 2021, po prvním vyhraném soudu, obec provedla kontrolu bytu, přišla paní starostka, místostarostka a pan [jméno FO]. Plísně neodstranili, řekli, že si je má žalobkyně odstranit sama. S kontrolou žalobkyně souhlasila, bylo to ve smlouvě, myslela, že je to její povinnost. V jiných bytech kontrola neproběhla. S paní starostkou jednala žalobkyně i v době, kdy pracovala na obci jako asistentka bývalého starosty. Nikdy po žalobkyni nic nepožadovala, žalobkyně nevěděla o tom, že by vedla nějaký pořadník, který by také visel na obecní tabuli. Žalobkyně trpí dvěma chronickými onemocněními, vlivem stresu se její stav zhoršuje. Kdyby nebylo tohoto soudu, bydlela by žalobkyně v bytě ve [Anonymizováno], z příspěvku na bydlení by se uživila. Tuto dávku má však žalobkyně zablokovanou od podání žaloby, respektive od října 2021. Po prvním soudním řízení byla dávka žalobkyni vyplacena zpětně, zaplatila z ní dluhy. Bez pomoci [jméno FO] by šly děti do Klokánku, žalobkyně není schopna je uživit. Jiné dávky žalobkyně nepobírá. Žalobkyně nezná definici potřebnosti, neví, zda se uzavření její nájemní smlouvy projednávalo na zastupitelstvu. Před tím, než byl byt pronajat panu [jméno FO], byla na obecní tabuli vyvěšena listina ohledně možnosti pronájmu, jako podmínka byl uveden pouze maximální příjem. Se svědkem [jméno FO] žalobkyně žila přibližně čtyři až pět let, kdy navázali vážný vztah. Již před tím se znali a stýkali. Vztah se změnil poté, co žalobkyně obdržela první výpověď z nájmu bytu v roce 2019, kdy neměla čas řešit soukromí. Žalobkyně uvedla, že společnou domácnost s panem [jméno FO] nevedla. [jméno FO] chodila do 1. třídy ve Šternberku, od 2. do 4. třídy ve [Anonymizováno] a na druhý stupeň chodí do [adresa]. [jméno FO] chodí od 1. třídy do [Anonymizováno], nyní bude nastupovat do 4. třídy. - Z výpovědi starostky žalované obce, že žalobkyně je v předmětném bytě v nájmu od roku 2012. Už na přelomu let 2014 a 2015 jezdila do bytu pouze nahodile. Současná starostka to tehdy z pozice asistentky řešila s bývalým starostou, tomu to ale vyhovovalo, nelíbilo se to však ani zastupitelům, ani občanům. Funkci starostky paní [jméno FO] vykonává od roku 2018, hned na prvním jednání zastupitelstva byla dotazována, co s tím bude dělat, když byt není užívaný a nikdo tam nebydlí. Pokud žalobkyně uvedla, že její přejíždění do bytu trvá čtyři až pět let, je to tak, že dcera žalobkyně chodí do deváté třídy a v [Anonymizováno] absolvovala maximálně polovinu první třídy. Děti žalobkyně starostka neviděla již pět let, nebyly tam ani letos o prázdninách. Před podáním výpovědi a v době jejího podání žalobkyně v bytě bývala jeden až dva dny v rámci 14 dnů. Starostka obce má okna kanceláře směrem na dům, kde se nachází předmětný byt, vidí do jeho oken, vidí, jak se svítí nebo větrá. O předmětný byt se přihlásila další samoživitelka se dvěma dětmi, která žije v obci v jednopokojovém bytě. O byt žalobkyně má zájem, protože je větší, 2 + 1. Tento požadavek starostka eviduje od roku 2019, evidenci vede osobně, v průběhu doby se o byt zajímali další dvě osoby z jiné obce. Zda jsou splněny podmínky dotace ve smyslu příjmu vůči žalobkyni nikdy nebylo řešeno, minulý starosta to nedělal nikdy a současná starostka po svém nástupu do funkce také ne. Dotační kritéria byla prověřována pouze u pana [jméno FO], u ostatních k tomu dojde až v rámci prodlužování nájemních smluv. Nedostatečně si celou věc prostudovala, ale když v roce 2021 žádal o sociální byt pan [jméno FO], ten již veškerá potvrzení řádně dokládal, řešilo se to s jeho bratrem, který bydlí taktéž ve vesnici. Byl i řádně zveřejněn záměr na úřední desce. Starostka obce zatím nezjišťovala, zda podmínky ve smyslu dotačního titulu splňuje paní, která je zapsána v pořadníku na byt žalobkyně, protože jí zatím nemá co nabídnout. Domnívá se ale, že s ohledem na to, že se jedná o samoživitelku, by podmínky mohla splňovat. Rozhodnutí o přidělení bytu je pravomocí Rady, ale nikoliv výhradní, ve [Anonymizováno] Rada není zřízena, proto může rozhodnout sama starostka, nicméně o nájemní smlouvě pro pana [jméno FO] i o zveřejnění záměru rozhodovalo zastupitelstvo. Výpověď byla žalobkyni dána z důvodu neužívání bytu, starostka dostávala podněty od občanů i zastupitelstva. Pokud je v písemné výpovědi uveden jako důvod, že byt je třeba pro potřebné občany obce, a nyní starostka hovoří o neužívání bytu, dle jejího názoru to na sebe navazuje. K neužívání bytu dochází od roku 2014 nebo 2015, bylo to již v době první výpovědi z nájmu, respektive v době oznámení o neprodloužení nájmu. Žalobkyně rovněž na byt neoprávněně čerpá sociální dávky. Byt neužívá ani ona, ani její děti. Pro starostku je uvedený výpovědní důvod a skutečnost, že žalobkyně byt neužívá, totéž. Definice potřebného občana obce [adresa] stanovena není. Vychází se z dotačního programu, dle kterého se zkoumá průměr příjmů, resp. násobek životního minima ve vztahu k počtu osob. V obci žijí samoživitelky se dvěma i čtyřmi dětmi, které by podmínky asi splňovaly, ale zatím to nebylo řešeno, když není k dispozici volný byt. Další podmínky vyplývají například ze zveřejňovaného záměru z roku 2020, kdy byl následně byt pronajat panu [jméno FO]. V době dání výpovědi žalobkyni v roce 2021 byla kritéria potřebného občana stejná, stále vycházejí z dotačního programu, který je platný. Starostka trvá na tom, že ačkoliv je žalobkyně z hlediska dotačního programu cílová skupina, byt neužívá a nevrátila se tam po prvním soudním rozhodnutí. O výpovědi starostka obce rozhodla na základě podnětů občanů i zastupitelstva i přes to, že neužívání bytu není uvedeno jako důvod výpovědi v dotačním programu. Starostka dále vypověděla, že spotřeba vody v bytě žalobkyně je podprůměrná, žalobkyně, která měla byt užívat se dvěma dětmi, má mnohem menší spotřebu než pan [jméno FO], který v bytě bydlí s matkou. Byly i roky, kdy žalobkyně měla nulovou spotřebu vody. Další části vyúčtování se týkají společných prostor, a proto o věci nevypovídají. Běžný člověk užívá svůj byt každý den, pokud není na služební cestě nebo na dovolené. Pánové [jméno FO] a [jméno FO] své byty užívají, starostka je tam denně vídá. V bytě žalobkyně byla provedena řádně ohlášená kontrola bytu, žalobkyně byla přítomna. Starostka obce chtěla vědět, v jakém stavu je byt, když není řádně užíván a nevětrá se tam přes zimu. Ostatní byty takto nebyly kontrolovány, nebylo to potřeba. Co se týče žádosti žalobkyně ohledně topení, bylo to dvakrát, dvakrát šla starostka do bytu se řemeslníkem, žalobkyně nebyla doma. Dopředu to ohlášené nebylo, zašli tam jednou dopoledne a jednou odpoledne. Obec nevede evidenci potřebných občanů, ale pořadník na pronájem obecních bytů. [jméno FO] starostka vůči žalobkyni necítí zášť, pokud by byt řádně i s dětmi užívala, nevyhazovala by jí. Obec má k dispozici i brigádní místa, týkají se údržby obce přes léto, žalobkyně se však nikdy na brigádu neptala.
4. Z oznámení ČSSZ ze dne [datum] soud neučinil žádná ve věci podstatná zjištění.
5. Dále soud rozhodl v souladu s ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. o nepřipuštění důkazních návrhů žalované, a to výslechem svědkyně [jméno FO] a svědkyně [jméno FO]. Koncentrace řízení dle § 118b o. s. ř. byla provedena při jednání, konaném dne [datum]. K uvedeným důkazním návrhům došlo při jednání, konaném dne [datum]. Na výzvu soudu, jakým způsobem je ve vztahu k těmto důkazním návrhům prolomena koncentrace řízení, žalovaná sdělila, že potřeba učinit tyto důkazní návrhy vyvstala až na základě dokazování, provedeného po koncentraci řízení (čtené listiny a provedené výslechy svědků) a má jimi být zpochybněna věrohodnost svědka, [jméno FO], a žalobkyně. Soud v tomto směru uzavírá, že obě svědkyně mohly být žalovanou navrženy již před koncentrací řízení a bylo pouze na uvážení žalované, zda tyto důkazní návrhy učiní. K prolomení koncentrace řízení nepostačuje fakt, že účastník včas neuvedl důkaz pouze proto, že jej v tu chvíli nepovažoval za pro věc významný. K problematice navrhování důkazů až po koncentraci řízení se opakovaně ve svých rozhodnutích vyjadřuje Nejvyšší soud, například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1890/2018 ze dne 6. 6. 2018, dle kterého skutečnostmi a důkazy, jimiž účastník hodlá zpochybnit věrohodnost provedených důkazů, se rozumí pouze případy, kdy účastník pomocí tvrzení a prostřednictvím důkazů prokáže takové skutečnosti, které mohou mít samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi vliv na hodnocení soudem provedeného důkazního prostředku z hlediska jeho věrohodnosti (jde např. o prokázání toho, že svědek vypovídal o věci pod vlivem návodu nebo výhrůžky, že listina je falzifikátem, že znalec byl při podání posudku ovlivněn úplatkem, apod.). Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů však naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení navrhne důkazy, jejichž pomocí lze skutkový stav zjistit jinak, než vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo; navržením takových důkazů účastník nezpochybňuje věrohodnost provedených důkazních prostředků, ale v rozporu se zásadou koncentrace řízení se domáhá, aby jejich pomocí byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2009 sp. zn. 30 Cdo 2310/2007 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2012 sp. zn. 22 Cdo 2520/2011). Nemožností uvést bez své viny včas důkazy se pak rozumí nemožnost označit tyto důkazy včas soudu. Nejde tu o případy, kdy účastník neuvedl důkaz včas proto, že jej nepokládal za pro věc významný (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.10.2009 sp. zn. 29 Cdo 3234/2009).
6. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva na byt č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] [adresa]. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na jeden rok od [datum] do [datum]. Výpovědní lhůta z nájmu byla sjednána na dobu tří měsíců. Výpovědní lhůta začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Během této doby jsou jak pronajímatel, tak nájemce povinni plnit podmínky této smlouvy. Pokud nebude výpověď nájemní smlouvy ze strany pronajímatele podána písemně nejpozději 3 měsíce před skončením nájemní smlouvy, doba nájmu se automaticky prodlužuje o jeden rok za stejných podmínek. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka]/m, celková výše nájemného a záloh na úhrady spojené s užíváním bytu je uvedena ve výpočtovém listu, který je nedílnou součástí nájemní smlouvy. Splatnost nájemného a záloh na úhrady za služby byla ujednána vždy do 25. dne daného měsíce. Dle výpočtového listu, platného od [datum], bylo nájemné sjednáno ve výši [částka] za metr čtvereční, celkem [částka]. Nájemné za zařizovací předměty činí [částka] měsíčně. Platby za služby spojené s užíváním bytu pak činí [částka] měsíčně. Jako spolubydlící osoby jsou uvedeny [jméno FO] a [jméno FO]. Žalovaná vypověděla žalobkyni tuto nájemní smlouvu s výpovědní dobou tří měsíců, počínající prvním dnem následujícího po měsíci, ve kterém bude tato výpověď doručena, kdy žalovaná již nemá zájem na opětovném prodloužení nájemního vztahu. Důvodem výpovědi je potřeba využití tohoto obecního bytu pro potřebné občany obce [adresa]. Jako výlučný vlastník předmětné bytové jednotky má obec [adresa] plné právo tak učinit, a to jak na základě příslušných zákonných ustanovení, tak i dle předmětné nájemní smlouvy. Odevzdáním bytu nájem končí, a to však nejpozději uplynutím výpovědní lhůty v trvání třech měsíců, počínajících prvním dnem následujícího kalendářního měsíce, ve kterém byla výpověď doručena. Výpověď obsahuje poučení žalobkyně o jejím právu podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne, kdy byla výpověď doručena, a dále o právu vznést proti výpovědi námitky. Výpověď byla žalobkyni doručena [datum]. Podání výpovědi vzalo na vědomí Zastupitelstvo obce [adresa] na svém zasedání dne [datum]. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně poslala přípisem ze dne [datum] námitky vůči předmětné výpovědi z nájmu s tím, že k výpovědi žalovaná neměla žádný zákonný podklad, výpovědní důvod není podřaditelný pod ust. § 2288 občanského zákoníku, nadto je diskriminační a jsou přinejmenším pochybná kritéria k tomu, aby nájemce mohl být považován za „potřebného občana“. Žalobkyně je matkou samoživitelkou, pečuje o dvě nezletilé děti, které nemají v rodném listě uvedeného otce. Sama hradí veškeré náklady svých dětí. Žalobkyně i její děti mají v obci [adresa] trvalé bydliště. Žalobkyně nemá žádné příjmy z pracovního poměru či z dohod konaných mimo pracovní poměr. Náklady spojené s bydlením hradí s pomocí rodiny a známých. Z důvodu péče o děti je pro žalobkyni obtížné najít si zaměstnání. Žalobkyně byt řádně užívá, nájemné řádně hradí. Je tedy zřejmé, že žalobkyně je právě tím občanem obce [adresa], který nezbytně nutně potřebuje pomoc obce v podobě bydlení v obecním bytě. Výpověď z nájmu bytu žalobkyně považuje za neplatnou, když se zakládá na nezákonném důvodu.
7. Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo dne [datum] o poskytnutí dotace žalované na projekt „[Anonymizováno] byt“ v počtu tří v hodnotě [částka], přičemž příjemce je mimo jiné povinen dodržovat veškeré podmínky vyplývající ze znění textu podprogramu „Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2011“. Tento text stanovuje podmínky pro poskytování státních dotací na výstavbu a pořízení nájemních bytů určených k sociálnímu bydlení. Cílem podpory je vznik podporovaných bytů na území České republiky sloužících k poskytování sociálního bydlení pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace – věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života (dále jen „cílová skupina“). Při nakládání s dotací a s podporovanými byty je příjemce dotace povinen mimo jiné dodržovat veškeré podmínky vyplývající ze znění textu podprogramu. Příjemce dotace neprovede změnu užívání podporovaného bytu k jiným účelům než k bydlení a podporovaný byt bude užíván právem nájmu osobami z cílové skupiny po dobu 20 let ode dne, kdy byla stavba dotovaného bytu dokončena a schopna užívání, nebo v případě pořízení bytu ode dne zápisu vkladu do katastru nemovitostí. Nájemné za 1 m podlahové plochy podporovaného bytu nesmí překročit limit 54,40 Kč. Cílem vzniku vstupního bytu je zajištění sociálního bydlení pro osoby z cílové skupiny tak, aby jim byl umožněn přístup k nájemnímu bydlení. Cílovou skupinou je A) osoba v nepříznivé sociální situaci, která prokáže, že její průměrný čistý měsíční příjem v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 0,6násobek průměrné měsíční mzdy. Pokud budou užívat vstupní byt i další osoby, doloží osoba, s níž má být uzavřena nájemní smlouva, že měsíční průměr součtu čistých příjmů všech členů domácnosti za období 12 kalendářních měsíců před uzavřením smlouvy nepřesáhl v případě domácnosti se 3 členy 0,9násobek průměrné měsíční mzdy. Cílovou skupinou je pak za B) osoba, která kromě nízkých příjmů podle odstavce A) doloží, že a) doposud žila nebo žije v sociálně vyloučené romské lokalitě, nebo b) její rodině hrozí nebo již bylo provedeno odebrání dítěte do ústavní výchovy z důvodu nevyhovujícího bydlení nebo z důvodu jeho ztráty, nebo c) žije v jiné tíživé sociální situaci (např. ukončuje nebo ukončila výkon trestu, dosáhla plnoletosti a opouští ústavní výchovné zařízení nebo náhradní rodinnou péči, opouští ústav sociální péče v rámci transformace sociálních zařízení, ukončila resocializační program a opouští azylový dům nebo dům na půl cesty, má statut uprchlíka a je účastníkem Státního integračního programu. Příjemce dotace uzavře nájemní smlouvu ke vstupnímu bytu pouze na dobu určitou, nejdéle však na 2 roky, s možností jejího opakovaného prodloužení podle konkrétní situace nájemce, kterou posuzuje příjemce dotace. Nájemní smlouva může být prodloužena pouze v případě, že nájemce splňuje podmínky podle části VIII. Bod 2 odst. A) a části VII písm. n) tohoto podprogramu. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o nájmu dokládala své příjmy, jiné podmínky nebyly zkoumány. Při prodlužování nájemní smlouvy již žalobkyně nic nedokládala.
8. Žalobkyni byla žalovanou dána výpověď z nájmu předmětného bytu již [datum]. Proti této výpovědi podala žalobkyně žalobu k Okresnímu soudu v Olomouci, vedenou pod sp. zn. [spisová značka]. Důvodem výpovědi bylo dlouhodobé neužívání bytu. Rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [právnická osoba]. [Anonymizováno], bylo určeno, že uvedená výpověď z nájmu není oprávněná, kdy právní jednání žalované bylo posouzeno jako výpověď z nájmu bytu, tato však splňuje pouze podmínku, že je písemná a doručená nájemci. Ve výpovědi chybí poučení nájemníka o možnosti podat proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem a poučení o lhůtě, ve které může nájemce své právo u soudu uplatnit. Absence této poučovací povinnosti tak má za následek absolutní neplatnost výpovědi. Dne [datum] pak žalovaná potvrdila žalobkyni, že nájemní smlouva na byt č. [hodnota] v domě [adresa], uzavřená dne [datum], je automaticky prodloužena ve smyslu předmětných ustanovení smlouvy do [datum]. Žalobkyně potvrzení osobně převzala dne [datum]. Žalobkyně, byť nepravidelně a někdy se zpožděním, hradí nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu.
9. Žalobkyně nejméně po dobu posledních čtyř až pěti let předmětný byt trvale neužívá, její děti tam nebydlí minimálně po tutéž dobu, kdy žijí u bývalého přítele matky, [jméno FO], ve [Anonymizováno]. Žalobkyně v době před podáním výpovědi z nájmu bytu a v době jejího podání do bytu přicházela pouze občas, zdržela se krátce. Do bytu se natrvalo nevrátila ani poté, co byla úspěšná v řízení o neoprávněnosti první výpovědi z nájmu, kterou obdržela od žalované v říjnu 2019. Děti žalobkyně bydlí stále ve [Anonymizováno] u pana [jméno FO]. [jméno FO] navštěvuje od září 2020 Základní školu [adresa], [jméno FO] [Anonymizováno] navštěvuje od [datum] Základní školu [adresa]. Se školami spolupracuje žalobkyně, dochází na třídní schůzky i akce školy. Trvalé bydliště mají děti na adrese [adresa], nicméně faktické bydliště mají hlášené na adrese [adresa], kde žije pan [jméno FO].
10. Žalovaná vyúčtovala žalobkyni dne [datum] zálohy při nájemném za rok 2020, kdy žalobkyně zaplatila zálohy v celkové výši 27 482 Kč a přeplatek v tomto roce činí 13 409 Kč. Konkrétně za stočné byla žalobkyni vyúčtována částka 1 140,70 Kč, za teplo částka 7 373 Kč a za vodné částka 1 067,94 Kč při spotřebě 34 m. Dne 28. 4. 2022 vyúčtovala žalovaná žalobkyni služby při nájemném za rok 2021, kdy celkem žalobkyně zaplatila zálohy ve výši 27 660 Kč, přeplatek činil 16 383 Kč. Konkrétně za stočné byla žalobkyni vyúčtována částka 778,60 Kč, za teplo částka 5 082,86 Kč a za vodné částka 680,40 Kč při spotřebě 34 m. Žalobkyně spotřebovala spolu s dalšími dvěma osobami v roce 2017 1 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 80 m vody a 81 m vody), v roce 2018 0 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 82 m vody), v roce 2019 6 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 77 m vody a 60 m vody), v roce 2020 34 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 80 m vody a 38 m vody), v roce 2021 20 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 80 m vody a 37 m vody), v roce 2022 26 m vody (v dalších dvou bytech, obývaných vždy dvěma osobami, to za stejné období bylo 55 m vody a 76 m vody).
11. Žalobkyně pobírala dávky státní sociální podpory, a to přídavky na dítě na nezletilou dceru [jméno FO] ve výši 770 Kč měsíčně a na nezletilého syna [jméno FO] ve výši 770 Kč měsíčně. V době od [datum] do [datum] byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, byla sankčně vyřazena pro nedostavení se na Úřad práce ve stanoveném termínu. Dne [datum] byla žalobkyně do evidence uchazečů o zaměstnání opětovně zařazena. Podporu v nezaměstnanosti nepobírala. Žalobkyně je nemajetná, nevlastní nemovitou věc ani není evidována jako vlastník či provozovatel motorového vozidla. Žalobkyni byl přiznán příspěvek na bydlení v měsíční výši 1 884 Kč v době od [datum] do [datum] a příspěvek na bydlení v měsíční výši 1 812 Kč v době od [datum] do [datum], jako společně posuzované osoby jsou uvedeny [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum]. Řízení o dávku státní sociální podpory, příspěvku na bydlení, pro žalobkyni bylo přerušeno do doby rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, nejdéle však do [datum]. Rozhodnuto bylo z podnětu žalobkyně.
12. Při zasedání Zastupitelstva obce [adresa], konaného dne [datum], vzalo Zastupitelstvo na vědomí uvolnění bytu č. [hodnota] v [Anonymizováno] na č. p. [Anonymizováno] a zveřejnění informace o možném pronájmu obecního bytu od [datum]. [právnická osoba] s usnesením Zastupitelstva obce [adresa]-[Anonymizováno] ze dne [datum] Obec oznámila záměr na pronájem bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] [adresa]. V oznámení je uvedena specifikace bytu a dále podmínky pronájmu s tím, že se jedná o vstupní byt k zajištění sociálního bydlení pro osoby z cílové skupiny, kterými jsou osoby v nepříznivé sociální situaci a která prokáže výši příjmů v souladu s textem Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2011. Termín pronájmu je uveden od [datum]. Dne [datum] Zastupitelstvo schválilo pronájem bytu č. [hodnota] v obecním domě č. p. [Anonymizováno] [adresa] panu [jméno FO].
13. Dle § 2286 občanského zákoníku výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.
14. Dle § 2290 občanského zákoníku nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.
15. Dle § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.
16. Soud na shora zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je nedůvodná.
17. Soud v první řadě posuzoval, zda žalobkyně podala žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi včas, tedy v zákonné dvouměsíční lhůtě ode dne doručení výpovědi z nájmu bytu v souladu s ust. § 2290 občanského zákoníku. Výpověď byla žalobkyni doručena dne [datum], žaloba byla podána dne [datum] a tedy včas.
18. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva na byt č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] [adresa]. Dle čl. III. byla nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou na jeden rok od [datum] do [datum]. Výpovědní lhůta z nájmu byla sjednána na dobu tří měsíců. Výpovědní lhůta začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Během této doby jsou jak pronajímatel, tak nájemce povinni plnit podmínky této smlouvy. Pokud nebude výpověď nájemní smlouvy ze strany pronajímatele podána písemně nejpozději 3 měsíce před skončením nájemní smlouvy, doba nájmu se automaticky prodlužuje o jeden rok za stejných podmínek. Nájemní smlouva byla takto opakovaně prodlužována až do roku 2021, kdy žalovaná dala žalobkyni výpověď z nájmu. Sama žalovaná na počátku řízení namítala, že právním jednáním, označeným jako Výpověď z nájmu bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] [adresa] – sdělení o neprodloužení nájemní smlouvy, zamýšlela sdělit žalobkyni, že nájemní smlouva se neprodlužuje, nikoliv její výpověď. S ohledem na skutečnost, že označené právní jednání obsahuje veškeré náležitosti výpovědi z nájmu bytu, je zde uveden výpovědní důvod, výpovědní doba, žalobkyně byla poučena o možnosti podat v zákonné lhůtě námitky proti výpovědi a dále návrh k soudu, aby přezkoumal oprávněnost výpovědi z nájmu, soud toto právní jednání považuje za výpověď z nájmu bytu. V této souvislosti pak soud dále konstatuje, že výpověď je písemná a má veškeré zákonem požadované náležitosti, je souladná s ustanoveními nájemní smlouvy (kdy byla žalobkyni dána nejpozději 3 měsíce před skončením nájemní smlouvy uplynutím doby) a byla doručena nájemkyni – žalobkyni.
19. Soud se tedy dále k námitkám žalobkyně zabýval výpovědním důvodem. Ve výpovědi z nájmu bytu je doslovně uvedeno, že „důvodem výpovědi je potřeba využití tohoto obecního bytu pro potřebné občany obce [adresa]“. Po poučení dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalovaná uvedla, že žalobkyně ke dni podání výpovědi z nájmu nesplňovala podmínky dotačního programu, když se v bytě dlouhodobě nezdržuje a nesplňuje tak podmínky poskytnuté dotace. Tento výpovědní důvod lze podřadit toliko pod ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku a posoudit jej jako jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. Nepotřebnost žalobkyně ve spojení s předmětným sociálním bytem pak žalovaná dovozuje ze skutečnosti, že žalobkyně byt dlouhodobě neužívá. Obecně povinnost užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou vyplývající z § 2255 odst. 1 o. z. ve světle souhrnu všech práv a povinností upravených v občanském zákoníku nelze vykládat jako povinnost nájemce uspokojovat svou bytovou potřebu jen v tomto bytě, tedy užívat jej „osobně“; povinnost užívat byt řádně znamená zejména, že nájemce o byt řádně pečuje a plní si i své další povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy či zákonné úpravy - platí nájemné a úhradu za služby, nenarušuje soužití v domě, dodržuje domovní řád, provádí drobné opravy, předchází škodám, na případné vady v bytě upozorňuje pronajímatele, neužívá byt v rozporu se sjednaným účelem, bez souhlasu pronajímatele v něm neprovádí změny atd., přitom odpovídá za to, že povinnosti vyplývající z nájmu neporušují ani osoby, které v bytě bydlí s jeho souhlasem. Lze proto uzavřít, že skutečnost, že nájemce byt neužívá, není sama o sobě porušením jeho povinností, a proto neužíváním bytu nemůže být naplněn výpovědní důvod podle § 2288 odst. 1 písm. a) a § 2291 o. z. Jen v mimořádných případech, kdy by předmětem nájmu byl např. sociální či jiný obdobný byt pronajímaný za nestandardně zvýhodněných podmínek určených jen pro určité skupiny obyvatel a pronajímatel by nebyl schopen uspokojit všechny zájemce splňující podmínky pro nájem takovéhoto bytu a současně by nájemce byt neužíval, mohlo by být neužívání bytu ve spojení s těmito mimořádnými okolnostmi důvodem pro vypovězení nájmu podle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. Neužívání bytu samo o sobě není výpovědním důvodem, a to ani podle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2021 sp. zn. 26 Cdo 761/2021).
20. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda lze projednávanou situaci považovat za natolik mimořádnou, kdy ve spojení s touto situací by mohlo být neužívání bytu žalobkyní posouzeno jako výpovědní důvod dle ust. § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že předmětný byt je bytem tzv. sociálním, kdy byl vybudován z finančních prostředků, získaných z dotačního programu na projekt Vstupní byt. Cílem podpory byl vznik podporovaných bytů na území České republiky sloužících k poskytování sociálního bydlení pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace – věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života (dále jen „cílová skupina“). Cílem vzniku vstupního bytu je zajištění sociálního bydlení pro osoby z cílové skupiny tak, aby jim byl umožněn přístup k nájemnímu bydlení. Cílovou skupinou je A) osoba v nepříznivé sociální situaci, která prokáže, že její průměrný čistý měsíční příjem v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl v podmínkách dotačního programu stanovené příjmy, za B) pak osoba, která kromě nízkých příjmů podle odstavce A) doloží, že a) doposud žila nebo žije v sociálně vyloučené romské lokalitě, nebo b) její rodině hrozí nebo již bylo provedeno odebrání dítěte do ústavní výchovy z důvodu nevyhovujícího bydlení nebo z důvodu jeho ztráty, nebo c) žije v jiné tíživé sociální situaci (např. ukončuje nebo ukončila výkon trestu, dosáhla plnoletosti a opouští ústavní výchovné zařízení nebo náhradní rodinnou péči, opouští ústav sociální péče v rámci transformace sociálních zařízení, ukončila resocializační program a opouští azylový dům nebo dům na půl cesty, má statut uprchlíka a je účastníkem Státního integračního programu. V případě, že by žalobkyně takovýto byt neužívala a zároveň existoval další zájemce o tento byt, výpovědní důvod dle ust. § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku by tak mohl být naplněn (k tomu srov. již shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2021 sp. zn. 26 Cdo 761/2021).
21. Ačkoliv to žalobkyně popírala, má soud po provedeném řízení za prokázané, že žalobkyně předmětný byt v době podání výpovědi z nájmu a před touto výpovědí řádně neužívala. Tato skutečnost vyplývá z výpovědí všech svědků, z výpovědi starostky žalované a konečně i z výpovědi samotné žalobkyně. Svědek [jméno FO], soused žalobkyně, uvedl, že žalobkyni v předmětném bytě vídá jednou až dvakrát měsíčně, objevuje se tam vždy krátce, spíše se tam nezdržuje. Děti žalobkyně svědek neviděl už přes rok. Žalobkyně jezdí do [Anonymizováno]. Pokud by žalobkyně byt užívala, museli by se v rámci společného schodiště určitě potkávat, věděl by, že tam žalobkyně bydlí, vše se tam rozléhá. Svědek [jméno FO], rovněž soused žalobkyně, vypověděl, že žalobkyně v předmětném bytě nebydlí, zdržuje se tam dvakrát až třikrát za měsíc, je různé, jak dlouho v bytě pobývá. Pokud žalobkyně byt užívá, svědek ji vidí denně. Žalobkyně v bytě nikdy nebyla déle než týden, někdy to bylo na dva až tři dny, někdy na čtyři až pět dnů, někdy na otočku. V bytě žalobkyně tráví maximálně sedm až osm dní v měsíci. Takto to nebylo od začátku, když měla malé děti a neměla přítele v [Anonymizováno], byla v bytě pořád. Děti žalobkyně v bytě více jak rok nebydlely a i před tím tam byly třeba týden o Vánocích a o prázdninách. Svědek [jméno FO], referent obce, vypověděl, že letos byla žalobkyně v předmětném bytě cca dvakrát za měsíc, v minulých letech ani to ne. Děti žalobkyně svědek dva roky neviděl. Co se týče spotřeby energií v bytě, na konci roku 2019 byla spotřeba vody jenom 1 až 2 m za celý rok. I v roce 2020 byla spotřeba jenom pár kubíků, nízká byla i spotřeba tepla. Svědkyně [jméno FO], která bydlí v protějším domě, vypověděla, že žalobkyně předmětný byt moc neužívá, věčně tam není. Byla tam den před výslechem svědkyně a před tím poslední víkend v dubnu. Poslední dva až tři roky je to to samé, žalobkyně přijede, vybere si schránku, děti tam byly snad jeden den na Vánoce. Žalobkyně jezdí málo posledních čtyři až pět let. Svědek [Anonymizováno] uvedl, že bydlí kousek od bytu žalobkyně a občas ji vídá. Svědek [jméno FO] mimo jiné vypověděl, že se žalobkyní udržoval pět až šest let vztah, žalobkyně někdy byla u svědka, někdy ve [Anonymizováno]. Zpočátku trávila žalobkyně u svědka víc času, například tři týdny, pak si na týden odjela něco vyřizovat. Poslední přibližně rok jezdí žalobkyně ke svědkovi pouze na víkendy. Děti žalobkyně přitom u svědka bydlí a chodí v obci a okolí do školy. Dcera [jméno FO] chodila prvního půl roku do školy ve [Anonymizováno], potom začala chodit ve [Anonymizováno] (bydliště svědka), syn [jméno FO] chodí ve [Anonymizováno] od první třídy. Ve školním roce 2023/2024 nastupuje [jméno FO] do čtvrté třídy ve [Anonymizováno], [jméno FO] do deváté třídy v [adresa]. O děti se stará svědek a jeho rodiče. Starostka žalované uvedla, že už na přelomu let 2014 a 2015 jezdila žalobkyně do bytu pouze nahodile. Dcera žalobkyně absolvovala v [Anonymizováno] maximálně polovinu první třídy, nyní chodí do deváté třídy. Děti žalobkyně starostka neviděla již pět let. Před podáním výpovědi a v době jejího podání žalobkyně v bytě bývala jeden až dva dny v rámci 14 dnů. Byt neužívá ani žalobkyně, ani její děti. Spotřeba vody v bytě je podprůměrná. Žalobkyně se do bytu nevrátila ani poté, co uspěla v předchozím soudním sporu o neoprávněnost výpovědi z nájmu. Sama žalobkyně pak mimo jiné vypověděla, že před pěti až šesti lety si našla přítele, pana [jméno FO]. Prvních čtyři až pět let bývala žalobkyně přibližně tři týdny ve [Anonymizováno] a týden v [Anonymizováno]. Tento stav trval ještě v říjnu 2021. Děti se přestěhovaly do [Anonymizováno] kvůli škole, když i žalobkyně tam takto přejížděla. Žalobkyně přejížděla proto, že ona i děti mají v [Anonymizováno] stále trvalé bydliště a v době, kdy žalobkyně byla ve [Anonymizováno], zajišťovala si úřady, lékaře a podobně. Po úspěšném vyřešení soudu ohledně první výpovědi z nájmu se do [Anonymizováno] nevrátila, protože v květnu 2021 podstoupila operaci a byla v rámci rekonvalescence ve [Anonymizováno]. Kdyby nebylo tohoto soudu, bydlela by žalobkyně v bytě v [Anonymizováno]. S panem [jméno FO] si přestali rozumět až rok a půl zpátky (tedy až po podání projednávané výpovědi z nájmu bytu). Všechny slyšené osoby tak vypovídaly v podstatě shodně, a to včetně samotné žalobkyně. Tvrzení o neužívání bytu žalobkyní pak podporují i další provedené důkazy, a to nízká spotřeba vody, sdělení ředitelky Základní školy a mateřské školy [adresa], která sdělila, že syn žalobkyně školu navštěvuje od září 2020, kontaktní adresa a současné bydliště je na adrese [adresa], kde bydlí s matkou, jejím přítelem, [jméno FO], a sestrou [jméno FO]. Rovněž starosta Obce [adresa] sdělil soudu, že žalobkyně od roku 2015 nebo 2016 fakticky trvale žije na adrese [adresa]. Soud tedy uzavírá, že v době před podáním posuzované výpovědi z nájmu bytu a v době jejího doručení žalobkyni žalobkyně předmětný byt neužívala k trvalému bydlení, kdy žila u svého přítele, svědka [jméno FO], stejně jako její dvě nezletilé děti, a do [Anonymizováno] jezdila pouze vyřizovat úřední záležitosti a lékaře, když zde měla a stále má evidováno trvalé bydliště (což vypověděla přímo žalobkyně). Do bytu ve [Anonymizováno] se nevrátila ani poté, co vyhrála první soudní spor ohledně předchozí výpovědi z nájmu (opět vypověděla přímo žalobkyně). Žalobkyni tak nelze považovat za potřebnou ve smyslu dotačního programu, když bytová potřeba její a jejich dětí je i přes nízké příjmy žalobkyně zajištěna jiným způsobem. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná obec eviduje již od roku 2019 zájemce o byt žalobkyně (prokázáno výpovědí svědka [jméno FO] a žalované).
22. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že byly prokázány takové mimořádné okolnosti, které odůvodňují výpověď z nájmu bytu z důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku pro neužívání bytu nájemcem, když se jedná o tzv. sociální byt, žalobkyně (a ani její děti) byt dlouhodobě neužívá a je evidován další zájemce o tento byt, a žaloba žalobkyně tak byla zamítnuta.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 150 o. s. ř., když žalovaná byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalobkyně tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalované tvoří odměna advokáta dle ust. § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 18 750 Kč za 12 úkonů po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 25. 10. 2022, 3. 1. 2023, 18. 4. 2023, účast u jednání dne [datum], [datum] od 8.30 hod. do 11. 20 hod., [datum] od 8.00 hod. do 12.11 hod., [datum] od 12.00 hod. do 14.40 hod.) a za 1 úkon po 750 Kč (účast u vyhlášení rozsudku dne [datum]), náhrada hotových výdajů ve výši 3 900 Kč za 13 úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud při stanovení tarifní hodnoty pro výpočet odměny advokáta postupoval dle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když v řízení o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu se za tarifní hodnotu pro určení mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby považuje částka 10 000 Kč. V řízení o neoprávněnosti výpovědi totiž nejde o určení její neplatnosti jako právního jednání, ale o přezkoumání, zda je výpověď oprávněná (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 345/2021 ze dne 15. 4. 2021). Náklady řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad ve výši 4 756,50 Kč, neboť právní zástupce žalované je plátcem DPH. Žalobkyně by tedy byla povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení celkovou částku 27 406,50 Kč. Soud však postupoval v souladu s § 150 o. s. ř., dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Za důvody hodné zvláštního zřetele se považují zejména majetkové, sociální, osobní a další poměry účastníků řízení (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 17). V případě rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba přihlížet ke všem okolnostem věci, které mohou mít vliv na stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení, jež účastník vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Je třeba vážit, zda tu neexistují další rozhodující okolnosti mající podstatný vliv na přiznání či nepřiznání náhrady účelně vynaložených nákladů. V rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 727/2000 Ústavní soud ČR uvedl, že podle ustanovení § 150 o. s. ř. soud může výjimečně, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, náhradu nákladů zcela nebo z části nepřiznat. Úvaha soudu o tom, zda se jedná o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 6. 2. 2007, sp. zn. II. ÚS 828/06 současně dovodil, že požadavek vyplývající z postulátu fair procesu lze vztáhnout na jakékoliv rozhodování, jímž jsou dotčena subjektivní práva a povinnosti účastníků řízení. Tento požadavek je proto třeba uplatnit též na rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení, které je integrální součástí soudního řízení jako celku. Byť v daném případě by žalovaná měla právo na náhradu nákladů řízení, soud postupoval ve smyslu shora citovaného ustanovení § 150 o. s. ř a rozhodl tak, že žalované náhrada nákladů řízení přiznává ve výši 10 % z celkové částky nákladů řízení. Žalobkyně byla rozhodnutím Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 90 %, a usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byla žalobkyni ustanovena právní zástupkyně s tím, že stát platí náklady zastoupení v rozsahu 90 %. Majetkové poměry žalobkyně byly v rámci těchto rozhodnutí zkoumány, tato byla nemajetná, nezaměstnaná a pobírala pouze příspěvky na děti a na bydlení. V době rozhodování ve věci pak byly majetkové poměry žalobkyně beze změny, je nezaměstnaná, s finančními závazky jí pomáhá rodina, pobírá příspěvek na děti, příspěvek na bydlení jí byl pozastaven z důvodu tohoto řízení. Tyto skutečnosti odůvodňují nezbytnost postupu ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., rozhodnutí soudu koresponduje s předchozími rozhodnutími ohledně osvobození žalobkyně od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce, přičemž z obsahu spisu nevyplývá, že by se toto rozhodnutí dotklo nepřiměřeně tvrdým způsobem majetkových poměrů žalované, která je nadto subjektem veřejné správy. Soud proto ve výroku II. uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 10 % z celkových nákladů řízení, tedy částku 2 740,70 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalované (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).
24. O náhradě nákladů řízení státu ve výroku III. rozsudku pak bylo rozhodnuto dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu představují část soudního poplatku (90 %) ve výši 1 800 Kč, který měla platit žalobkyně z uplatněného nároku, a dále část nákladů na ustanovení právního zástupce žalobkyni (90 %). V řízení byla úspěšná žalovaná, žalobkyně by tak měla povinnost nahradit státu náklady, které platil. Žalobkyně však byla rozhodnutím Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 90 %, a usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byla žalobkyni ustanovena právní zástupkyně s tím, že stát platí náklady zastoupení v rozsahu 90 %, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.