23 C 327/2021-64

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 70 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % úroku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 2700 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se ve své žalobě podané zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení pojistného plnění z pojistné události [číslo] která se žalobkyni stala dne [datum] a při které došlo k totální škodě na pojištěném motorovém vozidle [anonymizováno 8 slov] [číslo] [příjmení]: [anonymizováno] Cena obvyklá pojištěného motorového vozidla před pojistnou událostí byla 120 000 Kč Cena takzvaných zbytků, tj. obvyklá cena poškozeného motorového vozidla po pojistné události byla 50 000 Kč. Následkem pojistné události vznikla žalobkyni škoda ve výši rozdílu mezi obvyklou cenou platnou bezprostředně před poškozením a celku vozidla po poškození (cenou zbytků), tj. vznikla jí škoda ve výši 70 000 Kč (Výše škody na motorovém vozidle byla zjištěna posudkem soudního znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] [anonymizováno] [rok]) Žalovaná po ukončení šetření pojistné události odmítla žalobkyni výplatu pojistného plnění s argumentem výluky z pojistného plnění v případě pozitivní dechové zkoušky na alkohol s odkazem na relaci policie. Žalobkyni byl řidičský průkaz dne [datum] vrácen, neboť nebylo zjištěno, že by žalobkyně řídila pod vlivem alkoholu. Přestupkové jednání spočívající v tom, že se žalobkyně nezdržela požití alkoholického nápoje po dobu, kdy to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požila alkoholický nápoj, bylo pravomocně zastaveno dle ustanovení § 86 odst. 1 písm. a zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť přestupkové jednání se nestalo nebo není přestupkem. Z výše uvedeného vyplývá, že důvody žalované pro odmítnutí výplaty pojistného plnění neexistují a žalovaná měla povinnost plnit. Žalobkyně žalovanou v rámci předžalobní výzvy dle § 142 a o.s.ř. dne [datum] vyzvala k výplatě pojistného plnění ve výši 70 000 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala. Žalovaná k žalovanému nároku uvedla, že žalobkyně měla havarijně pojištěno vozidlo na základě pojistné smlouvy [číslo] ve znění všeobecných pojistných podmínek označených jako [anonymizováno] [rok]. Po provedeném šetření žalovaná na základě nahlášení škodní události ze dne [datum] přistoupila k šetření za účelem zjistit, zda se v daném případě jedná o událost pojistnou ve smyslu sjednané pojistné smlouvy ve znění [anonymizováno] [spisová značka] a. Žalobkyni pak po splnění kritérií v pojistné smlouvě uvedených náleží na základě označené škodní události nárok na výplatu pojistného plnění. Po provedeném šetření žalovaná uzavřela, že se sjednané pojištění s odkazem na sjednanou pojistnou smlouvu ve znění všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel na žalobkyní popsanou škodní událost nevztahuje, když ze žalovanou zjištěného skutkového stavu a zejména s odkazem na zjištěné jednání žalobkyně bezprostředně po škodní události, došlo k naplnění výluky obsažené ve Všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění vozidel ([anonymizováno] [rok], článek [anonymizováno] písm. [anonymizováno]). Žalovaná v rámci svého šetření z dokumentu nazvaného relace o dopravní nehodě evidované Policií ČR zjistila, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin na silnici č. [spisová značka] řidička [celé jméno žalobkyně] řídila motorové vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno 5 slov] [číslo] ve směru od [územní celek] směrem k obci [obec], kdy se plně nevěnovala řízení a najela s vozidlem na zpevněnou krajnici vpravo ve směru své jízdy a následkem toho vjela s vozidlem do travnatého příkopu, při tomto poškodila směrový sloupek a strom. Následně z místa dopravní nehody odešla, na místě ponechala vozidlo. Hlídkou policie byla kontaktována v místě svého bydliště, kdy byla vyzvána k provedení dechové zkoušky, před kterou byla poučena, že pět minut před započetím měření nesmí jíst, pít a kouřit. Při provedení první dechové zkoušky řidička [celé jméno žalobkyně] uvedla, že po dopravní nehodě vypila 0,4 decilitru šumivého vína, v [údaj o čase] hod. byla policejním orgánem provedena přístrojem [příjmení] první dechová zkouška [číslo] s pozitivním výsledkem a to 0,43 promile alkoholu v dechu. V [údaj o čase] hodin byla policejním orgánem provedena druhá dechová zkouška [číslo] která byla taktéž s pozitivním výsledkem a to 0,42 promile alkoholu v dechu. Následně byla řidička vyzvána policejním orgánem k odběru biologického materiálu, kdy toto žalobkyně odmítla s tím, že se necítí dobře. [ulice] závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledání zjištěna ani uplatněna. Odtah vozidla si řidička [celé jméno žalobkyně] zajistila. Paní [celé jméno žalobkyně] (řidičce) byl policejním orgánem na místě zadržen [číslo řidič. oprávnění]. Na základě výše popsaného jednání nebylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně řídila pod vlivem alkoholu, avšak jejím jednáním po dopravní nehodě, kdy žalobkyně jako řidička vozidla opustila místo nehody a nezdržela se požití alkoholu, došlo bez pochyby k naplnění sjednané výluky z pojištění, obsažené ve všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění vozidel ([anonymizováno] [rok]), kterým se pojistná smlouva [číslo] řídí. Výluka z pojištění, na základě které byla škodní událost uzavřena bez výplaty pojistného plnění je následující: článek [spisová značka] obecné výluky z pojištění odstavec 2„ pojištění se nevztahuje na škody: d) vzniklé při řízení vozidla osobou po požití nebo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní léky nebo léku, označeného zákazem řídit vozidlo, nebo pod vlivem návykových látek nebo přípravků takovou látku obsahujících; stejně bude posuzováno, nepodrobí-li se řidič vozidla zjištění, zda není alkoholem či výše uvedenými látkami ovlivněn, nebo požil-li alkohol či výše uvedené látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo výše uvedenou látku. Co do uplatnění sjednané výluky ze strany žalované pak žalovaná v tomto směru poukazuje na zásadu smluvní autonomie, kdy je zásadně ponecháno na uvážení rozhodnutí samotných subjektů smlouvy, zda vůbec a s kým smlouvy uzavřou, jaký bude jejich obsah, forma, mimo jiné i jaký typ smlouvy subjekty pro konkrétní případ zvolí (nález Ústavního soudu ČR ze dne 3.1. 2000 spisová zn. IV US 387/99, nález Ústavního soudu ČR ze dne 14.4. 2005 spisová zn. I US 625/03, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.5. 2008 spisová značka 29 Odo 434/2006). Tento princip se vztahuje na pojistný právní vztah, mezi konkrétními účastníky. Jednou ze smluvních zásad je též zásada možnosti stanovit si, na jaká jednání a případně objektivní skutečnosti se sjednané pojištění nevztahuje a to formou tzv. výluk. Účastníci dotčeného smluvního vztahu si v článku označeném jako článek 22 Obecné výluky z pojištění odstavec 2 zcela jednoznačně stanovili, na které typy škod se sjednané pojištění nevztahuje. Ve světle žalovanou shora uváděných argumentů je pak pro prokázání nároku žalobkyně zcela irelevantní skutečnost, že související přestupkové řízení bylo v souvislosti s podezřením, že žalobkyně požila před jízdou dne [datum] alkohol a že žalobkyni byl řidičský průkaz následně, dne [datum] [stát. instituce] [anonymizováno] vrácen, neboť nebylo dostatečně prokázáno, že by žalobkyně řídila pod vlivem alkoholu. Žalovaná o závěrech svého šetření žalobkyni, resp. jejího právního zástupce informovala dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum]. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Žalobkyně ve své replice k vyjádření žalované uvedla, že mezi způsobením dopravní nehody žalobkyní v [údaj o čase] hodin a výzvou policisty, resp. provedením pozitivní dechové zkoušky na alkohol v 22:55 hod. před spaním obviněné uplynul čas zhruba 4,4 hodiny, což je srovnatelné s případem řešeným Nejvyšším správním soudem 9 As 62/2016-34, kde šlo o časový interval cca 3 a půl hodiny. Z těchto důvodů žalobkyně nenaplnila skutkovou podstatu přestupku spočívající v přerušení § 47 odst. 2 písm. b zákona o silničním provozu, spočívající v nezdržení se požití alkoholického nápoje po dobu, kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požila alkoholický nápoj. Řízení o přestupku žalobkyně, spočívající v tom, že se dne [datum] v době mezi [anonymizováno] hodinou a [údaj o čase] hodin nezdržela požití alkoholického nápoje po dobu, kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požila alkoholický nápoj, byla dne [datum] zastaveno, neboť tento přestupek se nestal, nebo není trestným činem, rozhodnutí je v právní moci. Ze stejných důvodů také nemůže dle žalobkyně žalovaná úspěšně uplatnit výluku z pojistného plnění, přičemž znění výluky z pojištění v článku 22 odstavec 2 všeobecných pojistných podmínek odpovídá popisu definovaného přestupku v § 47 odstavec 2 písmeno b zákona o silničním provozu. Dle názoru žalobkyně, v právním státě není přípustné, aby pozitivní dechová zkouška cca čtyři hodiny od nehody byla považována za přestupek nezdržení se požití alkoholického nápoje po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy osoba požila alkoholický nápoj (právě z důvodu přetržení časové souvislosti) a zároveň aby žalovaná pojišťovna považovala pozitivní dechovou zkoušku 4 hodiny od nehody za naplnění výluky z pojistného plnění z důvodu nezdržení se požití alkoholického nápoje po nehodě a po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy osoba požila alkoholické nápoje, když evidentně tento případ (výluka z pojistného plnění) kopíruje definici přestupkového jednání dle ustanovení § 47 odst. 2 písmeno b zákona o silničním provozu. Pokud nastala pojistná událost, což je v daném případě nesporné, měl by být i výpočet pojistného plnění zcela srozumitelný a jednoznačný. Pokud orgán státní správy dospěl k závěru, že požití alkoholu cca čtyři hodiny po dopravní nehodě nepředstavuje závadové jednání přestupku, to je nezdržení se požití alkoholických nápojů po dobu, kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy osoba požila alkoholický nápoj, není možné se dovolávat výluky z pojištění, požije-li alkohol po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj. Žalobkyně ve své replice uvedla, že dne [datum] kolem [údaj o čase] hod. způsobila dopravní nehodu a dle jejího názoru tedy pojistnou událost a že dne [datum] v [údaj o čase] hodin, resp. [údaj o čase] hodin byla provedena dechová zkouška přístrojem [příjmení] s pozitivním výsledkem 0,43, resp. 0,42 promile alkoholu v dechu. Následnou výzvu k odběru biologického materiálu žalobkyně odmítla. Žalobkyně je toho názoru, že jelikož nenaplnila skutkovou podstatu přestupku, spočívající v porušení § 47 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu, pak ze stejných důvodů také nemůže žalovaná úspěšně uplatnit výluku z pojistného plnění, přičemž znění výluky z pojištění ([anonymizováno] [rok] v čl. 22 odst.2) odpovídá popisu definovaného přestupku § 47 odst. 2 písmeno b zákona o silničním provozu. Žalobkyně ohledně předestřené argumentace přednesené na podporu jejího nároku na výplatu pojistného plnění uzavřela, že pokud orgán státní správy dospěl k závěru, že požití alkoholu cca 4 hodiny po dopravní nehodě nepředstavuje závadové jednání přestupku, tj. nezdržení se požití alkoholického nápoje po dobu, kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy osoba požila alkoholický nápoj, není možné se ze strany žalované dovolávat výluky z pojištění z důvodu, že pokud řidič požije alkohol po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj. Žalobkyně na podporu svého tvrzení odkázala na rozhodovací praxi Městského soudu v Praze a související judikaturu.

5. Žalovaná ve smyslu žalobkyní tvrzených doplňujících skutečností odkázala na svou dosavadní procesní obranu, kdy pouze připomněla, že žalovaná na základě nahlášení škodní události ze dne [datum] přistoupila k šetření za účelem zjistit, zda se v daném případě jedná o událost pojistnou, kdy uzavřela, že se sjednané pojištění s odkazem na sjednanou pojistnou smlouvu ve znění všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel na žalobkyní popsanou škodní událost nevztahuje, když ze žalovanou zjištěného skutkového stavu s odkazem na zjištěné jednání žalobkyně bezprostředně po škodní události, došlo k naplnění výluky obsažené ve všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění vozidel, článek [číslo] písmeno d.) Z šetření žalované vyplynulo, že žalobkyně řídila motorové vozidlo [značka automobilu], plně se nevěnovala řízení a najela s vozidlem na nezpevněnou krajnici ve směru jízdy, poškodila směrový sloupek a strom. Následně z místa dopravní nehody odešla, na místě ponechala vozidlo. Hlídkou policie byla kontaktována v místě svého bydliště, byla vyzvána k provedení dechové zkoušky, před provedením první dechové zkoušky žalobkyně uvedla, že po dopravní nehodě vypila 0,4 deci šumivého vína. V [údaj o čase] hod byla policejním orgánem provedena přístrojem [příjmení] první dechová zkouška [číslo] s pozitivním výsledkem a to 0,43 promile alkoholu v dechu. V [údaj o čase] hodin byla policejním orgánem provedena druhá dechová zkouška [číslo] s pozitivním výsledkem 0,42 promile alkoholu v dechu. Následně byla žalobkyně jako řidička poškozeného vozidla vyzvána k odběru biologického materiálu, kdy toto žalobkyně odmítla. Pokud žalobkyně v rámci doplněných žalobních tvrzení argumentovala, že neporušila platnou právní úpravu, týkající se řízení pod vlivem alkoholu, resp. zdržení se jeho požití po dobu, kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požila alkoholický nápoj, pak žalobkyně takto předestírá argumentaci, která nepřípustně směšuje veřejné a soukromé právo. Žalovaný zdůraznil, že vztah mezi žalobkyní a žalovanou se řídí shora označenou pojistnou smlouvou, kdy s ohledem na sjednaný smluvní vztah mezi označenými stranami je potřeba nahlížet prizmatem práva soukromého, nikoli práva veřejného, tak jak to dosud činí žalobkyně. [příjmení] vzniklé ve veřejném právu jsou řešeny ve správním soudnictví dle s.ř.s. 63 a dle části páté o.s.ř. 64 v případě, že ve věci rozhodoval jiný orgán. Na základě výše uvedené argumentace nelze přisvědčit žalobkyni, že text obecné výluky ze sjednaného pojištění článek [spisová značka] odstavec 2, který zní:„ pojištění se nevztahuje na škody: d) vzniklé při řízení vozidla osobou po požití nebo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku, označeného zákazem řídit vozidlo, nebo pod vlivem návykových látek nebo přípravků takovou látku obsahujících, stejně bude posuzováno, nepodrobí-li se řidič vozidla zjištění, zda není alkoholem či výše uvedenými látkami ovlivněn, nebo požije-li alkohol či výše uvedené látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo výše uvedenou látkou. Žalobkyně uvedla, že dané ustanovení všeobecných pojistných podmínek kopíruje znění platné právní úpravy, týkající se posouzení této problematiky, kdy pokud nebyla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku, jehož skutková podstata se textově ztotožňuje s obsahem sjednané výluky, pak nelze ze strany žalované v daném případě citovanou výluku uplatnit. Žalovaná opět zdůraznila, že je ponecháno zásadně na uvážení a rozhodnutí samotných subjektů, zda vůbec a s kým pojistnou smlouvu uzavřou a jaký bude její obsah. Škodná událost nesmí být způsobena pod vlivem alkoholu, respektive pojistné podmínky zcela explicitně deklarují oprávněnost užití výše citované výluky v případě, že se řidič vozidla nepodrobí zjištění, zda není alkoholem či výše uvedenými látkami ovlivněn, nebo požije-li alkohol či výše uvedené látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo výše uvedenou látku. Žalovaná má za to, že žalovaná řidička se tak svým jednáním po dopravní nehodě vzdala hodnověrného důkazu, který by vyvrátil pozitivní výsledek dechové zkoušky relativním způsobem, tj. žalobkyně se tak ocitla v důkazní nouzi. Při jednání dne [datum] právní zástupce žalovaného odkázal na všeobecné pojistné podmínky, má za to, že smyslem těchto všeobecných pojistných podmínek, jak již podrobně uváděl, bylo zaměřit se na to, aby se eliminovaly situace, kdy řidič požije alkohol a snaží se odejít z místa nehody, to je smyslem pojistných podmínek. Je nutno rozlišovat veřejné právo, soukromé právo, pojistné podmínky, tedy řeší tyto situace, existuje již ustálená judikatura. Nesouhlasí s tvrzením žalobce, že lze takto striktně uvádět, do kdy by bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo po jízdě, nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo výše uvedenou látku, že tato doba má být ohraničena konkrétním počtem hodin, v daném případě to bylo odhadem 3 hodiny a 25 minut. V tuto dobu žalobkyně očekávala, že bude kontaktována policií, chovala se nezpůsobně tím, že požila alkohol, měla možnost i odběru krve, nejen pouze dechovou zkoušku, z odběru krve by bylo zjištěno, kdy požila alkohol a zda to bylo během jízdy nebo po jízdě. Právní zástupce žalobkyně navrhl, že účastnický výslech žalobkyně odmítá. K tomu právní zástupce žalované trval na tom, že výslech žalobkyně je klíčový důkaz, když není objasněno, kdy žalobkyně požila alkohol, zda to bylo až po dopravní nehodě, nebo při řízení, nebo před řízením motorového vozidla. Žalobkyně je v důkazní nouzi, když vlastně neprokázala, kdy požila alkohol, jaký to byl typ alkoholu, kolik ho požila, kdy ho požila, toto by měla prokázat.

6. Mezi účastníky nebylo sporu ohledně skutkového děje souvisejícího s pojistnou událostí, tak jak je popsán v žalobě. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav následující skutečnosti: Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] zjistil, že zadavatelem je poškozená [celé jméno žalobkyně], účel posudku likvidace škodní události, zadání - ocenění vozidla před a po poškození, posouzení nákladů a opravy a náhrady výše způsobené majetkové újmy škody osobního vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [příjmení] [příjmení], technickoekonomická expertní kancelář, znalec [jméno] [příjmení], ke znaleckému posudku jsou připojeny fotografie, fotolisty, znalecký posudek je opatřen razítkem znalce a znaleckou doložkou, je ze dne [datum]. Znalec došel k závěru, že následkem poškození předmětného osobního automobilu vzniklého poškozením při škodní události dne [datum], vznikla na vozidle celková majetková újma, která je v daném případě vyjádřena rozdílem obvyklé obecné ceny vozidla platné bezprostředně před poškozením 120 000 Kč a celku vozidla po poškození cena zbytků COB2 = 50 000 Kč platná v době poškození při škodní události dne [datum] a celková výše škody činí 70 000 Kč. Stanovenou výši majetkové újmy lze považovat za obvyklou technicky a ekonomicky přijatelnou a odvozenou z průzkumu trhu obecných cen vozidel v daném místě a čase a znalcem stanovená výše majetkové újmy by měla odpovídat výši pojistného plnění – to je důkaz [číslo] Zápis o poškození odpovídá tomu, že prohlídka byla provedena [datum] v 11hodin a z tohoto zápisu soud zjišťuje, jaké byly díly na výměnu a jaké práce byly potřeba provést Z usnesení o zastavení přestupkového řízení ze dne [datum] vyplývá, že se zastavuje řízení, neboť se přestupek podle § 86 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky nestal nebo není přestupkem. V odůvodnění je uvedeno, že hlídka policie provedla u obviněné orientační dechovou zkoušku v čase [údaj o čase] hodin, ze šetření události nevyplynul přesný čas, kdy měla obviněná vozidlo řídit. Tato uvedla čas dopravní nehody kolem [anonymizováno] hodin. Doba mezi dechovou zkouškou, resp. požitím alkoholu obviněnou a časem předmětné dopravní nehody je cca 3 hodiny, nelze tedy s jistotou konstatovat, že v tomto časovém odstupu výzva směřovala vůči obviněné jako řidičce V informaci o vyřízení škodné události z [datum], kde tedy žalovaná uvádí, že dle relace policie byla u řidičky [celé jméno žalobkyně] provedena dechová zkouška na alkohol s pozitivním výsledkem a dle Všeobecných pojistných podmínek havarijního pojištění je řízení vozidla osobou pod vlivem alkoholu nebo osobou, která se po dopravní nehodě nezdržela požití alkoholických nápojů, a to až do doby provedení dechové zkoušky ve výlukách z pojištění. Žalovaná tímto zdůvodnila, že odmítla a proč neplní Z dokladu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyplývá, že předmětné vozidlo bylo pojištěno u žalované, jedná se o havarijní pojistku a doplňkové pojištění Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel, soud zjistil příslušná ustanovení, na které je odkazováno viz. článek [spisová značka] obecné výluky z pojištění odstavec 2„ pojištění se nevztahuje na škody: d) vzniklé při řízení vozidla osobou po požití nebo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní léky nebo léku, označeného zákazem řídit vozidlo, nebo pod vlivem návykových látek nebo přípravků takovou látku obsahujících; stejně bude posuzováno, nepodrobí-li se řidič vozidla zjištění, zda není alkoholem či výše uvedenými látkami ovlivněn, nebo požil-li alkohol či výše uvedené látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo výše uvedenou látku. Z detailu relace o dopravní nehodě vyplývá průběh a vylíčení nehody ze dne [datum] v [anonymizována dvě slova] hod. Z výzvy dle § 142a vyplývá, že je ze dne [číslo] [rok] a byla podána na poštu též dne [číslo] 2021 jak vyplývá z podacího lístku, který byl předložen s výzvou. Z odpovědi na předžalobní výzvu z [anonymizováno] [rok], předžalobní výzva byla doručena žalované a ten na ni reagoval zamítavě. Ze spisu [číslo jednací], resp. Informace o dopravní nehodě pro pojišťovnu, z [anonymizováno] [rok] vyplývá, že je zde uveden datum nehody [anonymizováno] [rok], čas nehody [číslo] a příčina nehody způsob jízdy, jsou zde účastníci nehody, dechová zkouška byla provedena ve [číslo] s tím, že bylo naměřeno [číslo] promile a v [údaj o čase] hod. [číslo] promile alkoholu. V potvrzení o zadržení řidičského průkazu, se výslovně uvádí: [celé jméno žalobkyně], řidič vlastník vozidla [anonymizována dvě slova], reg.z. [číslo], se podrobila dechové zkoušce přístrojem dräger, která byla pozitivní, celkově naměřeno 0,43 g na kilogram alkoholu, u prvního měření číslo měření [číslo] a 0,42 g na kilogram alkoholu, u druhého měření čísla [číslo] odběr vzorku po výzvě odmítnut, místo kontroly silnic třetí třídy [číslo] v kilometru 1,786 v katastru [územní celek], souřadnice GPS, kontrola provedena dne [datum] v 19: 30 hod., technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledána, zjištěna ani uplatněna.

7. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Soud má za to, že žalovaná v rámci likvidace škodní události postupovala relevantním způsobem, když odkázala na článek 22 nazvaný obecné výluky z pojištění Všeobecných pojistných podmínek, týkajících se dotčené pojistné smlouvy, odstavec 2, kdy podle tohoto odstavce 2 písmeno b se pojištění nevztahuje na škody uvedené pod písmenem d, kde se uvádí:„ nepodrobí-li se řidič vozidla zjištění, zda není alkoholem či výše uvedenými látkami ovlivněn nebo požil-li alkohol či výše uvedené látky po nehodě po dobu, do kdy by bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaná po dopravní nehodě odešla, opustila vozidlo a opustila i místo dopravní nehody a v pozdních večerních hodinách po návštěvě Policie ČR pak po podrobení se dechové zkoušce na požití alkoholu, kdy bylo touto zkouškou naměřeno poprvé 0,44 promile alkoholu a podruhé 0,42 promile alkoholu, poté se odmítla podrobit odběru krve. Žalobkyně po dopravní nehodě opuštěním vozidla znemožnila objektivní zjištění, zda alkohol požila nebo nikoliv a následným jednáním, kdy vlastně se podrobila sice dechové zkoušce, při které jí byl prokázán alkohol v krvi, ale neumožnila policistům následné objektivní zjištění odběrem krve, ze kterého by bylo patrno, zda alkohol požila před jízdou, během jízdy, nebo po jízdě. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzené škody, soud má za to, že žalobkyně znemožnila žalovanému zjistit objektivní skutečnosti a že je naplněna výluka uvedená v odstavci 2 písmeno d všeobecných pojistných podmínek. Soud má za to, že byly naplněny výluky podle článku 22 Všeobecných pojistných podmínek, jedná se o soukromo-právní vztah, kdy žalovaná má právo si stanovit svoje podmínky, za kterých bude plnit. Žalobkyně znemožnila objektivní zjištění přítomnosti alkoholu, resp. zjištění, kdy alkohol požila. Nezdržela se po dobu nutnou nebo potřebnou pro případné následné zjištění, zda v době nehody byla pod vlivem alkoholu či nikoliv a dále i to, že následně odmítla objektivní zjištění z krve, znemožnila vypracovat znalecký posudek a svým chováním, když od nehody odešla, bez toho, že by byla zraněna. Tímto jednáním znemožnila objektivní zjištění, zda v době nehody byla pod vlivem alkoholu nebo omamných látek. Žalobkyně opustila místo nehody, kdyby toto neučinila, mohlo být zjištěno na místě, zda způsobila nehodu pod vlivem alkoholu, nehodu ani nenahlásila. Všemi těmito kroky naplnila obsah obecných výluk v článku 22 odstavec 2 písmeno d.

7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2758 občanského zákoníku odstavec 1, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Dle § 2774 odstavec 1 pojistné podmínky, vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel [anonymizováno] [rok] článku 22 odstavec 2 písmeno d se stanoví, že„ pojištění se nevztahuje na škody vzniklé při řízení vozidla osobou po požití nebo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit vozidlo nebo pod vlivem návykových látek nebo přípravku takovou látku obsahujícího; stejně bude posuzováno, nepodrobí-li se řidič vozidla zjištění, zda není alkoholem či výše uvedenými látkami ovlivněn nebo požije-li alkohol či výše uvedené látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo výše uvedenou látku. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně se svým jednáním po dopravní nehodě vzdala hodnověrného důkazu, který by vyvrátil pozitivní výsledek dechové zkoušky. Žalobkyně po dopravní nehodě opuštěním vozidla znemožnila objektivní zjištění, zda alkohol požila nebo nikoliv a následným jednáním, kdy vlastně se podrobila sice dechové zkoušce, při které jí byl prokázán alkohol v krvi, ale neumožnila policistům následné objektivní zjištění odběrem krve, ze kterého by bylo patrno, zda alkohol požila před jízdou, během jízdy, nebo po jízdě. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzené škody, soud má za to, že žalobkyně znemožnila žalovanému zjistit objektivní skutečnosti a že je naplněna výluka uvedená v odstavci 2 písmeno d všeobecných pojistných podmínek. Soud má za to, že byly naplněny výluky podle článku 22 Všeobecných pojistných podmínek. Jedná se o soukromo-právní vztah, kdy žalovaná má právo si stanovit svoje podmínky, za kterých bude plnit. Žalobkyně znemožnila objektivní zjištění přítomnosti alkoholu, resp. zjištění, kdy alkohol požila. Nezdržela se po dobu nutnou nebo potřebnou pro případné následné zjištění, zda v době nehody byla pod vlivem alkoholu či nikoliv a dále i to, že následně odmítla objektivní zjištění z krve, znemožnila vypracovat znalecký posudek. Svým chováním, když od nehody odešla, bez toho, že by byla zraněna, znemožnila objektivní zjištění, zda v době nehody byla pod vlivem alkoholu nebo omamných látek. Žalobkyně opustila místo nehody, kdyby toto neučinila, mohlo být zjištěno na místě, zda způsobila nehodu pod vlivem alkoholu. [příjmení] ani nenahlásila. Všemi těmito kroky naplnila obsah obecných výluk v článku 22 odstavec 2 písmeno d) a soud ze všech výše uvedených důvodů proto žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1, kdy plně úspěšnému žalovanému přiznal podle ustanovení § 151 o.s.ř. odst. 3 náklady řízení v podobě devíti paušálních úkonů po 300 Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušálních náhrad pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení (příprava na jednání dne [datum], účast na jednání přes soudem dne [datum], příprava na jednání [datum], účast na jednání před soudem [datum], příprava na jednání dne [datum], účast na jednání před soudem [datum], písemné vyjádření žalované ze dne [datum], písemné vyjádření žalované ze dne [datum], písemné vyjádření žalované ze dne [datum]), celkem 2 700 Kč.

Poučení