23 C 39/2016

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Holubovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [IČO] sídlem [adresa] zastoupeného advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti dalšího účastníka řízení: 1) [účastník řízení] [země], [anonymizováno], [IČO] sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupeného advokátem [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], [titul]. sídlem [adresa] 2) [účastník řízení], [anonymizováno 7 slov] [IČO] sídlem [adresa] adresa pro doručení: [účastník řízení] [anonymizováno 6 slov], [účastník řízení] [anonymizováno] [obec] [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [obec] o žalobě proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] [spisová značka], [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, aby mu jako oprávněné osobě byl vydán – pozemek – a to část [parcelní číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], dříve zapsaný v kn. vl. [číslo] jako pozemek parc. č. [písmeno] [číslo], a to včetně jeho součástí a veškerých věcí movitých, a aby rozsudkem soudu bylo v uvedeném rozsahu nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] [spisová značka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit dalšímu účastníku řízení [účastník řízení] [země] [anonymizováno] náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce dalšího účastníka [titul] [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul], advokáta se sídlem [adresa].

III. Řízení proti [účastník řízení] [anonymizováno 8 slov] se zastavuje. IV. [účastník řízení] [anonymizováno 8 slov] nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce žalobou včas podanou dne [datum] se domáhal vydání rozsudku, podle kterého mělo být nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] [spisová značka]. Žalobce požadoval, aby mu jako oprávněné osobě byla vydána část pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení]. Dále žádal, aby předmětná část tohoto pozemku mu byla vydána včetně součástí a příslušenství a veškerých věcí movitých, které s nimi funkčně souvisely nebo souvisejí. Podle uvedeného správního rozhodnutí správní orgán rozhodl dne [datum] tak, že se žalobci nevydává pozemek p. č. PK [číslo] lesní plocha sloučená do p. č. KN [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení]. Podle žalobce správní orgán rozhodl na základě neúplných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení věci. Tímto postupem byla práva žalobce dotčena, a to zejména právo na nápravu majetkové křivdy založené tzv. legitimním očekáváním a zákonem o majetkovém vyrovnání. Podle názoru žalobce správní orgán řádně neaplikoval správní řád, neopatřil si nezbytné podklady pro vydání rozhodnutí a nemohl tak zjistit stav věci. Nevypořádal se s důkazy, které žalobce na podporu svých tvrzení navrhl a předložil a spokojil se se zcela formálním závěrem učiněným zřejmě na základě několika izolovaných listin, aniž by věc posoudil v nezbytných souvislostech. Rozhodnutí správního orgánu trpí přepjatým formalismem, když ze skutečnosti, že žalobci nesvědčí formálně poslední vklad vlastnického práva učiněný před začátkem tzv. rozhodného období, tedy před 25. únorem 1948, správní orgán dovodil, že žalobci nesvědčí v rozhodném období vlastnické právo. Správní orgán se nevypořádal s navrženými důkazy a argumentací žalobce, a to zejména v souvislosti s dekretem prezidenta republiky číslo 5/ 1945 Sb. Zároveň lze z odůvodnění rozhodnutí dovodit, že žalobce nepožádal po druhé světové válce o vrácení majetku, který mu byl za nacistické okupace protiprávně konfiskován. Správní orgán se vůbec nevypořádal se žádostmi velmistra [jméno] [příjmení] o vrácení majetku, které toliko zmiňuje a ani se související argumentací žalobce. Související skutečnosti a argumentaci, která vyvrací nesprávné závěry správního orgánu, shrnul žalobce tak, že napadené rozhodnutí jde svými úvahami proti účelu restitučních předpisů vydávaných po roce [rok] a zejména proti účelu zákona o církevních restitucích, jehož cílem je zmírnění majetkových křivd způsobených registrovaným církvím a náboženským společnostem v rozhodném období. Rozhodnutí také neodpovídá obecně platným zásadám vedení důkazního řízení a hodnocení důkazů, který jsou závazné, jak pro řízení soudní, tak pro řízení správní. Skutečnost, že se správní orgán vůbec nevypořádal s tvrzeními žalobce a s navrženými důkazy a dovolává se ve svém rozhodnutí pouze výpisu z Pozemkového katastru a desek zemských a části korespondence z období vrcholného útlaku církví ze strany státu, má znaky svévolného postupu správního orgánu, který je nepřípustný. Žalobce konstatoval, že předmětná nemovitost byla dříve zapsaná jako vlastnictví [název subjektu] [jméno] [příjmení], tedy jako vlastnictví žalobce, v zemských deskách moravských (brněnských) ve vložce [číslo] pro k. ú. [obec]. Žalobce byl následně v důsledku nacistické okupace Československa rozpuštěn výnosem (dekretem) Říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti – komisaře k udržení klidu pro organizace ze dne [datum], [spisová značka] [značka automobilu] a jeho majetek byl zkonfiskován Velkoněmeckou říši. K rozpuštění žalobce a konfiskaci jeho majetku nepochybně došlo z důvodu politické perzekuce pro jeho podporu Československé republiky. Několik příslušníků žalobce navíc zahynulo v koncentračních táborech, další byli internováni. Po nacistické konfiskaci byla nemovitost přepsána ze Zemských desek brněnských do pozemkové knihy pro [katastrální uzemí], do knihovní vložky [číslo] zapsána na třetí subjekty, zejména organizace Velkoněmecké říše, které spolu s velkoněmeckou říši zanikly. Žalobce dále poukázal, že byl přijat dekret prezidenta č. 5/ 1945 Sb., odkázal na ust. § 1 tohoto Dekretu s tím, že v jeho světle je třeba pohlížet na výnos Říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti o rozpuštění a konfiskaci majetku žalobce a na něj navazující převody jako na neplatné. Statutární orgán žalobce, velmistr [jméno] [příjmení], se ještě v průběhu roku [rok] domáhal vrácení majetku žalobce. U nemovitosti zřejmě došlo k převzetí postupem podle zákona č. 46/ 1948 o nové pozemkové reformě, a to bez vyplacení náhrady. Dokládá to skutečnost, že nemovitost byla zařazena do seznamu B, který byl pořízen v rámci aplikace zákona č. 46/48 Sb. Jako vlastník zde byla pravidelně uváděna katolická církev, z doložených knihovních vložek však zcela jasně plyne, že vlastníkem byl žalobce. Poznámka v záhlaví knihovní vložky [číslo] v pozemkové knize pro [katastrální uzemí] odkazuje dále ke konfiskaci podle dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. Z připojeného čísla listiny č. d. 1231/50 vyplývá, že poznámka byla zapsána teprve začátkem padesátých let. Odkaz na konfiskaci však podle žalobce není na místě, neboť konfiskace podle dekretu číslo 12/ 1945 Sb. nikdy pravomocně neproběhla, ani proběhnout nemohla. Žalobce v žádném případě nesplňoval kritéria osob, na které se dekret číslo 12/45 Sb. uplatňoval a navíc ke konfiskaci majetku podle uvedeného dekretu mohlo dojít pouze na základě řádného konfiskačního řízení, ke kterému v případě žalobce nikdy nedošlo. Nadto se v případě žalobce jednalo o tzv. církevní jmění, které jako jmění veřejnoprávní korporace konfiskaci podléhat nemohlo. Pokud jde o dekret číslo 12/ 1945 Sb., pak vzhledem k tomu, že žalobce byl nacisty rozpuštěn, je logicky zcela vyloučena možnost, že by jeho správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům. Nadto je třeba uvést, že podle § 3 dekretu číslo 12/1945 Sb. rozhodoval Zemský národní výbor příslušný podle místa, kde se nemovitost, která měla být konfiskována, nacházela, na návrh příslušného Okresního národního výboru o tom, kdo má být v souladu s dekretem číslo 12/45 Sb. považován za zrádce a nepřítele Československé republiky. Pochybné případy byl Zemský národní výbor povinen automaticky předložit ministerstvu zemědělství. K tomuto v případě žalobce nikdy nedošlo. Místo toho došlo za přispění ministerstva zemědělství výnosem Moravskoslezského zemského národního výboru, expozitura v [část obce], k prohlášení žalobce za zrádce a nepřítele Československé republiky, a to údajně podle dekretu 12/ 1945 Sb. V návaznosti na to byly v několika okresech vydány konfiskační vyhlášky, proti kterým podal žalobce prostřednictvím svého někdejšího na právního zástupce [titul] [jméno] [příjmení] odvolání. Lze však jednoznačně konstatovat, že zmíněné vyhlášky byly vydány v rozporu s platnými československými předpisy zejména s vládním než nařízením [číslo]. Současně je třeba uvést, že vzhledem ke skutečnosti, že tyto vyhlášky byly napadeny odvoláním, nemohly nikdy ani nabýt právní moci, proto je třeba na ně hledět, jako by vůbec nebyly podány. V okrese [obec] ([obec]), kam spadalo k. ú. [obec], nebyla na majetek žalobce vydána žádná konfiskační vyhláška. Ministerstvo zemědělství i přes četné intervence a odpor dalších ministerstev a v rozporu s usnesením vlády přistoupilo dne [datum] k faktickému převzetí rozsáhlých, zejména lesních pozemků a souvisejících hospodářských nemovitostí žalobce. Učinilo tak na základě rozhodnutí o převzetí ze dne [datum]. Převzata přitom byla zřejmě i předmětná nemovitost, ač k tomu neexistoval žádný právní důvod. Výše zmíněné akty ministerstva zemědělství byly předmětem řízení vedeného ke stížnosti žalobce a národní správy jeho statků u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. [číslo] O dané věci Nejvyšší správní soud rozhodl nálezem ze dne [datum], resp. ve změněném složení senátu dne [datum]. Uvedeným nálezem byla obě výše naříkané rozhodnutí zrušena, protože "žalovaný úřad nebyl oprávněn přikročiti ještě k provádění konfiskace tohoto majetku„. Nález byl připraven k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a byl také zapsán do knihy protokolů Nejvyššího správního soudu dne [datum].

2. Další účastník řízení [účastník řízení] [anonymizována dvě slova] se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. V obsáhlých vyjádřeních poukázal, že žalobce předmětný pozemek vlastnil do doby, než byl zkonfiskován Velkoněmeckou říší, přičemž žalobce byl výnosem Říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti [spisová značka] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] rozpuštěn. Svá tvrzení o tom, k rozpuštění Řádu a ke konfiskaci jeho majetku došlo z důvodu politické persekuce pro podporu Čsl. Republiky, neprokázal. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu je ustálená v závěrech, že nejednalo-li se o majetek, který může být vrácen podle § 24 Dekretu č. 5/1945 Sb., bylo možné se navrácení majetku domáhat toliko postupem podle zák. č. 128/46 Sb., což však žalobce ani jeho předchůdce neučinil. Žalobce netvrdí ani neprokazuje, že po skončení války byl žalobce či jeho právní předchůdce evidován jako vlastník pozemku. Pokud žalobce tvrdí, že k obnovení vlastnického práva žalobce na základě Dekretu č. 5/45 Sb. došlo tím, že statutární orgán žalobce, velmistr [jméno] [příjmení] se ještě v průběhu roku [rok] domáhal vrácení majetku, když se obrátil na orgány veřejné správy, vládu i ministerstvo školství a osvěty a informoval prezidenta, pak namítal, že velmistr se nedomáhal vrácení majetku postupem dle zák. č. 128/46 Sb. Majetek, jehož vydání se žalobce domáhá, není majetkem, na který by dopadal Dekret č. 5/45 Sb. Žádosti statutárního zástupce Řádu jsou pro posouzení otázky obnovení vlastnického práva žalobce po skončení války irelevantní. Osoby, které nebyly v osobní působnosti Dekretu č. 5/45 Sb., se mohly domáhat obnovení vlastnického práva ve tříleté promlčecí lhůtě od účinnosti zákona. Další účastník ve svých vyjádřeních namítal nedostatek věcné aktivní legitimace žalobce, že žalobce neprokázal, že po skončení války obnovil své vlastnické právo k pozemku, neprokázal, že v rozhodném období od [datum] do [datum] byl vlastníkem pozemku. Rovněž dle účastníka nesprávná je argumentace žalobce, že poválečná legislativa připouštěla, aby se oprávněné subjekty domáhaly restituce jak podle Dekretu č. 5/45 Sb., tak podle zákona o některých majetkoprávních jednáních. Podle názoru účastníka je v předmětné věci dána překážka vydatelnosti podle ust. § 8 odst. 1 písm. h) ZMV, pozemek byl zkonfiskován podle Dekretu č. 12/45 Sb., skutečnost, že církevní majetek bylo možno zkonfiskovat dle Dekretu č. 12/45 Sb. a č. 108/45 Sb. vyplývá ze samotného znění zákona. Podle Dekretu č. 12/45 Sb. přecházel konfiskovaný majetek na Čsl. stát již dnem jeho účinnosti a jakákoliv tvrzení a vadách v konfiskačním řízení vydaného rozhodnutí samy o sobě nejsou s to účinky konfiskace zpochybnit, neboť právním titulem přechodu majetku není správní akt, ale dekret samotný.

3. Žalobce podáním ze dne [datum] soudu sdělil, že bere žalobu zpět proti účastníku [účastník řízení] [anonymizováno 8 slov] a v tomto rozsahu navrhl zastavení řízení.

4. Správní orgán setrval na závěrech svého rozhodnutí.

5. Krajský soud po provedení dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

6. Krajský soud provedl dokazování: -) Z návrhu na vydání zemědělských nemovitostí ze dne [datum], že tento byl podán u Státního pozemkového úřadu dne [datum], mezi požadovanými nemovitými věcmi byl i pozemek v k. ú. [obec], vedený ve vložce [číslo] č. parc. [číslo] les o výměře [výměra], nyní představuje část [parcelní číslo] les. -) Z výzvy k vydání nemovitostí ve smyslu zák. č. 428/2012 Sb. adresované [účastník řízení] [anonymizováno 6 slov] z [datum] bylo zjištěno, že předmětem výzvy byl i pozemek v k. ú. [obec], zapsaný ve vl. [číslo] PK [parcelní číslo] les o výměře [výměra], nyní část pozemku KN [adresa] les. -) Z části výzvy vztahující se k pozemku PK [parcelní číslo] k. ú. [obec] bylo zjištěno, že do roku [rok] byl jako vlastník pozemku uveden [název subjektu] [jméno] [příjmení], tento byl [datum] rozpuštěn výnosem Říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti [spisová značka] [značka automobilu] a jeho majetek byl Velkoněmeckou říší zkonfiskován. Na základě tohoto výnosu byl jako vlastník označené nemovitosti vyznačen v pozemkové knize [název subjektu] – subjekt zřízený Velkoněmeckou – Třetí říší, který spolu se zánikem Třetí říše zanikl. -) Z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] bylo zjištěno, že pozemek p. č. KN [číslo] je evidován jako lesní pozemek – pozemek určený k plnění funkcí lesa, má výměru [výměra] jako vlastník je zapsána Česká republika s tím, že správu vykonává [účastník řízení] [země] [anonymizováno] -) Z dopisu [účastník řízení] [anonymizováno 6 slov] ze dne [datum] o postoupení výzvy k vydání majetku církvím bylo zjištěno, že výzva byla [účastník řízení] doručena dne [datum], protože z doložených dokladů nebyla známa povinná osoba, proto požádali o vyhotovení identifikace parcely na současný stav katastru nemovitostí. Požadované porovnání parcel obdrželi [datum] (zde došlo k chybě v psaní, správně měl být uveden rok [rok]), proto tuto výzvu postoupili [účastník řízení] [anonymizována dvě slova] -) Z potvrzení totožnosti subjektů ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že Konference vyšších představených mužských řeholí v České republice potvrzuje, že [osobní údaje žalobce] se totožná s níže označenými subjekty, mimo jiné i s [název subjektu] [jméno] [příjmení] [příjmení], případně [název subjektu] [jméno] [příjmení]. -) Z dopisu z prosince [rok] velmistra německého řádu adresovaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že autor žádá přednést záležitost Německého řádu, který byl likvidačním komisařem pro Rakousko a Sudety rozpuštěn a jeho majetek zabaven. Poukazuje se, že Řád je výlučně náboženský, který si již ve své nejranější působnosti vydobyl nepopiratelné zásluhy o němectví. Žádá se, aby bylo přezkoumáno nařízeného rozpuštění čistě církevního řádu. -) Ze zprávy Moravskoslezského zemského národního výboru ze dne [datum] bylo zjištěno, že Řád byl usnesením rady Zemského národního výboru z [datum] prohlášen za zrádce a nepřítele Čsl. republiky. -) Z dopisu Zemského národního výboru z [datum] adresovaného Ministerstvu zemědělství bylo zjištěno, že se sděluje, že podle zprávy [název soudu] nebyla Řádem podána žádost o restituci majetku podle zák. č. 128/46 Sb. -) Ze sdělení finančního prokurátora ze dne [datum] bylo zjištěno, že šetřením u [název soudu] bylo zjištěno, že u tohoto soudu nebyl Řádem podán žádný restituční návrh ani jeho zmocněncem. -) Ze sdělení finančního prokurátora ze dne [datum] bylo zjištěno, že šetřením u [název soudu] bylo zjištěno, že nebyl podán žádný restituční návrh ani Řádem ani jeho zmocněncem. -) Z listin obsažených ve správním spise, jak byly založeny ve věci zdejšího soudu sp. zn. 23 C 4/2016, a to: -) Z porovnání parcel z [datum] a [datum] bylo zjištěno, že podle dřívější pozemkové evidence pozemek [parcelní číslo] k. ú. [obec] zaps. v knihovní vložce [číslo], je součástí parc. [číslo] les zaps. na [list vlastnictví]. Stejná situace vyplývá i z porovnání parcel ke dni [datum]. -) Z kopie katastrální mapy a kopie mapy bývalého pozemkového katastru ze dne [datum] vyplývá umístění pozemku parc. č. PK [číslo]. -) Z oznámení [účastník řízení] [anonymizováno] z [datum] o doručení výzvy bylo zjištěno, že výzva k vydání majetku podle § 9 odst. 1 ZMV byla povinné osobě [účastník řízení] [anonymizována dvě slova] doručena [datum]. -) Z výpisu z knihovní vložky [číslo] k. ú. [obec] bylo zjištěno, že je zde zapsán pozemek p. č. PK [číslo]. -) Z dopisu Zemského národního výboru, expozitura v [obec] adresovaném Ministerstvu zemědělství [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (jak je založen v přílohovém obale [číslo]) bylo zjištěno, že bylo sděleno, že na základě usnesení rady ZNV, expositury v [obec] ze dne [datum], byl Řád německých rytířů označen za zrádce a nepřítele a na základě uvedeného byly vydány konfiskační vyhlášky týkající se nemovitých věcí v různých katastrálních územích s tím, že proti vyhláškám podal [řád] [anonymizována dvě slova] odvolání. -) Z dopisu [jméno] [příjmení] adresovaného kanceláři presidenta republiky bylo zjištěno, že velmistr žádal o audienci u prezidenta republiky. -) Z výpisu z Pozemkové knihy vložky [číslo] bylo zjištěno, že je zde zapsána parc. [číslo] k. ú. [obec] a jako vlastník [název subjektu] [příjmení] [příjmení]. -) Z výpisu z pozemkové knihy knihovní vložka [číslo] pro k. ú. [obec] (důkaz A3) bylo zjištěno, že na tomto výpise, který obsahuje i pozemek PK [parcelní číslo], je poznámka„ Konfiskováno podle dekretu čís. [číslo] Sb. č. d. 1231/50“ Vlastníkem od roku [rok] je zapsán [název subjektu] ([název subjektu] [anonymizována tři slova]). -) Z rozhodnutí ministra zemědělství ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k založení podniku [účastník řízení] [země], [anonymizováno] -) Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 25 C 397/2015 bylo zjištěno, že žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal nahrazení projevu vůle podle zák. č. 428/2012 Sb. – uzavření dohody o vydání mimo jiné části pozemku parc. [číslo] lesní pozemek v k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení]. Z listin obsažených v tomto spise bylo dále zjištěno a to: -) Z výpisu rejstříku evidovaných právnických osob (č. l. 58) bylo zjištěno, že [žalobce] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], [IČO], je evidována jako právnická osoba, jejím zřizovatelem je Církev římskokatolická. -) Z potvrzení o právní subjektivitě žalobce (č. l. 59-61) ze dne [datum] bylo zjištěno, že [žalobce] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] je veřejnou církevní právnickou osobou. -) Z potvrzení právní kontinuity (čl. 63) a potvrzení totožnosti subjektů (č. l. 69) bylo zjištěno, že žalobce je právním nástupcem mimo jiné i [název subjektu] [jméno] [příjmení] a je totožný se subjekty mimo jiné [název subjektu] [jméno] [příjmení] i [název subjektu] [jméno] [příjmení] [příjmení]. -) Ze žádosti Zemskému národnímu výboru v [obec] ze dne [datum] o vrácení majetku řádu a dopisů velmistra [jméno] [příjmení] a dalších bylo zjištěno, že velmistr [řád] [anonymizována dvě slova] požadoval vrácení majetku Řádu na území České republiky. -) Z dopisu ministerstva školství a osvěty z [datum] Zemskému národnímu výboru Expozituře v [obec] (č. l. 153) bylo zjištěno, že se žádá, aby národní správa dosazená na majetek Řádu byla zrušena, protože uvedený řád na území Československé republiky přestane existovat, jeho jmění podle § 53 zák. č. 50/1874 ř. z. připadne náboženskému fondu. -) Z fotokopie Moravských zemských desek – vložky [číslo] bylo zjištěno, že se tato mimo jiné týká [parcelní číslo] k. ú. [obec], na listu B je zapsán jako vlastník [název subjektu] [jméno] [příjmení]. -) Z usnesení Státního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o tom, že [účastník řízení] [anonymizována dvě slova] jsou účastníky řízení. -) Z výměru ze dne [datum] o zrušení národní správy na konfiskovaném lesním majetku [řád] [anonymizována dvě slova] (č. l. 323) bylo zjištěno, že se Rada Zemského národního výboru – expozitury v [obec] usnesla na zrušení národní správy na konfiskovaném lesním majetku v [obec], které převzal Čsl. stát podnik SLS dne [datum] a na zemědělských pozemcích velkostatků v [obec], které převzal stát [datum]. -) Z protokolu o převzetí statků bývalého [řád] [anonymizována dvě slova] z [datum] (č. l. 325), že předmětem jednání je převzetí statků bývalého [řád] [anonymizována dvě slova] v [obec] a [obec] [anonymizováno] od dosavadního správce [titul]. [příjmení]. -) Z výměru Zemského národního výboru v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka] [číslo] (čl. 332) bylo zjištěno, že [řád] [anonymizována dvě slova] byl označen za zrádce a nepřítele Československé republiky. -) Z dopisu ze dne [datum] adresovanému Zemskému národnímu výboru v [obec] (č. l. 337) bylo zjištěno, že se sděluje, že majetky, které k [datum] náležely bývalému [řád] [anonymizována dvě slova] v [obec], který byl za okupace zkonfiskován, zčásti postátněn a zčásti rozprodán, se týká i Lesního úřadu [obec]. Mezi jinými je označeno k. ú. [obec]. -) Z rozhodnutí o převzetí zkonfiskovaného lesního majetku ze dne [datum] bylo zjištěno, že se týká se i pozemků OSK [obec] a [obec] (viz č. l. 341). -) Z výpisu z pozemkového katastru ze dne [datum], bylo zjištěno, že pozemek par. [číslo] louka zapsaný ve vložce [číslo] měl výměru [výměra] (č. l. 442). -) Z výpisu z knihovní vl. [číslo] (č. l. 469 a 470 spisu okresního soudu) bylo zjištěno, že je zapsána poznámka„ konfiskováno podle dekretu 12/45 Sb. č. d. 1231/50 a podle zápisu v části B – ze srpna [rok] je zapsána [název subjektu] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [jméno]. -) Podle návrhu přídělu došlo k převzetí přídělu k. ú. [obec] k [datum] (viz č. l. 505-507 spisu okresního soudu). -) Z konečného výnosu o rozpuštění německého řádu z [datum] (č. l. 1070) bylo zjištěno, že Říšský komisař pro sudetoněmecké oblasti ve vztahu k Německému řádu rozhodl o rozpuštění této organizace v sudetoněmeckých oblastech a že majetek se zabavuje s vyloučením likvidace. -) Z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že řízení bylo zastaveno a bylo rozhodnuto, že po právní moci bude věc postoupena Státnímu pozemkovému úřadu, Krajskému pozemkovému úřadu pro [územní celek]. -) Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] [spisová značka] bylo zjištěno, že správní orgán uvedeným rozhodnutím rozhodl, že žalobci se nevydává nemovitá věci v k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení], [územní celek] p. č. PK [číslo] lesní plocha sloučená do p. č. KN [číslo] [ulice] orgán po provedeném správním řízení dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že původní majetek náležel do vlastnictví žalobce v rozhodném období od [datum] do [datum]. Předmětné rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum]. -) Z výzvy k vydání nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce podal výzvu k vydání nemovitostí a staveb ve smyslu příslušných ustanovení ZMV, která byla doručena [účastník řízení] [anonymizováno 6 slov] dne [datum]. Protože [účastník řízení] [anonymizováno 6 slov] z doložených dokladů nebyla známa povinná osoba, pak Úřad po prošetření výzvu postoupil účastníku [účastník řízení] [anonymizována dvě slova] dne [datum] (potřebné porovnání parcel obdržel dne [datum]). -) Z konečného výnosu říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti ze dne [datum] soud zjistil, že byl Německý řád se sídlem v [obec] na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizací v sudetoněmeckých oblastech ze dne [datum] rozpuštěn, majetek byl zabaven s vyloučením likvidace. -) Ze Statutů Německého řádu, bylo zjištěno, že oficiální název řádu je Německý řád. Podle 4 bod 6 se členové Řádu (řádoví bratří) dělí na: řádoví kněží a laičtí bratři. K Řádu je také přičleněn institut sester německého řádu. Podle § 24 bod 50 až 51 a 53 získávat vlastnictví a vlastnit je schopen a oprávněn jak Řád jako celek, tak jednotlivé bailivy a jednotlivé pobočky Řádu. Veškerý majetek patřící z jakéhokoliv titulu Řádu je jměním Řádu a tím pádem také církevním statkem. Získávání a držba nemovitého a movitého majetku je povolena také jednotlivým pobočkám Řádu.

7. Pokud jde o další listinné důkazy, pak z nich krajský soud žádná podstatná skutková zjištění neučinil.

8. Podle ust. § 1 ZMV tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen„ registrované církve a náboženské společnosti“), v období od [datum] do [datum] (dále jen„ rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

9. Podle ust. § 2 písm. b) bod 2 ZMV pro účely tohoto zákona se rozumí zemědělskými nemovitostmi mimo jiné pozemky, které ke dni [datum] tvořily lesní půdní fond.

10. Podle § 3 ZMV oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

11. Podle § 5 písm. a) ZMV skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

12. Podle § 8 odst. 1 písm. h) ZMV věc nelze vydat v případě, že se jedná o věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/ 1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

13. Podle § 1 odst. 1 dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, jakékoliv majetkové převody a jakákoliv majetkově-právní jednání, ať se týkají majetku movitého či nemovitého, veřejného či soukromého, jsou neplatná, pokud byla uzavřena po 29. září 1938 pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce. Podle odst. § 1 odst. 2 stejného dekretu, způsob uplatnění nároků, plynoucích z ustanovení odstavce 1, budiž upraven zvláštním dekretem presidenta republiky, pokud se tak nestalo již tímto dekretem.

14. Podle § 4 odst. 1 věta první zákona č. 128/1946 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, nárok přísluší tomu, kdo neplatným převodem pozbyl věci (práva) nebo kdo jiným neplatným majetkově-právním jednáním byl poškozen, anebo jejich právním nástupcům; nárok nemůže býti uplatněn jménem toho, jehož pobyt není znám, jménem pozůstalosti pak jenom tehdy, je-li znám pobyt aspoň jednoho dědice. V odstavci 2 citovaného ustanovení se pak uvádí, že nárok směřuje proti tomu, kdo věci (právo) neplatným převodem nabyl nebo kdo měl z jiného neplatného majetkově právního jednání prospěch nebo proti jejich právním nástupcům. § 8 pak upravuje promlčení nároků ve třech letech ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti s tím, že nárok se uplatňuje u příslušného okresního soudu, u kterého má osoba, proti níž nárok směřuje, svůj obecný soud anebo podle volby oprávněného okresní soud, v jehož obvodu je věc, o jejíž vrácení jde. Podle § 6 odst. 1 věta první tohoto dekretu, nárok jde na vrácení věci (práva) nebo na jiné navrácení k předešlému stavu, a není-li to dobře možno anebo nemá-li ten, komu nárok přísluší, zájem na vrácení věci (práva) nebo na jiném navrácení k předešlému stavu, na peněžitou náhradu ve výši obecné ceny.

15. Podle § 1 odst. 1 dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, s okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví: a) všech osob německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost, b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krize a války v letech 1938 až 1945, c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

16. Krajský soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce je právním nástupcem subjektu, který byl veden v pozemkové knize, číslo vložky 353 pro k. ú. [obec] jako vlastník žalobcem požadovaného pozemku, tj. [název subjektu] [jméno] [příjmení] [příjmení] ([řád] [anonymizována dvě slova]).

18. Z provedených důkazů vyplývá jednoznačně, že žalobce vykonává svou činnost v České republice, a to jako náboženská organizace dle vnitřních předpisů Římskokatolické církve navazující na [řád] [anonymizována dvě slova]. Byť byl samotný [řád] [anonymizována dvě slova] na našem území nedobrovolně zrušen výnosem z [datum], vydaným na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizací v sudetoněmeckých oblastech, na základě kterého došlo k zápisu předmětné nemovitosti v pozemkových knihách ve prospěch německé organizace, po druhé světové válce opět navázal na svou činnost a v této pokračoval. Po převratu v únoru roku 1948 nedošlo žádným zákonem či jiným právním aktem ke zrušení [řád] [anonymizována dvě slova], jako takový řád nezanikl a vzhledem k registraci žalobce Ministerstvem kultury jako náboženské organizace lze žalobce považovat za právního nástupce [řád] [anonymizována dvě slova]. Kontinuita žalobce v průběhu let fakticky zachována byla.

19. Dále krajský soud konstatuje, že předmětem vydání je lesní pozemek určený k plnění funkcí lesa, je tak splněna podmínka ust. § 2 písm. b bod 2 ZMV.

20. Další rozhodnou otázkou je posouzení vlastnických vztahů k žalobcem požadovanému zemědělskému pozemku v rozhodném období dle ZMV, tj. v době od [datum] do [datum].

21. Jak vyplývá z provedeného dokazování pozemek PK parc. [číslo] dnes část pozemku KN [parcelní číslo] k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení] byl zapsán v pozemkové knize v knihovní vložce [číslo] pro k. ú. [obec]. Předmětný pozemek byl původně zapsán v knihovní vložce [číslo] pro k. ú. [obec] ve prospěch žalobce pod jeho označením [název subjektu] [jméno] [příjmení].

22. Následně bylo do nově vzniklé knihovní vložky [číslo] pro k. ú. [obec] zapsáno vlastnické právo ve prospěch Německé říšské lesní správy – Deutsche Reich Forstverwaltung. Část B knihovní vložky neobsahuje žádný další zápis. V části A jsou však dva zápisy z roku [rok], kdy na jejich základě došlo k dělení pozemků.

23. V záhlaví knihovní vložky [číslo] pro k. ú. [obec] byla poznamenána konfiskace podle dekretu č. 12/ 1945 Sb. s odkazem na listinu č. d. 1281/50, tedy na listinu, která byla zřejmě vyhotovena v roce 1950. Žalobce tvrdí, že ani v okrese [obec] ([obec]) není známá jediná konfiskační vyhláška a podle něj žalobce rozhodně nelze označit za osobu, na kterou by se bez dalšího aplikovalo ust. § 1 Dekretu č. 12/1945 Sb., jedná se podle žalobce zřejmě o zneužití dekretu [číslo] 1945 Sb. Podle žalobce konfiskace jeho majetku v k. ú. [obec] nikdy neproběhla 24. Provedeným dokazováním bylo jednoznačně zjištěno, že právní předchůdce žalobce byl nejpozději do roku [rok] vlastníkem předmětné zemědělské nemovitosti, což vyplývá z Moravských zemských desek pro [katastrální uzemí], číslo vložky [číslo], když je zde uveden [název subjektu] [jméno] [příjmení] [příjmení], tedy [řád] [anonymizována dvě slova]. Následně však byl do pozemkové knihy, číslo vložky [číslo] jako vlastník mj. předmětných nemovitostí zapsán subjekt [název subjektu] [příjmení] [jméno], neboť podle Konečného výnosu říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti ze dne [datum] byl Německý řád se sídlem v [obec] na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizací v sudetoněmeckých oblastech ze dne [datum] rozpuštěn a majetek byl zabaven.

25. Podle názoru krajského soudu právní předchůdce žalobce původně byl vlastníkem předmětného pozemku, přičemž došlo k jeho odnětí z vlastnické sféry právního předchůdce žalobce. Byť dekret č. 5/ 1945 Sb. prohlásil takové odnětí za neplatné, z dikce § 1 odst. 2 tohoto dekretu a z dobové judikatury vyplývá, že k neplatnosti nedošlo ex lege, nýbrž bylo na oprávněné osobě, aby se neplatnosti sama dovolala (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČSR ze dne [datum], (SJS) [číslo]). Za tohoto stavu tak bylo na právním předchůdci žalobce, aby se domáhal vydání takto zkonfiskovaných věcí, a to podáním žaloby dle zákona č. 128/1946 Sb. Ve smyslu § 10 odst. 1 citovaného zákona byl věcně a místně příslušný k rozhodnutí o takové žalobě (bývalý) Okresní soud ve [obec]. Předmětnou žalobu pak musel právní předchůdce žalobce podat ve lhůtě 3 let ode dne, kdy zákon nabyl účinnosti (srov. § 8 citovaného zákona). Žalobce neprokázal, že by takovou restituční žalobu podal.

26. Dále krajský soud konstatuje, že subjektu [název subjektu] [příjmení] [jméno] byl jako osobě německé národnosti předmětný zemědělský majetek zkonfiskován. I když žalobce tvrdí, že konfiskační vyhláška v okrese [obec] ([obec]) nebyla vydána, pak tato skutečnost není pro posouzení věci právně významná. Jestliže k vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. v projednávané věci došlo alespoň v některých případech, byl původní vlastník již těmito rozhodnutími z hlediska citovaných dekretů "kategorizován", takže i tam, kde tato rozhodnutí ve vztahu k určité části majetku nebyla vydána, nebo nebyla zapsána v pozemkové knize, byl nepochybně i v těchto případech dán průchod účinkům přechodu konfiskovaného majetku ex lege (viz usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 89/94). Poté na předmětný pozemek byla zavedena národní správa a následně ke dni [datum] došlo k převzetí přídělu.

27. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu § 3 ZMV, neboť u právního předchůdce žalobce nenastala v rozhodném období (tj. od [datum] do [datum]) na základě některé z taxativně vymezených skutečností uvedených v § 5 tohoto zákona majetková křivda. Z těchto důvodů není žalobce aktivně věcně legitimován k podání žaloby podle § 9 ZMV. Princip ex favore restitutionis přitom v dané věci uplatnit nelze, neboť by to bylo proti smyslu a účelu ZMV, jímž je zmírnění toliko některých majetkových křivd. Snaha o volbu interpretace vstřícné vůči (potenciálně) oprávněným osobám totiž nemůže vést k tomu, aby soudy překračovaly zákonný režim majetkového vyrovnání s církvemi. I když soud nemůže v daném případě kategoricky vyloučit závěr, že se právnímu předchůdci žalobce stala majetková křivda z důvodů jednání nacistického režimu a jeho představitelů, avšak v současné době neexistuje právní předpis, podle nějž by nyní šlo takovou případnou majetkovou újmu žalobce odčinit (srov. také usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 12. 7. 2011, I. ÚS 1325/09). Skutečnost, že k případné křivdě mohlo dojít ještě před [datum], pak projednávaný spor odlišuje od případů zneužití dekretů prezidenta republiky komunistickým režimem k zabrání majetku nepohodlným osobám (např. nálezy Ústavního soudu ze dne 2. 11. 1999, sp. zn. II. ÚS 70/99, ze dne 4. 10. 1995, sp. zn. II. ÚS 22/94, či ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 10/13, bod 208).

28. Z dokazování vyplývá, že po 2. světové válce předmětný pozemek nebyl právnímu předchůdci žalobce vrácen, když tento takový nárok v souladu se zákonem č. 128/1946 Sb. neuplatnil a vlastníkem nemovitosti se ještě před dobou rozhodnou ve smyslu ZMV stal Československý stát, když k tomu došlo na základě konfiskace podle dekretu č. 12/ 1945 Sb. V rozhodném období se tak právnímu předchůdci žalobce ani žalobci samotnému nemohla stát majetková křivda, neboť v této době právní předchůdce žalobce ani žalobce vlastníkem nemovitostí nebyl, tudíž žalobce nemůže být oprávněnou osobou dle § 3 ZMV. Soud pak dále uzavírá, že i kdyby se připustilo vlastnictví právního předchůdce žalobce k předmětnému pozemku, tento byl pravomocně konfiskován dle dekretu č. 12/ 1945 Sb., což je předpoklad pro aplikaci výlukového důvodu v ustanovení § 8 odst. 1 písm. h) ZMV a rovněž kvůli tomuto by nemohlo dojít jeho k vydání žalobci.

29. Na základě výše uvedených závěrů dospěl krajský soud k závěru, že správní orgán rozhodl věcně správně, a proto podle § 250i o. s. ř. žalobu v celém rozsahu zamítl.

30. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 142 odst. 1 a 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 245 o. s. ř. a úspěšnému dalšímu účastníkovi přiznal právo na náhradu nákladů účelných k uplatňování práva. Krajský soud nepřiznal úspěšnému účastníku účtované náklady řízení, protože je nepovažuje za účelně vynaložené. Účastník [účastník řízení] [anonymizována dvě slova] disponuje právní oddělením, jehož zaměstnanci jej často zastupují ve věcech tzv. církevních restitucí. Jejich podání jsou velmi erudovaná, je evidentní, že je jim problematika tzv. církevních restitucí velmi dobře známa, viz např. [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], kteří zastupovali a zastupují účastníka v řízeních, ve kterých vystupuje žalobce a jde prakticky o totožnou právní problematiku (vit např. spis Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 23C 14/2016, kdy předmětem žaloby na vydání je přes 1 000 nemovitých věcí a za účastníka podání podává [titul] [jméno] [příjmení]). Účastníkovi byly tedy přiznány náklady jako v případě, kdy by byl v řízení zastoupen svým zaměstnancem.

31. Proto bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen nahradit náklady řízení celkem ve výši [částka] jako paušální náhradu hotových výdajů k pěti úkonům dle § 1 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, tj. za převzetí zastoupení, 3 vyjádření k žalobě – [datum], [datum] a [datum] a účast u jednání dne [datum], ve výši dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky.

32. Protože žalobce vzal žalobu proti [účastník řízení] [anonymizována tři slova] zpět před zahájením jednání ve věci samé, bylo řízení proti tomuto účastníkovi zastaveno. Náklady řízení mu přiznány nebyly, protože mu podstatné náklady nevznikly.

Poučení