23 C 4/2016-144

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní [titul] Janou Misiačkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti: [název] [anonymizováno 8 slov] [IČO] sídlem [adresa] o žalobě proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj ze dne [datum], sp. zn. SPÚ [číslo], [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud rozhodl, že se žalobkyni jako oprávněné osobě vydávají pozemky [parcelní číslo] – ostatní plocha a [parcelní číslo] – ostatní plocha, oba v [katastrální uzemí] a v tomto rozsahu nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj ze dne [datum], sp. zn. SPÚ [číslo], [číslo jednací], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit účastníku České republice náklady řízení ve výši [částka] ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] ve znění doplnění doručeného soudu dne [datum] se žalobce domáhal jako osoba dle svého tvrzení oprávněná dle zákona č. 428/2012 Sb. (dále jen„ ZMV“) vydání pozemků v katastrálním území a obci [obec], zapsaných v katastru nemovitostí jako p. [číslo] to včetně jejich součástí a příslušenství, přičemž žalobou napadá rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj z [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. SPÚ [číslo], [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“), které bylo žalobci doručeno dne [datum] a kterým Krajský pozemkový úřad pro Olomoucký kraj (dále jen„ správní orgán“) rozhodl tak, že se žalobci nevydávají pozemky zapsané v katastru nemovitostí jako p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí].

2. Žalobce v žalobě a dalších doplňujících podáních uvedl, že správní orgán rozhodl na základě neúplných skutkových zjištění a nesprávného posouzení věci. Tímto postupem byl žalobce dotčen na svých právech a dané rozhodnutí nebylo vydáno v souladu se zákonem. Zároveň správní orgán postupoval nesprávně, pokud nerozšířil okruh účastníků správního řízení o [anonymizováno] [země], [anonymizováno] Žalobce dále uvedl, že řádně uplatnil svůj nárok na vydání zemědělských pozemků výzvou ze dne [datum]. V moravských zemských deskách, knihovní vložka [číslo] [katastrální uzemí] jsou v „ části [anonymizováno]“ evidovány předmětné pozemky, přičemž v části„ [anonymizováno]“ pod položkou [číslo] je zapsán pozemek [parcelní číslo], cesta, dále pod položkou [číslo] je pozemek [číslo] cesta, v části [anonymizováno] pod položkou [číslo] se hovoří o rozdělení pozemku [parcelní číslo] na pozemky p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo]. V části [anonymizováno], položka 1 je uveden subjekt„ [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení]“, tj. subjekt, pod jeho označením vystupoval dříve žalobce. V části [anonymizováno] pod položkou [číslo] je uvedeno, že pozemek [parcelní číslo] cesta a pozemek [číslo] cesta se na základě Říšského komisaře pro organizace v [obec] ze dne [datum] odepisuje do pozemkové knihy, knihovní vložky [číslo] [katastrální uzemí] a převádí se vlastnické práva na [anonymizováno 9 slov] a později byla na tento majetek zavedena národní správa dle dekretu č. / 1945 Sb., dále se poznamenává žádost o restituci dle zákona č. 128/1946 Sb., podle výměru ONV v [obec] ze dne [datum] byla vymazána národní správa a následně dle přípisu ministerstva zemědělství v [obec] ze dne [datum] bylo vloženo vlastnické právo na Československý stát – ministerstvo školství a kultury – Státní památková správa v [obec]. Žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 3 ZMV když se jedná o právnickou osobu zřízenou jako součást registrované církve a zřizovatelem je [anonymizována dvě slova]. Pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] byly k rozhodnému datu evidovány jako ostatní plocha, ostatní komunikace, fakticky tvoří cestu označovanou jako„ [anonymizováno]“, která funkčně souvisí se zámeckým parkem hradu [obec] a žalobce tuto cestu potřebuje k budoucímu užívání zámeckého parku. Z katastrální mapy je dále zřejmé, že tzv.„ [anonymizováno]“ k rozhodnému datu funkčně souvisela s pozemky [parcelní číslo] lesní pozemek, [parcelní číslo] lesní pozemek a [parcelní číslo] ostatní veřejná zeleň, tedy s pozemky plnícími funkci zemědělských pozemků ve smyslu ZMV.

3. Žalobce k prokázání svého postavení oprávněné osoby uvedl, že úřad vlády se ohradil proti výkladu ministerstva zemědělství proti výkladu dekretu prezidenta republiky č. 108/ 1945 Sb. o tom, že by tento dekret mohl vztahovat i na církve. Církve a náboženské instituce jsou veřejnoprávní instituce a jejich majetek je považován za majetek veřejný sloužící trvale určitým účelům veřejnoprávním a dekrety se vtahují pouze na vlastnictví ve smyslu soukromovlastnického. Ze spisu Ministerstva školství a osvěty č. [anonymizováno] [číslo] ve věci Církevní řády a kongregace, konfiskace majetku vyplývá, že ministerstvo vedlo několik řízení, které se týkají majetku Řádu, a to konkrétně [číslo jednací] [číslo], kde [titul]. [anonymizováno] žádal, aby byl majetek navrácen řádu, v řízení [číslo jednací] [číslo] páter [příjmení] žádal o navrácení národní správy majetku Německého řádu. Dopisem adresovaným Zemskému národnímu výboru, expozituře v [část obce] vyzývalo Ministerstvo školství a osvěty, aby došlo ke zrušení národní správy na majetek Řádu. [anonymizováno 5 slov] v [obec] adresovali vládě ČSR dopisy, kde uvedli, že majetek [příjmení] jako církevní majetek nepodléhá aplikaci konfiskačních dekretů. V obdobném znění měly být i přípisy Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva školství a osvěty. V jejich dopisech bylo poukazováno na to, že výměr Zemského národního výboru v [obec] ze dne [datum], jímž byl řád německých rytířů v [anonymizováno] označen za zrádce a nepřítele ČSR ve smyslu § 3 odst. 1 dekretu č. 12/1945 Sb., nebyl doručen Řádu. V oběžníku [číslo] vydaném [příjmení] národním výborem v [obec] je zmínka o tom, že u církevního majetku nejsou dány předpoklady pro použití dekretu prezidenta republiky [číslo] není možné u církevního majetku postupovat dle dekretu 12/ 1945 Sb. a 108/ 1945 Sb. V dopisu Zemského národního výboru, expozitura v [obec] ze dne [datum] bylo uvedeno, že proti konfiskačním vyhláškám podal [anonymizována tři slova] odvolání a dosud o nich nebylo rozhodnuto. Žalobce uvedl, že převod majetku na nacistickou [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] byl absolutně neplatný právní úkon ve smyslu ust. § 1 odst. 1 dekretu č. 5/1945 Sb. O tom, že bylo zahájeno správní řízení o navrácení majetku Řádu, svědčí dále spis Ministerstva školství a osvěty č. [spisová značka], když se v tomto spise nachází informace o tom, že ministerstvo zaslalo žádost velmistra [příjmení] na vrácení majetku k vyřízení Zemskému národnímu výboru v [obec]. V rozhodnutí Ministerstva zemědělství odbor IX. ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno], [číslo] ministerstvo rozhodlo o nezákonném převzetí zkonfiskovaného majetku, přičemž o podané stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud a vydal nález sp. zn [číslo] ze dne [datum], který byl doručen pouze ministerstvu. Z přípisu Ministerstva zemědělství v [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že výnosem tohoto ministerstva došlo k formálnímu odevzdání do správy a užívání Národní kulturní komisi zámecký objekt [obec], mimo jiné pozemky p. [číslo] ke dni [datum]. Žalobce uvedl, že kdyby byl majetek konfiskován v roce 1945 nebo 1946, tak by nebyl důvod národní správu rušit až v roce 1950. Nemovité věci byly převedeny na stát až v roce 1956 a k zápisu vlastnického práva do pozemkové knihy došlo až v roce 1957. Podle názoru žalobce je vyhláška Okresního národního výboru v [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterou mělo dojít ke konfiskaci jeho majetku, paakt, neboť všechny nacistické společnosti zanikly spolu s Německou říší kapitulací Německa, navíc majetek [anonymizováno] [obec] konfiskaci podléhat neměl. Přestože k žádné konfiskaci nedošlo, poukázal na nezákonné převzetí majetku [příjmení] německých rytířů na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství, na základě stížnosti bylo rozhodnuto nálezem Nejvyššího správního soudu ČSR ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 690/46-6, kterým měl tehdejší Nejvyšší správní soud žalobce označit jako vlastníka nemovitostí v [obec], přičemž z poznámek Ministerstva zemědělství se dá zjistit pokyn, aby zmíněný nález nebyl zaslán [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Žalobce citoval rozsáhlou judikaturu Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR týkající se restitučních nároků dle zákona č. 128/1946 Sb. a uvedl, že není podmínkou uplatnění nároku dle tohoto zákona a nemůže být důvodem pro odmítnutí restituce a pokud o nárocích žalobce dle tehdejších majetkových předpisů nebylo rozhodnuto po nástupu komunistického režimu, je toto nutno považovat za majetkovou křivdu dle ust. § 5 písm. j) ZMV.

4. Další účastník navrhl zamítnutí žaloby a uvedl, že žalobce nesplňuje podmínku nabytí majetku v rozhodném období, jak předpokládá ZMV a to v důsledku konfiskace majetku velkoněmeckou říší v roce 1939. Žalobce měl možnost ve smyslu dekretu prezidenta republiky [číslo] 1945 Sb. vést řízení o restituci tohoto majetku dle zákona č. 128/1446 Sb., to však neučinil, když pro završení byl nutný vklad rozhodnutí soudu či restitučních dohod do příslušných knihovních vložek. Účastník dále uvedl, že v dané věci lze aplikovat závěry učiněné ve věci, o níž rozhodl Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 4218/2017, a to zejména, že nemovité věci, jejichž vydání se žalobce domáhá, byly zabaveny právnímu předchůdci žalobce – [příjmení] [anonymizována dvě slova] („ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení]“) na základě výnosu říšského komisaře pro sudetoneměcké oblasti ze dne [datum] a jako jejich vlastník byl v knihovní vložce [číslo] zapsán německý subjekt [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno], dne [datum] byla ohledně těchto nemovitostí poznamenaná národní správa a dne [datum] bylo vyznačeno podání žádosti o restituci majetku podle zákona č. 128/1946 Sb. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo po skončení druhé světové války na základě dekretu prezidenta republiky č. 5/ 1945 Sb. ve spojení se zákonem č. 128/1946 Sb. právo domáhat se obnovení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, avšak k uplatnění tohoto práva nedošlo (k zahájení nemohlo dojít dopisy adresovanými orgánům v roce 1945, resp. 1947). Uplatnění restitučního nároku není žalobcem předloženými důkazy prokázané, nevyplývá ani ze zápisu v knihovní vložce a podle sdělení Okresního soud v Litovli ze dne [datum] nebyl u tohoto soudu podán žádný návrh ba restituci zemědělského majetku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Majetek, jehož vydání se žalobce domáhá, byl konfiskován německému subjektu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. a je proto dána restituční výluka dle § 8 odst. 1 písm. h) ZMV. Rozhodovací praxe je ustálena v závěru, že nejednalo-li se o majetek, který může být vrácen podle dekretu prezidenta republiky č. 5/ 1945 Sb., bylo možné domáhat se navrácení toliko postupem podle zákona č. 128/1946 Sb., což plyne přímo z § 17. Ve vztahu ke konfiskaci majetku v [katastrální uzemí] lze poukázat na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, která se opakovaně přihlásila k závěru, že právním důvodem konfiskace majetku podle dekretu č. 12/ 1945 Sb., byl dekret samotný, docházelo k ní tudíž k datu jeho účinnosti tj. [datum], k němuž se předmětné nemovitosti staly majetkem Československého státu, přičemž následné konfiskační rozhodnutí mělo jen deklaratorní charakter. Tvrzení o vadách v konfiskačním řízení vydaného rozhodnutí proto samo o sobě není způsobilé účinky konfiskace zpochybnit. Konfiskaci nevylučovala ani okolnost, že národní správa na předmětný pozemek byla zrušena až v roce 1950, neboť ve vztahu k hradu [obec] byla zrušena výměrem ze dne [datum], avšak zpětně ke dni [datum].

5. Správní orgán se k žalobě nevyjádřil.

6. Žalobce v žalobě dále označil jako účastníka řízení [anonymizováno] [země], [anonymizováno], s uvedeným subjektem však soud nejednal, neboť nebyl účastníkem správního řízení a z obsahu spisu se nepodává, že byl ve správním řízení, resp. jeho části zakončené vydáním žalobou napadeného rozhodnutí opomenut. Okruh účastníků řízení je přitom dán ustanovením § 250a odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

7. Krajský soud projednal žalobu v řízení podle § 244 a násl. o. s. ř. a na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Žalobou napadeným rozhodnutím správní orgán nevydal žalobci pozemky KN [parcelní číslo] ostatní plocha a [parcelní číslo] ostatní plocha v [katastrální uzemí], [územní celek] Správní orgán vycházel ze skutečnosti, že žalobce řádně uplatnil nárok na vydání zemědělského majetku výzvou doručenou povinné osobě (účastníkovi) [datum]. Při posouzení nároků vycházel z dokladů předložených ve správním řízení, kdy zjistil, že jako vlastník nemovitostí zapsaných ve vložce [číslo] [číslo] [číslo] pozemkové knihy pro [katastrální uzemí] a ve vložce [číslo] Moravských zemských desek pro [katastrální uzemí] byl veden [anonymizována tři slova], který byl rozpuštěn výnosem [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] sp. [číslo] dne [datum]. Dále správní orgán vyšel z rozhodnutí Komisaře pro zachování klidu pro organizace v [obec] ze dne [datum], pozemkové knihy - knihovní vložky [číslo] knihovní vložky [číslo] pro [katastrální uzemí], z přidělovací listiny kom. vedoucího Pozemkového úřadu [anonymizováno] sekce ministerstva zemědělství ze dne 1. 2. 1940, G. Z. II/42/40, z dopisu Moravskoslezského národního výboru, expositura v [obec] ze dne 17. 10. 1949 č. j. 562-10/10-1949-IX/4 adresovaném Ministerstvu zemědělství s dodatkem č. j. 551-26/10-1949-IX/4 ze dne 29. 10. 1949 a z žádosti ze dne [datum] adresované [příjmení] národnímu výboru o vrácení majetků německého řádu na území Československé republiky, sepsané statutárním zástupcem [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] orgán konstatoval, že neplatnost majetkových převodů a jiných majetkově – právních jednání byla upravena zákonem č. 128/1946 Sb. a následně vyšel ze zjištění, že z výše zmíněného dopisu Moravskoslezského národního výboru vyplývá, že právní předchůdce žalobce se nedomáhal u příslušného soudu vrácení majetku, jak ukládala příslušná ustanovení citovaného zákona, který nabyl účinnosti [datum]. [anonymizována tři slova] se tedy nestal knihovním vlastníkem nemovitostí. Žádost ze dne [datum] velmistra [příjmení] přitom spadá do doby před účinností zákona č. 128/1946 Sb. Správní orgán konstatoval, že z doložených dokladů nebylo prokázáno, že původní majetek byl ve vlastnictví žalobce v rozhodném období ZMV, nebyla splněna podmínka pro rozhodování o vydání nemovitých věcí dle ust. § 2 odst. a) ZMV a nebylo prokázáno, že požadované nemovité věci byly v rozhodném období ve vlastnictví [příjmení] [anonymizována dvě slova] a že by [anonymizována tři slova] řádně uplatnil své nároky dle zákona č. 128/ 1946.

9. Krajský soud provedl dokazování a pro účely rozhodnutí o žalobě vycházel z následujících zjištění rozhodných pro posouzení, zda je [ulice] provincie [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] v [anonymizováno] oprávněnou osobou, případně zda je dána existence překážky pro vydání předmětných pozemků žalobci. (1) Z výzvy k vydání nemovitostí a movitých věcí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce podal výzvu k vydání nemovitostí a staveb ve smyslu příslušných ustanovení ZMV, která byla doručena Národnímu památkovému ústavu [datum]. (2) Z výpisu z Rejstříku evidovaných osob vydaných vedených Ministerstvem kultury soud zjistil, že žalobce je zde veden jako právnická osoba pod [číslo] od [datum], v kolonce zřizovatel je uvedena [anonymizována dvě slova], [IČO]. (3) Z potvrzení právní subjektivity [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] v [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že Ministerstvo kultury České republiky potvrdilo, že výše uvedená osoba je právnickou osobou, která vyvíjí činnost v České republice na základě vnitřních předpisů římskokatolické církve. (4) Z potvrzení o právní kontinuitě ze dne [datum] soud zjistil, že Ministerstvo kultury České republiky potvrdilo, že [ulice] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] v [anonymizováno] je právním nástupcem právnických osob, které vystupovaly pod názvy: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [příjmení] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova]. (5) Z potvrzení o právní subjektivitě [číslo] vydané [anonymizováno 10 slov] dne [datum] soud zjistil, že dána kongregace potvrdila, že [anonymizována tři slova] je veřejnou církevní právnickou osobou, založenou podle předpisů kanonického práva katolické církve a je nadán vlastní právní subjektivitou, která nebyla v historii nikdy přerušena. [ulice] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] je rovněž veřejnou právnickou osobou, založenou podle předpisů kanonického práva katolické církve a její právní subjektivita nebyla rovněž nikdy přerušena. (6) Z kopie katastrální mapy pro [katastrální uzemí] soud zjistil, že jako vlastník je u pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] je uvedena Česká republika a že příslušnost hospodařit s majetkem státu má účastník. (7) Z listiny označené jako porovnání parcel vyhotovené soud zjistil, že v knihovní vložce [číslo] pozemkové evidence byly vedeny mimo jiné pozemky p. [číslo] [parcelní číslo], oba v [katastrální uzemí]. Pozemek vedený v pozemkové evidenci jako [parcelní číslo] je shodně veden i katastru nemovitostí, pozemek vedený v pozemkové evidenci jako [parcelní číslo] byl v roce 1954 rozdělen na pozemky p. [číslo] pod těmito parcelními čísly je evidován v katastru nemovitostí, všechny rovněž v [katastrální uzemí]. (8) Z výpisu z Moravských zemských desek pro [katastrální uzemí], číslo vložky [anonymizováno] soud zjistil, že u všech žalobcem požadovaných nemovitostí byl jako vlastník uveden„ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení]“ ([anonymizována tři slova]). (9) Z výpisu z pozemkové knihy, číslo vložky [anonymizováno] pro [katastrální uzemí] soud zjistil, že u žalobcem požadovaných nemovitostí byl od [datum] jako vlastník zapsán [anonymizováno 10 slov], a to ke dni [datum], dne [datum] byla ohledně uvedených nemovitostí poznamenána národní správa, dne [datum] bylo poznamenáno podání žádosti o restituci dle zákona číslo 128/46 Sb., na základě přípisu Ministerstva zemědělství ze dne [datum] bylo vloženo vlastnictví k předmětným pozemkům pro Československý stát. (10) Z konečného výnosu říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti ze dne [datum] soud zjistil, že byl [příjmení] [anonymizováno] se sídlem v [anonymizováno] na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizací v sudetoněmeckých oblastech ze dne [datum] rozpuštěn, majetek byl zabaven s vyloučením likvidace. (11) Z přípisu Úřadu [anonymizována tři slova] v [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] v [obec] č. j. 3128/2-VIII-20 ze dne 7. 1. 1945 soud zjistil, že na velkostatek [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], v [obec] byla uvalena konfiskace, jak je ve vyhlášce z [datum] uvedeno, a nebylo proti konfiskaci podaných žádných námitek. (12) Z konfiskační vyhlášky Okresního národního výboru v [obec] č. j. 764-VIII-20 ze dne 19. 9. 1945 soud zjistil, že Okresní národní výbor v [obec] označil dle ust. § 1 odst. 1 dekretu č. 12/1945 Sb. za osobu německé národnosti [anonymizováno 10 slov]. Výše uvedené osobě byl vyhlášením citovaného dekretu zemědělský majetek v obci [obec] – [část obce], [obec], [část obce], [část obce] zkonfiskován dle § 1 odst. 1 dekretu č. 12/1945 Sb. (13) Z přípisu Úřadu Zemského národního výboru v [obec] č. j. [číslo] VIII/26-45 ze dne 18. 12. 1945 Okresnímu národnímu výboru v [obec] soud zjistil, že bylo úřadem žádáno sdělení, zda na velkostatek [obec] byla uvalena konfiskace dle dekretu č. 12/ 1945 Sb. a zda je právoplatná či proti ní byly podány námitky. (14) Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství odbor IX. ze dne 19. 8. 1946, č.j. 81045/46- VIII., [číslo] soud zjistil, že ministerstvo rozhodlo o převzetí zkonfiskovaného majetku právního předchůdce žalobce, a to velkostatku v [anonymizováno], [obec], [obec] a [obec] a v rozhodnutí dále uvedlo, že zvláště bude prostudována otázka hradu [obec] a přilehlé lesní půdy ve výměře asi 2 300 ha, která byla do roku 1939 obhospodařována [anonymizována tři slova] a o které bude rozhodnuto později. (15) Z listiny vydané Ministerstvem zemědělství č. j. 15952/47-IX/A-3 ze dne 16. 6. 1947 soud zjistil, že ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 30. 4. 1947 č. j. 33 [číslo] IX/A3 odevzdalo do správy a užívání Národní kulturní komisi jako státní kulturní majetek zámecký objekt [obec] se všemi nemovitostmi, a to st. p. č.k. [anonymizováno] [adresa] pronajat SNB, [anonymizováno] [číslo] slouží za byty zaměst./p.p.č.k [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno 6 slov], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo], [čísla], [anonymizována dvě slova] Národní kulturní komise převzala zámecký objekt se všemi právy a povinnostmi ke dni [datum]. (16) Ze zrušené konfiskační vyhlášky č.j. 1613-VIII-20-46 a přípisu Okresního národního výboru v [obec] č.j. 180-VIII-20-47 soud zjistil, že byla zrušena konfiskační vyhláška na zemědělský majetek v [anonymizována dvě slova], který byl ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. (19) Z konceptu nálezu Nejvyššího správního soudu č.j. 690/46-6 ze dne 17. 12. 1948 soud zjistil, že v tomto konceptu obsahujícím škrty a přepisy bylo uvedeno, že naříkaná rozhodnutí moravsko-slezského zemského národního výboru – expozitury v [část obce] ze dne [datum] a ministerstva zemědělství se zrušují ke stížnosti [příjmení] [anonymizována dvě slova] Nejvyšší správní soud v konceptu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] označuje jako vlastníka (majitele) konkrétního majetku v [obec].

10. Z ostatních v řízení provedených, avšak v odůvodnění neuvedených důkazů, soud nezjistil skutečnosti, které by pro posouzení dané věci měly význam.

11. Podle § 1 ZMV tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen„ registrované církve a náboženské společnosti“), v období od [datum] do [datum] (dále jen„ rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

12. Podle § 3 ZMV oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

13. Podle § 5 písm. a) ZMV skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

14. Podle § 8 odst. 1 písm. h) ZMV věc nelze vydat v případě, že se jedná o věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/ 1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

15. Podle § 1 odst. 1 dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, jakékoliv majetkové převody a jakákoliv majetkově-právní jednání, ať se týkají majetku movitého či nemovitého, veřejného či soukromého, jsou neplatná, pokud byla uzavřena po [datum] pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce. Podle odst. § 1 odst. 2 stejného dekretu, způsob uplatnění nároků, plynoucích z ustanovení odstavce 1, budiž upraven zvláštním dekretem presidenta republiky, pokud se tak nestalo již tímto dekretem.

16. Podle § 4 odst. 1 věta první zákona č. 128/ 1946 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, nárok přísluší tomu, kdo neplatným převodem pozbyl věci (práva) nebo kdo jiným neplatným majetkově-právním jednáním byl poškozen, anebo jejich právním nástupcům; nárok nemůže býti uplatněn jménem toho, jehož pobyt není znám, jménem pozůstalosti pak jenom tehdy, je-li znám pobyt aspoň jednoho dědice. V odstavci 2 citovaného ustanovení se pak uvádí, že nárok směřuje proti tomu, kdo věci (právo) neplatným převodem nabyl nebo kdo měl z jiného neplatného majetkově právního jednání prospěch nebo proti jejich právním nástupcům. § 8 pak upravuje promlčení nároků ve třech letech ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti s tím, že nárok se uplatňuje u příslušného okresního soudu, u kterého má osoba, proti níž nárok směřuje, svůj obecný soud anebo podle volby oprávněného okresní soud, v jehož obvodu je věc, o jejíž vrácení jde. Podle § 6 odst. 1 věta první tohoto dekretu, nárok jde na vrácení věci (práva) nebo na jiné navrácení k předešlému stavu, a není-li to dobře možno anebo nemá-li ten, komu nárok přísluší, zájem na vrácení věci (práva) nebo na jiném navrácení k předešlému stavu, na peněžitou náhradu ve výši obecné ceny.

17. Podle § 1 odst. 1 dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, s okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví: a) všech osob německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost, b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krize a války v letech 1938 až 1945, c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

18. Na základě výše uvedených zjištění učiněné z důkazů, které soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemném souhrnu, dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

19. Soud se nejprve zabýval posouzením, zda žalobce je právním nástupcem subjektu, který byl veden v pozemkové knize, číslo vložky [anonymizováno] byl jako vlastník žalobcem požadovaných nemovitostí, tj. der [příjmení] [příjmení] [příjmení] ([anonymizována tři slova]).

20. Z potvrzení vystavených Ministerstvem Kultury a [anonymizováno 10 slov] lze jednoznačně dovodit, že žalobce vykonává svou činnost v České republice, a to jako náboženská organizace dle vnitřních předpisů Římskokatolické církve navazující na [anonymizována tři slova]. Byť byl samotný [anonymizována tři slova] na našem území nedobrovolně zrušen výnosem z [datum], vydaným na základě nařízení o rozpuštění převedení a začlenění organizací v Sudetoněmeckých oblastech, na základě kterého došlo k zápisu předmětné nemovitosti v pozemkových knihách ve prospěch německých organizací, po druhé světové válce opět navázal na svou činnost a v této pokračoval. Po komunistickém převratu v únoru roku 1948 nedošlo žádným zákonem či jiným právním aktem ke zrušení [příjmení] [anonymizována dvě slova], jako takový řád nezanikl a vzhledem k registraci žalobce Ministerstvem kultury jako náboženské organizace lze žalobce jednoznačně považovat za právního nástupce [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Kontinuita žalobce totiž v průběhu let fakticky zachována byla, a byť z pohledu státního práva nejde o osobu identickou, lze ve smyslu kontinuity, jak se podává z kanonického práva, považovat za právního nástupce. Soud pak pouze pro úplnost uvádí, že toliko změny jména žalobce a jeho právního předchůdce v průběhu předcházejících let nemohou mít na jeho právní osobnost vliv.

21. Další rozhodnou otázkou je posouzení vlastnických vztahů k žalobcem požadovaným zemědělským pozemkům v rozhodném období dle ZMV, tj. v době od [datum] do [datum], neboť, chtěl-li být žalobce se svou žalobou úspěšný, musel být alespoň po část rozhodného období vlastníkem předmětných zemědělských nemovitostí.

22. Provedeným dokazováním bylo jednoznačně zjištěno, že právní předchůdce žalobce byl nejpozději do [datum] vlastníkem předmětných zemědělských nemovitostí, což vyplývá z Moravských zemských desek pro [katastrální uzemí], číslo vložky [anonymizováno], když je zde uveden [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení], tedy [anonymizována tři slova]. Následně však byl do pozemkové knihy, číslo vložky [anonymizováno] jako vlastník mj. předmětných nemovitostí zapsán subjekt [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno], a to ke dni [datum], neboť podle konečného výnosu říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti ze dne [datum] byl [příjmení] řád se sídlem v [anonymizováno] na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizací v sudetoněmeckých oblastech ze dne [datum] rozpuštěn a majetek byl zabaven.

23. Dle závěru učiněného soudem tak právní předchůdce žalobce původně byl vlastníkem předmětných nemovitostí, přičemž došlo k jejich nezákonnému odnětí z vlastnické a dispoziční sféry právního předchůdce žalobce. Byť dekret č. 5/ 1945 Sb. prohlásil takové odnětí za neplatné, z dikce § 1 odst. 2 tohoto dekretu a z dobové judikatury vyplývá, že k neplatnosti nedošlo ex lege, nýbrž bylo na oprávněné osobě, aby se neplatnosti sama dovolala (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČSR ze dne [datum], (SJS) [číslo] nebo i dobovou literaturu, např. [příjmení], [jméno], [příjmení] [jméno]. Vrácení majetku pozbytého za okupace (Restituční zákon). [obec]: V. [jméno], 1946, s. 32). Za takového stavu tak bylo na právním předchůdci žalobce, aby se domáhal vydání takto zkonfiskovaných věcí, a to podáním žaloby dle zákona č. 128/1946 Sb. S ohledem na polohu předmětných nemovitostí byl ve smyslu § 10 odst. 1 citovaného zákona věcně a místně příslušný k rozhodnutí o takové žalobě (bývalý) [název soudu], přičemž žalobu musel právní předchůdce žalobce podat ve lhůtě 3 let ode dne, kdy zákon nabyl účinnosti (srov. § 8 citovaného zákona). Žalobce pak netvrdil ani neprokazoval, že k těmto (popř. jiným soudům) takovou restituční žalobu podal. Byť je v KV [anonymizováno] pro [katastrální uzemí], část [anonymizováno], bod [anonymizováno] učiněn zápis ze dne [datum], zmiňující podání žádosti o restituci dle zákona č. 128/ 1946, je třeba uzavřít, že na základě žalovaným předložených důkazů nebylo prokázáno, že tento by byl byl učiněn na popud jiného subjektu, než kterým byl právní předchůdce žalobce.

24. Dále soud z hlediska právního posouzení uzavírá, že [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] byl jako osobě německé národnosti předmětný zemědělský majetek zkonfiskován. To lze jednoznačně dovodit z obsahu konfiskační vyhlášky Okresního národního výboru v [obec] [číslo jednací] ze dne 19. 9. 1945. Jakékoliv spekulace žalobce nad skutečností, jaký majetek na jakém území měl být zkonfiskován (dle konfiskační vyhlášky mělo podle tvrzení žalobce dojít k zabrání majetku v území [obec] [část obce], kat. území [část obce], nikoliv v [obec], kat. území [obec]) jsou zcela bezpředmětné, neboť jestliže k vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. v projednávané věci došlo alespoň v některých případech, byl původní vlastník již těmito rozhodnutími z hlediska citovaných dekretů "kategorizován", takže i tam, kde tato rozhodnutí ve vztahu k určité části majetku nebyla vydána, nebo nebyla zapsána v pozemkové knize, byl nepochybně i v těchto případech dán průchod účinkům přechodu konfiskovaného majetku ex lege (viz usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 89/94). Poté na tento majetek byla zavedena nucená správa a následně nahrazena vlastní správou Národní kulturní komise. Pokud žalobce tvrdí, že k tomu, aby konfiskace byla dokončena, je třeba nabytí právní moci správního rozhodnutí, uvádí soud, že proti citované konfiskační vyhlášce nebyly podány jakékoliv námitky, jak soud zjistil z přípisu Úřadu Okresního národního výboru v [příjmení] [příjmení] národnímu výboru v [obec] č. j. 3128/2-VIII-20 ze dne 7. 1. 1945. Jestliže žalobce dále zmiňuje jiné konfiskační vyhlášky, které měly být případně později i zrušeny, nutno uvést, že tyto se týkají jiného než v tomto řízení projednávaného majetku (resp. nemovitostí), tudíž námitky žalobce v tomto směru považuje soud za irelevantní a uzavírá, že ke konfiskaci zemědělského majetku, který byl žalobou požadován, došlo.

25. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu § 3 ZMV, neboť u právního předchůdce žalobce nenastala v rozhodném období (tj. od [datum] do [datum]) na základě některé z taxativně vymezených skutečností uvedených v § 5 tohoto zákona majetková křivda. Z těchto důvodů není žalobce aktivně věcně legitimován k podání žaloby podle § 9 ZMV. Princip ex favore restitutionis přitom v dané věci uplatnit nelze, neboť by to bylo proti smyslu a účelu ZMV, jímž je zmírnění toliko některých majetkových křivd. Snaha o volbu interpretace vstřícné vůči (potenciálně) oprávněným osobám totiž nemůže vést k tomu, aby soudy překračovaly zákonný režim majetkového vyrovnání s církvemi. Zakotvení právního rámce pro nápravu historických bezpráví z doby nesvobody bylo úlohou demokraticky konstituovaného zákonodárného sboru; naproti tomu soudy nemohou politickou reprezentací zvolené pojetí nápravy majetkových křivd uzpůsobovat vlastním představám o žádoucí míře kompenzace újmy, již církve a náboženské společnosti v minulosti utrpěly (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2546/2017, či nález Ústavního soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 10/13). Jinými slovy, soud nemůže v daném případě kategoricky vyloučit závěr, že se právnímu předchůdci žalobce stala majetková křivda, když především není třeba polemizovat nad zlovůlí nacistického režimu a jeho čelních představitelů, kteří napáchali zločiny vedoucí k nevyčíslitelným škodám a ztrátám na lidských životech. Nicméně v současné době neexistuje právní předpis, podle nějž by nyní šlo takovou případnou majetkovou újmu žalobce odčinit (srov. také usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 12. 7. 2011, I. ÚS 1325/09). Skutečnost, že k případné křivdě mohlo dojít ještě před [datum], pak projednávaný spor odlišuje od případů zneužití dekretů prezidenta republiky komunistickým režimem k zabrání majetku nepohodlným osobám (např. nálezy Ústavního soudu ze dne 2. 11. 1999, sp. zn. II. ÚS 70/99, ze dne 4. 10. 1995, sp. zn. II. ÚS 22/94, či ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 10/13, bod 208).

26. Lze uzavřít, že po druhé světové válce předmětné nemovitosti nebyly právnímu předchůdci žalobce vráceny, když tento takový nárok v souladu se zákonem č. 128/1946 Sb. neuplatnil a vlastníkem nemovitostí se ještě před dobou rozhodnou ve smyslu ZMV stal Československý stát, když k tomu došlo na základě konfiskace podle dekretu č. 12/ 1945 Sb. V rozhodném období se tak právnímu předchůdci žalobce ani žalobci samotnému nemohla sát majetková křivda, neboť v této době právní předchůdce žalobce ani žalobce vlastníkem nemovitostí nebyl, tudíž žalobce nemůže být oprávněnou osobou dle § 3 ZMV. Soud pak dále uzavírá, že i kdyby se připustilo vlastnictví právního předchůdce žalobce k předmětným nemovitostem, tyto byly pravomocně konfiskovány dle dekretu č. 12/ 1945 Sb., což je předpoklad pro aplikaci výlukového důvodu v ustanovení § 8 odst. 1 písm. h) ZMV a rovněž kvůli tomuto by nemohlo dojít k vydání předmětných nemovitostí žalobci.

27. Výše uvedené závěry jsou v souladu s dosavadní rozhodovací praxí soudů týkající se jak obecně majetku žalobce, tak konkrétně majetku spadajícího do areálu zámku [obec] (soud nemá pochybnost o funkční souvislosti pozemků p. [číslo] p. [číslo] které tvoří cestu označenou jako„ [anonymizováno]“ se zámeckým parkem), o kterém (o nemovitostech a mobiliáři zámku) rozhodoval Okresní soud v Olomouci ve věci sp. zn. 21 C 365/2015, přičemž dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 12 Co 365/2016-3778, bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 4218/2017 odmítnuto. Žalobce nebyl úspěšný ani s ústavní stížností v této věci. V podrobnostech lze odkázat na argumentaci uvedenou v citovaných rozhodnutích.

28. Na základě výše uvedených závěrů dospěl krajský soud k závěru, že správní orgán rozhodl věcně správně a proto podle § 250i o. s. ř. žalobu zamítl.

29. Vzhledem k tomu, že při vyhlášení rozsudku uvedl soud nesprávně parcelní číslo jednoho v žalobě označených pozemků, opravil tuto zjevnou nesprávnost ve výrokové části písemného vyhotovení rozhodnutí a namísto nesprávně uvedeného označení„ [číslo]“ uvedl správné„ [číslo]“. Zjevná nesprávnost je zřejmá při porovnání výroku s obsahem odůvodnění i obsahem spisu.

30. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 245 o. s. ř. a úspěšnému dalšímu účastníkovi přiznal právo na náhradu nákladů účelných k uplatňování práva. Žalobce je povinen nahradit náklady řízení celkem ve výši [částka], z toho [částka] jako paušální náhradu hotových výdajů ke třem úkonům dle § 1 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tj. vyjádření k žalobě, příprava účasti u jednání a účast u jednání ve výši dle [ustanovení pr. předpisu] [číslo] Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, při použití [značka automobilu] [registrační značka] [anonymizováno] k jednání soudu dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět (celkem [anonymizováno] km, průměrná spotřeba 5,7l [číslo] km, cena benzinu [částka] a paušální náhrada [anonymizováno] Kč/km podle vyhlášky č. 358/2019 Sb.).

Poučení