23 C 418/2022 - 193

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o 540 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do likvidační podstaty pozůstalosti po zůstaviteli [jméno FO], zemřelém dne [datum], posledně bytem [adresa], [adresa], částku 540 000 Kč spolu s úrokem z prodlení - ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 5. 2017 do 29. 5. 2017, - ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 6. 2017 do 27. 6. 2018, - ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 7. 2017 do 24. 5. 2018, - ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 8. 2017 do 24. 6. 2018, - ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 9. 2017 do 24. 7. 2018, - ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 10. 2017 do 29. 8. 2018, - ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 11. 2017 do 26. 9. 2018, - ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 12. 2017 do 22. 10. 2018, - ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 1. 2018 do 25. 11. 2018, - ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 2. 2018 do 21. 12. 2018, - ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 3. 2018 do 20. 1. 2019, - ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 4. 2018 do 28. 2. 2019, - ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 5. 2018 do 30. 3. 2019, - ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 6. 2018 do 24. 4. 2019, - ve výši 9,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 7. 2018 do 30. 5. 2019, - ve výši 9,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 8. 2018 do 27. 6. 2019, - ve výši 9,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 9. 2018 do 22. 7. 2019, - ve výši 9,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 10. 2018 do 19. 8. 2019, - ve výši 9,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 11. 2018 do 29. 9. 2019, - ve výši 9,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 12. 2018 do 30. 10. 2019, - ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do 28. 11. 2019, - ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 2. 2019 do 29. 12. 2019, - ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 3. 2019 do 2. 2. 2020, - ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 4. 2019 do 1. 3. 2020, - ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 5. 2019 do zaplacení, - ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 6. 2019 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 7. 2019 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 8. 2019 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 9. 2019 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 10. 2019 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 11. 2019 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 12. 2019 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 1. 2020 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 3. 2020 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 4. 2020 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 5. 2020 do zaplacení, - ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 6. 2020 do zaplacení, - ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 7. 2020 do zaplacení, - ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 8. 2020 do zaplacení, - ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 9. 2020 do zaplacení, - ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 193 688 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 1. 11. 2022, doručenou soudu dne 1. 11. 2022, se žalobce domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci do likvidační podstaty pozůstalosti po zůstaviteli [jméno FO], zemřelém dne [datum], posledně bytem [adresa], [adresa] částku 540 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částek a za dobu specifikované ve výroku I. s odůvodněním, že žalobce jako likvidační správce pozůstalosti po zůstaviteli [jméno FO], zemřelém dne [datum] převzal soupis majetku likvidační podstaty od soudní komisařky [tituly před jménem] [jméno FO], notářky, která byla pověřena k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti zůstavitele [jméno FO], zemřelého dne [datum] vedeném u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce z dědického spisu zjistil, že žalovaný dne 12. 3. 2017 písemně uznal Smlouvou o uznání dluhu ke dni 25. 3. 2017 vůči zůstaviteli svůj dluh ve výši 1 320 000 Kč a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 30 000 Kč vždy k 25. dni v kalendářním měsíci dle přiloženého splátkového kalendáře, přičemž první splátka byla splatná dne 25. 3. 2017 a poslední splátka měla být splatná dne 25. 10. 2020, podpisy na uznání dluhu jsou úředně ověřeny. K utvrzení svého dluhu žalovaný vystavil na řad zůstavitele blankosměnku, kterou zůstavitel za svého života nevyplnil. Žalobce proto vyzval žalovaného dopisem ze dne 15.7.2022 k zaplacení částky 1 320 000 Kč dle Smlouvy o uznání dluhu nebo k doložení listin prokazujících splacení dluhu. Žalovaný doložil žalobci výpis z bankovního účtu č. ú. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., z něhož vyplývá, že žalovaný hradil nepravidelně splátky dluhu v období od 16. 3. 2017 do 2. 3. 2020 a na účet zůstavitele poukázal v 26 měsíčních splátkách po 30 000 Kč částku v celkové výši 780 000 Kč. Žalovaný zbývající dluh ve výši 540 000 Kč neuhradil. Žalovaný uhradil dne 16. 3. 2017 částku 30 000 Kč, dne 24. 4. 2017 částku 30 000 Kč, dne 30. 5. 2017 částku 30 000 Kč, dne 28. 6. 2017 částku 30 000 Kč, dne 25. 5. 2018 částku 30 000 Kč, dne 25. 6. 2018 částku 30 000 Kč, dne 25. 7. 2018 částku 30 000 Kč, dne 30. 8. 2018 částku 30 000 Kč, dne 27. 9. 2018 částku 30 000 Kč, dne 23. 10. 2018 částku 30 000 Kč, dne 26. 11. 2018 částku 30 000 Kč, dne 22. 12. 2018 částku 30 000 Kč, dne 21. 1. 2019 částku 30 000 Kč, dne 1. 3. 2019 částku 30 000 Kč, dne 31. 3. 2019 částku 30 000 Kč, dne 25. 4. 2019 částku 30 000 Kč, dne 31. 5. 2019 částku 30 000 Kč, dne 28. 6. 2019 částku 30 000 Kč, dne 23. 7. 2019 částku 30 000 Kč, dne 20. 8. 2019 částku 30 000 Kč, dne 30. 9. 2019 částku 30 000 Kč, dne 31. 10. 2019 částku 30 000 Kč, dne 29. 11. 2019 částku 30 000 Kč, dne 30. 12. 2019 částku 30 000 Kč, dne 3. 2. 2020 částku 30 000 Kč a dne 2. 3. 2020 částku 30 000 Kč. Platby byly žalobcem započítány na nejstarší dlužnou částku. Žalovaný také žalobci předložil rukou psaný rozpis plateb, který kromě uvedených bezhotovostních plateb na účet zůstavitele obsahoval také rukou psané poznámky, ze kterých vyplývá, že žalovaný měl dále v hotovosti nebo formou dodání masa uhradit zůstaviteli další částku ve výši 540 297 Kč. Podpis zůstavitele na těchto ručně psaných poznámkách žalovaného však chybí. Naopak z ručně psaných poznámek zůstavitele na splátkovém kalendáři, který je nedílnou součástí Smlouvy o uznání dluhu ze dne 12. 3. 2017, zcela nepochybně vyplývá, že zůstavitel si jednotlivé platby žalovaného zapisoval a žalovaný na svůj dluh vůči zůstaviteli uhradil pouze 26 splátek po 30 000 Kč v celkové výši 780 000 Kč. Ručně psané poznámky zůstavitele se zcela shodují s výpisy z bankovního účtu žalovaného, které žalovaný žalobci předložil za účelem prokázání úhrady dluhu. Žalovaný svůj dluh zůstaviteli nehradil formou hotovostních plateb nebo dodáním masa, a takto rozhodně zůstaviteli zbývající dluh ve výši 540 000 Kč neuhradil. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 24. 10. 2022 úhradě zbývající částky dluhu spolu s příslušenstvím, když s ohledem na dohodnutou splatnost se žalovaný dostal do prodlení vždy nejpozději dne 26. dne příslušného kalendářního měsíce, ve kterém dohodnutou splátku řádně a včas nezaplatil.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný namítal, že dluh neexistoval, protože žádná zápůjčka nebyla poskytnuta a také namítal, že uznání dluhu, které bylo sepsáno dne 12. 3. 2017 Smlouvou o uznání dluhu ke dni 25. 3. 2017, bylo sepsáno v souvislosti s kupní smlouvou ze dne 1. 10. 2009 poté, co žalovaný žádal zůstavitele o výmaz zástavního práva na nemovitosti z katastru nemovitostí. Také z textu zástavní smlouvy na nemovitost vyplývá "konstrukce", že kupní cena, která byla ujednána ve splátkách, je označována zůstavitelem za půjčku ve výši 5 430 000 Kč, přestože nikdy k půjčce nedošlo, nicméně takto bylo zástavní právo na nemovitosti zapsáno do katastru nemovitostí. Kupní smlouvou ze dne 1. 10. 2009 byl spoluvlastnický podíl k nemovitosti zůstavitele prodány žalovanému jako kupujícímu za kupní cenu 5 430 000 Kč, přičemž kupní cena měla být hrazena ve splátkách po 60 000 Kč měsíčně od října 2009. Když žalovaný a zůstavitel kupní smlouvu uzavírali, požadoval zůstavitel na kupní ceně částku vyšší o 1 320 000 Kč za klientskou základnu a vybavení prodejny a provozovny masny, protože oba byli v té době řezníci. Žalovaný s tím nesouhlasil, avšak nakonec se dohodli a uzavřeli kupní smlouvu s kupní cenou 5 430 000 Kč splatnou ve splátkách. Ke kupní smlouvě byla uzavřena zástavní smlouva ze dne 1. 10. 2009, kde strany tuto částku 5 430 000 Kč, která je kupní cenou sjednanou ve splátkách, označili jako půjčku. V zástavní smlouvě prohlašují smluvní strany, že zůstavitel půjčil žalovanému částku 5 430 000 Kč, což nebyla pravda. Kupní cena byla uhrazena žalovaným v plné výši, žalovaný kupoval spoluvlastnický podíl na nemovitosti jako fyzická osoba podnikající a je o úhradě splátek kupní ceny účtováno v jeho účetnictví. Po zaplacení kupní ceny žalovaným se měl realizovat výmaz zástavy, protože současně s kupní smlouvou ze dne 1. 10. 2009 byla uzavřena zástavní smlouva dne 1. 10. 2009. Zůstavitel však v roce 2017 znovu vznesl svůj původní požadavek o navýšení kupní ceny o částku 1 320 000 Kč, vyhrožoval žalovanému, že pokud mu tuto částku nezaplatí, nedojde k výmazu zástavního práva v katastru nemovitostí, vyhrožoval také tím, že mu nedá potvrzení o zaplacení kupní ceny nutné pro výmaz zástavního práva v katastru nemovitostí a dále zůstavitel vyhrožoval tím, že na základě zástavní smlouvy může po žalovaném požadovat částku 5 430 000 Kč z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce. Žalovaný se zalekl, uvědomil si, že zůstavitel by po něm mohl chtít částku 5 430 000 Kč dvakrát, jednak z titulu kupní ceny a jednak z titulu půjčky. Proto žalovaný podepsal smlouvu o uznání dluhu ke dni 25. 3. 2017, přičemž podpisy byly ověřeny úředně. Žalovanému záleželo na tom, aby došlo k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, protože měl záměr spoluvlastnický podíl k nemovitosti prodat. Časově to bylo v době, kdy žalovaný začal vyjednávat se zůstavitelem o výmazu zástavního práva, když poslední splátku měl uhradit dne 25. 4. 2017, proto jednání probíhala v březnu 2017 a k uzavření smlouvy o uznání dluhu ke dni 25. 3. 2017 došlo dne 12. 3. 2017. Žalovaný proto začal splácet na tuto smlouvu o uznání dluhu splátky, zaplatil 4 splátky za březen až červen 2017, potom přestal platit, protože si uvědomil, že platí dluh na půjčku, která neexistuje, a navíc zástavní právo již bylo vymazáno z katastru nemovitostí. Protože žalovaný dosáhl výmazu zástavního práva, přestal hradit dluh. Další splátky dluhu začal hradit až v roce 2018, konkrétně začal hradit splátky od května 2018, a to z důvodu, že byl kontaktován právním zástupcem zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO] Fromerem dopisem ze dne 14. 5. 2018, který jej vyzval k úhradě dluhu z půjčky, kterou mu zůstavitel poskytl, současně zůstavitel odstoupil od smlouvy o uznání dluhu, čímž bylo zamýšleno zesplatnění celého dluhu ve zbývající výši 1 200 000 Kč. Žalovaný proto na dluh opět hradil, a došlo i k nějakým naturálním plněním. Žalovaný dále uhradil 8 splátek po 30 000 Kč v roce 2018, 12 splátek po 30 000 Kč v roce 2019 a 2 splátky po 30 000 Kč v roce 2020. Žalovaný namítal, že zůstavitel byl závislý na alkoholu a na hazardních hrách, byl gambler a alkoholik, a všechny peníze, které mu žalovaný zaplatil nebo předal, ať už z jakéhokoliv titulu, skončily v automatech nebo v alkoholu. Následně v závěrečném návrhu žalovaný namítal, že existence poskytnuté půjčky je předpokladem pro platné uznání dluhu, a protože zůstavitel nikdy s žalovaným smlouvu půjčce neuzavřel a nedošlo k faktickému předání peněz z půjčky, je na žalobci, aby tvrdil a prokazoval, že k uzavření smlouvy o půjčce došlo a že věřitel dlužníkovi předmět půjčky odevzdal a dále, aby žalobce tvrdil a prokazoval, že dlužník půjčku řádně a včas nevrátil. Namítal, že žalovaný, který tvrdí, že mu zůstavitel půjčku fakticky neposkytl, nemůže prokazovat tzv. negativní tvrzení, tedy tvrzení, že určitá skutečnost nenastala.

3. Z následujících listinných důkazů soud zjistil: Z usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že Okresní soud v [Anonymizováno] rozhodl [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou, se sídlem [adresa], jako soudní komisařkou pověřenou k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti po [jméno FO], narozeném [datum], zemřelém dne [datum] tak, že bylo stanoveno, že pozůstalost je předlužena, byla nařízena likvidace pozůstalosti, věřitelé zůstavitele byli vyzváni, aby do tří měsíců od právní moci usnesení přihlásili u soudu své pohledávky a likvidačním správcem pozůstalosti byla jmenována [Anonymizováno].s., IČO 25 [Anonymizováno], se sídlem [adresa]-[Anonymizováno], [adresa], s tím, že bylo zjištěno, že pozůstalost je předlužena a byly splněny zákonné předpoklady pro nařízení likvidace pozůstalosti. Z výzvy likvidačního správce pozůstalosti ke splacení dluhu a doložení listin ze dne 15. 7. 2022, bylo zjištěno, že likvidační správce vyzval žalovaného, s ohledem, že likvidační správce pozůstalosti při prověřování majetku zůstavitele zjistil, že žalovaný se zůstavitelem dne 12. 3. 2017 uzavřel Smlouvu o uznání dluhu ke dni 25. 3. 2017 s ověřenými podpisy smluvních stran znějící na částku 1 320 000 Kč a vyzval jej, pokud již závazek nebo jeho část uhradil, aby doložil platby, případně rozpis plateb, kterými byla částka uhrazena, aby z nich vyplývala nejen výše splátky, ale také datum úhrady a titul této platby, aby nebylo možné platbu zaměnit s platbou jinou, a k tomu doložil všechny listinné důkazy ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy. Z vyjádření žalovaného k výzvě o doložení splátek dluhu bez data (č. l. 17, č. l. 62 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný zaslal likvidačnímu správci pozůstalosti obch. spol. [Anonymizováno].s. vyjádření, v němž uvedl, že zasílá sumář zaplacených splátek a podrobné výpisy; doplnil, že poslední kontakt se zůstavitelem [jméno FO] měl přibližně tři měsíce před jeho úmrtím, kdy jej zůstavitel kontaktoval a žádal o zaslání částky 50 000 Kč na účet s tím, že potřebuje zaplatit odtahy a že je v nemocnici, že ví o vzniklém přeplatku, ale že očekává nějaké peníze a po návratu, že se spolu sejdou, dořeší to a směnku zlikvidují. Žalovaný uvedl, že poslal zůstaviteli jen klasickou splátku ve výši 30 000 Kč, protože zůstavitele velmi dobře znal, tudíž měl obavy, že je opět ve finanční tísni, ze které není cesty ven; od té doby se neviděli, spolu nemluvili, až přišlo jeho úmrtí, kdy do poslední chvíle netušil, že je na tom zdravotně špatně. Žalovaný označil svědky tak, že o dluhu a způsobu splácení věděla jeho manželka, která byla také několikrát přítomna předávání peněz nebo sama zůstaviteli peníze nebo maso předávala a jeho otec, který chodil pomáhat do řeznictví a s panem [jméno FO], byli v úzkém kontaktu; vyjádřil přesvědčení, že tato záležitost bude definitivně uzavřena a pozůstalost půjde do likvidace tak, jak navrhovala notářka. Z rozpisu splacených částek (č. l. 11, 10, 63, 63verte spisu) bylo zjištěno, že žalovaný vedl seznam splacených částek s daty zaplacení, který obsahoval jednak splátky zaplacené bezhotovostně a splátky zaplacené v hotovosti a formou naturálií (odběru masa nebo masných výrobků), seznam končí poslední splátkou dne 2.3.2020 ve výši 30 000 Kč bezhotovostním převodem, kdy z rozpisu vyplývá, že byla celkem uhrazena částka 1 323 297 Kč. Ze Smlouvy o uznání dluhu ke dni 25. 3. 2017 ze dne 12. 3. 2017 (č. l. 13 spisu) včetně splátkového kalendáře k uznané dlužné částce ze dne 12. 3. 2017 s úředně ověřenými podpisy (č. l. 13verte, 14 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že si dne 1. 10. 2009 půjčil od [jméno FO], nar. [datum] částku 1 320 000 Kč. Svůj dluh ve výši 1 320 000 Kč uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej zaplatit nejpozději do 25. 10. 2020 v pravidelných splátkách ve výši 30 000 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni téhož měsíce, za který je splátka placena. Bylo sjednáno, že k půjčce bude vystavena "vlastní směnka" bez uvedení dlužné částky a splatnosti. Tuto směnku bude věřitel oprávněn použit při nesplácení dohodnutých splátek, kdy po dohodě s dlužníkem doplní dlužnou částku a datum splatnosti. Směnka je nedílnou součástí dlužního úpisu, kdy originál je v rukou věřitele a ověřená kopie v rukou dlužníka, Nedílnou součástí této smlouvy je přiložený splátkový kalendář. Strany svým podpisem stvrdily, že rozumí obsahu a účelu smlouvy v plném rozsahu. Smlouva byla podepsána v [adresa] dne 12. 3. 2024 dlužníkem a věřitelem, podpisy dlužníka a věřitele byly úředně ověřeny dne 15. 3. 2017. Přílohou jako nedílnou součástí smlouvy je splátkový kalendář obsahující 44 splátek po 30 000 Kč s jednotlivými úhradami nebo poznámkami, že splátka nebyla zaplacena, případně, že byla zaplacena s prodlením a datum úhrady splátky. Z kopie blankosměnky ze dne 4. 10. 2009 bylo zjištěno, že žalovaný vystavil vlastní směnku na řad zůstavitele [jméno FO], jedná se o blankosměnku s neúplným obsahem, která obsahuje pouze směnečný závazek, že za tuto směnku vlastní zaplatí výstavce směnečnému věřiteli částka v korunách českých není vyplněna, datum splatnosti není vyplněno, směnka obsahuje jméno, adresu a vlastnoruční podpis žalovaného jako výstavce. Z předžalobní výzvy k zaplacení částky ze dne 24. 10. 2022 včetně podací stvrzenky ze dne 24. 10. 2022, bylo zjištěno, že likvidační správce pozůstalosti po [jméno FO], narozeném [datum], zemřelém dne [datum] zaslal žalovanému výzvu úhradě částky 540 000 Kč s příslušenstvím na zvláštní účet likvidační podstaty ve lhůtě do sedmi dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla doručována žalovanému na adresu trvalého pobytu [adresa], [adresa] a byla předána jako doporučená zásilka poštovní přepravě dne 24. 10. 2022. Z kupní smlouvy o převodu podílu k vlastnictví nemovitosti ze dne 1. 10. 2009 s úředně ověřenými podpisy (č. l. 40-42 spisu, č. l. 59-60 spisu) včetně splátkového kalendáře ke smlouvě, z návrhu na vklad změny vlastnického práva do katastru dle smlouvy ze dne 18. 10. 2009, podaného u katastrálního úřadu dne 19. 10. 2009 včetně kupní smlouvy o převodu podílu k vlastnictví nemovitosti ze dne 1. 10. 2009 a splátkového kalendáře ke smlouvě o prodeji nemovitosti ze dne 1. 10. 2009 (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že se žalovaný jako kupující a [jméno FO] jako prodávající, dohodli na převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 340/408 k nemovitostem, a to pozemku parc. č. [hodnota] zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba (rodinný dům) č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] za kupní cenu ve výši 5 430 000 Kč. V čl. III. kupní smlouvy bylo sjednáno, že kupní cena bude hrazena v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 25. dni daného měsíce ve výši 60 000 Kč na č. účtu [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. až do úplného zaplacení dohodnuté kupní ceny. Splátkový kalendář byl nedílnou součástí kupní smlouvy. Počátek splácení kupní ceny byl stanoven dne 25. 10. 2009, konec splácení dne 25. 4. 2017. Strany se dohodly na možnosti mimořádných splátek mimo stanovené období nebo násobných splátek v řádném termínu s tím, že níže uvedené zástavní právo ve prospěch prodávajícího po dobu splácení kupní ceny se zkrátí o dobu vyplývající ze zaplacené částky splátek a skončí k datu, kdy bude celá částka umořena. Tato skutečnost nijak neovlivní dohodnutou kupní cenu nemovitosti. Smluvní strany výslovně prohlásily, že souhlasí s takto provedeným vypořádáním kupní ceny a způsobem její výplaty. V čl. V. kupní smlouvy prohlásil prodávající, že na spoluvlastnickém podílu převáděných nemovitostí neváznou žádné dluhy, břemena ani jiné právní povinnosti, které by bránily převodu podílu nemovitosti ve prospěch kupujícího. Kupující prohlásil, že si je vědom, že v době prodeje a po něm bude na spoluvlastnickém podílu k nemovitostem váznout zástavní právo ve prospěch prodávajícího do doby tak, jak je uvedeno v čl. III. kupní smlouvy. Nedílnou součástí kupní smlouvy byl splátkový kalendář, přičemž bylo sumarizováno, že bude uhrazena v roce 2009 částka 180 000 Kč, v roce 2010 částka 720 000 Kč, v roce 2011 částka 720 000 Kč, v roce 2012. částka 720 000 Kč, v roce 2013 částka 720 000 Kč, v roce 2014 částka 720 000 Kč, v roce 2015 částka 720 000 Kč, v roce 2016 částka 720 000 Kč, v lednu 2017 částka 60 000 Kč, únoru 2017 částka 60 000 Kč, v březnu 2017 částka 60 000 Kč, v dubnu 2017 částka 30 000 Kč, celkem tedy částka 5 430 000 Kč. Právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 19. 10. 2009.

4. Ve věci nebylo sporu o tom, že kupní cena ve výši 5 430 000 Kč na úhradu spoluvlastnického podílu k nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne 1. 10. 2009 byla uhrazena žalovaným v plné výši (č. l. 175 spisu).

5. Ze smlouvy zástavní na nemovitost ze dne 1. 10. 2009 (č. l. 61 spisu), z návrhu na vklad zástavního práva do katastru dle smlouvy ze dne 1. 10. 2009, podaného u katastrálního úřadu dne 19. 10. 2009 včetně smlouvy zástavní na nemovitost ze dne 1. 10. 2009 (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že se [jméno FO] jako zástavní věřitel a [Jméno žalovaného] jako zástavce dohodli na zřízení zástavního práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 340/408 k nemovitostem, a to pozemku parc. č. [hodnota] zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba (rodinný dům) č. p. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], a to k zajištění pohledávky z titulu smlouvy o půjčce ze dne 1. 10. 2009. Podle smlouvy o půjčce půjčil zástavní věřitel zástavci částku 5 430 000 Kč pro koupi nemovitosti, zástavce se zavázal, že půjčku vrátí zástavnímu věřiteli nejpozději do 25. 5. 2017, úroky ze smlouvy o půjčce nebyly dohodnuty. Zástavní věřitel a zástavní dlužník se dohodli na zřízení zástavního práva zástavního věřitele k zástavě, v době uzavření zástavní smlouvy činila cena zástavy částku 5 430 000 Kč. Cena zástavy byla zjištěna podle znaleckého posudku. Právní účinky vkladu zástavního práva nastaly ke dni 19. 10. 2009.

6. Z kopie listu ze zápisníku o hotovostních splátkách dluhu a splátkách v naturáliích "Jenda splátky" (čl. 64 spisu), bylo zjištěno, že žalovaný si vedl interní přehled splátek vyplacených zůstaviteli [jméno FO] v hotovosti nebo v naturáliích (mase nebo masných výrobcích), příkladmo: dne 7. 2018 hotovost 20 000 Kč, dne 16. 8. 2018 hotovost 10 000 Kč, dne 22. 9. 18 4 kusy vepřová půlka 7 872 Kč, hotovost 5 000 Kč, dne 22. 12. 2018 hotovost 50 000 Kč, maso 6 900 Kč, dne 19. 1. 2019 hotovost 70 000 Kč, buřty 2 300 Kč, dne 21. 3. 2019 hotovost 10 000 Kč, vepřové půlky tři kusy 6 830 Kč, dne 3. 5. 2019 hotovost 8 000 Kč, dne 8. 6. 2019 hotovost 100 000 Kč, dne 30. 6. 2019 hotovost 40 000 Kč, dne 12. 7. 2019 buřty 1 400 Kč, dne 31. 7. 2019 vepřová půlka 12 800 Kč, dne 10. 8. 2019 klobásy 5 000 Kč, dne 12. 8. 2019 Hotovost 15 000 Kč, dne 5. 10. 2019 dvě vepřové půlky 3 900 Kč, dne 31. 12. 2019 hotovost 80 000 Kč.

7. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí podaného u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště [adresa] dne 8. 4. 2016 včetně Potvrzení o zániku zástavního práva č. [Anonymizováno] ze dne 5. 4. 2016 (přílohová obálka spisu) bylo zjištěno, že [jméno FO] a [Jméno žalovaného] jako účastníci řízení podali dne 8. 4. 2016 u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště [adresa] návrh na vklad změny věcného práva zatěžujícího nemovitost – zánik zástavního práva. Nedílnou přílohou návrhu je Potvrzení o zániku zástavního práva, kterým [jméno FO], zástavní věřitel prohlásil zánik zástavního práva k nemovitostem na základě listiny zástavní smlouvy ze dne 1. 10. 2009, dále uvedl, že právní skutečností, která vedla k zániku práva, je zánik zjišťované pohledávky. [jméno FO], zástavní věřitel potvrzení podepsal dne 5. 4. 2016, podpis je úředně ověřen dne 5. 4. 2016.

8. Z předžalobní výzvy k zaplacení částky 1 200 000 Kč s příslušenstvím, odstoupení od dohody o splácení uznaného dluhu ze dne 14. 5. 2018, sepsané [tituly před jménem] [jméno FO], advokátem, adresovaná žalovanému, bylo zjištěno, že zůstavitel [jméno FO] prostřednictvím právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], vyzval žalovaného k bezodkladnému zaplacení částky 1 200 000 Kč s tím, že žalovaný uzavřel se zůstavitelem dohodu o splácení dluhu, ve které se zavázal, že bude hradit dluh ve splátkách po 30 000 Kč počínaje dnem 25. 3. 2017, avšak do dne sepisu výzvy splatil pouze čtyři splátky ve výši 120 000 Kč a ode dne 25. 6. 2017 nezaplatil ničeho; pokud by [jméno FO] věděl, že ze splátkového kalendáře, který má mít 44 splátek, zaplatí dlužník pouze čtyři splátky, nikdy by se na splácení nedohodl. Zůstavitel [jméno FO] z tohoto důvodu odstoupil od smlouvy s tím, že celý dluh se stává splatným ve zbývající výši 1 200 000 Kč a vyzval žalovaného jako dlužníka k úhradě dluhu.

9. Z účastnické výpovědi žalovaného [Jméno žalovaného] (č.l. 113 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný měl řeznictví od pana [jméno FO] v pronájmu asi rok a následně spoluvlastnický podíl na nemovitosti, domu č. p. [Anonymizováno], ve kterém bylo umístěno řeznictví koupil někdy v roce 2009. Spoluvlastnický podíl koupil na splátky, protože nemohl na kupní cenu dostat hypotéku, protože další spoluvlastnický podíl vlastnil pan [jméno FO] a vázlo tam hodně exekucí. Uvedl, že když se s panem [jméno FO] dohadovali o kupní ceně, požadoval zaplatil na kupní cenu 6,5 nebo 7 milionů korun, ale na nakonec přišel s tím, že chce 5,5 milionu korun a vykládal, že zbytek do těch 6,5 nebo 7 milionů korun má žalovaný zaplatit za know how, vitríny a další vybavení řeznictví. Nakonec byla kupní smlouva na spoluvlastnický podíl na nemovitosti uzavřena na kupní cenu 5,5 milionu ve splátkách po 60 000 Kč měsíčně. Splátky splácel asi pět let a poté najednou doplatil 1,5 milionu korun v roce 2015. Domýšlel si, že ke snížení ceny kupní ceny nakonec došlo z důvodu, že pan [jméno FO] nechtěl platit státu vysokou daň z nemovitosti. [jméno FO] domě, respektive na spoluvlastnickém podílu vázla zástava, která byla zapsána v katastru nemovitosti. Stal se mu úraz hlavy, a proto začal uvažovat, že s spoluvlastnický podíl na domě prodá. Žádal pana [jméno FO] o výmaz zástavního práva z katastru nemovitosti, ale pan [jméno FO] na něj začal vytahovat, že mu za dům dal málo peněz a že mu předal zákazníky a že cena by měla být vyšší. Takže potom mu dal podepsat uznání na částku 1 320 000 Kč, které podepsal. Vůbec to nebylo tak, že by mu pan [jméno FO] dal nějaké peníze, nějakou půjčku, souviselo to jen s tím domem. [jméno FO] byl na tom finančně špatně, měl dluhy a všeobecně se to o něm vědělo, hodně utrácel, razil heslo "nahý jsem se narodil a nahý také zemřu", a to se také stalo. Protože uznání dluhu podepsal, začal ho splácet, jenže pak přišel do hospody a viděl, jak pan [jméno FO] peníze, které mu splácel, hází do automatu. Naštval se a šel za svojí právní zástupkyní, která mu řekla, že to nemá žádný právní rámec a že může přestat splácet, proto zaplatil jen čtyři splátky a potom přestal splácet. [jméno FO] nic nedělal a ani neuplatnil směnku. Potom však přišel výhrůžný dopis od advokáta [jméno FO]. Pobál se, měl strach chodit po soudech a soudit se, proto zase začal splácet. Někdy v roce 2019 za ním přišel pan [jméno FO] a chtěl další peníze navíc, tedy peníze nad splátku 30 000 Kč měsíčně, tak to využil. Dohodli se, že mu bude dávat hotovost navíc, ale taky mu bude dávat maso jako protiplnění. [jméno FO] si chodil pro hotovost a taky pro maso, řekl to také prodavačkám, že když bude chtít něco z masa nebo masných výrobků, že to nemá platit, že mu to mají vydat, napsat to na papír nebo mu to říct a že si to vyznačí do notesu. Maso nebo masné výrobky panu [jméno FO] vydával sám, nebo když v řeznictví nebyl, tak na jeho pokyn prodavačky paní [jméno FO], paní [jméno FO] a také jeho manželka. Jeho manželka vydala panu [jméno FO] i hotovost a také masné výrobky. Vydané zboží si zapisoval do poznámkového bloku. Tvrdil, že zůstavitel pan [jméno FO] věděl, že si dělá tyto záznamy. Také pan [jméno FO] si dělal záznamy do svého zápisníku, jeho notes byl malý, hnědý nebo šedý, obyčejný, víc nevěděl. Poslední splátku asi 60 000 Kč poslal bezhotovostně na účet pana [jméno FO] v únoru nebo v březnu 2020. Uvedl, že celou částku 1 320 000 Kč, která byla uvedena v uznání dluhu, uhradil, bezhotovostně nebo v hotovosti nebo v naturáliích. Dále uvedl, že udělal chybu, většinou něco v afektu nebo bez rozmyslu udělá, nedomýšlí důsledky. Tvrdil, že žalovanému do jeho zápisníku platby hotovosti nebo v naturáliích nepodepisoval, ani zůstavitel [jméno FO] mu platby v hotovosti nebo v naturáliích nepodepisoval do jeho notesu. [jméno FO] nepodepisoval odebrané zboží ani prodavačkám, ale prodavačky si to vždycky vyznačily na papír. Tvrdil, že když se s panem [jméno FO] sešli, tak si to navzájem zkontrolovali a napsali si to každý do svého zápisníku. Uvedl, že o splátkách a o dohodě o uznání dluhu věděla jeho manželka, možná jeho otec. Uvedl, že pokud v uznání dluhu čestně prohlásil, že dluží z titulu půjčky částku 1 320 000 Kč, tak to nebyla pravda, a podepsal to, protože mu vadilo, že o něm pan [jméno FO] prohlašuje, že ho okradl a jiné nepravdy. Nakonec uznání podepsal, protože si myslel, že nemovitost, kterou od pana [jméno FO] koupil, měla vyšší hodnotu, tak mu chtěl zaplatit více, než mu skutečně na kupní cenu zaplatil. Zopakoval, že mu pan [jméno FO] vyhrožoval tím, že mu nevypíše nemovitost z katastru a nezruší zástavu v katastru. Doplnil, že spolupracovali s panem [jméno FO] od roku 2009 až do roku 2015, pak se pohádali, nebavili se a měli pauzu asi tři nebo čtyři roky, potom znovu začali spolupracovat v roce 2019.

10. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO] (č.l. 128 spisu) bylo zjištěno, že je manželkou žalovaného, žijí spolu ve společné domácnosti. Svědkyně znala [jméno FO], věděla, že jsou s manželem kamarádi. Svědkyně nevěděla, ve kterém roce manžel koupil spoluvlastnický podíl na nemovitosti, ale věděla, že předtím byl s řeznictvím v nemovitosti v pronájmu. V řeznictví pracovala od roku 2014 do posledního dne, kdy bylo v provozu, na pozici prodavačka, někdy dělala také úklid, někdy dělala výrobky spolu s manželem a také zastupovala ostatní prodavačky, když byly na dovolené. Svědkyně si pamatovala, že [jméno FO] chodil do řeznictví často, s manželem společně pracovali a dělali mastné výrobky nebo kostili maso. [jméno FO] měl klíče od provozovny řeznictví a volný přístup. Běžně se stávalo, že něco přichystal, a když přijel do provozovny manžel takto dokončil. [jméno FO] chodil do řeznictví dvakrát týdně, po určitý čas pracoval také jako brigádník a dostával za práci odměnu, od roku 2016 se s manželem moc nestýkal a do provozovny nedocházel. V období od roku 2016 do 31. 12. 2019 chodil do řeznictví [jméno FO] méně, pouze jednou týdně. Svědkyně uvedla, že jednou přišel manžel domů a řekl jí, že něco podepsal panu [jméno FO], nevěděla, co, ale vyplynulo z toho, že se manžel zavázal, že zaplatí panu [jméno FO] ještě víc jak 1 milion Kč, přesnou částku nevěděla. Z toho důvodu, že se pan [jméno FO] dozvěděl, že manžel chce prodat dům, a tak nebyl spokojený s částkou kupní ceny přibližně 5 500 000 Kč, protože se mu to zdálo málo a chtěl více peněz za nějaké vybavení, vitríny, ledničky, které spolu s domem prodal. Manžel byl zahnaný do kouta, protože kdyby mu to nepodepsal, tak se pan [jméno FO] nevymaže z katastru, protože ještě v katastru byl zapsaný. Svědkyně však nevěděla, proč. Uvedla, že manžel byl zlý sám na sebe, že to podepsal a že se s nikým neporadil, a potom tu částku splácel ve splátkách nejdříve pod 30 000 Kč, po nějaké době přestal posílat splátky a přerušil splácení, protože se snažili dům prodat, nějaký čas splátky neplatil vůbec. Pak ale přišel dopis od právníka pana [jméno FO], který chtěl, aby manžel zaplatil částku celou, tak se manžel pobál a znovu začal splácet splátky, ale byly nepravidelné. Po nějaké době přišel za manželem pan [jméno FO] s tím, že chce urychlit splácení a dohodli se na mimořádných splátkách v hotovosti a v mase, u této dohody však nebyla přítomna. Manžel potom řekl prodavačkám, že když přijde pan [jméno FO] do řeznictví, mají mu vydat maso, o které si řekne a napsat to na papírek a manžel si potom údaje zapisoval do notýsku, zápisy v notýsku měl na starosti manžel, ale některé zápisy mohla dělat i ona, když byla v provozovně sama, protože notýsek byl uschován v trezoru v provozovně. Měla od manžela pověření, že může panu [jméno FO] vydat jak maso, tak hotovost z trezoru. Svědkyně tvrdila, že sama osobně asi jednou vydala panu [jméno FO] maso a masné výrobky, ale nevěděla, v jakých hodnotách se pohybovala hodnota masa nebo mastných výrobků. Hodnotu neurčovala, ani se nedívala, jakou hodnotu masa píše manžel do notýsku, o to se nestarala. Nevěděla, zda vydávaly prodavačky řeznictví panu [jméno FO] maso, když tam nebyla přítomna. Po předložení zápisu v notesu modré barvy – seznamu s nadpisem Jenda splátky, svědkyně potvrdila, že zapsala zápis ze dne 21. 3. 2019 s údaji: hotovost 10 000 Kč, vepřové půlky, tři kusy 6 830 Kč, žádný další zápis v notesu nezapsala. Svědkyně uvedla, že nebyla přítomna tomu, že manžel vydával panu [jméno FO] maso nebo masné výrobky. Když přišel pan [jméno FO] do řeznictví a něco řešil s manželem, nevěnovala tomu pozornost. Nevěděla, jestli pan [jméno FO] odchází s masem nebo s hotovostí, protože si dělala svoji práci. Svědkyně nevěděla, v jakých částkách dával manžel panu [jméno FO] v hotovosti mimořádné splátky. Věděla pouze, že sama mu dala v hotovosti 10 000 Kč, ale nevěděla, kolik peněž dal v hotovosti panu [jméno FO] manžel.

11. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO] (č.l. 115 spisu) bylo zjištěno, že pracovala jako prodavačka ve řeznictví, asi osm let až do konce roku 2019. Pracovala v řeznictví společně s paní [jméno FO] a [jméno FO]. Svědkyně znala pana [jméno FO], věděla, že chodil do řeznictví vypomáhat a bourat maso. Zpočátku chodil častěji ke konci méně, v roce 2019 tam chodil pouze jednou až dvakrát týdně, nebyl to pravidelný pracovník. Svědkyně potvrdila, že jí žalovaný jako šéf a nadřízený řekl, že když bude pan [jméno FO] něco něco chtít z masa nebo mastných výrobků, tak to nemá platit a má se to zapsat na papír, proto odebrané zboží zapisovala na papír, který dala šéfovi. V zápise byla uvedena váha zboží a druh zboží, a jestli se jedná o maso, klobásky nebo jaký druh masa. K zápisu se nikdy nedávala cena, nevěděla, jakou mělo odebrané zboží hodnotu. Pamatovala si, že si pan [jméno FO] bral někdy velké množství zboží, třeba 15 kilo klobásek nebo 15 kilo masa, ale někdy se stalo, že si vzal jen kilo masa pro osobní potřebu, třeba pravou svíčkovou. Svědkyně neviděla, že by žalovaný dával panu [jméno FO] nějaké peníze. Svědkyně potvrdila, že pan [jméno FO] odběr zboží, které mu vydala, nepodepisoval, šéf nic takového nepožadoval. Kromě papírků, které odevzdávala žalovanému jako šéfovi, si žádnou jinou evidenci odebraného zboží prodavačky nevedly.

12. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO] (č.l. 117 spisu) bylo zjištěno, že pracovala jako prodavačka v řeznictví asi 10 let až do konce roku 2019, protože řeznictví skončilo. Spolu s ní jako prodavačka pracovala paní [jméno FO], paní [jméno FO] a také paní [jméno FO], někdy chodil do řeznictví vypomáhat pan [jméno FO], dělal výrobu s žalovaným jako vedoucím, chodil tam podle potřeby jednou týdně. Společně dělali výrobu jako tlačenky, klobásky a podobně. Svědkyně věděla, že žalovaný dával panu [jméno FO] peníze, jaké peníze a a z jakého důvodu, to nevěděla ani se o to nezajímala, viděla to, když byli spolu v kanceláři a šla kolem, Nevěděla však, z jakého důvodu, ani si nic nedomýšlela. Žalovaný jako vedoucí řekl prodavačkám, že si pan [jméno FO] může vzít nějaké maso a že za to nemusí platit a že prodavačky ho zváží a napíšou na papírek váhu. [jméno FO] si mohl sám vybrat, jaký výrobek nebo maso si vezme a kolik si toho vezme. Všechno se zvážilo a prodavačky napsaly na papírek, co je to za zboží, kolik to vážil, tento zápis předali žalovanému jako vedoucímu. Pamatovala si, že si pan [jméno FO] bral maso na váhu, také klobásky, půl prasete, to mohlo mít i 50 kg, bedna klobásek mohla mít 15–20 kg, cenu odebraného zboží panem [jméno FO] prodavačky neřešily, to si řešil žalovaný. Nevěděla, co s masem pan [jméno FO] dělal, ani ji to nezajímalo. Svědkyně nevěděla, že by žalovaný evidoval množství masa a výrobků, které předal panu [jméno FO].

13. Po takto provedeném dokazování a po pečlivém vyhodnocení provedených důkazů ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. se soud v souladu s ust. § 120 odst.1 o. s. ř. rozhodl další dokazování neprovádět, neboť má za to, že provedeným dokazováním byly skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci objasněny v dostatečné míře. Z důkazů, které, ač je provedl, v odůvodnění rozhodnutí nezmiňuje, soud učinil shodná skutková zjištění jako z důkazů zmíněných, popř. z nich žádná podstatná skutková zjištění neučinil.

14. Za prokázaný pak vzal tento skutkový stav: Zůstavitel [jméno FO], nar. [datum], zemřel dne [datum]. Usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 16. 3. 2022, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 2. 4. 2022, bylo rozhodnuto [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou, se sídlem [adresa], jako soudní komisařkou pověřenou k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti tak, že pozůstalost je předlužena, byla nařízena likvidace pozůstalosti, věřitelé zůstavitele byli vyzváni, aby do tří měsíců od právní moci usnesení přihlásili u soudu své pohledávky a likvidačním správcem pozůstalosti byla jmenována [Anonymizováno] a [Anonymizováno].s., IČO 25 [Anonymizováno], se sídlem [adresa]-[Anonymizováno], [adresa]. Z dědického spisu likvidační správce pozůstalosti zajistil Smlouvu o uznání dluhu ke dni 25. 3. 2017 ze dne 12. 3. 2017. Žalovaný ve Smlouvě o uznání dluhu ze dne 12.3.2017 prohlásil, že si dne 1. 10. 2009 půjčil od zůstavitele [jméno FO], nar. [datum] částku 1 320 000 Kč. Žalovaný dluh uznal co do důvodu a výše 1 320 000 Kč z titulu smlouvy o půjčce a zavázal se jej zaplatit nejpozději do 25. 10. 2020 v pravidelných splátkách ve výši 30 000 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni téhož měsíce, za který je splátka placena. Ve Smlouvě o uznání dluhu ze dne 12.3.2017 bylo také sjednáno, že k půjčce bude vystavena "vlastní směnka" bez uvedení dlužné částky a splatnosti. Tuto směnku bude věřitel oprávněn použit při nesplácení dohodnutých splátek, kdy po dohodě s dlužníkem doplní dlužnou částku a datum splatnosti. Směnka je nedílnou součástí dlužního úpisu, kdy originál je v rukou věřitele a ověřená kopie v rukou dlužníka, Nedílnou součástí této smlouvy byl přiložený splátkový kalendář. Smlouva byla podepsána dne 12. 3. 2024 dlužníkem a věřitelem, podpisy dlužníka a věřitele byly úředně ověřeny dne 15. 3. 2017. Přílohou jako nedílnou součástí smlouvy byl splátkový kalendář obsahující 44 splátek po 30 000 Kč s poznámkami, kdy byly jednotlivé splátky zaplaceny nebo poznámkami, že splátka nebyla zaplacena, případně, že byla zaplacena s prodlením a datum úhrady splátky. Přílohou byla blankosměnka ze dne 4. 10. 2009, kterou vystavil žalovaný jako výstavce, na řad zůstavitele [jméno FO], jednalo se o blankosměnku s neúplným obsahem, která obsahuje pouze směnečný závazek, že za tuto směnku vlastní zaplatí výstavce směnečnému věřiteli částka v korunách českých není vyplněna, datum splatnosti není vyplněno, směnka obsahuje jméno, adresu a vlastnoruční podpis žalovaného jako výstavce. Likvidační správce vyzval žalovaného dopisem ze dne 15. 7. 2022, aby doložil platby nebo rozpis plateb prokazující, že uznanou částku dluhu ve výši 1 320 000 Kč zaplatil, a k tomu doložil všechny listinné důkazy. Žalovaný zaslal likvidačnímu správci pozůstalosti obch. spol. [Anonymizováno] s. vyjádření, v němž uvedl, že zasílá sumář zaplacených splátek, z něhož vyplývají jednak splátky zaplacené bezhotovostně a jednak splátky zaplacené v hotovosti a formou naturálií (odběru masa nebo masných výrobků), seznam končí poslední splátkou dne 2. 3. 2020 ve výši 30 000 Kč bezhotovostním převodem, kdy z rozpisu vyplývá, že byla celkem uhrazena částka 1 323 297 Kč. Likvidační správce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 24. 10. 2022, aby uhradil zbývající část dluhu ve výši 540 000 Kč s příslušenstvím na zvláštní účet likvidační podstaty ve lhůtě do sedmi dnů ode dne doručení výzvy.

15. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

16. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2053, § 2054 odst. 2 o. z.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vůči zůstaviteli uznal písemným prohlášením ze dne 12. 3. 2017 dluh ze smlouvy o půjčce ve výši 1 320 000 Kč, tento dluh hradil dle splátkového kalendáře ve splátkách po 30 000 Kč a uhradil na dluh částku v souhrnné výši 780 000 Kč. Toto písemné uznání dluhu a následné částečné plnění dluhu žalovaným mělo účinky uznání zbytku dluhu a založilo ve smyslu ust. § 2053 o. z. vyvratitelnou domněnku, podle které se má za to, že závazek v době uznání trval. Uznání dluhu je zajišťovacím institutem, jehož podstatou je založení právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání. Tím se ve sporu posiluje procesní pozice věřitele, neboť v něm nemusí dokazovat vznik dluhu, ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Je naopak na dlužníkovi, který namítá, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo zanikl jinak, aby to prokázal. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka.

21. V řízení pak spočívalo důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu, resp. zbývající části dluhu ve výši 540 000 Kč na žalovaném.

22. Žalovaný pak tvrdil a prokazoval, že dluh v době jeho uznání neexistoval, namítal, že faktická existence poskytnuté půjčky dne 1. 10. 2009 je předpokladem pro platné uznání dluhu, že zůstavitel [jméno FO] nikdy s žalovaným smlouvu půjčce dne 1. 10. 2009 neuzavřel a že nedošlo k faktickému předání peněz z půjčky. K tomu žalovaný rovněž namítal, že naopak břemeno tvrzení a břemeno důkazní nese v případě sporu o vrácení půjčky věřitel, na kterém je, aby tvrdil a prokazoval, že k uzavření smlouvy o půjčce došlo a že dlužníkovi předmět půjčky odevzdal a dále, aby žalobce tvrdil a prokazoval, že dlužník půjčku řádně a včas nevrátil. Namítal, že žalovaný, jež tvrdí, že mu zůstavitel půjčku fakticky neposkytl, nemůže prokazovat tzv. negativní tvrzení, tedy tvrzení, že určitá skutečnost nenastala.

23. Soud nesdílí názor žalovaného, že jde v posuzovaném případě o spor z půjčky a že je na žalobci, aby tvrdil a prokazoval, že k uzavření smlouvy o půjčce mezi zůstavitelem a žalovaným došlo a že zůstavitel dlužníkovi peněžní prostředky z půjčky poskytl. Zpochybnění nebo popření skutečnosti nebo důkazu (příkladmo smlouva o půjčce, pokladní doklad o předání peněžní částky), jimiž by žalobce neunesl důkazní břemeno, pokud by mu svědčilo, nemusí být samy o sobě důkazem opaku. Jinak řečeno, popřením a zpochybněním skutečnosti nebo listiny, které ve prospěch žalobního nároku nesvědčí, není ještě prokázán opak. Tím, že žalovaný závazek ve smyslu ust. § 2053 o. z. uznal, se v návaznosti na ust. § 133 o. s. ř. dostal do situace, že k vyvrácení právní domněnky musí prokázat opak. [jméno FO] tom nic nemění, že jde o důkaz o negativním tvrzení; to nese pozice žalovaného, na kterého přešlo v důsledku uznání závazku důkazní břemeno. Dle konstantní judikatury platí, že kladné řešení otázky, zda účastník řízení unesl důkazní břemeno, nemůže být založeno na pouhém popření skutečnosti, o které platí vyvratitelná domněnka tímto účastníkem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2012 sp. zn. [spisová značka]).

24. V řízení však žalovaným nebyl prokázán opak a žalovaný neunesl břemeno důkazní ohledně neexistence dluhu. Jak již judikoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 22. 6. 2004 sp. zn. [spisová značka] pokud není ve smyslu § 133 o. s. ř. dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, a tedy pouhá třeba i závažná pochybnost o tom, zda skutečnost v právní domněnce stanovená existuje, není sama o sobě důkazem opaku a nestačí k tomu, aby taková skutečnost nebyla považována za prokázanou. Nevyšel-li najevo opak, skutečnost, pro níž je stanovena právní domněnka, se neprokazuje (dokazování o takové skutečnosti se neprovádí), neboť ze zákona ji má soud za prokázanou. U vyvratitelné právní domněnky nastávají jen dva případy skutkového zjištění soudu: buď je prokázán opak, nebo má soud za prokázanou skutečnost předpokládanou právní domněnkou. To však neznamená, že by účastník, kterého nestíhá důkazní břemeno opaku, nemohl navrhnout důkazy ke zpochybnění či vyvrácení skutečností, vyplývajících z důkazů opaku druhého účastníka.

25. Žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat, že dluh ze smlouvy o půjčce nevznikl nebo zcela zanikl některým ze způsobů uvedených v části 4, hlavy 1 dílu 7 občanského zákoníku ustanovení o zániku závazků. Proto soud vzal za prokázanou skutečnost, o které svědčí vyvratitelná domněnka, tedy, že dluh žalovaného vůči zůstaviteli ve výši 1 320 000 Kč v době uznání trval, a pokud jej žalovaný částečně hradil ve splátkách po 30 000 Kč dle splátkového kalendáře a uhradil na dluh částku v souhrnné výši 780 000 Kč, je zůstatkem dluhu částka 540 000 Kč. Proto soud zavázal žalovaného uhradit žalobci do likvidační podstaty pozůstalosti po zůstaviteli [jméno FO], zemřelém dne [datum], posledně bytem [adresa], [adresa], částku 540 000 Kč spolu s úrokem z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením každé splátky dluhu v částce 30 000 Kč, kterou nezaplatil ve lhůtě splatnosti do 25. dne kalendářního měsíce dle dohodnutého splátkového kalendáře, tj. zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 5. 2017 do 29. 5. 2017, za dobu od 26. 6. 2017 do 27. 6. 2018, za dobu od 26. 7. 2017 do 24. 5. 2018, za dobu od 26. 8. 2017 do 24. 6. 2018, za dobu od 26. 9. 2017 do 24. 7. 2018, za dobu od 26. 10. 2017 do 29. 8. 2018, za dobu od 26. 11. 2017 do 26. 9. 2018, za dobu od 26. 12. 2017 do 22. 10. 2018, za dobu od 26. 1. 2018 do 25. 11. 2018, za dobu od 26. 2. 2018 do 21. 12. 2018, za dobu od 26. 3. 2018 do 20. 1. 2019, za dobu od 26. 4. 2018 do 28. 2. 2019, za dobu od 26. 5. 2018 do 30. 3. 2019, za dobu od 26. 6. 2018 do 24. 4. 2019, za dobu od 26. 7. 2018 do 30. 5. 2019, za dobu od 26. 8. 2018 do 27. 6. 2019, za dobu od 26. 9. 2018 do 22. 7. 2019, za dobu od 26. 10. 2018 do 19. 8. 2019, za dobu od 26. 11. 2018 do 29. 9. 2019, za dobu od 26. 12. 2018 do 30. 10. 2019, za dobu od 26. 1. 2019 do 28. 11. 2019, za dobu od 26. 2. 2019 do 29. 12. 2019, za dobu od 26. 3. 2019 do 2. 2. 2020, za dobu od 26. 4. 2019 do 1. 3. 2020, za dobu od 26. 5. 2019 do zaplacení, za dobu od 26. 6. 2019 do zaplacení, za dobu od 26. 7. 2019 do zaplacení, za dobu od 26. 8. 2019 do zaplacení, za dobu od 26. 9. 2019 do zaplacení, za dobu od 26. 10. 2019 do zaplacení, za dobu od 26. 11. 2019 do zaplacení, za dobu od 26. 12. 2019 do zaplacení, za dobu od 26. 1. 2020 do zaplacení, za dobu od 26. 3. 2020 do zaplacení, za dobu od 26. 4. 2020 do zaplacení, za dobu od 26. 5. 2020 do zaplacení, za dobu od 26. 6. 2020 do zaplacení, za dobu od 26. 7. 2020 do zaplacení, za dobu od 26. 8. 2020 do zaplacení, za dobu od 26. 9. 2020 do zaplacení, za dobu od 26. 10. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení byl přiznán podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Namítal-li žalovaný, že byl k podpisu uznání dluhu a uzavření dohody o splátkách ze dne 12. 3. 2017 donucen zůstavitelem [jméno FO], který měl v roce 2017 vznést svůj původní požadavek o navýšení kupní ceny za spoluvlastnický podíl na nemovitostech o částku 1 320 000 Kč a žalovanému vyhrožoval tím, že pokud mu tuto částku nezaplatí, resp. neuzná, nedojde k výmazu zástavního práva v katastru nemovitostí dle zástavní smlouvy a že mu nedá potvrzení o zaplacení kupní ceny nutné pro výmaz zástavního práva v katastru nemovitostí a že mu zůstavitel také vyhrožoval tím, že na základě zástavní smlouvy může po něm požadovat částku 5 430 000 Kč z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce, a proto se žalovaný zalekl a podepsal uznání dluhu, soud tyto námitky posoudil jako nedůvodné. Předně soud zdůrazňuje, že zástavní právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 340/408 k nemovitostem zapsané v katastru nemovitostí bylo z katastru nemovitostí vymazáno dne 8. 4. 2016, s právními účinky vkladu ke dni 19. 4. 2016, tedy přibližně 11 měsíců před písemným uznáním dluhu ze strany žalovaného, proto soud považuje námitky žalovaného, že mu zůstavitel vyhrožoval tím, že pokud mu tuto částku nezaplatí, případně neuzná, nedojde k výmazu zástavního práva katastru nemovitostí za zjevně účelové. Zůstavitel [jméno FO] vystavil žalovanému Potvrzení o zániku zástavního práva k nemovitostem na základě listiny zástavní smlouvy ze dne 1. 10. 2009 dne 5. 4. 2016 a také výslovně prohlásil, že právní skutečností, která vedla k zániku práva, je zánik zjišťované pohledávky, tedy zánik pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne 1. 10. 2009. [jméno FO] toto potvrzení podepsal dne 5. 4. 2016 a jeho podpis byl úředně ověřen dne 5. 4. 2016.

27. Namítal-li žalovaný, že dlužnou částku 1 320 000 Kč uhradil zůstaviteli [jméno FO] jednak bezhotovostními platbami na účet zůstavitele a také hotovostními platbami a platbami v naturáliích formou odběru masa a masných výrobků, pak soud tuto námitku posoudil jako nedůvodnou. Žalovaný si předání hotovosti a předání naturálních plnění ve formě masa a masných výrobků poskytnutých za účelem úhrady dluhu, které si zapisoval do zápisníku nebo do rozpisu splátek, ani v jednom případě zůstavitelem [jméno FO] písemně nenechal potvrdit, a to i za situace, kdy se pohádali, jejich kamarádské vztahy se zůstavitelem ochladly a po dlouhou dobu jej zůstavitel v řeznictví nenavštěvoval.

28. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto vůči žalovanému náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 27 000 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za 12 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy, písemné podání ve věci – replika odporu žalovaného ze dne 30. 1. 2023, účast u jednání dne 7. 11. 2023 delší než 2 hodiny (2 úkony), dne 18. 12. 2023 delší než 2 hodiny (2 úkony), dne 12. 3. 2024 delší než 2 hodiny (2 úkony), dne 2. 10. 2024 a písemné podání závěrečný návrh ze dne 2. 10. 2024 ve výši 125 520 Kč a za jeden úkon právní služby (účast při vyhlášení rozsudku dne 10. 10. 2024) ve výši jedné poloviny odměny, tj. ve výši 5 230 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč k 13 úkonům právní služby dle ust. § 13 advokátního tarifu, tj. ve výši 3 900 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v [adresa] k jednání soudu do [adresa] a zpět, a to za 10 půlhodin po 100 Kč, což činí částku 1 000 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 50 km cesty z [adresa] a zpět, a to a) dne 7. 11. 2023 a dne 18. 12. 2023 při průměrné spotřebě vozidla 8,1 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,20 Kč za 1 km a ceně motorové nafty ve výši 34,40 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 467/2022 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí za jednu cestu částku 399,30 Kč; b) dne 12. 3. 2024, dne 2. 10. 2024 a dne 10. 10. 2024 při průměrné spotřebě vozidla 8,1 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,60 Kč za 1 km a ceně motorové nafty ve výši 38,70 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 398/2023 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí za jednu cestu částku 436,70 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 193 688 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.

Poučení