23 C 48/2023 - 125

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Jméno žalované A], IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] sídlem [Adresa žalované B] o 75 800 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit částku 63 300 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 500 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 40 558,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 75 800 Kč představující náhradu nemajetkové újmy s odůvodněním, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru [adresa], 1. oddělení obecné kriminality, pracoviště [adresa], č. j. KRPT-[Anonymizováno] ze dne 27. 1. 2021 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle ust. § 353 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu ublížení na zdraví ve stadiu pokusu dle ust. § 21 odst. 1 k § 146 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 27. 1. 2022, č. j. [spisová značka] byla trestní věc žalobce (v postavení obžalovaného) právně kvalifikovaná jako přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku postoupena [právnická osoba] v [Anonymizováno] [adresa] k projednání a rozhodnutí. Dle ustálené soudní praxe stát odpovídá za škodu způsobenou zahájením a vedením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem trestního soudu. Žalobce s ohledem na postoupení trestní věci podle § 222 odst. 2 trestního řádu k projednání v přestupkovém řízení považuje usnesení o zahájení trestního stíhání a na něj navazující trestní stíhání za nezákonné a uplatňuje právo na náhradu nemajetkové újmy. Žalobce uplatnil nárok náhradu škody u žalovaného podáním ze dne 3. 8. 2022. Žalovaný sdělil žalobci dne 17. 1. 2023 své stanovisko a konstatoval, že daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., a za vydání nezákonného rozhodnutí se žalobci omluvil, a dále přiznal žalobci náhradu vynaložených nákladů na právní služby obhájce ve výši 40 499,91 Kč. Nepřiznal žalobci některé úkony obhajoby, které byly provedeny před vydáním nezákonného rozhodnutí, žalobce však uvedené nebude rozporovat. Žalobce nárokuje částku 75 800 Kč jako nemajetkovou újmu, tj. denní odškodnění ve výši 200 Kč denně za celkem 379 dnů trestního stíhání.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Namítal, že žalovaný obdržel dne 3. 8. 2022 podání žalobce, jehož obsahem byla žádost o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v rámci které žalobce žádal zaplacení částky 49 212 Kč (náhradu vynaložených nákladů na právní zastoupení) a částky 75 800 Kč (nemajetkové újmy), když škoda a nemajetková újma měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaný částečně vyhověl nároku žalobce na náhradu škody co do částky 40 499,91 Kč představující náhradu nákladů vynaložených žalobcem na právní služby obhájce v trestním řízení a tato částka byla žalobci poukázána bezhotovostně na jeho bankovní účet. Ve zbytku nároku byla žádost žalobce zamítnuta. Žalovaný se vyjádřil k nároku na náhradu nemajetkové újmy také věcně a namítal, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky pro přiznání přiměřeného zadostiučinění v peněžní formě a konstatování nezákonného rozhodnutí spolu s poskytnutou omluvou považuje žalovaný za dostatečnou satisfakci.

3. Žalobce dále navrhoval, aby byla soudem zohledněna rovněž skutečnost, že se žalobci jako poškozenému nepodařilo domoci se právního titulu k náhradě škody na zdraví v adhezním řízení, protože žalobce byl v trestním řízení v postavení obviněného a následně obžalovaného, nemohl se tedy se svým nárokem na náhradu škody na zdraví přihlásit v adhezním řízení. Proto se musí se svého nároku na náhradu škody na zdraví domáhat v občanskoprávním řízení a jeho nárok je nyní projednáván v řízení vedeném Okresním soudem v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], věc dosud nebyla pravomocně skončena.

4. Za stát – [Anonymizováno] [Anonymizováno] vystupuje před soudem jeho organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná. Příslušnou organizační složkou je v první řadě [Jméno žalované B], který vystupuje za stát ve sporech a jiných právních věcech, o nichž to stanoví § 2 až 5 zákona č. 201/2002 Sb., nebo ve sporech a jiných právních věcech, v nichž se na tom v souladu se zákonem dohodl s organizační složkou státu, příslušnou věc podle zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nevystupuje-li za stát [Jméno žalované B], náleží toto oprávnění organizační složce státu, příslušné podle zákona č. 219/2000 Sb. Jelikož v tomto případě se [Jméno žalované B] dohodl dle ustanovení § 6 zákona č. 201/2002 Sb. s organizační složkou státu ([právnická osoba]), že bude jednat (§ 2) v řízení před soudem namísto této příslušné organizační složky, jedná jménem státu [Jméno žalované B].

5. Soud provedl následující dokazování a zjistil:

6. Z Uplatnění nároku na majetkovou škodu v souvislosti s náklady vynaloženými na obhajobu a na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí ze dne 3. 8. 2022 a včetně doručenky datové zprávy ze dne 3. 8. 2022, bylo zjištěno, že žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím a domáhal se v důsledku nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání a celého nezákonného trestního stíhání náhrady škody v podobě vynaložených nákladů na právní služby obhájce ve výši 49 212 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 75 800 Kč. Toto podání bylo doručeno žalovanému dne 3. 8. 2022.

7. Ze Stanoviska o poskytnutí odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup [právnická osoba] ze dne 17. 1. 2023 (č. l. 66-68 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný posoudil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, přičemž nárok na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů trestního řízení shledal důvodný co do částky 40 499,91 Kč, ve zbytku nároku a celý nárok na nemajetkovou újmu shledal nedůvodným; konstatoval, že v posuzovaném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání, konstatoval nezákonnost rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a vyjádřil omluvu.

8. Z trestního spisu sp. zn. [spisová značka] soud provedl důkaz následujícími listinami, a to: usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 1. 2021, č. j. KRPT-[Anonymizováno] včetně doručenky ze dne 1. 2. 2021 a doručenky zástupci obviněného ze dne 4. 2. 2021 (č. l. 112-114, č. l. 115 trestního spisu), stížností obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 2. 2021 (č. l. 117 trestního spisu), odůvodněním stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 18. 3. 2021 (č. l. 120 trestního spisu) včetně dokladu o odeslání datové zprávy dne 18. 3. 2021, usnesením Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 26. 3. 2021, č. j. [spisová značka] (č. l. 124 trestního spisu) včetně dokladu o odeslání datové zprávy zástupci obviněného dne 26. 3. 2021, protokolem o výslechu obviněného ze dne 29. 7. 2021, č. j. KRPT-[Anonymizováno], záznamem o prostudování spisu ze dne 17. 9. 2021, č. j. KRPT-[Anonymizováno], obžalobou Okresního státního zastupitelství v [adresa] proti obviněnému 1) [jméno FO], 2) [jméno FO], č. j. [spisová značka], č. j. [spisová značka], protokolem o hlavním líčení ze dne 21. 12. 2021 (č. l. 308 trestního spisu), protokolem o hlavním líčení ze dne 27. 1. 2022 (č. l. 324 trestního spisu) a usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 27. 1. 2022, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 15. 2. 2022 (č. l. 332 trestního spisu), opisem z evidence přestupků, opisem z evidence rejstříku trestů, z nichž bylo zjištěno, že proti žalobci bylo usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru [adresa], 1. oddělení obecné kriminality, pracoviště [adresa] č. j. KRPT-[Anonymizováno] ze dne 27. 1. 2021 zahájeno trestní stíhání ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle ust. § 353 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu ublížení na zdraví ve stadiu pokusu dle ust. § 21 odst. 1 k § 146 odst. 1 trestního zákoníku, jež bylo žalobci doručeno dne 1. 2. 2021. Žalobce podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost dne 3. 2. 2021, jež byla usnesením Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 26. 3. 2021, č. j. [spisová značka] zamítnuta. Žalobce v postavení obviněného byl vyslechnut k věci, která mu byla kladena za vinu dne 29. 7. 2021. Obžalobou Okresního státního zastupitelství v [adresa] proti obviněnému 1) [jméno FO] a obviněnému 2) [jméno FO], č. j. [spisová značka], č. j. [spisová značka] byl žalobce v postavení obviněného a [jméno FO] v postavení obviněného obžalováni; po změně právní kvalifikace byla trestní věc žalobce v postavení obžalovaného kvalifikována jako přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku. Státní zástupce navrhoval v obžalobě pro žalobce (v postavení obviněného) trest peněžitý ve výměře 50 denních sazeb ve výši 200 Kč, tedy celkem částku 10 000 Kč. Trestní věc žalobce v postavení obžalovaného, právně kvalifikovaná jako přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku, byla usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 27. 1. 2022, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 15. 2. 2022, postoupena [právnická osoba] v Českém [adresa] k projednání a rozhodnutí. Z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce nemá žádný záznam v rejstříku trestů, z opisu evidence přestupků bylo zjištěno, že žalobce má jeden záznam o přestupku.

9. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že žalobce jako bývalý policista nesl trestní stíhání špatně, byl v nejistotě, měl obavy, že bude odsouzen, byl ve stresu, špatně spal a zhubnul. Vyjádřil přesvědčení, že státní zástupce pochybil, když souhlasil, aby jej umístili na záchytku a drželi ho tam celou noc od 19. 5. 2020 do 20. 5. 2020 do 7:00 hodin ráno, přestože státní zástupce věděl, že je zraněný, má pohmožděný obličej a zlomeninu kosti lebeční, že má ledovat a užívat medikaci proti bolesti. Dále tvrdil, že o jeho trestním stíhání se dozvěděli další členové výboru společenství vlastníků jednotek v domě, ve kterém bydlí, a to místopředseda [jméno FO] a [právnická osoba], což vnímal jako ztrátu autority, protože ve výboru má funkci předsedy. Mezi sousedy v domě se to rozneslo a ztratil autoritu. Sousedé na něj pohlíželi jako by byl všemu vinen a byl ten špatný. V zaměstnání musel svému nadřízenému [tituly před jménem] [Anonymizováno] vysvětlit, proč si policie vyžádala pracovní posudek na jeho osobu a k čemu ho chce, jinak o trestním stíhání s nikým dalším na pracovišti nemluvil. Trestní stíhání ovlivnilo také jeho vztah s mladší sestrou [jméno FO], která je družkou spoluobviněného [jméno FO] a od té doby spolu nemluví, jejich vztahy jsou špatné, více jak tři roky. Doplnil, že jeho sestra vypovídala proti němu lživě a dodnes ovlivňuje otce v jeho náhledu na jeho osobu. Dále doplnil, že je rozvedený a jeho exmanželka mu stále zazlívá, že jejich dcera musela incidentu přihlížet a že měla strach. Ujasnil, že jeho vztah s otcem trestní stíhání nijak neovlivnilo, jeho otec vypovídal pravdivě. Sám však ztratil důvěru v policii a ve státní orgány. Dodal, že omluvu od ministerstva spravedlnosti nepovažuje za dostačující jako odškodnění.

10. Soud provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 18. 10. 2018, ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 31. 1. 2019, ve věci žalobce [Anonymizováno]. proti žalovanému [Anonymizováno] – [právnická osoba] o částku 20 000 Kč s příslušenstvím, kterým byl změněn rozsudek okresního soudu v napadené části v odst. II. výroku o nákladech řízení; z odůvodnění tohoto rozsudku a z obsahu spisu soud zjistil, že proti [Anonymizováno] bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 trestního zákoníku a pro přečin výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Ke stížnosti žalobce bylo usnesení policie o zahájení trestního stíhání zrušeno, věc byla postoupena správnímu orgánu k projednání v přestupkovém řízení, kdy následně bylo řízení o přestupku zastaveno; původní trestní řízení trvalo 3 měsíce, následné přestupkové řízení trvalo 8 měsíců; [Anonymizováno]. nebyl vazebně stíhán; [Anonymizováno]. byl bezúhonný; [Anonymizováno]. po dobu řízení byl nervózní, trpěl poruchou spánku, trestní stíhání nesl špatně, byl přesvědčen o své nevinně, trestní stíhání mělo negativní dopad do jeho zaměstnání, ve firmě se to rozkřiklo, musel čelit různým dotazů ze strany vedení firmy, musel si brát volno na výslechy, došlo ke zhoršení mezilidských vztahů, čelil ztrátě pověsti ve vesnici, kde žije; Ministerstvo spravedlnosti konstatovalo vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu, což pokládalo za dostatečné zadostiučinění za porušení práva, žaloba o odškodnění 20 000 Kč byla zamítnuta.

11. Soud provedl dokazování rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 6. 3. 2023, ve věci žalobce [právnická osoba]. proti žalovanému [Anonymizováno] – [právnická osoba] o částku 19 961,10 Kč s příslušenstvím, z toho o částku 6 000 Kč jako nemajetkovou újmu; z odůvodnění tohoto rozsudku a z obsahu spisu soud zjistil, že proti [právnická osoba]. bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku a pro přečin ublížení na zdraví ve stádiu pokusu dle ust. § 146 odst. 1 trestního zákoníku. Trestní řízení probíhalo před Okresním soudem v [Anonymizováno], který ve věci rozhodl rozsudkem č. j. [spisová značka], ze dne 8. 11. 2021, kterým zprostil [právnická osoba]. obžaloby; trestní řízení trvalo 5 měsíců; [právnická osoba]. byl bezúhonný; [právnická osoba]. po dobu trestního stíhání trpěl psychickými problémy, měl poruchy spánku, musel vyhledat odbornou pomoc, trestní stíhání mělo negativní dopad do jeho rodinného života, nemohl se věnovat těhotné partnerce; Ministerstvo spravedlnosti konstatovalo vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu, což pokládalo za dostatečné zadostiučinění za porušení práva, žaloba o odškodnění 6 000 Kč byla zamítnuta.

12. Soud provedl dokazování rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 19. 1. 2022, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne 13. 7. 2022, ve věci žalobce [právnická osoba]. proti žalovanému [Anonymizováno] – [právnická osoba] o částku 275 000 Kč jako nemajetkovou újmu a náhradu škody 50 336 Kč, kterým byl potvrzen rozsudek okresního soudu ve věci samé v napadené části v odst. III. výroku; z odůvodnění tohoto rozsudku a z obsahu spisu soud zjistil, že proti [právnická osoba]. bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin těžkého ublížení na zdraví ve stádiu pokusu dle ust. § 145 odst. 1 trestního zákoníku a pro přečin výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Trestní řízení probíhalo před Okresním soudem [adresa]-[Anonymizováno], který ve věci rozhodl rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne 25. 11. 2019, kterým byl žalobce uznán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnáct měsíců s podmíněným odkladem na dvanáct měsíců, k odvolání obviněného Krajský soud v [Anonymizováno] napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně a následně rozsudkem Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne 21. 9. 2020 soud zprostil [právnická osoba]. obžaloby; [právnická osoba]. hrozil trest odnětí svobody v délce od tří do deseti let; trestní řízení trvalo jeden rok a šest měsíců; [právnická osoba]. byl bezúhonný; [právnická osoba]. po dobu trestního stíhání trpěl psychickými problémy, byl nervózní, měl strach o budoucnost, a to i ve vztahu k nenarozenému potomkovi, trpěl poruchou spánku, měl nižší výkony v zaměstnání, trestní stíhání nesl špatně, trestní stíhání mělo negativní dopad do jeho rodinného života, s partnerkou měl konflikty, v obci čelil nepříjemným poznámkám a otázkám, známí a kamarádi si z něj dělali legraci, přestal chodit na kulturní a společenské akce v obci, na omezenou dobu mu byly zabaveny zbraně, zbrojní průkaz, nesměl chodit na akce mysliveckého spolku ani hasičského sboru; Ministerstvo spravedlnosti konstatovalo vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu, což pokládalo za dostatečné zadostiučinění za porušení práva, [právnická osoba]. bylo přiznáno celkové odškodnění 40 000 Kč.

13. Soud provedl dokazování rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 5. 8. 2020, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne 18. 1. 2017 a ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka] ze dne 22. 3. 2017, ve věci žalobkyně [Anonymizováno] proti žalovanému [Anonymizováno] – [právnická osoba] o částku 120 000 Kč s příslušenstvím, kterým byl zrušen rozsudek okresního soudu ve věci samé a vrácena věc soudu I. stupně k dalšímu řízení, nebylo přiznáno žádné odškodnění, žaloba byla zamítnuta; z odůvodnění tohoto rozsudku a z obsahu spisu soud zjistil, že proti [Anonymizováno]. bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 trestního zákoníku a pro přečin výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Trestní řízení probíhalo před Obvodním soudem pro [adresa], který ve věci rozhodl rozsudkem č. j. [spisová značka], ze dne 12. 3. 2014, kdy byla žalobkyně spolu s další osobou uznány vinnými, za což byl žalobkyni uloženo trestní opatření v podobě podmíněného odnětí svobody, usnesením Městského soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne 3. 7. 2014 byl předmětný rozsudek ve vztahu k žalobkyni zrušen a v tomto rozsahu byla věc postoupena správnímu úřadu k projednání v přestupkovém řízení, v přestupkovém řízení bylo zjištěno, že se žalobkyně dopustila přestupku proti občanskému soužití dle ust. § 49 odst. 1 písm. c) zák. č. 200/1990 Sb., žalobkyně své jednání uznala a byla jí dne 27. 4. 2015 uložena bloková pokuta; původní trestní řízení trvalo 1 rok, následné přestupkové řízení trvalo 9 měsíců; [Anonymizováno]. byla bezúhonná; [Anonymizováno]. po dobu trestního stíhání trpěla psychickými problémy, trestní stíhání mělo negativní dopad do jejího rodinného života, došlo ke zhoršení vztahu s otcem, spolužáci ji morálně odsoudili; [Anonymizováno]. nebylo přiznáno žádné odškodnění, žaloba byla zamítnuta, soudem bylo konstatováno, že nezákonným trestním stíháním žalobkyně vedeným u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] bylo porušeno právo žalobkyně na soukromý a rodinný život.

14. Soud provedl dokazování rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 19. 6. 2023, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne 15. 11. 2023, ve věci žalobce [Anonymizováno]. proti žalovanému [Anonymizováno] – [právnická osoba] o částku 405 000 Kč s příslušenstvím, kterým byl potvrzen rozsudek okresního soudu ve věci samé v napadené části v odst. II. výroku; z odůvodnění tohoto rozsudku a z obsahu spisu soud zjistil, že proti [Anonymizováno] bylo zahájeno trestní stíhání pro zločin znásilnění dle ust. 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, přečin nebezpečného vyhrožování dle ust. § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, pro přečin vydírání dle ust. § 175 odst. 1 trestního zákoníku, pro přečin nebezpečného pronásledování dle § 354 odst. 1 písm. a), b), c), d) trestního zákoníku. Trestní řízení probíhalo před Obvodním soudem pro [adresa], který ve věci rozhodl rozsudkem č. j. [spisová značka], ze dne 30. 9. 2021, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2021, kterým zprostil [Anonymizováno]. obžaloby; [Anonymizováno]. hrozil trest odnětí svobody v délce do 10 let; trestní řízení trvalo 15 měsíců, byl vazebně stíhán 5 měsíců; [Anonymizováno]. nebyl bezúhonný; [Anonymizováno]. po dobu trestního stíhání byl nervózní, vzhledem k jeho trestní minulosti nebylo pochyb, že mu hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody, trestní stíhání mělo negativní dopad do jeho rodinného života, došlo ke zhoršení vztahů s tchánem, musel se přestěhovat do jiného města, došlo ke zhoršení mezilidských vztahů, ztratil klienty, kdy pracoval jako kondiční trenér, ztratil práci a musel změnit zaměstnání; [Anonymizováno]. bylo přiznáno celkové odškodnění 40 000 Kč a omluva.

15. Po takto provedeném dokazování a po pečlivém vyhodnocení provedených důkazů ve smyslu ust. § 132 o. s. ř. se soud v souladu s ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. rozhodl další dokazování neprovádět, neboť má za to, že provedeným dokazováním byly skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci objasněny v dostatečné míře. Z důkazů, které, ač je provedl, v odůvodnění rozhodnutí nezmiňuje, soud učinil shodná skutková zjištění jako z důkazů zmíněných, popř. z nich žádná podstatná skutková zjištění neučinil.

16. Za prokázaný pak soud vzal tento skutkový stav: Proti žalobci bylo usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie [Anonymizováno] kraje, územního odboru [adresa], 1. oddělení obecné kriminality, pracoviště [adresa] č. j. KRPT-[Anonymizováno] ze dne 27. 1. 2021 zahájeno trestní stíhání ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle ust. § 353 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu ublížení na zdraví ve stadiu pokusu dle ust. § 21 odst. 1 k § 146 odst. 1 trestního zákoníku, jež bylo žalobci doručeno dne 1. 2. 2021. Žalobce podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost dne 3. 2. 2021, jež byla usnesením Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 26. 3. 2021, č. j. [spisová značka] zamítnuta. Obžalobou Okresního státního zastupitelství v [adresa] č. j. [spisová značka], č. j. [spisová značka] došlo vůči žalobci v postavení obviněného ke změně právní kvalifikace a trestní věc byla kvalifikována jako přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku. Státní zástupce navrhoval v obžalobě pro žalobce v postavení obviněného peněžitý trest ve výměře 50 denních sazeb ve výši 200 Kč, tedy celkem částku 10 000 Kč. Trestní věc žalobce v postavení obžalovaného, byla usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 27. 1. 2022, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 15. 2. 2022, postoupena [právnická osoba] v [Anonymizováno] [adresa] k projednání a rozhodnutí. Žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím dne 3. 8. 2022. Nárok na náhradu škody byl shledán žalovaným pouze částečně důvodný co do částky 40 499,91 Kč představující náhradu nákladů trestního řízení vynaložených žalobcem; požadavek na náhradu nemajetkové újmy nebyl shledán žalovaným důvodný, žalovaný konstatoval nezákonnost rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a vyjádřil omluvu. Žalovaný vyplatil žalobci na náhradě škody částku 40 499,91 Kč bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet.

17. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem) náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

18. Podle § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

19. Podle § 31a odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

20. Podle § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud právně posoudil věc dle příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přestože tento zákon nárok na náhradu škody způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, výslovně neupravuje. Stát za škodu ani nemajetkovou újmu způsobenou v takovém případě trestním stíháním neodpovídá pouze tehdy, jestliže si poškozený trestní stíhání zavinil (způsobil) sám (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 11/10-2), nebo tehdy, kdy byl poškozený zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. O žádný z výše uvedených případů se u žalobce nejedná, a proto je dána odpovědnost státu za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem. Ostatně odpovědnost státu nebyla mezi účastníky sporná, když žalovaný ve stanovisku ze dne 17. 1. 2023 konstatoval, že v předmětném trestním řízení vedeném proti žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. a omluvil se mu za to.

22. Soud vycházel z ust. § 31a odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, jež vyžaduje, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady škody. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR je třeba vzít v úvahu kritéria, která se v takových případech zpravidla vyskytují a která zpravidla mají vliv na rozsah způsobené újmy a tím i na výši případného zadostiučinění, jedná se o kritéria: 1) povaha věci, 2) délka trestního řízení a 3) následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. [spisová značka]). Vedle toho je třeba podle § 31a odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při stanovení formy a výše zadostiučinění přihlédnout k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Těmi jsou dle výše uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu ČR zejména okolnosti vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, projevující se například ve zjištění, že trestní stíhání bylo proti poškozenému zahájeno zjevně bezdůvodně nebo dokonce s cílem jej poškodit (v takovém případě bude poškozený zahájení trestního stíhání vnímat obzvlášť úkorně). Jsou jimi také okolnosti zahájení trestního stíhání předcházející, popřípadě trestní stíhání poškozeného provázející, vedoucí k závěru o podílu poškozeného na tom, že proti němu bylo[Anonymizováno]trestní stíhání zahájeno, popřípadě, že proti němu bylo ve vedení trestního stíhání pokračováno, aniž by bylo lze uzavřít, že si trestní stíhání zavinil sám. Je třeba rovněž zohlednit důvody, pro které k zastavení trestního stíhání, nebo zproštění obžaloby došlo. Přitom je třeba vycházet z toho, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. V konečném důsledku musí výše soudem přiznaného zadostiučinění odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích (poměřovaných zejména s ohledem na uvedená kritéria) shodují, tedy výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném (viz výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. [spisová značka]).

23. Jak již judikoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 18. 10. 2016 sp. zn. [spisová značka] za nezákonné ve smyslu § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je třeba považovat usnesení o zahájení trestního stíhání i v případě, kdy trestní stíhání skončí postoupením věci do přestupkového řízení. Přestupkové řízení není v takovém případě pokračováním trestního stíhání; výsledek přestupkového řízení je z hlediska splnění podmínek odpovědnosti státu za újmu způsobenou uvedeným trestním stíháním nerozhodný.

24. Soud shledal, že žalobci náleží za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, finanční zadostiučinění, když omluva žalovaného a samotné konstatování porušení práva není dostačující. V řízení byla prokázána příčinná souvislost mezi trestním stíháním žalobce a jeho nemajetkovou újmou, kterou by bez trestního stíhání neutrpěl v prokázaném rozsahu.

25. Soud hodnotil zmíněná kritéria takto:

26. Povaha trestní věci (ad 1) první kritérium). Tímto kritériem se míní závažnost trestného činu kladeného poškozené osobě za vinu. Žalobce byl stíhán (po změně právní kvalifikace) pro přečin výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku, za který mu hrozil trest odnětí svobody až dva roky, a pro přečin nebezpečného vyhrožování dle ust. § 353 odst. 1 trestního zákoníku, za který mu hrozil trest odnětí svobody až na jeden rok; tedy s horní hranicí trestní sazby 2 roky. Soud má za to, že žalobce byl trestně stíhán pro jednání, které se posuzuje, objektivně vzato, jako skutečnost mající menší intenzitu, z hlediska dopadu do sféry osoby poškozeného, než jednání naplňující skutkovou podstatu trestných činů proti životu a zdraví, kdy je újma obecně větší, přičemž osoba obviněná z trestných činů proti životu a zdraví bude vystavena daleko většímu odsudku, než tomu bylo v případě žalobce. Žalobce po celou dobu trestního řízení využíval služeb advokáta, proto lze předpokládat, že adekvátní informaci o výši hrozícího trestu získal již na začátku trestního stíhání od svého obhájce. Žalobce tedy neměl objektivně vzato důvod k obavě z uložení trestu odnětí svobody při horní hranici této sazby.

27. Délka trestního řízení (ad 2) druhé kritérium). Toto kritérium zohledňuje to, po jak dlouhou dobu trval zásah do osobnostních složek poškozené osoby v důsledku vedeného trestního řízení. Za počátek trestního řízení je nutno označit den, kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, jež mu bylo doručeno dne 1. 2. 2021; trestní řízení skončilo ke dni 15. 2. 2022, kdy nabylo právní moci usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne 27. 1. 2022 č.j. [spisová značka], kterým byla věc obžalovaného podle § 222 odst. 2 trestního řádu postoupena [právnická osoba] [adresa] k projednání a rozhodnutí. V posuzovaném případě se jedná o dobu přibližně 12 a půl měsíců trestního stíhání, po kterou zásah do osobnostních složek žalobce trval.

28. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby (ad 3) třetí kritérium). Toto kritérium zohledňuje individuální následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby (morální narušení integrity poškozené osoby v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, popřípadě i jiné sféry života), jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných v kritériích ad 1) a ad 2). Z provedeného dokazování vyplynulo, že trestní stíhání zasáhlo žalobce po stránce psychické, byl nervózní, trestní stíhání nesl špatně, protože měl obavu, co bude, zda bude odsouzen a jaké bude mít jeho odsouzení následky pro jeho další život, vlivem stresu zhubl, trestní stíhání zhoršilo jeho vztahy s mladší sestrou. Je však nutno také uvést, že při nesporném faktu, že každé trestní stíhání zasáhne negativně osobnostní sféru poškozené osoby, nelze míru tohoto zásahu přeceňovat do míry subjektivně pociťované žalobcem, to vše za situace, kdy nebyl prokázán dopad trestního stíhání do sféry profesní (ztráta zaměstnání nebyla tvrzena ani prokázána), do sféry rodinné (rozpad rodinných vztahů nebo manželství žalobce nebyl tvrzen ani prokázán) a do sféry společenské (povědomost o trestním stíhání žalobce členy orgánu společenství vlastníků jednotek, považuje soud za marginální; společenská izolace nebyla tvrzena ani prokázána), rovněž nebyla tvrzena ani prokázána medializace trestního stíhání v tisku nebo televizi.

29. Soud v projednávané věci provedl komparaci s případy, které se v podstatných znacích shodují a také s případy, které po poučení soudem podle ust. § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. k důkazu navrhl žalobce. Žalovaný nenavrhl ke komparaci žádné případy.

30. Komparací s případem poškozeného [Anonymizováno]. (rozsudek Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 18. 10. 2018) vyplynulo, že se výše uvedená věc s posuzovanou věcí částečně shoduje v právní kvalifikaci trestného činu (výtržnictví podle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku) a v ohrožení trestní sazbou (trest odnětí svobody až dva roky); neshodují se v délce trestního stíhání, která byla významně nižší (3 měsíce); tento případ se v kritériu následků způsobených trestním stíháním v osobnostní sféře poškozené osoby odlišoval tím, že poškozený [Anonymizováno]. trpěl poruchami spánku, trestní stíhání mělo negativní dopad do jeho zaměstnání, musel čelit různým dotazům ze strany vedoucích zaměstnanců, došlo ke zhoršení mezilidských vztahů, čelil ztrátě pověsti v místě bydliště. Pokud ve srovnávaném případě nebylo poškozenému [Anonymizováno]. přiznáno žádné odškodnění, pouze omluva, nelze to v posuzovaném případě u žalobce pokládat za dostatečné zadostiučinění za porušení práva.

31. Komparací s případem poškozeného [právnická osoba]. (rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 6. 3. 2023) vyplynulo, že se výše uvedená věc s posuzovanou věcí částečně shoduje v právní kvalifikaci trestného činu (výtržnictví podle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku) a v ohrožení trestní sazbou (trest odnětí svobody až dva roky); neshodují se v délce trestního stíhání, která byla významně nižší (5 měsíců); tento případ se v kritériu následků způsobených trestním stíháním v osobnostní sféře poškozené osoby odlišoval tím, že poškozený [právnická osoba]. trpěl psychickými problémy a musel vyhledat odbornou pomoc, trestní stíhání mělo negativní dopad do jeho rodinného života. Pokud ve srovnávaném případě nebylo poškozenému [právnická osoba]. přiznáno žádné odškodnění, pouze omluva, nelze to v posuzovaném případě u žalobce pokládat za dostatečné zadostiučinění za porušení práva.

32. Komparací s případem poškozeného [právnická osoba]. (rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 19. 1. 2022) vyplynulo, že se výše uvedená věc s posuzovanou věcí částečně shoduje v právní kvalifikaci trestného činu (výtržnictví podle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku) a v ohrožení trestní sazbou (trest odnětí svobody až dva roky); neshodují se v délce trestního stíhání, která byla podobná, nikoliv stejná (jeden rok a šest měsíců), navíc poškozený [právnická osoba]. byl ohrožen významně vyšší trestní sazbou pro další trestný čin těžkého ublížení na zdraví ve stádiu pokusu dle ust. § 145 odst. 1 trestního zákoníku (tři až deset let); tento případ se v kritériu následků způsobených trestním stíháním v osobnostní sféře poškozené osoby odlišoval tím, že poškozený [právnická osoba]. trpěl poruchami spánku, trestní stíhání mělo negativní dopad do jeho rodinného života, měl konflikty s partnerkou, která byla těhotná a také dopad do společenského života, došlo ke zhoršení mezilidských vztahů s kamarády a přáteli, přestal chodit na kulturní a společenské akce v obci, na omezenou dobu mu byly zabaveny zbraně, zbrojní průkaz, nesměl chodit na akce mysliveckého spolku ani hasičského sboru. Pokud ve srovnávaném případě bylo poškozenému [právnická osoba]. přiznáno zadostiučinění ve výši 40 000 Kč, nelze v posuzovaném případě u žalobce o takové částce uvažovat.

33. Komparací s případem poškozené [Anonymizováno]. (rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 5. 8. 2020) vyplynulo, že se výše uvedená věc s posuzovanou věcí částečně shoduje v právní kvalifikaci trestného činu (výtržnictví podle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku) a v ohrožení trestní sazbou (trest odnětí svobody až dva roky); neshodují se v délce trestního stíhání, která byla podobná, nikoliv stejná (jeden rok), shodují se ve skutečnosti, že ve vztahu k žalobkyni byla věc postoupena správnímu úřadu k projednání v přestupkovém řízení; tento případ se v kritériu následků způsobených trestním stíháním v osobnostní sféře poškozené osoby odlišoval tím, že poškozená [Anonymizováno] trpěla psychickými problémy, trestní stíhání mělo negativní dopad do jejího rodinného života, došlo ke zhoršení vztahu s otcem, a také dopad do společenského života, došlo ke zhoršení mezilidských vztahů a morálnímu odsouzení ze strany spolužáků. Pokud ve srovnávaném případě nebylo poškozené [Anonymizováno]. přiznáno žádné odškodnění, pouze konstatování, že nezákonným trestním stíháním bylo porušeno její právo na soukromý a rodinný život, nelze to v posuzovaném případě u žalobce pokládat za dostatečné zadostiučinění za porušení práva.

34. Komparací s případem poškozeného [Anonymizováno] (rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 19. 6. 2023) vyplynulo, že se výše uvedená věc s posuzovanou věcí částečně shoduje v právní kvalifikaci trestného činu (nebezpečné vyhrožování dle ust. § 353 odst. 1 trestního zákoníku) a v ohrožení trestní sazbou (odnětí svobody až na jeden rok); neshodují se v délce trestního stíhání, která byla podobná, nikoliv stejná (jeden rok a tři měsíce), navíc poškozený [Anonymizováno]. byl ohrožen významně vyšší trestní sazbou pro další trestný čin znásilnění dle ust. 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku (až deset let) a byl zadržen i vazebně do dobu 5 měsíců; tento případ se v kritériu následků způsobených trestním stíháním v osobnostní sféře poškozené osoby odlišoval tím, že poškozený [Anonymizováno]. nebyl bezúhonný a vzhledem k jeho trestní minulosti nebylo pochyb, že mu hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody, trestní stíhání mělo negativní dopad do jeho rodinného života, došlo ke zhoršení vztahů s tchánem a musel se přestěhovat do jiného města, a také dopad do pracovního života, ztratil klienty a musel změnit zaměstnání. Pokud ve srovnávaném případě bylo poškozenému [Anonymizováno]. přiznáno zadostiučinění ve výši 40 000 Kč, nelze v posuzovaném případě u žalobce o takové částce uvažovat.

35. Komparace s případem poškozeného [Anonymizováno]. (rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 31. 3. 2010) nebyla soudem provedena, neboť tento případ nebyl pro komparaci vhodný.

36. Přiměřenou okolnostem posuzovaného případu jako odpovídající výši zadostiučinění považuje soud částku 12 500 Kč. Za dobu přibližně 12,5 měsíců trvajícího trestního řízení, jde o odškodnění nemajetkové újmy v rozsahu 1 000 Kč měsíčně. Soud v posuzovaném případě přihlédl k mírně kratší době přibližně 1 roku trvajícího trestního řízení, po kterou zásah do osobnostní sféry žalobce trval a také k povaze trestní věci, zejména tím, že státní zástupce v obžalobě navrhoval jen peněžitý trest.

37. Soud námitky žalobce, že v trestním řízení spolu s žalobcem v postavení obviněného byla stíhána i jiná osoba, že se žalobce dostal do postavení obviněného namísto postavení poškozeného a nemohl uplatnit své nároky v průběhu trestního řízení jako osoba poškozená, posoudil jako nedůvodnou, protože je běžnou praxí v trestním řízení odkazovat poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody ve smyslu ust. § 229 odst. 1, 2 trestního řádu na řízení ve věcech občanskoprávních, obdobně jak se nyní svého nároku na náhradu škody na zdraví domáhá žalobce v řízení občanskoprávním vedeném Okresním soudem v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka].

38. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

39. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Soud přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů u nemajetkové újmy ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí o výši plnění záleželo na úvaze soudu. Odměna za jeden úkon právní služby u nemajetkové újmy činí v souladu s judikaturou částku 3 100 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ust. § 7 položka 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif o odměnách advokátů a náhrada advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška). Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z odměny za zastupování advokátem za devět úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k úhradě, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne 19. 10. 2023, účast u jednání dne 19. 9. 2023 – dva úkony, dne 27. 3. 2024 – 2 úkony a dne 4. 6. 2024 – 1 úkon) ve výši 27 900 Kč dle ust. § . § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ust. § 7 položka 5 vyhlášky, když pouze tyto úkony soud považuje za účelně vynaložené a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč k devíti úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 2 700 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v [Anonymizováno] [adresa] k jednání soudu do [adresa] a zpět: a) dne 19. 9. 2023, a to za 2 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 30 km cesty z [adresa] a zpět při průměrné spotřebě vozidla 5,2 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,20 Kč za 1 km a ceně motorové nafty ve výši 34,40 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 467/2022 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 209,70 Kč; b) dne 27. 3. 2024, a to za 2 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 30 km cesty z [adresa] a zpět při průměrné spotřebě vozidla 5,2 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,60 Kč za 1 km a ceně motorové nafty ve výši 38,70 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 398/2023 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 228,40 Kč; c) dne 4. 6. 2024, a to za 2 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 30 km cesty z [adresa] a zpět při průměrné spotřebě vozidla 5,2 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,60 Kč za 1 km a ceně motorové nafty ve výši 38,70 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 398/2023 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 228,40 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 40 558,50 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.