23 C 70/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupeného [titul] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] jednající [anonymizováno 7 slov], [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 1 750 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 34 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 34 000 Kč od 23.4.2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 96 000 Kč od 23.4.2020 do 1.9.2020, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 620 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 620 000 Kč od 26.5.2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 34 000 Kč od 26.5.2019 do 22.4.2020 a úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 96 000 Kč od 26.5.2019 do 22.4.202, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

IV. Žalobce je povinen uhradit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na nákladech řízení vzniklých v souvislosti s uhrazením svědečného částku 2 527 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna uhradit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na nákladech řízení vzniklých v souvislosti s uhrazením svědečného částku 2 527 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním žalobce vedeným převážně u Okresního soudu v Jičíně pod sp.zn. 2 T 164/2014. Dne 20.12.2013 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání pro podezření ze spáchání jednak zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a jednak zločinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, 2 písm. a), c), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, pod [číslo jednací]. Toto trestní stíhání bylo následně ještě rozšířené o další skutky, a to na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22.5.2014, [číslo jednací] Okresní státní zastupitelství v Jičíně podalo dne 22.10.2014 obžalobu. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 12.6.2018, č.j. 2T 164/2014-12811 byl žalobce podle ustanovení § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zproštěn obžaloby. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28.2.2017, sp. zn. 10 To 43/2017, byl rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení § 258 odst. 1 písm. b), písm. d) trestního řádu zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání k rozhodnutí. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 29.6.2016, č.j. 2T 164/2014- 11728, byl žalobce podle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.4.2019, sp. zn. 10 To 249/2018, byla odvolání státního zástupce a poškozeného jako nedůvodné zamítnuty a rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci jeho vyhlášením, tedy dne 25.4.2019. Předmětem trestního stíhání žalobce byl skutek, podle kterého měl žalobce údajně jako soukromý podnikatel na svých webových stránkách [webová adresa], [webová adresa] a s použitím odkazů na stránky [webová adresa] v době nejméně od 16.9.2009 do 30.11.2011 nabízet bez souhlasu nositele práv [právnická osoba] [anonymizováno] k prodeji originální operační systém [anonymizováno 6 slov], kdy svým jednáním měl způsobit [právnická osoba] škodu ve výši nejméně 9 000 000 Kč a fyzickým a právnickým osobám škodu v celkové výši 2 253 482 Kč Trestní stíhání započalo dne 20.12.2013 a skončilo dne 25.4.2019, když trvalo pět let a pět měsíců. Žalobci byla uvedeným trestním stíháním způsobená nemajetková újma. Po celou dobu byla narušena pověst žalobce, jeho zákazníci byli předvoláváni k výslechům a nepravdivě informováni o tom, že byli ze strany žalobce podvedeni. Policie zákazníky žalobce zastrašovala, že pokud stále užívají od žalobce nakoupený software, mohou být spolupachateli žalobce a dopouštět se tak podvodu. Policie při podání vysvětlení nepravdivě zákazníkům žalobce sdělovala, že zakoupený software je nelegální a zakazovala jej používat. Zákazníky žalobce přesvědčovala o tom, že jsou poškozenými a žalobce pachatel trestného činu. Tímto svévolným postupem orgánů činných v trestním řízení bylo zasahováno do osobní integrity žalobce a byla poškozována jeho pověst, čest a důstojnost. Policejní orgán v přípravném řízení jednal vůči žalobci až šikanózním způsobem, když vedle nezákonného trestního stíhání se pokusil žalobci odejmout jeho svobodně zvoleného obhájce. Trestní stíhání nebylo skutkově nijak složité, neboť se jednalo o prodej použitého softwaru. Předmět řízení se tak týkal zejména správného právního a hmotněprávního posouzení. Nezákonné trestní stíhání výrazným způsobem poškodilo pověst žalobce, který byl okolím vnímán jako podvodník a kriminálník. Trestní řízení výrazně negativně zasáhlo a ovlivnilo psychickou stránku žalobce, když již od počátku samotného prověřování neunesl tlak činnosti orgánů činných v trestním řízení. Žalobce tak již v roce 2011 skončil v péči psychologů a psychiatrů, když u něj byla detekována stresová porucha. Díky trestnímu stíhání se ze žalobce stal úplně jiný člověk, a to smutný, deprimovaný a ustrašený člověk, v depresích ze strachu o svoji budoucnost. Do trestního stíhání byli zataženi i svědkové z okolí žalobcových nejbližších, členové jeho rodiny. K výslechům na policii se musela dostavit žalobcova matka, žalobcův otec. Byl tak výrazným způsobem ovlivněn rodinný život žalobce. Z uvedených důvodů považuje žalobce za přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonně dlouhým trestním stíháním částku 250 000 Kč. Za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do práva na čest, důstojnost, rodinný život, narušení postavení ve společnosti a zásah do podnikatelské sféry poškozeného požaduje žalobce částku ve výši 1 500 000 Kč. Žalobce žalovanou vyzval dne 22.10.2019, aby mu zaplatila zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 1 750 000 Kč. Žalovaná v zákonné lhůtě nárok žalobce neprojednala.

2. Žalovaná nárok neuznala, a to ani částečně. Nároku na peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání žalovaná nevyhověla. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne 20.12.2013 a k žalobcovu zproštění došlo rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.4.2019, č.j. 10 To 249/2018-12866, který dnem vyhlášení nabyl právní moci. Trestní stíhání trvalo pět let a čtyři měsíce, což se ovšem vzhledem ke složitosti případu a extrémnímu počtu zainteresovaných osob jeví dle žalované jako délka přiměřená. Nároku na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč žalovaná vyhověla částečně. Odpovědnostní titul žalovaná prohlásila za nesporný. Nárok je dle žalované opřen především o tvrzené zhoršení psychického stavu žalobce. Žalovaná po přihlédnutí k čestným prohlášením přiloženým k žádosti vzala za prokázané, že trestní stíhání negativně zasáhlo a ovlivnilo žalobcův psychický stav a jeho pověst v bezprostředním okolí. Na základě těchto skutečností žalovaná shledala žalobcův požadavek na peněžitou satisfakci důvodným, nicméně částku 1 500 000 Kč považuje žalovaná za neadekvátní. Při určování výše peněžitého zadostiučinění žalovaná přihlédla k závažnosti trestné činnosti, délce trvání trestního stíhání a též ke konkrétním zásahům do osobní sféry žalobce, zejména k tomu, že žalobce byl v době zahájení trestního stíhání poměrně mladým člověkem, nadto aktivním. Žalobce dle žalované zachoval veškerou opatrnost, kterou lze po podnikateli vyžadovat, když si nechal před zahájením podnikatelské činnosti zpracovat právní rozbor zákonnosti svého podnikání, a po kladném výsledku se pustil do činnosti, za kterou byl následně přes pět let trestně stíhán s výsledkem, že jednání trestným činem vůbec nebylo. Pocity frustrace, které by tato situace vyvolala u každé osoby v žalobcově situaci a které jsou tedy způsobilé státi se předmětem odškodnění, jakož i další psychické následky potvrzené čestnými prohlášeními, vedly žalovanou k závěru, že požadavek na peněžité zadostiučinění je v základu důvodný. Za přiměřené zadostiučinění za uvedené následky žalovaná považuje částku 1 500 Kč za každý měsíc trestního stíhání, tedy souhrnnou částku 96 000 Kč.

3. Na základě částečného zpětvzetí žaloby odůvodněného částečným plněním žalované soud usnesením ze dne 12.11.2020, č.j. 23 C 70/2020-180, rozhodl o částečném zastavení řízení co do částky 96 000 Kč představující část nároku na přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s nezákonným trestním stíháním.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechy svědků, ze kterých má za prokázané následující skutečnosti. Ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 2 T 164/2014 bylo zjištěno následující. Dne 20.12.2013 bylo vydáno usnesení Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje, územním odborem, oddělením hospodářské kriminality, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání ad 1) zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, ad 2) přečinu porušení autorského práva práv souvisejících s právem autorským a práv v databázi podle § 270 odst. 1, 2 písm. a), c), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 8.1.2014. Dne 9.1.2014 udělil žalobce plnou moc JUDr. [jméno] [příjmení] k zastupování v trestním řízení. Dne 10.1.2014 podal žalobce stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne 20.12.2013. Dne 10.1.2014 stížnost odůvodnil. Dne 23.1.2014 byl žalobce vyslechnut. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Jičíně ze dne 29.1.2014 byla stížnost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. Dne 28.1.2014 podal žalobce návrh na doplnění vyšetřování. Dne 14.5.2014 podal žalobce návrh na doplnění vyšetřování. Dne 22.5.2014 bylo vydáno usnesení Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje, územního odboru, oddělení hospodářské kriminality, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku (spáchaného dílčími útoky pokračujícího trestného činu podle § 116 trestního zákoníku). Předmětné usnesení bylo doručeno žalobci dne 11.6.2014. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22.5.2014 byla podána stížnost dne 26.5.2014. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Jičíně ze dne 13.6.2014 byla stížnost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. Dne 27.8.2014 bylo pokračováno ve výslechu obviněného, tzn. žalobce. Dne 27.8.2014 došlo k prostudování spisu. Dne 12.9.2014 byl sepsán návrh na podání obžaloby. Dne 23.10.2014 byla podána obžaloba u Okresního soudu v Jičíně. Dne 31.10.2014 podal žalobce návrh na předběžné projednání obžaloby. Dne 20.11.2014 návrh na předběžné projednání obžaloby žalobce doplnil. Dne 30.10.2014 požádal soudce o prodloužení lhůty k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí ve věci, a to z důvodu rozsáhlosti věci, kdy obžaloba je na č.l. 11444, lhůta k provedení úkonu končí 13.11.2014 s tím, že úkon bude proveden nejpozději do konce roku 2014. Žádosti bylo vyhověno dne 30.10.2014. Dne 9.12.2014 bylo podáno další doplnění návrhu na předběžné projednání obžaloby. Dle úředního záznamu byl předseda senátu v pracovní neschopnosti od 15.12.2014 do 20.4.2015. Dne 30.6.2015 byl předložen spis předsedovi okresního soudu vzhledem k čerpání dovolené a k ukončení funkce rozhodujícího soudce k 31.7.2015. Dne 4.9.2015 bylo nařízeno hlavní líčení na 14.10.2015. Dne 4.11.2015 se konalo hlavní líčení, byl vyslechnut žalobce, líčení bylo odročeno na 3- 4.12.2015. Dne 3.12.2015 se konalo hlavní líčení, líčení bylo přerušeno do 4.12.2015. Dne 4.12.2015 se konalo hlavní líčení, líčení bylo odročeno na 13.1.2016. Dne 13.1.2016 se konalo hlavní líčení, líčení bylo odročeno na 26.2.2016. Dne 26.2.2016 se konalo hlavní líčení. Hlavní líčení bylo odročeno na 24.3.2016 Hlavní líčení bylo následně odročeno z 24.3.2016 na 27.4.2016 z důvodu kolize. Dne 24.3.2016 se konalo neveřejné zasedání, na kterém bylo rozhodnuto, že předseda senátu JUDr. [jméno] [příjmení] je vyloučen z vykonávání úkonu v trestním řízení obviněného žalobce vedeného u Okresního soudu v Jičíně pod sp.zn. 2 T 164/2014. Dne 6.4.2014 podal žalobce proti usnesení stížnost. Stížnost podala rovněž státní zástupkyně, a to dne 8.4.2016, kterou následně odůvodnila dne 12.4.2016. Žalobce stížnost odůvodnil dne 17.4.2016. Dne 25.4.2016 byl spis předložen Krajskému soudu v Hradci Králové. Dne 28.4.2016 se konalo neveřejné zasedání, na kterém bylo usnesení okresního soudu ze dne 24.3.2016 zrušeno. Spis byl vrácen Okresnímu soudu v Jičíně dne 3.5.2016. Dne 30.5.2016 bylo nařízeno hlavní líčení na den 22.6.2016. Dne 22.6.2016 se konalo hlavní líčení. Hlavní líčení bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 29.6.2016. Dne 29.6.2016 byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce podle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Při hlavním líčení se odvolala státní zástupkyně. Dne 2.8.2016 požádal předseda senátu o prodloužení lhůty k vypravení rozsudku, a to nejpozději do 12.8.2016. Lhůta byla prodloužena dne 3.8.2016. Rozsudek byl rozeslán dne 10.8.2016. Dne 22.8.2016 se proti rozsudku odvolal poškozený. Rozsudek byl následně rozesílán značnému množství poškozených. Státní zástupkyně odvolání odůvodnila dne 24.8.2016. Odvolání státní zástupkyně a poškozeného bylo rozesláno dne 1.9.2016. Dne 6.12.2016 se k odvolání poškozeného vyjádřil žalobce. Dne 6.12.2016 se vyjádřil žalobce k odvolání státní zástupkyně. Dne 18.1.2017 byl spis předložen Krajskému soudu v Hradci Králové. Dne 28.2.2017 se konalo neveřejné zasedání, na kterém byl napadený rozsudek zrušen v celém rozsahu a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Jičíně. Spis byl vrácen Okresnímu soudu v Jičíně dne 17.3.2017. Dne 9.6.2017 bylo vydáno usnesení s tím, že poškození v trestní věci mohou nadále svá práva uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Dne 9.6.2017 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 17.7 18.7.2017. Dne 17.7.2017 se konalo hlavní líčení, které bylo přerušeno do 18.7.2017. Dne 18.7.2017 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 18.9.2017. Dne 18.9.2017 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 25.10.2017. Dne 25.10.2017 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 6.12.2017. Dne 5.12.2017 požádal žalobce o odročení jednání. Dne 12.1.2018 bylo nařízeno hlavní líčení na 5.2.2018 a 28.2.2018. Dne 5.2.2018 se konalo hlavní líčení, bylo přerušeno do 28.2.2018. Dne 28.2.2018 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 23.3.2018. Dne 23.3.2018 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 19.4.2018. Dne 19.4.2018 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 17.5.2018. Dne 17.5.2018 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 12.6.2018. Dne 12.6.2018 se konalo hlavní líčení, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Státní zástupce i zmocněnec poškozené [právnická osoba] podali odvolání. Dne 19.6.2018 požádal předseda senátu o prodloužení lhůty k vypravení rozhodnutí do 31.10.2018, a to z důvodu zvýšeného počtu věcí, které je třeba vyřídit v průběhu následujících měsíců před plánovanou dlouhodobou pracovní neschopností. Lhůta byla prodloužena do 31.10.2018. Dne 31.10.2018 požádal předseda senátu o prodloužení lhůty do 12.11.2018, a to s ohledem na pooperační komplikace u předsedy senátu. Lhůta byla prodloužena do 12.11.2018. Dne 8.11.2018 byl rozsudek vypraven. Dne 19.11.2018 podal zmocněnec poškozeného odvolání. Dne 27.11.2018 odůvodnila odvolání státní zástupkyně. Spis byl předložen Krajskému soudu v Hradci Králové dne 18.12.2018. Usnesením ze dne 18.3.2019 bylo odvolání poškozené [příjmení] [jméno] zamítnuto. Dne 21.3.2019 bylo nařízeno veřejné zasedání na 25.4.2019. Usnesením ze dne 25.4.2019 bylo odvolání státní zástupkyně zamítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 25.4.2019.

5. Přípis právního zástupce žalobce ze dne 22.10.2019 adresovaný žalované potvrzuje, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalobou uplatněného nároku. Přípis žalovaného ze dne 24.10.2019 adresovaný právnímu zástupci žalobce dokládá, že žalovaná potvrdila doručení výzvy, a to ke dni 22.10.2019. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 26.6.2019 soud zjistil, že MUDr. [příjmení] potvrdil, že žalobce byl v psychiatrické ambulanci vyšetřen celkem 3x, a to dne 1.11.2011, 22.11.2011 a 6.12.2011 pro situační depresivní syndrom. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 10.10.2019 bylo soudem zjištěno, že jmenovaná v tomto prohlásila, že je matkou žalobce, přičemž jí je známo, že proti němu bylo vedeno trestní stíhání a že byl zproštěn viny. Žalobce začal dle prohlašující podnikat v 19 letech a práce se mu stala koníčkem. Již po roce začala na žalobci pozorovat známky nervozity a podrážděnosti. Stal se více uzavřeným a jevil známky deprese. Později prohlašující prozradil, že je proti němu vedeno trestní stíhání před Okresním soudem v Jičíně. Tím začaly žalobcovy velké psychické problémy. I prohlašující byla několikrát předvolána k vyšetřování na polici. Zde jí utvrzovali v tom, že žalobce je zločinec a že na něj bude uvalena vazba. Žalobce začal docházet na psychiatrii a užíval antidepresiva. I když byl po letech zproštěn viny, jeho problémy stále trvají. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 30.10.2019 bylo soudem zjištěno, že je manželkou žalobce, přičemž je jí známo, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání a že byl zproštěn viny. Se žalobcem se seznámila v létě 2015. Již po krátké době začala pozorovat, že není psychicky úplně v pořádku. Měl obavu s jakýmkoliv plánováním budoucnosti. Následně se jí svěřil s trestním stíháním a obavou vůbec začínat vážný vztah. V roce 2017 bylo obnoveno jeho trestní stíhání a psychický stav žalobce se velmi zhoršoval v závislosti na termínu konání stání. Vždy několik dní před stáním padal do těžkých depresivních stavů. Nebyl schopen s nikým mluvit. Navštívil několikrát psychiatrické pracoviště v Jičíně, kde mu byla předepsána antidepresiva. Po nějaké době začal dle prohlašující navštěvovat pravidelně i psychologickou poradnu, neboť propadání do depresí bylo čím dál častější a již neúnosné pro běžný život. Až několik měsíců po zproštění viny začala prohlašující pozorovat zlepšování psychického stavu. Žalobce začal být veselejší, komunikativnější. Konečně mohli začít plánovat společnou svatbu, neboť do té doby se velmi obával prohlašující sňatkem ohrozit. Následky má žalobce dle prohlašující dodnes. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 15.10.2019 bylo soudem zjištěno, že je přítelem žalobce. Je mu známo, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání a že byl zproštěn viny. Se žalobcem se seznámil v roce 2011, kdy prohlašujícího ohromila naprostá skromnost žalobce při soutěžních dovednostech. Následně se o žalobce začal zajímat a snažil se navázat komunikaci, byť byl přáteli upozorňován, že se jedná o podvodníka. Po pár měsících se mu žalobce začal svěřovat, v čem podniká a přiblížil mu problematiku oboru. Již po krátkém vztahu prohlašující u žalobce zpozoroval, že není psychicky v pohodě a často upadá do depresí, stranil se okolí, v přítomnosti cizích lidí byl často nervózní. Po vybudování vzájemné důvěry se prohlašujícímu svěřil, že u něj probíhá trestní stíhání a že již od 18 let zažívá nepříjemnosti spojené s výslechy, soudy. V roce 2012 se psychický stav žalobce dle prohlašujícího rapidně zhoršil především před a po soudním jednání. Se žalobcem nebylo možné komunikovat, natož trávit volný čas. Trvalo, než se žalobce uklidnil v závislosti na psychoterapiích, které musel podstupovat. Prohlašující si pamatuje, že žalobce měl neustále z nervozity prokousané spodní rty a byl velmi psychicky vyčerpán a otráven ze života. Nyní je žalobce psychicky i duševně vyrovnaným člověkem, který se dokáže bezproblémově začlenit do jakékoliv konverzace a nebojí se vyjádřit názor ve svém okolí. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 21.9.2019 bylo soudem zjištěno, že je kamarádem žalobce. Je mu známo, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání a že byl zproštěn viny. Se žalobcem se seznámil začátkem roku 2015. Žalobce se svěřil prohlašujícímu o trestním stíhání vedeném proti jeho osobě. [příjmení] mu vyprávěl, měl návaly stresu a deprese. Prohlašující ví, že kvůli tomu začal chodit k psychologovi. Častokrát si vyprávěli dlouho do rána, kdy se žalobce necítil ve své kůži nebo ho přepadl stres či deprese. Zpráva o psychologickém vyšetření sepsaná PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne 1.7.2019 potvrzuje, že dle PhDr. [příjmení] žalobce docházel od srpna 2017 do června 2019 na psychoterapii do jejich ambulance. Zpráva o psychologickém vyšetření sepsaná PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne 17.7.2019 prokazuje, že v této PhDr. [příjmení] uvedla, že žalobce docházel od srpna 2017 do června 2019 na psychoterapii do jejich ambulance a léčil se se stresovou poruchou. Zpráva o psychologickém vyšetření sepsaná PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne 2.8.2019 dokládá, že v této PhDr. uvedla, že žalobce docházel od srpna 2017 do června 2019 na psychoterapii do jejich ambulance a léčil se se stresovou poruchou. Tato porucha velmi pravděpodobně vznikla v souvislosti s traumatickými zkušenostmi, které zažil během trestního stíhání. Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku ve vztahu k obchodní firmě [právnická osoba] k datu 28.7.2021 dokládá, že předmětná společnost získala počínaje dnem 2.5.2013 živnostenská oprávnění ke svému podnikání, přičemž za statutární orgán byl označen žalobce. Výpis z obchodního rejstříku ve vztahu k obchodní firmě [právnická osoba] s datem výpisu 28.7.2021 dokládá, že jmenovaná firma vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 2.5.2013, přičemž za jediného společníka a jednatele je označen žalobce. Výpis z obchodního rejstříku ve vztahu k obchodní firmě [právnická osoba] platný ke dni 2.8.2021 dokládá, že jmenovaná firma vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 30.1.2017, přičemž za jediného společníka a jednatele je označen žalobce. Výpis z obchodního rejstříku ve vztahu k obchodní firmě [právnická osoba] platný ke dni 2.8.2021 dokládá, že jmenovaná firma vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 30.1.2017, přičemž za jediného společníka a jednatele je označen žalobce. Z výpisu z Registru smluv, a to ve vztahu k obchodní firmě s [IČO] soud zjistil, že v tomto je evidováno 19 smluv, které byly publikovány v období od 5.1.2018 do 31.5.2021 a které byly uzavřeny se společností [právnická osoba], mimo jiné např. městem Jičín.

6. Rozsudek Okresního soudu v Jičíně č.j. 8 T 186/2011-95 prokazuje, že tímto byl žalobce shledán vinným, že dne 12.4.2011 jako řidič motorového vozidla BMW nerespektoval dopravní značení, nezvládl řízení svého vozidla a střetl se s přijíždějícími vozidly, přičemž následkem střetů došlo ke zranění osob, čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku. Žalobce byl rozsudkem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 roků. Žalobci byl rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všech druhů na dobu 4 roků a 6 měsíců. Rozsudek nabyl právní moci dne 27.1.2012.

7. Usnesení Okresního státního zastupitelství v Jičíně, č.j. [číslo jednací] ze dne 5.5.2011 prokazuje, že předmětným usnesením bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání žalobce pro skutek spočívající v tom, že v době od 7.11.2008 do 20.9.2009 prostřednictvím portálu [webová adresa] a svých webových stránek [webová adresa] inzeroval možnost legalizace nelegálně získaného software, ve kterém byl spatřován trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Žalobci byla stanovena zkušební doba v trvání jednoho roku a šesti měsíců.

8. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je manželkou žalobce. Se žalobcem se znají asi sedm let. Od té doby jsou spolu. Svatbu měli dne 7.6.2019. Žalobce o trestním stíhání svědkyni říkal. Věděla, že se to dlouho vleklo. V době, kdy spolu začali žít, měl žalobce dle svědkyně již po prvním soudním sporu, přičemž následoval další soudní spor. Pokud měla svědkyně popsat, jak situaci žalobce prožíval, uvedla, že to bylo pro něj velmi těžké. Vždy, když se blížil nějaký termín, tak nefungoval, jenom ležel. Nemohl jíst. Někdy dle svědkyně dokonce plakal, ptal se jí, zda tam skutečně musí. Svědkyně ví, že žalobce navštěvoval psychiatra. Byla mu předepsaná antidepresiva. Docházel i k psycholožce, a to dlouhodoběji v době, kdy probíhaly soudy. Pokud se měla vyjádřit k jeho podnikání, uvedla, že trestní stíhání mělo na jeho podnikání vliv. Nemohl řádně podnikat, neboť se hovořilo o tom, že je podvodníkem. V důsledku trestního stíhání přišel dle svědkyně o spoustu přátel, moc nemluvil, uzavíral se do sebe. Na rodinu to tolik vliv dle svědkyně nemělo. Mají spolu jedno dítě, které je rok a půl staré. Snažili se o něj i před skončením trestního stíhání. Dlouho se jim to nedařilo. Svědkyně dokonce potratila. Měla za to, že trestní stíhání mělo na její těhotenství vliv. Žalobce měl špatný spermiogram. Těch důvodů však bylo dle svědkyně více, nejenom stres. Toto jim ostatně sdělil i lékař. Vždy, když měl jít k soudu, takto byl dle svědkyně člověk bez duše. Byl duchem nepřítomen. Svatbu měli až po zproštění obžaloby, neboť jí žalobce nechtěl ohrozit. Proto svatbu odkládali, a to přesto, že se chtěli vzít dřív. K úspěšnému otěhotnění došlo až po svatbě. U žalobce již došlo ke zlepšení stavu, ale stále se to vrací. V době, kdy se seznámili, žalobce již podnikal, a to jako OSVČ. Větší podrobnosti k podnikání žalobce nevěděla. Svědkyně věděla, že žalobce navštěvoval psychiatra i v minulosti, když probíhaly jeho výslechy na policii. To bylo ještě před jejich seznámením. O tom, že byl žalobce odsouzen za nedbalostní trestný čin, svědkyně nevěděla. Svědkyně otěhotněla přirozenou cestou. Žalobce byl v době jejich seznámení introvert. Seznámili se přes kamaráda svědkyně. Již v té době se povídalo o tom, že žalobce je podvodníkem. Většinu přátel žalobce svědkyně nezná osobně. O trestním stíhání žalobce se dozvěděla od žalobce přibližně po dvou měsících od jejich seznámení, ke kterému došlo v létě r. 2015. V době, kdy se seznámili, trestní stíhání ještě řádně dle svědkyně neběželo. Žalobce se obával, kdy začne. Z tohoto důvodu nechtěl dle svědkyně jejich vztah rozvíjet. Svědkyně věděla, že se jednalo o nějakou kauzu se [právnická osoba]. Věděla i o tom, že žalobce prodával licence. Žalobce jí informoval i o průběhu trestního stíhání. Žalobce měl v době jejich seznámení desítky kamarádů. Tito mu v zásadě dle svědkyně zůstali i po celou dobu trestního stíhání. V době jejich seznámení se žalobce příliš neúčastnil společenského života. Se žalobcem se od jejich seznámení vídali v zásadě každý den. Řádově po měsících spolu začali bydlet. Vždy, když se blížilo stání, tak žalobce dle svědkyně nemluvil. Viděla na něm, že je z toho špatný a propadal depresím. Pokud byla svědkyně dotázána na příjmy žalobce z podnikání, uvedla, že o tom žalobce nemluvil. Nebyl evidován na úřadu práce. Jeho příjmy svědkyni nezajímaly. Bydleli v jejím bytě. Domácnost hradila svědkyně. Žalobce na tuto nepřispíval. Nyní bydlí v domě. Ten koupili na vesnici, a to po svatbě. Svědkyně prodala byt a ze žalobcovy strany bylo na pořízení domu také přispěno. V době jejich seznámení žalobce ještě nedocházel na psychiatrii, ani nebral léky. Na psychiatrii docházel v minulosti v důsledku toho, že byl vyslýchán, a to k panu doktoru [příjmení]. Posléze začal dle svědkyně chodit k paní doktorce [příjmení] do Turnova. Antidepresiva, která byla žalobci předepisována doktorem [příjmení], žalobci nevyhovovala. Posléze přestal tyto brát. Terapie u paní doktorky [příjmení] již byly dle svědkyně ukončeny s tím, že je ukončila paní doktorka, že je žalobce již nepotřebuje. Ke zlepšení stavu žalobce došlo po zproštění řádově po měsících. Už neupadá do tak těžkých depresivních stavů. Svědkyně nevěděla, zda trpěl žalobce depresivními stavy i před výslechy.

9. Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že žalobce je jejím synem svědkyně. Věděla, co je předmětem jednání. Svědkyně věděla, že trestní stíhání jejího syna trvalo dlouho, snad 10 let. Žalobci dle svědkyně hrozili osmiletým trestem. Svědkyně byla dokonce u výslechu, a to 3x. Nebylo jí to rozhodně nijak příjemné. Policista, který jí vyslýchal, jí sděloval, že má syna, který při podnikání páchá trestnou činnost, ať toho zanechá, jinak že půjde do kriminálu. Syn se v té době začal dle svědkyně chovat jinak, trpěl nespavostí. Uzavřel se, nechtěl s nimi mluvit. Posléze se však přiznal, že je proti němu vedeno trestní stíhání. Narušilo to i jeho podnikání, které ho do té doby bavilo. Celé ho to dle svědkyně otrávilo. Před trestním stíháním byl žalobce dle svědkyně normální pohodový kluk. Svěřoval se, nicméně v důsledku trestního stíhání se přestal svěřovat. Svědkyně se domnívá, že se změnil i sociální život žalobce, ale našel si [jméno]. Před zahájením trestního stíhání se stýkal s kamarády ze školy, příp. s florbalu. S těmito se dle svědkyně vídá dosud. Podnikání se nemohl v důsledku trestního stíhání věnovat tak intenzivně, neboť běhal po soudech. Začal docházet k psychiatrovi a brát antidepresiva. Dle svědkyně s ním byla těžká komunikace. S manželkou se seznámil již v době, kdy měl problémy. Nicméně chtěli se vzít, ale žalobce se ještě nechtěl ženit, aby neohrozil manželku. Jejich svatba se konala před dvěma roky, a to až po ukončení trestního stíhání. Mají spolu syna [příjmení], jeden a půl roku starého. Svědkyně věděla o tom, že se snažili i před skončením trestního stíhání, přičemž manželka žalobce 2x potratila. Byla z toho rovněž vystresovaná, neboť žalobce byl uzavřený a nemluvil. Dozvěděl se i o tom, že svědkyně byla na výslechu. I tato skutečnost žalobce. Svědkyně měla za to, že prášky bere dodnes. Pokud se měla vyjádřit k aktuálnímu stavu žalobce, uvedla, že rozhodně není stejný jako před trestním stíháním. Má své dny, kdy nekomunikuje. Jeho deprese trvají dle svědkyně v zásadě dosud. Před r. 2015 žalobce dle svědkyně ještě nenavštěvoval psychiatra. Následně se o trestním stíhání nesvěřoval. Nechtěl o tom dle svědkyně mluvit. Svědkyně nevěděla, kdy se dozvěděla o trestním stíhání žalobce. Rozhodně však k tomu došlo až po maturitě. Svědkyně neznala podrobnosti k trestnímu stíhání žalobce. Věděla, že ho napadla [právnická osoba], že dělá něco nelegálně. V průběhu výslechu na svědkyni bylo tlačeno, aby synovi domluvila. Žalobce u nich bydlel do té doby, než začal bydlet s [jméno]. To je asi 6 až 7 let zpátky. Svědkyně věděla, že žalobce byl stíhán vícekrát. Nevěděla kolikrát, nicméně bylo to pro tutéž činnost. Věděla o tom, že žalobce měl i nějakou autonehodu ale nevěděla, zda byl v této souvislosti trestně stíhán. Už tehdy se dle svědkyně nesvěřoval. Mohlo to být v jeho 19 až 20 letech. Pokud bydlel žalobce ještě u nich, tak se každý den vracel domů. Pokud bydlel s manželkou, tak se mohli vídat, příp. telefonicky kontaktovat tak asi 2x týdně. K psychiatrovi začal žalobce dle svědkyně docházet až v době, kdy bydlel s [jméno]. V té době rovněž začal brát antidepresiva. V době, kdy se stala autonehoda, tak se již žalobce svědkyni nesvěřoval. Již v té době byl dle svědkyně stíhán v této věci.

10. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je v přátelském vztahu k žalobci. Žalobce poznal na pokerových turnajích, které organizoval. Je to tak 11 let zpátky. Postupem času se z nich stali přátelé. Svědka zaujalo na žalobci, že je jiný, než ostatní. Kolovala o něm informace, že se mu mělo dařit, že spolupracuje s [právnická osoba]. Současně někdo sděloval, že je podvodníkem, že si našel skulinu v zákoně. V okolí svědka však žalobce nikdo neznal. Svědek jej poznal jako zamlklého. Svědek ze žalobce informace páčil. Postupně mu informace sděloval a svědka to zajímalo. Svědka zajímalo, kde vlastně vznikl ten problém. Pokud se měl svědek vyjádřit k tomu, jak žalobce prožíval trestní stíhání, tak by to rozdělil na úseky, kdy v některých obdobích na něm poznal, že má stání. Přestal zcela mluvit. Mohli se pohádat o nesmyslech. Začal se stranit lidí. Při jejich hádkách to na svědka dělalo dojem, že se snažil ospravedlnit. Žalobce upadal dle svědka do depresí. Zdálo se mu, že žalobce byl v tu dobu víc nervní, než jindy. Trhal si např. vousy, objevila se mu vyrážka. Situace se např. zhoršovala i v momentě, kdy byli předvoláni svědci, tzn. zákazníci žalobce, kdy policie zabavovala věci. Žalobce také musel dle svědka řešit hovory a e-maily nespokojených zákazníků, kteří byli kontaktováni policií. Pokud šlo o podnikání žalobce, tak v tomto byly dle svědka výkyvy. Žalobce sice fungoval dál, ale podnikal v něčem jiném. Žalobce nejprve prodával hardware, posléze hardware se softwarem. Posléze i samotný software, resp. licence a později při vzniku problému s trestním stíháním padl rozsudek Evropského soudního dvoru, kdy bylo možné na základě tohoto prodávat digitální licence. Žalobce se na tyto digitální licence dle svědka zaměřil. Chodili spolu často i na obědy. Někdy však žalobce na tyto obědy přestal chodit. Mohli se stýkat 4x do týdne, neboť měl kancelář vedle kanceláře žalobce. To bylo až po vzniku firmy. V období okolo nějakého úkonu v trestním řízení se svědkovi stranil. Působilo to na svědka, že se bál lidí. Svědek věděl o tom, že využil odborné pomoci. Po terapiích fungoval dle svědka relativně normálně. Šel i na sport. Bylo to však krátkodobé. Mohl takto fungovat 3 až 4 dny, případně max. týden. Potom zase došlo ke zhoršení. Svědek věděl o tom, že měl i nějaké prášky. Věděl, že žalobce je ženatý a že mají vymodleného prcka. Ten se jim narodil v březnu 2020. Předtím manželka žalobce dle svědka asi 2x až 3x potratila. Aktuálně v zásadě funguje dle svědka jako normální člověk. Svatbu měli v květnu nebo v červnu r. 2019, a to až po trestním stíhání, neboť žalobce situace tížila a chtěl mít vše vyřešené. K průběhu trestního stíhání svědek věděl, že byl nejprve odsouzen, a to snad okresním soudem. Posléze šla věc na kraj a ten vrátil věc zpátky, přičemž věc byla vyřešena až po letech, kdy byl žalobce definitivně zproštěn. K tomu mohlo dojít dle svědka někdy v r. 2017, 2018 nebo 2019. Svědek věděl, že žalobce byl trestně stíhán od osmnácti let, a to v souvislosti se softwarem. Věděl také o tom, že měl nějakou autonehodu. Svědek se se žalobcem znají asi od r. 2010 nebo 2011. O trestním stíhání žalobce se svědek dozvěděl, neboť tato informace kolovala po Jičíně. V době jejich seznámení tuto informaci již měl k dispozici. Žalobce začal chodit na svědkem pořádané pokerové turnaje. Svědek si ho všiml, protože byl jinačí. Sdělil mu informaci o tom, že má podmíněný trest za autonehodu. Snad to měla být dle svědka jeho vina. Svědek věděl, že žalobce má blízké kamarády, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]. To jsou bratranci žalobce. Pokerové turnaje, které svědek pořádal, se konaly 2x až 3x týdně. Poté došlo ke změně legislativy a tyto turnaje se omezily. Dle svědka mohly být tak 1x za půl roku. Žalobce se pokerových turnajů účastnil pravidelně do r. 2013 nebo 2014. Již v té době trpěl dle svědka depresemi. Žalobce pracoval nejprve jako OSVČ, pak vyvstal tento problém. Svědek věděl, že žalobce měl dva internetové obchody. Tyto posléze přestaly fungovat v důsledku reakcí zákazníků, a to v návaznosti na výslechy uskutečňované v rámci trestního stíhání. Žalobce následně založil firmu a poté, kdy vydal Evropský soudní dvůr rozsudek, se zaměřil na poskytování digitálních licencí. Svědek závěrem uvedl, že dodnes figuruje jméno žalobce na internetových fórech jako podvodníka.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se se žalobcem znají někdy od r. 2015. Seznámili se v posilovně. Žalobce svědka zaujal svým vozem. Žalobce začal být dle svědka stíhán za neoprávněné podnikání. Veškeré spory žalobce dle svědka vyhrál. Postupně se se žalobcem seznamovali a sbližovali. Žalobce se více otevíral a bylo z něj cítit to napětí, stres. Svědek věděl, že nespal. Kolikrát si textovali nebo si povídali, chatovali do ranních hodin. Postupem času, co se více seznamovali, tak mu žalobce občas vyprávěl o těch případech, jaký to na něj má vliv a řešili to. Nechával to na něm, aby se svěřil v tom, co uzná on za vhodné, ale cítil z něj ten stres, to napětí a to, že není úplně v pořádku. Dle svědka bylo ze žalobce cítit, že úplně nemá zájem o kontakt. Žalobce dle svědka navštívil pár psychologů. Někteří mu nevyhovovali. Až pak se u nějakého dokázal otevřít a řešit s ním věci ohledně trestního stíhání a následky psychické újmy, že to mělo nějaký smysl, a že to vlastně pomáhalo. Několikrát se stalo, že svědkovi bylo jeho známými z prostředí sportu k žalobci sděleno„ To je p. [celé jméno žalobce], ten si brzy půjde sednout, protože tady prodává vykrádané licence a dělá to špatně a má popotahovačky s policisty.“ Žalobce osobně v tu dobu ještě neznal. Svědek se žalobcem aktuálně spolupracuje. Má na starosti určitou technickou a komunikační podporu zákazníků. Párkrát se mu stalo, že od zákazníka, který kdysi nakoupil v období toho trestního stíhání, dostali jako firma zpětnou vazbu, že je to dobrý, že se to všechno ustálo, že to vydrželi, že fungují perfektně, a že vlastně se k nim rádi vracejí i za tu cenu toho, že byli popotahováni policií. Svědkovi se to stalo více jak 2x. Svědek věděl, že žalobce měl nějakou dopravní nehodu. O předmětném trestním stíhání se dozvěděl přímo od žalobce. Ze začátku se kontaktovali pouze přes telefon. Po nějaké době to bylo třeba na hodinu, hodinu a půl na kafe. Po skončení trestního stíhání si žalobce oddechl. Svědek věděl, že žalobce má přítelkyni. Na začátku podnikal žalobce dle svědka na IČO a potom prostřednictvím společnosti či společností, a to asi od roku 2012. Svědek byl svědkem na žalobcově svatbě se zmíněnou přítelkyní. Svědek nikdy neviděl pít žalobce alkohol.

12. Z výslechu svědkyně PhDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce ke svědkyni docházel na psychoterapii. Žalobce přišel za svědkyní s potížemi, které souvisely se stresovou poruchou. Měl potíže se spánkem, se soustředěností, vztahy se nedařily tak, jak bylo potřeba, úzkosti a deprese. Žalobce ke svědkyni docházel od srpna 2017 do června 2019. Potíže žalobce se znatelně dle svědkyně zlepšily. Žalobce měl dle svědkyně dvě kategorie těch traumat, a to vývojová traumata z rodiny a pak se jednalo zřejmě o situaci ze soudu. Šlo o situaci, kdy byl žalován za porušení nějakých pravidel z hlediska předprodávání nějakých microsoftových koncesí. Svědkyně věděla, že to dopadlo tak, že byl shledán nevinným. Dle svědkyně se jednalo o trestní řízení. Mluvili o mnoha výsleších, o 40 výsleších za rok. Žalobce měl flashbacky od těch nepříjemných situací, které se při výsleších děly. Hlavně tam šlo dle svědkyně o policii a o nějaké ponižování ze strany vyslýchajících. Svědkyně si nepamatovala, zda bral žalobce nějaké léky. Měl depresivní propady, kdy člověk najednou dostane takový stav, kdy je bezmocný. Dle svědkyně to působí jako deprese, ale je to vlastně rozlada, protože deprese může být diagnostikována, když trvá několik týdnů, ale tohle je takový stav propadu, kdy najednou člověk není schopen mluvit, nemyslí mu to, nefunguje a trvalo to třeba nějaké hodiny. To je typické pro traumatické záležitosti a narušuje to třeba vztahy. Věděla, že hodně řešili vztah s partnerkou, protože žalobce se bál do toho vztahu víc investovat, oženit se, protože ten probíhající proces, pořád hrozil tím, že to dopadne špatně a dopadlo by to i na tu partnerku, čímž jí nechtěl ohrozit. Partnerka to dle svědkyně velmi špatně snášela, takže to vytvářelo další napětí v tom vztahu. Žalobce ke svědkyni docházel 1x nebo 2x do měsíce. Svědkyně věděla, že žalobce přestal sportovat, což je také jeden z příznaků traumatu, že člověk ustupuje ze svých koníčků. Méně se i stýkal s kamarády. Svědkyně nevěděla, že byl žalobce stíhán pro zavinění dopravní nehody, která měla za následek těžší ublížení na zdraví. Žalobce na sobě dle svědkyně pilně pracoval a bylo vidět, že efekt je patrný, ale přicházely jakoby další a další témata, která se musela řešit, takže vždycky přišla nějaká rána další, která se musela znovu zpracovávat. Ale ten vývoj byl celkem pozitivní a směřoval k dobrému. Hovořili i o nefunkčních vztazích mezi rodiči žalobce a mezi rodiči a žalobcem. V práci se žalobci dle svědkyně dařilo. Žalobce měl tendenci se spíš stahovat ze společenského života.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že je bratrancem žalobce. V souvislosti s trestním stíháním se žalobce zdál svědkovi více uzavřený, chtěl se méně socializovat, museli ho více přemlouvat, aby s nimi jel někam o víkendu, méně mluvil. Žalobce byl více doma, nezúčastňoval se tolika akcí, které plánovali na páteční nebo sobotní večery. Komunikace byla mezi nimi na nižší úrovni nebo nebyla tak aktivní jako před tím jednáním. O trestním stíhání se bavili poměrně aktivně. Svědek se domnívá, že žalobce celý proces snášel špatně psychicky. Dle informací svědka žalobce navštěvoval několik let pravidelně psychologa, a pokud mu je známo, tak byl na antidepresivech. Také měl užívat prášky na spaní. Žalobce měl dle svědka pocit velké křivdy, bezmoci. Svědek pár let předtím prošel podobným procesem. Byl stíhán za podobnou věc s tím, že předvolání k prvnímu soudu mu snad přišlo někdy v r. 2011 a celý proces probíhal do jara r. 2015, kdy byl zproštěn viny. Svědek potvrdil, že se po dobu nějakých dvou, tří měsíců zabýval prodejem softwaru. Jednalo se zhruba o cca 20 prodaných kusů. Dle svědka měl žalobce stejného vyšetřovatele, Mgr. [anonymizováno]. Svědek byl 3x nebo 4x vyslýchán Mgr. [anonymizováno] a zkušenost nemá pozitivní. Pan magistr přistupoval k celé věci dle svědka naprosto neprofesionálně. Svědkovi se donesla informace, že Mgr. [anonymizováno] snad obvolával žalobcovy klienty a neobjektivně jim podsouval nějakou skutečnost, která nebyla na základě soudního verdiktu. Pokládal dle svědka také mnoho neobjektivní otázek. Vztah žalobce a svědka trochu ochořel během těch let, nejenom v době, kdy byl svědek trestně stíhaný, ale i v době, kdy byl žalobce v tomto procesu. Svědek se doslechl, že žalobce a jeho partnerka měli nějaký problém, co se týká početí dítěte. Povedlo se snad až na třetí nebo na čtvrtý pokus a doslechl se informaci, která mu byla řečena matkou svědka, že tento problém měl být na straně žalobce. Současný vztah žalobce a svědka je v renezanci, kdy po mnoho let byl blízko nebo na bodě mrazu a jednalo se zejména o roky, kdy probíhaly dvě trestní stíhání. Příčinou zhoršení vztahů bylo hodně stresu ze strany svědka i žalobce. V době, když byl svědek na střední škole, v letech 2009 – 2013, zhruba po dobu tří let jezdil k žalobci víkend co víkend, takže spolu strávili hodně času a byl přímým svědkem toho, jaký dopad na něj to jednání má. Přestal mluvit, přestal se socializovat, byl uzavřený. Kolikrát seděl třeba na židli a nebyl duchem přítomen. O trestním stíhání žalobce se svědek dozvěděl během svého pobytu v USA v r. 2016. Dozvěděl se to pravděpodobně od své matky. V USA byl prvně od srpna 2015 s nějakými pauzami a do České republiky přiletěl koncem května 2021. Svědek měl dojem, že výslechy žalobce probíhaly paralelně s výslechy svědka. Počátek byl dle svědka někde v r. 2009, možná dříve. V období let 2013 – 2015 byli žalobce a svědek v kontaktu. Občas se navštěvovali o víkendech a svědek měl také po dobu 6 měsíců brigádu ve [právnická osoba] [anonymizováno]. Jednalo se o společnost na prodej druhotného softwaru, jejímž vlastníkem je žalobce. Po dobu, kdy byl svědek zaměstnancem společnosti, tak se dle názoru svědka společnosti dařilo. Svědek vytvářel a tiskl faktury, takže poměrně dobře věděl, jaký je odběr zakázek. Byl svědkem, že pověst žalobce se značně v určitých letech v Jičíně snížila. Byl svědkem i toho, kdy na ně pokřikovali lidé z hospody, když šli např. z bazénu. Dle svědka to mohlo být ze dvou důvodů. Jedním důvodem byla skutečnost, že věřili v to, že žalobce dělá něco nelegálního a druhým důvodem mohla být určitá závist, že žalobce si např. koupil nové pro něj, nicméně použité auto a některým lidem se to nelíbilo. Dále osobně četl několik internetových diskuzí, kdy lidé firmu a žalobce pomlouvali. Dle svědka to bylo v období, kdy se žalobcem trávil víkendy, takže mezi r. 2009 – 2012. Před soudním procesem byl žalobce dle svědka víc extrovertní. Více se podílel na různých výletech, které podnikali o víkendu ještě s bratrancem [jméno]. Byl sportovně aktivnější. Svědek věděl, že chodíval alespoň jednou týdně na florbal v Jičíně. Chodili aktivně do bazénu, do sauny. Byli spolu párkrát i v posilovně. Změna nastala dle svědka s nástupem podnikání žalobce s druhotným softwarem a s nástupem policejního a soudního procesu. Odbornou pomoc vyhledal žalobce dle svědka z důvodu deprese a úzkosti někdy v letech 2009 až 2012. Dle svědka se jednalo o reakci na soudní proces nebo na celé jednání. Svědek nevěděl, že žalobce byl trestně stíhán v souvislosti s dopravní nehodou. Nicméně věděl, že dopravní nehoda proběhla. Žalobce dopravní nehodu nesl dle svědka špatně. Svědek si myslel, že proběhly nějaké výčitky a přidalo to oheň do toho ohně, co se týká stresu, co se týká úzkostí. Před trestním stíháním v souvislosti s licencemi neměl žalobce dle svědka psychické potíže.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Jičíně, č.j. [číslo jednací] ze dne 5.5.2011 bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání žalobce pro skutek spočívající v tom, že v době od 7.11.2008 do 20.9.2009 prostřednictvím portálu [webová adresa] a svých webových stránek [webová adresa] inzeroval možnost legalizace nelegálně získaného software, ve kterém byl spatřován trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Žalobci byla stanovena zkušební doba v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně č.j. 8 T 186/2011-95 byl žalobce shledán vinným, že dne 12.4.2011 jako řidič motorového vozidla [anonymizováno] nerespektoval dopravní značení, nezvládl řízení svého vozidla a střetl se s přijíždějícími vozidly, přičemž následkem střetů došlo ke zranění osob, čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku. Žalobce byl rozsudkem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 roků. Žalobci byl rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všech druhů na dobu 4 roků a 6 měsíců. Rozsudek nabyl právní moci dne 27.1.2012. Dne 20.12.2013 bylo vydáno usnesení Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje, územním odborem, oddělením hospodářské kriminality, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání ad 1) zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, ad 2) přečinu porušení autorského práva práv souvisejících s právem autorským a práv v databázi podle § 270 odst. 1, 2 písm. a), c), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 8.1.2014. Dne 9.1.2014 udělil žalobce plnou moc JUDr. [jméno] [příjmení] k zastupování v trestním řízení. Dne 10.1.2014 podal žalobce stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne 20.12.2013. Dne 10.1.2014 stížnost odůvodnil. Dne 23.1.2014 byl žalobce vyslechnut. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Jičíně ze dne 29.1.2014 byla stížnost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. Dne 28.1.2014 podal žalobce návrh na doplnění vyšetřování. Dne 14.5.2014 podal žalobce návrh na doplnění vyšetřování. Dne 22.5.2014 bylo vydáno usnesení Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje, územního odboru, oddělení hospodářské kriminality, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku (spáchaného dílčími útoky pokračujícího trestného činu podle § 116 trestního zákoníku). Předmětné usnesení bylo doručeno žalobci dne 11.6.2014. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22.5.2014 byla žalobcem podána stížnost dne 26.5.2014. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Jičíně ze dne 13.6.2014 byla stížnost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. Dne 27.8.2014 bylo pokračováno ve výslechu obviněného, tzn. žalobce. Dne 27.8.2014 došlo k prostudování spisu. Dne 12.9.2014 byl sepsán návrh na podání obžaloby. Dne 23.10.2014 byla podána obžaloba u Okresního soudu v Jičíně. Dne 31.10.2014 podal žalobce návrh na předběžné projednání obžaloby. Dne 20.11.2014 návrh na předběžné projednání obžaloby žalobce doplnil. Dne 30.10.2014 požádal soudce o prodloužení lhůty k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí ve věci, a to z důvodu rozsáhlosti věci, kdy obžaloba je na č.l. 11444, lhůta k provedení úkonu končí 13.11.2014 s tím, že úkon bude proveden nejpozději do konce roku 2014. Žádosti bylo vyhověno dne 30.10.2014. Dne 9.12.2014 bylo podáno další doplnění návrhu na předběžné projednání obžaloby. Dle úředního záznamu byl předseda senátu v pracovní neschopnosti od 15.12.2014 do 20.4.2015. Dne 30.6.2015 byl předložen spis předsedovi okresního soudu vzhledem k čerpání dovolené a k ukončení funkce rozhodujícího soudce k 31.7.2015. Dne 4.9.2015 bylo nařízeno hlavní líčení na 14.10.2015. Dne 4.11.2015 se konalo hlavní líčení, byl vyslechnut žalobce, líčení bylo odročeno na 3- 4.12.2015. Dne 3.12.2015 se konalo hlavní líčení, bylo přerušeno do 4.12.2015. Dne 4.12.2015 se konalo hlavní líčení, bylo odročeno na 13.1.2016. Dne 13.1.2016 se konalo hlavní líčení, líčení bylo odročeno na 26.2.2016. Dne 26.2.2016 se konalo hlavní líčení. Hlavní líčení bylo odročeno na 24.3.2016 Hlavní líčení bylo následně odročeno z 24.3.2016 na 27.4.2016 z důvodu kolize. Dne 24.3.2016 se konalo neveřejné zasedání, na kterém bylo rozhodnuto, že předseda senátu JUDr. [jméno] [příjmení] je vyloučen z vykonávání úkonu v trestním řízení obviněného žalobce vedeného u Okresního soudu v Jičíně pod sp.zn. 2 T 164/2014. Dne 6.4.2014 podal žalobce proti usnesení stížnost. Stížnost podala rovněž státní zástupkyně, a to dne 8.4.2016, kterou následně odůvodnila dne 12.4.2016. Žalobce stížnost odůvodnil dne 17.4.2016. Dne 25.4.2016 byl spis předložen Krajskému soudu v Hradci Králové. Dne 28.4.2016 se konalo neveřejné zasedání, na kterém bylo usnesení okresního soudu ze dne 24.3.2016 zrušeno. Spis byl vrácen Okresnímu soudu v Jičíně dne 3.5.2016. Dne 30.5.2016 bylo nařízeno hlavní líčení na den 22.6.2016. Dne 22.6.2016 se konalo hlavní líčení. Hlavní líčení bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 29.6.2016. Dne 29.6.2016 byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce podle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Při hlavním líčení se odvolala státní zástupkyně. Dne 2.8.2016 požádal předseda senátu o prodloužení lhůty k vypravení rozsudku, a to nejpozději do 12.8.2016. Lhůta byla prodloužena dne 3.8.2016. Rozsudek byl rozeslán dne 10.8.2016. Dne 22.8.2016 se proti rozsudku odvolal poškozený. Rozsudek byl následně rozesílán značnému množství poškozených. Státní zástupkyně odvolání odůvodnila dne 24.8.2016. Odvolání státní zástupkyně a poškozeného bylo rozesláno dne 1.9.2016. Dne 6.12.2016 se k odvolání poškozeného vyjádřil žalobce. Dne 6.12.2016 se vyjádřil žalobce k odvolání státní zástupkyně. Dne 18.1.2017 byl spis předložen Krajskému soudu v Hradci Králové. Dne 28.2.2017 se konalo neveřejné zasedání, na kterém byl napadený rozsudek zrušen v celém rozsahu a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Jičíně. Spis byl vrácen Okresnímu soudu v Jičíně dne 17.3.2017. Dne 9.6.2017 bylo vydáno usnesení s tím, že poškození v trestní věci mohou nadále svá práva uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Dne 9.6.2017 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 17.7 18.7.2017. Dne 17.7.2017 se konalo hlavní líčení, které bylo přerušeno do 18.7.2017. Dne 18.7.2017 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 18.9.2017. Dne 18.9.2017 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 25.10.2017. Dne 25.10.2017 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 6.12.2017. Dne 5.12.2017 požádal žalobce o odročení jednání. Dne 12.1.2018 bylo nařízeno hlavní líčení na 5.2.2018 a 28.2.2018. Dne 5.2.2018 se konalo hlavní líčení, bylo přerušeno do 28.2.2018. Dne 28.2.2018 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 23.3.2018. Dne 23.3.2018 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 19.4.2018. Dne 19.4.2018 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 17.5.2018. Dne 17.5.2018 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 12.6.2018. Dne 12.6.2018 se konalo hlavní líčení, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Státní zástupce i zmocněnec poškozené [právnická osoba] podali odvolání. Dne 19.6.2018 požádal předseda senátu o prodloužení lhůty k vypravení rozhodnutí do 31.10.2018, a to z důvodu zvýšeného počtu věcí, které je třeba vyřídit v průběhu následujících měsíců před plánovanou dlouhodobou pracovní neschopností. Lhůta byla prodloužena do 31.10.2018. Dne 31.10.2018 požádal předseda senátu o prodloužení lhůty do 12.11.2018, a to s ohledem na pooperační komplikace u předsedy senátu. Lhůta byla prodloužena do 12.11.2018. Dne 8.11.2018 byl rozsudek vypraven. Dne 19.11.2018 podal zmocněnec poškozeného odvolání. Dne 27.11.2018 odůvodnila odvolání státní zástupkyně. Spis byl předložen Krajskému soudu v Hradci Králové dne 18.12.2018. Usnesením ze dne 18.3.2019 bylo odvolání poškozené [příjmení] [jméno] zamítnuto. Dne 21.3.2019 bylo nařízeno veřejné zasedání na 25.4.2019. Usnesením ze dne 25.4.2019 bylo odvolání státní zástupkyně zamítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 25.4.2019.

15. Žalobce začal v letech 2010 2011 trpět psychickými problémy, přičemž na konci roku 2011 navštívil 3x psychiatra MUDr. [příjmení], kde mu byl diagnostikován situační depresivní syndrom. Byla mu předepsána antidepresiva. V průběhu trestního stíhání upadal do těžkých depresivních stavů zejména v souvislosti s blížícími se termíny hlavních líčení. Nemluvil, uzavíral se do sebe, trpěl nespavostí, úzkostí, byl duchem nepřítomen. Informace o trestním stíhání žalobce se stala v Jičíně, kde bydlel, veřejně známou. Žalobce byl označován v souvislosti s trestním stíháním za podvodníka. V roce 2015 se seznámil se svojí současnou manželkou [jméno] [příjmení]. Žalobce v průběhu trestního stíhání nechtěl uzavřít sňatek, aby v případě svého odsouzení svoji manželku neohrozil. Sňatek uzavřel dne 7.6.2019 až po pravomocném zproštění žalobce obžaloby. V období od srpna 2017 do června 2019 docházel k PhDr. [příjmení], psychoterapeutce, kde se léčil se stresovou poruchou. Dle PhDr. [příjmení] vznikla stresová porucha velmi pravděpodobně v souvislosti s traumatickými zkušenostmi, které zažil během trestního stíhání. Žalobce měl flashbacky vztahující se k postupu vyslýchajících policistů. Potíže žalobce se znatelně dle svědkyně zlepšily. Žalobce v průběhu trestního stíhání i nadále úspěšně podnikal. Žalobce přípisem ze dne 22.10.2019 vyzval žalovanou k úhradě žalobou uplatněného nároku. Žalovaná přípisem ze dne 24.10.2019 potvrdila doručení výzvy, a to ke dni 22.10.2019.

16. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

17. Podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb., odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, c) orgány územních samosprávných celků.

18. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

20. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

21. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6-ti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., odst. 1, bez ohledu na to, zda bylo nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Na základě provedeného dokazování soud v prvé řadě zjišťoval, zda jsou ve vztahu k nárokům žalobce na zaplacení částky 250 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení a částky 1 500 000 Kč za nezákonné trestní stíhání kumulativně splněny 3 základní podmínky pro náhradu nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., kterou žalobce žalobou požadoval, a to existence odpovědnostního titulu, v tomto případě jednak tvrzeného nezákonného rozhodnutí - usnesení o zahájení trestního stíhání, jednak tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního řízení, příčinná souvislost a vznik nemajetkové újmy. Z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobce své nároky u žalované uplatnil dne 22.10.2019, a to ve shodné výši, v jaké byly uplatněny v žalobě. Nespornou skutečností byla dále existence nezákonných rozhodnutí, na základě kterých bylo vedeno trestní řízení Okresním soudem v Jičíně pod sp.zn. 2 T 164/2014, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20.12.2013 a 22.5.2014. Sporným zůstala mezi účastníky existence nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního řízení a výše přiměřeného peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nezákonnými rozhodnutími.

24. Soud se primárně zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11.10.2005, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jenž jim byl vytýkán). Z judikatury Soudu plyne, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě lze konstatovat, jak již shora vyloženo, i v průběhu dosud neskončeného řízení, je-li zjevné, že již jeho dosavadní délka není vzhledem k okolnostem případu přiměřená. Uvedené akceptuje i vnitrostátní úprava, která možnost podání žaloby na odškodnění nepřiměřené délky řízení neomezuje pouze na řízení již pravomocně skončená.

25. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud posuzoval, zda-li v trestním řízení vedeném proti žalobci zejména Okresním soudem v Jičíně pod sp.zn. 2 T 164/2014 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Při posuzování přiměřenosti délky řízení soud vycházel z kritérií, která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Těmito kritérii jsou: a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného. Posuzované řízení trvalo 5 let a 4 měsíce, přičemž probíhalo 2x u soudu I. stupně a 2x u soudu odvolacího. Trestní řízení je nezbytné dle názoru zdejšího soudu hodnotit jako právně a procesně složitější, a to jednak s ohledem na charakter jednání žalobce, ve kterém byla spatřována trestná činnost a kterým byl prodej softwaru, konkrétně záložní rozmnoženiny operačního systému [anonymizováno], a jednak značným množstvím údajných poškozených, kteří byli v řízení vyslýcháni. V době podání obžaloby k Okresnímu soudu v Jičíně obsahoval spisový materiál více než 11 000 stran a byl tudíž extrémně rozsáhlý. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Postup orgánů činných v trestním řízení hodnotí nalézací soudu s přihlédnutím ke shora uvedenému jako plynulý vedený snahou o včasné rozhodnutí ve věci, přičemž se nevyznačoval žádnými zaviněnými průtahy. Na základě uvedených závěrů má zdejší soud za to, že v posuzovaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. i přes zvýšený význam pro žalobce nedošlo, neboť délka řízení byla vzhledem ke zjištěným okolnostem ještě přiměřená. Z uvedeného důvodu nárok žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení ve výši 250 000 Kč dle názoru zdejšího soudu nevznikl.

26. Nespornou skutečností byla mezi účastníky existence nezákonných rozhodnutí, na základě kterých bylo posléze vedeno trestní řízení Okresním soudem v Jičíně pod sp.zn. 2 T 164/2014, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20.12.2013 a 22.5.2014. Ve vztahu ke splnění podmínky existence nezákonného rozhodnutí se soud I. stupně s uvedeným nesporným tvrzením zcela ztotožňuje, kdy za nezákonná rozhodnutí je ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nezbytné označit usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20.12.2013 a 22.5.2014, a to s ohledem na následné zproštění žalobce obžaloby.

27. Za dané situace soud dále posuzoval, zda žalobci vznikla v příčinné souvislosti s příslušnými nezákonnými rozhodnutími jím tvrzená nemajetková újma.

28. Provedenými důkazy, zejména výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a PhDr. [příjmení], ale i listinnými důkazy bylo v řízení prokázáno, že předmětným trestním řízením, které navazovalo na vydaná nezákonná rozhodnutí, došlo především k významným zásahům do psychické sféry žalobce. Žalobce se stal uzavřeným, propadal depresím, zvláště s blížícími se termíny hlavních líčení, trpěl nespavostí. Pravidelně docházel k psychoterapeutce PhDr. [příjmení], která u žalobce diagnostikovala stresovou poruchu související s probíhajícím trestním řízením. Žalobce měl flashbacky vztahující se k výslechům u orgánů činných v trestním řízení. Po ukončení trestního řízení došlo ke zlepšení žalobcova psychického stavu. V uvedené souvislosti považuje soud I. stupně za nezbytné uvést, že ke zhoršení psychického stavu žalobce došlo evidentně již v souvislosti s dopravní nehodou, kterou žalobce dne 12.4.2011 způsobil a za kterou byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Jičíně č.j. 8 T 186/2011-95, a rovněž v souvislosti s předcházejícím trestním stíháním žalobce za obdobnou činnost, které bylo ukončeno podmíněným zastavením trestního stíhání, neboť žalobce se snažil řešit své psychické problémy s psychiatrem MUDr. [příjmení] již na konci roku 2011. Nicméně současně bylo v řízení prokázáno, že tyto problémy s ukončením zmíněných dvou řízení neodezněly, ale stále po zahájení posuzovaného trestního řízení přetrvávaly a následně se ještě zhoršovaly, zejména v některých významných fázích trestního řízení.

29. Dle provedeného dokazování došlo rovněž k významnému zásahu do partnerského vztahu žalobce. Přestože se se svojí manželkou [jméno] [příjmení] seznámil až v průběhu trestního řízení, konkrétně v roce 2015, jak vyplynulo zejména z výslechu [jméno] [příjmení] a PhDr. [příjmení], žalobce se bál předmětný vztah rozvíjet, aby svým trestním stíháním tehdejší partnerku nepoškodil. Jmenované svědkyně i ostatní svědci současně potvrdili, že v důsledku vedeného trestního řízení žalobce odkládal uzavření sňatku. K tomuto došlo až po pravomocném ukončení řízení. V řízení však oproti tomu nebylo jednoznačně prokázáno, že problémy s početím dítěte byly způsobeny trestním řízením, když sama manželka žalobce [jméno] [příjmení] uvedla, že jim lékař sdělil, že za neúspěšným otěhotněním svědkyně je více důvodů.

30. Svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dále potvrdili, že trestním řízením došlo rovněž k zásahu do dobré pověsti žalobce. Žalobce byl označován veřejností v místě svého bydliště za podvodníka, který se živí nelegální činností. Jméno žalobce je dle svědků do současnosti evidováno na internetových diskusních fórech jako podvodníka.

31. Oproti shora uvedenému nebyl prokázán zásah do pracovní sféry žalobce, když zejména výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a PhDr. [příjmení] bylo potvrzeno, že žalobci se v podnikání dařilo i v průběhu trestního řízení. Byť žalobce přestal v důsledku trestního řízení prodávat některé produkty, začal dle svědka [jméno] [příjmení] prodávat digitální licence. Z výpisů z obchodního rejstříku vyplynulo, že žalobce na počátku roku 2017, tedy v průběhu trestního řízení založil dvě firmy, a to [právnická osoba] a [právnická osoba]

32. Zásah do osobní, psychické a partnerské sféry žalobce v důsledku řízení, které bylo vedeno na základě nezákonných rozhodnutí, trval 5 let a 4 měsíce (od 20.12.2013 do 25.4.2019). Žalobce uplatnil své nároky dne 22.10.2019, přičemž žalovaná shledala nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s vydanými nezákonnými rozhodnutími co do základu důvodným, přičemž za přiměřené zadostiučinění považuje částku 96 000 Kč, kterou žalobci uhradila. Na základě uvedeného nalézací soud posuzoval, zda je žalovanou poskytnuté zadostiučinění dostačujícím zadostiučiněním vzniklé nemajetkové újmy, přičemž dospěl k závěru, že nikoliv. Zdejší soud je přesvědčen, že za předmětný zásah do osobní, psychické a partnerské sféry žalobce trvající 5 let a 4 měsíce, kdy žalobce byl ohrožen trestem odnětí svobody na 3 až 8 let, náleží žalobci vyšší peněžité zadostiučinění.

33. Ve vztahu k výši přiměřeného zadostiučinění vyzval soud žalobce na jednání konaném dne 17.5.2021, aby označil rozhodnutí soudů potvrzující, že jím požadovaná výše zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu odpovídá výši přiznaného zadostiučinění ve věcech jiných poškozených, jež se v podstatných znacích shodují s věcí žalobce. Žalobce označil a předložil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 sp.zn. 29 C 260/2015, rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 sp.zn. 10 C 45/2012, 31 C 389/2014, 10 C 125/2013, 10 C 284/2011 a rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 69 Co 99/2016. Posléze žalobce označil ještě rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 28 Co 146/2018-233, rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 51 Co 222/2017-89 a rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. 17 C 135/2019-185. Po seznámení se s jednotlivými rozhodnutími zdejší soud shledal, že žádné z předložených rozhodnutí není použitelné pro srovnání s případem žalobce, když tato se s věcí žalobce v podstatných znacích neshodují, neboť se vztahují k poškozeným, kteří nebyli trestně stíháni nebo byli obviněni z odlišné trestné činnosti, např. pohlavního zneužívání, vydírání, případně byli stíháni vazebně. Ani zdejšímu soudu se nepodařilo dohledat rozhodnutí ve věcech jiných poškozených, jež se v podstatných znacích shodují s věcí žalobce, a to zejména ve vztahu charakteru trestné činnosti, ze které byl žalobce obviněn, hrozícímu trestu, délce trestního stíhání a dopadům do života žalobce.

34. Při absenci srovnatelné judikatury dospěl nalézací soud s přihlédnutím k závažnosti dopadů trestního řízení do života žalobce, jakož i k délce trestního stíhání k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nezákonné trestní stíhání je částka 130 000 Kč, která dle přesvědčení soudu I. stupně odpovídá prokázaným zásahům do osobní, psychické a partnerské sféry žalobce a je dle názoru soudu schopna reparovat žalobci vzniklou nemajetkovou újmu. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci již plnila částku 96 000 Kč a řízení bylo v této části zastaveno, přiznal proto soud výrokem I. dosud neuhrazenou část zadostiučinění včetně zákonného úroku, jak z již žalovanou plněného zadostiučinění ode dne uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené ustanovením § 15 zákona č. 82/1998 Sb. do dne plnění, tak i ze soudem přiznané části zadostiučinění. Ve zbývající části soud I. stupně žalobu výrokem II. zamítl. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. dle § 142 odst. 2 a 3 o.s.ř., kdy předmětem žaloby byly dva nároky, a to nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení a nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nezákonných rozhodnutí. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení byl žalobce neúspěšný, zatímco ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nezákonných rozhodnutí byl žalobce v řízení úspěšný, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. S přihlédnutím k uvedenému tudíž nalézací soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

36. Jelikož vznikly státu v souvislosti s předmětným řízením náklady spočívající ve vyplaceném svědečném svědkyni PhDr. [příjmení] ve výši 5 054 Kč, byl nalézací soud povinen rozhodnout i o těchto nákladech. S přihlédnutím k tomu, že oba účastníci byli úspěšní v rozsahu 50%, rozhodl soud ve výrocích IV. a V. o povinnosti obou účastníků hradit náklady státu v tomto rozsahu.

Poučení