23 C 96/2021-49

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem finančního arbitra takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 12 000 Kč od 3.3 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba ve výši 2.375 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 2.375 Kč od 3.3 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce částku 28.922,50 Kč to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 18 687,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od [datum] do zaplacení, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu finančního arbitra podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeným před finančním arbitrem pod sp. zn. [spisová značka] [rok] ze dne 24.10.2019, kterým finanční arbitr žalobci nárok zamítl. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že správní řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy téměř 14 měsíců. Předmětem posuzovaného řízení bylo určení neplatnosti a vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy, včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení. Předmětem posuzovaného řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení ve výši 54 693 Kč se zákonným úrokem, finanční arbitr se v řízení dopustil průtahů, když nevydal nálze ani rozhodnutí o námitkách v zákonné lhůtě, čímž žalobce po dlouhou dobu udržoval v nejistotě ohledně výsledku sporu. Žalobce se na finančního arbitra obrátil v obtížné životní situaci, kdy měl důvodné podezření o neplatnosti své smlouvy životního pojištění a obával se, že by o investované peníze mohl přijít. Řízení žalobce zatěžovalo psychicky i časově a musel čelit nečinnosti finančního arbitra. Žalobce opravil své tvrzení v žalobním návrhu, uvedl, že veškeré podklady měl arbitr k dispozici již dne [datum], jak uvedla sama žalovaná na základě výzvy byly doloženy další podklady. Od tohoto data začala plynout devadesátidenní lhůta pro vydání rozhodnutí arbitrem, měla uplynout dne [datum], ale rozhodnutí bylo vydáno až [datum], tedy 4 měsíce poté, co měl arbitr veškeré podklady. Řízení trvalo 15 měsíců bez tří dnů. Dále žalobce s ohledem na judikaturu, kde je odškodňováno řízení před arbitrem, které trvalo 2 až 3 roky, částečně vzal žalobu zpět o kompenzaci ve výši dalších 30 %, tedy o částku 4 312,50 Kč a trval na tom, že žalovaná vyplatila základní kompenzaci za dobu od [datum] do [datum], a to ve výši 14 375 Kč. Žalobce vyčíslil svůj požadavek na kompenzaci nemajetkové újmy ve výši 14 375 Kč jako základní částku, kterou navýšil o 30 % na částku 18 687,50 Kč. Toto navýšení zahrnovalo za neprodloužení lhůty arbitrem pro vydání nálezu 10 %, za nedůvodné průtahy o 10 % a o dalších 10 % za to, že řízení bylo zatíženo neodůvodněnými průtahy, celkem tedy požadoval částku 18 687,50 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že s žalobním návrhem nesouhlasí, ke své obraně namítala, že konstatování porušení práva žalovanou a omluva jsou dostačující.

3. Žalovaný dále uvedl, že se žalobce nejdříve obrátil s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy na [stát. instituce]. Po obdržení písemného vyjádření finančního arbitra [stát. instituce] žádost žalobkyně v souladu se [příjmení] projednalo a po seznámení s podklady a využitím stanoviska finančního arbitra učinilo závěr, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, věta třetí [příjmení], z jehož titulu byl nárok uplatněn. [anonymizováno] konstatovalo neexistenci nesprávného úředního postupu a nárok neuspokojilo.

4. Usnesením soud částečně řízení zastavil v částce 4 312,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ode dne následujícího po dni, kdy bylo [stát. instituce] odmítnuto plnění kompenzace, tedy od [datum] do zaplacení. Nadále zůstal předmětem žaloby petit ve znění: „ Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši 14 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 14 375 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení.“ 5.Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1613/2009 a má za to, že doba dvou let je přiměřená, jak bylo v tomto judikátu rozvedeno. Arbitr musí shromažďovat podklady, řídit se zásadou vyšetřovací, zároveň vede strany ke smíru a [ulice] judikatura vychází z toho, že ne každý průtah znamená nesprávný úřední postup pokud, jednání netrvalo nepřiměřeně dlouho.

5. Právní zástupce žalobce nesouhlasil s tvrzením žalované, že se arbitr seznámil až [datum] se všemi podklady. Ve výzvě, které rozesílá arbitr byly často formulářové výzvy, byla to výzva z [datum], kterou vyzval žalobce k odstranění nedostatků návrhu na zahájení řízení a k této výzvě mohla být připojena i výzva z [datum] a [datum].

6. Žalovaná ve své replice k vyjádření žalobce uvedla, že za den shromáždění relevantních podkladů pro vydání nálezu finančním arbitrem nelze považovat [datum], tj. den následující po doručení návrhu na zahájení řízení, nýbrž den [datum], kdy finanční arbitr vyzval žalobce a dne [datum] instituci k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí.

7. Žalobce s tímto názorem nesouhlasil, dle žalobce je v přímém rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu 9 As 36/2018 ze dne 31.5.2018, kde Nejvyšší správní soud jednoznačně vyložil, že okamžik shromáždění všech podkladů je objektivně určitelnou skutečností, kterou je možné přezkoumat nezávisle na vůli finančního arbitra. Nejvyšší správní soud se rovněž jednoznačně vyjádřil k otázce, jaké dokumenty zahrnuje pojem podklady v § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi. Je jím ve smyslu čl. 8 písm. s/ Směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2013/11/EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů, úplný spis stížnosti a veškeré dokumenty, z nichž lze zjistit právně významné skutečnosti, nikoliv vyjádření stran sporu. Z uvedeného plyne, že počátek shromáždění podkladů nemůže finanční arbitr na základě své úvahy posunout na dobu, kdy obdrží další vyjádření účastníků obsahující právní argumentaci. Získá-li arbitr k dispozici veškeré dokumenty, z nichž lze zjistit právně významné skutečnosti, počíná běh devadesátidenní lhůty k vydání nálezu. Na základě toho má žalobce za to, že za nejzazší datum pro počátek běhu lhůty pro vydání nálezu finančního arbitra je nutno považovat datum [datum], nejzazším dnem, kdy měl finanční arbitr ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o FA ve věci rozhodnout nálezem je den [datum]. Finanční arbitr však vydal nález až [datum], tedy více jak o 4 měsíce později. Žalobce je přesvědčen, že délka řízení, která činila téměř 14 měsíců, je nepřiměřená. Žalobce je přesvědčen, že nesprávný úřední postup finančního arbitra spočívající v nepřiměřené délce řízení, je prokázán a vznik nemajetkové újmy je v daném případě presumován.

8. Mezi účastníky řízení není sporné, že řízení před finančním arbitrem, které bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] [rok] a trvalo do [datum], kdy vydal finanční arbitr rozhodnutí o námitkách, mezi stranami je sporné, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, zda samotné konstatování nesprávného úředního postupu je postačující formou zadostiučinění či nikoliv.

9. Soud v řízení provedl k důkazu následující listinné důkazy a zjistil tento skutkový stav: Návrhem na zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne [datum] se žalobce domáhal určení neplatnosti smlouvy o Investičním životního pojištění a vydání bezdůvodného obohacení a příslušenství, zaplacení dlužného odkupného. Výzvou navrhovateli k odstranění nedostatků návrhu z [datum], kterou finanční arbitr oznámil zahájení řízení žadateli a vyzval ho k odstranění nedostatků návrhu na zahájení řízení. Žadatel odstranil nedostatky návrhu [datum]. Dne [datum] finanční arbitr vyzval navrhovatele opakovaně k odstranění nedostatků návrhu, a to, tak aby specifikoval úrok z prodlení, v jaké výši, od jakého data a z jaké částky. Dne [datum] navrhovatel doplnil nedostatky, dne [datum] finanční arbitr oznámil zahájení řízení instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. Ze spisu finančního arbitra sp. zn. [spisová značka] [rok] soud zjistil dále, že [datum] instituce předložila požadované vysvětlení a doklady. Dne [datum] finanční arbitr vyzval navrhovatele, aby se vyjádřil k námitce promlčení, kterou instituce v řízení vznesla a aby zvážil další procesní postup v řízení před finančním arbitrem. Finanční arbitr navrhovateli sdělil, že pokud jednotlivá vzájemná plnění instituce a navrhovatele jdou proti sobě, tak vzhledem k tomu, že bezdůvodné obohacení na straně navrhovatele z vyplacených mimořádných výběrů je vyšší než bezdůvodné obohacení na straně instituce z přijatého nepromlčeného pojistného, není nic, co by navrhovateli z titulu bezdůvodného obohacení mohl finanční arbitr přiznat. Finanční arbitr současně navrhovatele vyzval, aby pokud nedoloží že dosavadní skutková zjištění nejsou správná, aby zvážil zpětvzetí návrhu na zahájení řízení. Dne [datum] navrhovatel požádal finančního arbitra o prodloužení lhůty a finanční arbitr dne [datum] jeho žádosti vyhověl. Dne [datum] pak navrhovatel předložil vyjádření, ve kterém odmítl vzít svůj návrh zpět. Dne [datum] finanční arbitr vyzval navrhovatele a dne [datum] instituci k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne [datum] navrhovatel požádal finančního arbitra o zaslání spisové dokumentace v elektronické podobě. Instituce se s podklady pro vydání rozhodnutí seznámila dne [datum]. Dne [datum] finanční arbitr zaslal shromážděné podklady. Dne [datum] se navrhovatel vyjádřil k zaslaným podkladům, kdy předložil novou argumentaci a vznesl námitku promlčení. Dne [datum] zaslal finanční arbitr instituci nově shromážděné podklady a vyzval ji k vyjádření. Instituce se nevyjádřila. Dne [datum] vydal finanční arbitr nález, kterým návrh navrhovatele zamítl. Dne [datum] podal navrhovatel proti nálezu námitky. Dne [datum] vyzval finanční arbitr instituci k vyjádření se k námitkám navrhovatele. Dne [datum] se k námitkám vyjádřila instituce a dne [datum] vyzval finanční arbitr navrhovatele k vyjádření a k vysvětlení rozporu mezi požadovaným nárokem v řízení o návrhu před vydáním nálezu a nárokem požadovaným v podaných námitkách. Navrhovatel se podaným návrhem na zahájení řízení před finančním arbitrem domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 52. 677 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V námitkovém řízení navrhovatel nově vedle nároku na vydání bezdůvodného obohacení požadoval i určení neplatnosti pojistné smlouvy. Dne [datum] požádal navrhovatel o prodloužení lhůty. Dne [datum] finanční arbitr navrhovateli vyhověl a lhůtu prodloužil do [datum]. Dne [datum] vyzval finanční arbitr navrhovatele opětovně, jelikož se v prodloužené lhůtě nevyjádřil. Dne [datum] oznámil navrhovatel změnu právního nástupce a předložil vyjádření, že nadále netrvá na určení neplatnosti pojistné smlouvy. Dne [datum] vydal finanční arbitr rozhodnutí o námitkách s tím, že nezjistil, že by v řízení o vydání bezdůvodného obohacení z pojistné smlouvy rozhodl věcně nesprávně z důvodů namítaných navrhovatelem, setrval na závěru, že pro posouzení námitky promlčení, kterou instituce i navrhovatel v řízení důvodně vznesli a po provedeném zúčtování plnění stran neplatné smlouvy, nemůže navrhovateli z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy přiznat žádné plnění.

11. Žalobce vyzval žalovanou dne [datum] ke kompenzaci nemajetkové újmy, žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne [datum] o sdělení výsledku projednání a konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, věty třetí zákona o náhradě škody z jeho titulu byl nárok uplatněn, tím, že řízení finančního arbitra vedené pod sp. zn. [spisová značka] [rok] bylo údajně nepřiměřeně dlouhé. Dále ve vztahu k délce řízení 14 měsíců se žalovaná vyjádřila tak, že tuto délku není možné považovat při složitosti řízení finančního arbitra jako nepřiměřeně dlouhou.

12. Mezi účastníky nebylo sporu o průběhu sporu před finančním arbitrem.

13. Soud svá skutková zjištění dále opřel o listinné důkazy pocházející ze spisu finančního arbitra sp. zn. [spisová značka] [rok] O jejich pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Dále vyšel z nesporných tvrzení účastníků. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními a nespornými tvrzeními účastníků a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

14. Na daný případ soud aplikoval zákon č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákon o odpovědnosti za škodu“). Předně je třeba konstatovat, že byla naplněna podmínka předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 3 tohoto zákona, a je tedy možné věc projednat soudně. Podle § 1 odst. 1 citovaného zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 32 odst. 3 citovaného zákona, nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

15. Z citovaných ustanovení vyplývá, že zákon o odpovědnosti za škodu rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu za škodu. První z nich je nezákonné rozhodnutí, kdy nárok na náhradu škody tímto rozhodnutím způsobené může uplatnit jen sám účastník řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a jen za předpokladu, že pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (soud v občanskoprávním řízení totiž není povolán k tomu, aby si sám zákonnost rozhodnutí posuzoval). Druhou formou odpovědnosti je nesprávný úřední postup, který představují úkony, jež se bezprostředně neodrazí v obsahu vydaného rozhodnutí (nemůže se tedy jednat o vadné postupy v řízení, které měly za následek nesprávné rozhodnutí a odrazily se v jeho obsahu). V tomto případě je k uplatnění náhrady škody legitimován každý, komu byla nesprávným úředním postupem škoda způsobena, tedy i ten, kdo účastníkem řízení nebyl. Předně je třeba konstatovat, že byla naplněna podmínka předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 3 tohoto zákona, a je tedy možné věc projednat soudně. Žalobkyně dovozovala nesprávný úřední postup z řízení, které bylo vedeno před finančním arbitrem a které bylo zahájeno dne [anonymizováno] [rok] a trvalo do [číslo] [rok], tedy 14 měsíců. Podle čl. 6 odst. 1 věty první zákona č. 209/1992 Sb., Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále také jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP termín„ projednání soudem“ vykládá široce, když za soud považuje i orgán, který není soudem podle vnitrostátního práva, pokud rozhoduje o občanských právech nebo závazcích účastníka, ovšem pouze za splnění podmínky, že je absolvování správního řízení nezbytnou podmínkou pro přístup k soudu a že na správní řízení soudní přezkum rovněž navazuje (pouze tehdy lze uvažovat o přiměřenosti celkové délky správního a soudního řízení). Řízení před finančním arbitrem nahrazuje sporné řízení před soudem (§1 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi), kdy finanční arbitr rozhoduje o subjektivních právech spotřebitele a instituce. Řízení před finančním arbitrem se tak přímo týká majetkových práv a má přímý dopad do majetkové sféry účastníka, proto na ně dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy a imateriální újma vzniklá nepřiměřenou dobou tohoto řízení se presumuje. Za této situace na dané řízení je aplikovatelný č. 6 odst. 1 Úmluvy, jak je uvedeno výše („ Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům společnosti.“). Jelikož z tohoto ustanovení vychází i Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum], je možné na danou část správního řízení aplikovat i závěry vyplývající z tohoto Stanoviska. Lhůtu pro nalézací řízení před arbitrem stanoví § 15 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb. o finančním arbitrovi, podle kterého arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr má účastníky řízení bezodkladně vyrozumět o prodloužení lhůty. Na rozhodnutí o námitkách proti nálezu má arbitr dle § 16 odst. 2 téhož zákona lhůtu 30 dnů ode dne doručení námitek arbitrovi, ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit. Podle § 24 zákona č. 229/2002 Sb. o finančním arbitrovi, se pro řízení podle tohoto zákona podpůrně užije správní řád (500/2004 Sb.). Dle § 36 odst. 3 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Řízení vedené arbitrem bylo zahájeno [anonymizováno] [rok] a bylo pravomocně skončeno dne [datum], trvalo 14 měsíců. Tuto dobu soud hodnotí jako nepřiměřeně dlouhou a neodpovídá době, kterou by bylo možno u tohoto typu řízení rozumně očekávat. V tomto případě dospěl soud k závěru, že nemajetková újma, která žalobkyni vznikla, dosáhla takové intenzity, kdy se její nahrazení jiným způsobem jeví soudu jako zcela nedostačující. Podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13.4.2011 nepřiměřená doba řízení zpravidla vždy způsobuje účastníkům řízení nemajetkovou újmu, k jejíž kompenzaci nepostačí samotné konstatování porušení práva, ale je třeba finanční kompenzace. Nemajetková újma v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení před finančním arbitrem, kterou žalobkyně tvrdila, se v případě řízení, na která dopadají čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, garantující právo na projednání věci v přiměřené lhůtě, presumuje a netřeba ji prokazovat. Vzhledem k tomu, že soud má za prokázaný nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení i jím vyvolanou nemajetkovou újmu, je namístě poškozené žalobkyni poskytnout zadostiučinění. Při stanovení výše finanční kompenzace soud přihlédl ke konkrétním okolnostem případu dle kritérií stanovených v § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., a to a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Za přiměřenou částku soud považuje pro žalobkyni částku 12.000 Kč. Při výpočtu této částky soud vycházel ze základní částky výše zadostiučinění, která činí 15 000 Kč za každý rok řízení, resp. 1 250 Kč za každý měsíc řízení. Soud zároveň zohledňoval skutečnost, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá, proto za první dva roky přiznal částku poloviční (2 x 7 500 Kč). Pro další dobu trvání řízení v délce 2 měsíce vycházel z roční částky 15 000 Kč, (15 000:12 = 1.250 Kč = 2500 Kč, celkem 10 000 Kč. Tuto základní částku modifikoval podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Základní částku soud zvýšil o 20 % neboť finanční arbitr neprodloužil zák. lhůtu k vydání nálezu a neprodloužil lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách. Zároveň přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy uplynula 6 měsíční lhůta pro pojednání žádosti žalobkyně před Ministerstvem financí ohledně přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Co do zbytku žalované částky soud žalobu zamítl.

16. Výrok o nákladech řízení vyplývá z § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně měla neúspěch v poměrně nepatrné části tohoto sporu, rozhodnutí však záviselo na úvaze soudu, z tohoto důvodu soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení podle vyhl. 177/96 Sb. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 pís. a) AT činí 50.000 Kč, mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 5 AT 3.100 Kč, paušální náhrada výdajů z 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 3 a 4 At 300 Kč. Za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení dle § 11 odst. 1 pís. a) AT, výzva k plnění, žaloba, účast na jednání [číslo] 2021, písemné podání žalobce, účast na jednání před soudem dne [anonymizováno] [rok], účast při jednání soudu [číslo] 2022 – 6x 3100Kč, 1x 1550 Kč, 7x 300 Kč celkem 22. 250 Kč + DPH 21% 4.672,50 Kč, celkem 26.922,50 Kč. Sop 2000 Kč celkem 28.922,50 Kč.

Poučení