Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

23 Co 112/2023-445

Rozhodnuto 2024-07-02 · ZMENA · ECLI:CZ:KSHK:2024:23.Co.112.2023.1

Citované zákony (16)

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců Mgr. Jiřího Kopeckého a JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., ve věci žalobkyň: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne datum Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , datum Adresa zainteresované osoby 1/0 obě zastoupené advokátkou jméno sídlem adresa proti žalované: jméno bytem adresa zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o ochranu před imisemi, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 8. 12. 2022, č. j. 7 C 148/2017-284,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku I. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním a) a b), které jsou k jejímu přijetí oprávněné společně a nerozdílně, částku , částka, ročně, splatnou vždy do 31.12. každého roku, počínaje dnem , datum, .

II. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyním a) a b), které jsou k jejich přijetí oprávněné společně a nerozdílně, náklady prvostupňového řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyň a) a b).

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyním a) a b), které jsou k jejich přijetí oprávněné společně a nerozdílně, náklady odvolacího řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyň a) a b).

IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním ani odvolacím soudem.

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zdržet se rušení vlastnického práva žalobkyň a) a b) nad míru přiměřenou místním poměrům spadem listí, květů, květenství a semen bříz bělokorých, nacházejících se na pozemku , parcelní číslo, , parcelní číslo, , ležícím v katastrálním území , adresa, , na sousední pozemky , parcelní číslo, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , číslo popisné, , ležící v katastrálním území , adresa, (výrok I.), žádnému z účastníků (výrok II.) ani státu (výrok III.) nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Rozhodoval o návrhu žalobkyň, které tvrdily, že jsou každá vlastnicí podílu 1/2 pozemků , parcelní číslo, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , číslo popisné, , a že u hranice pozemků p. č. , parcelní číslo, (jehož vlastnicí je žalovaná) se na pozemku žalované nachází značně vzrostlé stromy, zejména břízy, tento komplex stromů je neudržovaný, ohrožuje sousední nemovitosti žalobkyň a snižuje kvalitu jejich užívání. Stromy produkují imise nad míru přiměřenou poměrům v zástavbě rodinných domů v blízkosti centra obce, jimiž jsou žalobkyně podstatně omezeny v obvyklém užívání pozemku i rodinného domu.

3. Žalovaná s požadavkem žalobkyň nesouhlasila, tvrdila, že stromy pro žalobkyně nepředstavují žádnou reálnou hrozbu, jsou zdravé, v terénu stabilní, bez viditelných poškození, produkujících imise v přiměřené míře k danému druhu dřeviny a lokalitě.

4. Soud prvého stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně jsou spoluvlastnice každá podílu 1/2 pozemku , parcelní číslo, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , číslo popisné, , oba v k. ú. , adresa, , žalovaná je vlastnicí pozemku p. č. , parcelní číslo, v k. ú. , adresa, . Bezprostředně sousedící parcely účastnic č, parcelní číslo, jsou v katastru nemovitostí evidovány jako zahrada, a jako takové jsou i fakticky užívány. Na pozemku žalované , parcelní číslo, ) se při hranici pozemků účastnic nachází šest bříz bělokorých, v jeho přední části čtyři kusy a v zadní části kusy dva. Stromy jsou zdravé, nehrozí od nich nebezpečí. Dcera (, jméno FO, ) a vnučka žalobkyně a) nemovitosti žalobkyň s jejich souhlasem užívají celoročně k bydlení. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , shledal břízy v dané lokalitě výraznou dominantou (výška 20–25 m), v přední části pozemku žalované (jihozápadním rohu) přesahující korunou (v případě tří stromů) nad pozemek žalobkyň, jeden strom přesahuje korunou nad místní komunikaci. Druhá skupina posuzovaných stromů, jejichž výška je mezi 15–20 m, roste v jihovýchodním rohu pozemku žalované a průmětem své koruny zasahuje také nad pozemek p. č. , parcelní číslo, do vzdálenosti 1,5 metru. Všechny břízy rostou ve směru převládajících severozápadních větrů, dochází tak k roznášení listů, šištic a pylu na sousední pozemky žalobkyň. V podzimních měsících (září až říjen v závislosti na vlhkosti) dochází k opadu listí bříz po dobu 3–4 týdnů, souběžně s tím k rozpadu samičích šištic (také po dobu 3–4 týdnů), na jaře k uvolňování pylových zrn (v dubnu až květnu), nejintenzivněji po dobu 10–14 dnů, celé období uvolňování pylových zrn trvá přibližně čtyři týdny. Imise ze stromů jsou v běžném rozsahu pro daný druh dřeviny. Břízy od roku , datum, již nerostou, mají jen drobné přírůstky větviček. Břízy jsou velmi citlivé na jakékoliv druhy hlubších řezů, kdy hrozí jejich „vykrvácení“. Proto sesazení bříz o polovinu či třetinu není možné, došlo by k jejich úhynu. Pokácení bříz nebylo příslušným správním orgánem (rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ) povoleno. Pyl je alergenní imise, vnučka žalobkyně a) trpí alergií na pyl z břízy, která se jí zhoršuje. Pozemky účastnic jsou v lokalitě malého města, kde se nacházejí rodinné domy se zahradami. I další zahrady v ulici jsou osazeny listnatými a jehličnatými stromy, žádný z nich však nedosahuje výšky a průměru korun bříz bělokorých jako na pozemku žalované, který není nijak výrazně udržován. Proto s ohledem na bezprostřední místní poměry jsou nemovitosti žalobkyň zasaženy imisemi z bříz podstatně vyšší měrou, než pozemky jiných uživatelů v ulici a nadměrným spadem imisí omezují tak obvyklé užívání pozemku sloužícího jako zahrada. Nadměrný spad imisí ovlivňuje nejen užívání zahrady, ale následně vyžaduje i větší frekvenci úklidu spočívající zejména ve sběru drobných větví, spadaného listí a květenství.

5. Zjištěné skutečnosti okresní soud posoudil podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále také jen o. z.) a vyložil, že přiměřenost zásahu do vlastnického práva (žalobkyň) musí být hodnocena se zřetelem ke všem okolnostem případu zásadně z objektivních hledisek. A i když nelze vyloučit přihlédnutí i k okolnostem tkvícím v osobě nebo v poměrech vlastníka, který se ochrany proti neoprávněnému zásahu domáhá (popřípadě k okolnostem tkvícím v osobě nebo v poměrech příslušníka jeho rodiny a domácnosti), může jít pouze o takové okolnosti, které svou závažností tento ohled vyžadují.

6. Dále se zabýval stanovením míry, která je přiměřená poměrům v místě a obvyklostí užívání pozemku, tj. obvyklé i v jiných místech.

7. Uzavřel, že břízy bělokoré svým vzrůstem a objemem jsou několikanásobkem rozměrů než ostatní stromy v ulici, což s sebou nese podstatně větší objem imisí. Sesazení bříz o polovinu či třetinu není možné, pokácení bříz nebylo správním orgánem povoleno, proto za jediné možné řešení považoval soud prvého stupně provádění úklidových prací na pozemku žalobkyň, vymezené s ohledem na druh imisí, v tom kterém ročním období, neboť vyšší objem imisí vyvolává i nutnost častějšího úklidu zahrady proti tomu, který je nutné provádět v ulici v jiných zahradách. V tomto směru odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2746/2012 a na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 6. 2021, č. j. 19 Co 81/2019-597.

8. Soud prvého stupně měl za to, že by žalovaná měla provést nebo zajistit provedení v období měsíců dubna a května dvakrát v každém měsíci úklid zaměřený na sesbírání květenství, v měsíci květnu k tomu ještě jedenkrát odstranění spadaného květenství z okapů domu žalobkyň, jedenkrát odstranění semenáčků bříz. Pro období měsíce září jeden úklid zahrady zaměřený na odstranění spadaného listí, drobných větví, tj. v období, kdy dochází k pozvolnému nástupu spadu listí. V měsících říjnu a listopadu, kdy je spad listí intenzivní dvakrát úklid zahrady v měsíci zaměřený na odstranění spadaného listí, drobných větví ze zahrady, a v měsíci listopadu ještě jedenkrát odstranění spadaného listí z okapů domů žalobkyň. Tato frekvence úklidů podle soudu prvého stupně zohledňuje i nutný podíl žalobkyň na úklidu jejich zahrady, který bude možné považovat za odpovídající místním poměrům a v obdobné frekvenci, jaká byla uložena žalované.

9. Proti tomuto rozsudku podaly účastnice odvolání.

10. Žalobkyně napadaly nákladový výrok II. a domáhaly se jeho revize s argumentací, že tak činí z důvodu jednání žalované po vyhlášení rozsudku soudu prvého stupně. Po vyhlášení rozhodnutí okresního soudu navrhly žalované, aby se v intencích odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně společně dohodly na podobě realizace žalované uložené povinnosti zdržet se rušení jejich vlastnického práva. Žalovaná však sdělila, že její představa realizace je odlišná a bude se ucházet o přezkum rozsudku. Okresní soud ale aplikoval § 150 o. s. ř. právě proto, se žalovaná chtěla situaci řešit a nebyla ve věci pasivní. Snažila se zajistit úklid pozemku či odstranění stromů. Pokud ale nyní vnímá provádění úklidu pozemků žalobkyň jako nepřiléhavé řešení, svědčí to o tom, že pokud takové řešení dříve nabízela, je třeba důvodně pochybovat o vážnosti její vůle. Proto mají žalobkyně za to, že pokud byly v řízení úspěšné, náleží jim náhrada nákladů řízení podle zásady úspěchu ve věci.

11. Žalovaná brojila proti výroku I. a II. rozsudku. Podstatou její argumentace bylo, že z napadeného rozhodnutí není dostatečně zřejmé, jak a proč soud prvého stupně dospěl k závěru, že imise z posuzovaných stromů mají vnikat na pozemky žalobkyň v míře nepřiměřené místním poměrům a žalobkyně tak podstatně omezovat v obvyklém užívání jejich nemovitostí. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , proti závěrům soudu prvého stupně žalovaná dovozovala, že imise z posuzovaných stromů – množství listů, samičích šištic i pylových zrn ze samčích jehněd nepřevyšuje produkci těchto částí pro daný druh dřevin i oblast obvyklou a jedná se tak o přiměřenou míru imisí. Nerozuměla také tomu, zda soud prvého stupně považuje za omezení v obvyklém užívání nemovitostí potřebu vyšší frekvence jejich úklidu, a pokud ano, jak tuto vyšší frekvenci úklidu dovodil, když nezkoumal, protože to žalobkyně ani nenavrhovaly, jaká je v dané lokalitě četnost úklidu spadaného listí a dalších obdobných imisí v případě obdobných pozemků, jako jsou pozemky a dům žalobkyň. Není zřejmé, jak jsou omezeny žalobkyně, když na pozemku mají bazén, posezení, parkovací stání, proti případnému pylu mají ochranné sítě v oknech. Konečně napadala také formulaci výroku rozsudku, protože okresní soud v rozporu s jeho oprávněním v odůvodnění rozhodnutí zavazuje žalovanou k provedení nebo zajištění provedení úklidu již vzniklých imisí z pozemků a okapů domů žalobkyň, stanovením konkrétního harmonogramu úklidu s přesným určením počtu úklidů. V tomto směru se dovolávala závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2023, č. j. 22 Cdo 3552/2021–688, podle nichž soud není oprávněn žalované závazně stanovit konkrétní způsob, jakým má dostát uložené povinnosti zdržet se rušení výkonu vlastnického práva žalobkyň, a takový postup soudu je vybočením z jeho oprávnění v rámci řízení o negatorní žalobě. Žalovaná navrhla změnu napadeného rozhodnutí, zamítnutí žaloby a přiznání práva na náhradu nákladu řízení.

12. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 212, § 212a o. s. ř. a dospěl k následujícím závěrům.

13. Nejdříve však podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování ohledáním na místě samém za účelem zjištění konkrétních poměrů, dále vyžádanými listinami – aktualizací závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , z hlediska možnosti skácení nebo hlubšího (sesazovacího) řezu bříz rostoucích v jihozápadním rohu pozemku žalované a aktualizací odborného stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny k možnosti skácení nebo hlubšího (sesazovacího) řezu těchto bříz. Dále pak ještě posudkem Českého hydrometeorologického ústavu o převládajících směrech větru v lokalitě , adresa, , zprávou města , adresa, o četnosti úklidu chodníků v období spadu listí z bříz městem a ceníkem služeb místního hospodářství města , adresa, za účelem zjištění ceny za úklid spadu ze stromů.

14. Z těchto provedených důkazů odvolací soud učinil následující skutková zjištění.

15. Z ohledání na místě samém, že pozemek žalované je zjevně dlouhodobě neužívaný, zarostlý různými dřevinami, vysokou travou, je na něm umístěna drobná stavba v havarijním stavu, na pozemku nikdo z rodiny déle než rok nebyl, o užívání pozemku nemá aktuálně žalovaná pro svůj zdravotní stav zájem a výhledově se uvažuje o jeho prodeji. V jihovýchodním rohu pozemku žalované se při hranici s pozemkem žalobkyň nacházejí zbytky dvou pokácených bříz včetně pařezu. V jihozápadním rohu pozemku se při hranici s pozemkem žalobkyň nacházejí čtyři vzrostlé břízy. Jde o sporné břízy, ve vztahu, k nimž je uplatňován žalobní požadavek. Jsou umístěny bezprostředně při hranici obou pozemků, jejich koruny přesahují ve velké části nad pozemek žalobkyň, ale současně i nad veřejnou komunikaci. Tyto břízy byly v době šetření, tj. dne , datum, , ještě výrazně zalistěny, tedy nedošlo dosud k většímu spadu listí. Ani na jednom z pozemků se nenacházely spadané větve. Břízy na první pohled tvoří dominantu nejen pozemku žalované, ale vlastně celého okolí. Pozemek žalobkyň je rozlehlý a velmi pečlivě udržovaný. V prostoru pod spornými břízami mají žalobkyně uskladněné palivové dříví, které je důkladně zakryto fólií. Prostor před uskladněným dřívím je zatravněn, je užíván k parkování automobilů. V době místního šetření nebyl pozemek žalobkyň zasažen nějakým větším spadem listí. Přítomný starosta města , adresa, potvrdil, že péče o komunikaci směr , adresa, , tj. , adresa, , je zajišťována pracovníky města, kteří stejně jako v jeho jiných částech zajišťují údržbu podle potřeb. Není k tomu zřízen žádný konkrétní plán údržby. Součástí údržby je odstranění přerostlých dřevin přes plot či nad ploty, a to nejen v této části města, ale i v jeho jiných částech. Při následném místním šetření v dané širší lokalitě, zejména v ulicích , adresa, , se zaměřením na přítomnost dalších vzrostlých dřevin, bylo zjištěno, že v dané lokalitě jsou sporné břízy zdaleka největšími dřevinami, jde jednoznačně o dominantu nejen , adresa, , ale i celé lokality.

16. Z odborného stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště , název, , adresa, , že pro účely odborného stanoviska provedla Agentura dne , datum, terénní šetření na místě samém a zdravotní stav čtyř sporných bříz tvořících skupinu je dobrý. Vitalitu lze hodnotit jako výbornou až mírně sníženou. Koruny bříz jsou plně zavětvené až do vrcholových partií, bez symptomů prosychání a klesající vitality. V nadzemní části žádné z bříz nebyly zjištěny defekty signalizující negativní vliv na jejich stabilitu. Od předchozího zjišťování zdravotního stavu dne , datum, nedošlo k jeho zhoršení a k aktuálnímu datu místního šetření nebyly zjištěny závažné důvody ke skácení bříz. Realizaci hlubokého (sesazovacího) řezu agentura nedoporučuje, protože bříza obecně špatně snáší řez, jde o dřevinu s nízkou regenerační schopností, a ani pravidelný řez nevyžaduje. Následkem takového zásahu by vznikly řezné rány velkého průměru. Při radikálním ořezu korun stromů s průběžným kmenem do koruny dochází zkrácením vrcholové části koruny k přímému otevření vnitřních pletiv kmene. Při následné infekci řezné rány se velmi rychle vyvíjí centrální, shora otevřená, dutina. Zdravotní stav bříz by měl následkem neodborného zásahu zhoršující se charakter, a v tomto konkrétním případě by byla v rozporu s arboristickými standarty.

17. Z posudku Českého hydrometeorologického ústavu, že přímo v dané lokalitě nemá Český hydrometeorologický ústav žádná měření. Z dat zpracovaných na základě údajů z nejbližší vhodné meteorologické stanice v , adresa, určil Český hydrometeorologický ústav převládající směr větru v lokalitě , adresa, v roce 2022 a 2023 jako směr severovýchodní.

18. Z aktualizace závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , že na fotografiích pořízených při místním šetření odvolacího soudu nebyly zachyceny žádné symptomy oslabení či zhoršení zdravotního stavu posuzovaných stromů. Lze proto všechny čtyři kusy břízy bělokoré vyhodnotit jako zdravé, perspektivní dospělé stromy, které v řešené lokalitě vytváří výraznou dominantu, a u kterých z hlediska jejich aktuálního zdravotního stavu není důvod k jejich skácení. Zkrácením výšky bříz o třetinu až polovinu lze očekávat výrazné oslabení jejich vitality, v horším případě jejich odumření. V případě jakéhokoliv řezu lze předpokládat zvýšení reprodukční síly posuzovaných dřevin, tedy zvýšení produkce samičích šištic a samčích jehněd, jakožto zdroje imisní zátěže. Údaj o převažujícím směru větru uvedený v posudku Českého hydrometeorologického ústavu je poměrně nepřesný, protože byl určen na základě dat z meteorologické stanice v , adresa, , která je od lokality , adresa, vzdálena přibližně 30 km a směr převládajících větrů každé konkrétní oblasti může být ovlivněn konfigurací terénu, přítomností technických objektů i vegetace. Navíc pokud stromy rostou severně od pozemků žalobkyň, tak nemá větší vliv na množství imisí v řešeném území, převládají-li aktuálně severozápadní nebo severovýchodními větry, protože to výrazně nemění směr imisního spadu ve směru k pozemkům žalobkyň a ani nemění skutečnost, že určité obvyklé množství imisního odpadu v řešené lokalitě existuje.

19. Ze zprávy města , adresa, , že podle odhadu je z takto vzrostlých stromů provést úklid optimálně třikrát až čtyřikrát do roka, neboť se nejedná pouze o úklid listí, ale i šištic v době po odkvětu. V , název, ulici se chodník uklízí odhadem minimálně šestkrát ročně. Jedná se i o úklidy, které nejsou zaměřené pouze na imise ze sporných bříz. Samotný úklid listí a šištic je odhadován na tři případy za rok. V každém roce je to ale rozdílné, protože záleží na dalších faktorech, jako je směr větru, období příchodu mrazů, bohatosti olistění. Pro případ jednoho úklidu je kalkulovaný čas 1,5 hodiny výkonu dvou pracovníků města s využitím malotraktoru.

20. Z ceníku služeb města , adresa, - místní hospodářství, že cena jedné hodiny práce zaměstnance města činí , částka, , hodina zapůjčeného malotraktoru , částka, . Malotraktor nelze zapůjčit bez obsluhy. Cena za hodinu a půl práce dvou zaměstnanců a malotraktoru činí , částka, .

21. Po takto doplněném dokazování mohl odvolací soud posoudit výsledek dokazování soudu prvého stupně. V tomto směru uzavřel, že okresní soud z provedených důkazů učinil správná skutková zjištění, proto je odvolací soud převzal a pro stručnost na ně odkazuje. Okresní soud ze svých zjištění učinil i správný skutkový závěr, na který odvolací soud odkazuje také.

22. Z hlediska právního hodnocení dospěl odvolací soud k těmto závěrům.

23. Podle § 1013 odst. 1 o. z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň na obtěžování souseda, leda že se to opírá o zvláštní právní důvod.

24. Odvolací argumentace žalované je postavena na dvou základních úvahách. Předně na tom, že imise z porostu na jejím pozemku žalobkyni neobtěžuje nad míru přiměřenou poměrům. A pokud by takové obtěžování bylo možné dovodit, pak byl zvolen nesprávný způsob obrany proti takovým imisím, protože zavazuje žalovanou k provedení nebo zajištění provedení úklidu již vzniklých imisí z posuzovaných stromů stanovením konkrétního harmonogramu úklidu s přesným určením počtu úklidů imisí v konkrétních měsících kalendářního roku (byť takové povinnosti nebyly vyjádřeny v rozsudečném výroku, ale pouze v odůvodnění).

25. Z obsahu odůvodnění rozsudku, ale i z jeho vlastní výrokové části, je zřejmé, že soud prvého stupně byl inspirován rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který posuzoval tzv. imisní žalobu, podle níž na pozemku žalovaného v blízkosti hranice s pozemkem žalobců rostou tři velmi vzrostlé stromy javoru mléče, jejíž koruny výrazně přesahují na pozemek žalobců, sloužící jako okrasná zahrada a padá z nich po většinu roku ve značném množství listí, nažky a větve, které jsou žalobci nuceni prakticky neustále odklízet, jak ze zahrady, bazénu, nebo okapů zahradního a rodinného domu.

26. Toto rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové bylo podrobeno dovolacímu přezkumu, v němž Nejvyšší soud rozhodl rozsudkem č.j. 22Cdo 3552/2021-688 ze dne 23. 2. 2023.

27. V něm vyložil, že stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, je věcí soudcovského uvážení. Soud však má vždy zjistit, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry jak v daném typu lokalit, tak i v konkrétním místě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3797/2016, vycházející z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 223/2005). Je tak třeba vždy zvážit, jaká je v dané lokalitě s přihlédnutím k jiným obdobným lokalitám (tj. například k tomu, zda jde o město, vesnici, nebo o pozemky sloužící jen k zemědělskému využití) přiměřená míra konkrétních imisí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1421/2003, publikovaný pod č. 14/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, shodně pak též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3940/2014).

28. Nejvyšší soud v citovaném rozsudku dále uvedl, že pokud zákon a rozhodovací praxe hovoří o zákazu obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, má na mysli jak poměry místní, tak poměry druhové (např. při obtěžování provozem restaurace se přihlíží jak k poměrům v místě, tak i k poměrům obecně daným při provozu určitého druhu restaurací). Stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, je věcí soudcovského uvážení. Soud však má vždy zjistit, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry jak v daném typu lokalit, tak i v konkrétním místě; bude-li však obvyklá míra obtěžování hlukem v daném místě vyšší, než je míra obvyklá v jiných obdobných lokalitách (např. v obytných sídlištích), přičemž tato vyšší míra bude způsobena jednáním, pro které není území v takových lokalitách určeno (např. hlučné hudební produkce v obytné zástavbě či v její blízkosti), bude pro posouzení věci rozhodující nižší míra obtěžování obvyklá v obdobných místech; místní zvyklosti v tomto případě nejsou rozhodující. Pokud by se totiž hranice mezi přípustným a nepřípustným obtěžováním měla určovat jen podle poměrů v daném místě a čase, a ne podle poměrů, které jsou žádoucí a které by měly přetrvávat, nebylo by možné domáhat se úspěšně ochrany podle § 127 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále také jen obč. zák.) v případě, že i chování všech ostatních fyzických nebo právnických osob v místě je z hlediska tohoto ustanovení závadné. Z toho vyplývá, že soud rozhodující o návrhu na ochranu podle uvedeného ustanovení se nemůže omezit jen na konstatování, že namítaný zásah je v souladu se stavem v místě obvyklým, ale musí vždy zohlednit míru přiměřenou poměrům (které by měly být) – (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 223/2005, na to navazuje též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3940/2014).

29. V nyní projednávané věci žalovaná setrvale namítá, že v důsledku imisí z bříz nedochází k zatížení pozemku žalobkyň nad míru přiměřenou poměrům. Již za řízení před soudem prvého stupně odkazovala na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne , datum, , podle nichž se v dané věci jedná o přiměřenou míru imisí, tzn. množství listů, samičích šištic i pylových zrn ze samčích jehněd nepřevyšuje produkci těchto částí pro daný druh dřeviny i oblast obvyklou.

30. Žalovaná však přehlíží, že znalec ve stejné části znaleckého posudku zřetelně uvedl, že poměry posuzovaných bříz srovnával s referenčním vzorkem z areálu přírodního koupaliště. To se však nachází jihovýchodním směrem od posuzovaných bříz a zcela na okraji obce, mimo bytovou zástavbu, kde pokračuje již pouze zemědělská půda.

31. I z místního šetření odvolacího soudu bylo zjištěno, že předmětné břízy tvoří na první pohled dominantu nejen pozemku žalované, ale vlastně celého okolí. V dané širší lokalitě, zejména v ulicích , název, , jsou sporné břízy zdaleka největšími dřevinami,, Anonymizováno, jde jednoznačně o dominantu celé lokality. Ostatně takový závěr vyplývá i ze znaleckého , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , podle něhož posuzované stromy v dané lokalitě vytvářejí výraznou dominantu, určitou majestátní vegetační kulisu. Jde současně o stromy nacházející se těsně vedle hranice pozemků účastníků s přesahem nad pozemek žalobkyň.

32. Z výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, je věcí soudcovského uvážení. Proto pokud se znalec vyjadřoval k otázce přiměřené míry imisí, je třeba jeho závěry vnímat tak, že porovnával pouze zda množství listů, samičích šištic a pylových zrn ze samčích jehněd produkovaných spornými břízami je stejné, jako v případě bříz rostoucích za městem v areálu přírodního koupaliště. Jen v rámci tohoto posouzení uzavřel, že se o přiměřenou míru imisí jedná. Ve vztahu ke shora citovaným závěrům rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 22Cdo 3552/2021-688, lze říct, že znalec při svém šetření posuzoval poměry druhové. Soud však má vždy zjistit, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry i v konkrétním místě. A v tomto směru je především nutné uvážit, že sporné břízy se nacházejí v lokalitě zástavby rodinných domů, v které jsou zdaleka největšími dřevinami nemající konkurence.

33. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , i odborného vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště , název, , adresa, , vyplývá, že posuzované břízy vysoké 20 až 25 m jsou plně zavětvené až do vrcholových partií, bez symptomu prosychání a klesající vitality. Pokud jsou stromy zdravé, produkují obvyklou míru imisí pro svůj druh a svou velikostí nemají v dané lokalitě (části města) konkurenci, je s ohledem na skutková zjištění soudu prvého stupně ohledně množství produkovaných imisí zřejmé, že imise z nich v podobě spadlých listů, šištic a drobných větví, obtěžují žalobkyně nad míru přiměřenou poměrům, konkrétně poměrům místním. I při místním šetření odvolacího soudu dne , datum, byly břízy výrazně zalistěny a není pochyb o tom, že v tomto rozsahu ke spadu listí musí dojít a výraznou měrou i na pozemek žalobkyň (to i bez provedení nějaké objektivního měření množství spadu jednotlivých druhů imisí). V tomto směru byl tedy závěr okresního soudu správný. Nemůže ho zpochybnit ani obrana žalované, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , nesprávně vycházel z převládajícího severozápadního směru větrů v dané lokalitě.

34. Český hydrometeorologický ústav sice ve svém posudku uvádí, že v dané lokalitě byl v letech , datum, převládající směr větru severovýchodní, ale současně dodává, že přímo z dané lokality nemá žádná měření a závěr o převládajícím směru větru učinil na základě údajů z nejbližší vhodné meteorologické stanice v , adresa, . Na to také poukazuje znalec , tituly před jménem, , , jméno FO, , , tituly za jménem, , v aktualizaci závěrů znaleckého posudku, když namítá, že meteorologická stanice v , adresa, je od , adresa, vzdálena přibližně 30 km a současně uvádí okolnosti, které mají na konkrétní směr větru vliv.

35. Podle názoru odvolacího soudu je v tomto směru ale zásadní velikost posuzovaných stromů a jejich vitalita, díky nimž produkují takové množství listů, samičích šištic, samčích jehněd a úlomků drobných suchých větví, že i kdyby část z nich spadla vlivem větru mimo pozemek žalobkyň, stále by spad zbylých imisí byl tím převládajícím, co stromy vyprodukují. Ostatně pokud znalec zmiňoval směr větru, činil to zejména jen ve vztahu k pylu ze samčích jehněd. Odvolací soud nemá pochyb, že v daném místě obce , adresa, , není žádný podobný srovnatelný případ, kdy by zjevně v takovém rozsahu (z takových porostů) docházelo k vzniku imisí a jejich působení na sousední pozemek.

36. Dále žalovaná brojila proti postupu okresního soudu, který v odůvodnění svého rozhodnutí stanovil konkrétní harmonogram úklidu s přesným určením počtu úklidů v konkrétních ročních obdobích (přestože ve výrokové části svého rozsudku použil obecnou formulaci o „zdržení se se rušení….“). Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 22Cdo 3552/2021-688, takový způsob rozhodnutí nebyl správný, neboť soud může v odůvodnění svého rozhodnutí uvést příklady opatření, která se mu jeví s ohledem na zjištěný skutkový stav v daném případě jako vhodná, avšak není oprávněn žalovanému závazně stanovit konkrétní způsob, jakým má dostát uložené povinnosti zdržet se rušení výkonu vlastnického práva žalobců, a sice uložením povinnosti pravidelného úklidu pozemku žalobců. Nejedná se o možný způsob realizace povinnosti zdržet se nadměrného obtěžování imisemi. Volba vhodných opatření k dosažení a udržení žádoucího stavu je podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vždy na žalovaném (tj. na vlastníkovi sousedního pozemku z něhož imise pocházejí).

37. Současně ale dovolací soud v citovaném rozhodnutí vyložil, že pokud jde v dané věci o ojedinělý, výjimečný případ, vybočující z typové povahy sporů a možností jejich řešení, nezbývá než hledat, byť i jedinečné, řešení takového problému (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 22 Cdo 2884/2020).

38. Vyložil dále, že byť stávající úprava § 1013 odst. 1 o. z. výslovné řešení nenabízí, s jistou formou peněžité kompenzace počítá v případech tzv. privilegovaných imisí v režimu § 1013 odst. 2 o. z., podle kterého jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.

39. Dále dovolací soud uvedl, že i když jím projednávaný případ spadal pod režim § 1013 odst. 1 o. z., z dosavadního výkladu je zřejmé, že právní úpravy (§ 906 německého občanského zákoníku), včetně současné tuzemské, i s peněžitou kompenzací v režimu sousedských práv počítají. Jestliže pak v dané věci v současné době nelze vysledovat žádné jiné řešení, které by rozumným a spravedlivým způsobem uspořádalo právní poměry účastníků, zastává dovolací soud názor, že ve zcela výjimečném a atypickém případě lze uvažovat o řešení, jež bude spočívat ve finanční kompenzaci bez ohledu na to, že s ní úprava § 1013 odst. 1 o. z. výslovně nepočítá.

40. V nyní odvolacím soudem projednávané věci jsou možnosti zabránění imisím také fakticky vyloučeny. Podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , včetně jeho aktualizace ze dne , datum, , a podle odborného stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště , název, , adresa, , včetně jeho aktualizace ke dni , datum, , není možné provést hlubší (sesazovací) řez bříz zkrácením jejich výšky o třetinu až polovinu, protože by v takovém případě bylo možné očekávat výrazné oslabení jejich vitality, v horším případě jejich odumření. Naopak v případě jakéhokoliv řezu lze předpokládat zvýšení reprodukční síly bříz, tedy zvýšení produkce samičích šištic a samčích jehněd, které jsou zdroje imisní zátěže. Současně správní orgán nepovolil pokácení předmětných stromů, které jsou významným krajinotvorným prvkem, v dané lokalitě jsou zdaleka největšími dřevinami tvořící její dominantu. Zároveň je třeba zvážit, že s ohledem na věk žalované a četnost užívání jejího pozemku je nereálné, aby se ona sama podílela na úklidu imisí.

41. Všechny tyto okolnosti vedou odvolací soud k závěru, že projednávaná věc je zcela atypickým případem, umožňujícím posouzení naznačené v citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, a ve stanovení finanční kompenzaci za vzniklé imise bez ohledu na to, že s ním úprava § 1013 odst. 1 o. z. výslovně nepočítá. Jak vyložil Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí vyloučení možnosti stanovení peněžité kompenzace by znamenalo buď zamítnutí žaloby z důvodu, že žalovaný předcházet imisím objektivně nemůže, přičemž toto řešení dovolací soud v dané věci v předchozí části odůvodnění odmítl, anebo uložit povinnost žalovanému, aby se imisí zdržel při vědomí, že takový postup fakticky do úvahy již nepřichází a vždy bude muset být řešen následně, ať již dobrovolně nebo cestou nuceného výkonu rozhodnutí; v obou případech však ve spolupráci účastníků, která zjevně dlouhodobě nepřichází do úvahy, a která dosud k vyřešení sporu mezi nimi nevedla. Řešení v Nejvyšším soudem posuzované věci formou peněžité náhrady považoval dovolací soud za možné a současně za řešení, které asi jako maximum možného může i pro budoucnost vyřešit letitý spor účastníků. V projednávané věci není reálně dosažitelné, aby žalovaná zabránila vzniku imisí, resp. jejich působení na pozemcích žalobkyň (odstranit stromy nebylo povoleno a jejich řez není vhodný), navíc žalovaný v místě nebydlí a pro její zdravotní stav stáří nemovitosti vlastně neužívá, a proto jediným výjimečně akceptovatelným řešením je poskytnutí (každoroční) peněžité náhrady, která by odrážela zvýšené náklady žalobkyň na odstraňování imisí nad míru přiměřenou poměrům.

42. Za účelem takového rozhodnutí v nyní projednávané věci odvolací soud zjišťoval, jaká je v dané lokalitě četnost úklidu, zejm. v důsledku imisí.43. , adresa, provádí úklid chodníku, který vede v , adresa, ulici podél hranice s pozemkem žalované p. č. 838/2, a nad nímž se z části nachází sporné břízy, nejméně 6x do roka, byť se jedná o úklid, který není zaměřen pouze na imise z těchto bříz. Podle vyjádření města , adresa, je z takto vzrostlých stromů optimální provést úklid 3x až 4x do roka, současně ale doplňuje, že v každém roce je potřeba uklidit spad listí a šištic různá a záleží na faktorech jako je směr větru, období příchodu mrazu a bohatost olistění.

44. Podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , k imisi listy břízy dochází přibližně v měsíci říjnu a trvá obvykle 3-4 týdny, přičemž tato doba je závislá na vlhkosti ovzduší na podzim. Když je vyšší, opadává listí zpravidla v září a opad je rychlejší, při nižší vlhkosti začíná opad až v říjnu a bývá pozvolnější. K imisi rozpadem samičích šištic dochází mnohdy souběžně s opadem listí, častěji však nastává až v měsíci listopadu či prosinci a délka trvání rozpadu je odvislá od povětrnostních podmínek. Vegetační období trvá od 1. března do 30. října, období uvolňování pylových zrn trvá přibližně 4 týdny, k této imisi dochází dle nástupu jara obvykle v měsíci dubnu až květnu a nejintenzivnější vliv trvá 10-14 dnů.

45. Pakliže odvolací soud vezme v úvahu, že po uvolnění pylových zrn dojde ještě k opadu tohoto květenství (samčích šištic – jehněd) a na začátku podzimu ke spadu úlomků drobných suchých větví, je zřejmé, že četnost úklidu imisí ze sporných bříz je nejméně 6x ročně a jedná se o zřetelné množství imisí. Do této frekvence úklidu odvolací soud ani nepočítá uvolněná pylová zrna, protože z hlediska objemu nejde o zásadní imisi, byť se samozřejmě uklidit musí.

46. S ohledem na velikost sporných bříz a z toho pramenící množství imisí, které je třeba z pozemku žalobkyň odklidit, shledává odvolací soud množství tohoto spadu jako dvojnásobné proti množství, které by odpovídalo břízám menších rozměrů, jakých dorůstají například stromy v okolí pozemku účastnic. Proto nad míru přiměřenou místním poměrům považuje provádět úklid pozemku žalobkyň v rozsahu tří úklidů za rok, který jde nad rámec běžného úklidu.

47. Vzhledem k charakteru žaloby (srov. citované rozhodnutí dovolacího soudu č. j. , spisová značka, , případně rozsudek NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), ale fakticky i k věku a , podezřelý výraz, stavu žalované, jí není možné uložit vlastní úklid imisí v rozsahu nad rámec běžného úklidu přiměřeného místním poměrům, je třeba s ohledem na důvodnost žaloby zavázat žalovanou k platbám za úklid provedeným prostřednictvím třetí osoby. Jako objektivním měřítkem pro cenu za takový úklid je ceník služeb města , adresa, – místní hospodářství, podle kterého je cena jedné hodiny práce zaměstnance města , částka, a hodina za půjčení malotraktoru , částka, , přičemž malotraktor nelze zapůjčit bez obsluhy. Podle zprávy města , adresa, pak pro případ jednoho úklidu kalkuluje čas 1,5 hodiny výkonu dvou pracovníků města s využitím malotraktoru. Z ceníku služeb města vyplývá cena za 1,5 hodiny práce dvou zaměstnanců a malotraktoru ve výši , částka, . Pro případ tří úklidů ročně je tak třeba vynaložit částku , částka, .

48. Odvolací soud je přesvědčen, že tento způsob řešení sousedského sporu formou finanční kompenzace za úklid imisí třetí osobou je v dané věci jediným možným řešením zohledňujícím jednak specifika konkrétního případu a současně do budoucna rozumným způsobem uspořádávajícím právní poměry účastnic.

49. Z těchto důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil napadený výrok I. tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyním a) a b) ročně částku , částka, splatnou vždy do posledního dne každého roku počínaje dnem , datum, , přičemž žalobkyně, jako spoluvlastnice imisemi zatíženého pozemku jsou k přijetí této částky oprávněné společně a nerozdílně.

50. Protože odvolací soud změnil rozsudek soudu prvého stupně, musel podle § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout opakovaně i o nákladech řízení účastníků.

51. V dané věci byly žalobkyně úspěšné, přičemž konkrétní rozhodnutí soudu záviselo na znaleckém posudku (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Mají tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty spočívají vedle zaplaceného soudního poplatku a zálohy na vypracování znaleckého posudku v nákladech na právní zastoupení. Odvolací soud musel vzít také v úvahu skutečnost, že žalobkyně se domáhají ochrany k nemovitostem jejichž jsou spoluvlastnicemi, a proto jsou k přijetí náhrady nákladů řízení oprávněné společně a nerozdílně (srov. např. rozsudek NS ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3281/2008).

52. Za řízení před soudem prvého stupně mají žalobkyně právo podle § 142 odst. 3 o. s. ř. na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně advokátky za 17 úkonů právní služby pro dvě zastoupené účastnice po , částka, (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále také jen AT, § 7 bod 4 AT, § 12 odst. 4 AT) za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne , datum, , jednání soudu dne , datum, , 4 písemná podání k výzvě soudu, účast na místním šetření dne , datum, , na jednání soudu dne , datum, (trvalo déle jak 2 hodiny), dne , datum, (trvalo déle jak 2 hodiny), dne , datum, (trvalo déle jak 2 hodiny) a jednání soudu dne , datum, , dále v mimosmluvní odměně ve výši 1/2 za jeden úkon právní služby pro dvě zastoupené účastnice ve výši , částka, (§ 9 odst. 1, § 7 bod 4, § 11 odst. 2 písm. f), § 12 odst. 4 AT), paušální náhradě hotových výdajů 18 x , částka, (§ 13 odst. 3 AT), cestovném z , adresa, a zpět při vzdálenosti 44 km tam a zpět v celkové výši , částka, (při sazbě základní náhrady a ceně pohonných hmot dle § 1, § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb. pro rok 2018, vyhlášky č. 333/2018 Sb. pro rok 2019, vyhlášky č. 358/2019 Sb. pro rok 2020, vyhlášky č. 589/2020 Sb. pro rok 2021 a vyhlášky č. 511/2021 Sb. pro rok 2022) a náhradě za promeškaný čas ve výši 14 x , částka, (§ 14 odst. 1, 3 AT). K nákladům řízení pak patří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a zaplacená záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši , částka, (§ 137 odst. 1 o. s. ř.). Celkové náklady prvostupňového řízení, k jejichž přijetí jsou žalobkyně oprávněné společně a nerozdílně, je žalovaná povinna nahradit k rukám jejich advokátky v zákonné třídenní lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, věta před středníkem, o. s. ř.).

53. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšným žalobkyním bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně advokátky za 4 úkony právní služby pro dvě zastoupené žalobkyně po , částka, (§ 9 odst. 1, § 7 bod 4, § 12 odst. 4 AT) za vyjádření k odvolání žalované, účast na místním šetření dne , datum, a účast při jednání odvolacího soudu dne , datum, a , datum, , dále v odměně ve výši 1/2 pro dvě zastoupené účastnice ve výši , částka, (§ 9 odst. 1, § 7 bod 4, § 11 odst. 2 písm. c), § 12 odst. 4 AT) za podání odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení, dále v paušální náhradě hotových výdajů 5 x , částka, (§ 13 odst. 3 AT), náhradě cestovného v celkové výši , částka, za dvě cesty k jednání odvolacího soudu při vzdálenosti 44 km tam a zpět z , adresa, a jednu cestu na místní šetření ve vzdálenosti 64 km tam a zpět do , adresa, (vše při sazbě základní náhrady a ceně pohonných hmot dle § 1, § 4 vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 191/2023 Sb. pro rok 2023 a vyhlášky č. 398/2023 Sb. pro rok 2024) a náhradě za promeškaný čas ve výši 6 x , částka, (§ 14 odst. 1,3 AT). Celkové náklady odvolacího řízení ve výši , částka, je žalovaná povinna solidárně oprávněným žalobkyním nahradit k rukám jejich advokátky v zákonné třídenní lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, věta před středníkem, o. s. ř.).

Citovaná rozhodnutí (6)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.