7 C 148/2017 - 284
Citované zákony (3)
Rubrum
Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: a/ [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0]/ [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 1/0] obě zastoupené advokátkou [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o ochranu před imisemi takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zdržet se rušení vlastnického práva žalobkyň a) a b) nad míru přiměřenou místním poměrům spadem listí, květů, květenství a semen bříz bělokorých, nacházejících se na pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí pro k.ú. a obec [adresa], na LV č. [hodnota], na sousední pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí pro k.ú. a obec [adresa], na LV č. [hodnota], vše u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa].
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Státu se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobkyň a) a b) pronikáním spadaného listí, květů, květenství a semen bříz z pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí pro k.ú. a obec [adresa], na LV č. [hodnota], na pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí pro k.ú. a obec [adresa], na LV č. [hodnota], vše u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně jsou spoluvlastnicemi, každá ideální jednou polovinou pozemku parc. č. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu čp. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], žalovaná je vlastnicí pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], pozemek žalované sousedí bezprostředně s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] žalobkyň. U hranice pozemků na pozemku ve vlastnictví žalované jsou značně vzrostlé živé stromy – zejména břízy, komplex stromů je neudržovaný, roste živelně, ohrožuje sousedící nemovitosti žalobkyň a snižuje kvalitu jejich užívání. Stromy produkují imise: od června do října zalétává značné množství semen, jak na pozemky žalobkyň, tak do vnitřku domu, kde znečišťují jeho vybavení a zařízení, od října do listopadu značné množství spadaného a navátého listí znečišťuje pozemek, okapy domů, dvůr, semena bříz se uchytávají na zahradních záhoncích žalobkyň, které jsou nuceny je odstraňovat, rostliny vysazované do vzdálenosti 3 metrů od hranic pozemku zpravidla uhynou v důsledku stínění a odčerpávávání vody. Žalobkyně jsou tak podstatně omezeny v obvyklém užívání pozemku i rodinného domu a imise jsou nad míru přiměřenou poměrům, tj. pozemky účastnic se nacházejí v zástavbě rodinných domů v blízkosti centra obce, vzrostlé stromy v takové výši nejsou obvyklou vegetací v předmětné obci a ani v jiných takových obdobných zástavbách. Vegetace na pozemcích oproti pozemku žalované je řádově nižší, řidká, jedná se o okrasné a užitkové zahrádky.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. K žalobě uvedla, že může docházet k pronikání listí, popřípadě květů ze stromu rostoucích na pozemku žalované na pozemky žalobkyň, avšak tento stav je důsledkem objektivních příčin – vegetačního cyklu stromů. Nejde o situaci, která by měla jakýkoliv původ v počínání žalované. Předmětné stromy pro žalobkyně nepředstavují žádnou reálnou hrozbu (jedná se o stromy zdravé, v terénu stabilní, bez viditelných poškození), imise z nich nepřevyšují produkci těchto částí pro daný druh dřeviny, i oblast obvyklou, pozemky žalobkyň jsou tak vystaveny imisím v běžném rozsahu, jedná se o přiměřenou míru imisí. V době, kdy žalobkyně pozemky do svého vlastnictví získaly (červen 1996), se již předmětné stromy na pozemku žalované nacházely, dosahovaly stáří 56 -76 let, byly vzrostlé a bylo zřejmé, jak stíní a v jakém místě lze očekávat případný spad imisí. Následné rozhodnutí žalobkyň zbudovat v bezprostřední blízkosti posuzovaných stromů rekreační bazén či záhon k pěstování plodin, nemohou být hodnoceny jako omezení v obvyklém užívání pozemků žalobkyň zvláště za situace, kdy se na pozemku žalobkyň žádný záhon k pěstování plodin ani nenachází. Předmětné stromy nelze pokácet, jak vyplývá z rozhodnutí příslušného městského úřadu, zkrácení předmětných stromů o polovinu či jednu třetinu výšky stromů by vedl k jejich úhynu – což byly i prvotní požadavky žalobkyň. Žalobkyně jsou povinny snášet imise z obyčejného, normálního užívání pozemku, kdy opadávání listí a plodů ze stromu v podzimním období není samo o sobě obtěžování na míru přiměřenou místním poměrům, jelikož se jedná o přirozený jev. Celá obec [adresa] je obklopena vegetací a lesy, není tak možné za jediného původce alergických reakcí vnučky žalobkyně a) vzít posuzované předmětné stromy. V závěrečném návrhu zdůraznila, že z ničeho nelze dovodit, že imise jsou v daném případě extrémní a vlastnické právo žalobkyň k nemovitostem je imisemi výrazně narušováno, k imisím dochází pouze čtyři měsíce v roce, nebylo prokázáno, že by narůstající počet alergických reakcí vnučky žalobkyně a) byl přímým důsledkem imisí z posuzovaných stromů, a je otázkou, zda je žalovaná objektivně schopna zamezit vnikání imisí na pozemek žalobkyň při současném respektování veřejnoprávní ochrany posuzovaných stromů.
3. Mezi účastnicemi nebyl spor o jejich vlastnictví předmětných pozemků, sousedství pozemků žalobkyň a žalované, existence bříz bělokorých na pozemku žalované.
4. Mezi účastnicemi bylo sporné zda dochází k zatěžování nemovitostí žalobkyň imisemi z pozemku žalované nad míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemků žalobkyň.
5. Z výpisu z katastru nemovitostí a katastrální mapy soud zjistil, že jako vlastnice pozemku parc. č. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] jsou žalobkyně - každá ve výši podílu jedné poloviny, na st. [Anonymizováno] je stavební objekt – objekt k bydlení č.p. [Anonymizováno], jako způsob ochrany nemovitostí je zapsáno rozsáhlé chráněné území, u parcely číslo [Anonymizováno] ještě zemědělský půdní fond. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] je ve vlastnictví žalované, způsob ochrany nemovitostí: zemědělský půdní fond, rozsáhlé chráněné území. Pozemky parc. čísel [Anonymizováno] a [Anonymizováno] spolu bezprostředně sousedí.
6. Z dopisu ze dne 6.3.2017 měl soud zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyň informována o tom, že stromy - zejména břízy na pozemku žalované - ohrožují nemovitosti žalobkyň a podstatně snižují kvalitu jejich užívání, stromy jsou umístěny méně než tři metry od hranic pozemků. Žalobkyně požadovaly, aby žalovaná stromy a keře při hranici pozemku odstranila, jinak se žalobkyně obrátí na soud.
7. Dopisem ze dne 6.4.2017 žalovaná žalobkyni sdělila, že výzvu považuje za bezdůvodnou, kvetení a spadu listí či odčerpávání spodní vody kořeny, nelze zabránit, jedná se o stav objektivní, zcela obvyklý v jakýchkoliv místních přírodních podmínkách.
8. Sdělením [jméno FO] – Stromolezectví [adresa] ze dne 19.2.2019 bylo zjištěno, že byl požádán paní [jméno FO] o cenovou nabídku na kácení jedné břízy a o zkrácení jedné třetiny délky dalších bříz na sousedním pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Nejblíže navrženému řešení má sesazovací řez, kterým je míněno provedení hluboké redukce primární koruny na kosterní větve nebo až na kmen, zásah je pro strom destruktivní s důsledkem zhoršení jeho zdravotního stavu a smí být použit pouze v případech bezprostředního nebezpečí statického selhání stromů, pokud je odůvodněný zájem na jeho ponechání. Vzhledem k taxomu se špatnou kompartmentalizací, polohou v těsné blízkosti sousedního pozemku, nakloněním nad tento pozemek a celkovým stavem, jmenovaný navrhoval pokácení všech šesti bříz, s tím že se jedná o stromy přestárlé, které jsou možným nebezpečím pro bezprostřední okolí a bylo by neekonomické provádět opakované zásahy, které by vedly pouze k trvalému poškození stromů.
9. Ze sdělení [jméno FO] – Stromolezectví, z února 2019 bylo zjištěno, že snížení bříz o polovinu velmi nedoporučuje, protože takto razantní a neodborné snížení celých stromů se dle arboristických standardů neprovádí, takto velké řezy se na břízách provádět nesmějí, navrhl buď kompletní pokácení stromů, nebo obvodovou redukci koruny, ale maximálně o pět metrů.
10. Odborným vyjádřením [tituly před jménem] číslo 3/2017, jako autorizované fyzické osoby pro obor ekonomika, zemědělství, ochrana přírody, odvětví mimo jiné zahradní architektura, krajní ráz, ostatní ŽP, ochrana přírody – arboristika, dendodrologie – kácení dřevin, zpracovaným k žádosti objednatelky [jméno FO], bylo zjištěno, že autorizovaná osoba vykonala ohledání na místě samém dne 11.5.2017, pozemek dotčený imisemi ze sousedních dřevin má výměru 325m2 a jeho druh je zahrada, pro stínění, opad listů a odvádění vody a živin kořeny sousedními stromy a keři je jeho ekonomické využití prakticky nulové – pěstování plodin není možné, pozemek je zatravněn. Na pozemku žalované bylo zjištěno 6 kusů bříz bělokorých a dále keře, které mají za následek zvýšené imisní zatížení pozemku parc. číslo [Anonymizováno] nad míru přiměřené v uvedené lokalitě, je snížena kategorie kvality bydlení (pohody bydlení), a to obtěžováním jinými imisemi. Dochází tak k nemajetkové újmě, která vzniká ze stínění, odčerpávání živin a vody kořeny stromů a keřů a nadměrným opadem listí z dřevin na pozemku parc. č. [Anonymizováno] nad míru přiměřenosti, a to ve výši 85% (odečtená plocha zpevněná, nevyužívaná zahradnicky), vzhledem k nemožnosti dosažitelné úrody zeleniny, řepy a brambor. K odstranění problémů by mohl prospět vstřícný přístup žalované a to tím, že pokácí stromy, které rostou blíže jak 3 metry od hranice pozemků a odstraní keře, které jsou v této vzdálenosti a jsou vyšší jak 3 metry nad zemí nebo je řezem sníží na 2 metry, u ostatních stromů zabezpečí ořez větví dle příslušných standardů. Snížení kvality prostředí žalobkyň spočívá ve sníženém oslunění a osvětu během dne a produkcí semen z opadu břízy a listů ze všech dřevin, jakož i další imisní záležitosti (medování) a opad na pozemek apod.
11. Sdělením starosty města [adresa] ze dne 15.3.2019 bylo zjištěno, že pozemek číslo [Anonymizováno] je zařazen do kategorie BI – bydlení v rodinných domech – příměstské, charakteristika tohoto území – bydlení v objektech charakteru rodinného domu tvořící souvislé obytné celky, s okrasnými s užitkovými zahradami. V přípustném využití hlavním se připouští zahrady s funkcí okrasnou, rekreační a užitkovou v doplňkovém přípustném využití je uvedena izolační a doprovodná zeleň. Žádné další omezení z hlediska zeleně územní plán neobsahuje. Jedná se o pozemek s rekreačním objektem, který není trvale obydlen a k údržbě zeleně dochází zřídka, technická četa – zaměstnanci města [Anonymizováno] 2x do roka provádí seřezávání zeleně prorůstající skrze plot pozemku č. [Anonymizováno] na pozemek č. [Anonymizováno], kde se nachází chodník pro pěší podél komunikace.
12. Lékařskou zprávou [tituly před jménem] [jméno FO], praktická lékařka pro děti a dorost, ze dne 2.5.2022 bylo zjištěno, že její pacientkou je [jméno FO] /vnučka žalobkyně a)/, pacientka měla rýmu, kašel, nevolnost, bolest v krku a byla unavená, byly jí ordinovány léky Mommox, Montelar, Cezera.
13. Zprávami [tituly před jménem] [jméno FO], dětské alergoložky, ze dne 12.1.2021 a ze dne 10.10.2022 bylo zjištěno, že vnučka žalobkyně a) v sezóně užívá Mommox, Montelar, Cezera, její nemocnost je běžná, projevy alergie měla v sezóně 2021 od dubna, v sezóně 2022 od května, je alergická na kočky, pyl, břízy, lísky, trávy. V sezóně 2022 došlo ke zhoršení projevu v pylové sezoně.
14. Přehledem docházky za měsíc duben 2022 bylo zjištěno, že vnučka žalobkyně a) zameškala 43 hodin školní docházky.
15. Žádostí ze dne 20.5.2020 bylo zjištěno, že žalovaná u Města [Anonymizováno] podala žádost o pokácení dřevin - 4 kusů na pozemku parc. č. [Anonymizováno] s odůvodněním, že se jedná o sousedský spor, kdy noví vlastníci pozemku požadují odstranění stromu z důvodu padání listí a kvítku bříz.
16. Rozhodnutím ze dne 1.7.2020 Městský úřad [adresa] nepovolil kácení dřevin v rozsahu 4 kusů bříz bělokorých na pozemku parc. č. [Anonymizováno] s tím, že důvody žádosti jsou neopodstatněné, stromy jsou zdravé.
17. Odborným stanoviskem Agentury ochrany přírody a krajiny ze dne 16.6.2020 bylo zjištěno, že čtyři břízy bělokoré na p.č. [Anonymizováno] tvoří skupinu nacházející se u oplocení sousedícího s chodníkem, kmeny jsou na povrchu zdravé, bez defektů, koruny jsou nasazené ve výšce 6-8 metrů, jsou zdravé, nebyly v nich patrné silné suché větve, ani pahýly po ulomených větvích, koruny bříz tvoří kompaktní celek. Zdravotní stav bříz byl vyhodnocen jako dobrý, vitalita jako výborná až mírně narušená, v nadzemní části žádné z bříz nebyly v době šetření zjištěny defekty signalizující negativní vliv na jejich stabilitu, v současné době a za běžných povětrnostních podmínek byla stabilita bříz vyhodnocena jako dobrá a jejich provozní bezpečnost jako uspokojivá. Riziko selhání stromu mohou zásadním způsobem zvýšit nepředvídatelné vnější vlivy jako je například extrémní rychlost větru, turbulentní větrné prodění, námraza, silná zátěž mokrým sněhem apod.
18. Doplňujícím stanoviskem Agentury ochrany přírody a krajiny ze dne 24.7.2020 k odbornému stanovisku ze dne 16.6.2020, bylo zjištěno, že agentura neshledala závažné důvody ke skácení bříz, proto je lze na stanovišti ponechat a jejich stav sledovat. Opad listí a plodů, popřípadě slabých větví, není závažným důvodem ke skácení dřevin.
19. Místním šetřením ze dne 22.7.2020 bylo provedeno ohledání sousedících pozemků, byla pořízena fotodokumentace porostů na parcele [Anonymizováno] a z přilehlé parcely [Anonymizováno], dále z ulice vedoucí kolem obou parcel, bylo provedeno změření samotných stromů. Stromy jsou v ulici jednoznačně nejvyšší.
20. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], znalce z oboru ochrany přírody, odvětví ochrana přírody, specializace dendrologie, leteckou mapou, fotodokumentací (včetně fotodokumentace na č.l.87-88), vyjádření znalce ze dne 16.2.2021, výslechem znalce, bylo zjištěno, že na základě terénního šetření bylo potvrzeno, že zdrojem imisní zátěže pozemku parc. č. [Anonymizováno] a st.p. č. [hodnota] jsou listy, pyl a rozpadlé šištice, pocházející ze dvou skupin stromů o celkovém počtu 6 kusů bříz bělokorých rostoucích na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. První skupina posuzovaných stromů roste v jihozápadním rohu pozemku a průmětem své koruny zasahuje jednak nad řešený pozemek parc. č. [Anonymizováno], a to do vzdálenosti 4,5 metru a dále pak také nad přilehlou místní komunikaci, jejich výška je 20-25 m. Druhá skupina posuzovaných stromů roste v jihovýchodním rohu pozemku parc. č. [Anonymizováno] a průmětem své koruny taktéž zasahuje nad řešený pozemek parc č. [Anonymizováno], a to do vzdálenosti 1,5 metru, jejich výška je 15-20 m. Jedná se o dospělé stromy, které vyžadujíc případně jejich odstranění povolení ke kácení podle vyhlášky o ochraně dřevin. Bříza bělokorá je rychle rostoucí domácí dřevinou s lehkou, vzdušnou korunou z tenkých metlatých převislých větviček. Kvete v dubnu až květnu, samičí květy jsou zpočátku vzpřímené, krátké a tenké, po opylení převislé, samčí v převislých jehnědách. Plody jsou jednosemenné, křídlaté nažky, složené v rozpadavé šištici. Kořenový systém bříza vytváří mělký, takže značně vysušuje a ochuzuje půdu, je však schopna se přizpůsobit rozmanitému podkladu. Tato dřevina působí jako tzv. vodní pumpa, kdy na vlhčím stanovišti vytranspiruje do ovzduší až stovky litrů vody denně, čímž výrazně zlepšuje mikroklima svého okolí. Z důvodu vysoké transpirace je velmi citlivá na jakékoliv druhy hlubších řezů, kdy hrozí její „vykrvácení“. Je řazena mezi alergenní dřeviny z důvodu produkce pylu samčím květenstvím v období květu v dubnu až květnu. Skupina stromů v jihozápadní části pozemku v počtu čtyř kusů a mají nasazené koruny ve výšce 8 – 10 metrů, zavětvení odpovídá jejich optimálnímu růstu a vývoji na přirozeném stanovišti. Druhá skupina stromů má zavětvení řidší. Všechny posuzované stromy neobsahují žádné defekty, pouze občas pár suchých větví, což svědčí o výborném až dobrém zdravotním stavu stromů, jejich aktuální stabilitu lze označit jako výbornou až dobrou, stáří stromů je 80-100 let. Znalec provedl monitoring množství listů, samičích šištic a samčích jehněd, jak u posuzovaných stromů, tak ve srovnávací lokalitě v areálu nedalekého přírodního koupaliště, kdy nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v množství listů, samičích šištic a samčích jehněd v těchto dvou lokalitách. Posuzované stromy v řešené lokalitě vytváří výraznou dominantu, v případě jejich zachování lze do budoucna předpokládat již jen mírný přírůstek do výšek, spíše jejich zastavování růstu. Řešená oblast patří do vegetační mapovací jednotky bikové bučiny, v níž je bříza bělokorá pouze doplňkovou přirozenou dřevinou. V místě tvoří určitou majestátní, vegetační kulisu a navíc zde vytváří určitou identitu, intimitu a jedinečnost místa. Posuzované stromy rostou severně od sousedící parcely č. [Anonymizováno] a st.pč. [Anonymizováno], tj. ve směru dané oblasti převládajících severozápadních větrů. Díky této skutečnosti jsou veškeré řešené imise vlivem běžného proudění vzduchu roznášeny na sousedící parcely parc. č. [Anonymizováno] a st.p.č. [hodnota], vlivem větru pak na mnohem větší vzdálenosti. Pro danou oblast obvyklou rychlost větru pak tato dokáže roznést zejména samičí šištice a pyl ze samčích jehněd až na kilometry daleko. Množství listů samičích šištic i pylových zrn ze samčích jehněd nepřevyšuje produkci těchto částí pro daný druh dřeviny i oblast obvyklou. V důsledku přirozeného procesu dochází k opadu listí na podzim, spadu pylu na jaře, na počátku zimy se rozpadají samičí šištice. V případě jakéhokoliv řezu lze předpokládat zvýšení produkční síly posuzovaných dřevin, tedy zvýšení produkce samičích šištic a samčích jehněd, jakožto zdroje imisní zátěže. K imisi listy u břízy dochází cca v měsíci říjnu a trvá obvykle 3-4 týdny, doba opadu listí je odvislá od vlhkosti na podzim, při nižší vlhkosti listí opadává zpravidla již v září a je rychlejší, při vyšší rychlosti začíná opad až v říjnu a bývá pozvolnější. K imisi z rozpadu samičích šištic dochází mnohdy souběžně s opadem listí, častěji však nastává až v měsíci listopadu či prosinci. Délka trvání rozpadu zpravidla koresponduje s povětrnostními podmínkami. K nejvíce alergenní imisi spojené s uvolňováním pylových zrn dochází dle nástupu jara obvykle v měsících dubnu až květnu, kdy nejintenzivnější vliv trvá zpravidla cca 10 – 14 dnů, celé období uvolňování pylových zrn pak cca 4 týdny. Obor dendrologie je nauka o dřevinách, arboristika je pouze podoborem dendrologie, neboli její součástí a zabývá se konkrétně péčí o stromy, znalec je jako odborník v tomto oboru garantem a vyučujícím předmětu dendrologie i arboristika na katedře Zahradní a krajinné architektury České zemědělské univerzity v Praze. Znalec nemůže pro zatížení imisemi využívat hygienických norem, jelikož není hygienikem, konzultanta z oboru hygieny pro splnění znaleckého úkolu nepotřeboval. [tituly před jménem] nemá znalecké oprávnění, vypracoval pouze dokument označený jako odborné vyjádření. Znalec poté, co se seznámil s výpověďmi účastnic a svědků, setrval na svých znaleckých závěrech, referenční vzorek shledal jako vyhovující, jednalo se o obdobné stanoviště, vyhovovala konfigurace terenu, habitus stromů. To, že referenční vzorek není v zastavené části obce, nemá vliv na imise – resp. zkoumané množství spadu. Klíčení nažek je závislé na více fyziologických faktorech, jako např. vláha, vítr, kvalita zimy, pokud dojde k příhodnému okamžiku, mohou klíčit kdykoliv v době vegetačního období - pro klíčení je vhodné období od května do září, ale mohou být i výjimky. Pokud arboristé řezy bříz odmítli, vyjádřili se správně.
21. Odborným vyjádřením [tituly před jménem] číslo 1/2021- OV, jako autorizované fyzické osoby pro obor ekonomika, zemědělství, ochrana přírody, odvětví mimo jiné zahradní architektura, krajní ráz, ostatní ŽP, ochrana přírody – arboristika, dendodrologie – kácení dřevin, zpracovaným k žádosti objednatelky [jméno FO] bylo zjištěno, že dle [tituly před jménem] nemá znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] oprávnění pro zpracování znaleckého posudku v oblasti arboristiky, potažmo imisí, nesprávně interpretoval vymezení lokality a pojmu přiměřenosti zatížení imisemi v lokalitě, nesprávně použil zvolenou srovnávací lokalitu ( tzv. referenční vzorek), neboť jde o lokalitu jiného charakteru.
22. Z účastnického výslechu žalobkyně a) soud zjistil, že dům č.p. [Anonymizováno] i s přilehlými pozemky v [adresa] užívá její matka (nar. 1934), dcera žalobkyně a) [jméno FO] a vnučka žalobkyně [jméno FO] – tyto je užívají celoročně. Žalobkyně a) s manželem jezdí za dcerou a vnučkou na návštěvy v průměru 1x do měsíce, někdy jen na otočku nebo se třeba zdrží 2-3 dny. V zimě jezdí méně často, v létě pravidelně zhruba 1x za 14 dní, žalobkyně a) tyto nemovitosti užívala sama do 3 let věku dcery, potom se odstěhovali. V době, kdy tam bydleli, tak ještě babička žalobkyně a) měla po celé délce plotu zeleninové záhony, ale jak postupně břízy na sousedním pozemku rostly, přestalo to být úrodné, a babička se se záhony „stěhovala“ do delší vzdálenosti od plotu, stejným způsobem postupovala i matka žalobkyně a). Když se tam dcera žalobkyně a) začala zabydlovat, udělala si tam technické zázemí, sklad dřeva, parkoviště, bazén. Na nemovitosti žalobkyň fouká vítr ze severozápadu, s ohledem na výšku stromů je hrozný pocit se na ně dívat, kdyby spadly, zasáhly by dům. Když bylo větrné počasí dcera žalobkyně a) tam za dva dny nasbírala kupu březového proutí, jakmile břízy začnou kvést, dochází k zanesení okapů na domě květy, na podzim jsou zase zanášeny listím. To že se okapy ucpou dcera žalobkyně a) zjistí, až když voda začne přetékat. Původně byly okapy z domu svedené do trativodu, který když rozkopal, byl ucpaný - kromě nějakých částí cihel - odpadem ze stromů. Dcera žalobkyně a) má na zahradě způsob úpravy, kdy používá na plochu kamínky, drť, v rámci této plochy se zde zachycují sazeničky z bříz, ona potom klečí a pleje. Problémem je však to, že vnučka žalobkyně a) je alergická, kromě jiných alergenů i na břízu. Dcera a vnučka žalobkyně a) mají k bydlení vybudované podkroví, vnučka má rýmu, nateklé oči, zápasí s tím minimálně do konce léta, v době kvetení bříz na zahradu ani nemůže, zhoršilo by to její zdravotní stav. Vnučce se alergie v posledních letech zhoršuje. Je proto obtížné i větrat, protože potom všechno padá do domu – je tam střešní okno. Žalobkyně a) užívá přízemí domu, tam žádný pyl ani nažky nejsou, protože okna jsou do ulice. Dříve docházelo plotem k prorůstání různých keřů z pozemku žalované, to se muselo odstraňovat, tenhle problém dcera žalobkyně a) vyřešila zbudováním betonového plotu. Na podzim ze sousedního pozemku žalované padá všechno listí ze stromů na pozemky žalobkyň. U venkovního posezení, které využívají, tak dochází k tomu, že veškeré jídlo a pití je plné něčeho, co padá ze stromu. Na vybudovaném parkovišti je místo pro 3-4 auta, ale fakticky tam nikdo neparkuje, protože na stromech na pozemku žalované jsou ptáci a auta by byla za dva dny znečištěna trusem, který autům škodí. Dcera žalobkyně a) listí odstraňuje hrabáním, na odpad si koupila dvě bio popelnice, které se vyváží 1x za 14 dní a za tu dobu je dcera žalobkyně a) odpadem, který se ocitne na zahradě naplní, na podzim je objem odpadu i vyšší. Žalobkyně a) nedokázala říci, jak často její dcera na podzim listí uklízí, co se týče odstraňování spadlých větví z pozemku, záleží na tom, jak kdo vnímá nepořádek, dcera žalobkyně je puntičkář, dělá to často, jakmile zafouká, tak leze a sbírá. Pokud žalobkyně a) v domě trvale bydlela, žádný spad ze stromu neřešila, měli vybudované bydlení v přízemí a nad nimi byla jen půda. Problémy začaly až v souvislosti s vybudováním podkroví v roce 1988. K zanášení okapů docházelo i před vybudováním podkroví. Pěstování plodin na záhonech se postupně od plotu vzdalovalo a skončilo před zbudováním bazénu.
23. Z účastnického výslechu žalobkyně b) soud zjistil, že v letech 1976-1981 předmětné nemovitosti užívali trvale, nyní co jsou v důchodovém věku tam tráví celé léto, podle počasí tam pobývají od dubna do září a na vánoční svátky. V domě užívají při pohledu s ulice jeho pravou část, mají společný vchod s matkou žalobkyň. Z půdy také provedly rekonstrukci podkrovních prostor, mají tam jedno střešní okno, kterým jim také do místnosti padá pyl a nažky, ale nejsou tak blízko pozemkům jako dcera žalobkyně a), jejich střešní okno je chráněno vyšší budovou, u dcery žalobkyně a) je situace jiná, mají tam přímo žlutý prach. Pokud sedí na místě posezení v části blíže hranice pozemku s žalovanou, létá potom ze stromu všechno do kafe a na ostatní věci. Na podzim ze stromu z pozemku žalované opadá listí, ale žalobkyně to bere tak, že jsou na vesnici, že listí padá, horší je spad větví ze stromu na pozemku žalované a nažky, které jsou úplně všude, 2x denně se to zametá. Záhony se postupně posouvaly, místo plodin tam pak už dávaly spíše květiny. Pro žalobkyni b) je velmi obtěžující myšlenka, že z pozemku žalované spadne strom. V době, kdy byla vichřice, dcera žalobkyně a) sklízela suché větve ze stromů a to jak drobnější, tak i o průměru 2-3 cm, byla toho kupa vysoká asi jeden metr. Žalobkyně b) si nevybavuje že by v místě byl jiný pozemek, na kterém by bylo 6 vzrostlých stromů. Žalovaná na své nemovitosti přijede na týden či maximálně dva týdny do roka. Na jejich zahradě jsou stromy, jedná se o jabloně, ořech a švestku.
24. Výslechem svědkyně [jméno FO] měl soud zjištěno, že je dcerou žalobkyně a), v č.p. 288 bydlí svědkyně posledních 16 let, babička svědkyně asi od roku 1956, dcera svědkyně (věk 13 let), která je alergická na lísku, břízu a kočičí srst, což bylo před 5 či 6 lety potvrzeno na alergologii. Dcera svědkyně užívala léky a kapičky, 2x až 3x do týdne, ale v roce 2020 se situace zhoršila, v období od dubna do května (v závislosti na kvetení) bere léky už celý měsíc, užívá i sprej do nosu, který má vytvářet ochranný film před pyly, tyto spreje spotřebuje za sezonu dva, dříve stačil jen jeden. U plotu sousedícího se žalovanou byly dříve záhony, postupně je ale začaly rušit, když se tam svědkyně nastěhovala, babička měla problémy s koleny, a ze záhonu nebyl ani takový výnos. Babička měla problémy nejprve s jedním kolenem, potom i s druhým, přestala být pohyblivá, záhony zrušily, protože už nebyla schopna je obhospodařovat. Na záhonech se pěstovala hlavně zelenina k užitku, případě jahody. Posezení na zahradě svědkyně zbudovala asi rok poté, co se tam nastěhovala, bazén na zahradu pořídili asi před dvěma lety. Za dobu, co se svědkyně do nemovitosti nastěhovala, se na břízách nic nezměnilo, je to stále stejné, svědkyně pořídila před bazénem nový plot, tím došlo k zamezení prorůstání nižších keřů. Listí z bříz padá od září nejprve po pár listech a skončí to zhruba v polovině listopadu, což pro svědkyni znamená, že musí stále luxovat – má na to fukar se zpětným chodem. Z kamínků vybírá listí i ručně. Na jaře padá nejprve pyl z lísky, před prázdninami se z bříz začnou sypat tzv. hvězdičky, což trvá do srpna, hvězdičky pronikají dovnitř do domu, střešním oknem se dostanou i do postele. V období pylu v domě vůbec nevětrají, pyl ulpívá na oknech, venkovních parapetech, přesto se pyl dostane i dovnitř do domu, když svědkyně utírá prach, je hadr do oranžova. Pyl venku svědkyně řeší tak, že trávník pojezdí sekačkou, tím se sesbírají tzv. hadi, hadicí opláchne pevné plochy, posezení, případně i trávník, toto dělá jedenkrát za týden na víkend, nikoliv jen kvůli pylu, ale zároveň tím poseká i trávník. Na venkovním posezení hvězdičky poletují ve vzduchu, je to zlatý déšť, například kafe se musí rychle vypít, jinak jsou hvězdičky v něm. Když se bříza vysemení, rostou pak semenáčky v kamínkách, objevují se na začátku dubna podél plotu, před domem do ulice také, semenáčky svědkyně vytrhává jednou za rok, pak už se neobjevují, trvá to celkem asi 4-5 hodin, než vše vytrhá. Spadané listí na trávě svědkyně sesbírá sekačkou, zároveň tím poseká i trávu, což dělá 1x za 14 dní a naplní tím dvě popelnice po 240 litrech. Svědkyně neví o tom, že by v obci měl někdo jiný tak zarostlou zahradu jako žalovaná. Svědkyně dům dostala od žalobkyň k užívání, nemůže si tam dělat, co chce, musí to vždy s žalobkyní a) a babičkou konzultovat. Z jakého důvodu došlo ke zhoršení alergie dcery svědkyně neví, kočky mají celý rok, dcera je naučená od mala, že když se s kočkami mazlí, tak si jde potom umýt ruce. Svědkyně proto usuzuje, že za zhoršení alergie mohou právě stromy, které jsou nejblíž.
25. Výslechem svědka [jméno FO] (syna žalované) bylo zjištěno, že se na nemovitosti žalované zdržuje pouze 1x ročně, kdy tam přijede posekat trávu a dát to do pořádku, předtím než tam přijede žalovaná. Žalovaná na nemovitosti jezdí v létě, 1x ročně na týden, pokud je dobré počasí stráví tam zpravidla ještě další týden. Dům žalobkyň a přilehlé pozemky byly původně ve vlastnictví rodiny žalované, pradědeček svědka tam sázel ty břízy, které tam jsou už sto let. Žalovaná k nim má silný citový vztah a rozhodně nesouhlasí s tím, aby zejména břízy na začátku pozemku byly pokáceny. Nikdy se sousedy břízy neřešily, nikdo si nestěžoval, bralo se to jako přirozená věc, že ze stromu padá listí. Až když do nemovitosti žalobkyň přišla dcera žalobkyně a) začaly problémy, řešil se spad ze stromu, a jediná představa ze strany žalobkyně a) byla stromy pokácet. Zkoušeli situaci řešit, nabízeli možnost, že by případně ze strany obce přišli pozemek uklidit, s tím by obec žádný problém neměla, ale pro dceru žalobkyně a) to nebylo odpovídající řešení. Měli také jednání u starosty za účelem urovnání sporu, svědek nabízel možnost prořezání za účelem snížení imisí, dcera žalobkyně a) reagovala tak, že si sežene pracovníky a svědek to zaplatí. První pán, kterého dcera žalobkyně a) sehnala, řez stromů podle jejích představ odmítl s tím, že s tím nechce mít nic společného, že by stromy uhynuly. Dcera žalobkyně a) proto vyhledala jiného pána, ten jí tuto práci také odmítl s tím, že jediné řešení situace je takové, že buď se to nechá být nebo se stromy porazí. Problém je ten, že 4 břízy jsou těsně u sebe, jejich kořenové systémy jsou propojené, pokud by se porazil byť jeden z nich, tak se naruší statika a životy zbylých tří stromů. Dcera žalobkyně a) trvala na skácení stromů, žalovaná proto podepsala žádost o jejich skácení, na místo samé přijel starosta ještě s další paní z příslušného úřadu, ta řekla, že stromy jsou zdravé a obec potom žádost o pokácení zamítla. Po místním šetření provedeného soudem se svědek s dcerou žalobkyně a) znovu bavili o prořezání větví plotu, to svědek provedl, strávil na tom tři dny. Svědek dceři žalobkyně a) nabízel skácení bříz ve vzdálenější části pozemku, od místní komunikace, protože tyto břízy nesázel pradědeček a žalovaná k nim nemá takový citový vztah, tento soubor bříz je blízko bazénu, avšak stanovisko dcery žalobkyně a) bylo takové, že chce pokácení stromů v přední části pozemku. Ze strany právní zástupkyně žalobkyň přišla ještě nabídka na řešení sporu v tom směru, že pokud jim žalovaná pozemek prodá, tak stáhnou žalobu. Pro žalovanou je takové řešení zcela nepřijatelné, protože otec žalobkyně a) byl nejprve tajemníkem a potom předsedou MNV. Do domu, který byl rodiny žalované, nastěhovali lidi a posléze je donutili jim dům prodat – byla to 50. léta. Proto žalovaná chtěla mít na straně k pozemku žalobkyň keře, protože na ně nechtěla ani vidět, činilo jí to psychické obtíže. Dceři žalobkyně a)nabízeli možnost odklizení listí 1x ročně, jednání proběhlo na obecním úřadě za přítomnosti starosty, odcházeli s tím, že jsou v podstatě s dcerou žalobkyně a) dohodnuti, potom však její stanovisko bylo takové, že imise pro ni nejsou důležité a že chce odstranit počátek problému. Stromy posledních 50. let nerostou, možnost řešení podle svědka existuje, a sice udělat úklid před sezónou za součinnosti obce, bylo by možné pokusit se požádat o pokácení bříz v zadní části pozemku. Tím by se zase vrátili na začátek, protože tohle všechno svědek dceři a) nabízel. Bylo by možné se případně domluvit na častějším úklidu, popřípadě zaplacení popelnic na bioodpad.
26. Podle § 1013 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
27. Po provedeném dokazování soud vycházel z prokázaného skutkového stavu, kdy účastnice řízení jsou vlastnicemi sousedících pozemků, bezprostředně sousedící parcely účastnic jsou evidovány v katastru nemovitostí jako zahrada, a jako takové jsou i ve fakticky užívány. Na pozemku ve vlastnictví žalované se nachází šest bříz bělokorých, v jeho přední části čtyři kusy, v zadní části dva kusy, a to při hranici pozemků účastnic. Všechny stromy jsou zdravé, nehrozí od nich nebezpečí, jak vyplynulo z výpisu z katastru nemovitostí, znaleckého posudku a výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], odborného stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny. Dceři a vnučce žalobkyně a) vlastnické právo k nemovitostem nepřísluší, tyto však nemovitosti žalobkyň užívají s jejich souhlasem k bydlení celoročně. Samotné žalobkyně na nemovitostech pobývají: žalobkyně a) 1 x do měsíce, v letních měsících 2 x do měsíce, na pobyty maximálně 2 -3 dny, žalobkyně b) v období od dubna do září. Žalobkyně a) považuje za nejvíce obtěžující spad březového proutí, zanášení okapů listím a nažkami, okapy se pak musí čistit, dále kvůli alergii vnučky pyl z bříz, žalobkyně b) považuje za za nejvíce obtěžující spad větví a poletující nažky (2 x denně se zametá), opad listí bere jako přirozenou součást pobytu na “vesnici”, jak vyplynulo z jejich účastnických výslechů. Z provedeného místního šetření a znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], lze uzavřít, že předmětné břízy jsou v lokalitě výraznou dominantou (výška 20–25 m), v přední části korunou tři stromy přesahují nad parcelu žalobkyň, jeden strom přesahuje korunou nad místní komunikaci. Všechny břízy rostou ve směru v dané oblasti převládajích severozápadních větrů, tudíž dochází k roznášení listů, šištic, pylu na sousedící parcely ve spoluvlastnictví žalobkyň. Z bříz dochází v podzimních měsích (září - říjen v závislosti na vlhkosti) k opadu listí po dobu cca 3-4 týdnů, souběžně s ním, k rozpadu samičích šištic taktéž po dobu 3-4 týdnů s ohledem na převládající směr a sílu větru, na jaře dochází k uvolňování pylových zrn (duben až květen), kdy nejintezivnější vliv trvá 10-14 dní, celé období uvolňování pylových zrn cca 4 týdny. Imise z předmětných stromů jsou v běžném rozsahu pro daný druh dřeviny a oblast výskytu. Břízy od r. 1995-1996 již nerostou, jsou jen drobné přírůstky větviček. Do r. 1998 žalobkyně neměly potřebu imise řešit, problémy nastaly až v souvislosti s vybudováním podkroví dcerou žalobkyně a). Dcera žalobkyně a) má k přístupu údržby zahrady poněkud tvz. “puntičkářský přístup” /viz. účastnický výslech žalobkyně a)/. Pyl je alergenní imise. Vnučka žalobkyně a) trpí alergií, mimo jiné i na pyl z břízy, alergie se jí zhoršuje, jak bylo prokázáno výpovědí svědkyně [jméno FO], lékařskými zprávami. Jedná se o lokalitu v malém městě, nachází se v ní rodinnémi domy se zahradami, i další zahrady v ulici jsou osazeny stromy listnatými i jehličnany, žádný z nich však nedosahuje výšky a průmětu korun bříz bělokorých jako na pozemku žalované, pozemek žalované není nijak výrazně udržován, je tak logické, že - s ohledem na bezprostřední místní poměry - jsou nemovitosti žalobkyň zasaženy imisemi podstatně vyšší měrou, než pozemky jiných uživatelů v ulici, a omezují tak obvyklé užívání pozemku ve funkci zahrady, která – zasažena nadměrným spadem imisí – ovlivňuje užívání zahrady a následně vyžaduje větší frekvenci úklidu, spočívajícího zejména ve sběru drobných větví, spadaného listí, květenství. Nelze samozřejmě očekávat při bydlení v obci v lokalitě s rodinnými domy a zahradami prostředí prosté jakýkoliv imisí z rostoucích přírodnin, avšak pokud by se jednalo o stromy a rostlinstvo běžně udržované, o rozměrech v místě obvyklých, nemohlo by přinést podstatné omezení užívání pozemku žalobkyň.
28. Přiměřenost zásahu do vlastnického práva musí být hodnocena se zřetelem ke všem okolnostem případu zásadně z objektivních hledisek. Nelze vyloučit, aby se přihlédlo i k okolnostem tkvícím v osobě nebo v poměrech vlastníka, který se ochrany proti neoprávněnému zásahu domáhá (popřípadě k okolnostem tkvícím v osobě nebo v poměrech příslušníka jeho rodiny a domácnosti). Může ovšem jít jen o takové okolnosti, které svou závažností tento ohled vyžadují. V literatuře i v judikatuře se uvádí případ souseda, který má vážnou alergii na včelí jed, a dovozuje se, že v tomto případě může být považováno za imisi něco, co by jí jinak nebylo. V tomto případě však bude zabránění škody na zdraví v první řadě na alergikovi, který se musí vyhnout bydlení v lokalitě, kde je chov včel běžný. Jinak řečeno, nelze očekávat snížení imisí na nulovou hodnotu, aby došlo k vyloučení alergické reakce rodinného příslušníka žalobkyň - vnučky, pro kterou jsou alergeny i jiné rostliny a zvířectvo – v místě běžně se vyskytující – jako trávy, kočky, a alergenem tak pro ni nemohou být pouze samotné břízy.
29. V rozhodnutí ve věci samé je soud – v rámci svého soudcovského uvážení - povinen se zabývat se stanovením míry, která je přiměřená poměrům v místě a obvyklostí užívání pozemku, tj. obvyklé i v jiných místech, kdy z těchto závěrů se případně bude vycházet i v řízení o výkon rozhodnutí. Je zřejmé, že břízy bělokoré svým vzrůstem a objemem jsou několikanásobkem rozměrů, než ostatní stromy v ulici, což sebou nese podstatně větší objem imisí. Sesazení bříz o polovinu či třetinu není možné, neboť by došlo k jejich úhynu, pokácení bříz nebylo příslušným správním orgánem povoleno. Soud proto za jediné možné řešení považuje provádění úklidových prací na pozemku žalobkyň, a to vymezený s ohledem na druh imisí v tom kterém ročním období, neboť vyšší objem imisí vyvolává i nutnost častějšího úklidu zahrady žalobkyň, oproti úklidu, který je nutno provádět v jiných zahradách v ulici /viz. i rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.10.2013, sp.zn. 22 Cdo 2746/2012, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22.6.2021, č.j. 19 Co 81/2019-597/. Žalovaná by měla provést či zajistit provedení: pro období měsíců duben a květen dvakrát v každém měsíci úklid zaměřený na sesbírání květenství tzv. hadů, v měsíci květnu k tomu ještě 1 x odstranění spadaného květenství z okapů domu žalobkyň, a 1 x odstranění semenáčků bříz, pro období měsíce září, kdy dochází pozvolnému nástupu spadu listí, lze považovat za odpovídající jeden úklid zahrady zaměřený na odstranění spadaného listi, drobných větví, v měsících říjnu a listopadu, kdy je spad listí již intenzivní, dva úklidy zahrady v měsíci zaměřené na odstranění spadaného listi, drobných větví ze zahrady, v měsíci listopadu k tomu ještě 1 x odstranění spadaného listí z okapů domu žalobkyň. Tato frekvence úklidů zároveň zohledňuje i nutný podíl žalobkyň na úklidu zahrady v jejich vlastnictví, který lze jinak považovat za odpovídají místním poměrům v obdobné frekvenci, jaká byla uložena žalované. Pro jistotu soud dodává, že pokud byly konstatovány dva úklidy v měsící, nechť je mezi nimi odstup minimálně v rozsahu jednoho týdne a dále, že žalobkyně musí žalované poskytnout součinnost k zajištění splnění uložené povinnosti zdržet se rušení vlastnického práva žalobkyň imisemi. K žalobkyním tvrzenému omezení možnosti pěstování lze uvést, že v době místního šetření nebyly žádné záhony při hranici pozemku zjištěny, nachází se zde kaménková drť, kdy i ze svědecké výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že pěstování plodin ustalo pro nepřiznivý zdravotní stav babičky, nikoliv pro zatížení pozemku imisemi.
30. Další v řízení navržené důkazy, a to revizní znalecký posudek, doplnění znaleckého posudku, výslech [tituly před jménem], doplňující výslech svědkyně [jméno FO], kupní smlouvou, byly pro nadbytečnost zamítnuty.
31. K námitkám žalobkyň ke znaleckému posudku lze odkázat na vyjádření znalce ze dne 16.2.2021 (čl. 195-199) logicky vysvětlující datum zpracování znaleckého posudku, označení adresy zpracovatele znaleckého posudku, odbornosti znalce, stanovení množství imisí, případnému použití hygienických norem. Znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] obsahuje veškeré náležitosti na něj kladené, splňuje znalecký úkol mu uložený, přičem [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl pracovatelem odborného vyjádření k zadání dcery žalobkyně a), nemohl mít k dispozici veškerý spisový materiál, shromážděný v průběhu řízení.
32. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 150 o.s.ř., neboť v dané věci shledal důvody hodné zvláštního zřetele. Strana žalovaná se pokoušela různými způsoby situaci řešit, a to i za součinnosti obce – přes neblahý historický vývoj vlastnictví pozemků v 50. letech minulého století /původně nemovitosti, nyní ve vlastnictví žalobkyň, náležely do vlastnictví rodiny žalované, která je v době nesvobody byla donucela prodat předkům žalobkyň, viz. výslech svědka [jméno FO]/ - nebyla pasivní, přečemž konkrétní způsoby řešení (včetně úklidu) ztroskotaly buď na nesouladu s veřejným právem či pro nesouhlasné stanovisko dcery žalobkyně a).
33. Vzhledem k tomu, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, soud dle ust. § 148 o.s.ř. státu nemohl nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení nesl v souvislosti se znaleckým šetřením.