23 CO 139/2021-427
Právní věta
o vydání movitých věcí
Citované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 107a odst. 2 § 137 odst. 3 § 142 odst. 1 § 148 odst. 1 § 212 § 212a § 213 odst. 4 § 219 § 224 odst. 1 § 237
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 8 odst. 1 § 9 odst. 4 písm. d § 13 odst. 4 § 14 odst. 3
- o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), 183/2006 Sb. — § 2 odst. 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 498 odst. 1 § 506 § 506 odst. 1 § 509
- o katastru nemovitostí (katastrální zákon), 256/2013 Sb. — § 63 odst. 2
Plný text
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Páchy a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; jméno příjmení , anonymizována dvě slova datum bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vydání movitých věcí, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 9. 3. 2021, č.j. 6 C 298/2019-193,
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. potvrzuje v tomto znění: Žaloba o vydání věcí, nacházející se v areálu [příjmení] [příjmení], a to plachtové skladovací haly s hliníkovou konstrukcí o rozměru 50 m x 20 m na pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a mobilního kontejneru (sociální) inventární [číslo] na pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], se zamítá.
II. Rozsudek okresního soudu se v dalších odvoláním napadených výrocích II. a III. potvrzuje.
III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám jeho advokáta náklady odvolacího řízení ve výši 39.316,50 Kč do tří od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové náklady řízení ve výši 24.599,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Shora uvedeným rozsudkem okresní zamítl žalobu o vydání plachtové skladovací haly s hliníkovou konstrukcí o rozměru 50 m x 20 m a mobilního kontejneru (sociální) inventární [číslo] obou nacházejících se v areálu [příjmení] [příjmení] na adrese [adresa]. [jméno] [příjmení] ve výši ve výši 64 394 Kč a České republice - na účet Okresního soudu ve [obec] ve výši 401 Kč (výroky II. a III.).
2. Žalobkyně tvrdila, že je vlastnicí výše uvedených věcí, které se nacházejí na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Svou žalobu směřovala vůči tehdejší vlastnici tohoto pozemku - [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa]. Žalobkyně uvedla, že vlastnické právo nabyla kupními smlouvami ze dne [datum] (k plachtové hale) a ze dne [datum] (k sociálnímu kontejneru), které uzavřela s [jméno] [příjmení], resp. [právnická osoba] [právní forma], jako prodávajícími. Předmětné věci se nacházejí v areálu [příjmení] [příjmení] na adrese [obec a číslo], kterou provozuje [jméno] [příjmení], kde jsou od roku [rok] užívány. Žalobkyně tvrdila, že věci nejsou spojeny se zemí pevným základem. Jedná se o movité věci - montovanou halu, kterou lze libovolně přemístit jinam, je tvořena samonosným konstrukčním systémem složeným z jednotlivých částí spojených šrouby, napínáky, kotevními lany a upínacími kurty, která je překrytá plachtou. Hala nemůže být předmětem evidence katastru nemovitostí a stavebního řízení nemá dopad pro právní pojetí haly z hlediska soukromého práva.
3. Žalovaná s požadavkem nesouhlasila s tím, že je vlastnicí věcí. Halu koupila od [jméno] [příjmení] za 800.000 Kč Cenu hradila prostřednictvím [jméno] [příjmení], který byl jejím tehdejším partnerem, a peníze [jméno] [příjmení] předal. Na úhradu kupní cenu použila úvěr. [jméno] [příjmení] částkou 800.000 Kč nedisponoval. Dále žalovaná namítla, že obě věci jsou věcmi nemovitými, jsou pevně spojeny se zemí a k takovému spojení a umístění věcí došlo s úmyslem užívat je trvale. [ulice] část haly byla pomocí ocelových hřebů a desek zalitých betonem zapuštěna do země a je spojena se zemí pevným základem. Stejně tak mobilní kontejner byl zabudován do země. Betonové základy jsou založené v nezámrzné hloubce.
4. Soud prvého stupně vycházel z toho, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] kupní smlouva, kde byla předmětem koupě plachtová hala s hliníkovou konstrukcí o rozměru 50 x 20 metrů za cenu 250.000 Kč s tím, že ke dni podpisu smlouvy se plachtová hala nachází v areálu [příjmení] [příjmení] v obci [obec]. Dále byla dne [datum] uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] [právní forma] kupní smlouva, jejímž předmětem byl mobilní kontejner (sociální) inventární [číslo] za dohodnutou cenu 10.000 Kč, který se nachází na stejném místě. Dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byla plachtová hala s hliníkovou konstrukcí o rozměrech 50 x 20 metrů za kupní cenu 242.000 Kč, na kterou byla téhož dne vystavena [jméno] [příjmení] faktura. Dle faktury ze dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] vyúčtovala [právnická osoba] [právní forma] kupní cenu mobilního sociálního kontejneru [číslo] v částce 20.000 Kč + DPH 4.200 Kč, která byla dle výpisu z účtu [jméno] [příjmení] u [právnická osoba] zaplacena dne [datum].
5. Okresní soud vyslechl svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 6. [jméno] [příjmení] vypověděl, že se znal s žalovanou, ona mu představila [jméno] [příjmení]. Vlastnil halu, kterou koupil v roce [rok]. Při počátečním jednání byla přítomna jak žalovaná, tak [jméno] [příjmení]. Finanční záležitosti řešil s panem [příjmení]. Kupní cena byla 200.000 Kč. Svědek uvedl, že halu si odvezli v průběhu roku 2018. [příjmení] zaplatil [jméno] [příjmení], jemu vydal svědek potvrzení.
7. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že s žalovanou byli známí v letech [rok] – [rok]. Byli spolu u pana [příjmení], který jim nabídl k prodeji halu. Projevili o halu zájem, hala byla převezena, postavena na pozemku paní [příjmení] v srpnu nebo září [rok]. [příjmení] zajistil dopravu, elektroinstalaci rozvodů světel a zásuvek, vše hradil on. [příjmení] je položena na zem, do země byly zatlučeny padesáticentimetrové hřebíky. Kontejner kupoval také on, žalovaná na zakoupení věcí neměla peníze.
8. Svědkyně [jméno] [příjmení], kamarádka žalované, vypověděla, že v roce [rok] bylo vše nachystáno na stavbu jízdárny. [příjmení] prodal žalované pan [příjmení]. Svědkyně nevěděla, jakým způsobem byla hala placena, popisovala okolnosti vyzvednutí peněz z [anonymizována dvě slova] s tím, že následně jeli k panu [příjmení], kde mu žalovaná peníze předala. O jakou částku se jednalo, nevěděla. Mezi účastníky jednání panovala důvěra. Peníze nikdo nepřepočítával. Mělo jít o prvou splátku. Ví o tom, že žalovaná měla na halu úvěr, její cena měla být [číslo] – 800.000 Kč. Bylo zřejmé, že hala patří žalované, která si na ni brala úvěr. Finanční záležitosti za žalovanou často vyřizoval [jméno] [příjmení], a to i s ostatními klienty.
9. Ze spisu [stát. instituce], sp. zn. KRPA [číslo] 2018 [číslo], okresní soud zjistil, že policie prověřovala oznámení žalované na [jméno] [příjmení]. Na základě šetření nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že by byl spáchán trestný čin a bylo odůvodněno zahájení úkonu v trestním řízení.
10. Na podporu svého tvrzení o tom, že halu a jejich montáž financovala sama, předložila žalovaná fakturu ze dne [datum] na částku 10.260 Kč, týkající se montáže konstrukce haly – práce s jeřábem a fakturu 12.415 Kč za montáž haly. Faktury byly vystaveny [anonymizována dvě slova] [obec]. Dále žalovaná předložila doklady o výběru finančních prostředků z účtu [právnická osoba] ve dnech [datum] na částku 289.982 Kč, [datum] na 150.000 Kč, [datum] na 250.000 Kč a [datum] na 275.000 Kč.
11. Ze spisu [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova], okresní soud zjistil, že probíhalo stavební řízení ohledně staveb v [anonymizována dvě slova] [obec] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Při kontrolní prohlídce dne [datum] bylo zjištěno, že na pozemku je mimo jiné krytá jízdárna zhotovená z montované haly ukotvené pomocí ocelových hřebů a sociální zařízení - kontejnerová buňka s jímkou na vyvážení. Místního šetření se za žalovanou na základě plné moci účastnil [jméno] [příjmení], který uvedl, že v roce [rok] došlo na odstavné ploše k vybudování jízdárny tím, že se odstavná plocha zavezla pískem a ohraničila dřevěnou ohradou. Na části této ohrady se na podzim [rok] vystavěla montovaná hala. V létě 2015 byly pořízeny dřevěné domky se společným sociálním zařízením formou kontejneru. Vše prováděli svépomocí, ke stavbám žádné doklady nedokáží předložit. Prohlídce byl přítomen projektant firmy [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Dle záznamu stavebního úřadu krytá jízdárna, zhotovená z lehké montované haly, ukotvené pomocí ocelových hřebů vyžaduje územní rozhodnutí a stavební povolení a sociální zařízení – kontejnerová buňka s jímkou na vyvážení vyžaduje územní souhlas nebo územní rozhodnutí.
12. Z rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení staveb v [anonymizována dvě slova] [obec] na pozemku parc. [číslo] to mimo jiné objektu [anonymizováno] [číslo] jízdárna na st. parc. [číslo] kdy se jedná o typovou montovanou stanovou halu opláštěnou PVC, oboustranně nánosovou polyesterovou tkaninou. Hala má základní žebrovou modelovou konstrukci z nosních drážkových hliníkových profilů spojených ocelovými prvky, má půdorys 20 x 50 m s výškou hřebene 7,4 m. Povrch je opatřen křemičitým pískem v tloušťce 100 mm. Objekt je napojen na elektrickou energii pro potřebu umělého osvětlení. Účelem stavby bylo zajištění prostoru pro výuku a trénink chovaných koní. Pod označením [anonymizováno] byla povolena stavba sociálního zařízení s jímkou na vyvážení na st. [parcelní číslo], kdy se jedná o typový sanitární kontejner o rozměrech 2,4 x 6 m s výškou 2,4 m. Stavba obsahuje vstupní předsíňku se vstupy do WC a umyvadlem, dále umývárnu s umyvadly a sprchovými kouty. Je zde osazen elektrický zásobník TUV o objemu 120 l. Založení stavby je provedeno na betonových patkách založených v nezámrzné hloubce. Nadzemní část je provedena kompletně jako typizovaný stavební objekt – sanitární kontejner. Konstrukce je tvořena ocelovým rámem s venkovním a vnitřním opláštěním a tepelnou izolací. Účelem bylo zajištění hygienického zázemí pro krátkodobé ubytování v rámci sezónních soukromých akcí investora. Jímka na vyvážení je plastová, sklolaminátová, typová. Krytá jezdecká hala stojí na pozemku st. parc. [číslo] sanitární kontejner na pozemku st. parc. [číslo] původně pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec].
13. Z projektové dokumentace, pro dodatečné povolení stavby, zpracované [právní forma] [jméno] [příjmení], která je součástí spisu [stát. instituce], okresní soud zjistil, že v technické zprávě je uveden totožný popis staveb (jako v dodatečném stavební povolení) s tím, že kotvení haly je provedeno pomocí ocelových kotevních hřebů. Založení stavby je provedeno na betonových patkách založených v nezámrzné hloubce. Vlastní výkopy rýh pro základové patky stavby byly provedeny strojně, začištění základové spáry před přípravou betonáže základu byly provedeny ručně. Geologický průzkum pozemku nebyl prováděn. Projektant uvažoval s únosností základové spáry v hloubce 1 m pod terénem. Základové patky jsou provedeny z prostého betonu C 12/15. Základy jsou vybetonovány do výkopu. Založení stavby je v nezámrzné v dostatečně únosných zeminách.
14. Okresní soud provedl dále ohledání na místě samém. Zjistil, že rozměry jízdárny odpovídají projektové dokumentaci, jízdárna je sestavena z hliníkových sloupů o rozměrech minimálně 20 x 10 cm. Soud obnažil namátkově dvě patky, kde zjistil betonový základ. Jeho rozměry nezjišťoval. U rohového sloupu byla zjištěna velká ocelová patka, jejíž plochu se nepodařilo zjistit. U sanitárního kontejneru nebyl zjištěn pouhým okem viditelný betonový základ. Kolem kontejneru roste tráva. Ze zadní části kontejneru vede roura do odpadní jímky, která je umístěna za kontejnerem.
15. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] okresní soud zjistil, že znalec nejprve vycházel pouze od informací od žalované (o tom, že stavba je založena na betonových patkách s vnitřními ocelovými patkami a na ocelových trnech). O způsobu založení nepochyboval a stavbu považoval za nemovitost spojenou se zemí pevným základem, tedy betonovou patkou s ocelovou patkou a ocelovými trny. Dne [datum] provedl znalec sám šetření. Odkryl náhodně vybrané patky a konstatoval, že založení jednotlivých sloupů je kombinované. Jednalo se o spojení prvků, což jsou patky 400 x 500 se čtyřmi kotevními trny, které jsou asi metrové délky, kdy patky byly u vrchní části trnu obetonovány. Beton je nepravidelného tvaru. Do hloubky se beton zužuje, jeho maximální hloubka je 40 cm. Z důvodu zajištění statiky objektu, hlouběji patky neobnažoval. V dané lokalitě je jílovitohlinitá zemina, která k ukotvení mobilním způsobem není vhodná. Dodatečná betonová úprava proto zajistila pevné spojení ocelových patek s půdou. Z tohoto důvodu znalec usoudil, že se jedná o nemovitost, neboť základem mobility je možnost přenesení stavby, včetně jejích základů, tedy v tomto případě i včetně obetonování. U patek je beton kvalitní. Založení bylo sice provedeno amatérsky, nicméně došlo k pevnému spojení se zemí, kdy minimálně u každé patky je 0,07 m3 betonu, což při objemové hmotnosti jedné patky 2 000 kg na 1 m3 betonu představuje asi 140 kg Tyto betonové patky způsobily konsolidaci půdy a fixaci polohy patky v půdě. Přemístění stavby jako celku, včetně základů, by nebylo možné bez předchozího odbourání a odbetonování trnů a patek. V případě haly je rozhodující zakotvení stavby, neboť se jedná o lehkou konstrukci. Výrobce sice připouští mobilní ukotvení, ale spokojit se s tímto založením, je dle znalce nebezpečné, neboť chvění způsobné větrem se přenáší na sloupy, na patky, následně na trnu a celou stavbu rozvolňuje.
16. Žalobkyně na podporu svých tvrzení předložila statické posouzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který výše popsané založení stavby shledal za demontovatelné řešení s tím, že takové založení není základ pevně spojený se zemí, neboť dle přiložené fotodokumentace se jedná o konstrukci haly snadno rozbíratelnou a dočasnou, která nemá charakter trvalé stavby a předpokládá životnost 10 let. Konstrukce haly by měla odolávat klimatickým vlivům, které mlhou nastat, hloubka založení nesmí být nižší než 800 mm.
17. Žalobkyně dále chtěla prohlášením jednatele společnosti [právnická osoba] prokázat, že se tato společnost v září 2015 podílela na stavbě montované haly v areálu [příjmení] [příjmení] v [obec]. Toto prohlášení žalovaná zpochybnila a s tím, že plachtovou halu stavělo [anonymizována dvě slova] [obec].
18. Soud prvého stupně věc posuzoval dle ust. § [číslo], § 498 odst. 1 a § 506 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a odkázal dále na ust. § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Uzavřel, že bylo prokázáno, že ke stavbě jízdárny a mobilního kontejneru na pozemku žalované došlo na podzim v roce [rok], tj. za účinnosti ust. § 506 odst. 1 nového občanského zákoníku, podle něhož se stavby, zřízené na pozemku, s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, stává součástí pozemku. Bylo sporné, jakým způsobem jsou stavby připevněny k zemi. Soud prvého stupně vycházel ze spisové dokumentace stavebního úřadu, znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] a ohledání místa samého. Bylo zjištěno, že patky a ocelové hřeby jsou u haly v horní části zabetonovány v betonových patkách, kdy hloubka betonu může dosahovat asi 400 mm. Zabetonování bylo zjištěno i při ohledání a zjistil je také znalec [příjmení] [příjmení]. Přesné datum zabetonování patek nebylo zjištěno. Znalec [příjmení] [příjmení] se přiklonil k tomu, že obetonování muselo být učiněno před stavbou konstrukcí haly, jinak by se hala pohnula. Hala však žádné hnutí nevykazuje. Okresní soud tak uzavřel, že k obetonování jednotlivých sloupů došlo v roce [rok] v průběhu stavby haly. Obetonováním patek došlo ke spojení haly se zemí a byla tak zajištěna schopnost stavby odolat účinkům přírodních vlivů v dané lokalitě na věc a účinkům vlastního působení věci. Není nikde stanoveno, že stavební konstrukce, původně míněná jako mobilní (s předpokládaným kotvením pomocí hřebů), nemůže být pevně spojená se zemí a stát se věcí nemovitou. Je postačující, pokud je stavba ukotvena v zemi pomocí zabetonovaných patek, aby splňovala její spojení s pozemkem, a nemusí nutně splňovat parametry nutné pro stavby z hlediska statického.
19. V případě sanitárního kontejneru vyšel okresní soud z projektové dokumentace pro dodatečné povolení stavby zpracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dle níž je založení stavby provedeno na betonových patkách založených v nezámrzné hloubce, kdy vlastní výkopy rýh pro základové patky stavby byly provedeny strojně a začištění ručně. Základové patky jsou z prostého betonu a základy jsou vybetonovány do výkopu. Na místě samém soud s ohledem na zatravnění okolí sanitárního kontejneru žádné betonové patky pouhým okem nezjistil. To nevylučuje existenci betonových základů. Jedná se o typizovaný stavební objekt, který byl umístěn na pozemku žalované s úmyslem používat je dlouhodobě jako sanitární a hygienické zařízení pro osoby využívající areál žalované. Byl napojen na rozvodu elektřiny a vody, byla k němu připojena jímka k vyvážení. Těmito stavebními úpravami, tedy zabetonováním patek, připojením jímky, došlo k připojení stavby sanitárního kontejneru k pozemku a stavba se stala jeho součástí.
20. Okresní soud s ohledem na výše uvedené považoval stavby kryté jízdárny i sanitárního kontejneru za součást pozemku vlastnicky patřícího žalované. Tím, že tyto stavby byly postaveny na jejím pozemku po účinnosti nového občanského zákoníku, došlo jejich výstavbou ke spojení staveb s pozemkem, kdy se stavba haly i kontejneru staly součástí pozemku. Tyto stavby soud nepovažuje za stavby dočasné, neboť byly zřízeny s úmyslem dlouhodobě tyto stavby používat pro jezdecké účely. Nešlo o stavby zřízené za účelem nějaké dočasné akce (veletrhu či podobně).
21. O trvalosti staveb svědčí i řízení o dodatečném povolení staveb probíhající u [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [rok], které bylo završeno vydáním rozhodnutí ze dne [datum], o dodatečném povolení těchto staveb, a to bez časového omezení. Žádný z vyslechnutých svědků pak nehovořil o tom, že by mělo jít o stavby dočasné. Postavením staveb na pozemku žalované došlo ke sloučení těchto staveb s pozemkem a stavby se staly součástí pozemku tím, že jsou s pozemkem spojeny betonovými patkami.
22. Obě stavby nelze přenést bez porušení jejich podstaty, kdy stavba jízdárny je spojena zabetonovanými ocelovými hřeby, jejichž vyjmutí ze země a následné očištění by bylo spojeno s nepřiměřenými náklady. Hala je konstrukčně velká, jedná se o kovovou konstrukci, která je vzájemně propojena a upevněna ocelovými lany. Uvnitř haly je zhotoveno dřevěné ohrazení, v hale jsou rozvody elektrické energie pro osvětlení jezdecké plochy, dále jsou zde rozvody vody pro skrápění jezdecké plochy. Nelze tuto stavbu bez porušení její podstaty jednoduše přenést a nelze ji tedy považovat za samostatnou věc movitou. Stejně tak je třeba hodnotit i sanitární kontejner, který je rovně se zemí spojen pevným betonovým základem. Navíc nejde o stavby dočasné, které by netvořily součást pozemku.
23. S ohledem na výše uvedené závěry považoval okresní soud za nadbytečné již více se zabývat tím, kdo dotčené stavby hradil, neměl přitom prokázáno tvrzení žalované o tom, že by úhradu těchto staveb provedla výlučně sama. Svědek [příjmení] platby od žalované popřel, svědkyně [příjmení] je blízkou kamarádkou žalované. Svědek [příjmení] se snažil vypovídat neurčitě a je nepravděpodobné, že by se zaplacením haly vyčkával do roku [rok]. Lze mít také pochybnosti o určitosti smlouvy uzavřené mezi panem [příjmení] a [příjmení] dne [datum], lze ale připustit, že kupní smlouva mohla být uzavřena ústně. Pochybnosti o dataci smlouvy plynou i z toho, že smlouva měla být uzavřena až tři roky poté, co stála hala na pozemku žalované. Pokud jde o mobilní kontejner, kupovala jej firma svědka [příjmení], který jej také zaplatil. Žalovaná nijak neprokazovala, že by za kontejner svědkovi cokoliv zaplatila. Uvedené skutečnosti jsou bez významu, neboť stavby se staly součástí pozemku žalované. Svědek [jméno] [příjmení] přitom veškeré relevantní skutečnosti znal, neboť žalovanou zastupoval při kontrolní prohlídce stavebního úřadu [datum].
24. Návrhy dalších svědků považoval okresní soud za nadbytečné, neboť svědci [příjmení] a [anonymizováno] se měli vyjadřovat pouze ke stavbě jezdecké haly. Protože dotčené stavby se staly součástí pozemku žalované, okresní soud požadavek žalobkyně zamítl.
25. Procesní úspěšné žalované přiznal okresní soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na zastupování advokátem. Vyložil, že v dané věci je třeba při určení tarifní hodnoty postupovat dle ust. § 9 odst. 4 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy nelze, jak tvrdí žalovaná, vycházet z tarifní hodnoty dle tržní hodnoty v žalobě určených věcí, neboť zvláště hodnota kryté jízdárny je velmi těžko zjistitelná a předmětem řízení nebylo zjištění obvyklé ceny věcí. Obsah spisu obsahuje různé hodnoty haly - v kupní smlouvě, uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla stanovena cena částkou 250.000 Kč, v kupní smlouvě mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] částkou 242.000 Kč, sám [jméno] [příjmení] ji měl dle svého vyjádření kupovat za 400.000 Kč a ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení] je pak cena zcela odlišná. Okresní soud proto vycházel z tarifní hodnoty 50.000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. d) vyhl.č. 177/1996 Sb., kde odměna za jeden úkon právní služby činí 3.100 Kč. V řízení bylo učiněno advokátem 12,5 úkonů právní služby, dále náleží 13 x 300 Kč paušální náhradu hotových výdajů (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrada ztráty času 44 x 100 Kč (§ 14 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.) a náhrada cestovních výdajů ke třem jednáním z [obec] do [obec] a zpět v roce 2020 ve výši 2.579 Kč, ke třem jednáním v roce 2021 ve výši 2.545 Kč a k šetřením na místě samém v [obec] ve výši 1.044 Kč. Dále náleží daň z přidané hodnoty. Celkové náklady za řízení před okresním soudem představují částku 64.394 Kč.
26. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil okresní soud dále žalobkyni, aby nahradila státu náklady, které platil v částce 401 Kč za znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
27. Rozsudek okresního soudu napadla odvoláním žalobkyně. Nesouhlasila se závěrem okresního soudu o tom, že by se stavby staly součástí pozemku žalované. Závěr okresního soudu o dostatečném způsobu ukotvení plachtové haly je nesprávný a zjištění o způsobu ukotvení mobilního kontejneru neúplné, kdy i znalec [příjmení] [příjmení] po provedeném šetření svůj názor změnil a vyložil, že u plachtové haly došlo k obetonování pouze vrchní části trnů a ocelových plátů patek. Šlo o dodatečnou betonovou úpravu, což připustila a sama žalovaná. Nejprve tak byla postavena plachtová hala a teprve následně došlo obetonování zalití z vrchu ocelových plátů. Byla-li nejprve postavena hala a až následně došlo k obetonování, nemohou ocelové patky stát na betonových základech. [anonymizováno] [příjmení] navíc zpracovával znalecký posudek jako znalec v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Pokud dodatečně byl přelit beton přes ocelovou patku, nelze hovořit o tom, že by hala byla pevně spojena se zemí pevným základem. U sanitárního kontejneru takové spojení nebylo prokázáno vůbec a bylo vyvráceno při místním šetření soudu. Sanitární kontejner nemůže být svým charakterem trvalou stavbou, už jen jeho název mobilní kontejner naznačuje, že jde o věc mobilní a movitou. Závěr okresního soudu o jeho pevném spojení se zemí nemá oporu v provedeném dokazování.
28. Dále poukazovala žalobkyně na rozdílný přístup k určení stavby dle předpisů veřejnoprávních a dle práva soukromého, kdy stavbou podle soukromého práva je hmotně zachycený výsledek stavební činnosti člověka, který je oddělitelný do okolí, má samostatný hospodářský účel a vyznačuje se relativní kompaktností materiálu. Výsledek stavební činnosti, který je stavbou ve smyslu stavebních předpisů, pak nemusí být stavba ve smyslu občanského práva. Dotčené věci jsou věcmi movitými, které řádně nabyla kupními smlouvami. Naopak žalovaná neprokázala, že by je zakoupila. Žalovaná se nestala jejich vlastnicí.
29. Nelze souhlasit se závěrem okresního soudu o tom, že by se stavby staly součástí pozemku žalované. Hala má samonosný konstrukční systém, který lze bez porušení podstaty haly či jakékoli její části rozebrat a halu přemístit a na jiném místě opět postavit. Na tom nic nemění dodatečné jednání žalované, která neoprávněně bez svolení vlastníka dodatečně opatřila ocelové patky patřící k plachtové hale vrstvou betonu. Není možné, aby se hala jako movitá věc stala stavbou dle občanského zákoníku a součástí pozemku. Takový výklad nereflektuje skutečnou povahu haly jako věci v právním slova smyslu. Soud svou argumentací legalizoval protiprávní jednání žalované, která sloučila s pozemkem v jejím vlastnictví věc cizího vlastníka a věc si přivlastnila. Nelze pak dovozovat to, že svědek [příjmení] takové jednání umožnil, aby byly postaveny stavby na pozemku žalované, že s jednáním žalované souhlasil. Dokazování před okresním soudem bylo neúplné, měl by být zpracován ke sporné otázce znalecký posudek.
30. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku ve věci samé a nesouhlasila s výší přiznané náhrady nákladů řízení. Trvala na tom, že tarifní hodnota vydání dotčených věcí by měla být stanovena dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, kdy [anonymizováno] [příjmení] stanovil v posudku ze dne 31. 8. 2020 hodnotu jízdárny částkou 3.777.800 Kč. Věc, jejíž vydání se žalobkyně domáhala, tak byla v řízení oceněna a nejde o případ, kdy hodnotu věci nelze vyjádřit v penězích.
31. Odvolání žalobkyně nepovažovala žalovaná za důvodné, odkázala na průběh stavebního řízení s tím, že obě věci se nacházely na pozemku již v průběhu šetření stavebního úřadu dne [datum] a okresní soud nemohl objektivně dospět k jinému závěru než o tom, že stavby se staly jeho součástí. Stavby byly také dodatečně povoleny dne [datum] a nejsou pochyby o jejich charakteru. Není pravdou, že by okresní soud aplikovat veřejnoprávní normy, přesvědčivě vysvětlil, z jakého důvodu považuje dotčené stavby za součást pozemku.
32. K návrhu žalobkyně odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], připustil, aby namísto dosavadní žalované [jméno] [příjmení] vstoupil [jméno] [příjmení] (§ 211 ve spojení s § 107a odst. 2 o. s. ř.), neboť v průběhu odvolacího řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva, když žalovaná smlouvou ze dne [datum] darovala [jméno] [příjmení], mimo jiné pozemkové parcely [číslo] st. parc. [číslo]. Zároveň odvolací soud vzal na vědomí upřesnění petitu s tím, že dotčené stavby se nacházejí na pozemku st. parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (které byly dříve součástí pozemku parc. [číslo]).
33. S ohledem na odvolací argumentaci žalobkyně, která měla výhrady ke specializaci znalce [příjmení] [příjmení], odvolací soud vyhověl jejímu důkaznímu návrhu a dle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování znaleckým posudkem ke zjištění způsobu založení plachtové haly a mobilního kontejneru. Dále bylo dokazování doplněno o důkazy, které vznikly po vyhlášení rozhodnutí soudu prvého stupně.
34. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení], znalce z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, specializace poruchy a vady staveb a odvětví stavby obytné a průmyslové, odvolací soud zjistil, že byly provedeny čtyři kopané sondy u haly a jedna sonda u mobilního kontejneru. U prvé sondy u haly nebylo s ohledem na jílové podloží možné sondu provést, u druhé sondy byl pod ocelovou platlí zjištěn betonový základ proměnlivého půdorysu hloubky 30 cm, šířky 60 cm, skrz základ zjištěn průchod ocelového trnu. U třetí sondy byl pod ocelovou platlí zjištěn betonový základ proměnlivého půdorysu, hloubky cca 20 cm a šířky 65 cm, u čtvrté sondy byl pod ocelovou platlí zjištěn také betonový základ proměnlivého půdorysu, hloubky 18 cm a šířky 60 cm. Průchod ocelového trhu skrz základ nebyl nalezen, přes základ vedl kabel elektro. U sondy u kontejneru byl zjištěn betonový základ s bedněním z dřevotřísky hloubky 15 cm, půdorysu 43,6 x 46,5 cm. U haly se shodují nálezy sond se závěry předcházejícího znalce, což nasvědčuje tomu, že nálezy platí pro všechna ukotvení haly. Také u kontejneru lze předpokládat stejný závěr u ostatních rohů.
35. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] odvolací soud dále zjistil, že podle metodiky a příslušné normy (ČSN EN 1997, Euro kód 7) pro závěr o spojení stavby se zemí pevným základem, by měly základy zasáhnout do nezámrzné hloubky, což je v našich klimatických podmínkách minimálně 80 cm.
36. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], odvolací soud zjistil, že bylo povoleno užívání staveb v [anonymizována dvě slova] [obec], a to mimo jiné objektu označeného SO.02 – krytá jízdárna na stavební parc. [číslo] s tím, že se jedná o typovou montovanou stanovou halu opláštěnou PVC oboustranně nánosovou polyesterovou tkaninou. Hala má základní žebrovou modulovou konstrukci z nosních drážkových hliníkových profilů spojených ocelovými prvky, zavětrovány ocelovými lany. Hala je půdorysná rozměru 20 x 50 m s výškou hřebene 7,4 m. Povrch je opatřen křemičitým pískem v tloušťce 100 mm. Objekt je napojen na elektrickou energii pro potřebu osvětlení. Účelem stavby je zajištění prostoru pro výuku a trénink chování koní. Dále bylo povoleno užívání stavby označené SO.05 – sociální zařízení s jímkou k vyvážení na stavební parcele [číslo] s tím, že se jedná o typový sanitární kontejner půdorysných rozměrů 2,4 x 6 m s výškou 2,4 m, kdy stavba obsahuje vstupní předsíňku se vstupy do WC s umyvadlem, dále umývárnu s umyvadly a sprchovými kouty. Je zde osazen elektrický zásobník TUV o objemu 120 l. Založení stavby je provedeno na betonových patkách založených v nezámrzné hloubce, nadzemní část je provedena kompletně jako typizovaný stavební objekt – sanitární kontejner, kdy konstrukce je tvořena ocelovým rámem s venkovním a vnitřním opláštěním a s tepelnou izolací. Účelem stavby je zajištění hygienického zázemí pro krátkodobé ubytování v rámci sezónních soukromých akcí investora. Jímka na vyvážení je plastová, typová, bezodtoková, objemu 3m3.
37. Z darovací smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu téhož dne, odvolací soud zjistil, že žalovaná [jméno] [příjmení] darovala [jméno] [příjmení] soubor nemovitostí v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], a to mimo jiné pozemky, označené st. p. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, kdy součástí obou pozemků jsou jiné stavby bez [adresa].
38. Z výpisu z katastru nemovitostí odvolací soud dále zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je zapsán v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [územní celek], jako vlastník výše uvedených pozemků a jejich součástí.
39. Po zpracování znaleckého posudku žalobkyně setrvala na svém stanovisku, že dotčené věci jsou věcmi movitými, neboť jejich spojení se zemí je nedostatečné. Skrz betonové základy procházejí ocelové trny. To jen dokládá skutečnost, že nejprve byla postavena hala, která byla přikotvena k zemi zatlučením ocelových hřebů v délce jednoho metru, a dodatečně byla kolem patek odkopána zemina a nalit beton. Betonové základy nenaplňují základní parametry normy ČSN a nelze přijmout závěr, že plachtová hala je postavena na betonových základech, když beton byl vylit dodatečně do hloubky 18 – 30 cm. U sanitárního kontejneru byly betonové patky nepravidelného tvaru vylity až v průběhu soudního řízení, neboť při šetření provedeném okresním soudem žádné obetonování zjištěno nebylo.
40. Žalovaný trval na tom, že dotčené stavby jsou součástí pozemků. Poukázal na to, že v průběhu řízení byly takto stavby zapsány do katastru nemovitostí jako veřejného seznamu. Nešlo o svévolné jednání [jméno] [příjmení]. Proběhlo řádné stavební řízení, které bylo vedeno od roku 2016. V roce 2020 bylo vydáno dodatečné povolení stavby a následně byly stavby řádně zkolaudovány a povoleno jejich užívání. V souladu s katastrálním zákonem byly stavby zapsány do katastru nemovitostí jako součásti pozemků. Žalobkyně se tak domáhá nemožného plnění, neboť uvedené součásti pozemků vydat nelze.
41. Odvolací soud poté přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.
42. Žalobkyně se domáhá vydání věcí. Tvrdí, že jde o věci movité, které koupila v roce 2019 (od [jméno] [příjmení], resp. jeho obchodní společnosti). Žalovaný svou procesní obranu založil na tom, že dotčené věci jsou součástí jeho pozemků, vedle toho původní žalovaná uváděla, že věci zakoupila ona (a nikoliv [jméno] [příjmení]). Okresní soud se tak správně zabýval povahou věcí, tj. zda jde o věci samostatné v právním smyslu (včetně toho, zda jde o věci movité či nemovité) nebo o součást jiné věci (pozemků).
43. Věc správně posuzoval podle ust. § 506 odst. 1, § 498 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), neboť dotčené věci byly umístěny na pozemcích původní žalované [jméno] [příjmení] v roce [rok], tj. za účinnost tohoto právního předpisu. Tato doba byla prokázána svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a nepřímo je také potvrzována kontrolní prohlídkou stavebního úřadu dne [datum].
44. Odvolací soud sdílí závěr okresního soudu o tom, že předmětné věci jsou stavbami a nejde o stavby dočasné. Při posouzení dočasnosti stavby dle § 506 odst. 1 o. z. není rozhodným hlediskem, zda se jedná o dočasnou stavbu ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Stejně tak nelze vyvozovat důsledky pro otázku dočasnosti či trvalosti stavby z ust. § 63 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, kdy není rozhodné, že stavba je zapsána v katastru jako nemovitost (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14.7.2020, sp. zn. 10 As 200/2020). Je třeba vycházet z kritérií soukromoprávních. Ta v novém občanském zákoníku doznala změny. Pro poměry dřívější právní úpravy byl zastáván judikaturou názor, že pro posouzení dočasnosti stavby je třeba zkoumat, zda měl stavebník ke stavbě na cizím pozemku občanskoprávní důvod (titul a jaký byl jeho obsah - srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.5.2003, sp.zn. 22 Cdo 2261/2001).
45. Dle odborné komentářové literatury je třeba při posouzení dočasnosti stavby v intencích nového občanského zákoníku respektovat požadavek publicity a vycházet z objektivních kritérií, tedy jak se stavba jeví navenek s ohledem na její provedení a stavebně-technickou konstrukci. Není vyloučena kombinace s kritérii subjektivními, včetně kritéria dočasnosti právního titulu. Tento přístup umožňuje zohlednit jak subjektivní hledisko vlastníka, na jehož pozemku se stavba nachází, tak časové hledisko (dočasnost právního titulu, na jehož základě se na pozemku nachází dočasná stavba), lze brát v úvahu i hospodářský účel či stavbě-technické provedení stavby (srov. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část, § 1 – § 654, 2. vydání, 2022, s. 1561 – 1566, obdobně srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 24.3.2022, sp.zn. 55 A 42/2021-36).
46. Jak správně vyložil okresní soud, správní orgány nepovažovaly dotčené stavby za stavby dočasné (jejich užívání bylo povoleno příslušným stavebním úřadem výše uvedeným rozhodnutím a pro trvání staveb nebyla stanovena žádná doba). Objektivní kritérium tak dočasnosti staveb nesvědčí. Ke zřízení staveb byl ze soukromoprávního hlediska dán souhlas vlastníka pozemku – [jméno] [příjmení], a to k trvalému umístění staveb (jako součásti jejího areálu). [jméno] [příjmení] a žalovaná [jméno] [příjmení] také svým jednáním v době zřízení staveb projevili vůli k tomu, že půjde o stavby trvalé, neboť v souvislosti s jejich zřízením bylo zahájeno stavební řízení, ve kterém takový úmysl deklarovali, když byla vypracována projektová dokumentace, došlo k dodatečnému vydání stavebního povolení (a následně v průběhu odvolacího řízení k jejich kolaudaci).
47. Okresní soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že by žalovaná [jméno] [příjmení] zaplatila jak halu, tak sociální zařízení. Tento skutkový závěr odpovídá provedenému dokazování. Stavby zřídil na pozemku žalované [jméno] [příjmení] její tehdejší přítel [jméno] [příjmení], který tak učinil s vědomím, že tyto stavby zřizuje na pozemku žalované, a aktivně se účastnil jejich zabudování do tohoto pozemku. To, že jeho postup a vědomost byl aktivní, lze dovodit i ze šetření stavebního úřadu ze dne 10. 3. 2016, při kterém [jméno] [příjmení] na základě plné moci za [jméno] [příjmení] jednal a sám se (byť jako zástupce žalované) účastnil stavebního řízení o dodatečném povolení těchto staveb.
48. Z výše uvedeného je třeba dovodit, že z hlediska soukromoprávního nejde o dočasné stavby. Není tak naplněna hypotéza ust. § 506 odst. 1 o. z., která v případě dočasných staveb vylučuje, aby byly součástí pozemku; s ohledem na povahu předmětných věcí (které nejsou liniovými stavbami dle § 509 o. z.), nelze dovodit ani to, že by další ustanovení zákona vylučovala, že by se dotčené stavby součástí pozemku staly.
49. Okresní soud se dále správně zabýval tím, zda vzhledem k provedení staveb jde či nejde o samostatné věci, zda a nakolik stavby srostly s pozemkem a staly se jeho součástí (dle § 506 odst. 1 o. z.), zda je lze odstranit bez náročnějších prací (tj. zda je lze prostě naložit a odvézt) a případně zda je lze odstranit bez újmy na nich (obdobně srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 10. 2018, sp.zn. 22 Cdo 3259/2018).
50. Otázku, zda určitá stavba je součástí pozemku nebo samostatnou věcí však nelze řešit pro všechny myslitelné případy stejně, její posouzení je v hraničních případech na úvaze soudu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1221/2002, a ze dne 6. 1. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1964/2003, dále například usnesení ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2569/2009, a ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3510/2007). Tato okolnost také zpravidla ztěžuje vyslovení obecných, vždy uplatnitelných, závěrů, proto je nutno při formulaci závěrů týkajících se samostatnosti určité věci či naopak závěru o součásti věci jiné vždy důsledně vycházet z okolností konkrétního případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1143/2014).
51. Soud prvého stupně dle přesvědčení odvolacího soudu správně poukázal na to, že požadované věci nelze přenést na jiné místo jednoduchým způsobem. Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích (např. sp. zn. 30 Afs 36/2014 či 8 Afs 131/2014) k otázce nepřenositelné povaze věci vyložil, že je třeba věnovat pozornost způsobu oddělení věci od zemského povrchu, kdy představě movité věci korespondují konvenčními způsoby jejího oddělení od zemského povrchu tahem, zdvihem, při kterých dochází pouze k překonání fyzického tření věci o zemský povrch či překonání gravitační síly. Podstatné je, že při oddělení není překonávána konstrukce, jejímž účelem je zachovat věc pevně spojenou se zemí svým povrchem a věc není vytržena z původního umístění.
52. Z hlediska„ možného“ přenesení věci z místa na místo bez porušení její podstaty je významné, zda a jakým způsobem je stavba spojená se zemí pevným základem. Jde-li o stavbu spojenou se zemí pevným základem, či nikoliv, je třeba vždy posoudit podle okolností konkrétního případu. Věc nesmí být oddělitelná od země, aniž by došlo k porušení věci. Pevné spojení se zemí musí být zároveň takové, aby bylo schopné odolat zejména účinkům přírodních vlivů dané lokality na věc a účinkům vlastního působení věci. Z hlediska stavebního je pevný základ základovou prostorovou konstrukcí geometricky a fyzikálně jednoznačně vymezenou a definovanou pro konkrétní stavební objekt v konkrétní lokalitě a v konkrétních vnitřních a vnějších podmínkách. Posouzení existence pevného základu konkrétní stavby je otázkou odbornou, je namístě zpracovat znalecký posudek či odborné vyjádření. Důkaz znaleckým posudkem je soud oprávněn hodnotit dle zásady volného hodnocení důkazu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 5. 2003, sp. zn. I. ÚS 483/01).
53. V odvolacím řízení bylo znaleckým posudkem prokázáno, že dotčené stavby jsou spojeny se zemí betonovým základem. Je sice pravdou, že znalec z hlediska založení staveb zjistil, že není v požadované zámrzné hloubce 80 cm. Avšak ani zjištěný betonový základ v nižší hloubce, neumožňuje jednoduché oddělení staveb od země, aniž by došlo k porušení jejich konstrukce. Odvolací soud proto důkaz znaleckým posudkem hodnotil ve vzájemné souvislosti s ostatními důkazy a přihlédl k tomu, že dotčené stavby se staly součástí pozemků (původně [jméno] [příjmení], nyní žalovaného), společnou činností [jméno] [příjmení] (tehdejšího přítele žalované) a [jméno] [příjmení], kdy stavby byly pevně spojeny s pozemkem žalované takovou stavební činností, kterou příslušné správní stavební orgány ve svých rozhodnutích shledaly za dostatečnou, a to včetně provedených betonových základů.
54. Jak vyložil Nejvyšší soud, je třeba každý jednotlivý případ hodnotit individuálně. Je pravdou, že souzený případ je hraniční. Odvolací soud ale nemůže pominout, že Nejvyšší soud akceptoval za dostatečné pevné spojení stavby se zemí například i v případě stavby skleníku (srov. rozhodnutí ze dne 26.6.2013, sp.zn. 22 Cdo 3099/2012).
55. Odvolací soud se tak ztotožňuje s tím, že dotčené stavby se staly součástí pozemku původní žalované (nyní žalovaného [jméno] [příjmení]) dle § 506 odst. 1 o. z., a žalobkyně se tak úspěšně nemůže domáhat jejich vydání. Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o.s.ř. a věcně správné rozhodnutí okresního soudu potvrdil, a to včetně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.
56. Okresní soud rovněž správně vyhodnotil, že v dané věci nelze při určení tarifní hodnoty odměny advokáta postupovat dle ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ale dle ust. § 9 odst. 4 písm. b/ vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť hodnotu věcí lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Ze spisu není zřejmý právně relevantní podklad týkající se jejich hodnoty (v případě haly se nacházejí tři různé hodnoty v rozmezí statisíců až miliónů) a zjišťování obvyklé hodnoty věcí by znamenalo prodloužení sporu a vznik neúčelných nákladů. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1021/2015 či ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1492/2016.
57. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. Plně procesně úspěšnému žalovanému náleží právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na zastupování advokátem – odměna advokáta za 7 úkonů právní služby po 3.100 Kč (dle § 11 odst. 1 písm. d/, g/, k/, § 9 odst. 4 písm. b/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), dále 7 x 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů (dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrada cestovních výdajů ke třem jednání odvolacího soudu dne 7. 10. 2021 ve výši 1.655 Kč a za dvě cesty v roce 2022 dne 8. 9. 2022 a 19. 12. 2022 ve výši 4.038 Kč (dle vyhl. č. 589/2020 Sb. a č. 511/2021 Sb. osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět při vzdálenosti jedné cesty 290 km, průměrné spotřebě 4,8 litrů na 100 km). Dále náleží náhrada za promeškaný čas 30 x 100 Kč, tj. 3.000 Kč (dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkové náklady za odvolací řízení představují částku 39.316,50 Kč Tyto náklady je žalobkyně povinna nahradit žalovanému k rukám jeho advokáta v zákonné třídenní lhůtě (dle § 149 odst. 1 ve spojení s § 160 odst. 1, věta před středníkem o.s.ř.).
58. Odvolací soud dále dle § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil žalobkyni nahradit státu náklady, které platil v souvislosti se znalečným, jež nebyly kryty zálohou, tj. částku 24.599,70 Kč (znalečné celkem činilo 34.599,70 Kč a žalobkyně zaplatila na záloze již 10.000 Kč).
Citovaná rozhodnutí (6)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.