6 C 298/2019-193

Rubrum

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání movitých věcí takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované vydání plachtové skladovací haly s hliníkovou konstrukcí o rozměru 50 m x 20 m a mobilního kontejneru (sociální) inventární [číslo] obou nacházejících se v areálu [příjmení] [příjmení] na adrese [obec a číslo] a pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované, k rukám jejího právního zástupce [titul] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 64 394 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, náklady řízení ve výši 401 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 11. 2019 domáhala vydání plachtové skladovací haly s hliníkovou konstrukcí o rozměru 50 m x 20 m a mobilního kontejneru (sociálního) inventární [číslo] když oba se nacházejí v areálu [příjmení] [příjmení] na adrese [obec a číslo]. V závěrečném návrhu potom žalobkyně upřesnila, že obě movité věci se nachází na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Soud předně podotýká, že uvedení konkrétního parcelního čísla, na kterém se obě stavby nacházejí až v závěrečném návrhu, nepovažuje za změnu žaloby, o níž by bylo nutno rozhodovat usnesením. Jedná se pouze o upřesnění žalobního tvrzení, když i z podané žaloby je zřejmé, že v areálu [příjmení] [příjmení] na adrese [obec a číslo] se nachází pouze jedna plachtová skladovací hala používaná jako krytá jízdárna a pouze jeden mobilní kontejner používaný jako sociální zařízení.

2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 2. 2019 uzavřela jako kupující s panem [jméno] [příjmení] jako prodávajícím kupní smlouvu o koupi plachtové haly s hliníkovou konstrukcí o rozměru 50 m x 20 m. Na základě této kupní smlouvy se žalobkyně stala vlastníkem předmětné skladovací plachtové haly, když k přechodu vlastnického práva na žalobkyni došlo na základě výslovné dohody smluvních stran obsažené v článku V. odst. 2 kupní smlouvy okamžikem podpisu kupní smlouvy oběma smluvními stranami. Dále dne 6. 5. 2019 uzavřela žalobkyně se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] jako prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě mobilního kontejneru (sociálního) inventární [číslo]. Na základě této kupní smlouvy a článku V. odst. 2 smlouvy se žalobkyně stala vlastníkem předmětného mobilního kontejneru. Jak plachtová hala, tak i mobilní kontejner se nacházejí v areálu [příjmení] [příjmení] na adrese [obec a číslo], kterou provozuje žalovaná a kde působí i spolek [anonymizována tři slova] [příjmení], a to minimálně od roku 2015, kdy po celou tuto dobu jsou zde také užívány. Žalobkyně se obrátila s výzvou na žalovanou k mimosoudnímu řešení věci, žalovaná ovšem zpochybňovala vlastnické právo pana [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno] k předmětným movitým věcem a žalobkyně tedy byla nucena podat tuto žalobu.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě tvrdila, že je výlučnou vlastnicí obou požadovaných věcí, když obě komodity uhradila z úvěru. Plachtovou halu zakoupila žalovaná od pana [jméno] [příjmení] za částku 800 000 Kč poté, co se jí podařilo získat úvěr. Cena byla dohodnuta ústně. Hala byla následně uhrazena prostřednictvím pana [jméno] [příjmení], který byl tehdejším partnerem žalované a kterému peníze na halu (splátky) svěřila za účelem jejich předání panu [jméno] [příjmení]. Žádné příjmové doklady jí nebyly panem [příjmení] předány. Po ukončení partnerského vztahu s panem [příjmení] byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně informována o tom, že žalobkyně je vlastnicí plachtové haly a byla vyzvána k jejímu vydání. Pan [anonymizováno] částkou 800 000 Kč nedisponoval. Hodnota plachtové haly je minimálně 800 000 Kč, skutečnost, že byla prodána za 200 000 Kč, je otázkou. U jednání dne 9. 6. 2020 potom žalovaná uvedla, že žaloba je podle jejího názoru neprojednatelná, neboť jak kontejner, tak skladovací hala mají povahu nemovité věci, obě dvě jsou pevně spojené se zemí a nelze tedy žalovat na jejich vydání. Obě věci jsou umístěny na pozemku ve vlastnictví žalované.

4. Žalobkyně rozhodně nesouhlasila s tím, že by plachtová hala či sanitární kontejner mohly být věcmi nemovitými. Hala není nijak funkčně ani fyzicky spojena se zemí a lze ji od ní jednoduše oddělit, aniž by došlo ke znehodnocení předmětné haly či pozemku, na kterém se nachází. Hala není s pozemkem spojena pevnými základy. Lze ji libovolně přemisťovat kamkoliv jinam. Jedná se o prostou montovanou halu, která je tvořena samonosným konstrukčním systémem složeným z jednotlivých částí spojených šrouby, napínáky, kotevními lany a upínacími kurty. Je překryta pouze opláštěním zevní plachtou. Není nutné ji ukotvovat k pozemku pomocí betonových základů či betonových patek. Hala není a ani nemůže být předmětem evidence v katastru nemovitostí. Pokud probíhá ohledně haly stavební řízení, tak předmět veřejnoprávního stavebního řízení podle stavebního řádu a toto soudní řízení o vydání věci, spolu nijak nesouvisí. Právní pojetí haly z hlediska stavebního práva může být odlišné od práva soukromého.

5. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3302/2016 a namítala, že předmět kupní smlouvy ze dne 19. 2. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], jakož i totožně vymezený předmět kupní smlouvy ze dne 1. 2. 2018, která měla být uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – [jméno], je zcela neurčitý, kdy není zřejmé, co konkrétně mělo být předmětem převodu vlastnického práva. Na obou listinách je předmět převodu popsán zcela vágně jako„ plachtová hala s hliníkovou konstrukcí o rozměrech 20 x 50 m“. K otázce samotné podstaty předmětné věci žalovaná uvádí, že hala je zabudována v zemi pomocí ocelových hřebů a ocelových desek, které jsou zalité betonem. Žalovaná odkázala na ustanovení § 498 odst. 1 o. z. Skutečnost, že se jedná o nemovitou věc, vyplývá i z protokolu [stát. instituce] – odboru výstavby a územního plánování o kontrolní prohlídce ze dne 10. 3. 2016, na které byl za žalovanou přítomen na základě plné moci pan [jméno] [příjmení]. Z protokolu vyplývá, že vlastnicí stavby„ kryté jízdárny zhotovené z lehké montované haly ukotvené pomocí ocelových hřebů“ je žalovaná, pan [příjmení] jí v tomto řízení pouze zastupoval. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že již v roce 2015 zakoupila od prodávajícího [jméno] [příjmení] předmětnou halu, kterou nechala smontovat a napevno zabudovat do země s úmyslem trvale halu využívat jako krytou jízdárnu k výkonu své podnikatelské činnosti, kdy žalovaná provozuje stáj, zajišťuje ustájení koní, pořádá jezdecké tréninky a vyjížďky, jezdecká soustředění a pobyty. Ke konstrukčnímu řešení haly žalovaná doplňuje, že spodní část haly byla pomocí ocelových hřebů a ocelových desek zalitých betonem zapuštěna do země, tzn., že je spojena se zemí pevným základem. Ostatně z důvodu vybudování kryté jízdárny jako stavby trvalého charakteru byla příslušným stavebním úřadem prováděna kontrolní prohlídka stavby dne 10. 6. 2016. Žalovaná předmětnou halu užívala nerušeně od roku 2015, kdy původním vlastníkem haly panem [příjmení] nebylo nikdy namítáno, že by hala byla jeho, pokud ji tedy měl panu [příjmení] prodat až 1. 2. 2018. Žalovaná dále tvrdí, že cenu haly zaplatila panu [příjmení] prostřednictvím 4 hotovostních splátek, kdy žalovaná peníze postupně dne 29. 9. 2015 (částka výběru 289 982 Kč), dne 4. 11. 2015 (částka 150 000 Kč), dne 3. 12. 2015 (částka 250 000 Kč) a dne 7. 12. 2015 (částka 275 000 Kč) vybrala a hotovost předala za přítomnosti [jméno] [příjmení] panu [příjmení], který měl peníze prodávajícímu v zastoupení žalované předat. Mezi ní a panem [příjmení] panovala důvěra. Ze strany pana [příjmení] také nebyla nikdy kontaktována ani vyzývána k úhradě, což by se nestalo, pokud by pan [příjmení] peníze panu [příjmení] nepředal. Podle znaleckého posudku činí tržní cena kryté haly v současné době částku 3 896 000 Kč. Kupní cena za částku 250 000 Kč tak absolutně neodpovídá ceně konkrétní jezdecké haly stojící na pozemku žalované. Co se týká mobilního kontejneru, tak podle názoru žalobkyně jde také o nemovitou ve smyslu ustanovení § 498 odst. 1 o. z., neboť tato stavba je prokazatelně zabudována do země betonovými patkami založenými v nezámrzné hloubce. Nadzemní část je provedena jako typizovaný stavební objekt – sanitární kontejner.

6. Z provedeného dokazování bylo zjištěno následující:

7. Žalovaná je podnikatelkou od roku 2011 a oborem její činnosti je poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost a chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby).

8. Dne 19. 2. 2019 byla mezi žalobkyní a panem [jméno] [příjmení] uzavřena kupní smlouva o koupi plachtové haly, kterou byla prodána plachtová skladovací hala s hliníkovou konstrukcí o rozměru 50 m x 20 m za vzájemně dohodnutou kupní cenu 250 000 Kč, která byla zaplacena prodívajícímu v hotovosti při podpisu smlouvy. V článku V. smlouvy je uvedeno, že ke dni podpisu smlouvy se plachtová hala nachází v areálu [příjmení] [příjmení] v obci [obec], provozovaného spolkem [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno], [IČO]. Dle výslovné dohody smluvních stran dojde k nebytí vlastnického práva kupujícího k převáděné plachtové hale podpisem této smlouvy oběma smluvními stranami. Podpis na této smlouvě pan [příjmení] uznal za vlastní dne 6. 5. 2019, a to podle ověřovací doložky pro legalizaci České pošty s. p., pobočky [obec a číslo].

9. Dne 6. 5. 2019 byla mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno] zastoupené [jméno] [příjmení] uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl mobilní kontejner (sociální) inventární [číslo] za dohodnutou cenu 10 000 Kč, která byla prodávajícímu předána v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva obsahuje článek V., jehož text je shodný s textem článku V. smlouvy ze dne 19. 2. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] smlouvu vlastnoručně podepsal a jeho podpis byl ověřen dne 6. 5. 2019 Českou poštou s. p., pobočkou [obec a číslo].

10. Žalobkyně předložila soudu smlouvu o prodeji plachtové haly uzavřenou dne 1. 2. 2018 mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] – [jméno] a kupujícím [jméno] [příjmení], ze které bylo zjištěno, že se účastníci smlouvy dohodli na prodeji (koupi) plachtové haly s hliníkovou konstrukcí o rozměrech 50x20 m, plachtová hala byla do tohoto dne ve výhradním majetku prodávajícího, stav plachtové haly odpovídá stáří a je znám kupujícímu v plném rozsahu, kupující plně uhradil dohodnutou částku, na kterou byla vystavena faktura [anonymizováno], cena dohodnutá mezi prodávajícím a kupujícím je uvedena na faktuře [anonymizováno]. Faktura [anonymizováno] vystavená [jméno] [příjmení] – [jméno] panu [jméno] [příjmení] dne 1. 2. 2018 zní na částku 242 000 Kč (200 000 Kč cena haly a 42 000 Kč 21%).

11. Na mobilní sociální kontejner inventární [číslo] byla vystavena [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] dne 13. 7. 2015 faktura [číslo] to [právnická osoba] s. r. o. Cena představovala částku 20 000 Kč a DPH činilo 4 200 Kč, celkem faktura zněla na částku 24 200 Kč. Z výpisu z účtu [jméno] [příjmení] vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že částka 24 200 Kč byla prodávajícímu zaplacena bezhotovostně, a to dne 29. 7. 2015.

12. Žalovaná ve své výpovědi uvedla, že byla milenkou pana [jméno] [příjmení] v letech 2014 až 2018. Pomáhal jí s provozem stájí i s koňmi. V té době mu dala několik plných mocí, aby ji zastupoval na úřadě ohledně kolaudace, v bance, měl přístup k jejím účtům i emailům, vyhotovoval za ni faktury. V tomto období mu důvěřovala. Finančně jí nepomáhal, žádné velké investice do její stáje z jeho strany nebyly. Jednou byli na závodech u pana [příjmení], který má stáj přes kopec a hovořili o tom, že by potřebovali halu. Pan [obec] na to říkal, že má jednu složenou a že ji za 800 000 Kč prodá. Domluvili se, že až sežene peníze, tak si halu může odvést na svůj pozemek. Za tímto účelem si vzala půjčku u [právnická osoba], půjčka byla na částku 1 600 000 Kč, z čehož 800 000 Kč použila právě na koupi haly a zbytek na dodělávky v jízdárně apod. Celá částka jí najednou nepřišla, peníze jí chodily postupně na účet vedený u [anonymizována dvě slova], odtud je vybírala, předala je panu [příjmení], který je následně předal panu [příjmení] Pan [příjmení] nechtěl peníze posílat na účet, chtěl je v hotovosti. Pan [anonymizováno] obdržel příjmové doklady, tyto však nikdy neviděla, nebyly jí předány. Pan [anonymizováno] jí vždy říkal, že příjmové doklady má u sebe, na čí jméno byly vypsány, neví. Nebyla schopna říci, v jakém časovém intervalu byla hala panu [příjmení] zaplacena, ale on nevydal halu dřív, než byla zaplacená. Hala se stavěla na pozemku žalované na podzim 2015, od této doby má také halu pojištěnou a používá ji jako halu jezdeckou, nikoliv skladovací. S panem [příjmení] vše řešila ústně, žádnou písemnou smlouvu neuzavírali. Halu stavěli svépomocí. Kdy se dodělávaly betony, si přesně nepamatuje. Dodělávaly se později, asi zřejmě před tím, než se dodělalo oplachtování. K obetonování patek se rozhodli poté, co zjistili, že podobná hala postavená v [obec] potřebovala obetonování ke kolaudaci. Kdy přesně se tak stalo, nevěděla. Žalovaná má vážné pochybnosti o smlouvě s panem [příjmení], kterou předložil pan [příjmení]. Když se pana [příjmení] na smlouvu ptala, tak říkal, že žádnou smlouvu neuzavřeli, že mu víceméně bylo jedno, s kým smlouvu uzavírá, hlavně že má peníze. Ohledně mobilního kontejneru jí pan [příjmení] nabídl, že ho může zajistit od [anonymizována dvě slova], že se s nimi zná a že mu dají dobrou cenu. Říkal, že to vezme na firmu, tak se asi i stalo, platilo se to přes jeho firemní účet. Rozchod s panem [příjmení] neproběhl bez problémů, říkal jí, že ji zničí a také tak jedná. Ohledně stavby kryté jízdárny musela na úřadě požádat o dodatečné povolení k užívání.

13. Svědek [jméno] [příjmení] při svém výslechu uvedl, že se s žalovanou znají léta, pan [příjmení] mu byl představen, jezdili k němu na závody. Svědek měl doma na pozemku složenou halu, ležela tam již 4 roky, koupil ji v roce 2014. Když tato hala není postavena, tak plachta trpí a domluvili se, že když tu halu má, tak si ji odeberou. Domluvili se, že si ji vezmou a že ji zaplatí. Na začátku při dojednávání obchodu jich bylo i víc, byla tam přítomna i paní [celé jméno žalované], možná i paní [příjmení] Pan [anonymizováno] také. Veškeré finanční záležitosti svědek řešil s panem [příjmení]. Kupní cena byla 200 000 Kč plus DPH. Částka byla zaplacena dle faktury. Svědek věděl, že hala bude postavena u paní [celé jméno žalované]. V průběhu roku 2018 si halu odvezli, zaplatili ji až potom a to v hotovosti ji platil pan [příjmení], svědek mu dal potvrzení, příjmový doklad. Jednalo se o halu již použitou, která vypadá jako velký stan, má hliníkovou konstrukci, je do země přichycena zatlučenými hřeby. Vítr by teoreticky mohl tento stan odnést. Není potřeba betonový základ. Tuto konstrukci je možno rozložit a převést jinam, jedná se o mobilní věc. Co se týká kupní ceny, tak v podstatě jim halu poskytl, aniž by se na konkrétní ceně dohodli, chtěl, aby si ji odvezli, aby mu ji někdo neukradl nebo nepoškodil, na ceně se domlouvali potom. Vlastně jim řekl„ vezměte si to a pak se dohodneme“. Žádnou smlouvu nesepisovali, nebylo to potřeba. Stranou kupující byl pro něj jednoznačně pan [příjmení]. Pokud žijete v komunitě jezdců, takto tak chodí, ústní smlouvu uzavřel s panem [příjmení] dřív, odvezli si i povrch, proč jednal s panem [příjmení], řekl na rovinu – žalovaná nemohla disponovat penězi, aby vše zaplatila, řeči se vedou. Po předložení písemné kupní smlouvy z 1. 2. 2018 svědek uvedl, že ta se dodělávala až po výslechu na Policii ČR, podpis je jeho, smlouvu nechystal. Přišel s tím pan [příjmení], že je to potřeba. Jedná se o kupní smlouvu na tuto konkrétní halu, je na ní uvedeno i číslo faktury. Zřejmě se faktura i smlouva psala ten den, který je na nich uveden. Proč smlouvu nesepsali dřív, uvedl, že měli ústní dohodu, nebylo to potřeba. K dotazu soudkyně, jak si vysvětluje, že žalovaná uvádí, že halu stavěli na podzim 2015 a on že až v roce 2018, k tomu svědek uvedl, že si to přesně nepamatuje, hala mu tam ležela 4 roky, 3 roky nebo 2 roky, koupil ji v roce 2014. Odvezli si ji a potom čekal na peníze. Halu nepomáhal stavět. K dotazu, proč halu, kterou v současné době znalec odhadl na 2 mil. Kč, prodal svědek před dvěma lety za 200 000 Kč, tak se svědek usmívá s tím, že to musí být výsměch, s cenou 2 mil. Kč určitě nesouhlasí a názor znalce zpochybňuje. Svědek [jméno] [příjmení] předložil soudu písemnou kupní smlouvu z 26. 5. 2014, kterou uzavřel se společností [anonymizováno] [právnická osoba], jejímž předmětem byl prodej skladovací haly o rozměrech 20 x 50 m podrobně popsané v odst. 1 smlouvy za částku 400 000 Kč bez DPH.

14. Svědek [jméno] [příjmení] při jednání uvedl, že s žalovanou byli známí od roku 2013 do roku 2017, byli spolu na [obec] u pana [příjmení], který jim nabídl halu k prodeji, říkal, že mu tam leží a pokud takto dlouho leží, že trpí plachtovina, jestli o ni nemají zájem. Zájem měli, ale nebyly žádné peníze. Jakou by hala měla cenu, se s panem [příjmení] nebavili, nepamatuje se. Pan [obec] sám říkal, že si ji mohou odvést a cena se potom doplatí. Už si nepamatuje, kdy se poprvé bavili o ceně, ale hala se převezla a postavila na pozemku paní [celé jméno žalované] v srpnu až září 2015. Svědek zajistil dopravu, jeřáb, vše zaplatil, následně zajistil, aby byla provedena elektroinstalace (rozvody světla a zásuvky). Vše také zaplatil. Účastnil se stavby této haly, je položena na zemi a zatlučena do země asi 50 cm hřebíky, je to větší party stan, lze ho postavit kdekoli na louce. Hala není připevněna žádnými betonovými patníky ani základy, byla tam čistá hlína, na ní vrstva písku, na kterou se postaví hliníková konstrukce, ta je samonosná a přitluče se do země velkými hřebíky. Vnitřní konstrukce je mezi sebou spojena lany. Tato hala je volně demontovatelná a dá se převést, vše je možno udělat za jeden den. Hala se začala užívat k ježdění na koních a k výcviku koní a jezdců. Ohledně ceny a smlouvy se domluvili až v únoru 2018, kdy halu koupil od pana [příjmení] za 240 000 Kč, peníze mu předal osobně v hotovosti v jeho kanceláři na [část obce]. Dostal fakturu a příjmový doklad. Byla u toho i sekretářka pana [příjmení] paní [příjmení]. Následně asi druhý nebo třetí den k němu ještě přijel, aby mu podepsal smlouvu, tu smlouvu vyhotovil svědek [příjmení], chtěl to mít všechno v pořádku. Žádnou jinou halu od pana [příjmení] nekupoval. Paní [celé jméno žalované] neměla na to, aby halu koupila, neměla peníze, měla úvěr od [anonymizována dvě slova] asi z prosince 2015, kdy začínala s rekonstrukcí bytu, úvěr mohl být okolo 1,2 mil. Kč, rozpočet byl na 4,5 mil. Kč, všechny tyto peníze použila na rekonstrukci bytu. V roce 2015 se spolu s ní účastnil několika jednání v bankách, kde žádala úvěr, ale nebyl jí poskytnut, protože byla v mínusu, proto si nakonec vzala úvěr od nebankovní společnosti. Nyní u všech jednání tvrdí, že všechno platila ona z tohoto úvěru. Musel by být bezedný. Ani svědek neměl peníze na zaplacení haly, ty měl až v únoru 2018, kdy halu koupil. V lednu 2018 začal běhat po Policii, kdy na něj začali dávat oznámení, začalo to sedlem, kdy paní [celé jméno žalované] tvrdila, že sedlo platila ona, nicméně ho platil svědek. V únoru byl na Policii a měl vysvětlit, že údajně od paní [celé jméno žalované] dostal 1 mil. Kč, z čehož měl zaplatit halu a že jí nepředal příjmové doklady. Svědek má logistickou firmu a hala by se mu při podnikání hodila, proto se s panem [příjmení] i domluvil a halu koupil. Chtěl ji pro sebe. Toto sdělil paní [celé jméno žalované], halu si chtěl odvést, ale byl mu zakázán vstup na pozemek. Nic se nevyřešilo ani za součinnosti stavebního úřadu či Policie. Úřady za paní [celé jméno žalované] neřešil, na stavebním úřadě s ní byl, ale řešila si to sama, o čem se jednalo, si již nepamatuje, je to dávno. Myslí si, že se jednalo o rekolaudaci budov. Po předložení zápisu o protokolu o kontrolní prohlídce ze stavebního úřadu uvedl, že si vzpomněl, že jednou přišli ze stavebního úřadu na kontrolu celého areálu, hala tam v té době již stála, kontrolovali vše, neboť to neměli vše v katastru a paní [celé jméno žalované] ho pověřila, aby ji zastoupil, neboť se s tou paní nemusela. Bylo to řízení pro celý areál. Kontejner také kupoval on od [anonymizována dvě slova] [obec], jednalo se o WC kontejner, který již byl osazen 2 záchody, 2 mušlemi a 2 sprchami. Mušle se odstranily, místo toho se dávala umyvadla. Peníze platil přes svůj soukromý účet v částce asi 25 000 Kč. Kontejner se umístil do tábořiště na zem, je to mobilní kontejner, naloží se a složí, nemusí mít žádné pevné základy. V době, kdy od paní [celé jméno žalované] odcházel, což jsou asi 3 roky, tak byl stále na zemi. Kontejner se upravil, dovedla se do něj voda a elektrika, přetřel se, dodělávala se jímka na WC. Jímku kupoval od pana [příjmení] z [obec], co dělá bazény. Paní [celé jméno žalované] kontejner nekupovala, protože neměla peníze. Jelikož měl velké problémy, aby se k těmto věcem dostal, tak se nakonec rozhodl je prodat, žalobkyni o všech skutečnostech vyrozuměl a uzavřeli kupní smlouvu. V období od září do prosince 2015 od paní [celé jméno žalované] nepřebíral žádnou částku, kterou by měl použít na zaplacení ceny haly. K dotazu, proč platil za halu až v roce 2018, svědek uvedl, že až tehdy na ni měl peníze. Je pravda, že montáž haly a její přemístění platil ihned, na to peníze měl. Hala byla pojištěná v rámci celého areálu, pojistku platila paní [celé jméno žalované], svědek ji nepotřeboval pojistit. Když se hala postavila, tak svědek s paní [celé jméno žalované] neuzavíral žádnou smlouvu, neměl proč, hala byla až do roku 2018 pana [příjmení].

15. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že jsou s žalovanou kamarádky, seznámily se asi v roce 2015. Ona sama měla více koní, kteří byli ustájeni u pana [příjmení] v [část obce], takže zná dobře i jeho. Nakonec se s žalovanou skamarádily a domluvily na tom, že své koně přestěhuje k ní. Letní prázdniny 2015 strávila víceméně již u ní. Byl tam nachystaný písek a ohraničený prostor pro stavbu jízdárny. Postupně se jízdárna začala stavět, konkrétní průběh stavby nezná, ale ví, že hala tam byla složená, byl tam jeřáb a přátelé od holek ji pomáhali stavět. Prvně se postavila kovová konstrukce, později se na ni dávala plachta. Dohromady se to mohlo stavět asi tak 14 dní. Pamatuje se, že své koně k paní [celé jméno žalované] přestěhovala v průběhu dokončování jízdárny. [jméno] chtěla pořídit halu do svého areálu. Tuto halu jim poskytl pan [příjmení]. Chtěli ji kupovat a zaplatit, svědkyně byla přítomna při první splátce, již přesně nevěděla, kdy k této splátce došlo, ale myslí si, že to bylo v období stavby haly, ještě nebylo škaredé počasí. Ona, pan [příjmení] a paní [celé jméno žalované] sedli do auta a jeli do [obec], kde zastavili před pobočkou [anonymizována dvě slova], kam šla paní [celé jméno žalované] vybrat peníze a následně jeli k panu [příjmení] do [část obce], kde mu v kanceláři tyto peníze předala. O jakou částku se jednalo, netušila, ale bylo to prezentováno jako první splátka za halu. Pan [obec] peníze vzal, strčil je asi do trezoru, peníze nepřepočítával. Z důvodu, že se všichni znali a potkávali na závodech, tak zřejmě mezi nimi byla taková důvěra, že nebyl důvod peníze přepočítávat. U žádné další splátky již přítomna nebyla. Ví, že [jméno] si brala na halu nějaký úvěr, ale společnost jí peníze nevyplatila naráz, ale postupně. Cena haly podle toho, co se smluvilo, měla být něco mezi 700 až 800 tis. Kč. Bylo víc než jasné, že stavba patří [jméno], ona si na to brala také úvěr. Ví, že od pana [příjmení] kupovala také písek do areálu, neboť pan [příjmení] měnil povrch a [jméno] písek odkoupila. Před svědkyní se vždy hovořilo o koupi haly. Je pravda, že finanční záležitosti za [jméno] často vyřizoval pan [jméno] [příjmení], s ním ona sama také sjednávala cenu za ustájení, ale faktura jí následně přišla s hlavičkou žalované. Pan [anonymizováno] za žalovanou jednal ve finančních záležitostech i s ostatními klienty, takto bylo nastavené. U uzavírání kupní smlouvy nebyla. [příjmení] [jméno] i od pana [příjmení] věděla, že je vše na základě ústní dohody. Při předání peněz se také o žádné písemné smlouvě nehovořilo. Žádný příjmový doklad neviděla. U dalšího předávání peněz nebyla, ale ví, že pan [příjmení] s paní [celé jméno žalované] se někdy zmiňovali, že jedou vybrat peníze a zaplatit další splátku. Jezdívali společně. Kolik splátek mělo celkem být, neví, ale záleželo na tom, kdy společnost poskytne peníze, neboť hala se splácela z tohoto úvěru. Není si stoprocentně jistá, jakým způsobem byly splátky předávány, zda tam jezdívali oba dva nebo pouze pan [příjmení], nicméně peníze vždy musela vybrat [jméno]. [obec] pro jízdárnu bylo v areálu [jméno] nachystáno, při pohledu zespodu v pravé části byl terén srovnaný a byl vyhrazený pro krytou jízdárnu, levá část měla sloužit pro venkovní jízdárnu. Určitě bylo plánováno postavit jízdárnu natrvalo, už proto, že se jednalo o složitou konstrukci. Plánovalo se, že tam zůstane. Vždy se mluvilo o tom, že [jméno] má koně a že [jméno] potřebuje jízdárnu, nikdy nepadlo ani slovo o tom, že by jízdárna měla sloužit pro potřeby podnikání pana [příjmení]. Konstrukce nebyla v dobrém stavu, bylo vidět, že jí nedělá dobře skládání a rozkládání. Trvalo dlouho, než se všechna lana seřídila, bylo vidět, že se konstrukce kroutí, třeba nešly zavírat dveře. Byl velký problém ji složit (postavit). Ví, že se řešilo, jak ji ukotvit, zda by nebylo lepší ji přemístit, ale na základě stavu, v jakém hala byla, bylo nakonec rozhodnuto, že zůstane tam, kde je. Ví, že v době stavby se i něco kopalo do země, protože se při hrabání dostali až na jíl a následně když se díry zahrabaly, tak podél jízdárny zůstalo pískové podloží smíchané s jílem a za deště byl povrch blátivý a ne písčitý. Závěrem svědkyně uvedla, že s [jméno] a se [jméno] v areálu v [obec] bydlela téměř tři roky v jednom bytě. [příjmení] [jméno] měla vztah jako se sestrou. [jméno] byl fajn člověk, a to do doby, než na něho dopadly jeho finanční problémy. Věděla o všem, o neplacení DPH apod., hrozilo mu i vězení. Byl bez peněz, chtěl si půjčovat i od lichvářů, s čímž nesouhlasila [jméno] a nakonec dospěla k tomu, že se s ním rozešla. Následovalo množství udání, obě dvě si prošly finanční kontrolou. Domnívají se, že za těmito kontrolami stojí pan [příjmení]. V této době jim také do očí řekl, že je zničí. Pan [anonymizováno] peníze neměl. Je pravda, že občas přinesl nákup nebo zařídil nějakou službu, že pro něho nějaký kamarád něco udělal. Když by měl peníze, tak mohl halu koupit on a nemusela by si na ni brát úvěr [jméno]. V jízdárně hodně pomáhal, to je pravda, ale 99 % bylo financováno žalovanou. I sedačku do bytu kupovala svědkyně se [jméno], přispívala jí i na kuchyň a dveře. Počítalo se s tím, že ony dvě tam určitě zůstanou bydlet, pan [příjmení] byl v té době stále ještě ženatý a neplánoval rozvod.

16. Ze spisu [stát. instituce] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] soud zjistil, že policie prověřovala oznámení žalované na pana [jméno] [příjmení] o možném podvodu při koupi haly. Na základě provedeného šetření nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení. Při podaném vysvětlení ze dne 16. 2. 2018 žalovaná uvedla, že v roce 2015 kupovala plachtovou jezdeckou halu od pana [jméno] [příjmení] ze [část obce] u [obec]. Tu platila po částech, byli s panem [příjmení] domluveni, že když bude mít peníze, tak mu část zaplatí a až splatí celou halu, tak si ji může odvést. Celou halu splatila asi za půl roku. Probíhalo to tak, že dala peníze panu [příjmení] a ten pak jel do [část obce] a peníze předal panu [příjmení], který na to panu [příjmení] vystavil potvrzení. [jméno] [příjmení] si na potvrzení nechal vypsat své jméno, i když to byly její peníze. Celkově se jednalo asi o 1 000 000 Kč, přesně si to nepamatuje. K hale žádnou smlouvu nemá. O tom, že předávala peníze panu [příjmení], nemá žádný doklad ani smlouvu. U předání peněz byla nejméně jednou přítomna [jméno] [příjmení]. [příjmení] postavili na pozemku žalované v [obec], stojí tam dosud. Hala není zkolaudována, neboť se v obci měnil územní plán. Probíhá stavební řízení. V roce 2015, kdy kupovala halu, tak pan [příjmení] byl trestně stíhán a z toho důvodu neměl žádný majetek. Dodnes na sebe nemá nic napsaného, oficiálně žádný majetek nevlastní. Pan [příjmení] [příjmení] při podaném vysvětlení dne 23. 2. 2018 uvedl, že v létě 2015 se osobně dohodl s panem [příjmení] ze [část obce] na zapůjčení uvedené plachtové haly o rozměrech 20x50 m s tím, že pan [příjmení] ji měl již nějakou dobu složenou u sebe v areálu a vedenou v účetnictví. Pan [obec] mu halu zapůjčil s tím, že jemu leží na pozemku složená a pro něj by bylo příhodnější, aby nedošlo k poškození haly, aby byla rozložena na jiném místě. Proto se dohodli, že si halu vypůjčí a složí ji na pozemku jezdeckého oddílu v [obec] a časem by ji od pana [příjmení] odkoupil. Někdy v létě 2015 došlo k převozu haly na pozemek v obci [obec] O tom, že se hala převeze do [obec] a postaví, paní [celé jméno žalované] věděla od něj. S tímto souhlasila, byla nadšená, že vše zařídil. [příjmení] byla od pana [příjmení] zapůjčena bezúplatně. Když se hala postavila, tak byla hned užívána. Na jaře 2017 přišli ze stavebního úřadu na kontrolu jiné nemovitosti a sdělili jim, že hala nemůže být bez příslušného povolení užívána. [příjmení] byla dále užívána s tím, že do konce roku předloží potřebné dokumenty k rekolaudaci celého areálu. K tomu, že měl panu [příjmení] splácet halu penězi paní [celé jméno žalované], pan [příjmení] uvedl, že toto není pravdou, nikdy žádné peníze od paní [celé jméno žalované] na halu nepřevzal a ani je nedával panu [příjmení]. Oficiálně od pana [příjmení] halu koupil 1. 2. 2018 za částku 242 000 Kč. Má v plánu si halu z pozemku paní [celé jméno žalované] odvést. Pan [anonymizováno] [obec] na Policii dne 28. 2. 2018 uvedl, že paní [celé jméno žalované] zná již z dětství, s panem [příjmení] se seznámil přes paní [celé jméno žalované], když společně začali jezdit na jezdecké závody. V roce 2016 se s paní [celé jméno žalované] a panem [příjmení] dohodl, že si mohou odvést a využívat předmětnou skladovací halu, která byla složena na jeho pozemku a toho času byla bez využití. V tuto dobu jednal o odvozu haly s paní [celé jméno žalované] a panem [příjmení]. Co se týká odvozu haly, tak převoz zařídil pan [příjmení], kterému předal kontakty na osoby, jež mu pomohly halu smontovat. Od té doby jednal pouze s panem [příjmení], se kterým se také dohodl na podmínkách prodeje. Dohodli se na částce 200 000 Kč + DPH, kdy k této dohodě došlo, již nevěděl. S panem [příjmení] nesepisovali žádnou smlouvu, jednalo se pouze o ústní dohodu. Finanční hotovost převzal od pana [příjmení] a hala byla splacena dne 16. 2. 2018. Žádnou finanční hotovost od paní [celé jméno žalované] nepřebíral. Jaká byla dohoda mezi paní [celé jméno žalované] a panem [příjmení], nevěděl.

17. Žalovaná předložila fakturu ze dne 30. 9. 2015 na částku 10 260 Kč za montáž konstrukce haly – práce s jeřábem (vyúčtování přepravného dne 25. 9. 2015) a dále fakturu na částku 12 415 Kč na práce s jeřábem – montáž haly, obě faktury byly žalované vystaveny [anonymizována dvě slova] [obec].

18. Dále žalovaná předložila doklady o výběru finančních prostředků z jejího účtu vedeného u [právnická osoba] [číslo] to ve dnech 29. 9. 2015 na částku 289 982 Kč, 4. 11. 2015 na částku 150 000 Kč, dne 3. 12. 2015 na částku 250 000 Kč a dne 7. 12. 2015 na částku 275 000 Kč.

19. Soud měl k dispozici spis [stát. instituce], odboru výstavby a plánování, který se týkal stavebního řízení ohledně staveb v zemědělském areálu [obec] na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Z protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 10. 3. 2016 bylo zjištěno, že tato prohlídka se týkala staveb v zemědělském areálu [obec] na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], které vlastní paní [celé jméno žalované]. Za paní [celé jméno žalované] se prohlídky účastnil pan [jméno] [příjmení] na základě plné moci. Předmětem kontrolní prohlídky na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] byly stavby venkovní nekryté jízdárny, kryté jízdárny zhotovené z lehké montované haly ukotvené pomocí ocelových hřebů, rozvody vody pro sociální zařízení a chatičky a pro napájení koní na pastvině, venkovní osvětlení a rozvody NN pro chaty a krytou jízdárnu, 3 dřevěné chatičky, sociální zařízení – kontejnerová buňka s jímkou na vyvážení, zpevnění příjezdové cesty a stavba bývalého kravína, která je stavebně upravena pro ustájení koní. Pan [příjmení] [příjmení] za žalovanou uvedl, že areál byl převzat od rodičů v roce 2011, kteří ho získali zpět v restituci v roce 1991. Od roku 2011 se vlastně udála údržba stávajícího zařízení převzatého po rodičích. V roce 2015 došlo na odstavné ploše katru k vybudování jízdárny tím, že se odstavná plocha zavezla pískem a ohraničila dřevěnou ohradou. Na části této ohrady se na podzim 2015 vystavěla montovaná hala. V létě 2015 byly pořízeny dřevěné domky se společným sociálním zařízením formou kontejneru. Vše prováděli svépomocí. K výše uvedeným stavbám žádné doklady předložit nedokáží, spojili se s firmou [právnická osoba], aby zpracovala dokumentaci a zažádala o dodatečné povolení. Z protokolu dále vyplývá, že projektant firmy [anonymizováno 6 slov] [jméno] [příjmení] byl prohlídce přítomen. Ze záznamu stavebního úřadu ze dne 17. 1. 2016 vyplývá mimo jiné, že krytá jízdárna zhotovená z lehké montované haly ukotvené pomocí ocelových hřebů vyžaduje územní rozhodnutí a stavební povolení a sociální zařízení – kontejnerová buňka s jímkou na vyvážení vyžaduje územní souhlas nebo územní rozhodnutí. Dne 25. 9. 2020, č. j. 070537/2020 bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení staveb v zemědělském areálu [obec] na pozemku st. p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] (dle geometrického plánu [číslo] [rok]: [anonymizováno] na st. [parcelní číslo], [anonymizováno] na st. [parcelní číslo], st. [parcelní číslo], st. [parcelní číslo], [anonymizováno] na st. [parcelní číslo], [anonymizováno] na st. [parcelní číslo], [anonymizováno] na st. [parcelní číslo]) v k. ú. [obec] u [obec]. Stavba obsahuje mimo jiné [anonymizováno] – krytou jízdárnu (st. p. [anonymizováno]) – jedná se o typovou montovanou stanovou halu opláštěnou PVC oboustranně nánosovanou polyesterovou tkaninou. Hala má základní žebrovou modulovou konstrukci z nosných drážkových hliníkových profilů, spojených ocelovými prvky a zavětrovány ocelovými lany. Hala je půdorysných rozměrů 20,0 x 50,0m a výškou hřebene 7,4m. Povrch je opatřen křemičitým pískem v tl. 100 mm. Objekt je napojen na elektrickou energii pro potřebu umělého osvětlení. Účelem stavby bylo zajištění prostoru pro výuku a trénink chovaných koní. Pod označením [anonymizováno] byla povolena stavba sociálního zařízení s jímkou na vyvážení (st. p. [anonymizováno]). Jedná se o typový sanitární kontejner půdorysných rozměrů 2,40 x 6,00 m s výškou 2,40 m. Stavba obsahuje vstupní předsíňku se vstupy do WC a umývadlem a dále umývárnu s umyvadly a sprchovými kouty. Je zde také osazen elektrický zásobník TUV o objemu 120 l. Založení stavby je provedeno na betonových patkách, založených v nezámrzné hloubce. Nadzemní část je provedena kompletně jako typizovaný stavební objekt – sanitární kontejner. Konstrukce je tvořena ocelovým rámem s venkovním a vnitřním opláštěním a s tepelnou izolací. Účelem stavby bylo zajištění hygienického zázemí pro krátkodobé ubytování v rámci sezónních soukromých akcí investora (dětské tábory, soustředění, závody atd.). Jímka na vyvážení je plastová (sklolaminátová) typová, bezodtoková o objemu 3 m. Z kopie katastrální mapy dále vyplývá, že krytá jezdecká hala stojí na pozemku p. [číslo] částečně na pozemku [parcelní číslo] (novým geometrickým plánem zaměřeno jako st. [parcelní číslo]), sanitární kontejner potom stojí na pozemku [parcelní číslo] (novým geometrickým plánem zaměřeno jako st. [parcelní číslo]), vše v k. ú. [obec] u [obec].

20. Z projektové dokumentace pro dodatečné povolení stavby zpracované projektovou kanceláří [titul] [jméno] [příjmení] a obsažené ve spise [stát. instituce] i v soudním spise, soud jistil, že tento projektant zpracovával projektovou dokumentaci ke všem stavbám umístěným v areálu [příjmení] [příjmení] v [obec] u [obec]. Ze souhrnné technické zprávy vyplývá, že u kryté jízdárny (objekt [anonymizováno]) se jedná o typovou montovanou stanovou halu opláštěnou PVC oboustranně nánosovanou polyesterovou tkaninou. Hala je půdorysných rozměrů 20,0 x 50,0 m a výškou hřebene 7,4m. Povrch je opatřen křemičitým pískem v tl. 100 mm. Objekt je napojen na elektrickou energii pro potřebu umělého osvětlení. Účelem stavby bylo zajištění prostoru pro výuku a trénink chovaných koní. U sociálního zařízení s jímkou pro vyvážení (objekt [anonymizováno]) je uvedeno, že se jedná o typový sanitární kontejner půdorysných rozměrů 2,40 x 6,00 m s výškou 2,4m. Objekt obsahuje vstupní předsíňku se vstupy do WC a umývadlem a dále umývárnu s umyvadly a sprchovými kouty. Je zde také osazen el. zásobník TUV o objemu 120 l. Založení stavby je provedeno na betonových patkách, založených v nezámrzné hloubce. Nadzemní část je provedena kompletně jako typizovaný stavební objekt – sanitární kontejner. Účelem stavby bylo zajištění hygienického zázemí pro krátkodobé ubytování v rámci sezónních soukromých akcí investora (dětské tábory, soustředění, závody, atd.). V technické zprávě pro krytou jízdárnu [anonymizováno] je kromě údajů uvedených v projektové dokumentaci uvedeno k základové konstrukci, že kotvení haly je provedeno pomocí ocelových kotevních hřebů. V technické zprávě pro sociální zařízení s jímkou pro vyvážení [anonymizováno] je uvedeno, že účelem této stavby je zajištění hygienického zázemí pro krátkodobé ubytování v rámci sezónních soukromých akcí investora. Nová stavba sociálního zařízení je provedena z typového sanitárního kontejneru, jímka na vyvážení je plastová, typová, bezodtoková. Objekt je napojen na elektrickou energii, vodu a splaškovou kanalizaci. Objekt není vytápěn. Založení stavby je provedeno na betonových patkách, založených v nezámrzné hloubce. Vlastní výkopy rýh pro základové patky stavby byly provedeny strojně, začištění základové spáry před přípravou betonáže základů byly provedeny ručně. V základové spáře nedošlo k rozbřednutí zemin vlivem zatékání povrchových vod. Geologický průzkum pozemku nebyl prováděn. Projektant uvažoval s únosností základové spáry v hloubce 1 m pod terénem s hodnotou Rd=100 kPa, se zeminou ve 2-3 stupni těžitelnosti. Základové patky jsou provedeny z prostého betonu C 12/15. Základy jsou vybetonovány do výkopu. Založení stavby je v nezámrzné hloubce v dostatečně únosných zeminách. V jihozápadní straně sanitárního kontejneru je osazena plastová (sklolaminátová) splašková bezodtoková samonosná jímka. Její objem je 3 m a její vyvážení bude zajišťovat dle potřeby specializovaná firma. Nadzemní část je provedena jako typizovaný stavební objekt – sanitární kontejner. Obě technické zprávy jsou doplněny i výkresovou částí projektové dokumentace.

21. Soud provedl ohledání na místě samém. Zjistil, že rozměry jízdárny odpovídají projektové dokumentaci. Jízdárna je sestavena z hliníkových sloupů o rozměrech minimálně 20x10 cm. Soud obnažil namátkově dvě patky (vlevo od dveří a asi 3 či 4 patku), kde byl zjištěn betonový základ. Jeho rozměry soud nezjišťoval. U rohového sloupu byla zjištěna velká ocelová patka, jejíž plochu se nepodařilo zjistit. Co se týká sanitárního kontejneru, tak soud nezjistil žádný betonový základ, není pouhým okem viditelný, kolem kontejneru roste tráva. Ze zadní části kontejneru vede roura do odpadní jímky, která je umístěna za kontejnerem. Z ohledání byly pořízeny fotografie.

22. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], týkajícího se zjištění ceny kryté haly vyplývá, že se jedná o přízemní nepodsklepený objekt se sedlovou střechou. Montovaná plachtová hala z kovových profilů založená na betonových patkách. Vnější opláštění stěn a střešní krytina je ze zesílené vyztužené PVC plachty s ochranným filtrem proti UV záření. Dle informace objednatelky posudku paní [celé jméno žalované] byla hala na místě postavena v roce 2015, přičemž v tomto roce měla konstrukce haly a plachta již stáří 3 roky. Slouží k jezdeckým účelům. Objekt je napojen na veřejný vodovod a rozvod elektro v areálu. Základy tvoří betonové patky, svislé nosné konstrukce jsou kovové tyčové s vnějším opláštěním PVC plachtou a s vnitřním dřevěným opláštěním na výšku 1,5 m, strop není, krov sedlový z ocelových profilů s příčným a podélným zavětrováním, střešní krytina z PVC plachty, klempířské konstrukce žlaby a svody z pozinkovaného plechu bez vnější a vnitřní povrchové úpravy, schody nejsou, vrata posuvná z kovových profilů s vnějším opláštěním PVC plachtou, okna nejsou, podlaha měkká s 20 cm vrstvou hlinitopísčitého materiálu, vytápění není, elektrická instalace světelná, bleskosvod není instalován, vnitřní vodovod – rozvod studené vody z PE hadic pro skrápění podlahy, bez vnitřní kanalizace, hygienického a ostatního vybavení. Dne 3. 9. 2020 znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dodal soudu nový znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne 31. 8. 2020 týkající se stanovení tržní hodnoty ryté jízdárny, kterou stanovil na částku 3 777 000 Kč. Znalec v posudku uvádí, že informace ohledně založení stavby převzal z projektové dokumentace [titul] [jméno] [příjmení], ten tyto údaje převzal od majitelky haly paní [celé jméno žalované]. Způsob založení haly nebyl ověřen sondami. S ohledem na tuto skutečnost a potřebu znalce znát skutečný způsob založení a kotvení haly pro určení charakteru stavby (movitá – nemovitá) a způsob jejího ocenění, rozhodl znalec o potřebě vyhloubení tří sond u náhodně vybraných základových patek (vše popsáno v posudku, provedena i fotodokumentace). Ve všech třech sondách byly zjištěny konstrukčně stejné způsoby založení a kotvení sloupů haly, které jsou následující: Uložení a ukotvení sloupů haly na ocelových patkách [číslo] nebo [číslo] mm se čtyřmi ocelovými kotevními trny údajně délky 1m a jejich zabetonování v horní části v betonových patkách nepravidelného tvaru průměru v úrovni terénu 550 až 750 mm, který se do hloubky zmenšuje. Přesnou výšku betonových patek nebylo možno zjistit s ohledem na bezpečnost a neohrožení statické stability základů a sloupů nad nimi. Tato výška však pravděpodobně nepřesahuje 40mm. Touto úpravou založení bylo docíleno pevného spojení stavby se zemí a demontáž a přemístění konstrukce haly včetně základů, které jsou její součástí, by bylo možné po předchozím demoličním zásahu v podobě odbourání vrchních betonových patek s uvolněním kotevních trnů a ocelových patek. Z tohoto zjištění vyplývá, že se jedná o nemovitou stavbu.

23. Soud přibral znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] do řízení a při jednání ho vyslechl k předloženému posudku. Soud se zajímal pouze o zjištění způsobu ukotvení haly a její spojení se zemí. Znalec odkázal na to, co již uvedl v samotném posudku a dodal, že při zpracování prvního posudku vycházel z informací od žalované, že stavba je založena na betonových patkách s vnitřními ocelovými patkami a na ocelových trnech. O způsobu založení nepochyboval a stavbu považoval za nemovitost spojenou se zemí pevným základem, tedy betonovou patkou s ocelovou patkou a ocelovými trny. Vypracoval znalecký posudek a následně byl soudem kontaktován, aby se dostavil na jednání na 10. 9. 2020 a aby podal informace o způsobu založení stavby. Kontaktoval paní [celé jméno žalované], od níž obdržel 2 výkresy od projektanta [titul] [příjmení], na kterého se obrátil s dotazem, jak zjistil, že je stavba založená na 26 patkách (11 podélných a 2 patky štítové – toto měl uvedeno v projektu). Projektant mu sdělil, že tyto informace převzal od paní [celé jméno žalované]. S tím se však znalec nemohl spokojit a rozhodl se, že provede nové šetření, které svolal na 21. 8. 2020. Rozhodl se, že provede sondy u tří jím náhodně vybraných patek, které pracovník žalované odkryl. Pořídil fotodokumentaci a konstatoval, že založení jednotlivých sloupů je kombinované, jednalo se o spojení prvků, které dodává dodavatel pro mobilní založení, což jsou patky 400 x 500 metrů se 4 kotevními trny, přičemž trny jsou asi metrové délky, kdy tyto patky byly u vrchní části trnu obetonovány. Našel obetonované ocelové pláty, přičemž beton se do hloubky zúžoval, max. hloubka betonu mohla být 40 cm. Z důvodu zajištění statiky objektu, však hlouběji patky neobnažoval. Oceňovací vyhláška pro oceňování hal pro sport ani žádný zákon neurčují, jaké minimální rozměry patek či jakou hloubku základů mají haly mít, zákon toto nestanoví. Jemu jako znalci z oboru ekonomika, odvětví ceny nemovitostí, nepřísluší zjišťovat, zda základová konstrukce je či není dostatečná. Toto by měl mít na starosti znalec z oboru stavebnictví či statik. Je však nutné dokonalé založení a ukotvení haly, on osobně by se nikdy nespokojil s ukotvením mobilním způsobem pouze ocelovými trny. Soudržnost základové půdy s trny, pokud je konstrukce zatěžována větry, způsobuje chvění a vibrace, to potom působí na trny a na odtlačování ukotvení. V dané lokalitě je jílovitohlinitá zemina, která k ukotvení mobilním způsobu není vhodná, lepší by byla písčitá zemina. Dodatečná betonová úprava proto zajistila pevné spojení ocelových patek s půdou. Z tohoto důvodu usoudil, že se jedná o nemovitost. Základem mobility je možnost přenesení stavby včetně jejich základů, tedy v tomto případě i včetně obetonování. Hala byla asi 3 roky stará, než byla u žalované nainstalována. Potom byla používána 5 let. U patek je beton kvalitní, on sám by uvažoval asi o lepším způsobu provedení, např. šaluňk, je to provedeno amatérsky, nicméně došlo k pevnému spojení se zemí, kdy minimálně u každé patky je 0,07 m3 betonu, což při objemové hmotnosti jedné patky 2 000 kg prosetého betonu představuje asi 140 kg Tyto betonové patky způsobily konsolidaci půdy a fixaci polohy patky v půdě. Přemístěním stavby jako celku včetně základu by nebylo možné bez předchozího odbourání a odbetonování trnů a patek. Beton okolo patek je nepravidelného tvaru, který se do hloubky zúžuje. Maximální hloubka tohoto betonu je 40 cm. Ve které fázi k obetonování došlo, znalec nevěděl, ale předpokládal, že předtím, než byla postavena vlastní konstrukce haly. To by bylo logické, jinak by se hala mohla hnout, ale hala žádné hnutí nevykazuje. Pan [anonymizováno] dohlížel na stavbu haly, znalec s ním hovořil, říkal mu, že tam byly trny, v délce asi 1 metru, ale že u betonáže nebyl. Existují normy, které upravují minimální hloubku na založení stavby. S ohledem na typ půdy a klimatické podmínky to bylo okolo 80 cm. Není si tím jistý, neboť v tomto oboru se již dlouho nepohybuje a neví, jestli se něco nezměnilo. V případě této haly je však rozhodující zakotvení stavby, neboť se jedná o lehkou konstrukci. Jak již uvedl, výrobce připouští mobilní ukotvení, ale spokojit se s tímto založením, je podle něj velmi nebezpečné, neboť chvění způsobené větrem se přenáší na sloupy, na patky, následně na trny a celou stavbu rozvolňuje.

24. Žalobkyně soudu předložila statické posouzení založení haly v obci [obec], přičemž statik [titul] [jméno] [příjmení] měl posoudit, zda je způsob založení montované haly z hlediska platných norem soustavy ČSN EN v pořádku a zda-li se jedná o trvalý způsob založení objektu. Dle přiložené fotodokumentace se jedná o konstrukci haly snadno rozebíratelnou a dočasnou, která nemá charakter trvalé stavby a často se tento typ montovaných hal používá při zřizování dočasných přístřešků při různých kulturních akcích nebo jako dočasný přístřešek pro skladování. Pokud by se jednalo o trvalou konstrukci malého významu, musela by být konstrukce ve smyslu ČSN EN 1990 navržena s minimální životností 15 až 30 let. U dočasných konstrukcí se předpokládá životnosti do 10 let. Z výše uvedeného vyplývá, že konstrukce haly musí odolávat klimatickým vlivům, které mohou nastat ve výše uvedených intervalech. Hloubka založení základu nesmí být nižší než 800 mm. Hala není založena v souladu s platnými předpisy. Založení haly pomocí trnů je z hlediska trvalého užívání stavby nedostatečné. Jedná se o demontovatelné řešení, které nelze pokládat jako základ pevně spojený se zemí.

25. Žalobkyně doložila soudu čestné prohlášení jednatele společnosti [právnická osoba], že se v září 2015 podílel na stavbě montované plachtové haly v areálu [příjmení] [příjmení] v [obec], o pomoc ho požádal pan [příjmení]. Jednalo se o montovanou plachtovou halu s hliníkovou konstrukcí samonosnou vyztuženou ocelovými lany o rozměru 20x50m. Z dodané projektové dokumentace a posouzení podloží bylo zřejmé, že se do hliníkové sloupy nebetonují základové patky, pouze se kotví k zemi 1m dlouhými hřeby (4 ks/1 sloup). V roce 2016 a 2017 byla provedena jejich firmou též revize spojů hliníkové konstrukce a dotažení ocelových lan. Podpis na čestném prohlášení není čitelný. Sama žalobkyně uvedla, že čestné prohlášení psal pan [jméno] [příjmení]. Toto prohlášení žalovaná zpochybnila. Uvedla, že předmětná firma halu nestavěla, tu stavělo [anonymizována dvě slova] [obec], žádnou revizi nikdy u této společnosti neobjednávala.

26. V daném případě k posouzení žalobního nároku bude předně nutné vyhodnotit, zda stavba kryté jízdárny a sanitárního kontejneru, jejichž vydání se žalobkyně domáhá, jsou stavbami movitými a tedy způsobilými k vydání či stavbami nemovitými, které potom vydány být nemohou.

27. Podle § 2 odst. 3 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

28. Podle § 498 odst. 1 o. z. jsou nemovité věci pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

29. Podle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

30. Za nemovité věci zákon považuje mimo jiné především pozemky, dále stavby spojené se zemí pevným základem vzniklé do 31. 12. 2013, které se nestaly součástí pozemku, nebo stavby zřízené na základě věcného práva vzniklého do 31. 12. 2013 (§ 3055 o. z.).

31. V daném případě bylo prokázáno, že ke stavbě kryté jízdárny i mobilního kontejneru na pozemku žalované došlo na podzim 2015, tedy za účinnosti nového občanského zákoníku, podle jehož § 506 odst. 1 se stavba zřízená na pozemku s výjimkou stavby dočasné, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, stává součástí pozemku. V průběhu řízení došlo ke sporu v tom, jakým způsobem je stavba kryté jízdárny i sanitárního kontejneru připevněna k zemi.

32. Za tímto účelem bylo provedeno dokazování jednak spisem [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování, jednak znaleckým posudkem a samotným výslechem znalce [příjmení] [příjmení] i ohledáním místa samého učiněného soudem. Z ohledání provedeného soudem, které následně doplnil znalec [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že stavba kryté jízdárny je ukotvena k zemi nejen ocelovými hřeby, jak tvrdila žalobkyně a svědek [příjmení], ale tyto patky a ocelové hřeby jsou v horní části zabetonovány v betonových patkách nepravidelného tvaru v úrovni terénu o rozměru cca 550 x 750 mm, když do hloubky se množství betonu ztenčuje. Hloubka betonu může dosahovat asi 400 mm. Zabetonování patek zjistil i soud, ten nicméně neobnažoval spodní část patek, jak to učinil znalec [příjmení] [příjmení]. I přesto, že obnažení patek bylo uděláno u tří náhodně zvolených patek, lze předpokládat, že takto obetonovány jsou všechny patky. Důkazy ohledně data obetonování patek nebyly soudu předloženy. Svědek [příjmení] zabetonování patek popřel zcela, žalovaná uvedla, že se betony dodělávaly z toho důvodu, že u podobné haly stavěné v [obec] stavební úřad vyžadoval obetonování, betony se dělaly před opláštěním. Znalec [příjmení] [příjmení] se kloní k tomu, že k obetonování muselo dojít předtím, než byla postavena vlastní konstrukce haly, jinak by se hala mohla hnout, hala však žádné hnutí nevykazuje. Soud tedy dospěl k závěru, že k obetonování patek jednotlivých sloupů došlo ještě v roce 2015 v průběhu stavby haly. Obetonováním patek došlo ke spojení haly se zemí a byla tak zajištěna schopnost stavby odolat zejména účinkům přírodních vlivů v dané lokalitě na věc a účinkům vlastního působení věci. Není nikde řečeno, že stavební konstrukce přednostně míněná jako mobilní (ukotvení pomocí hřebů) nemůže být pevně ukotvena k zemi a stát se tak věci nemovitou. Podle názoru soudu stačí, že je stavba ukotvena k zemi pomocí zabetonovaných patek, aby splňovala její spojení s pozemkem a nemusí nutně splňovat všechny parametry nutné pro stavby z hlediska statického.

33. Co se týká sanitárního kontejneru, tak soud vyšel z projektové dokumentace pro dodatečné povolení stavby zpracované [titul] [jméno] [příjmení], v níž je uvedeno, že založení stavby je provedeno na betonových patkách, založených v nezámrzné hloubce, kdy vlastní výkopy rýh pro základové patky stavby byly provedeny strojně, začištění potom ručně, základové patky jsou z prostého betonu a základy jsou vybetonovány do výkopu. Soud na místě samém s ohledem na zatravnění okolí sanitárního kontejneru žádné betonové základy pouhým okem nezjistil, což však nevylučuje existenci betonových základů. Nicméně i v případě tohoto sanitárního kontejneru je nutno vycházet také z toho, že ačkoliv se jedná o typizovaný stavební objekt – mobilní kontejner, tak tento kontejner byl umístěn na pozemku žalované s úmyslem používat jej dlouhodobě jako sanitární a hygienické zařízení pro osoby využívající areál žalované. Sanitární kontejner byl napojen na rozvody elektřiny a vody, byla k němu připojena jímka k vyvážení. Těmito stavebními úpravami, tedy zabetonováním patek a připojením jímky, došlo podle názoru soudu k připojení stavby sanitárního kontejneru k pozemku, kdy se stavba stala jeho součástí.

34. Po zhodnocení všech důkazů považuje soud stavbu kryté jízdárny i sanitárního kontejneru za součást pozemku vlastnicky patřícího žalované. Tím, že stavba kryté haly i sanitárního kontejneru byla postavena na jejím pozemku po účinnosti nového občanského zákoníku, došlo jejich výstavbou ke spojení staveb s pozemkem, kdy se stavba haly i kontejneru staly součástí pozemku. Tyto stavby soud nepovažuje za stavby dočasné, krytá hala i sanitární zařízení byly na pozemku žalované postaveny s úmyslem dlouhodobě tyto stavby používat pro jezdecké účely, když jezdecký oddíl vlastní a provozuje žalovaná. Nejednalo se o stavby postavené pouze za účelem nějaké dočasné akce či nějakého veletrhu či podobně. O trvalosti staveb umístěných v areálu [příjmení] [příjmení] na pozemcích ve vlastnictví žalované svědčí i řízení o dodatečném povolení staveb probíhající u [stát. instituce] již od roku 2016. Celé toto řízení vyvrcholilo vydáním rozhodnutí dne 25. 9. 2020, č. j. 070537/2020 o dodatečném povolení staveb v zemědělském areálu [obec], v rámci kterého došlo k dodatečnému povolení jak stavby kryté jízdárny, tak i stavby sanitárního kontejneru, a to bez časového omezení. Kolaudační řízení stále probíhá a ještě nebylo pravomocně ukončeno. Žádný z vyslechnutých svědků ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení]) nehovořil o tom, že by tyto stavby měly být dočasné. Soud tedy uzavřel, že postavením stavby kryté jízdárny i sanitárního kontejneru na pozemek žalobkyně, došlo ke sloučení těchto staveb s pozemkem a stavby se tak staly součástí pozemku tím, že jsou s tímto pozemkem spojeny betonovými patkami.

35. Obě dvě stavby nelze podle názoru soudu ani přenést bez porušení jejich podstaty. Stavba kryté jízdárny je se zemí spojena zabetonovanými ocelovými hřeby, jejichž vyjmutí ze země a následné očištění by bylo spojeno s nepřiměřenými náklady. Samotná hala je konstrukcí velká, má rozměry 50 m x 20 m, jedná se o kovovou konstrukci, která je vzájemně propojena a upevněna ocelovými lany. Uvnitř haly je zhotoveno dřevěné ohrazení, v hale jsou rozvody elektrické energie pro osvětlení celé jezdecké plochy a dále rozvody vody pro skrápění jezdecké plochy. Dle názoru soudu tedy nelze tuto stavbu bez porušení její podstaty jednoduše přenést a nelze ji tedy považovat za samostatnou věc movitou. Stejným způsobem lze hodnotit i sanitární kontejner, který je rovněž se zemí spojen betonovým základem. Navíc soud obě tyto stavby s ohledem na jejich použití nepovažuje za stavby dočasné, které by netvořily součást pozemku.

36. Za situace, kdy soud uzavřel, že se obě stavby staly součástí pozemku žalované a nejsou tak samostatnými movitými věcmi, tak již pro soud není podstatné zjišťovat, kdo a jakým způsobem předmětné stavby platil. Zde se jedná o otázku možného bezdůvodného obohacení, která však nebyla předmětem tohoto řízení. Soud se nicméně pokusil vyřešit otázku, kdo předmětnou halu platil, neboť k tomuto prováděl důkazy, a to vyslýchal žalovanou a svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Výpovědi všech výše uvedených osob však všechny vykazují značnou rozkolísanost a vzájemně si odporují. Žalované se nepodařilo prokázat její tvrzení, že by s [jméno] [příjmení] uzavřela právě ona kupní smlouvu za halu a že by ji i platila. Její výpověď obsahuje značné rozpory v tom, kdy splátky panu [příjmení] přes pana [příjmení] zasílala, tvrdila, že hala měla být zaplacena předtím, než si ji přivezli, ale výběry z banky proběhly až potom. Svědkyně [příjmení] na soud působila věrohodně, nicméně nebyla schopna říci, jakou částku žalovaná panu [příjmení] platila jako první splátku. Navíc pan [příjmení] jakékoliv platby od žalované popřel a je nutno vzít v úvahu i skutečnost, že svědkyně [příjmení] je velmi blízkou kamarádkou žalované. I kdyby žalovaná uskutečnila výběry z banky, tak, jak vyplývá z předložených výpisů, tak není žádným způsobem prokázáno, že všechny tyto platby byly předány panu [příjmení]. Za absence jakékoliv písemné smlouvy mezi žalovanou a panem [příjmení] potom není verze žalované ohledně koupě haly prokázána. Soud však musí uvést, že ani výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení] na něj působily nevěrohodně, svědek [příjmení] se snažil na otázky odpovídat neurčitě, částečně arogantně a výsměšně. Svědek [příjmení] hovořil o výpůjčce, o ní se však svědek [příjmení] vůbec nezmiňuje. Výpověď obou svědků spíše připomínala jejich vzájemnou dohodu o tom, že ke koupi mezi nimi došlo až v roce 2018 a tím je vše vyřešeno. Soudu se zdá být nelogické, aby prodávající, tedy pan [příjmení], čekal na zaplacení haly 3 roky, a vlastně až po třech letech že by měla být domluvena cena 242 000 Kč. Tato cena není až tak zásadní, že by ji žalovaná podle názoru soudu nebyla schopna sama ve splátkách za tři roky zaplatit. Rozhodně však soud nemůže přistoupit na verzi svědka [příjmení], že se jednalo o zápůjčku, o ní se nezmiňuje ani svědek [příjmení]. Z jeho výpovědi je možno dovodit to, že byla uzavřena kupní smlouva ovšem bez určení ceny, když na ceně se údajně dohodl se svědkem [příjmení] později. Sám svědek [příjmení] ve výpovědi u soudu uvedl, že se domluvili, že si halu vezmou a že ji zaplatí, hovoří tedy jak o panu [příjmení], tak i o žalované, toto uváděl i při výslechu na Policii ČR v únoru 2018. Následně však tvrdí, že pro něj byl stranou kupující pan [příjmení]. Je dále otázkou, zda-li je možno na písemnou smlouvu uzavřenou dne 1. 2. 2018 mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pohlížet jako na smlouvu platnou. Podle názoru soudu je tato smlouva neurčitá, když odkazuje na plachtovou halu s hliníkovou konstrukcí o rozměrech 50 m x 20m. Podstatnou náležitostí této smlouvy by dle názoru soudu mělo být uvedení místa, kde se předmětná hala nachází, neboť tuto skutečnost považuje soud za zásadní. Z této smlouvy není zřejmé, že předmětem prodeje byla právě hala na pozemku žalované, jejíhož vydání se žalobkyně domáhá nebo nějaká jiná hala totožných rozměrů. Není podstatné, že oba účastníci smlouvy věděli, o jakou halu se jedná, předmět kupní smlouvy musí být z textu smlouvy seznatelný jakékoliv další nezúčastněné osobě. Je však pravdou, že v obecné rovině by kupní smlouva mohla být uzavřena i ústně, neboť hala sama o sobě ve složeném stavu je movitou věcí. Až jejím spojením se zemí potom podle názoru soudu došlo k tomu, že se stala součástí pozemku žalované. Smlouva však byla uzavírána v době, kdy hala již 3 roky stála na pozemku žalované. Její přesná konkretizace v písemné smlouvě by tedy měla být. U mobilního kontejneru je důkazně doloženo, že mobilní kontejner kupovala firma pana [příjmení] a pan [příjmení] ji následně platil ze svého osobního účtu. Žalovaná potom nijak neprokazovala, že by za sanitární kontejner svědkovi [příjmení] cokoliv platila. I kdyby soud uzavřel, že jak krytou halu, tak i sanitární kontejner platil pan [příjmení], tak tím, že umožnil, aby stavby byly postaveny na pozemku žalované, vlastně souhlasil s tím, že se stavby staly součástí pozemku žalované. [příjmení] sám si této skutečnosti měl a musel být vědom, protože žalovanou zastupoval minimálně při kontrolní prohlídce dne 10. 3. 2016, v rámci této prohlídky popsal, kdy jednotlivé stavby byly postaveny a že se spojili se [anonymizována dvě slova], aby zpracovala dokumentaci a zažádala o dodatečné povolení.

37. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení dalších důkazů, a to zpracování posudku z oboru stavebnictví, odvětví statiky stavebních konstrukcí i výslechy svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří se měli vyjadřovat ke stavbě jezdecké haly. Soud vyšel při svém rozhodování z faktického stavu stavby tak, jak byla zjištěna soudem a způsob její stavby potom není pro řízení podstatný. Ve smyslu ustanovení § 506 odst. 1 o. z. je součástí pozemku kromě staveb i to, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. I kdyby tedy stavba kryté jízdárny i sanitárního kontejneru nesplňovaly ze statického hlediska podmínky pro minimální základy staveb, tak tím, že jsou zapuštěny v pozemku a spojeny s ním betonovými patkami, se staly součástí pozemku žalované a není nutno z důvodu hospodárnosti zatěžovat řízení dalšími náklady.

38. S ohledem na výše uvedené závěry soud tedy žalobu na vydání plachtové skladovací haly o rozměru 50x20m a mobilního sociálního kontejneru zamítl, když tyto věci posoudil jako součást pozemku ve vlastnictví žalované. Nejedná se o movité věci, které by bylo možno vydat. Navíc plachtová hala se nachází dle katastrální mapy na dvou pozemcích, a to p. [číslo] [parcelní číslo].

39. Ve věci byla úspěšná žalovaná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Žalovaná požadovala náhradu nákladů řízení v celkové výši 303 850 Kč, když vycházela z tržní ceny kryté jízdárny dle posudku [titul] [příjmení], jenž její cenu stanovil ve výši 3 896 000 Kč a z ceny sanitárního zařízení ve výši 10 000 Kč dle kupní ceny uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] Soud se domnívá, že v dané věci je nutno postupovat podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť vztah se týkal nemovité věci, jak zjistil soud. Soud nesouhlasí s požadavkem žalované na stanovení výše tarifní hodnoty podle tržní hodnoty v žalobě určených věcí, neboť zvláště hodnota kryté jízdárny je velmi těžko zjistitelná, když v kupní smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a panem [příjmení] z 19. 2. 2019 byla její cena stanovena na částku 250 000 Kč, v kupní smlouvě mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] z 1. 2. 2018 na částku 242 000 Kč, sám pan [příjmení] jí údajně kupoval za 400 000 Kč. Navíc předmětem tohoto řízení nebylo zjištění obvyklé ceny dané haly a posudek [titul] [příjmení] byl soudem využit pouze ke zjištění charakteru stavby. Odměna za jeden úkon právní služby tak z tarifní hodnoty 50 000 Kč činí 3 100 Kč. Soud žalované přiznal náklady jejího právního zastoupení advokátem, a to odměnu za 12,5 úkonu právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava, vyjádření z 13. 1. 2020, vyjádření z 26. 6. 2020, 24. 7. 2020, účast u jednání ve dnech 9. 6. 2020, 2. 7. 2020 (jednání překročilo 2 hodiny), 15. 12. 2020, 4. 1. 2021 a 23. 2. 2021, účast u ohledání na místě samém dne 10. 7. 2020, jedno jednání s klientkou (z požadovaných dvou jednání soud přiznal pouze jedno, neboť tato jednání nebyla nijak soudu doložena, nicméně soudu je zřejmé, že s ohledem na složitost věci jednání mezi zástupcem žalované a žalovanou proběhla), účast u vyhlášení rozhodnutí ve výši úkonu právní služby. Celková částka za odměnu činí 38 750 Kč, k níž je nutno připočítat paušální náhradu hotových výdajů za 13 úkonů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu cestovních výdajů ke třem jednáním z [obec] do [obec] a zpět v roce 2020 v celkové výši 2 579 Kč, ke třem jednáním v roce 2021 ve výši 2 545 Kč a náhradu výdajů za cestu na místo samé v [obec] a zpět ve výši 1 044 Kč, a náhradu za ztrátu času za 44 započatých půlhodin, tedy částku 4 400 Kč. Celkové náklady řízení žalované potom představují částku 53 218 Kč a s připočtením 21% DPH potom celkové náklady činí 64 394 Kč Tyto náklady je žalobkyně povinna zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

40. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ve věci byl slyšen znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], kterému byla soudem na základě usnesení ze dne 21. 12. 2020, č. j. 6 C 298/2019-168 vyplacena odměna ve výši 401 Kč. Jelikož žalobkyně byla neúspěšná, uložil jí soud povinnost zaplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, náklady řízení v celkové výši 401 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení