23 Co 235/2025 - 592

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a Mgr. Andrey Grycové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]. v likvidaci, IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení částky 378 119 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12. března 2025, č. j. 9 C 371/2015-560, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. srpna 2025, č. j. 9 C 371/2015-578, takto:

Výrok

I. Odvolání žalobce proti výroku o věci samé I rozsudku soudu I. stupně se odmítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé II mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 245 777,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 214 876,35 Kč od 21. 1. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů ve výši 36 108 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro [adresa] na nákladech řízení částku 33 727,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro [adresa] na nákladech řízení částku 42 926,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 132 341,65 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 115 702,65 Kč od 21. 1. 2015 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do částky 245 777,35 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 214 876,35 Kč od 21. 1. 2015 do zaplacení zamítl (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 24 311,19 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Doplňujícím usnesením soud prvního stupně doplnil shora označený rozsudek o výrok VI, kterým uložil žalobci povinnost zaplatit na nákladech řízení státu částku 59 669,74 Kč a o výrok V, kterým uložil žalované povinnost zaplatit na nákladech řízení státu částku 16 984,17 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro [adresa].

2. Soud prvního stupně takto v pořadí třetím rozsudkem rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 674 140 Kč, z toho 626 600 Kč jako cenu díla a 47 540 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, s příslušenstvím z částky 626 600 Kč. Žalobce tvrdil, že mezi účastníky byla dne 21. 3. 2011 uzavřena smlouva o dílo na zhotovení opěrné gabionové stěny včetně návozu zeminy do roviny podle projektu, přičemž dílo bylo vadné a v březnu 2013 došlo k jeho zborcení. Žalovaná namítala, že byla pouze subdodavatelem, dílo provedla bez vad a nedodělků, vady způsobily následné úpravy žalobce (navýšení zeminy, vybudování bazénu a plného dřevěného plotu), a že žalobce byl upozorněn na absenci projektové dokumentace a stavebního povolení.

3. Prvním rozsudkem ze dne 2. 7. 2021, č. j. [spisová značka], soud prvního stupně vyhověl žalobě co do částky 378 119 Kč s příslušenstvím a co do částky 296 119 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. Usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne 16. 3. 2022, č. j. [spisová značka], byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen ohledně částky 378 119 Kč s příslušenstvím a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Druhým rozsudkem ze dne 19. 5. 2023, č. j. [spisová značka], ve znění opravného usnesení ze dne 17. 7. 2023, č. j. [spisová značka], soud prvního stupně žalobu zamítl. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v [adresa] ze dne 25. 10. 2023, č. j. [spisová značka]. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2024, č. j. [spisová značka], byly oba rozsudky zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Po vymezení dalších žalobních tvrzení a obrany žalované soud prvního stupně uvedl, jaká skutková zjištění učinil z listinných důkazů, znaleckých posudků, výpovědi znalce, výpovědí svědků a jednatele žalované. Na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce a žalovaná dne 21. 3. 2011 uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba gabionové stěny do výše cca 4 metrů společně s návozem zeminy z vnitřní strany gabionové stěny do roviny podle projektu, který měl být přílohou č. 1 smlouvy. Cena díla byla ve výši 495 200 Kč, z čehož částka 95 400 Kč představovala cenu kamene, a 154 800 Kč cenu pletiva, cena díla nebyla úplná. Na pletivo pro zhotovení gabionových košů žalovaná převzala zálohu 155 000 Kč. Žalobce žalované uhradil zálohu 245 000 Kč. Na další materiál žalobce uhradil částku 88 300 Kč a dále částku 138 300 Kč. Celková cena díla tak byla 626 600 Kč, avšak žalované bylo žalobcem uhrazeno pouze 400 000 Kč. Částku 226 600 Kč vynaložil přímo žalobce na zakoupení materiálu pro žalovanou. Žalovaná staveniště převzala od pana [jméno FO], který měl gabionovou stěnu původně zhotovit zcela samostatně. [jméno FO] poté začal pracovat pro žalovanou na stavbě gabionové stěny jako OSVČ. Stavba gabionové stěny začala „na zelené louce“. V rámci provádění díla byla žalovaná žalobcem požádána, aby do horní části gabionové stěny zabudovala kotvící prvky pro výstavbu plotu. K provedení stavby gabionové stěny nebyla vypracována projektová dokumentace a nebylo ani zajištěno stavební povolení, byť obou dokumentů bylo k výstavbě potřeba; na jejich absenci byl žalobce upozorňován, na zhotovení díla i nadále trval. Přílohu č. 1 tvořil pouze náčrtek, který nesplňoval náležitosti projektové dokumentace. Na nedostatky projektové dokumentace a stavebního povolení, resp. jejich absenci, byl žalobce žalovanou v průběhu stavby upozorněn, na výstavbě gabionové stěny však žalobce trval. K předání díla došlo 23. 11. 2011, obě strany měly za to, že dílo bylo zhotoveno v souladu se smlouvou. V březnu 2013 došlo ke zborcení části gabionové stěny, o čemž byla žalovaná informována nejpozději do 11. března 2013. Žalovaná nechala vypracovat technickou zprávu [tituly před jménem] [jméno FO] na základě osobní prohlídky dne 11. 3. 2013, který jako příčinu zborcení části gabionové stěny uvedl přenesení dynamického účinku větru do konstrukce gabionové stěny konstrukcí plotu, který byl na gabionové stěně vybudován žalobcem, resp. panem [jméno FO], jako zhotovitelem. Žalobce nejpozději dne 19. 8. 2013 objednal zpracování znaleckého posudku k příčinám zborcení části gabionové stěny. Znalecký posudek byl vyhotoven dne 30. 9. 2013. Vada díla byla žalované vytknuta poprvé dopisem ze dne 18. 11. 2013, kterým byla žalovaná vyzvána k odstranění vad díla. Žalobce od smlouvy o dílo odstoupil dopisem ze dne 14. 1. 2015.

5. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle § 536, § 551, § 560, § 561, § 562 a § 565 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále také jen „obch. zák.“), a § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo a na jejím základě se žalovaná zavázala k výstavbě gabionové stěny do výše cca 4 metrů s návozem zeminy do roviny, a žalobce se zavázal uhradit cenu díla 495 200 Kč, která ale nebyla konečná. Žalobce odstoupil od smlouvy o dílo, protože žalovaná neodstranila vady díly na základě výzvy ze dne 18. 11. 2013. Soud prvního stupně uvedl, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované, že byla subdodavatelem, neboť v řízení bylo prokázáno, že na stavbě pracovala od počátku do konce. Byla tedy zhotovitelem celého díla. K předání díla došlo 23. 11. 2011, obě strany měly dílo za zhotovené v souladu se smlouvou, i když rozsah díla neodpovídal smlouvě o dílo. Fakticky totiž bylo dílo předáno ve stavu, kdy gabionová stěna byla vystavěna do výše 4 metrů, z vnitřní strany byla zavezena zeminou do úrovně cca 30 – 40 cm pod horní hranicí gabionové stěny a z horní strany bylo do gabionové stěny připraveno zakotvení pro plot.

6. Soud prvního stupně dále shledal, že žalobce oznámil vady díla žalované včas, neboť k sesutí gabionové stěny došlo počátkem března 2013 a nejpozději dne 11. 3. 2013 bylo oznámeno žalované. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že příčinami zborcení části gabionové stěny byly ty skutečnosti, že stěna byla staticky nevyhovující, stála na nevhodném základu, nebyla zajištěna projektová dokumentace a stavební povolení, dále aktivní tlak zemního násypu a vybudování plného dřevěného plotu. Samotné dílo bylo již od svého počátku vadné.

7. Soud prvního stupně shledal, že žalovaná jako zhotovitel díla neupozornila žalobce bez zbytečného odkladu na nevhodnost jeho pokynů a absenci projektové dokumentace (§ 551 odst. 1 obch. zák.), čímž porušila svou povinnost. Pokud žalovaná tvrdila, že již od počátku stavby žalobci sdělovala, že by bylo vhodné mít projektovou dokumentaci a žalobce tohoto upozornění nedbal a trval na provedení díla, své tvrzení neprokázala. Od července 2021 se k jednáním nedostavovala a soud jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. Žalovanou pak nemůže zprostit odpovědnosti za vady podle § 551 obch. zák., ta skutečnost, že žalobce byl upozorněn na nutnost projektové dokumentace a stavebního povolení původním projektantem [tituly před jménem] [jméno FO], jestliže sama v díle pokračovala a žalobce upozornila na uvedené nedostatky až v průběhu díla. Žalovaná tak nese odpovědnost za částečné sesunutí gabionové stěny.

8. Soud prvního stupně dále dospěl k závěru, že na zborcení části gabionové stěny se podílel sám žalobce. V řízení bylo prokázáno, že při předání díla nebyla zemina zarovnána až k hornímu okraji gabionové stěny, ale do úrovně 20 – 30 cm pod její horní hranicí. Přitom ale působení tlaku zeminy bylo jednou z příčin sesutí gabionové stěny. Tato byla dodatečně navezena, nikoliv však žalovanou. Žalobce přispěl ke zborcení části gabionové stěny rovněž tím, že vybudoval dřevěný plot, který zhoršil stabilitu stěny, neboť do plotu se opíral vítr.

9. Jelikož znalec odhadl příspěvek větru na částečném zborcení zdi cca 30 %, soud podle § 136 o. s. ř. dospěl k úvaze, že ve zbytku se jak žalobce, tak žalovaná podíleli stejnou měrou. Uzavřel, že žalobce se na příčinách částečného zborcení gabionové stěny podílel v rozsahu 65 % (vybudováním plotu a návozem zeminy) a žalovaná v rozsahu 35 % (neupozorněním na nevhodnost pokynů, resp. absenci projektové dokumentace a stavebního povolení).

10. Jelikož cena díla činila 626 600 Kč a rozsudkem ze dne 2. 7. 2021, č. j. [spisová značka], byl nárok žalobce snížen o částku 138 300 Kč, která byla vynaložena na koupi kamene, který lze opětovně použít, a vzhledem k poškození zdi v rozsahu jen 42 m z celkových 64 m, soud uznal nárok za oprávněný v rozsahu 67,7 % z částky 488 300 Kč, tj. ve výši 330 579 Kč. Předmětem řízení je proto nárok žalobce na zaplacení ceny díla ve vši 330 579 Kč, z čehož 35 % činí 115 702,65 Kč. Tuto částku soud prvního stupně žalobci přiznal a co do částky 214 876,35 Kč žalobu zamítl. Žalobci přiznal i úrok z prodlení, neboť žalovaná se dostala do prodlení s peněžitým plněním.

11. S ohledem na částečnou odpovědnost žalobce za vady díla, soud prvního stupně přiznal žalobci toliko 35 % z částky 47 540 Kč, kterou žalobce vynaložil na znalecký posudek, a kterou soud posoudil jako náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 121 odst. 2 obč. zák. Žalobci přiznal částku 16 639 Kč a co do částky 30 901 Kč žalobu zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na poměr úspěchu ve věci, kdy žalobce byl úspěšný z 19,6 % a žalovaná z 80,4 %. Soud proto uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v rozsahu 60,8 %, tj. částku 24 311,19 Kč.

13. O nákladech státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že povinnost k zaplacení nákladů státu, které byly vynaloženy na znalečné a svědečné, uložil k zaplacení účastníkům podle poměru jejich neúspěchu ve věci.

14. Proti všem výrokům rozsudku (a doplňujícího usnesení) soudu prvního stupně se odvolal žalobce. Vytýkal soudu prvního stupně nesprávné skutkové zjištění a vadné právní posouzení, které vedly k výraznému krácení jeho nároku. Žalobce namítal, že soud prvního stupně nesprávně vycházel z úvahy, že kamení použité jako náplň gabionové stěny lze opětovně využít při opravě, a proto snížil původní nárok, ačkoliv při havárii došlo k jeho dekontaminaci a opětovné použití nebylo možné bez nákladného čištění. Dále žalobce zásadně nesouhlasil s tím, že soud zohlednil tzv. příspěvek větru ve výši 30 % v souvislosti se zbudováním plotu na gabionové stěně, a na tomto základě krátil nárok, přestože znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] i znalecký ústav [právnická osoba] shodně uvedly, že hlavní příčinou havárie byl aktivní tlak zemního násypu a statická nevyhovující konstrukce stěny, nikoliv vliv větru. Žalobce zdůraznil, že soud nesprávně interpretoval závěry znaleckého ústavu, který při výpočtech vycházel z tvrzení žalované o návozu zeminy o 1 m pod horní hranu stěny, ačkoliv bylo prokázáno, že zásyp byl proveden žalovanou až na úroveň horní hrany gabionové stěny (mínus 20 až 30 cm). Podle žalobce by gabionová stěna spadla i bez jakéhokoliv příspěvku větru či plotu, neboť konstrukce byla od počátku vadná a žalovaná jako odborný zhotovitel neupozornila na absenci projektové dokumentace a stavebního povolení. Úvaha soudu o příspěvku větru je proto zcela lichá a vychází ze stavu, který nebyl v řízení zjištěn. Žalobce dále poukázal na konkrétní rozpory v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. V bodě 19 soud cituje závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který jednoznačně označil za příčinu sesutí aktivní tlak zemního násypu, aniž by zmínil vliv větru či plotu. V bodě 20 soud uvádí závěry společnosti [právnická osoba], podle nichž havárii způsobilo „uklouznutí“ báze stěny po vlhkém podloží, nikoliv překlopení typické pro účinek větru. V bodě 22 soud sice odkazuje na znalecký ústav [právnická osoba], který uvádí příspěvek větru cca 30 %, avšak současně potvrzuje, že i bez tohoto vlivu byla stěna staticky nevyhovující a sesutí způsobily složité základové poměry a aktivní tlak zeminy. Soud pak zcela pominul další závěr téhož posudku, že navýšení zásypu o 1 m, z něhož znalec vycházel, nebylo prokázáno – naopak bylo zjištěno, že zásyp byl proveden žalovanou do úrovně horní hrany stěny (mínus 20 až 30 cm). Přesto soud tuto nesprávnou premisu převzal a na jejím základě hodnotil příspěvek větru. Znalecký ústav výslovně uvedl, že i při zajištění vhodného základu by stěna havarovala pro nevyhovující geometrii a konstrukci, což potvrzuje, že příspěvek větru nemohl být rozhodující příčinou. Soud tak vycházel z účelových tvrzení žalované a ignoroval provedené důkazy, čímž dospěl k nesprávnému skutkovému závěru. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobě bude vyhověno v plném rozsahu a žalobci budou přiznány veškeré náklady řízení.

15. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

16. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda je odvolání v celém rozsahu přípustné.

17. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

18. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

19. K podání odvolání je zásadně oprávněn účastník řízení. Nikoli však každý účastník řízení, ale jen ten, kterému nebylo výrokem rozhodnutí zcela vyhověno nebo mu byla tímto výrokem rozhodnutí způsobena nějaká újma na jeho právech (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5097/2015).

20. Výrokem I napadeného rozsudku bylo žalobě částečně vyhověno, když žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 132 341,65 Kč s příslušenstvím. Tímto výrokem tak nemohla být žalobci způsobena újma na jeho právech. Odvolací soud proto odmítl odvolání žalobce proti výroku I rozsudku soudu prvního stupně podle § 218 písm. b) o. s. ř., neboť bylo podáno neoprávněnou osobou.

21. Ve zbývajícím rozsahu bylo přípustné odvolání podáno oprávněnou osobou a včas (§ 201, § 204 o. s. ř.). Odvolací soud proto přezkoumal z podnětu podaného odvolání, a v jeho mezích, napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a po doplnění dokazování (§ 213 odst. 2, § 213a odst. 1 o. s. ř.) shledal, že odvolání žalobce je opodstatněné. Odvolací soud projednal odvolání a rozhodl o něm v nepřítomnosti obou účastníků řízení (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žalobce se k jednání včas a řádně omluvil a výslovně souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli předvolání k jednání jí bylo řádně a včas doručeno do datové schránky.

22. Žalobce se podanou žalobou domáhal vrácení ceny za dílo poté, co odstoupil od smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 21. 3. 2011 podle § 536 a násl. obchodního zákoníku. Soud prvního stupně proto posuzoval věc správně podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, platného do 31. 12. 2013, za jehož účinnosti vznikl závazkový vztah mezi účastníky.

23. Podle § 536 odst. 1 obch. zák. smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Podle § 551 věty první odst. 1 obch. zák. zhotovitel je povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče. Podle § 551 odst. 2 věty první obch. zák. zhotovitel, který splnil povinnost uvedenou v odstavci 1, neodpovídá za nemožnost dokončení díla nebo za vady dokončeného díla způsobené nevhodnými věcmi nebo pokyny, jestliže objednatel na jejich použití při provádění díla písemně trval. Podle § 560 odst. 1 obch. zák. dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Podle § 560 odst. 2 část věty před středníkem obch. zák. zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§554). Podle § 561 věty druhé obch. zák. zhotovitel rovněž neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem, jestliže zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů upozornil a objednatel na jejich dodržení trval nebo jestliže zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit. Podle § 564 věty první obch. zák. při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441. Podle § 436 odst. 1 písm. b) obch. zák. je-li dodáním zboží s vadami porušena smlouva podstatným způsobem (§ 345 odst. 2), může kupující požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné. Podle § 436 odst. 2 obch. zák. volba mezi nároky uvedenými v odstavci 1 kupujícímu náleží, jen jestliže ji oznámí prodávajícímu ve včas zaslaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení. Uplatněný nárok nemůže kupující měnit bez souhlasu prodávajícího. Jestliže se však ukáže, že vady zboží jsou neopravitelné nebo že s jejich opravou by byly spojeny nepřiměřené náklady, může kupující požadovat dodání náhradního zboží, požádá-li o to prodávajícího bez zbytečného odkladu poté, kdy mu prodávající oznámil tuto skutečnost. Neodstraní-li prodávající vady zboží v přiměřené dodatečné lhůtě nebo oznámí-li před jejím uplynutím, že vady neodstraní, může kupující odstoupit od smlouvy nebo požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle § 351 obch. zák. odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby práva nebo volby dle tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy. Podle § 351 odst. 2 obch. zák. strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502. Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu nákladů s tím spojených.

24. V průběhu řízení již bylo postaveno na jisto, a tak jsou správné dílčí skutkové a právní závěry soudu prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku, že mezi účastníky byla dne 21. 3. 2011 uzavřena smlouva o dílo (§ 536 a násl. obch. zák.), podle níž měla žalovaná jako zhotovitel provést pro žalobce jako objednatele dílo spočívající v přípravě a zhotovení opěrné zdi z gabionů do výše cca 4 metrů společně s návozem zeminy z vnitřní strany gabionové stěny do roviny podle projektu, který měl být přílohou č. 1 smlouvy. Ač smlouva o dílo obsahuje přílohu č. 1, bylo v řízení prokázáno, že příloha č. 1 není projektovou dokumentací ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění účinném do 28. 3. 2013, ale pouhé schéma, jak konstatoval zpracovatel znaleckého posudku [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem] Pokud žalovaná přistoupila na tu skutečnost, že postaví gabionovou stěnu podle jednoduchého návrhu vytvořeného [tituly před jménem] [jméno FO] a v tom smyslu uzavřela se žalobcem smlouvu o dílo, je třeba uzavřít, že začala provádět dílo bez projektové dokumentace. Rovněž prováděla stavbu gabionové stěny bez stavebního povolení, tedy v rozporu se zákonem [srov. § 103 odst. 1 písm. d) bod 8 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2011). V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaná pracovala na stavbě opěrné gabionové stěny od začátku do konce, byla zhotovitelem díla, nikoli subdodavatelem.

25. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná při uzavření smlouvy o dílo poskytla žalobci jakékoliv poučení týkající se nedostatku projektové dokumentace a nutnosti stavebního povolení. Pokud žalovaná upozornila žalobce na uvedené nedostatky až v průběhu provádění díla, kdy byla gabionová stěna postavena do výše 2 metrů, neučinila tak bez zbytečného odkladu, jak stanoví § 551 odst. 1 obch. zák. Žalovaná pak nedisponovala ani písemným sdělením žalobce, že i přes upozornění na absenci projektové dokumentace a stavebního povolení trvá na provedení díla. Žalovaná se tak nemohla zprostit odpovědnosti za vady (§ 561 obch. zák.).

26. Rovněž již bylo postaveno na jisto, že na základě dodatečného požadavku žalobce bylo předmětem smlouvy o dílo i zakotvení pro plot na vrchu gabionové stěny. Ve smlouvě o dílo účastníci sjednali výhradu změn smlouvy o dílo pouze v písemné podobě (viz čl. VIII smlouvy o dílo), takže změna smlouvy vyžadovala ke své platnosti písemnou formu (§ 272 odst. 1 obch. zák.). Důsledky nedodržení písemné formy smlouvy nebyly upraveny v obchodním zákoníku, ale v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.). Podle § 40 odst. 1 obč. zák. nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků, je neplatný. Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá (§ 40a obč. zák.). V řízení nebylo tvrzeno, ani prokazováno, že by se některý z účastníků dovolal neplatnosti dodatečné změny smlouvy o dílo. Předmětem smlouvy o dílo tak podle shodné vůle stran smlouvy bylo i zakotvení pro plot.

27. Taktéž bylo v řízení prokázáno, že dílo nebylo předáno ve stavu odpovídajícím smlouvě, když z vnější strany byla gabionová stěna zavezena zeminou do úrovně cca 20-30 cm pod horní hranicí gabionové stěny (viz výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO]), avšak účastníci smlouvy považovali dílo i tak za řádně provedené (viz předávací protokol ze dne 23. 11. 2011). Z horní strany bylo do gabionové stěny připraveno zakotvení pro plot. Dílo tedy bylo řádně ukončeno a předáno objednateli (§ 554 odst. 1 obch. zák.).

28. Z ustanovení § 436 odst. 1 písm. c) a d) ve vazbě na § 564 obchod. zák. vyplývá, že je-li vadným plněním porušena smlouva o dílo podstatným způsobem, může objednatel požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny nebo odstoupit od smlouvy. Odstoupením od smlouvy smlouva zaniká ex nunc, jakmile je projev vůle objednatele odstoupit od smlouvy, učiněný v souladu se zákonem, doručen zhotoviteli. Objednatel však není oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliže včas neoznámil vady díla zhotoviteli (nereklamoval). Odstoupením od smlouvy zanikají (ex nunc) všechna práva a povinnosti stran z ní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4541/2007).

29. Správný je dílčí právní závěr soudu prvního stupně, že žalobce vytkl vadu díla žalované poté, jakmile ji zjistil. Ke zborcení části gabionové stěny došlo počátkem března 2013 a žalobce tuto skutečnost oznámil žalované nejpozději 11. 3. 2013. Tento den totiž na základě objednávky odborného poradce žalované [tituly před jménem] [jméno FO] provedl [tituly před jménem] [jméno FO] místní šetření za účelem podání technické zprávy. Pokud jde o uplatnění práv z odpovědnosti za vady, lze doplnit, že poté, co žalobce ze zprávy společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] zjistil, jaký je stav podloží v okolí gabionové stěny a ze znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne 30. 9. 2013 zjistil příčinu sesutí opěrné gabionové stěny, bez zbytečného odkladu uplatnil u žalované nárok z odpovědnosti za vady dopisem ze dne 18. 11. 2013 a požadoval po žalované odstranění vadného stavu, tedy opravu díla, a to do května 2014 [§ 436 odst. 1 písm. b) obch. zák.]. Jelikož žalovaná reklamaci neuznala, žalobce následně opakovaně vyzval žalovanou k odstranění vady díla (dopisem ze dne 22. 9. 2014 stanovil lhůtu do 1. 10. 2014 a dopisem ze dne 10. 12. 2014 vyzval k započetí odstraňování vad díla), následně dopisem ze dne 14. 1. 2015 od smlouvy o dílo odstoupil (§ 436 odst. 2 věta třetí obch. zák.). Žalobce tvrdil, že odstoupení od smlouvy o dílo spolu s výzvou k zaplacení požadované částky došlo žalované dne 19. 1. 2025, a žalovaná toto tvrzení žalobce nesporovala. Žalobce byl oprávněn odstoupit od smlouvy o dílo, jelikož vady díla včas oznámil žalované. Odstoupením od smlouvy smlouva zaniká ex nunc, jakmile je projev vůle objednatele odstoupit od smlouvy doručen zhotoviteli (§ 349 odst. 1 obch. zák.).

30. Jelikož žalovaná nesouhlasila s tím, že ke zborcení gabionové stěny došlo v důsledku jejího pochybení, soud prvního stupně se správně zabýval otázkou, co bylo příčinou sesutí gabionové stěny. Soud vycházel ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. ze dne 22. 3. 2018 a jeho doplnění ze dne 8. 8. 2018, tedy i znalcem uvedené skutečnosti, že došlo k navýšení návozu zeminy z vnitřní strany gabionové stěny o cca 1 výškový metr žalobcem, což přímo ovlivňuje míru celkové stability stěny a toto navýšení zásypu má negativní vliv. Závěry doplnění znaleckého posudku vztahující se k následkům návozu zeminy o cca 1 výškový metr žalobcem jsou ale v dané věci nepoužitelné, protože k otázce návozu zeminy byly teprve po podání znaleckého posudku k návrhu žalobce vyslechnuti svědci, přičemž výpovědí [jméno FO] a [jméno FO][Anonymizováno]bylo prokázáno, že při předání díla byla zemina zarovnána do úrovně 20 – 30 cm pod horní hranicí. Z uvedeného vyplývá, že to nebyl žalobce, kdo provedl navýšení zeminy z vnitřní strany gabionové stěny o cca 1 výškový metr. Ostatně v bodě 53. odůvodnění napadeného rozsudku k takovému závěru dospívá i soud prvního stupně.

31. Jestliže ale znalecký ústav považoval za negativní vliv navýšení zeminy z vnitřní strany o cca 1 výškový metr a v řízení bylo prokázáno, že žalobce zeminu v uvedeném rozsahu nenavyšoval, nemůže obstát závěr soudu prvního stupně, že se na zborcení gabionové stěny podílel i žalobce, který nechal zeminu dorovnat do úrovně horní hranice gabionové stěny.

32. Soud prvního stupně spatřoval zavinění na straně žalobce, ve shodě se žalovanou, rovněž v tom, že nechal na gabionové stěně vybudovat plný dřevěný plot.

33. Odvolací soud zopakoval k důkazu znalecký posudek č. [číslo] vypracovaný dne 22. 3. 2018 znaleckým ústavem [právnická osoba]. a jeho doplněním ze dne 8. 8. 2018 a vzal jím za prokázané, že byla překročena stabilita celé stěny v patě a také napětí v základové spáře, proto gabionová stěna dané geometrie a výšky 4 m jednoznačně nevyhovuje a nemůže staticky fungovat jako tížná gravitační stěna. Z hlediska návrhu je stěna výšky 2 m vyhovující, ale stěna výšky 3 m nevyhovující, a to z hlediska napětí v základové spáře a také stability na překlopení v patě stěny. Účinek větru zhoršuje posudek stěny na překlopení o dalších 23 až 30 %. Účinek větru není zanedbatelný. Současně však platí, že vítr (a konstrukce plotu) nebyl hlavní příčinou havárie. Jak ukázaly výpočty, již samotná stěna a její základová spára jsou z pohledu návrhu jednoznačně nevyhovující, s výrazně překročenou únosností. Účinek větru tak jen dále zvyšuje již překročenou únosnost a stabilitu gabionové stěny. Gabionová stěna byla realizována na svahu, který nevykazuje vysokou míru stability. Znalecký ústav zjistil nedostatky spočívající v tom, že na opěrnou zeď se statickou funkcí nebyl zpracován projekt, na výstavbu nosné konstrukce opěrné stěny nebylo vydáno stavební povolení, nebylo předepsáno ani realizováno geodetické sledování deformací a výchylek u staticky působících konstrukcí, nebyly použity ztužující úhlopříčné spony, nebylo dodrženo prosypání horní úrovně každé řady košů drobnější štěrkovou frakcí pro dorovnání výplně pod víka košů, základová spára je bez zhutnění, zásyp za stěnou nebyl hutněn pomocí lehkých hutnících prostředků, ale pouze nepřímo a nekontrolovaně případným pojezdem mechanizací při zasypávání. Samotná realizace plotu a bazénu nezhoršuje stav stěny, negativní účinek má vliv větru působící na postavený plot (fouká-li od severu k jihu). Podle provedených posudků zhoršuje stabilitní posudek stěny o 23 až 30 %. Je to pouze další faktor, který mohl přispět k vlastní iniciaci havárie, samotné nevyhovující stěny (i bez větru a dalších přetížení). Hlavní příčinou havárie je skutečnost, že provedená stěna (i bez dalších vlivů) nepřenese zatížení samotného zásypu – výrazně nevyhoví na stabilitu v patě stěny a napětí v základové spáře. Jedná se tedy o staticky nevyhovující návrh opěrné gabionové stěny. Zohledněním dalších účinků (váha plotu na stěně, účinek větru na plot, přitížení zeminy za rubem stěny užitný ztížením) se překročení únosnosti a stability dále zvyšují. Pokud znalecký ústav posuzoval stav při předání díla a s uvážením, že taková stěna měla sloužit svému účelu, tedy bude osazen plot, bude působit klimatické zatížení (vítr, sníh), apod., pak je posouzení gabionové stěny nevyhovující i při sníženém zásypu (cca o 1 výškový metr). Provedený bazén nemohl mít vliv na havárii stěny, stabilitu stěny mohl ovlivnit jedině případný provoz těžké techniky při výstavbě bazénu. Posudky základové spáry pro navržený základ jsou vyhovující, ale gabionová stěna v patě (ve spáře mezi základem a první řadou gabionů) je ve všech kombinacích nevyhovující na stabilitu. Nevyhovuje posunutí ani překlopení. Stěna jako celek je tedy stále nevyhovující, a to i bez proměnných zatížení, pouze s účinkem zásypu. Pro vyhovující konstrukci tedy musí dojít i ke změně vlastního tvaru a provedení samotné gabionové stěny, nejen základu. I v případě zbudování základu pod gabionovou stěnou, se všemi potřebnými parametry, by došlo k havárii stěny. Je to způsobeno tím, že pro provedenou geometrii stěny a úroveň jejího zásypu stabilitně nevyhovuje spára mezi základem a první řadou gabionů, dojde tak k překlopení a posunutí stěny na samotném základu. Tento posudek je nevyhovující již pro tíhu samotného zásypu, uvážení dalších účinků (vítr, užitné zatížení) situaci dále zhoršuje.

34. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že žalovaná vytvořila dílo, které bylo vadné a neodpovídalo smlouvě, neboť není způsobilé sloužit svému účelu. Žalovaná porušila smluvní povinnost vyplývající ze smlouvy o dílo, a to provést řádné dílo, tedy postavit opěrnou gabionovou stěnu, na níž bude možné vybudovat plot, porušila i právní předpisy, pokud takovou stěnu stavěla bez projektové dokumentace a stavebního povolení. Hlavní příčinou sesutí části gabionové stěny byla skutečnost, že i bez dalších vlivů (vítr, váha plotu) provedená stěna nepřenese zatížení samotného zásypu prováděného při realizaci opěrné stěny projevujícího se klopným momentem se středem otáčení v patě vnějšího líce základové spáry a v patě vnějšího líce 1. pracovní spáry, a vytlačením, posunutím stěny, jak bylo prokázáno znaleckými posudky znaleckého ústavu [právnická osoba]. a znalce [tituly před jménem] [jméno FO].

35. V případě odstoupení od smlouvy si strany mají vrátit vzájemné plnění podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Peněžitá náhrada by měla odpovídat skutečnému majetkovému prospěchu objednatele, nikoliv částce vynaložené na zhotovení díla, a musí zohledňovat případnou vadnost poskytnutého plnění.

36. Nejvyšší soud v rozsudku 27. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1568/2014 vyslovil, že při ocenění majetkového prospěchu žalovaných ze zrušené smlouvy o dílo se nepřihlíží pouze k těm vadám, které by zakládaly nárok žalovaných z titulu odpovědnosti za vady díla, nýbrž ke všem vadám (ve smyslu nedostatků, nikoliv ve smyslu vad zakládajících nároky z titulu odpovědnosti za vady díla), které určitým způsobem snižují hodnotu provedených prací. V případě vypořádání nároků ze zaniklé smlouvy o dílo podle zásad vypořádání bezdůvodného obohacení je totiž otázka, zda byly splněny podmínky pro vznik práva z titulu odpovědnosti za vady, irelevantní. Veškeré nároky žalovaných z titulu odpovědnosti za vady díla zanikly odstoupením od smlouvy o dílo.

37. Odvolací soud poukazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1060/2017, v němž dovolací soud vyjádřil, že při ocenění prospěchu, kterého se žalobci jako objednateli dostalo v případě odstoupení od smlouvy o dílo, není majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu peněžitá částka, která odpovídá nákladům na zhotovení díla, nýbrž peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla (kdy je tak třeba zkoumat i využitelnost provedeného díla objednatelem).

38. Dílo, které žalovaná zhotovila, je vadné, a to nejen v té části, v níž se gabionová stěna zbortila, ale v celé délce 64 m, neboť závěry znaleckého posudku, že gabionová stěna je nevyhovující konstrukce, se vztahují i k té části gabionové stěny, která se nezbortila. Celou gabinovou stěnu žalovaná stavěla bez projektové dokumentace a stavebního povolení, a způsobem, kterým byla překročena stabilita celé stěny v patě a napětí v základové spáře. Gabionová stěna postavená žalovanou nemůže sloužit svému účelu a pro žalobce může mít hodnotu toliko kamenivo, které nebylo kontaminované hlínou. To je hodnota skutečného majetkového prospěchu žalobce jako objednatele díla.

39. Soud prvního stupně si neuvědomil, že v případě platného odstoupení od smlouvy je třeba nárok žalobce posoudit v režimu bezdůvodného obohacení a chybně zohledňoval případné spoluzavinění žalobce.

40. Rozsudkem ze dne 2. 7. 2021, č. j. [spisová značka], soud prvního stupně zamítl žalobu co do částky 296 119 Kč s příslušenstvím s tím, že cena nadále využitelného kamene činí 138 300 Kč. Z tohoto závěru je třeba vycházet, protože rozhodnutí je pravomocné (§ 159a odst. 3, 4 o. s. ř.), a v případě zamítnutí žaloby je třeba výrok rozhodnutí vykládat vždy v kontextu odůvodněním. Celková cena díla byla 626 600 Kč, přičemž předmětem řízení zůstala z ceny díla částka 330 579 Kč. Soud prvního stupně totiž rozsudkem ze dne 2. 7. 2021, č. j. [spisová značka], pravomocně zamítl žalobu nejen co do částky 138 300 Kč, ale i co do částky 157 721 Kč, v níž zohlednil tu skutečnost, že gabionová stěna se nezbortila celá.

41. Jelikož majetkový prospěch žalobce byl již v řízení zohledněn, náleží žalobci nejen částka 115 702,65 Kč přiznaná výrokem I napadeného rozsudku, ale také částka 214 876,35 Kč, jíž soud prvního stupně zamítl výrokem II napadeného rozsudku. Žalobci náleží i úrok z prodlení z částky 214 876,35 Kč, a to ode dne 21. 1. 2015, kdy se žalovaná ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu. Žalobce totiž vyzval žalovanou k úhradě původně žalované částky dopisem ze dne 14. 1. 2015, který se dostal do dispozice žalované dne 19. 1. 2015 a splatnost nastala dne 20. 1. 2015. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí výše úroku z prodlení 8,05 %.

42. Žalobci náleží i částka 30 901 Kč, kterou vynaložil na znalecké posudky vypracované za účelem zjištění příčiny vady díla, a která je nákladem spojeným s uplatněním pohledávky (§ 121 odst. 3 obč. zák.).

43. Z výše uvedených důvodů odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 245 777,35 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 214 876,35 Kč od 21. 1. 2015 do zaplacení. Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

44. Vzhledem ke změně napadeného rozsudku odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před soudy všech stupňů, a to podle § 224 odst. 2 o. s. ř. a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci poměrnou náhradu nákladů řízení, neboť byl v řízení procesně úspěšnější. Předmětem řízení byla částka 674 140 Kč, žalobce nebyl úspěšný co do částky 296 021 Kč (žaloba zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 2. 7. 2021, č. j. [spisová značka]), tj. v rozsahu 44 %, a byl úspěšný co do částky 378 119 Kč, tj. v rozsahu 56 %, a tak mu náleží náhrada nákladů řízení ve výši 12 % (56 – 44).

45. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatky 26 966 Kč (žaloba), 18 906 Kč (odvolání), 14 000 Kč (dovolání) a zaplatil zálohu na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč.

46. Dále žalobce účelně vynaložil náklady na právní zastoupení. Advokát učinil následujících 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádření k odporu žalovaného ze dne 18. 12. 2015, účast na jednání před soudem dne 26. 5. 2016, účast na jednání před soudem dne 12. 6. 2019, účast na jednání před soudem dne 18. 9. 2019, účast na jednání před dožádaným Okresním soudem ve [adresa], pobočka [adresa], dne 16. 12. 2019 a dne 10. 2. 2020, účast na jednání před soudem dne 23. 6. 2021. Za písemné podání ve věci samé ze dne 15. 8. 2016 odvolací soud odměnu nepřiznal, když tato tvrzení mohla být součástí návrhu na zahájení řízení ze dne 7. 7. 2015.

47. Předmětem řízení byla částka 674 140 Kč, z této tarifní hodnoty činí odměna za jeden úkon právní služby 11 120 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6 advokátního tarifu), za deset úkonů 111 200 Kč. Paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí celkem 3 000 Kč (jeden úkon á 300 Kč). Celkem 114 200 Kč.

48. Náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání soudu a zpět dne 25. 5. 2016 činí 4 046,10 Kč ([adresa] – [adresa] a zpět 660 km, osobní vozidlo [název], RZ [SPZ], průměrná spotřeba 7,9 l/100 km, cena za motorovou naftu 29,50/1 l, základní sazba náhrady 3,80 Kč/km). Náhrada za ztrátu času za 16 půlhodin po 100 Kč činí 1 600 Kč. Celkem 5 646,10 Kč.

49. Náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání soudu a zpět dne 12. 6. 2019 činí 770,60 Kč ([adresa] – [adresa] a zpět 126 km, osobní vozidlo [název], RZ [SPZ], průměrná spotřeba 6,0 l/100 km, cena za motorovou naftu 33,60/1 l, základní sazba náhrady 4,10 Kč/km). Náhrada za ztrátu času za 4 půlhodin po 100 Kč činí 400 Kč. Cesta [adresa] – [adresa] vlakem [právnická osoba] 498 Kč. Celkem 1 668,60 Kč.

50. Náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání soudu a zpět dne 18. 9. 2019 činí 770,60 Kč ([adresa] – [adresa] a zpět 126 km, osobní vozidlo [název], RZ [SPZ], průměrná spotřeba 6,0 l/100 km, cena za motorovou naftu 33,60/1 l, základní sazba náhrady 4,10 Kč/km). Náhrada za ztrátu času za 4 půlhodin po 100 Kč činí 400 Kč. Cesta [adresa] vlakem [právnická osoba] 329 Kč. Celkem 1 499,60 Kč.

51. Náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání soudu a zpět dne 16. 12. 2019 činí 244,70 Kč ([adresa] – [adresa] a zpět 40 km, osobní vozidlo [název], RZ [SPZ], průměrná spotřeba 6,0 l/100 km, cena za motorovou naftu 33,60/1 l, základní sazba náhrady 4,10 Kč/km). Náhrada za ztrátu času za 2 půlhodiny po 100 Kč činí 200 Kč. Celkem 444,70 Kč.

52. Náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání soudu a zpět dne 10. 2. 2020 činí 244,30 Kč ([adresa] – [adresa] a zpět 40 km, osobní vozidlo [název], RZ [SPZ], průměrná spotřeba 6,0 l/100 km, cena za motorovou naftu 31,80/1 l, základní sazba náhrady 4,20 Kč/km). Náhrada za ztrátu času za 2 půlhodiny po 100 Kč činí 200 Kč. Celkem 444,30 Kč.

53. Náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání soudu a zpět dne 23. 6. 2021 činí 542,90 Kč ([adresa] – [adresa] a zpět 90 km, osobní vozidlo [název], RZ [SPZ], průměrná spotřeba 6,0 l/100 km, cena za motorovou naftu 27,20/1 l, základní sazba náhrady 4,40 Kč/km). Náhrada za ztrátu času za 4 půlhodiny po 100 Kč činí 400 Kč. Cesta [adresa] – [adresa] vlakem 1 172 Kč. Celkem 2 114,90 Kč.

54. Advokát dále učinil tyto 4 úkony právní služby podle § 11 odst. d), g) k) advokátního tarifu - závěrečný návrh v odvolacím řízení ze dne 10. 3. 2022, účast na jednání před soudem dne 22. 6. 2022, účast na jednání před soudem dne 9. 12. 2022 (videokonference), účast na jednání před soudem dne 19. 5. 2023.

55. Předmětem této části řízení byla částka 378 119 Kč, z této tarifní hodnoty činí odměna za jeden úkon právní služby 9 820 Kč, za čtyři úkony 39 280 Kč. Paušální náhrada hotových výdajů činí 900 Kč. Celkem 40 180 Kč.

56. Náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání soudu a zpět dne 22. 6. 2022 činí 4 600,20 Kč ([adresa] – [adresa][adresa]a zpět 670 km, osobní vozidlo [název], RZ [SPZ], průměrná spotřeba 6,0 l/100 km, cena za motorovou naftu 36,10/1 l, základní sazba náhrady 4,70 Kč/km). Náhrada za ztrátu času za 14 půlhodin po 100 Kč činí 1 400 Kč. Celkem 6 000,20 Kč.

57. Náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání soudu a zpět dne 19. 5. 2023 činí 5 256,80 Kč ([adresa] – [adresa] a zpět 670 km, osobní vozidlo [název], RZ [SPZ], průměrná spotřeba 6,0 l/100 km, cena za motorovou naftu 44,10/1 l, základní sazba náhrady 5,20 Kč/km). Náhrada za ztrátu času za 14 půlhodin po 100 Kč činí 1 400 Kč. Celkem 6 656,80 Kč.

58. Advokát je plátcem DPH, proto z odměny a náhrad v celkové výši 248 677,20 Kč náleží náhrada za DPH 21 % [§ 137 odst. 3 písm. a), § 151 odst. 2 o. s. ř.], která činí 52 222,21 Kč. Celkové náklady činí 300 899,41 Kč, z toho 12 % činí 36 107,92 Kč, po zaokrouhlení 36 108 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), platebním místem je advokát žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

59. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada byla uložena k zaplacení oběma účastníkům podle poměru jejich neúspěchu ve věci. V řízení vznikly státu náklady v souvislosti se znaleckým posudkem ve výši 86 265,91 Kč, z toho 10 000 Kč bylo uhrazeno ze zálohy složené žalobcem, a v souvislosti se svědečným ve výši 388 Kč. K zaplacení tak zbývá 76 653,91 Kč. Žalobce byl neúspěšný v rozsahu 44 %, proto mu byla uložena povinnost zaplatit státu náklady ve výši 33 727,70 Kč. Žalovaná byla neúspěšná v rozsahu 56 %, proto jí byla uložena povinnost zaplatit státu náklady ve výši 42 926,21 Kč. Ke splnění povinnosti byla oběma účastníkům stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

60. Přísluší se doplnit, že výrok I o věci samé nebyl odvoláním ze strany žalované napaden a samostatně nabyl právní moci.

Poučení